Rok 1906

Vydání: Číslo 2/2016

Výlety do studenecké minulosti 5.

Odchod pošmistra. 23. února odešel ze Studence pošmistr Ferdinand Škoda, byv na základě své žádosti přeložen do Vodolky u Prahy. Ve Studenci působil od 1. září 1903. Byl to úředník velmi přívětivý a společenský, proto se těšil velké oblibě u místního obyvatelstva. Byl členem ochotnického spolku Lidumil a velmi rád hrál divadlo.

Úmrtí. 18. května měl pohřeb Jan Kudr. Byl po dlouhou dobu horlivým kostelním zpěvákem a vůdcem poutníků na sv. pouti. Zvláště rád vodil občany do Vambeřic, kde byl celkem 49krát, pak na Tábor, do Bozkova ap. Jmenovaný zemřel ve stáří 68 let.

Takovýchto vůdců na sv. pouti bylo ve Studenci toho času ještě pět, a sice: Kudr z č. 4, Martinec z č. 151, Povr, zvaný Blahůnek, starosta Exner a Engl. Karásek.

Sjezd katolíků. 8. července konal se prvně ve Studenci sjezd katolíků podkrkonošských, pořadím IV. Již tři dny před sjezdem pilně bylo upravováno místo sjezdu – zahrada u Johnova hostince (č. 176), kde byly vztyčeny prapory a pro vzácné hosty postavena vkusná tribuna. V den sjezdu dopoledne vítány byly jednoty, které se na sjezd dostavily (Jilemnice, Roztoky, Úpice, Hradec Kr., Lomnice n. P., Libštát, Nová Paka, Semily, Křížlice, Branná a Mříčná.) Dopoledního průvodu se zúčastnila kromě vyjmenovaných již jednot i místní jednota, dále místní sbor dobrovolných hasičů a vojenští vysloužilci. V tomto průvodu šlo asi 370 lidí a vyšel od Johnova hostince do místního kostela, kde byly konány služby boží. Pak konala se na zahradě u Johnů (odpoledne) schůze zástupců katol. spolků a vlastní schůze sjezdová, na které promluvilo několik řečníků, kteří vesměs mluvili proti pokrokovému hnutí, proti volné škole a rozluce manželství. Po ukončení schůze hrála hudba p. E. Flégla až do pozdních hodin večerních.

Sokol. cvičení. 12. srpna konala místní těl. jednota Sokol veřejné cvičení na Janouškově louce u Černého lesa. Průvodu, který cvičení předcházel, zúčastnila se též těl. jednota z Bílé Třemešné, místní sbor dobrovolných hasičů a mnoho děvčat v národních krojích. Za vedení náčelníka Fr. Šorma cvičilo 22 mužů prostná, skupiny a nářadí. Účast občanstva na tomto cvičení byla značná.

Hasič. slavnost. 26. srpna oslavil sbor dobrovolných hasičů ve Studenci své dvacetileté trvání. Špatné počasí pokazilo však připravovanou slavnost, takže konána byla jen o půl druhé odpoledne slavnostní valná hromada v hostinci u Višňáků, po které následoval tanec.

Noví učitelé. 31. srpna odešel ze Studence učitel Rud. Mejsnar, byv ustanoven def. uč. v Dolních Štěpanicích, a uč. Bohuslav Konůpek, který ustanoven def. uč. v Proseči na Turnovsku. Jejich nástupci ve Studenci stali se učitelé Štěpán Hakl z Kundratic a Otakar Horáček z Jilemnice. Učili tedy na počátku školního roku 1906/7 ve Studenci: Holubec, Jezdinský, Horáček, Řehoř, Hakl a Hylmar. Na škole zapsáno bylo 435 dětí, z nichž 414 školu skutečně navštěvovalo.

Nová m. šk. rada. 9. října ustanovena nová místní školní rada, do níž zvoleni:

  1. Ze Studence: Josef Višňák, obchodník, č. 6, Josef Tomáš, chalupník, č. 266, Josef Erban, chalupník, č. 60, Josef Karásek, domkář, č. 224
  2. Z Bukoviny: Josef Klůz, rolník, č. 22 (starosta), Frant. Kodym, chalupník
  3. Z Rovnáčova: Frant. Hašek, hostinský z Martinic

Mimo uvedené stali se členy místní školní rady: Josef Exner, starosta, František Říb, farář, Jan Holubec, řídící učitel, Josef Albrecht, správce velkostatku. Místním školdozorcem jmenován Josef Višňák.

Svatojosefská jednota. 16. prosince na členské schůzi Svatojosefské jednoty mluvila Františka Jakubcová, tovární dělnice z Tuhaně o ženské otázce, za účelem založení ženského odboru při Svatojosefské jednotě. Tento odbor, do kterého se přihlásilo 55 členek, byl ustanoven. Předsedkyní byla zvolena Pavlina Tauchmanová z č. 19, pokladnicí Anna Karásková, manželka pekaře a obchodníka.

Poměry v obci. Byly toho času ve Studenci dva směry. Jeden, vedený Sokolem, pokrokový a národně uvědomělý, druhý, vedený farářem Řibem, příliš na rakouské říši a panovnickém rodu lpící. Mezi těmito směry docházelo velmi často k neshodám a k slovním bojům – k bojům o Husa, Žižku, Komenského a Havlíčka. Boje ty odrážely se pak i do života soukromého a byly příčinou mnohých neshod a různic mezi sousedy.