Diabetes a pohyb

Vydání: Číslo 6/2014

Jaké jsou přínosy pravidelné fyzické aktivity pro diabetika?

Diabetes 1. a 2. typu jsou onemocnění primárně charakterizovaná zvýšenými hladinami krevního cukru. Dlouhodobě vysoké množství glukózy v krvi negativně působí na řadu orgánů, poškozuje malé a velké tepny, oční sítnici, nervová vlákna a ledviny. U diabetika 1. typu je zvýšená koncentrace cukru v krvi způsobena nepřítomností hormonu inzulínu, který otvírá většinu tělesných buněk a uklízí glukózu spolu s ostatními živinami z krve do nitra buněk. Diabetici 2. typu mívají v krevním oběhu inzulínu většinou dostatek, ovšem jaterní, svalové a tukové buňky na něj řádně nereagují. Tuto situaci označujeme pojmem inzulínová rezistence – odpor, necitlivost buněk vůči působení inzulínu.

Abychom předešli rozvoji komplikací diabetu, snažíme se o udržení přiměřené hladiny krevního cukru, tj. hodnotu glykémie v rozmezí 4 až 6 mmol/l v lačném stavu a do 8 mmol/l po jídle. O koncentracích glukózy v krvi za delší období nás informuje glykovaný hemoglobin (v laboratorních výsledcích označováno zkratkou HbA1c), který by při výborné kompenzaci diabetu neměl převyšovat hodnotu 4,0 %.

Vedle vhodného jídelníčku, užívání léků snižujících hladinu krevního cukru či aplikace inzulínu lze dosáhnout poklesu glykemie také kontrakcí kosterních svalů – pohybem. Pracující sval spotřebovává několikanásobně více energie než sval v klidovém stavu. Glukóza (cukr hroznový) patří mezi základní palivové zdroje umožňující smršťování a relaxaci svalových vláken.

V následujícím přehledu si můžeme shrnout nejdůležitější přínosy fyzické aktivity pro diabetiky a pacienty s porušenou glukózovou tolerancí.

  1. krátkodobé i dlouhodobé snížení hladiny krevního cukru
  2. zvýšení citlivosti buněk k účinku inzulínu, snížení inzulinové rezistence, pokles koncentrací inzulínu v krvi u diabetiků 2. typu
  3. snížení potřeby léků na léčbu diabetu a redukce počtu užívaných jednotek inzulínu
  4. snížení rizika dlouhodobých komplikací diabetu (postižení očí, ledvin, nervů, srdečně-cévního systému)
  5. snížení koncentrací krevních tuků (TG) a zlého cholesterolu (LDL), zvýšení ochranného cholesterolu (HDL) – snížení potřeby léků užívaných proti vysoké hladině krevních tuků a cholesterolu
  6. snížení hodnot krevního tlaku (především tlaku systolického – horního) – snížení potřeby léků na léčbu vysokého krevního tlaku
  7. pokles rizika tvorby krevních sraženin – snížení nebezpečí vzniku akutního infarktu myokardu i cévních mozkových příhod
  8. zrychlení metabolismu – navýšení klidového energetického výdeje
  9. podpora vzniku a udržení záporné energetické bilance → úbytku podkožního a nitrobřišního tuku v těle
  10. nárůst aktivní tělesné hmoty, popř. zpomalení ztrát kosterní svaloviny u starších jedinců
  11. zvýšení svalové síly, pružnosti, zlepšení koordinace pohybu
  12. běžné denní činnosti (chůze, osobní hygiena, manuální práce) jsou zvládány pohodlněji, bez výrazného vyplavování stresových hormonů (které zvyšují glykémii)
  13. zvýšení výkonnosti srdečního, oběhového a dýchacího systému
  14. zhutnění kostní tkáně – ochrana před osteoporózou
  15. díky pravidelné fyzické aktivitě a následnému snížení tělesné hmotnosti, úpravě metabolismu tuků a sacharidů dochází k prodloužení absolutního věku diabetika a rovněž také k prodloužení délky jeho produktivní části života
  16. podpora funkcí imunitního systému a zvýšení obranyschopnosti těla
  17. snížení chutí na tučné potraviny, úprava funkce střev a zažívacích potíží
  18. vyplavení hormonů štěstí → potlačení úzkostí, depresí, nervozity, podpora duševní pohody, zlepšení spánku
zdroj: http://www.mte.cz/pohyb-prinosy.htm