Češi v Zálesní Lhotě v prvorepublikovém období (3. část)

Vydání: Číslo 4/2013

Dnes svou pozornost zaměříme na české spolky v Zálesní Lhotě v letech 1919–1938.

Dominantní místo v životě české menšiny v Zálesní Lhotě zastával spolek Národní jednota severočeská (dále NJS), založený v Praze v roce 1885. Tento přední český obranný spolek měl za úkol bránit a prosazovat zájmy české menšiny v regionu. NJS si všimla Čechů v Zálesní Lhotě již na počátku 20. století. V roce 1904 poslal Ústřední výbor NJS do Zálesní Lhoty knihovnu o 101 svazcích. Ta se v Zálesní Lhotě připomíná ještě v červnu 1905. V roce 1920 již nebyla k nalezení, za což dle šetření zdejšího odboru NJS mohl jistý Cerman: „Tedy odbor nemůže zodpovídati za knihovnu, která v roce 1904 byla zapůjčena osobě privátní, p. Cermanovi. Dle informací, které jsem sebral mezi místními Čechy, dovídám se následující: Pan Cerman zmíněnou knihovnu rozkramařil. Žádný neví z přítomných zde bydlících občanů (já přišel teprve loni), kam knihovna přišla. Toliko osm svazků z ní bylo zachráněno, kteréžto svazky uložil občan Jan Kuřík do knihovny tělocv. jednoty Sokol ve Studenci.“

Jestliže za dob Rakouska-Uherska místní odbor NJS v Zálesní Lhotě nevznikl, tak po roce 1918 zde již existoval. Stanovy odboru NJS v Zálesní Lhotě byly povoleny Zemskou politickou správou v Praze 3. října 1919. Dne 18. ledna 1920 byl učitelem na místní české obecné škole Josefem Kovandou založen v obci odbor NJS se 44 členy. Historicky prvním předsedou spolku se stal poštovní administrátor Alois Wiesner z Dolní Kalné. V roce 1921 tuto funkci zastával chalupník Jan Kuřík, jehož ještě v témže roce vystřídal v čele spolku Jaroslav Čeřovský. V letech 1922 a 1928 vedl odbor opět Jan Kuřík, v letech 1923–1925 obuvník Josef Jirouš, v roce 1929 Jan Šorm a v letech 1930–1938 rolník Josef Tauchman. Ve svých počátcích čítal spolek 43 osob (24 mužů a 19 žen). V roce 1935 měl 59 členů, v roce 1936 85 členů, roku 1937 79 členů a v roce 1938 76 členů.

O aktivitách spolku toho mnoho nevíme. Dne 25. dubna 1920 byla odborem NJS zasazena na vrchu Stráž „Lípa svobody“. Zničena byla neznámým pachatelem 16. května 1921. V listopadu 1920 se zase spolek energicky postavil proti jmenování Josefa Rumlera správcem zdejší farnosti, protože prý svým německým vystupováním popouzel proti sobě všechny Čechy.

NJS se roku 1920 výrazně zasloužila o to, aby Jaroslav Čeřovský získal koncesi na provozování hostince v Zálesní Lhotě. Získal ji v roce 1921 a v jeho hostinci (dům čp. 36 v Zálesní Lhotě) měla poté česká menšina spolkovou místnost. Na oslavu otevření hostince byla 16. května 1921 uspořádána národní pouť. Radost zdejších Čechů netrvala dlouho, neboť již 21. června 1921 Jaroslav Čeřovský (toho času předseda místního odboru NJS!) prodal svůj hostinec továrníku Rudolfu Müllerovi, který byl považován za nepřítele české menšiny. Češi tak rázem přišli o svou spolkovou místnost. Je potřeba zde ale uvést, že Čeřovský v dopise z 6. června 1921 nabídl na prodej ústředí NJS svůj dům čp. 36 s přilehlými pozemky i hostinskou živností za 190 000 Kč s odůvodněním, že se z obce stěhuje. NJS ovšem jeho nabídku nevyužila. Jako náhradu za ztracený hostinec koupil v roce 1922 odbor NJS v Zálesní Lhotě za 12 000 Kč dům čp. 164 a později i dům čp. 144.

Odbor NJS v Zálesní Lhotě také každoročně pořádal plesy. První proběhl v únoru 1921 v sále hostince U Višňáků ve Studenci. Pravidelně se rovněž podílel na financování nadílek pro děti českých menšinových škol v Zálesní Lhotě. Tyto aktivity byly finančně velmi náročné, a proto měl spolek svého ochranitele v podobě mužského odboru NJS v Jičíně, který mu vypomáhal dary či penězi.

Dalším českým spolkem v Zálesní Lhotě v prvorepublikovém období byla místní osvětová komise, založená v říjnu 1928 na návrh učitele Eduarda Morávka. Zaměřovala se na osvětovou a vzdělávací činnost. První přednáškou spojenou s promítáním pořádala 28. října 1928. Vydatně spolupracovala s okresní osvětovou komisí v Jilemnici.

Tělocvičná jednota Sokol sice před rokem 1938 v Zálesní Lhotě neexistovala, nicméně 29. října 1933 proběhl v obci sraz sokolských jednot z okolí. Sokolové se tehdy odsud hromadně vydali na nedaleký vrch Stráž. Při cestě narazili na hákový kříž, připevněný na sloup elektrického vedení. Nebylo to naposledy, co bylo takto „vyzdobeno“ okolí obce. Dne 20. května 1934 byly namalovány velké hákové kříže na skalní stěně u Zálesní Lhoty, zatímco 1. května 1938 byl prapor se svastikou vyvěšen na trigonometrické věži nad Zálesní Lhotou.

Mgr. Ondřej Vašata, Muzeum Podkrkonoší v Trutnově