Základní škola a Mateřská škola Studenec

Vydání: Číslo 1/2015

Další běžný rok v historii studenecké školy se stal minulostí. Zvláštností školství je existence dvou různých období, školního roku a kalendářního roku. Každé období má své vlastní evidence a statistiky a někdy si trochu tato dvě období „komplikují život“. Finanční prostředky totiž přicházejí za žáky (jak to kdysi charakterizoval jeden z mnohých ministrů školství) na kalendářní rok, v němž se počet žáků vzhledem ke školnímu roku často výrazně mění.

Ve studenecké škole počet žáků v posledních letech stoupá, a proto i na přelomu tohoto roku škola obdržela po administrativním „kolečku“ rozhodnutí MŠMT o navýšení kapacity v základní škole z 310 žáků na 330 žáků a ve školní družině ze 75 žáků na 87 žáků (maximální počet dětí ve školní družině se odvíjí od počtu dětí na prvním stupni). Tyto počty jsou kapacitně maximální, a pokud by došlo k případnému navýšení počtu žáků, bylo by třeba hledat alternativní řešení vzniklé situace.

Hospodářský rok 2014 skončil pro školu (řečeno moderní terminologií) v černých číslech, tedy s kladným hospodářským výsledkem. Mohl být tak i navýšen investiční fond školy, ze kterého se v roce 2014 investovalo do vybavení školy 729 228 Kč (interaktivní tabule, dětské hřiště v MŠ Zálesní Lhota, klimatizace v podkroví, školní hodiny a varný kotel do školní jídelny), přímo z rozpočtu školy bylo pořízeno vybavení školy drobným majetkem ve výši 328 793 Kč a nové učebnice pro žáky v částce 86 288 Kč.

I když rozpočet na nákup učebních pomůcek a další výdaje, které mají být hrazeny z prostředků MŠMT, vzrostl, velká část těchto prostředků je hrazena z rozpočtu školy. I když snahou vedení školy je nezatěžovat stále více finančně rodiče, existují náklady, které hradí přímo rodiče nebo zákonní zástupci žáka. Pro některé rodiče jsou tyto výdaje velkým zásahem do rozpočtu, proto s účinnosti od počátku tohoto školního roku je rodičům umožněno splácet zářijové platby na začátku školního roku až do 15. prosince daného roku. Navíc společně s Obcí Studenec vedení školy připravuje formu určité finanční pomoci sociálně slabším rodinám, buď ve formě Nadačního fondu nebo ve formě Podpůrného fondu, a to za spoluúčasti okolních obcí a případných dárců z řad různých subjektů. Ze získaných prostředků by na základě žádosti rodičů či zákonných zástupců byly podporovány sociálně slabé rodiny (příspěvek na školní stravování, pravidelné školní akce, školní potřeby apod.). V každém případě by jedním z kritérií podpory bylo standardní plnění školních povinností.

V projektu Vzdělávání dotykem již proběhlo výběrové řízení na dodávku tabletů a notebooků a v době vydání tohoto Studenecké zpravodaje již budou mít pedagogové za sebou první kursy ovládání a praktického využití tabletů a notebooků při výuce. Škola nadále spolupracuje s Úřadem práce Libereckého kraje při vyhrazení společensky účelného pracovního místa a zajištění odborné praxe pro mladé do 30 let v Libereckém kraji.

V současné době se vedení školy společně s Obcí Studenec podílí na přípravě Strategického plánu rozvoje obce v letech 2015 až 2018. Mezi navrhovanými náměty je další rozšíření naučné stezky, vybudování sociálního zázemí k přírodnímu amfiteátru, vybudování lehkoatletického areálu a úprava veřejného prostranství pod školní zahradou Mateřské školy v Zálesní Lhotě. Škola je pochopitelně otevřena i dalším námětům z řad veřejnosti a rodičů a rádi Vaše nápady přivítáme.

Česká televize odvysílala v rámci pořadu Reportéři ČT pořad o Václavu Knotkovi, kde mimo jiné padla i zmínka o pojmenování studenecké školy po této významné osobnosti naší obce. Právě osoba Václava Knotka je příkladem následné politicky řízené ztráty z paměti občanů nejen Studence, ale celé široké veřejnosti. A to je možná ten nejpádnější důvod úvah o případné změně názvu studenecké školy.

A na závěr školního úvodníku od těžkým témat k trochu lehčím. Na počátku dnes již dvacetipětileté historie Studeneckého zpravodaje vycházely články o jednotlivých Studencích v České republice, Slovensku, Polsku, Slovinsku, Makedonii a Bulharsku. Některé Studence dostaly jméno až po válce, kdy bylo „nezbytné“ přeměnit původní německé jméno, a tak se z německých vesnic Kaltenberg, Kaltendorf či Brunn (studně) staly dnešní Studence. To je vlastně zase těžké téma. Tak raději rychle k tomu lehčímu, a to vzájemné záměně Studence, převážně našeho Studence se Studencem v okrese Třebíč, výjimečně v okrese Trutnov. A tak se stane, že se k nám chystá na návštěvu hejtman kraje Vysočina a chce přivítat děti do nového školního roku, o místo ve škole se ucházejí pohledné učitelky z Třebíče, ve školce nám omlouvají dítě, které chodí do školy o dvě stě kilometrů jinde nebo řidič kamionu hledá marně ve Studenci u Trutnova firmu Plasteko. A právě proto má studenecká škola ve svém názvu dovětek okres Semily, který by mohl v určitém případě z názvu zmizet.

PaedDr. Petr Junek

Prosinec v mateřské škole

Prosinec v MŠ je již tradičně obdobím, plným adventních zvyků, vánočních příprav a očekáváním toho nejkrásnějšího času v roce – Vánoc.

Měsíc jsme zahájili fotografováním dětí s vánočními motivy. Děti dávají tyto fotografie svým blízkým jako vánoční přání.

5. 12. nás navštívil jako každoročně Mikuláš se svým doprovodem. Zazpívali jsme písničky, řekli básničky, vyslechli Mikuláše i čerty. A nakonec nás andílek odměnil malou sladkostí.

Hned druhý den se před naší MŠ konala Obecní polévka, kde se za symbolickou cenu prodávaly výrobky dětí (svícny, mýdla, svíčky, ozdoby…). Získaná suma se použije na pomůcky a další rozvoj dětí z MŠ. Děti z nejstaršího oddělení měly i krátké vystoupení, tentokrát za doprovodu harmoniky.

8. 12. k nám přijelo divadlo. Představením s názvem „O tom, co se možná stalo“ nás provázela paní Jarmila Enochová. Jednalo se o čtyři příběhy z vánočního času. První příběh Jak pastýři vybrali nejhezčího beránka. Druhý byl o tom, Jak se Honza naučil troubit. Další se jmenoval Jak byl osel důležitý a poslední Jak se Tři králové vydali na dalekou cestu.

Divadlo bylo téměř u konce a my se společně rozloučili písničkou „Když jsem hlídal ovce své“. Představení se nám moc líbilo a těšíme se na další divadelní návštěvu v naší školce.

Ve čtvrtek 11. 12. jsme v naší školce přivítali na naší „školkové besídce“ blízké: rodiče, prarodiče, tety, strýce, sourozence. Každé oddělení mělo svůj program. Děti nám předvedly, co se ve školce naučily. Spousty básniček, písniček a pohádek zakončené společným zpěvem vánočních koled a popřání toho nejlepšího do nového roku.

Před námi byla druhá polovina měsíce a my jsme stále tvořili. Mezi naše výtvory patřila i vánočního přání, která jsme s koledami roznášeli po našem okolí.

Adventní čas pro nás byl klidný a pohodový. Zapalovali jsme svíčky na adventním věnci a čekali na návštěvu Ježíška, který nás ve školce bohatě obdaroval. A co nevidět tu byly Vánoce.

s přáním všeho dobrého v roce 2015 učitelky MŠ

Zprávičky z MŠ Zálesní Lhota

První polovina školního roku je za námi a musíme říci, že během této doby jsme měli pořádně napilno.

Hned začátkem září jsme navštívili představení s názvem „Pojďte si hrát na dobu princů a princezen“, děti se dozvěděly, jaké to bylo být princem a princeznou, dokonce viděly ukázky šermu.

V měsíci listopadu se v naší školce uskutečnil projekt „Na rybách s Hurvínkem“, dozvěděli jsme se, kam plují ryby, kde kladou jikry, zahráli jsme si několik her a vyrobili rybu ze šištiček.

Na konci listopadu začaly přípravy na Vánoce, úplně poprvé jsme u naší nové školky rozsvítili vánoční stromeček, děti předvedly pásmo básniček a koled. S velkou netrpělivostí jsme očekávali příchod Mikuláše, který k nám přišel i se skupinou čertů. Děti jim zazpívaly písničky a básničky a za to si odnesly domů balíček s dobrotami.

A následovalo vystoupení na „Obecní polévce“, kde menší počet děti předvedl opět vánoční pásmo. Do studenecké školky jsme se přijeli podívat na pohádku „O tom, co se možná stalo“, vyprávění o narození Ježíška a cestě Třech králů. Zpěv koled byl příjemným zážitkem nejen pro děti.

Ve školce jsme si i dokonce upekli cukroví, které nám provonělo krásně celou školku, a možnost ochutnat měli rodiče na vánoční besídce.

Ještě předtím jsme se s rodiči sešli na vánočním tvoření, na kterém si děti vyrobily za pomocí rodičů krásné dekorace.

V předvánoční době jsme se vydali do Jilemnice na pohádku „Vánoční kouzlo“, která nás příjemně naladila na blížící se Vánoce. Nejvíce očekávanou událostí jsou samozřejmě besídky. Zahráli jsme pohádku „O řepě“ a nechyběla ani řada koled a básniček.

Nejprve jsme předvedli pásmo pro důchodce, děti a paní učitelky dostaly sladkou odměnu, za kterou moc děkujeme, a další den proběhla besídka pro rodiče. Za odměnu si děti zasloužily balíček s překvapením od paní kuchařky a rodičů.

Před prázdninami čekala děti ve školce ještě vánoční nadílka, děti našly pod stromečkem plno dárečků, ze kterých měly velikou radost.

Chtěli bychom tímto poděkovat důchodcům za dobrůtky, TJ Sokol Zálesní Lhota za 2000 Kč, za které jsme dětem pořídili tolik očekávané Lego, děkujeme rodičům za jejich přízeň a přejeme hodně zdraví a spokojenosti v roce 2015.

učitelky MŠ Zálesní Lhota

Mikulášská trojice navštívila ZŠ a MŠ Studenec

Jak už se na naší škole stalo tradicí, každá devátá třída včetně té letošní se na začátku prosince převlékne za Mikuláše, anděly a čerty a obchází školu, pokárá hříšníky a hodné děti odmění nějakou drobností. Samozřejmě, že bychom nebyli spravedliví, kdybychom neodměnili i ty zlobivé děti, a tak dostali poslední šanci vykoupit se ze spárů pekla nějakou písničkou či básničkou. Některé děti však

nezazpívaly žádnou písničku, dokonce žádnou básničku neuměly, a proto si pro ně čerti vymysleli trest, který by je měl varovat, aby se už příští rok na listině hříšníků neobjevily. Za celý den jsme prošli nejen celou školu, dokonce jsme se šli podívat, jak hodné jsou děti ve školce a postrašili jsme i sestavu naší školní jídelny. Všichni předškoláci byli nejspíš hodní, protože se čertů nebáli a ti nejodvážnější si dokonce přišli čerta pro štěstí pohladit. Ne všechny děti však byly tak hodné jako ty nejmenší ze školky, a proto hodné andílky vystřídali neoblomní čerti. Černé barvě charakteristické pro čerty se nevyhnul nikdo, ani naše učitelky, je tedy na pováženou, jestli byly hodné nebo ne. Ač se to zdálo nemožné kvůli absenci několika chlapců, kteří reprezentovali naši školu na florbalovém turnaji, podařilo se nám obejít všechny početné třídy za necelých pět vyučovacích hodin.

Anna Pokorná, žákyně 9. třídy

Vánoční dílny 2014

Letošní dílny na druhém stupni byly ve znamení svíček. Pan Podzimek totiž opět nezklamal a jako osvědčený sponzor materiálu na výrobu svíček přivezl vše potřebné, navíc s nápadem, jak si dárek odnese většina žáků (celkem 75). Voňavé barevné svíčky si děti odlévaly přímo do skleniček a plovoucí svíčky vyráběly za pomoci formiček na cukroví. Vše proběhlo v poklidu, děti se u různých činností vystřídaly, byly nadšené a průběžně udržovaly pořádek, takže finální úklid nebyl nijak složitý. Panu Podzimkovi tímto mnohokrát děkujeme nejen za materiál, ale za dobrý nápad a především jeho čas. Další skupinka dětí pracovala v dílně, kde vyráběly ze dřeva figurky do betlému. V kuchyňce se děti zabývaly vánočními pokrmy a malá skupina dětí odjela do Poniklé podívat se na výrobu vánočních ozdob Rautis. Všechny třídy na druhém stupni měly pěknou vánoční výzdobu. Pochvalu zaslouží obzvláště osmáci, kteří nazdobili nádherný velký strom a svoji třídu poskytli pro vánoční akce, což mnozí velice kladně ocenili. Tento poslední den školy jsme pokračovali vánočními besídkami v kmenových třídách. Například sedmá třída moc pěkně nachystala besídku, která proběhla příjemně za zpěvu koled a rozbalování dárečků i soutěžení o nejlepší vtip. Oceňuji především jejich samostatnost v přípravě této akce.

Za poklidný průběh vánočních dílen patří dík všem vyučujícím, kteří se obětavě zapojili.

Vánoční koncert 2014

Již tradičně byl uspořádán vánoční koncert mladých umělců, kteří se hudebně vzdělávají s pí uč. Chrástovou na kytaru, s pí uč. Dyntarovou a Faltovou na klavír a s pí uč. Vackovou na flétnu.

Jako obvykle proběhla nejprve generálka v dopoledních hodinách, rozdělená do tří skupin tak, aby děti mohly vidět své vrstevníky, ale i starší a zkušenější muzikanty. Pro zpestření celého programu vystoupili ještě Lucka, Dominik a Patrik Pekárkovi a Urbanovic rodina.

V odpoledních hodinách se potom učebna osmého ročníku naplnila k prasknutí, což bylo milé, ale ne zcela pohodlné. Dík tedy hned v úvodu patří všem, kteří zde téměř dvě hodiny vydrželi postávat a tulit se k bližnímu svému… Nakonec v tom vánočním čase to tolik nevadí a větší učebnu stejně nemáme.

Zhlédli jsme celkem 30 vystoupení v podání zhruba 20 hráčů na klavír, 25 kytaristů a 30 hráčů na flétnu.

Děti se opět vylepšily, svá vystoupení si užily a vzhledem k tomu, že vyslechly i své starší spolužáky, mají jistě do budoucna dostatečnou motivaci.

I v odpoledních hodinách nás navštívili Urbanovi, rodinka, která jako jedna z mála reagovala na naši výzvu. Předvedli příjemné pásmo koled v podání kytary (hlava rodiny), basy (maminka) a tří klarinetů (Markéta, Dominik, Šimon). Děkujeme jim za jejich vystoupení i čas a přejeme hodně rodinných, hudebních i jiných zážitků.

Také Pekárkovic rodina je známá tím, že všechny jejich děti jsou hudebně takzvaně multifunkční, ovládají několik hudebních nástrojů (klavír, housle, saxofon), zpívají i tančí a hlavně vystupují rády a ochotně. I jim patří dík za jejich vystoupení.

Slovem i růží jsme poděkovali také jmenovaným učitelkám, které trpělivě děti vedou a vkládají do rukou hudební nástroje, které když se rozezní, vždy potěší. Potěšila nás i hojná účast rodičů, prarodičů a přátel školy…

Koncertem vás opět ráda provázela pí uč. R. Macháčová.

Veselou notu i mysl, co životu dává smysl, přejeme Vám všem…

-Ma- foto Štef.

Hudební host 2014

Ve čtvrtek 18. 11. 2014 naši školu potěšila návštěvou bývalá žákyně Simona Tryznová. Přijela se pochlubit svým zpěvem v doprovodu klavíristy Péťy Hanka. Pásmo si připravila pro vánoční vystoupení v kostelech a nás navštívila, protože na ZŠ ráda vzpomíná a navíc zde má velké množství fanoušků z řad žáků a pedagogů.

Důkazem toho, že se její vystoupení líbilo, byl i fakt, že obecenstvo rozhýbala a přiměla i ke zpěvu. Za učitelský sbor jsme moc rádi, že se našim bývalým žákům daří a že se do školy rádi vracejí, třeba jen na návštěvu.

Simona Tryznová je studentkou 3. ročníku Gymnázia v Nové Pace, její plány do budoucna jsou rozhodně spojeny s hudbou a možná i s pedagogickou činností.

Že bychom ji tak pozitivně motivovali? Každopádně přejeme Símě hodně úspěchů.

Školní kolo v recitaci

Desátý ročník školního kola v recitování přivítal 67 soutěžících. V porotě letos usedly pí uč. Hana Lánská (ve výslužbě), Petra Šedivá, Bohunka Janoušková a Dana Chrástová (v očekávání).

Jako obvykle prvňáčci předvedli své básničky mimo soutěž a byli moc šikovní. Ocenili jsme jich celkem jedenáct.

Kategorie 2. a 3. tř. měla 18 soutěžících a básničky hezky vybrané. 1. místo si zasloužila Tina Suchánková, 2. místo obsadil Šimon Buďárek a 3. místo patří Lucii Paučkové.

Kategorie 4. a 5. tř. se 17 soutěžícími se potýkala s ne zcela vhodně vybranými texty, ale to se občas každému stane, dobré je se poučit. Tento problém rozhodně neměla na 1. místě Lucka Pekárková, na 2. místě Madla Chrástová a na 3. místě Magdalena Bušáková.

Kategorie 6. a 7. tř. se předvedla v počtu 16 žáků, zde už děti volí i prozaické texty, občas jsou také nešťastně vybrané. Pěkný projev měla na 1. místě Eliška Hamáčková, šikovná byla na 2. místě Iva Hrnčířová a všechny mile překvapila na 3. místě Majda Bergerová.

Kategorie 8. a 9. tř. se předvedla pouze v počtu 5 žáků, ale výkony vše vynahradily. Pochvalu zaslouží všichni, obzvláště ale vítězka Bětka Bušáková, která předvedla naprosto strhující osmiminutový přednes, bez jediného zaváhání a navíc v dokonalém kérkonošském nářečí. Bába „Poudačka“ má dokonalou nástupkyni.(Snad se to k ní donese.) Na 2. místě všechny pobavil textem i projevem Aleš Mühlbach a 3. místo patří svorně bratrům Pekárkovým, kteří si dokázali tzv. ušít texty na tělo a podat výborné výkony. Vzhledem k výběru i délce textů byla tato kategorie nejpoutavější pro diváky i porotu.

V pauzách mezi kategoriemi nás přišli deváťáci svojí upoutávkou pozvat na pohádku „Obelix a olympijské hry“, jak jsme jí zdařile přejmenovali. Těšit se na ni můžete nejdříve začátkem března 2015.

Lucka Pekárková nás pro změnu potěšila svojí bravurní hrou na klavír a sestry Hamáčkovy taktéž.

V průběhu soutěže se pí uč. Macháčová společně s porotou snažila soutěžícím připomenout některé chybičky, kterých se dopouštějí při přednesu, protože naším cílem je především naučit děti kultivovanému projevu, tolik potřebnému při živé komunikaci. Snad se nám to i dařilo.

Všem soutěžícím děkujeme za účast a vítězům gratulujeme.

Těšíme se na vás opět za rok a na první dva z každé kategorie už v okresním kole v Semilech, zhruba v březnu.

Mgr. Romana Macháčová

Divadlo Mladá Boleslav – představení pro 8. a 9. ročník

Kdo by neznal romantický příběh o velké nenaplněné lásce Cyrana de Bergerac k jeho sestřenici Madelaine Robinové, zvané Roxana?

Příběh, kde vede zápas krása fyzická s krásou ducha? Příběh, kde se šermuje kordy stejně bryskně jako slovy? Jenže ono nejde jen o romantickou podívanou… za tím vším jsou nenaplněné životy hlavních protagonistů – Cyrana, Roxany a Kristiána. Život zkrátka není sladký jako kremrole cukráře Ragueneaua, ale drsný, plný slzí a krve jako je bojiště v Arrasu.

Poprvé v historii boleslavské divadlo přineslo tento monolit světové dramatiky s premiérou v autentické kulise hradu Kost.

Celé představení se odehrává ve verších, což je velice náročné na pozornost, ale jedná se o nevšední zážitek. Naši žáci se chovali na rozdíl od studentů nejmenovaného gymnázia velice slušně, o to více je rozladil fakt, že paní profesorce neposedných studentů v závěru představení velice hlasitě a nekonečně dlouho zvonil mobil. Představení trvalo devadesát minut, takže zastávka na občerstvení u Olympie byla velice krátká, ale domluvený čas všichni respektovali, takže opět můžeme konstatovat, že nás děti svým chováním mile překvapily.

Za doprovod vyučující Macháčová, Brožová… spokojenost.

Za hranicemi všedních dnů aneb výlet na vánoční trhy do Drážďan…

V sobotu 14. prosince vyrazila čtyři děvčata z deváté třídy (Simča Bartoňová, Aneta Gottvaldová, Sabina Maternová a Denča Zahradníková) v doprovodu paní učitelek Brožových nasát atmosféru Vánoc na vánoční trhy v Drážďanech, procvičit znalosti z němčiny v praxi a poznat krásné historické město.

Sešly jsme se na vlakovém nádraží ve Staré Pace a ve čtvrt na sedm vyrazily směr Liberec, kde jsme přestoupily na vlak do Německa. Do Drážďan jsme dorazily chvilku před jedenáctou. Z nádraží jsme přes Prager Straße (Pražskou ulici) došly až na Altmarkt (Starý trh), což je nejstarší a největší drážďanské náměstí se známým trhem Striezelmarkt (Štrýclmarkt). Odtud jsme si udělaly procházku k Zwingeru, což je komplex skládající se z několika barokních budov a nádvoří obehnaného zdí s vyhlídkovými terasami, po kterých jsme se prošly. Mimo jiné zde najdeme Galerii starých mistrů (Gemäldegalerie Alte Meister), expozici porcelánu z blízké Míšně, Matematicko-fyzikální salón plný cenných vědeckých nástrojů nebo sbírku rytířských zbraní a brnění zvaná Rüstkammer. Poté jsme se podívaly na tzv. Brühlovu terasu, která si díky nádhernému výhledu na řeku Labe vysloužila přezdívku „Balkón Evropy“. Podél řeky jsme došly na Divadelní náměstí (Theaterplatz), kde jsme si prohlédly budovu Semperovy opery, pojmenovanou podle svého architekta Gottfrieda Sempera. Pak jsme se malebnou uličkou provoněnou svařeným vínem a punčem protlačily davem lidí až na Neumarkt (Nový trh) k jednomu z nejznámějších symbolů Drážďan, Frauenkirche (kostel Panny Marie). A odtud už je to jen pár kroků zpátky na Altmarkt, kde jsme si daly rozchod. Během prohlídky města jsme navštívily několik druhů adventních trhů. Každá z nás si domů něco odvezla, ať už se jednalo o tradiční vánoční hrníček z trhů nebo nějaké dárky z nákupního centra. Ale tím společným darem byla pravá vánoční atmosféra z adventních trhů v Německu.

Cestou zpět na nádraží jsme musely utíkat, ale naštěstí jsme to stihly a ve vlaku jsme zažily spoustu legrace. Všechny moc děkujeme oběma Sašám, že pro nás naplánovaly a strávily s námi hezkou sobotu, protože jsme si to moc užily a budeme mít dlouho na co vzpomínat.

Sabina Maternová, žákyně 9. třídy

Lyžařský výcvik 2014–15, 7. a 8. třída, ZŠ a MŠ Studenec

Učitelé a instruktoři v jedné osobě… Alexandra Brožová st., Petr Baudyš

Místo pobytu… penzion U Vrkoušů ve Svobodě nad Úpou, počet žáků se díky nemocem zúžil na 21 žáků 8. třídy a 20 žáků 7. třídy

Lyžařské podmínky… většinou dobré, na technickém sněhu se dá lyžovat a navíc nám připadl i nějaký přírodní, mohlo být více sluníčka

Stravování… ranní „švédské stoly“, to byla paráda, ostatní chody připravované panem domácím vynikající, strávníci jsme byli vzorní

Úrazy… naštěstí žádný

První den byl ve znamení prohlídky svahu, rozdělení na lyžaře a nelyžaře a věnován základům, které jsme procvičovali na sjezdovce „U lesa“

Druhý den jezdíme stále na Duncanu a od „Lesa“ přecházíme na prudší svah Duncan, nadále procvičujeme základy

Třetí den se poprvé přesouváme na Černou horu, pro mnohé nepřekonatelný zážitek, spousta sjezdovek, kabinková lanová dráha, mnoho dalších vleků…

Čtvrtý den znovu užíváme pohostinnosti ski resortu Černá hora – Pec

Poslední den vše, co jsme se naučili, využíváme na svazích Duncan ve Svobodě nad Úpou

Zážitků máme pochopitelně každý z nás mnoho, ale to by bylo na dlouhé vypravování… takže jen některé. Začalo to prasklou hadičkou chlazení u autobusu a pozdním odjezdem na LV. Pokračovalo stavěním sněhuláka a iglú nebo třeba sáňkováním u chaty. Dalším nezapomenutelným byla ztráta dvou žáků na Černé hoře a v neposlední řadě to, že všichni zdolali obávanou černou sjezdovku pod kabinkovou dráhou a nikomu se nic nestalo.

Nesmíme zapomenout na další třídy, protože jednoznačně kladné ohlasy jsou pozvánkou na příští rok, kdy se uskuteční další lyžařský kurs ZŠ a MŠ Studenec.

na podkladě žákovských výpovědí zpracoval Mgr. Petr Baudyš

Beseda s Ivanem Uvizlem

V rámci projektu Příběhy bezpráví proběhla ve studenecké škole další beseda s projekcí filmu Z deníku Ivany A. Beseda tak navázala na předchozí projekty, kdy hosty studeneckých žáků postupně byli Hana Truncová, Augustin Bubník a Vladimír Veit.

Pozvání k letošní besedě přijal bývalý vynikající český atlet, držitel dvou stávajících českých rekordů, několikanásobný mistr Československa a držitel bronzové medaile z halového Mistrovství světa v běhu na 3 km Ivan Uvizl.

Během své besedy připomněl především zvláštní nominační kritéria na významné závody, z nichž často největší váhu hrála stranická příslušnost. Z politických důvodů přišel i o účast na olympijských hrách v Los Angeles v roce 1984, přestože v té době patřil ve svých disciplínách ke světové špičce. Žákům přiblížil i opatření a především přítomnost členů StB na zahraničních zájezdech.

V další části se beseda pochopitelně přesunula i na sportovní tématiku, žáky nejvíce zajímala otázka dopingu před rokem 1989 a také pochopitelně ceny za vítězství v jednotlivých závodech. Dozvěděli se, že jedinou možnou cenou byly poukázky do obchodního domu Prior. Žáky pochopitelně překvapily i tréninkové dávky, kterým ale také odpovídaly dosažené časy.