Základní škola a Mateřská škola Studenec

Vydání: Číslo 2/2014

Zprávičky z MŠ Zálesní Lhota

V naší školce se stále něco děje, i když letošní zima byla bez sněhu, nemohli jsme lyžovat nebo pekáčovat, vše jsme si alespoň trochu vynahradili ve třídě při ZOH.

Děti si vyzkoušely řadu sportů, sice bez sněhu, ale dobrá nálada a soutěživost děti ani na chvilku neopustila. Odměnou jim byly medaile a troška toho sladkého na zub.

Období masopustu jsme ukončili karnevalem, zahráli jsme si řadu her a soutěží, nechybělo ani tancování a roz dávání cen za splněné úkoly.

Přes zimní období nás opět čekal kurz plavání, děti se postupně seznamovaly s vodou, naučily se nebát vody a zjistily, že vlastně voda je náš kamarád.

V březnu jsme zhlédli divadlo v Jilemnici „Kocour v botách“, které sehrála skupina herců z Nymburka. Moc pěkná pohádka byla doprovázena písničkami a všem se moc líbila.

učitelky MŠ Zálesní Lhota

Pohádkové putování pro budoucí prvňáčky

V pondělí 17. 2. 2014 se uskutečnilo již tradiční putování po škole pro budoucí prvňáčky. Jednotlivá stanoviště si pro ně nachystali žáci 6. ročníku, kteří měli za úkol přestrojit se za pohádkové postavy. Tak nám tu celé pondělí pobíhala po škole Manka s Rumcajsem a Cipískem, Šmoulové, princ, vodní víla a vodnice, vojáci atd.

Předškolních dětí bylo přihlášeno přes 40, takže jsme se rozhodli rozdělit je na dvě skupiny. Dopoledne přišla studenecká školka a mohlo se začít. Děti musely prokázat odvahu odnést plný tác s jídlem, prolézt provazové bludiště, poznat skrývačky, nakreslit požadované tvary, zahrát si Ubongo, zvládnout nástrahy interaktivní tabule a spoustu dalších dovedností. Přitom si všichni stihli prohlédnout celou školu a místa, kam budou od září chodit (šatna, jídelna, družina, třídy…). Po obědě se to samé opakovalo pro druhou skupinu dětí z okolních školek. Na konci každého putování každého předškoláka čekal diplom a sladká odměna. Pochvalu si zaslouží většina šesťáků, kteří si vzorně připravili kostýmy a celý den se o všechny předškoláky krásně starali.

Mgr. Dana Chrástová a Ing. Petra Šedivá

Tvoření s předškoláky

Ve středu 19. 3. po jarních prázdninách přišlo do naší školy 39 předškoláčků. Nebyla to ledajaká návštěva. Děti přišly tvořit. Čekala je látková kytička s okénkem pro fotku. Předškoláci pracovali s velkou chutí a zápalem. Po hodině a půl tvoření si každý odnesl moc povedený vlastní výrobek, který jim bude určitě doma dělat velkou radost.

za výtvarnou sekci ve škole Mgr. Pavla Bouchnerová a Mgr. Iva Exnerová

Kocour v botách

Ke všeobecnému kulturnímu vzdělání patří bezesporu divadlo. A my – žáci 1. a 2. tříd jsme měli možnost vidět klasickou pohádku Kocour v botách v báječném provedení divadla Nymburk, v rámci jilemnické přehlídky divadel Březen – měsíc divadla. Se zaujetím jsme sledovali osud třech bratrů, zvláště pak toho nejmladšího, kterého jeho kocourek dokázal proměnit v prince z Nemanic a zajistil mu tak dobrou budoucnost – hrad zlého čaroděje a krásnou princeznu za ženu. Skuteční herci hráli, tancovali a zpívali a my dokonce s nimi! A co jsme se nasmáli! Děkujeme za nevšední zážitek.

Mgr. Iva Exnerová, třídní učitelka 1. B

Studenec v Bludišti

11. února se čtyřčlenný tým z deváté třídy a někteří žáci druhého stupně vypravili na dvoudenní natáčení soutěže Bludiště v Televizním studiu Ostrava. Hned odpoledne po příjezdu se začalo točit a my jsme se jakožto televizní nováčci začali učit, jak probíhá celé natáčení. Konečná verze, kterou vidí divák v televizi, se od natáčení podstatně liší. Například tím, že natočit půlhodinový pořad trvá průměrně tři hodiny, protože ne vždy se všechno na poprvé perfektně podaří. To ovšem nebyl problém pro Markétu Urbanovou, Honzu Štěpánka, Martina Vydru a Štěpánku Dubskou, kteří zabodovali, a tak jsme natáčeli i druhý den. I když podruhé už jsme věděli, co nás čeká, stále jsme byli zvědaví na výkon našeho týmu, který opět zvítězil, takže jsme natáčeli i potřetí. Tímto bych chtěla za nás všechny moc poděkovat panu řediteli a paním učitelkám Šedivé a Chrástové, bez kterých by to nešlo, a zároveň pogratulovat všem soutěžícím za skvělý výkon. Nejen že jsme nasbírali spoustu zkušeností a rozšířili si obzory, ale ještě jsme se u toho skvěle bavili. Nezapomeňte, kdo nezabloudí v Bludišti, ten se ani ve Studenci neztratí!

Sabina Maternová, žákyně 8. třídy

„Vzali nás do Bludiště! Za tři týdny máme přijet natáčet,“ zaznělo kabinetem paní učitelky Šedivé, když položila telefon. Měli jsme z toho obrovskou radost, protože jsme se přihlásili již na podzim a půl roku se nic nedělo. Ihned jsme se vrhli do příprav. Základem bylo vybrat čtyřčlenný tým, který bude reprezentovat naši školu. Nakonec byli vybráni Martin Vydra, Honza Štěpánek, Štěpka Dubská a Marky Urbanová. O víkendu jsme se sešli, zkoušeli jsme chození po lanech a balancování (pro případ, že bychom vyhráli). V úterý 11. 2. jsme se sešli u sokolovny – čtyřčlenný tým, pan ředitel, paní učitelky Chrástová a Šedivá a asi 40 dalších žáků školy, kteří nás doprovázeli jako fanoušci. Vyrazili jsme do natáčecího studia České televize v Ostravě. Cestou jsme dolaďovali poslední detaily a moc jsme se těšili. Přijeli jsme dříve, než jsme měli, ale nevadilo to, protože jsme alespoň okoukli, co nás čeká. Když nastal náš čas, odebrali jsme se nejdříve do kostymérny, kde jsme si oblékli speciální soupravy s nápisem Bludiště (modré), poté jsme šli do maskérny, kde provedli malé úpravy na našem obličeji a pak jsme se již odebrali do natáčecího studia. Nejprve jsme se seznámili s natáčecím štábem a s našimi soupeři z Kopřivnice, kteří předchozí kolo vyhráli.

K našemu překvapení jsme vůbec nenatáčeli v pořadí, v jakém to pak vidí divák v televizi – začínali jsme laserovým bludištěm. Jelikož jsme ho trénovali, měli jsme vybrané dva členy, kteří soutěžili v této disciplíně – Martin jako navigátor a Štěpka uvnitř bludiště. Zvládli to na výbornou, a tak jsme po první disciplíně měli sedmibodový náskok. Následovalo natáčení úvodního nabíhání – na počet natáčecích pokusů asi nejnáročnější část. Pak už úvodní disciplína – vyšplhat ke zvonku visícímu 7 metrů nad zemí. Pro tento úkol jsme zvolili Martina. Nechybělo mnoho a překonal by svého o hlavu většího soupeře, nicméně zvítězili naši soupeři, a tak měli výhodu výběru tematických okruhů. Je to spíše taková „zahřívačka“, a tak nás bodová ztráta tolik nemrzela. Jako další přišla na řadu lanová dráha, kde dva členové týmu byli na síti a trhali bludišťáky a zbylí dva šli zapření o sebe po dvou kládách a házeli bludišťáky do košů. V televizi to určitě vypadá jednodušší, než to doopravdy je, ale zvládli jsme to celkem dobře. Když jsme se odstrojili z ochranných postrojů, vrátili jsme se zpět k našemu stolku a napjatě sledovali pana ředitele, který se snažil splnit učitelský úkol. Pak už přišly na řadu vědomostní otázky. V prvních 2–3 otázkách se projevila zkušenost našich soupeřů z předchozího dílu, pak jsme se ale vzpamatovali. Před poslední disciplínou ještě nebylo nic rozhodnuto a byli jsme velice nervózní, ale snažili jsme se co nejvíce soustředit. Po prvních dvou indiciích nás napadla odpověď, a tak jsme ji zkusili. K naší obrovské radosti byla správná a vyhráli jsme! Když jsme se uklidnili, natáčela se závěrečná scéna a balancovník. I zde jsme uplatnili náš trénink a zvládli jsme to. Pak jsme se ještě podívali na „tygří skok“ našich soupeřů a odjeli jsme autobusem na ubytovnu. Naše oslavy nebraly konce, nikdo to nečekal. Nakonec jsme ale šli spát – museli jsme nabrat síly na další natáčecí den.

Ráno jsme posnídali v místní restauraci a opět se vydali do natáčecího studia. Náš soupeř byl tentokrát ze Zlína. Ke zvonu šplhal opět Martin, tentokrát však po žebříku, který jsme mu držely (Štěpka a já). V tomto úkolu jsme dokázali zvítězit a výběr tematických okruhů byl na nás, ale naše odpovědi nebyly úplně správné. Pak nás čekala opět lanová dráha, na kterou jsme nastoupili ve stejném složení jako v úterý. Tentokrát bylo naším úkolem nasednout na prkénko a přeručkovat na druhou stranu. Následovalo laserové bludiště, do kterého k našemu velkému překvapení musel jiný člen týmu než den předchozí. Dohodli jsme se, že navigovat bude opět Martin, a dovnitř jsem šla já. Dařilo se nám o trochu méně než den předchozí, ale dokázali jsme naše soupeře porazit o 6 bodů. Pak už byl učitelský úkol, vědomostní otázky a po nich závěrečná tajenka, kterou ani jeden z týmů neuhodl, a tak jsme díky většímu počtu získaných bodů opět vyhráli. Zvládli jsme dokonce i balancovník, a to o něco rychleji, než v úterý.

Další díl jsme natáčeli hned odpoledne a soupeři nám byli žáci z Nového Jičína. Pouze v tomto díle se nám díky skvělé spolupráci podařilo získat zlatého bludišťáka. Sice jsme nakonec nevyhráli, ale alespoň si Simča mohla zkusit „tygří skok“ (pouze pro poražený tým). I díky ní jsme si z Ostravy nakonec odvezli 3 bludišťáky a trička pro členy týmu a pedagogický doprovod, ale hlavně spoustu zážitků a vtipných vzpomínek. Chtěla bych poděkovat panu řediteli a paním učitelkám, že nám tento výlet umožnili a že nás svým doprovodem celou dobu podporovali. A nezapomeňte, kdo nezabloudí v Bludišti, ten se ani ve Studenci neztratí!

Markéta Urbanová, žákyně 9. třídy

Česko sportuje

Den po příjezdu z Ostravy, ve čtvrtek 13. 2. 2014 jsme se brzy ráno vypravili do olympijského parku v Praze. Výlet jsme vyhráli v soutěži Česko sportuje. Po příjezdu na parkoviště na Letné nás přivítala instruktorka, která nás provázela celý den, a my jsme se společně s ní vydali do olympijského areálu. Dovedla nás do obrovského stanu, kde nás také usadila. Dostali jsme připravené svačiny a šli jsme si prohlédnout park. První disciplína byla ve snowparku. Všichni si chtěli jízdu na snowboardu vyzkoušet, ale na všechny nebyl k zapůjčení materiál, takže jsme se museli rozdělit na dvě skupiny, ta první šla jezdit, druhá se zatím dívala. Bylo to zábavné. Většina dětí stála na snowboardu poprvé a bylo vidět, že si to všichni užívají. Instruktoři všem dávali cenné rady, a tak se každému svah podařilo několikrát sjet. Po půl hodině nastala výměna, aby se dostalo i na druhou skupinu. Pak už jsme snowboardy museli opustit, protože nás čekala další zajímavá disciplína, což byl curling. Naučili jsme se odhazovat kámen, jet v kleku na ledu, správně zametat led a další.

Poté jsme se šli do stanu naobědvat. Třetí sport, který jsme si mohli vyzkoušet, bylo bruslení. Za pomocí instruktorů jsme se učili základům rychlobruslení a krasobruslení na velké zaledněné ploše a také na přes kilometr dlouhém rychlobruslařském oválu. Hned po bruslích jsme šli na vyhlášení oceněných škol ze soutěže Česko sportuje, každý dostal medaili. Následoval rozchod, kdy každý mohl navštívit disciplínu, která ho zaujala (z těch, které jsme si nemohli dopoledne vyzkoušet, se nám líbil biatlon a lyžování), nebo jsme se mohli dívat na velkoplošné obrazovky, kde probíhaly sportovní přenosy ze Soči. Odpoledne už byl park plný ostatních návštěvníků, takže dostat se na nějakou disciplínu bylo docela umění. Cestu zpátečním autobusem nám zpříjemňoval film Garfield. V podvečerních hodinách jsme se spokojení vrátili domů.

Okresní kolo v recitaci

Na letošní ročník okresní soutěže v recitování v Semilech 28. 3. 2014 jsme vyslali osm soutěžících.

V kategorii 2., 3. tř. si dobře vedly Lucka Pekárková, Markétka Štefanová a Madlenka Chrástová. Dívky si přivezly čestná uznání, což je v tak početné kategorii úspěch v tom smyslu, že jejich projev porotu zaujal.

Kategorie 4., 5. tř. byla také velmi obsazená, čítala téměř 30 soutěžících. Zde jsem se na požádání pořadatele stala členkou tříčlenné poroty, takže výkony našich slečen jsem měla možnost ohodnotit. Iva Hrnčířová si zasloužila čestné uznání a to v této kategorii znamená velmi nepopulární 4. místo. Majda Bušáková si jako „nováček“ v této soutěži zaslouží pochvalu za předvedený projev.

Druhý stupeň má v repertoáru texty dva s tím, že porota po prvním projevu některé soutěžící rovnou vyřadí. V kategorii 7., 8. tř. nás reprezentoval Aleš Mühlbach a Tereza Chrástová. Jejich pocity byly smíšené, ale ostudu si rozhodně neudělali, prý si odvážejí ponaučení do příštího ročníku, nevzdávají to, mají chuť to ještě zkusit a toho si na nich cením.

V kategorii 8., 9. tř. byla předurčena k úspěchu po školním kole Bětka Bušáková, která si sice přivezla „jen“ čestné uznání, ale v této kategorii to znamená velký úspěch, možná o to větší, že v porotě seděl pan učitel Vávra, obávaný kritik, což vždy není úplně příjemné, ale také člověk, který tomu asi rozumí. To, že je Bětka v této kategorii i v soutěži poprvé, a to, že měla úspěch u takové poroty, jí dává šance na příští rok, kdy bude mít možnost reprezentovat naši školu naposled.

Všem účastníkům našeho „věnečkového zájezdu“ děkuji za reprezentaci školy a za přípravu.

Po soutěži všichni běželi na vlak nebo na autobus, „Studenečáci“ poklidně nasedli do mikrobusu. Děti si samy všimly, že to není samozřejmostí, a to mě potěšilo, proto poděkování obzvlášť patří také vedení školy a majiteli vozu za dokonalý „servis“ pro žáky a učitele.

–ma–

Úspěch odhalí nejhorší vlastnosti, zatímco pád ty nejlepší.

George Abbot

Vědomostní soutěže

Olympiáda z českého jazyka

Ve čtvrtek 6. 2. 2014 se dvě žákyně 9. ročníku – Markéta Urbanová a Dominika Kalenská zúčastnily okresního kola v olympiádě z českého jazyka. Probojovaly se do něj na základě školního kola, kde dosáhly nejlepších výsledků. Olympiáda měla, jako již tradičně, dvě části – část jazykovou, kde soutěžící musí prokázat jazykové znalosti, schopnost porozumění textu a další pravopisné dovednosti. V této části získala Dominika 17 bodů a Markéta 16 bodů z 20 možných dosažených. Soutěž byla velice vyrovnaná, na úroveň 16–18 bodů se dostalo 10 soutěžících. O všem opět rozhodla druhá část – slohová. Na výsledky nás porota nechala čekat dlouhých 14 dnů, než byly všechny práce přečteny. Holky bojovaly statečně, obě celkově dosáhly stejného bodového ohodnocení a skončily na 4.–8. místě s počtem 25 bodů. Do krajského kola postupují pouze první tři, takže tímto pro nás olympiáda skončila.

Olympiáda ze zeměpisu

Zeměpisná soutěž je vypisována od 6. ročníku, takže do Semil na okresní kolo odjíždělo 7 soutěžících. V kategorii A (6. třída) nás jeli reprezentovat František Kuřík a Terka Chrástová, v kategorii B Aleš Mühlbach a Magda Hrnčířová, v kategorii C Jan Štěpánek, Sabina Maternová a Markéta Urbanová. Soutěž měla 3 kola – soutěžilo se celé dopoledne. V první části musí soutěžící prokázat znalosti práce s atlasem, ve druhé znalosti své – bez použití atlasu a třetí rozhodující část je praktická – aplikovat své zeměpisné znalosti na konkrétních problémech. Naše minivýprava si vedla velice úspěšně ve všech kategoriích. Všichni se umístili v první polovině výsledkové listiny. V každé kategorii soutěžilo 15–20 žáků.

Kategorie A
2. místoFranta Kuřík – postup do krajského kola
3. místoTerka Chrástová
Kategorie B
1. místoAleš Mühlbach – postup do krajského kola
6. místoMagda Hrnčířová
Kategorie C
2. místoMarkéta Urbanová – postup do krajského kola
6. místoSabina Maternová
7. místoHonza Štěpánek

Do krajského kola tedy postoupili hned tři žáci naší školy, měli jsme zastoupení v každé kategorii, což považuji za velký úspěch a jsem na předvedené výkony velmi hrdá. Moc pěkně se poslouchala otázka kolegyně z jiné školy, když viděla výsledky: „Čím je to v té vaší škole krmíte, že jim to tak jde?“

Krajské kolo v Liberci

V pondělí 24. března se konalo krajské kolo zeměpisné olympiády. Naši žáci se rozhodně neztratili. V konkurenci těch nejlepších si nejlépe vedla Markéta Urbanová, která se umístila na 4. místě, pouze půl bodu ji dělilo od umístění na stupních vítězů. Aleš i František ve svých kategoriích shodně obsadili 7. místo. Soutěž se opět skládala ze všech tří částí. Všem díky za účast. Za rok se těším na další úspěchy.

Mgr. Dana Chrástová, vyučujícízeměpisu a ČJ

Matematický klokan 2014

Mezinárodní soutěž Matematický klokan vznikla přibližně v roce 1980 v Austrálii a od roku 1991 se rozšířila do zemí Evropy. Letošní kolo se uskutečnilo v pátek 21. března 2014. Soutěžící jsou podle věku rozděleni do několika kategorií: Klokánek (4.–5. třída ZŠ), Benjamín (6.–7. třída ZŠ), Kadet (8.–9. třída ZŠ). Soutěží se ve všech krajích naší republiky v jednom termínu, takže žáci a studenti absolvují školní, oblastní, republikové a vlastně i mezinárodní kolo ve své lavici. Ve všech kategoriích soutěžící řeší 24 testových úloh, přičemž vybírá jednu z pěti nabízených možností řešení. Úlohy jsou seřazeny ve třech skupinách podle obtížnosti, za správnou odpověď získává soutěžící 3, 4 nebo 5 bodů, za špatnou odpověď se mu jeden bod strhává. Aby soutěžící nedosahovali záporných výsledků, dostávají do vínku 24 bodů, takže lze tedy získat maximálně 120 bodů. Pro naše nejmenší je určena kategorie Cvrček, ve které soutěží žáci 2. a 3. tříd. Test obsahuje 18 úloh a maximální počet bodů je tedy 90.

Výsledky školního kola
Pořadí, jméno a příjmeníTřídaPočet bodůPořadí, jméno a příjmeníTřídaPočet bodů
CvrčekKlokánek
1. Radim Link3. B801. Tereza Urbanová5.115
2. Markéta Hanušová3. A692. Lukáš Link5.105
3. Matouš Kuřík3. B633. Vít Štefan5.103
3. Jan Štefan3. B63
BenjamínKadet
1. Magda Hrnčířová7.691. Markéta Urbanová9.104
2. Petra Bachtíková6.682. Dominika Kalenská9.76
3. Aleš Mühlbach7.673. Sabina Maternová8.60

Na závěr zkuste vyřešit jednu z úloh kategorie Benjamín (za 5 bodů):

Na Karafiátové ulici rostou stromy pouze po jedné straně. Celkem je jich 60. Zajímavé je, že každý druhý strom je javor a každý třetí strom je buď lípa, nebo javor. Všechny zbývající stromy jsou břízy. Kolik bříz roste v Karafiátově ulici?

a) 10 b) 15 c) 20 d) 24 e) 30

Řešení úlohy: c)

Pythagoriáda 2014

Pythagoriáda je další postupová matematická soutěž. Je určena pro žáky 5.–8. ročníku. Soutěžící musí vyřešit 15 úloh v průběhu 60 minut čistého času. Za každou správně vyřešenou úlohu získá soutěžící 1 bod. Úspěšným řešitelem školního kola je každý soutěžící, který získá více než 8 bodů. Ten pak reprezentuje školu v okresním kole. V letošním roce se školního kola zúčastnilo celkem 30 žáků a do Semil si na přelomu dubna a května pojedou zasoutěžit: P5 – Terezka Urbanová (10 bodů), P6 – Terezka Chrástová (10 bodů). Ostatním žákům se bohužel nepodařilo stát úspěšným řešitelem.

Mgr. Petra Faistaverová, vyučující M

ZOOriskuj Liberec

Ve středu 19. 2. jsme se vydaly do Liberce na soutěž ZOOriskuj. Je to vědomostní soutěž, která prověřuje znalosti ze světa zvířat a také liberecké zoo. Nejprve jsme se šly podívat do této zoo, abychom načerpaly nějaké informace, a potom jsme se odebraly do budovy kulturního a společenského centra Lidové sady Liberec, kde jsme psaly soutěžní test. Soutěžily tříčlenné týmy, z naší školy dva – ve složení: Domča Kalenská, Štěpka Dubská, Marky Urbanová a Marky Hamáčková, Anička Pokorná a Bětka Bušáková. Na vyplnění testu jsme měly 60 minut času. Některé otázky byly opravdu záludné, ale zvládly jsme to celkem dobře. Jeden tým se umístil na 18.–20. místě, druhý na 30. místě, což je vzhledem k celkové účasti asi 100 týmů výborné umístění.

Olympiáda – anglický jazyk

Okresní a krajské kolo

20. 2. 2014 se konalo okresní kolo Olympiády v anglickém jazyce na Základní škole Dr. F. L. Riegra v Semilech. Do tohoto kola postupuje vždy vítěz školního kola. Letošní rok I. A kategorii (6. a 7. třída) vyhrál Aleš Mühlbach ze sedmé třídy a II. A kategorii (8. a 9. třída) vyhrála Markéta Urbanová z deváté třídy. Soutěž je především konverzačního charakteru. Po písemné části zkoušky, která se skládá z poslechu a gramatiky, následovaly rozhovory s porotou. Markéta se umístila na 1. místě a postoupila do krajského kola, které se konalo 2. 4. 2014. V krajském kole byla zkouška složena také z písemné části, která byla na úrovni FCE exam, a především ústní části. Tato soutěž už nemá se znalostmi na základní škole nic společného a je na úrovni maturitního ročníku. Markéta si vedla výborně a přivezla 5. místo. Všem žákům, kteří reprezentovali školu v této soutěži, mnohokrát děkuji za poctivý přístup v přípravě na soutěž a za výsledky.

Ing. Petra Šedivá, vyučující AJ

20. 2. jsme se s p. učitelkou Šedivou a spolužačkou Markétou Urbanovou vydali do Semil na okresní kolo olympiády v anglickém jazyce. Markéta jela obhajovat 1. místo, ale já byl letos nováček. Olympiáda se dělí na dvě části: teoretickou (gramatika a poslech) a praktickou (pohovor). Myslím, že jsem byl lepší spíše v pohovoru, ale skončil jsem na 9. místě. Stejně je to pro mě cenná zkušenost a myslím, že by si to měl vyzkoušet každý. Porotci byli navíc velice příjemní. Především musím poděkovat paní učitelce za přípravu a volný čas, který věnovala mně a mým spolužákům.

Aleš Mühlbach, žák 7. třídy

Ve čtvrtek 20. 2. 2014 jsme se vydali do Semil na okresní kolo olympiády v anglickém jazyce. Moc jsem se těšila, ale zároveň jsem měla trochu trému. Začali jsme písemnou částí, která zahrnovala poslech, gramatická cvičení a porozumění textu. Potom jsme po jednom předstupovali před porotu a povídali si s jejími členy, kteří nás za to bodově hodnotili. Po sečtení bodů z obou částí soutěže následovalo vyhlášení výsledků. Aleš byl 9. a já jsem získala první místo s postupem do krajského kola. V konkurenci žáků z tolika škol to není vůbec špatný výsledek.

Chtěla bych poděkovat paní učitelce Šedivé, která nám věnovala spoustu času a energie v přípravě na tuto soutěž.

Markéta Urbanová, žákyně 9. třídy

Tajemství staré bambitky

Uplynulo dlouhých devět let a z nás se stali nejstarší žáci základní školy – deváťáci. A jelikož jsme nejstarší na škole, máme k učení mnoho dalších doprovodných akcí.

Každý rok hrají deváťáci divadlo, letos jsme byli na řadě my. První krok byl, že jsme se museli rozhodnout, jakou pohádku budeme hrát. Bylo mnoho nápadů, ale jenom jeden uspěl. Všichni se rozhodli pro známou českou pohádku Tajemství staré bambitky. Následovně jsme se museli „seznámit“ s veškerými postavami a s dějem obecně. Několikrát za sebou jsme zhlédli tuto pohádku ve filmovém zpracování, a tak získali dokonalý přehled, co každá postava říká. Po několika zhlédnutích celé pohádky jsme si rozdělili role podle toho, kdo se nebál zviditelnit a naopak. Po základním rozdělení rolí všichni začali se sháněním materiálu na kostýmy a rekvizity. Během hledání a shánění kostýmů se celá třída zapojila do rozvrhu scénáře a do malování kulis, které započalo začátkem února. Namalovali jsme 4 krajiny na prostěradla – zámek, pec s plotnou, chalupu a mapu. Také bylo potřeba namalovat trh, přírodní krajinu (strom s lesem), cestu (cestička skrz skály). Samozřejmě se to po dohodě různě měnilo, něco se přidávalo a naopak. Nakonec se z toho všeho vylouplo 13 scén. Když to vše bylo jakžtakž dodělané, začalo se zkoušet. Zkoušeli jsme bez kostýmů a se scénářem, který byl pro každého vytištěn.

Dva měsíce zkoušení a malování uběhly jako voda a 26. března nastal náš čas – divadelní generálka před publikem. Pro většinu to byla premiéra vystupovat před diváky.

Vše bylo na svém místě a první scéna byla připravená… a začalo se hrát. Napoprvé to bylo takové zmatené, protože nikdo nevěděl, co má dělat a kde má stát. Za nějaký ten čas na scéně jsme se tam už cítili jak ryba ve vodě, nervozita postupně klesala. V úterý 1. dubna bylo naplánováno zahrát hned 3 představení. Nečekali jsme, že budeme tak unavení, ale to byla zatím jenom jedna kapka v rybníce, protože ve čtvrtek, jsme odehráli 4 představení – tři dopolední pro žáky a večer čtvrté představení pro rodiče. Kolem 17.45 všichni naklusali do školy a rodiče začali přicházet celkem brzo. Všichni rodiče čekali, jak nám to po všech přípravách půjde. V pátek se hrálo představení pro veřejnost, kam mohl přijít každý a které začínalo v 19.30. Většina diváků byli bývalí žáci školy, kteří se přišli podívat na své kamarády a zavzpomínat na to, jak se i oni před nějakým časem na jevišti potili.

Každý si uvědomoval, že tohle je poslední představení. Všichni si to náležitě užívali. Dokonce někteří z nás vtipně obohacovali scénář přímo na scéně. Vtipné scény se střídaly s dojemnými chvilkami. Na závěr naše třída připravila překvapení pro naši paní učitelku v podobě dortu, květiny a „lahvinky“…

To bylo naše dobrodružství ohledně naší pohádky s názvem Tajemství staré bambitky.

Káťa Gulíková, žákyně 9. třídy

Závěrem pár postřehů: divadlo stmeluje kolektiv, stala se z nich bezva parta, někteří herci překonali sami sebe ve všem, co zatím ve škole předváděli. Zjistili, že umí mluvit nahlas. A že když je někdo kritizuje a opravuje, myslí to s nimi dobře. Velký dík patří R. Machačové za cenné rady a připomínky. Byly to dva měsíce starostí, jestli to zvládneme odehrát v plném počtu. Nakonec se vše podařilo. Zůstane nám spousta krásných vzpomínek na příjemně strávený divadelní týden. Všichni si to náležitě užili.

Mgr. D. Chrástová, režisérka a vyučující ČJ