Základní škola a Mateřská škola Studenec

Vydání: Číslo 3/2014

Jak se máme ve studenecké školce?

Warning: Division by zero in /domains1/studenec_cz/public/www_root/sz/wp-content/plugins/nextgen-gallery/products/photocrati_nextgen/modules/nextgen_basic_singlepic/templates/nextgen_basic_singlepic.php on line 13

Po lednovém zápisu do základní školy bylo pro předškoláky připraveno několik akcí v této pro ně zatím neznámé budově, aby si zvykli na nové prostředí, které je bude všechny od září čekat. Paní učitelky ze ZŠ připravily tři setkání s velkou školou. Pohádkové putování, při němž si předškoláčci za doprovodu pohádkových postav prohlédli školu od šaten přes jídelnu až po družinu. Jarní tvoření, kde si vyzkoušeli sezení a práci ve školních lavicích a vyslechli svoje první zvonění. Třetím zážitkem bylo Veselé sportování, aneb jak může vypadat cvičení, až budu školákem!

1. dubna celá MŠ zhlédla překrásné pohádkové představení „Tajemství staré bambitky“, které nastudovali žáci deváté třídy. Dětem se divadlo velmi líbilo, poděkovaly dlouhým potleskem. Další kulturní pořad nám připravilo přímo v naší školce divadélko dvou herců z Hradce Králové, a to pod názvem Pohádky ze statku, které skrývalo velmi vtipné a zároveň poučné příběhy zvířátek, lidí, ale i zlodějů, kteří se mohou na statku objevit.

Velikonoční tvoření nám pomohla připravit šikovná paní Jerichová z Roztok. Děti ze všech třech oddělení si postupně namalovaly a ozdobily netradiční velikonoční kraslice, jarní motivy i zvířátka.

Malí recitátoři za pomoci paní učitelky Evy Hájkové si připravili pásmo básniček a písniček, které přednesli na vítání občánků na Obecním úřadě ve Studenci. Druhé vystoupení se jim vydařilo ve školní jídelně, kde se předvedli při setkání důchodců spojeného s oslavou ke Dni matek. Zde také předali babičkám vlastnoručně vyrobená přáníčka.

Ve středu 21. 5. se celá Mateřská škola, společně s dětmi z MŠ v Zálesní Lhotě, vydala dvěma autobusy na výlet do zoologické zahrady do Dvora Králové nad Labem. Celé dopoledne jsme si užívali krásné procházky po zcela přeměněné ZOO. Nejvíce asi děti zaujal veliký tygr, který nám kráčel v úplné blízkosti (mezi námi pouze sklo). Zajímavé byly i dovádějící opice a zebry. Líbili se nám sloni, právě nakrmení hadi, krokodýli, obrovské ryby a samozřejmě i žirafy, které jsme bohužel spatřili pouze z dálky, neboť cesta po celém safari by byla pro malé výletníky příliš náročná. Jistě se sem někteří z nich vypraví se svými rodiči! Druhý den po návratu děti namalovaly překrásné obrázky, ze kterých je vidět, že si výlet opravdu moc užily. Velmi děkujeme vedení naší obce za sponzorský dar na cestu autobusem!

Měsíc květen a první polovinu června věnovaly děti z předškolního oddělení čas tréninku atletických disciplín – skoku dalekému, hodu kriketovým míčkem a běhu na 40 i 300 metrů. V pátek 13. května nás totiž čekala Olympiáda dětí z mateřských škol Novopacka.

Do konce školního roku jsme stihli zhlédnout hudební představení Muzikantský rok, tajit dech při ukázkách práce Policie ČR, najít ztracený poklad a rozloučit se s našimi nejstaršími školáčky – předškoláčky! Ti si vyzkoušeli již tradiční spaní ve školce, pro některé odvážlivce to byla úplně první noc bez maminek! Ale protože do naší školky chodí samé šikovné děti, zvládly to všechny na jedničku! Přejeme budoucím prvňáčkům, ať se jim ve škole líbí a daří!

kolektiv učitelek MŠ Studenec

Zprávičky z MŠ Zálesní Lhota

Školní rok se pomalu chýlí ke konci, v době, kdy budete číst Zpravodaj, budou prázdniny v plném proudu.

Ale v době vzniku tohoto článečku jsme měli v naší školce stále napilno. Na začátku dubna jsme velice rádi přijali pozvání na pohádku 9. třídy ve Studenci „Tajemství staré bambitky“, která se všem moc líbila. Opět jsme ocenili výkony herců a krásné kostýmy a kulisy, které si děti samy vyrobily.

Do Studence jsme zavítali ještě jednou, ale tentokrát do školky na loutkové představení „Pohádky z našeho statku“.

Pohádka se všem líbila a doplňovaly ji pěkné písničky s kytarou.

Před Velikonocemi jsme se sešli ve školce i s „dospěláky“ na jarním tvoření, děti si vyrobily řadu dekorací na stůl. Třeba prošívanou slepičku, větvičku s mašlemi, květinovou louku z papíru. Děti odcházely s krásnými výrobky a děkujeme všem, kdo si udělali čas a přišli na pěkné odpoledne strávené se svými dětmi.

Velikou událostí je bezpochyby besídka ke Dni matek. Děti opět vystoupily s pásmem písniček a básniček pro maminky a druhý den pro babičky. Všichni ocenili děti velikým potleskem a nechyběla ani sladká odměna od babiček.

Dá se říct, že výletem končí školní rok. Ten náš ve školce utekl také jako voda a poslední větší akcí byl výlet do ZOO ve Dvoře Králové. Společně se studeneckou školkou jsme odjeli autobusy do Dvora Králové, prošli jsme plno pavilonů a výběhů, zazpívali jsme slonům písničku „To je on malý slon…“, u krokodýlů zase „Na tisíce mil teče řeka Nil“.

Po více jak dvouhodinové procházce jsme opět nasedli do autobusu, který nás odvezl zpět do školky.

Ještě se těšíme na „spaní ve školce“, loučení s předškoláky a den s Policií ČR.

Všem přejeme pěkné prázdniny a příjemné prožití léta.

učitelky MŠ Zálesní Lhota

Veselé sportování s předškoláky

Ve čtvrtek 15. 5. odpoledne se sešli budoucí prvňáčci na novém víceúčelovém hřišti, tentokrát při veselém sportování. Bylo pro ně připraveno 15 stanovišť, která pomohli připravit žáci 1. A, s nejrůznějšími pohybovými úkoly.

Děti například běhaly přes překážky, podbíhaly lano, prolézaly tunelem, skákaly v pytlích, trefovaly míčkem cíl, projely se na koloběžce, chodily na chůdách, zkusily dát gól do branky…

Na každém stanovišti dohlíželi žáci 5. třídy, dětem pomáhali a byli jim oporou. Za každý splněný úkol udělili malým kamarádům razítko do připravené kartičky. Na každého čekala sladká odměna.

Přestože bylo pod mrakem a větrno, na hřišti vládla dobrá nálada. Odměnou pro nás učitele a žáky, kteří pomáhali s organizací, byly usměvavé a spokojené tváře předškoláčků.

Mgr. Zdeňka Erbenová, třídní učitelka 1. A

Školní výlet na Kumburk

Dne 21. 5. 2014 jsme se my, žáci třídy 2. A a 2. B, se svými paními učitelkami Janouškovou a Kučerovou vypravilina školní výlet. Jeli jsme vlakem z Martinic přes Roztoky, Tampli, Bělou, Starou Paku do Nové Paky. Pak už se muselo chodit. Bylo teplo a slunce krásně svítilo. Všude kolem nás byla nádherná příroda. Cestou na hrad jsme museli plnit těžké i lehčí úkoly. Na Kumburku jsme se nasvačili. Zatímco se 2. A fotila na vrcholu na kamenech, 2. B šla hledat poklad do podzemí. Pak se třídy vystřídaly. Zpáteční cesta končila ve Staré Pace, kde jsme si koupili nanuky a pohráli na hřišti s houpačkami a kolotočem. Pak jsme šli na nádraží a jeli zpět do Martinic. Tam na nás čekali rodiče, aby nás odvezli domů. Celý výlet se nám líbil, mě bavilo hledání pokladu.

Adélka Prošvicová, žákyně 2. A

Divadelní představení Na statku

Úryvky z prací žáků 2. A:

„Toto krásné divadelní představení se odehrálo 9. dubna v MŠ Studenec. V pohádce hráli členové Divadélka pro školy z Hradce Králové. V pohádce vystupovali: kocour Bonifác, prase Pašík, pes Voříšek, kráva Václavka, slepice Boženka a beran Mates. Všem dětem z 1. a 2. tříd se celé vystoupení moc líbilo. Mně nejvíc, jak pes Voříšek kousl zloděje.“

Káťa Kulhánková

„Mně se na divadle líbila slepička Boženka, protože byla moc hodná a nelíbilo se mi, jak tam kocour Bonifác zlobil. Měli tam moc hezké kostýmy.“

Adélka Prošvicová

Exkurze Žalý

Ve středu 21. 5. 2014 jsme se vydali na projektovou exkurzi na rozhlednu Žalý. Pro nepřízeň počasí jsme cestu dlouho odkládali, ale tentokrát nám počasí přálo od samého rána. Autobus nás vyzvedl před školou a dovezl nás do Vrchlabí. Nejprve jsme si prohlédli vrchlabský zámecký park a odtud nás čekala cesta k cíli. První zastávka byla u pomníčku sv. Marie, kde jsme se lehce občerstvili. Další kraťoučký odpočinek následoval na Kněžické boudě, abychom se podívali na koně. Polovinu cesty jsme měli za sebou, ale cíl byl stále ještě v dáli. Vymýšleli jsme různé soutěže, jak co nejdříve vyšplhat k vrcholu.

Hned po dosažení cíle jsme rozbalili svačiny a nabírali síly na poslední část výstupu. Po malých skupinkách jsme se střídali na rozhledně, ze které se nám naskytl báječný výhled. Po nakoupení suvenýrů jsme se vydali na cestu zpátky, tentokrát na Benecko, kde jsme počkali na autobus, který nás zavezl zpět do Studence.

Exkurze se velmi vydařila a všichni jsme byli plni zážitků z prožitého dne.

za 3. A a 3. B Mgr. Pavla Bouchnerová, třídní učitelka 3. A

Den Země pro čtvrťáky

Mezinárodní Den Země se každoročně koná 22. dubna. V tomto roce jsme se se čtvrťáky rozhodli využít možností naší naučné stezky. Děti vyplňovaly pracovní listy rozmístěné ve stezce. Úkoly měly tyto:

V pracovních listech vybarvit kontejnery podle druhu třídění a připsat několik příkladů odpadků, které by do příslušného kontejneru vyhodily.
V altánu správně pojmenovat rostliny z našeho okolí.
Na stezce vyhledat různé druhy jehličnatých a listnatých stromů.
Sesbírat odpadky, které bohužel našly v naší stezce, a roztřídit je podle tabulky doby rozkladu.

I když je Den Země již za námi, zamyslete se, zda byste zvládli jejich úkoly i Vy, a posuďte, jestli jejich práce byla smysluplná.

Nejčastější nálezy	odhadovaná doba rozkladu
papír	4 měsíce
krabička od pití	7 let
PET láhev	70 let
skleněná láhev	1 000 let

Všem čtvrťákům děkuji za velmi dobře odvedenou práci, kolegyním Zuzaně Líkařové a Daně Chrástové za pomoc a doufám, že dětem tyto znalosti zůstanou natrvalo.

Mariana Gregušová

Dravci

V pátek 24. dubna 2014 u příležitosti Dne Země žáci 1. stupně naší školy zhlédli v tělocvičně naučný program Dravci. Během velmi zajímavého povídání nám byly postupně představeny 4 druhy dravců a 4 druhy sov. Jako první jsme měli možnost vidět sokola stěhovavého, dále pak poštolku obecnou, která se nám po tělocvičně prolétla, mládě orla bělohlavého. Čtvrtý dravec káně Harrisova, dokonce létalo na rukavici některým přítomným žákům.

Prvním malým překvapením bylo spatřit největšího pěvce, krkavce. Samička, která se na nás přijela podívat, měla ráda drbání v krku. Bratr Karlík, který dříve cestoval za dětmi s ní, musel zůstat doma, protože se naučil slova nehodící se příliš do školy. Druhým překvapením se stal tchoř fretka, který o sobě dal vědět hned po vyndání z bedýnky svým typickým zápachem.

Ze sov jsme viděli plachou sovu pálenou s charakteristickým šedivým popelavým zbarvením. Další se objevil puštík obecný. Výreček bělolící pocházející z Afriky zaujal především svým bílým peřím na lících. V nebezpečných situacích ze sebe dokáže udělat malý komínek s vystrčenými oušky a načepýřenými hmatovými peříčky v okolí zobáku, a tím se chránit před uštknutím hady a štíry. Naposledy se nám ukázal výr velký, který své letové schopnosti předvedl na přeletech mezi přítomnými paními učitelkami. Výr se s námi rozloučil vletem do bedýnky.

Program byl velmi zajímavý a poučný.

za 1. stupeň ZŠ a MŠ Studenec děkuje Mgr. Pavla Bouchnerová

Žáci základní školy „opravdovými“ cyklisty

„Velkými“ cyklisty se stali žáci čtvrtých tříd v pondělí a úterý 12. a 13. května. Již podruhé v tomto školním roce navštívili čtvrťáci dopravní hřiště v Koštálově, kde bojovali o získání cyklistické průkazky. Všichni žáci si poradili nejen s náročnými testy, úskalími, která je mohou potkat při běžném silničním provozu, ale i nepřízní počasí, které cyklistice zrovna moc nepřálo. Na konci dne byla na tvářích žáků vidět neskrývaná radost z úspěchu. Všichni získali tzv. „průkazku cyklisty“. Mohou tak po dovršení deseti let do běžného silničního provozu na kole.

Noc s Andersenem

Ve čtvrtek 10. 4. 2014 se konal již třetí ročník oblíbené Noci s Andersenem. Této akce se mají možnost zúčastnit žáci od druhé do čtvrté třídy. Letos se přihlásil rekordní počet – 55 účastníků. Proto i pedagogický dozor musel posílit své řady a přizvala jsem na pomoc p. učitelku B. Janouškovou. Spolu s Klárou Štefanovou a se mnou jsme se snažily pro děti vytvořit pestrý program na celý večer. Letošním tématem byla kniha Komisař Vrťapka od Petra Morkese, takže náplň večera byla jasná – detektivní pátrání po stopách komisaře Vrťapky. Výtvarně jsme se vyřádili na kolážích, které byly sestaveny ze samých psích portrétů. Přečetli jsme ukázky téměř ze všech přinesených oblíbených knih dětí a vrcholem celého večera byla stezka odvahy po škole, která potmě vypadá docela strašidelně. Hlavně šatny opět naháněly dětem největší hrůzu. Stezka byla vyznačena po stopách, u každé lucerny byl úkol, který děti musely přinést do cíle a poté ho vypracovat. Za splněné úkoly každý účastník získal detektivní průkaz komisaře Vrťapky. A pak už hurá do spacáků a znovu si ještě číst. Ale už jen chvíli, ráno jsme všichni museli být fit – čekala nás ještě páteční výuka. Odměnou pro naše uši je, když zaslechnete od čtvrťáků: „To je škoda, že už za rok nebudeme moci přijít, nás to moc bavilo.“

Díky všem dětem, které měly odvahu přečkat noc ve škole, díky rodičům za přípravu spacáků a karimatek. Díky všem organizátorkám, které se obětovaly a přežily noc na zemi ve škole. Za rok se těším na další ročník.

Mgr. Dana Chrástová, koordinátorka projektu

„Dopravka“ – Košťálov

Dne 16. 5. 2014 jsme po pečlivé přípravě pod vedením paní učitelky Brožové vyrazili na dopravní hřiště v Košťálově.

Trénovali jsme hlavně jízdu zručnosti, která se jeví ještě ze zdravovědy, dopravních testů a jízdy na kole podle skutečných silničních pravidel jako nejtěžší. Trénovali jsme alespoň jednou týdně na parkovišti u sokolovny, kde jsme si postavili napodobeninu toho, co nás mělo čekat v Košťálově. Nejdřív jsme na překážkové dráze vypadali jako parta slonů, takže když jsme projeli, nic nezůstalo na svém místě, ale časem jsme se začali zlepšovat. Naučili jsme se i základy první pomoci s názornými ukázkami. Doma jsme se připravili na dopravní testy. Odjezd od sokolovny 7.30 se zdařil. Na zastávkách v okolních vesnicích jsme nabrali do autobusu naše soupeře z jiných škol. Po příjezdu jsme si vše pečlivě prohlédli a paní učitelka nás upozornila na věci, na které bychom si měli dát pozor. Musím dodat, že paní učitelka je velmi zkušená, jelikož není na dopravce poprvé…

Jako první v pořadí nás čekala zdravověda, na kterou šlo první naše mladší družstvo ve složení: Barbora Vanclová, Klárka Kuříková, Vláďa Synek, kteří uspěli jen s jednou chybou, a pak jsme šli my starší ve složení: Adam Kalenský, František Kuřík, Terka Dubská a Eliška Hamáčková. V této disciplíně zazářil hlavně Adam a František, kteří vše věděli, až na malou chybku. Dále nás čekaly dopravní testy, které jsme zvládli docela rychle. Nebyly těžké. Předposlední disciplína „jízda podle pravidel“ (mezitím se mimochodem někteří stačili posilnit občerstvením, které připravila obec Košťálov) byla už trochu těžší. Pět minut jezdit podle dopravních značek k očíslovaným stanovištím a nenasbírat ani jednu trestnou čárku. Mezi jízdou na kole a obávanou jízdou zručnosti jsme měli chvíli čas, a tak jsme vyzkoušeli místní dětské hřiště. Když nadešel čas, odebrali jsme se k jízdním kolům stejné velikosti, takže někomu bylo moc malé a někomu zase moc velké a i to ztížilo naši jízdu. Mezi překážky patří např. přemisťování kelímku s vodou, slalom mezi kužely, lávka, nakloněná rovina, ale i přesné brzdění. Na této jízdě se nachytá snad nejvíce trestných bodů… Nám se jízda zdařila, ale bez chyb to nebylo! Čas, který jsme získali čekáním na výsledky, jsme využili hraním fotbalu se soupeři z Turnova.

Konečně dorazily výsledky i ceny a všichni se shromáždili před budovou. Trestné body se sčítaly jak za družstvo, tak i za jednotlivce. Nečekali jsme žádné zázraky, ale byli jsme opravdu překvapeni, když se mladší družstvo umístilo na nádherném 3. místě z devíti, starší už takové umístění nezískali, ale 6. místo ze stejného počtu je taky dobré. Pak přišlo na řadu vyhlašování jednotlivců. V mladších se bohužel od nás nikdo neumístil, ale ve starší to bylo překvapivě lepší. Na 3. místě se umístil Adam Kalenský. Po vyřknutí jeho jména jsme nechtěli věřit vlastním uším, byl to doopravdy úspěch a překvapení, kterému nechtěla věřit ani paní učitelka! A pak další překvapení, kterému jsem zase nechtěla věřit já. Umístila jsem se v kategorii starší dívky jednotlivci na 3. místě z dvaceti účastnic. Celkem jsme si tedy odvezli tři třetí místa. Myslím, že jsme byli všichni spokojeni včetně paní učitelky Brožové. A navíc jsme si odvezli zkušenosti, které budeme moci využít zase příští rok. Moc se těšíme…

Eliška Hamáčková, žákyně 6. třídy

Horolezecká stěna

V rámci sportovních her se skupinka nadšenců z druhého stupně vydala do Vrchlabí vyzkoušet si, jaké to je být horolezcem a zdolávat strmé stěny. Zatím tedy pouze na horolezeckých stěnách a za pomocí zkušených lidí, ale i tak jsme se dobře bavili a děkujeme pí uč. Brožové, že nám tento nevšední zážitek umožnila. Určitě bychom to jednou chtěli vyzkoušet na opravdové skále a zúročit již získané zkušenosti.

Sabina Maternová, žákyně 8. třídy

Prevence kyberšikany, nebezpečí internetu a Facebooku

Beseda s kapitánem Lukášem Kalenským, územním komisařem okresu Semily

V rámci občanské výchovy v 6. ročníku bylo naším cílem seznámit žáky s možnými záludnostmi internetu a Facebooku, protože v současné době jsou nejčastějším prostředkem komunikace mládeže. Vzhledem k tomu, že děti u PC tráví hodně času a nejsou přitom pod dohledem dospělých, mají potřebu vyzkoušet například seznamování, používání webkamery a zveřejňování svých soukromých fotografií. Často si neuvědomují, že ačkoliv doma sedí v pokoji samy, tak všechno, co napíší a pošlou, je rázem věcí veřejnou a snadno zneužitelnou. Dětem byly vysvětleny pojmy jako stalking, sexting, agresor aj., dále co dělat v případě, že dojde k šikaně nebo k vydírání.

Rady odborníků jsou jasné: přestat komunikovat, nemstít se, zablokovat přístup, změnit virtuální identitu, zachovat důkazy a vše oznámit důvěryhodné osobě, nebo se alespoň svěřit kamarádovi.

Jako bonus si žáci měli možnost prohlédnout služební zbraň a kufřík s nejrozšířenějšími drogami.

Ukázky příběhů z internetu o jeho zneužívání byly dostatečně poučné, doufáme tedy, že beseda bude do budoucna pro žáky užitečná. Nelze si ale myslet, že děti budou u PC trávit méně času. Také je dobré si uvědomit, že profil na Facebooku si lze založit od 13 let, přičemž většina dětí 10letých i mladších si ho dávno založila. Pokud s tím souhlasili rodiče, přebírají tedy veškerou zodpovědnost a měli by vědět, s kým jejich dítě komunikuje. Nepodceňujte prevenci, je v tomto oboru stejně důležitá jako u zdraví a rozhodně duševní stav jedinců prokazatelně ovlivňuje.

Mgr. Romana Macháčová, třídní učitelka 6. třídy

Beseda s olympijskou vítězkou ve snowboardcrossu Evou Samkovou

Každoročně se snažíme našim žákům představit nějakého „šikovného“ sportovce nebo sportovkyni. Letos pozvání Zuzky Líkařové přijala 24. dubna 2014 novopečená vítězka ze Soči a rodačka z nedalekého Vrchlabí – Eva Samková.

Tato odvážná 21letá slečna soutěží v disciplíně zvané snowboardcross. Je to poměrně mladá odnož snowboardingu a rozhodně ho můžeme zařadit mezi tzv. adrenalinové sporty. Vysoká rychlost, skoky, zatáčky a soupeřky na úzké trati, po které trvá jízda do cíle kolem 90 s a někdy až 2 minuty, bere divákům dech. Mezi doplňkové sporty k přípravě patří rozhodně gymnastika, skoky na trampolíně, posilování, běh a pochopitelně i nácvik pádů. Eva Samková byla sportovní živel již odmalička, vyrostla ve sportovní rodině a brzy zjistila, co ji baví. Jak sama říká, měla štěstí i na lidi kolem sportu. V současné době se její realizační tým rozrostl především o nepostradatelné servismany, ale zapotřebí jsou i fyzioterapeutka a trenéři Marek Jelínek s Jakubem Flejšarem.

Jejími největšími úspěchy v juniorském věku jsou tři vítězství na juniorském mistrovství světa – poprvé triumfovala v roce 2010 na Novém Zélandu, kde jako šestnáctiletá dokázala porazit soupeřky starší o tři roky. Vítězství obhájila také v letech 2011 a 2013.

V sezóně 2010/11 obsadila mezi dospělými 5. místo na mistrovství světa 2011 v La Molině v disciplíně snowboardcross. V závěru sezóny 2010/2011 skončila v závodě Světového poháru v italském Valmalencu na 2. místě. V další sezóně se musela poprat se zraněným kolenem, ale měla díky tomu čas na studium, takže řádně odmaturovala na Gymnáziu ve Vrchlabí a zlepšila výrazně fyzickou přípravu. V současnosti je studentkou VŠE v Praze a zdobí ji obrovský úspěch v podobě zlaté medaile ze zimní olympiády, kterou dětem ochotně zapůjčila k potěžkání a prohlédnutí. Možná se v ní prý ukrývá i kousíček meteoritu, který v Soči spadl v roce 2013 právě v den, kdy zvítězila.

Pochopitelně se děti dověděly spoustu věcí, počínaje sportovními začátky, přes „lásku“ ke škole, vztahu k médiím, ostatním sportovcům, o trávení volného času, o malůvkách na helmě a prkně, o přivítání po olympiádě, o neobvyklých dárcích… třeba kůň Pepin.

Bylo to příjemné povídání, velmi spontánní a přirozené, přesně takové, jaká Eva je. Děti z prvního stupně si nechaly namalovat pověstný knírek, podpisy na ruce, trika a do památníčků také potěšily. Na druhém stupni byli žáci ostýchavější, ale napjatě poslouchali a líbila se jim především Evina upřímnost a „slovník“, který jim je velice blízký. Památeční fotky a podpisy si také nenechali ujít.

Pochvalu zaslouží i Dominik Pekárek, který Evu přivítal hrou na saxofon, na který se učí hrát u stejného pana učitele, jako se učila Eva (svět je malý…), a Adam Kalenský během tří hodin pořídil spoustu snímků na památku. S Evou si, tentokrát bez mikrofonu, povídala pí uč. Macháčová.

Děti opět zjistily, že sport je dobrý základ pro život a že úspěch nemusí znamenat, že člověk je „něco víc“ a dává to na odiv. Právě naopak, kdo něco dokáže, třeba ve sportu, bývá skromný, pokorný a dělá to především pro sebe a ne pro úspěch, i když ten pochopitelně motivuje a potěší. Eva Samková nás také potěšila a za to jí patří náš dík s přáním všeho dobrého nejen ve sportu, ale také v životě.

Mgr. Romana Macháčová

Londýn 2014

Žáci druhého stupně podnikli studijně poznávací zájezd do Londýna od 25. 5. do 31. 5. V září jsme se s některými žáky rozhodli procvičit angličtinu přímo ve Velké Británii. V říjnu jsem kontaktovala Eriku Pfeiferovou, průvodkyni, která nám nabídla určité možnosti, a od té doby jsme začaly tvořit program na míru ušitý žákům druhého stupně. Při prvním zjištění zájmu o tento pobyt jsme ale neměly dostatečný počet pro uskutečnění tohoto zájezdu. Proto jsme musely zajistit zbylý počet z jiné školy a podařilo se oslovit základní školu Ostroměř. Hlavním cílem této cesty bylo procvičení získaných znalostí anglického jazyka v zemi, odkud pochází. Proto hlavním programem byla dopolední výuka. Žáci byli po testu rozřazeni do tří skupin, ve kterých byli vyučováni od úterý do pátku. Druhým cílem bylo poznat hlavní město Velké Británie Londýn a seznámit se s jeho historií, památkami a současnou podobou. Třetím cílem bylo poznání života anglických rodin, tradic a zvyků, proto děti byly ubytovány v rodinách. Žáci ochutnali zdejší jídlo, poznali způsob bydlení a mohli si procvičit jazyk s rodinami, ve kterých byli ubytováni. Program byl nabitý a zpestřený o návštěvy muzeí jako je Natural History Museum, Sealife Museum a National Maritime Museum s interaktivními koutky. Před vstupem na Britské ostrovy jsme ještě navštívili belgické město Bruggy a muzeum čokolády. Doufáme, že dětem tento týdenní pobyt pomohl uvědomit si, že cizí jazyk je potřeba znát. A stále se v něm zdokonalovat je samozřejmostí. Zároveň si přejeme, aby tento výlet měli žáci dlouho v paměti i s dalšími zážitky, které byly součásti této náročné cesty. Získané informace a poznatky uplatní jistě v dalších studiích.

Ing. Petra Šedivá a Mgr. Petra Pohořalá, vyučující AJ

Na Základní škole v Ostroměři zavládlo nadšení poté, co jsme se dozvěděli o možnosti vypravit se na studijně-poznávací zájezd do Londýna. Sehnat deset žáků na doplnění zájezdu bylo otázkou dvou dnů. Nastalo období zjišťování, zařizování a očekávání…

Samotná exkurze do života v Anglii byla perfektně zorganizovaná. Žáci měli možnost vzdělat se v poslechu i mluvení. Zažili, jak vypadá strava a život v rodinách, mohli si vyzkoušet nakupování – které se stalo oblíbenou činností. A zároveň jsme se vypravili do centra Londýna, prozkoumali jsme známé i neznámé památky, vyfotili, zapamatovali.

Z pozitivních ohlasů je patrné, že akce byla zdařilá a všichni si ji užili. Chtěl bych touto cestou poděkovat škole ve Studenci (paním učitelkám Petrám) a paní Erice Pfeiferové za možnost zažít nádherný týden na cestách za poznáním.

Mgr. Jan Horák, učitel ZŠ Eduarda Štorcha a MŠ Ostroměř

Na výlet do Londýna jsme se všichni moc těšili. Když konečně nastal čas odjezdu, byli už všichni připravení u sokolovny na parkovišti. Nasedli jsme do autobusu a hurá do Anglie. Cestou jsme navštívili belgické město Bruggy, kterému se také říká Benátky severu – je zde spousta vodních kanálů. Čekala nás projížďka lodí a poté jsme navštívili muzeum čokolády. Večer jsme se přesunuli do francouzského hotelu F1, kde jsme přespali. Ráno jsme se znovu vydali na cestu. Nejeli jsme trajektem, ale Eurotunelem. Přeprava tímto tunelem spočívá v tom, že auta či autobusy najedou na vlak, který je tímto tunelem přepraví. V Anglii jsme měli zajištěné ubytování v rodinách, abychom si procvičovali angličtinu i večer. Každé dopoledne jsme chodili do školy, kde jsme se učili s anglickými učiteli. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí z různých tematických okruhů (např. jak se dá v menších anglických obchodech smlouvat, informace o anglickém školství, kdy se učitelé nesmí dotýkat žáků…) a procvičili jsme si své schopnosti mluvit a porozumět. Odpoledne jsme vždy navštěvovali slavné londýnské památky. První den jsme navštívili Tower of London, což je pevnost, kde jsou uloženy korunovační klenoty a je zde k vidění spousta zajímavých věcí. Viděli jsme také Tower Bridge – most přes řeku Temži, který byl v minulosti otevírán, když projížděla loď, dnes slouží pouze jako turistická atrakce. Nachází se zde i muzeum s možností projít se po lávce vysoko nad vodní hladinou. Druhý den jsme se procházeli centrem Londýna, viděli jsme zde Houses of Parliament, Big Ben, London Eye, katedrálu sv. Pavla… Poté jsme šli do Akvária, kde jsme si mohli prohlédnout všechna mořská zvířata, od mořských koníků až po kostru velryby. Mohli jsme si také vyzkoušet, jak to vypadá, když se přižene hurikán. Třetí den jsme navštívili Přírodovědné muzeum. Bylo zde k vidění mnoho zajímavých expozic s možností vyzkoušet si různé věci. Největší část naší výpravy se vydala na expozici o Zemi, zemětřeseních… mohli jsme také navštívit simulátor takového zemětřesení, což bylo velice zajímavé, protože předtím nikdo z nás zemětřesení nezažil. Někteří se vydali na expozici o lidském těle, vyzkoušeli jsme si, jak fungují svaly, kosti, paměť a další části těla. A poslední den jsme byli na Greenwich, viděli jsme nultý poledník a navštívili jsme Námořní muzeum. Kromě těchto prohlídek jsme si samozřejmě našli čas i na nakupování suvenýrů a oblečení. V pátek večer jsme nasedli do autobusu a odjeli domů, kde už na nás nedočkavě čekali rodiče. Tento pobyt se mi velice líbil, přiblížil mi život lidí v Londýně, mohla jsem poznat ty nejzajímavější památky a procvičit si svou angličtinu. Chtěla bych poděkovat paním učitelkám Šedivé a Pohořalé, že to s námi celý týden vydržely, a paní Pfeiferové, která si pro nás připravila velice zajímavé vyprávění nejen o památkách, ale i o zemích, kterými jsme projížděli. Děkujeme jí za to, že nás celým pobytem provázela.

Markéta Urbanová, účastnice zájezdu a žákyně 9. tř.

Čísla a nej – Anglie

Na úžasný výlet do Londýna se vydalo celkem 49 žáků, 5 dospělých a 2 řidiči. Ze studenecké školy jelo 8 chlapců, 32 děvčat a 4 dospělí a ze Základní školy z Ostroměře 5 chlapců, 4 dívky a jeden pan učitel.

Cesta do Londýna byla dlouhá 1440 km a vedla přes Rozvadov, německý Frankfurt a Kolín nad Rýnem, přejeli jsme malý kousek Nizozemí a přes Belgii jsme se dostali až do francouzského města Calais, které je nástupním místem do Eurotunelu, který nás dovedl pod kanálem La Manche až do Velké Británie. Dále jsme pokračovali do hlavního města – do Londýna.

Eurotunel, jak již bylo řečeno, vede z města Calais ve Francii do britského města Folkestone. Eurotunel se skládá celkem ze tří tunelů – jedním jezdí vlaky směrem do Velké Británie, druhým opačným směrem a prostřední tunel je servisní. Průměr každého tunelu je 7,6 m, délka je 49,31 km a pod kanálem (pod vodou) je 38 km tunelu. Autobusy se přepravují ve speciálním vlaku, který má 24 vagonů – na každý autobus jeden vagon. Cesta trvá 35 minut, z toho je 28 minut v tunelu, zbytek cesty je po pevnině. Maximální rychlost vlaku je 140 km/h Zde jsme se také dostali do nejhlubšího místa našeho výletu – byli jsme 40 metrů pod mořským dnem.

Přes kanál se dá také přeplout trajektem. Jeho trasa je severně od Eurotunelu a vede z města Calais, ale loď na ostrově přistává ve městě Dover. V tomto místě je kanál La Manche také nejužší.

Londýn má rozlohu 1580 km² jako 146 300 fotbalových hřišť, žije zde 7,5 milionů obyvatel a dálniční okruh kolem Londýna (M45) je dlouhý téměř 260 km. The Shard je nejvyšší budova, kterou jsme spatřili, a měří 309,6 m Je zároveň nejvyšší budovou v Evropské unii a 45. nejvyšší budovou na světě. Nejvyšší bod, kterého jsme na v Londýně dosáhli, byla Královská observatoř Greenwich se 45 metry nad hladinou moře. Tuto observatoř protíná nultý poledník, který jsme všichni překročili, a tím jsme se dostali na západní polokouli. Po Londýně jsme autobusem za výukou a památkami najezdili asi 230 km.

Cesta zpět byla dlouhá 1255 km a vedla z Londýna do Folkestone, kde jsme nastoupili opět do vlaku a Eurotunelem jsme se dostali do francouzského Calais. Dále jsme jeli přes Belgii a Nizozemí do Německa. Přes Lipsko a Drážďany jsme se dostali malý kousek do Polska a odtud přes Liberec zpátky k naší studenecké škole. Celkem jsme tedy projeli 6 evropských zemí.

Eva Linková, účastnice zájezdu z rodičovské veřejnosti

« Z římskokatolické farnosti Zálesní Lhota Vzpomínky na rok 1938 »

Nahoru