Základní škola a Mateřská škola Studenec

Vydání: Číslo 4/2014

Zprávičky z MŠ Zálesní Lhota

Začátkem června se v naší školce konala řada akcí, na které jsme se moc těšili. Vyrazili jsme do studenecké školy, kde si pro děti připravili žáci 9. ročníků pestrý program.

Na školním hřišti bylo několik stanovišť se sportovními úkoly, které musely děti projít, a za zvládnutí získávaly razítka. Za splnění všech stanovišť si děti odnesly sladkou odměnu.

Moc děkujeme.

Konec školního roku byl také zajímavý tím, že děti měly možnost přespat poprvé v nové školce. Celkem asi 14 dětí, včetně těch menších, si vyzkoušely, jaké to je ve školce v noci a také pro někoho spát poprvé bez rodičů.

Pohráli jsme si na zahrádce, navečer jsme se vydali na hřiště, kde jsme si opekli párečky, zazpívali si, zahráli fotbal a vyzkoušeli průlezky a houpačky. Přespání proběhlo bez problémů, všichni to zvládli na jedničku, nechyběla ani stezka odvahy po noční školce za světel svíček a na konci sladká odměna. Ráno si děti s chutí pochutnaly na dobrotách, které připravily maminky.

Poslední týden školky se nesl loučením s předškoláky. Při procházce musely děti zvládnout řadu úkolů, které nám připravil náš kamarád „Krteček“, který se na nás přijel opět podívat.

Na závěr děti hledaly poklad, každý obdržel malou odměnu a předškoláci něco na památku.

Noc ve školce

Ke konci června se sešli budoucí prvňáčci z MŠ Studenec a Zálesní Lhoty ve Studenci, aby spolu prožili nejen příjemné odpoledne, večer, ale i noc ve školce.

Odpoledne se všichni bavili při hledání „ztracených Lhoťáků“. Nebylo to jednoduché. Při cestě podle šipek museli ještě hledat dopisy a plnit zapeklité úkoly.

Naštěstí jsme se všichni shledali u staré MŠ.

Společně jsme se přesunuli k orlovně, kde na nás již čekala večeře – oheň a opékání vuřtů.

Když jsme dostatečně naplnili bříška, přesunuli jsme se do školky. Po nezbytné hygieně jsme si zařádili při „pyžamové párty“. Jen co se setmělo, vyrazili odvážlivci, pouze s baterkou, do tmavé budovy ZŠ pro sladkou odměnu. Objevil se i skřítek STRACH, ale společně jsme jej zahnali a lízátko si odnášeli všichni. Potom už jen pohádka a do „hajan“. Spinkali všichni jako dudci, jen paní učitelky jako zajíc – na jedno oko.

Než jsme se nadáli, bylo tu ráno. Po společné snídani, kterou nám zajistily maminky výbornými buchtami a koláči, nám nezbylo, než se rozloučit. „Lhoťáci“ odjeli do své školky. Však se zase v září všichni setkají v 1. třídě.

za MŠ Studenec a MŠ Zálesní Lhota M. Felcmanová

Den s Policií ČR

V úterý 24. června si pracovníci Policie České republiky přichystali pro děti z mateřských škol Studenec a Zálesní Lhota a pro děti z 1. až 3. třídy základní školy naučný a zábavný program. Za krásného počasí bylo připraveno několik stanovišť. Jedno stanoviště měla přichystané kriminální policie, kde se děti dozvěděly, jak se odebírají otisky prstů a samy na sobě si to mohly zkusit.

U městské policie si zase zopakovaly pravidla, jak se chováme na ulici a jak je nutná opatrnost vůči cizím lidem. Dopravní policisté dětem povídali o řidičích, kteří nerespektují dopravní předpisy, jakým způsobem jsou trestáni a jak jsou vyšetřovány dopravní nehody. Samozřejmě se to neobešlo bez ukázek různých pomůcek. Za odměnu si děti mohly poslechnout policejní houkačku. Velkou pozornost si u dětí získali těžkooděnci, kteří jim ukázali celou svou výbavu včetně pout, obušku a plastového ochranného štítu. Děti si u nich mohly na vlastní kůži zkusit, jaké je to mít na sobě pouta, nebo jak je pevný ochranný štít. Ke krásnému dopoledni nám přispěli i hasiči Studenec, kteří si pro děti připravili několik disciplín, ve kterých se učily například stříkat hadicí na terč. Na závěr si mohly prohlídnout hasičské auto zevnitř.

Nezbývá než moc poděkovat všem, kteří se na tomto programu podíleli, a nám tím přichystali neobyčejný zážitek.

kolektiv učitelek MŠ

Úspěch na Olympiádě mateřských škol

Pátek 13. června 2014 byl pro předškoláky z MŠ Studenec zvláštním dnem. Už v půl osmé ráno se polovina z nich vydala za učitelského doprovodu auty směr Nová Paka. Zde se v tento slunečný den konala Olympiáda mateřských škol Novopacka. Byl to její již jedenáctý ročník, atletické závody pořádal dobrovolný svazek obcí Novopacko a město Nová Paka. Studenecká MŠ byla pozvána podruhé. Letošního ročníku se zúčastnilo 121 dětí z jedenácti mateřských škol. Soutěžit smělo nejvíce 16 dětí z jedné školky, 8 chlapců a 8 dívek. Závodilo se v běhu na 40 metrů, skoku dalekém, hodu kriketovým míčkem a běhu na 300 metrů. V každé disciplině bodovalo pouze prvních deset dětí (vítěz 11 bodů, 2. místo 9 bodů, třetí bodů osm, čtvrtý sedm atd.). Pro většinu dětí to byly první opravdové atletické závody, zaklekaly do startovních bloků, slyšely startovní výstřel, musely dodržet svoji dráhu a při skoku dalekém pochopit, kde se musí odrazit, aby nebyl přešlap. V takových podmínkách a mezi tolika závodníky se Studenečáci v zářivých oranžových dresech neztratili, naopak patřili v každé disciplině mezi nejlepší!

Běh na 40 metrů chlapci: 4. místo – David Zahradník, 5. m. – Matěj Tauchman, 11. m. – Vojta Trejbal (celkem 31 závodníků)

Běh na 40 metrů dívky: 8. místo – Petruška Brožová, 10. m. – Anja Kolářová, 14. m. Anička Šulcová (32 závodnic). Sprinty chlapců i dívek nadělaly rozhodčím nejvíce starostí, proto nemáme k dispozici ani oficiální cílové časy.

Běh na 300 metrů chlapci: 6. místo – Matěj Tauchman, 7. m. – Vojta Trejbal, 12. m. – Kuba Vaníček (29 závodníků)

300 metrů dívky: 3. místo – Bára Chrástová, 7. m. – Kája Pavlová, 9 .m. – Janička Vanclová (28 závodnic)

Skok do dálky chlapci: 12. místo – Matěj Tauchman výkonem 212 cm, 13. m. – Patrik Hájek 210 cm, 20. m. – Míra Ježek 196 cm (celkem 33 chlapců). Kluci doplatili na přísné rozhodčí a přešlapy, které by se u tak malých dětí řešit nemusely.

Skok do dálky dívky: 3. místo – Janička Vanclová výkonem 249 centimetrů, 4. m. – Anja Kolářová 245 cm, 5. m. – Andělka Tušiaková 242 cm (závodilo celkem 33 dívek). Skok do dálky dívek byl pro naši školku nejúspěšnější disciplínou!

Hod míčkem chlapci: 2. místo – David Zvěřina výkonem 13,09 metru, 5. m. – Tadeáš Marek 12,13 m, 7. m. – Míra Ježek 11,65 m (32 závodníků). I tato disciplína přinesla chlapcům veliký bodový zisk!

Hod míčkem dívky: 10. místo – Petra Brožová výkonem 8,14 metru, 12. m. – Anja Kolářová 7,90 m, 22. m. – Karolína Pavlová 5,96 m (celkem házelo 33 děvčat)

Pořadí družstev: Chlapci z MŠ Studenec získali společně 40,5 bodu a to bylo nejvíce ze všech zúčastněných školek! Děvčata nasbírala pouze o půl bodu méně, tedy 40 a to stačilo na místo druhé. V konečném účtování se MŠ Studenec umístila na překrásném 2. místě a přivezla si do školky veliký pohár, diplom a spoustu krásných sportovních cen. Všechna tato ocenění patří nejen celému družstvu, nýbrž celé třídě, všem kamarádům, kteří také poctivě celý měsíc s radostí sportovali a trénovali. Ale pravidla závodů jsou neúprosná a jasná, proto jsme ze 30 dětí mohly vybrat pouze polovinu. Všichni si za svoji snahu, odvahu a píli zaslouží odměnu, voňavou, velikou medaili z perníku! Máme radost, že se sportovní práce s dětmi vyplatila a dokázali jsme, že i když nemáme veliký atletický stadion, umíme zabojovat a BÝT ÚSPĚŠNÍ!!!

Marie Bergerová a Kateřina Kalenská, učitelky MŠ Studenec

Ohlédnutí za školním rokem 2013/2014

Uplynulý školní rok 2013/2014 byl zahájen i ukončen v přírodním amfiteátru a v době vydání tohoto čísla Studeneckého zpravodaje bude své první dny odesílat do „nebeské brány“ další školní rok. Zda tyto dny budou perlami či slzami ukáže vždy jen Jeho Veličenstvo čas.

A jakou stopu zanechal ten uplynulý rok? Opět jsme se rozloučili s jednou devátou třídou a tato devátá třída zanechá v historii této školy výraznou stopu, kterou ani diktátor čas nikdy nesmaže. Symbolicky devítiletá docházka této třídy spadá do období nejvýraznějšího rozvoje studenecké školy, v době jejich nástupu do školy byla zpracována studie přístavby mateřské školy a při jejich odchodu ze školy byl školní areál až na lehkoatletické sektory téměř dokončen.

Žáci této třídy dosáhli během své školní docházky vynikajících úspěchů v okresních, krajských, celostátních i mezinárodních soutěžích a laťka těchto úspěchů je tak vysoko, že se v budoucnosti bude těžko překonávat. Určitě je však výzvou pro ostatní žáky a především pedagogy. V dlouhodobých soutěžích o nejaktivnějšího žáka a sportovce získala Markéta Urbanová celkem sedm prvenství (6× nejaktivnější žák, 1× nejlepší sportovec) a především „nasbírala“ historicky nejvyšší počet bodů.

V počtu prvenství ale bude asi těžko k překonání Eva Bartoňová s 9 tituly (7× nejlepší sportovec, 2× nejaktivnější žák). Třikrát je zapsán na putovním Poháru ředitele školy Václav Korotvička a další výrazné sportovní úspěchy si připsaly Natálie Jezdinská a Dominika Kalenská. Pět žáků této třídy obdrželo od starosty obce Jiřího Ulvra plaketu s poděkováním za reprezentaci školy a obce, Markéta Urbanová (viz foto) za reprezentaci ve sportovních a vědomostních soutěžích, Honza Štěpánek za vědomostní soutěže, Natálie Jezdinská, Václav Korotvička a Dominika Kalenská za sportovní soutěže.

Za celou třídou zůstalo povedené divadlo, úspěšná televizní soutěž Bludiště a spousta příjemných zážitků. Každého učitele určitě potěší, když se žáci se školou neradi loučí a přiznají, že se jim v této škole docela líbilo (někteří dokonce chtěli i propadnout nebo založit při škole střední školu). Každý vycházející žák obdržel na cestu do života pozornost od starosty obce a ředitele školy a od všech přítomných současných i bývalých učitelů upřímné přání na další pouť životem.

Poděkování za reprezentaci školy a obce však pochopitelně patří nejen odcházejícím deváťákům, ale i ostatním žákům školy, kteří se ve sportovních a vědomostních soutěžích umisťovali na předních místech včetně celostátních soutěží. Poděkování patří všem žákům školy i za to, že závěrečná pedagogická rada neudělila ani jeden snížený stupeň z chování a všichni žáci prospěli a postoupili do dalšího ročníku.

Čas však nikdy nečeká a hned s prvním dnem prázdnin se začal připravovat nový školní rok. S oddechnutím jsme otevřeli obálku z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s rozhodnutím o navýšení kapacity na 310 žáků, za kterým však byla spousta náročných administrativních úkonů. Ve školním roce 2014/2015 se totiž zvýší počet žáků o dalších 30 dětí ze Studence i okolních obcí. Určitě tato skutečnost školu i Obec Studenec jako zřizovatele školy těší, ale na druhou stranu také zavazuje k vytvoření potřebných podmínek. A právě k těmto potřebným úpravám slouží především hlavní školní prázdniny.

První investiční akcí byla instalace nového systému školních hodin včetně zvonění. Původní hodiny po 50 letech již odmítaly bojovat s časem, ale i tak si zaslouží obdiv a svou vytrvalostí určitě daly příklad novým hodinám. Ty jsou řízeny satelitním signálem a po celé škole bylo nainstalováno 8 analogových hodin, 2 digitální hodiny a jeden digitální panel s časem, datem a venkovní teplotou, který je umístěn tak, aby byl vidět i z exteriéru.

Druhou nutnou investiční akcí byla montáž klimatizace do půdních prostor, kde vzhledem k zvýšenému počtu žáků musí být umístěna kmenová třída. K dalším úpravám došlo prakticky v celé škole i školní jídelně, kde byl vestavěn akustický podhled včetně nových svítidel, další svítidla byla vyměněna v půdní vestavbě a tím byla kompletní výměna svítidel v celé škole dokončena. S tím souvisely i nezbytné natěračské a malířské práce.

K úpravám a k dalším zkvalitněním došlo i v mateřských školách. V Zálesní Lhotě bylo dokončeno dětské hřiště s herními prvky a terénními úpravami včetně založení nového trávníku. Ve Studenci došlo k výměně podlahové krytiny u nejmenších dětí. Původní podlahová krytina se vlivem špatně použité technologie zvedla, a proto musela být odstraněna i původní stěrka. Dodavatelská firma bohužel již neexistuje, a tak veškeré náklady musí nést škola (de facto Obec Studenec) ze svého rozpočtu, přestože je přístavba mateřské školy v záruční době.

Vedle úprav souvisejících s budovou se dále modernizuje i vybavení školy, byly pořízeny sady školního nábytku pro dvě třídy, další interaktivní tabule, nové sady učebnic pro řadu předmětů, WiFi pro potřeby žáků školy, doplněn nábytek do mateřské školy, pořízen další varný kotel do školní jídelny a vzhledem k nárůstu počtu žáků druhý výdejní pult a provedeny další úpravy v okolí amfiteátru. Průběžně je udržováno okolí školy, které bylo o letošních prázdninách postiženo větrem a musely být likvidovány čtyři polomy.

Poděkování patří všem firmám, které se na těchto úpravách podíleli. Vždy je snahou zadat tyto práce místním podnikatelům a vesměs se nám na oplátku snaží vyjít vstříc nejen kvalitou, ale i včasným dokončením zakázek (Ladislav Prokeš, Kudr&Paulů, Petr Jezdinský, Luboš Link, Buchar&Nosek, Leoš Zikeš, Otto Cerman).

O nejaktivnějšího žáka, O nejlepšího sportovce

I v letošním roce získávali žáci naší školy v průběhu celého školního roku body do soutěží O nejaktivnějšího žáka a O nejlepšího sportovce. Body do „aktivity“ bylo možno získat například účastí na školním koncertě, v recitační soutěži, ve vědomostních olympiádách, sběrových soutěžích, ve výtvarných soutěžích v rámci školy, ale i při reprezentaci školy v okresních, krajských i celostátních kolech.

Za přední umístění v soutěži O nejaktivnějšího žáka obdrželi žáci hodnotné poukázky k odběru zboží, nejlepší sportovci si vybírali z hodnotných sportovních a elektronických cen. Odměny jsou uhrazeny ze sponzorských příspěvků, z příspěvku RRV a příspěvku OÚ. Všem sponzorům tímto za jejich finanční příspěvky děkujeme!!!

Nejvíce bodů získali a tím se mezi nejaktivnější žáky naší školy za školní rok 2013/2014 zařadili:

I. stupeňII. stupeň
pořadí a jménotřídabodůpořadí a jménotřídabodů
1. Urbanová Tereza5. A605Urbanová Markéta9.1886
2. Vondra Lukáš5. A435Chrástová Tereza6.762
3. Hrnčířová Ivana5. A405Kalenská Dominika9.639
4. Kuříková Klára5. A314Mühlbach Aleš7.613
5. Chrástová Magdaléna3. B274Hrnčířová Magda7.600
6. Štefanová Markéta3. B214Hamáčková Eliška6.465
7. Link Lukáš5. A209Pokorná Anna8.448
8. Štefan Jan3. B197Kuřík František6.431
9. Štefan Vít5. A195Maternová Sabina8.393
10. Urbancová Klaudie4. B172Štěpánek Jan9.302

Body do „sportu“ získávali žáci svojí účastí a úspěchy v různých sportovních odvětvích jako třeba fotbal, florbal, vybíjená, orientační běh, atletika, plavání, přespolní běh na školní, okresní, krajské a dokonce i státní úrovni.

Nejvíce bodů získali a tím se mezi nejlepší sportovce naší školy za školní rok 2013/2014 zařadili:

I. stupeňII. stupeň
pořadí a jménotřídabodůpořadí a jménotřídabodů
1. Štefan Vít5. A450Jezdinská Natálie9. A582
2. Štefan Jan3. B280Exner Tomáš7. A534
3. Jandura Daniel4. A270Zahradníková Denisa8. A515
4. Militký Matyáš (4.–5.)5. A260Urbanová Markéta9. A506
5. Reiner Vojtěch (4.–5.)5. A260Kalenská Dominika9. A472
6. Jandura Tomáš4. A258Tušiak Ondřej7. A456
7. Mazánek Petr4. B255Kandra Patrik7. A402
8. Synek Vladislav5. A246Šír Pavel7. A398
9. Zahradníková Linda5. A246Chrástová Tereza6. A397
10. Efenberk Josef5. A243Šimůnek Jan7. A374

Pasování na čtenáře žáků 1. tříd

19. 6. se konala ve školním kině již tradiční akce naší školy Pasování na čtenáře. Sešli se prvňáčci, jejich rodiče i učitelé.

V úvodu každý žáček přečetl jednu větu z nové knížky, kterou dostal jako památku na 1. třídu. Tím byla splněna podmínka, že byl zařazen mezi čtenáře, a za to byl odměněn čtenářským průkazem školní knihovny. Děvčata získala červenou a chlapci modrou kšiltovku s nápisem Čtenář 2014.

Následovalo vystoupení, ve kterém žáci ukázali část z toho, co se během školního roku naučili. Děti se moc snažily, v pásmu recitovaly básničky, zpívaly písničky, zatančily tanečky, někteří hráli na flétnu a klavír a předvedli krátké divadlo. Odměnou byl velký potlesk všech přítomných.

Velké poděkování patří paním učitelkám, které se na slavnostní události podílely: Daně Chrástové, Hance Lánské, Mirce Vanclové a třídním učitelkám 1. tříd Zdeňce Erbenové a Ivě Exnerové.

Branný den aneb branná výchova už není běhání v plynových maskách…

Branná výchova se vrátila do škol. Ta, která byla po roce 1989 zrušena. Předmět ztratil ideologický nádech, vrátil se základ, ale nemá samostatné hodiny, roztříštil se do jednotlivých předmětů. Právě absence branné výchovy na školách se bohužel projevuje v běžném životě těžkými dopady. Málokdo je schopen pomoci ve složitých situacích, poskytnout pomoc zdravotní i jinou, chybí schopnost orientace v přírodě a zejména schopnost improvizace. Výuku každá škola přizpůsobuje svým podmínkám a stylu. Nejběžnější je rozložení výuky do jednotlivých předmětů, jako je přírodopis, zeměpis, vlastivěda, tělesná výchova a další.

Z tohoto důvodu jsme i my uspořádali tento branný den formou vzájemné pomoci. Byly sestaveny týmy od čtvrté třídy až po deváťáky, těm starším se to sice zprvu nelíbilo, že nebudou se svými kamarády, ale nakonec toto seskupení mělo velký ohlas. Všichni jsme byli mile překvapeni, jak osmáci a deváťáci pomáhali mladším, ať na stanovištích nebo při přesunu po trase si je hodili na záda a běželi s nimi. Byl to opravdu zážitek a pochvala patří všem zúčastněným. Vzali to s humorem a zároveň se snažili o získání co nejvíce bodů na jednotlivých stanovištích a o co nejlepší čas, proto taková vzájemná výpomoc. Opravdu jsem ráda, že se to líbilo a těším se opět na další akci „v úkrytu a plynových maskách“.

Mgr. Alexandra Brožová, garant projektu

V pátek 13. 6. měla celá škola branný den. Začal evakuačním poplachem, při kterém jsme si nacvičili odchod z budovy školy. Každá třída šla po jiné straně chodby a schodiště. Východ a shromaždiště bylo před a za školou. Poté se 1. až 3. třídy odebraly na svůj předem připravený pochod do přírody a od 4. třídy až do 9. třídy byla předem určena smíšená družstva. Nejdříve se nám to nelíbilo, ale v průběhu vykonávání činností na jednotlivých stanovištích jsme se spojili v jeden tým a starší pomáhali mladším a vcelku jsme si rozuměli. Bylo to bezva. Startovali jsme po 10 minutách a potom jsme běželi na různá stanoviště, kde byli žáci 9. třídy a učitelé. Celkem bylo 10 stanovišť. Na prvním byla střelba vzduchovkou, kde žáci zalehli a měli se strefit do dřevěných terčů. Pak jsme měli vylézt po laně na strom a spustit se zpět dolů. Tady jsme uplatnili vzájemnou pomoc, neboť mladším to tak nešlo. Mohli jsme si pomáhat. Následoval hod granátem na cíl, překážková dráha u hasičů. Dalším stanovištěm bylo zamořené území, kde jsme si navlékli pláštěnku či pytel z igelitu, na ruce a nohy sáčky a jeden z družstva si navlékl plynovou masku. Byla to opravdu legrace. Hrozně jsme se u toho nasmáli. Potom následoval přenos raněného různými způsoby, na dalším byly znalosti topografie a orientace v terénu, doběhli jsme na Bosnu a tam na nás čekala zdravověda. Někdo ty znalosti má opravdu nedostačující a posledním stanovištěm byl běh v terénu na čas. Celé družstvo ukončilo činnost doběhnutím posledního člena družstva do cíle. Bylo to velice zajímavé a moc nás to všechny bavilo. Nakonec jsme se mohli po náročném, ale zajímavém výkonu jít osvěžit pod hasicí auto, kde nás pan J. Vancl ovlažil.

Děkuji celému pedagogickému sboru za vzornou přípravu stanovišť, dobrovolným hasičům ze Studence za čas a ochotu ukázat své umění a všem žákům za vzornou účast a bojového ducha.

Simona Bartoňová, žákyně 7. třídy

Sportovní dny MŠ a ZŠ

3. června 2014 jsme s 9. třídou udělali sportovní den pro děti z mateřských školek. Rozdělili jsme se do dvojic a vymysleli jsme jednotlivá stanoviště. Na každém stanovišti byly připravené sportovní disciplíny, které děti musely splnit, př. kopání na branku, nasátí lentilky brčkem, hod míčem, střela florbalovou hokejkou, se zavázanýma očima se trefit kolíčkem na provaz, slalom na odrážedle, slalom s plným kolečkem, chodit na minichůdách a další. Za odměnu od nás závodníci dostali barevné razítko jako potvrzení, že úkol splnili. Většina dětí úkoly zvládala, a proto byly rychle hotovy. Když všechny děti  ukončily disciplíny, mohli jsme si s nimi zahrát různé hry. Vypadalo to, že se děti bavily.

26. června jsme uspořádali sportovní den pro žáky celé naší školy. Princip byl stejný, avšak u žáků z vyšších ročníků už nebylo takové sportovní nasazení, i přesto to žáci byli schopni zvládnout. Přidali jsme nové disciplíny – střelba ze vzduchovky, střelba z luku, hod na basketbalový koš, chůze po slack line a další.

Našli se však i tací jedinci, pro které nebylo plnění úkolů žádným problémem.

Ze žáčků 1. tříd se stala zvířátka, princezny, víly a jiné bytosti, které jim na obličej „malováním přičarovaly“ Štěpa Dubská a Markéta Hamáčková společně s bývalými žákyněmi naší školy Nikčou Vanclovou a Simčou Hamáčkovou, kterým tímto patří velký dík.

Sportovní den zakončily paní učitelky rozdáním nanuků svým třídám a bylo vidět, že to za to úsilí přeci jen stálo, jak bylo vidět při rozloučení se školou na pódiu amfiteátru.

A pak již následovalo slavnostní vyhlášení celoročních soutěží Pohár ředitele školy, O nejaktivnějšího žáka školy a O nejlepšího sportovce.

My jsme byli samozřejmě rádi, že jsme se této akce mohli zúčastnit a lhali bychom, kdybychom řekli, že nám to nic nedalo. Naučili jsme se být trpěliví.

Nikola Valterová, Denisa Tauchmannová, žákyně 9. třídy

Koncert a výstava výtvarných prací ZŠ Studenec

Umět hrát na hudební nástroj je snem většiny z nás. Paní učitelky Chrástová, Vanclová, Dyntarová a Faltová pomáhají žákům naší školy jejich sny postupně plnit. Letos jsme měli možnost již podruhé ocenit úsilí ze strany rodičů, jmenovaných učitelek a pochopitelně dětí, které nám předvedly své skladbičky. V dopoledním programu se nejprve pochlubily svým spolužákům a něco málo se všichni dozvěděli o hudebním nástroji, původem z Havaje, zvaném ukulele. V odpoledních hodinách byla účast rodičů opět hojná a jako publikum působili velice příjemně a nadšeně. Celkem se předvedlo padesát pět účinkujících ve třiceti skladbách. Početná byla skupina žáků s kytarami, ale absolutní prvenství, co do počtu hráčů na stejný hudební nástroj, získávají flétničky. Společně si zapískalo dvacet čtyři dětí a falešně to rozhodně neznělo, protože se všichni moc snažili, dokonce takto vystoupili úplně poprvé.

U klavíru bylo také veselo a „hudební ucho“ paní učitelky Lánské zaznamenalo velké hráčské pokroky. Milým zjištěním je především to, že rodiče vedou své děti k hudbě. V této „počítačové době“ je odreagování důležité a hudba zaručeně slouží jako výborný prostředek k relaxaci, vzdělávání i k zábavě. Koncertem vás ráda provázela paní učitelka R. Macháčová.

Naše škola podporuje nejen sportovce, ale i mladé umělce. Muzikanti předvedli své skladby, sklidili potlesk a výtvarníci si otevřeli svůj stánek v těch nejvyšších patrech naší školy. O výstavu výtvarných prací se postaraly paní učitelky Jindrová a Exnerová. Poděkování patří všem, kteří se na příjemném odpoledni podíleli, též rodičům a návštěvníkům školy, kteří přispěli dobrovolným vstupným.

Těšit se s námi můžete už teď na vánoční koncert ve školním roce 2014/2015.

Pro všechny muzikanty máme jednu výzvu…

Koncem listopadu vybereme nejodvážnější dvojice, trojice či skupiny ve složení: Žák naší školy hrající na hudební nástroj nebo zpívající za hudebního doprovodu rodičů nebo prarodičů, v maximálně dvouminutovém vystoupení, které poslouží jako zpestření našeho programu.

Prozatím nebudeme soutěžit, vítězem je každý, kdo něco natrénuje a předvede. Děkujeme a přejeme hodně úspěchů i radosti ve všem, co rádi děláte, v hudbě obzvlášť.

Dílna 2014

Každoročním vyvrcholením výtvarných kroužků je závěrečná výstava výtvarných prací žáků, kteří po celý školní rok trpělivě vyrábějí a učí se nové výtvarné techniky.

16. června byla po ukončení hudebního koncertu slavnostně otevřena v prostorách půdní galerie naší školy „Dílna 2014“ s malým občerstvením a prodejem připravených výrobků.

Galerii zaplnily košíky pletené z pedigu, z papírových ruliček, textilní hračky, skleněné obrázky, korálkové prstýnky, náramky, drátkované stromy a skleničky, batikovaná trička, spousta keramiky, lodě, opletené lahve, sluníčka, malované květináče a jiné.

Pomohly nám i paní učitelky z MŠ ve Studenci i Zálesní Lhoty, které dělají s dětmi úžasné věci.

Součástí byly i dvě výtvarné dílny. V pondělí 16. 6. se děti učily pod vedením paní učitelky Exnerové novou výtvarnou techniku pergamono s nově zakoupenými pomůckami – embosovací tyčinky a kovové mřížky. Děti byly nadšené z vytlačovaných obrázků. Druhá dílna byla textilní. Paní Jerychová z Roztok přivezla dětem ušité plátěné tašky, které děti zdobily originálními tiskátky a textilními barvami, takže odcházely s hotovými kabelami.

Moc nás těší zájem dětí o vyrábění, o nové výtvarné techniky. Těšíme se na nové společné tvoření.

za výtvarnou sekci ve školním roce 2013/2014 p. uč. Pavla Bouchnerová, Iva Exnerová, Miloslava Jindrová

Den otevřených dveří v kompostárnách Jilemnicka

Jilemnicko – svazek obcí nás pozval na organizovanou prohlídku komunitních kompostáren. Vedené prohlídky, včetně ukázek techniky, byly určené pro žáky 7.–9. tříd ORP Jilemnice. A tak sedmá až devátá třída vyrazila v úterý 17. 6. na exkurzi do kompostárny v Roztokách u Jilemnice.

Exkurze pohledem Michaely Šimůnkové (7. tř.):

Nejdříve nám ukázali, co vše se může třídit, a jaké na to používáme kontejnery. Vysvětlili nám, co je to kompost, a jak pomáhat a neškodit naší přírodě. Byli jsme rozděleni do tří skupin, a to podle tříd. Dále nám ukázali, jak se už hotový kompost správně obrací. „Strašně to smrdí.“ Také jsme si šli pohladit i pár těch rohatých krav. Poté jsme se šli podívat, jak vypadá, když se zalije hlína, a jak vypadá, když se zalije kompost. Každá třída dostala dva dotazníky, aby je vyplnila. Bylo to celkem dobré.

Školní výlet 1. tříd „za loupežníkem na hrad Pařez“

10. 6. nás autobus odvezl do Prachovských skal. Pod hradem Pařez čekali tři průvodci. Strejda Václav, tety Radka a Jitka, dobrovolníci z Jičína – města pohádek, kteří měli pro děti připraven program se spoustou zábavy. Děti prozkoumávaly hrad, zkusily horolezecký výstup a hledaly poklad v přestrojení za víly a babky.

Pak jsme se vydali skalami a lesem k Pelíšku – ochránci a patronu Prachovských skal, kde jsme se dozvěděli od tety Jitky historii a zajímavosti zdejších míst. Na památku děti obdržely originální pamětní list.

Výlet pokračoval k Turistické chatě, kde děti utrácely za nanuky a nezapomněly ani na dárečky pro rodiče. Po krátkém odpočinku nás čekala poslední část trasy, která vedla do prudkého kopce, ale i s tím si děti dobře poradily a ještě stihly sbírat borůvky. Cíl putování byl u hotelu Skalní město, kde čekal autobus a odvezl nás zpět do Studence.

Mgr. Z. Erbenová, Mgr. I. Exnerová, tř. uč. 1. tříd

Zemědělský den Syřenov

Již po druhé jsme měli možnost vydat se do obce Syřenov na akci Zemědělský den, který se konal 20. června 2014 již po několikáté.

Po příjezdu na místo se nejprve žáci druhé a třetí třídy vypravili na zříceninu hradu Bradlec, kde si prohlédli jeho hradby a zbytky věže. Žáci čtvrté třídy vystoupali na hrad Kumburk, nahlédli do sklepení, podívali se z vyhlídky, z které již mohli pozorovat probíhající výstavu na protějším kopci.

Po krátkých prohlídkách hradů a přesunu na místo výstavy měli žáci možnost prohlédnout si různá plemena krav a jejich telata. Probíhala zde soutěž o nejkrásnější plemeno. Velkým překvapením byla ukázka chovu včel. Nejenže děti mohly vidět samotné plástve se včelami, ale také měly možnost dozvědět se spoustu informací, jak se o včely starat. Po celou dobu trvání akce děti plnily drobné úkoly, za které je čekala malá odměna. U několika stánků probíhala ochutnávka potravin vyrobených z mléka. Mimo jiné na rozlehlé louce, hned vedle všech stánků a soutěží, probíhala výstava zemědělské techniky. Ukázány byly různé traktory, kombajny, obraceče sena, vleky, sekačky a jiné stroje používající se v zemědělství. Někteří majitelé dětem dovolili prohlédnout si stroje zevnitř, což bylo pro děti tou největší odměnou a zážitkem.

Dětem se návštěva zemědělského dne moc líbila a těší se na další obdobnou akci.

za 2., 3., a 4. třídy Mgr. Pavla Bouchnerová

Učíme se za pochodu

Cílem našeho projektového putování po Krkonoších byl výstup na Sněžné jámy a jednou nohou se podívat i k naším polským sousedům. Počasí se zdařilo. Autobus nás dovezl až na Zlaté návrší. Od mohyly Hanče a Vrbaty jsme se rozhlédli po naší české domovině. Po hraně Pančavské louky jsme šli na Labskou boudu a obdivovali Pančavský vodopád a Labský důl, ve kterém se klikatil malinký potůček – Labe. Při výstupu na Sněžné jámy jsme se pořádně zadýchali, ale pohled do sousedního Polska nám všechno vynahradil. Na závěr nám stačilo jenom sejít 8 km dolů do Špindlerova Mlýna. Všechno nás bolelo, a tak jsme si zasloužili chutnou zmrzlinu.

třídní učitelka Mgr. Zuzana Venclová

Školní výlet 3. třídy na Trosky

Ve čtvrtek 12. 6. 2014 jsme se vydali na školní výlet na hrad Trosky. Děti se na výlet velmi těšily, obzvláště na cestu vlakem.

Sraz jsme měli na vlakovém nádraží v Martinicích v Krkonoších, kde jsme nastoupili na vlak do Staré Paky. Tam nás čekal první přestup na další spoj směr Turnov. Na této trase nás potkalo několik tunelů a druhý přestup. Když jsme dorazili do cílové stanice Borek pod Troskami, už jsme viděli zřetelně obě věže – Babu a Pannu.

Výstup k zřícenině nebyl nijak obtížný a zvládli jsme ho s přehledem. Po zakoupení vstupenek jsme si přečetli něco málo o historii hradu a vydali se po dřevěných schodech nejprve na Babu, ze které se nám naskytl překrásný výhled, protože nám počasí velmi přálo. Po malém odpočinku následovala druhá věž Panna, kde jsme se na malé vyhlídce vyfotografovali. Jakmile jsme dokončili obě prohlídky, nakoupili jsme nezbytné suvenýry a občerstvení.

Cesta z Trosek vzhledem k slunečnému počasí byla pozměněna. Místo cesty pěšky jsme na první možné zastávce nastoupili na autobus a nechali se dovézt do Borku pod Troskami. Tam jsme vyhledali na doporučení místních Rokytnický rybník a smočili jsme si uťapané nohy na hrázi. Osvěžení bylo příjemné, ale netrvalo nijak dlouho, protože jsme museli stihnout zpáteční vlak do Martinic.

Výlet se velmi vydařil a všichni jsme byli plni vzpomínek a zážitků z prožitého dne.

Mgr. Pavla Bouchnerová a Mgr. Michaela Kuříková Chrtková, třídní učitelky 3. A a 3. B

Čtvrťáci v Bozkovských dolomitových jeskyních

V úterý 10. 6. 2014 se 4. B vydala na školní výlet do Bozkovských dolomitových jeskyní a na pěší túru, která vedla přes Riegrovu stezku. Výlet čtvrťáků začal na jilemnickém autobusovém nádraží, odkud pokračovali autobusem do Vysokého nad Jizerou a Bozkova. V Bozkovských jeskyních panovala skvělá nálada i atmosféra. Všichni žáci si odnesli spoustu nových informací i suvenýrů. Po exkurzi následovala pěší túra do Spálova, kde se čtvrťáci napojili na Riegrovu stezku. Poznávali krásy příro dy i naučnou stezku, která nabízela velký počet naučných tabulí týkajících se fauny, flóry i historie okolí. Po dokončení stezky měli čtvrťáci jen vyhlídky na zaslouženou zmrzlinu a odpočinek před odjezdem do Vrchlabí a do Studence. Horké počasí, které panovalo, nikomu nevadilo. V Bozkovských dolomitových jeskyních byla zima, Riegrova stezka byla ve stínu, nebránilo nic si výlet užít!

4. B spolu s paní učitelkou přeje všem krásné, klidné a pohodové prázdniny.

Mgr. Zuzana Líkařová, třídní učitelka 4. B

Školní výlet 5. třídy v ZOO Praha

5. 6. 2014 ve čtvrtek jsme se sešli v 7.30 u sokolovny. Tam na nás čekal autobus. Autobusem jsme jeli do Prahy do ZOO, kde jsme byli v půl desáté. Vytvořili jsme několik skupinek po pěti: Mývalové, Krysy, Opice, Ptakopyskové a Surikaty. Dostali jsme zábavné pracovní listy. První zastávka byla u tučňáků. Potom jsme navštívili různé druhy ptáků: pelikány, plameňáky a další… Dále jsme šli do údolí žiraf a zeber. Pavilon šelmovitých zvířat byl úžasný, stejně jako pavilon krokodýlů. Šelmy jako je tygr, lev, lvice… byly nejlepší z celé ZOO! Lanovkou jsme jeli do horní části ZOO, kde jsme měli občerstvení a přestávku. Podívali jsme se na krmení divokých prasat. Nedaleko byli sloni, které jsme si všichni pěkně užili. Nechyběli ani lachtani a tučňáci. Potkali jsme také lední medvědy. Nakonec jsme se zase všichni sešli na začátku u tučňáků. Společně jsme šli k autobusu. Zakončením našeho výletu byla zastávka v McDonaldu. Potom jsme pokračovali autobusem do Studence, konečná byla u sokolovny. Výlet jsme si moc užili!

Nela Šimková, žákyně 5. třídy

Exkurze Karlštejn 5. 6. 2014

Žákům 6. a 8.třídy jsme v letošním roce k návštěvě vybrali středověký hrad Karlštejn, který se nachází v okrese Beroun, asi třicet kilometrů od Prahy, uprostřed CHKO Český kras. Podle tradovaného výkladu byl hrad zbudován kvůli ochraně říšských korunovačních klenotů a svatých ostatků. V současnosti je hrad významnou národní kulturní památkou a jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku.

Naši žáci absolvovali prohlídku ve třech skupinách s průvodcem, která byla zajištěna tři měsíce dopředu. Ačkoliv znalosti z dějepisu 6. třída ještě nemá ucelené, průvodkyně byla příjemně překvapena, jak pěkně se někteří orientují v historii. Celá naše skupina byla označena za velice slušnou, co se chování týče, což rozhodně potěší. Žáci se shodli, že všichni průvodci působili velice mile a sečtěle. V blízkosti hradu jsme ještě navštívili vápencové lomy Malé a Velké Ameriky, kde ovšem nekázeň ohrožovala naše životy. Propast to byla neskutečná a pouze natažené šňůry a zákaz vstupu nebyly pro dnešní mládež dostatečné varování. Cestou zpět v Mladé Boleslavi u McDonald’s to bylo daleko bezpečnější, ne ovšem pro peněženky. Obě třídy na začátku exkurze obdržely pracovní listy, aby mohly sbírat cenné informace. Hodnocení jejich práce se objeví v občanské výchově. Už teď je z výsledku patrné, že pěkným známkám brání především lenost jedinců, nikoliv neschopnost. Hodnocení žáků této akce v pracovních listech je stoprocentně kladné a já mohu za doprovod souhlasit.

doprovod Mgr. Romana Machačová, Mgr. Alexandra Brožová

Výlet 6. třída

Osada Jizerka, do které jsme se vydali 19. 6. na výlet, je jednou z částí obce Kořenov v okrese Jablonec nad Nisou. Jizerka je vyhledávaným střediskem letní a zimní turistiky. Má silniční spojení se zbytkem Kořenova (konkrétně s Horním Polubným), v zimních měsících však bývá občas zcela odříznuta od světa sněhovými závějemi. Leží na Malé Jizerské louce mezi Vlašským a Středním jizerským hřebenem Jizerských hor ve výšce 862 m n. m., což z ní dělá nejvýše položenou osadu Jizerských hor.

Osadou protéká potok Jizerka, do něj se zde vlévají Sklářský a Safírový potok. Podle potoka je osada také pojmenovaná. Nedaleko osady, podél horské silnice na Smědavu, se nachází národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky. Kolem Safírového potoka jsme se prošli a pořídili spoustu krásných fotek. Vzácné safíry jsme ani nehledali, i tak je tu krás až dost. V této oblasti se nachází spousta betonových bunkrů. Jeden jsme si prolezli a Adam měl nachystané překvápko… bububu.

V údolí řeky Jizerky a údolí hraničního úseku Jizery se nachází takzvaná „rezervace tmy“ neboli Jizerská oblast tmavé oblohy, která byla zřízena za účelem informování široké veřejnosti o problematice světelného znečištění. Má popularizovat noční životní prostředí a podpořit turistický ruch. Chráněná oblast tmavé oblohy zaujímá téměř 75 kilometrů čtverečních a spadá do ní i bývalá polská sklářská osada Orle. Na soutoku Jizery a Jizerky jsme se zastavili pod dřevěným mostem vedoucím na polskou stranu a rozhodli jsme se, že si zahrajeme na „klub otužilců“, jelikož voda byla jako žiletky. Nikoho to ale neodradilo, skákali jsme po obřích balvanech jak kamzíci a opět neúnavně fotili. Dohromady jsme ušli asi 10 km, ani jsme to nevnímali, protože „Jizerky“ jsou opravdu krásné a na rozdíl od Krkonoš se tu člověk neplahočí do strmých kopců. Krásné louky nabízely hodně materiálu do našich herbářů, ale většina z nás je měla hotové. Výlet s pí uč. Macháčovou a Brožovou se nám líbil.

žáci 6. třídy

Školní výlet do aquaparku

Dne 5. 6. 2014 se naše sedmá třída vydala na školní výlet do hlavního města – do Prahy. Na sraz k sokolovně dorazili téměř všichni včas, a tak jsme mohli opustit Studenec a vyrazit směr Praha. Cesta byla dlouhá, ale ještě se to dalo vydržet. Udělali jsme si menší výlet do pražské Troji, vyložit z autobusu páťáky a taky zamávat žirafám a slonům. Poté jsme již nedočkavě vyhlíželi z okének velkou budovu s nápisem Aquapalace. Když autobus zastavil, všichni se chtěli úprkem hnát ke vchodu do bazénu, ale paní učitelka si nás ještě musela spočítat. Před vstupem dovnitř jsme byli sezná meni s pravidly chování na tobogánech a na divoké řece, potom už jen rychle do plavek a dovádění a koupání mohlo začít. Paní učitelky o nás měly strach, a tak jsme vždy po hodině měli sraz.

V aquaparku bylo spousty atrakcí, vířivek a tobogánů, že se nedalo za těch pět hodin stihnout vyzkoušet všechno, ale každý si vyzkoušel, co chtěl, někteří si i dali dobrou, ale drahou zmrzlinu. Čas utíkal rychle jako voda. Ještě jsme se stihli vyfotit a pak už do šatny, vysušit vlasy a výlet se blížil ke konci. Učitelky si oddychly, že jsou všichni živi a zdrávi a že můžeme spokojeně usednout zpět do autobusu. Ale abychom nepřijeli domů moc hladoví, tak jsme se cestou, stavili v McDonaldu v Mladé Boleslavi. Pak jen následovala dlouhá cesta. Někdo ji celou prospal, jiný ji zase propovídal. Myslím, že všichni si výlet dostatečně užili a odnesli si skvělý zážitek.

Magda Hrnčířová, žákyně 7. třídy

Školní výlet Jinolice

2.–3. 6. 2014

Při výběru školního výletu jsme se moc nerozmýšleli, a když nám naše třídní učitelka Brožová navrhla strávit dva dny v kempu v Jinolicích, hned jsme souhlasili. Byly nám přiděleny čtyři chatky a učitelský apartmán, který našim paním učitelkám všichni záviděli, šlo však o pouhý karavan. Po ubytování jsme absolvovali pár nezbytných úprav a výměn, prozkoumali jsme okolí a vyrazili do Prachovských skal. Paní učitelky nám naplánovaly okruh, na kterém byly krásné vyhlídky, a po kterém nám zbylo dost energie, abychom si mohli užívat slunečné odpoledne u rybníka. Ještě během naší túry mezi skalními vrcholky jsme měli strach o zdraví některých z nás, občas nebylo daleko k tomu, abychom to vzdali a některé úzké či vyvýšené úseky obešli. Celý rok jsme však pod vedením paní učitelky Brožové a jak je vidno, dobře si nás na podobnou zátěž vycvičila. Po návratu jsme měli volný program a každý ho trávil jinak. Některým se zalíbila chatka a téměř celé odpoledne strávili v ní, jiní si půjčili šlapadlo nebo loďku, někdo se opaloval a někteří odvážlivci se dokonce svlažili ve vodě. Navečer jsme měli zamluvený paintball, kde jsme se dostatečně zapotili. Večer, když už se setmělo, jsme založili oheň a uspořádali třídní táborák. Měli jsme s sebou učitelku hudební výchovy, a tak jsme si zvládli zazpívat známé táborové písně. Pro teplo z ohně by chlapecká část naší výpravy udělala cokoliv, někteří vylezli i na strom a pro takový okamžik platilo, jak naše paní učitelka prohlásila, „nezapřem se, že jsme z opice“. V pozdních večerních hodinách jsme se rozešli do svých chatek, ale nikdo ještě nespal. Noc jsme si užili, možná i díky různým návštěvám a výměnám a i kdybychom měli sebelepší dozor, podobným zpestřením by nezabránil. Ráno, když se všichni probudili, jsme měli poradu o tom, jak strávíme zbytek našeho pobytu. Nakonec jsme se dohodli, že budeme ještě chvíli v kempu, potom vrátíme chatky do původního stavu a půjdeme pár kilometrů na vlak.

Anna Pokorná, žákyně 8. třídy

Výlet 9. třídy

Začalo to 4. 6. 2014, když jsme se sešli na vlakovém nádraží ve Staré Pace i s paní učitelkou Danou Chrástovou a panem ředitelem Petrem Junkem. V půl deváté jsme odjížděli směr Semily, kde jsme přestoupili do autobusu, jelikož byla výluka, což bylo pro nás vzhledem k cestujícím úděsné. Mačkali jsme se v buse jak sardinky, ale dalo se to vydržet. Autobus nás vezl největšími zatáčkami až do Železného Brodu. Zde jsme opět šli 1 km na vlakové nádraží a poté jsme přesedli na vlak směrem do Liberce. V Liberci jsme si konečně odpočinuli a nabrali alespoň trošičku sil. Někteří žáci si koupili pizzu, samozřejmě i paní učitelka Chrástová. Pan ředitel si koupil hned, jak byla možnost, NOVINY! a četl si je celou cestu až do Hrádku nad Nisou. Konečně jsme na místě. Oddechli jsme si, ale to ještě většina z nás netušila, jaký kus cesty máme před sebou. K našemu kempu to bylo ještě necelé 2 km. Někteří gentlemani byli i tak ochotni, že vzali batoh i naší paní učitelce. Dostali jsme klíčky od chatek, které jsme měli tyto 3 dny v pronájmu. A náš tak dlouho vytoužený výlet mohl začít. Všichni se ihned šli zabydlet. Pár z nás šlo k vodě. Byla šíleně studená, a proto jsme tam vždy vydrželi jenom chvilku. Večer začala správná sranda, když naši učitelé usnuli. Mohli jsme ponocovat a povídat si. Takže večer proběhl bez problémů.

Druhý den jsme večer vytuhli brzo, protože pan ředitel nás vytáhl na 12km pěší túru na Popovu skálu. Ale našli se i tací hrdinové, kteří šli večer ještě hrát volejbal. Tam nás pan ředitel rozesmál, že nás ještě druhý den bolelo bříško. Řekl překrásnou hlášku, kterou nikdo z naší třídy v životě nezapomene. Byla to prostě sranda. Poslední den byl nejnáročnější, museli jsme vyklízet chatky a zabalit si svých pár švestek. A pomalu odcházet z campu. Potom znovu túra do Hrádku nad Nisou na vlakové nádraží a už jsme odjížděli vlakem zpět do Staré Paky, kde už na některé z nás čekali naši milovaní rodiče, po kterých se nám moc stýskalo. Spousta z nás, jakmile přijela domů, šla hned spát, jelikož se poslední noc moc nevyspali. Výlet se nám moc líbil a děkujeme jak panu řediteli, tak naší paní učitelce za pevné nervy, že to s námi vydrželi.

Václav Korotvička a Jan Štěpánek, žáci 9. třídy