Zprávy obecního úřadu

Vydání: Číslo 2/2016

V posledních třech ročnících našeho Zpravodaje byla jedním z hlavních témat rekonstrukce hlavní silnice a její provázanost na všechna potřebná zajištění tak, aby omezení byla co nejmenší.

Od letošního roku se na těchto stránkách začne daleko častěji psát o poslední nevyřešené budově v majetku obce, tedy pečovatelském domě.

Jednání rady obce dne 29. února se zúčastnil pan Jansa z firmy Projektis, s. r. o., Dvůr Králové. Prvotním úkolem z tohoto jednání v otázce nového pečovatelského domu vzešlo zjištění stavu sklepních prostorů (při možnosti jejich zachování) formou sond a také, kolik by se do objektu o stejné velikosti vešlo bytů při splnění daných dotačních podmínek (věková kategorie, počet bytů, jejich velikost…).

Právě otázka získání finančních prostředků na takovýto projekt mi postupem času ukazuje ve dvou dotačních možnostech nezaručitelné a z mého pohledu i neuskutečnitelné podmínky ze strany obce.

V současné době Ministerstvo pro místní rozvoj ČR disponuje programem ohledně „Podporovaných bytů“. Prvním je „Pečovatelský byt“, druhým pak „Komunitní dům“. Pokusím se Vám tedy ve stručnosti přiblížit základní podmínky, které daný program vyžaduje:

„Pečovatelský byt“

Věková skupina 65+, omezená výše průměrného čistého příjmu za posledních 12 měsíců, zachování pravidel de minimis, minimálně 4 a více bytů, bezbariérové užívání stavby, podlahová plocha do 50 m2, dostupnost terénní sociální péče v dané obci, v bytech není možno poskytnout pobytové sociální služby.

„Komunitní dům“

Věková skupina 60+, omezená výše průměrného čistého příjmu za posledních 12 měsíců (jiná než u předchozí varianty), zachování pravidel de minimis, minimálně 10 a maximálně 25 bytů, bezbariérové užívání stavby, podlahová plocha do 45 m2, podmíněné sdílené prostory, dostupnost terénní sociální péče v dané obci, v bytech není možno poskytnout pobytové sociální služby.

Co vidím jako největší problém je to, že u první varianty musíme mít se všemi budoucími klienty uzavřenou smlouvu na dva roky do tří měsíců od „Rozhodnutí o přidělení dotace“.

U druhé varianty musíme mít se všemi budoucími klienty uzavřenou smlouvu (rovněž) na dva roky do tří měsíců od „Kolaudace – povolení užívání stavby“.

O tom, jaký bude postup dále, Vás budu informovat na tomto místě zase jindy. Vše záleží na rozhodnutí zastupitelstva a především na podmínkách další výzvy, která se předpokládá na podzim letošního roku. Osobně zde věřím ve zjednodušení určitých podmínek, jelikož dosavadní stav je, dle názoru i jiných potenciálních žadatelů, spíše neakceptovatelný. Na jeho konci pak můžeme slyšet, že Česká republika nebyla opět schopna v rámci Evropské unie vyčerpat tolik finančních prostředků, které se jí nabízely. Tolik alespoň zjednodušeně pro začátek naší největší akce, jejíž realizace se předpokládá nejdříve od roku 2017.

Z mého pohledu se jedná o zcela jiné podmínky, než jsem byl doposavad zvyklý řešit, a možnosti, které jsou uvedeny v základních dokumentech, nevykazují složitosti, které se dozvíte až při pročítání podrobnějších podmínek dané dotace. Všude slyšíme o zjednodušení a zlehčení systému, opakem je však byrokratická zátěž a nemožnost uvažování podle svých potřeb.

Jiří Ulvr, starosta

Připravované akce

Chodník autobusová zastávka „U Trojice“ – směr „Špice“

V březnu jsme podali žádost o dotaci z rozpočtu Libereckého kraje, Programu obnovy venkova na realizaci chodníku, který má oficiální název: „Studenec – chodník podél silnice II/293, střední část“.

Zda jsme uspěli, se dozvíme koncem měsíce května či začátkem června. V současné době finišují závěrečné práce na projektu, následně bude zažádáno o stavební povolení. Pokud vše dobře dopadne, realizace by proběhla ještě v letošním roce. Délka chodníku, včetně nového veřejného osvětlení, je 660 metrů.

Chodník – cesta p. č. 1045/1 (Chládkovi) – konec obce

V rámci této připravované stavby proběhla v letošním roce společná schůzka s projektantem a vlastníky přilehlých pozemků, aby se vyřešily případné nejasnosti ohledně připravovaného projektu. Oficiální název této stavby je: „Studenec chodník podél silnice II/293, na ppč. 1129/3 v k. ú. Rovnáčov“. V současné době se vypisuje žádost o stavební povolení, dále budeme čekat na vypsání výzvy daného dotačního programu, které se předpokládá (dle předchozích let) v květnu či červnu. Realizace stavby by proběhla v roce 2017. Délka chodníku, včetně nového veřejného osvětlení, je 470 metrů.

Jiří Ulvr, starosta

Kompostování

Od letošní sezóny nastala drobná změna, a to, že dva kontejnery se přesunuly z areálu firmy ZETKA Strážník a. s. za budovu hasičárny. Tímto bych chtěl vedení této firmy poděkovat za jejich ochotu, kterou zcela jistě ve Studenci využijeme i jindy (v Zálesní Lhotě stále využíváme). Dostupnost pro Vás tedy není již vázána sobotním časem, jako tomu bylo dříve.

Prosím o dodržování pravidel, která doposavad byla téměř bez problémů (igelitové pytle a plasty do kontejnerů skutečně nepatří). Pokud větve nepálíte doma, do kontejnerů je dávejte o maximální délce 1,5 metru a průměru maximálně 6 centimetrů (koruny stromů sem nepatří, omezují jiné zájemce, včetně techniky a její manipulace s vykládkou).

Studenecké občany chci znovu poprosit, aby nejdříve naplnili po vrch jeden kontejner a teprve potom ten druhý. Rozumím, že je to snadnější, ale je přeci lepší platit za svoz jednoho plného, než dvou do polovic naplněných (v minulém čísle Zpravodaje jsem Vám uváděl, že tuto službu hradí plně obec a v loňském roce přesáhla výši 100 000 Kč).

Systém pravidelných svozů je nastaven centrálně pro 21 obcí Jilemnicka – svazku obcí (každé úterý se nahlašují kontejnery požadované pro vývoz a do pátku jsou vyvezeny tak, aby na víkend byly pro Vás opět připraveny prázdné).

Zároveň Vás prosím, pokud budete mít větší množství bioodpadu, obraťte se přímo na mě, zajistím otevření skládky, kam si odpad sami odvezete. Nedojde tím k zahlcení kontejneru(ů) ze strany jednoho dodavatele a tím omezení pro jiné.

Ještě jednou děkuji za Vaši ohleduplnost a vstřícnost!

Jiří Ulvr, starosta

Informace pro občany Zálesní Lhoty

Množí se nám zde stížnosti ohledně venčení psů především v okolí mateřské školky, lipové aleje a kostela v Zálesní Lhotě. Žádáme ty z Vás, kterých se to týká, o úklid těchto exkrementů. Zároveň upozorňujeme na dodržování Obecně závazné vyhlášky č. 1/2007 „O pravidlech pohybu psů na veřejných prostranstvích“. V Zálesní Lhotě je pro volný pohyb psů vymezen pozemek p. č. 1592/2 – 200 metrů za skladovákem za kostelem! Každý, kdo jde ven s pejskem, měl by mít u sebe sáčky na výkaly, které ihned uklidí. Upozorňujeme, že toto pravidlo platí na všechny veřejně přístupné plochy, včetně výše zmiňované.

Připomínáme placení poplatků za odpady r. 2016

Poplatek je splatný do 30. 6. 2016 do pokladny na OÚ Studenec nebo převodem na účet 261128774/0600.

Poplatek za odpady činí 500 Kč na osobu.

Z jednání zastupitelstva obce

První letošní jednání studeneckých zastupitelů se uskutečnilo 14. března za účasti 14 zastupitelů a 4 občanů.

Zastupitelé schválili rozpočet obce na rok 2016 a rozpočtový výhled na roky 2017 a 2018.

Schválena byla také úhrada mimořádného členského příspěvku Jilemnicku – svazku obcí ve výši 10 Kč na obyvatele a na rok za období 2016–2023. Tento příspěvek je určen pro Místní akční skupinu „Přiďte pobejt!“, která pro Jilemnicko získává finanční podporu pro různé místní projekty.

Zastupitelstvo neschválilo kvůli finančním nákladům realizaci přeložky transformátoru a vedení elektrické energie v areálu školy. Přeložka by byla nezbytná, pokud by se měla na místě vybudovat podle původních plánů atletická dráha.

Na rok 2016 byla ponechána cena vodného ve výši 20 Kč/m3 a stočného také na 20 Kč/m3. Stočné 20 Kč/m3 budou platit i nájemníci obecních bytů, občané napojení na zkolaudované obecní směsné kanalizace budou platit stočné 6 Kč/m3.

Podle návrhu finančního výboru byl rozdělen celkový příspěvek 500 tis. Kč místním sportovním organizacím: Sportovní klub Studenec obdrží 183,1 tis. Kč, Sokol Studenec 81,6 tis. Kč, Školní sportovní klub Studenec 71,2 tis. Kč, Orel Studenec 65,8 tis. Kč, SDH Studenec 39,4 tis. Kč, Sokol Zálesní Lhota 27,9 tis. Kč, Tenisový klub Studenec 17,4 tis. Kč, Sport future 10,3 tis. Kč a SDH Zálesní Lhota 3300 Kč.

Dále zastupitelé projednali a schválili:

  • smlouvu na zajištění dopravní obslužnosti na rok 2016, podle které obec zaplatí 90 Kč na obyvatele,
  • ponechání finančních prostředků na spořicím účtu stavebního spoření do konce letošního roku,
  • směnu pozemků potřebných pro připravovanou cyklotrasu ze Studence na Horka u Staré Paky,
  • prodej pozemku ve Studenci.

V dalších bodech programu vzali na vědomí:

  • žádost Okresního soudu v Semilech týkající se nedostatku přísedících,
  • zápisy z kontrol finančního a kontrolního výboru v roce 2015,
  • vyhodnocení hospodaření Fondu rozvoje bydlení za rok 2015.

V diskusi pan starosta informoval o těchto záležitostech:

  • Rada obce jednala o novém pečovatelském domu.
  • Dne 9. března proběhl na obecním úřadu audit z Krajského úřadu Libereckého kraje.
  • Na krajský úřad bude podána žádost o dotaci na akci „Studenec – chodník podél silnice II/293, střední část“.
  • Během dubna by se měl opravovat železniční přejezd v Martinicích.
  • Je plánováno jednání se zástupci České pošty, kteří představí nabídku „Pošta Partner“ (provozování poštovních poboček smluvními partnery, například obcí nebo podnikateli).

Rozpočet Obce Studenec na rok 2016

Příjmy rozpočtu
Položky rozpočtuRozpočet 2015Skutečnost 2015Rozpočet 2016
Daňové příjmy19 925 00020 478 00020 490 000
Poplatky2 983 0002 778 0006 251 000
Prodej – voda, lesy, knihy2 761 0002 905 0003 016 000
Ostatní činnost místní správy2 238 0002 044 2002 795 000
Dotace, mimorozpočtové prostředky376 6385 984 600412 400
Příjmy celkem28 283 63834 189 80032 964 400
Výdaje rozpočtu
Položky rozpočtuRozpočet 2015Skutečnost 2015Rozpočet 2016
Lesy228 000275 000267 000
Komunikace (silnice)1 851 000730 0001 188 000
Ostatní záležitosti pozem. komunikací1 350 0001 316 0002 010 000
Doprava168 030168 030169 290
Pitná voda1 534 4001 797 4001 834 400
Odvádění a čištění odpadních vod130 00083 000142 000
MŠ Studenec550 000726 000600 000
MŠ Zálesní Lhota300 000300 000350 000
Základní škola Studenec3 300 0003 392 0003 400 000
Knihovny23 50031 00023 500
Kulturní zařízení – býv. škola Zál. Lhota30 00021 50038 240
Kultura233 000311 000369 000
Obnova místních kulturních památek07 0000
Tělovýchovná činnost500 000500 000500 000
Využití volného času mládeže37 00026 00026 000
Zájmová činnost – Klub důchodců24 00024 50024 000
Ambulantní péče8 035 3087 589 000116 000
Bytové hospodářství11 00023 00011 000
Veřejné osvětlení462 000683 0001 527 000
Pohřebnictví10 50008 500
Územní plánování000
Územní rozvoj a komunální služby94 80091 700314 760
Záležitosti bydlení a územní rozvoj400 0000400 000
Sběr a svoz nebezpečných odpadů52 00047 00052 000
Sběr a svoz komunálních odpadů1 845 0002 056 0001 670 000
Kompostování111 00041 000131 000
Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň445 000152 500475 000
Sociální pomoc osobám v hmotné nouzi20 000020 000
Pečovatelská služba167 500233 500391 500
Ochrana obyvatelstva1 00001 000
Požární ochrana Zálesní Lhota121 00010 000121 000
Požární ochrana Studenec303 000454 000252 500
Zastupitelstva obcí1 558 0001 453 0001 558 000
Činnost místní správy3 887 6003 059 0004 322 000
Obecné příjmy a výdaje z fin. operací15 0007 00015 000
Pojištění funkčně nespecifikované100 00098 000100 000
Finanční operace35 00035 00035 000
Ostatní finanční operace350 000672 000495 000
Finanční vypořádání minulých let000
Výdaje celkem28 283 63826 413 13022 957 690
Financování00−10 006 710

Protože se opět objevily některé nedostatky ve sběru odpadu, uvádíme zde důležité informace pro občany Studence a Zálesní Lhoty.

Sběrná místa na tříděný odpad

Studenec: Rovnáčov – Trautenberk, Zdravotní středisko, Řeznictví Nosek, Pod Táborem, U Lípy, MŠ – u kostela, Základní škola.

Zálesní Lhota: ppč. 21/2 u čp. 168 – Hrušovi, hasičárna, autobusová zastávka u Kynčlů.

žlutý kontejner – PET lahve (sešlápnuté!), modrý kontejner – PAPÍR,

zelený zvon – BAREVNÉ SKLO (sem patří i tabulové sklo z oken), bílý zvon – BÍLÉ SKLO

Ostatní tříděné odpady se sbírají do pytlů, které by měla mít každá domácnost doma – jsou k dispozici zdarma na OÚ a v některých obchodech, v Zálesní Lhotě u paní Gottwaldové.žlutý pytel – ostatní plast, oranžový pytel – nápojové kartony, šedivý pytel – kovové obaly (pouze plechovky, konzervy, nádoby od sprejů a kosmetiky)

Naplněné pytle se odkládají vždy první pondělí v měsíci na sběrná místa!!! Příklad pro občany, kteří nevědí, co je to první pondělí v měsíci: pondělí 31. srpna není první pondělí v měsíci, ale pondělí 1. září opravdu je první pondělí v novém měsíci (první pondělí může být pouze od 1. do 7. dne v měsíci).

POZOR!!! Ostatní odpady nepatří na sběrná místa, ale jsou sbírány odděleně – popelnice, velkoobjemové kontejnery, mobilní sběr nebezpečného odpadu a elektrozařízení, sběrný dvůr – hala v Kruhovce.

Pokud budeme tato pravidla dodržovat, tak se nemůže stát, že se na sběrném místě najdou pytle naplněné plenami, různým domácím odpadem, popelem, sklem apod.

V obci funguje také sběr bioodpadu, a proto není opravdu nutné pálit shrabanou trávu a listí.

Ve Studenci jsou umístěny kontejnery na komunální odpad – sběrný dvůr – hala v Kruhovce každou druhou sobotu od 9. 4. do 2. 7. 2016 od 9 do 12 hod.(9. 4., 23. 4., 7. 5., 21. 5., 4. 6., 18. 6., 2. 7.), v druhé polovině roku bude sběrný dvůr otevřen od 3. 9. 2016. Zároveň zde můžete odevzdat nebezpečný odpad. Uložení odpadu je možné pouze pro občany Studence a Zálesní Lhoty, pro majitele nemovitostí na území našich vesnic a po předložení občanského průkazu!

Vývoz popelnic v období květen–září bude každý sudý týden. První vývoz je 6. 5. 2016. (6. 5., 20. 5., 3. 6., 17. 6., 1. 7., 15. 7., 29. 7., 12. 8., 26. 8., 9. 9., 23. 9.)

Ještě uvedu několik čísel z roku 2015:

V loňském roce zaplatila obec za

  • odvoz komunálního odpadu 1 329 607 Kč
  • odvoz tříděného odpadu 290 769 Kč

utržila

  • výběr poplatku za odpady od občanů 982 164 Kč
  • příspěvek od Eko-komu za sběr tříděného odpadu 236 637 Kč

Z uvedených čísel vyplývá, že se nám všem opravdu vyplatí odpad třídit, protože čím více tříděného odpadu sebereme, tím více peněz dostaneme od Eko-komu za jeho sběr. A čím méně odpadu odvezeme na skládku, tím i méně zaplatíme.

…kdo vlastně ve skutečnosti doopravdy jsme?

K napsání tohoto článku se chystám již hodně dlouho. Stále mi k tomu ale chyběla chuť a odvaha. Vždyť mě to i docela bavilo dříve občas něco napsat, tak proč ta obava. Pokaždé, když přijde nový Zpravodaj a vzadu je uveden datum uzávěrky dalšího čísla, říkám si, že mám dost času. Pak uteče termín a já zase neodevzdám nic. Teď mi ale už dochází trpělivost, a tak to zkusím. Jenom nevím, jestli ten článek něco přinese a jestli je jenom o odpadech, anebo spíš o chování nás samotných. Třeba se tady v tom článku sami i poznáme. Pokud pak naše jednání změníme, jedině mě to potěší a budu vědět, že ta hodinka času stráveného u klávesnice měla smysl.

Třídit odpad a zacházet s ním podle pravidel je povinností každého z nás a je na to dokonce zákon. A tady u nás k tomu třídění máme skvělé podmínky. Jak je ale vidět podle našeho chování, je to ve skutečnosti trochu jinak. Se svými odpady jsme doma schovaní, nikdo nás nevidí. Náš skutečný vztah k odpadu se pak venku projeví až v termínu, kdy má být tříděný odpad odvážen, nebo při jarním a podzimním svozu nebezpečného a objemného odpadu.

Pojďme ale na začátek. Jednou v létě zastavilo u sběrných nádob na tříděný odpad docela luxusní auto. Vystoupila z něho mladá žena s pytlem odpadků. Jednalo se viditelně o odpadky z kuchyně. Rozhlédla se nejprve kolem, pak otevřela ten nejbližší sběrný kontejner a vyhodila tam tu nádheru. Kontejner, do kterého ten pytel vyhodila, byl určený na plastové nápojové láhve. Nastoupila zpět do auta a odfrčela pryč. Tak to byl ten lepší případ. Často se stávalo, že se objevil velký pytel s odpadky z kuchyně přímo vedle kontejnerů. Někdo ho tam zkrátka postavil a hurá pryč. Proč, vždyť má doma svoji popelnici. Pokud je to chatař, tak taky na ten odpad nějaký pytel dostal. Nebo to snad byl někdo na návštěvě v pronajaté chalupě? Tak jak je možné, že ten pytel z kuchyně nebo od ohniště z grilování nemá kam dát? Jak to s takovým odloženým pytlem většinou asi dopadne. Vůně odpadků přiláká naše čtyřnohé kamarády a obsah ještě před pár dny uzavřeného pytle je snad všude. V lepším případě se stane, že se na to kolemjdoucí nemůže dívat, pytel vezme a vyhodí ho do toho samého kontejneru, do kterého ho vyhodila před tím ta mladá dáma. A jsme skoro tam, kde jsme byli. Jenom s tím rozdílem, že ten druhý se nenamáhal při odkládání pytle s odpadky z kuchyně vůbec nějaký kontejner otevřít, ta mladá dáma z luxusního auta ano.

Tak si myslím, že by bylo dobré zopakovat pár základních pravidel.

Všichni bychom měli vědět, že odvoz tříděného odpadu, tedy těch barevných pytlů s odpadem, je po prvním pondělí v měsíci. Co je to první pondělí v měsíci. To je první věc, kterou podle našeho chování mnoho z nás neví. Tak první pondělí v měsíci je od prvního do sedmého. Pokud vyjde prvního na úterý, nemůže být ten den před tím první pondělí v měsíci, tedy třicátého nebo jednatřicátého. První pondělí je pak právě toho sedmého. Výjimkou není ani 29. únor, který letos na pondělí vyšel. Zdá se to dost divné, ona pak ta doba čekání celých sedm dní, než budeme moci odnést pytel s pečlivě vytříděnými odpadky na sběrné místo, je nekonečně dlouhá. Naštěstí je ale pořád stejná. Pravda, může nastat situace, kdy nejsme pár dní před prvním pondělím v měsíci doma a chceme se pytle, který nám doma překáží, zbavit. Odneseme ho zkrátka o pár dní dřív. Stane se pak třeba, že z domku vedle sběrného místa vyběhne „někdo“, který nás v dobrém upozorní na to, že ještě není to správné pondělí a že pytel tam vedle těch kontejnerů dělá jenom nepořádek. Řekl nám to proto, že už měsíc před tím pár rozházených a poškozených pytlů sám uklízel. Náš pytel může také přilákat nějakého psa, který pytel roztrhá. Odpad, který jsme doma pečlivě vytřídili, bude zase všude. Co asi uděláme my? Řekneme: „Nezlobte se, já nebudu pak doma, proto to nesu už dnes“. Vždyť to ten „někdo“ nemohl vědět a myslel to dobře, chtěl vlastně jenom pořádek. Nebo se snad na toho „někoho“ oboříme a řekneme, ať si hledí svého? Taky se můžeme urazit a říct si, že třídit nemá smysl, že vážíme dalekou cestu k tomu sběrnému místu a dostaneme ještě vynadáno. Příště se na to můžeme vykašlat a vyhodit si to doma do naší popelnice, když to tomu „někomu“ vadí a stará se, že jsme přišli s tím naším pytlem o pár dní dřív. Vždyť co je mu po tom. Doma pak máme svatý klid a pokoj, když se s tím nebudeme mazat a naházíme to na jednu hromadu. Jako bonus pak budeme mít volné místo po těch barevných pytlích, které jsou nám jenom pro zlost. No a ta cesta pro ně je pěkná otrava a zdržování! Nebo se snad „polepšíme“ a přijdeme s pytlem v termínu, kdy chodí většina ostatních? Když pomineme čas na to třídění, litujeme snad jednu větu na komunikaci s ostatními, i když je to pro nás pouze jenom ten „někdo“ a my se cítíme ukřivděni, že nás jenom na něco upozornil? No nevím.

Potom je tu věc s barevnými pytli. Bylo by dobré si pamatovat, jaké máme pytle a vědět, kde je dostaneme, navíc nás ten barevný pytel nestojí ani korunu. Že se nám někdy pro pytel nechce? Nebo snad nemáme dokonce ty pytle s odpadem kde mít? Tak to je snad opravdu jenom výmluva, vždyť bydlíme na vesnici a každý z nás má nějaké místo někde v rohu v kůlně, pod přístřeškem nebo v technickém zázemí pro odložení tří barevných pytlů a nějaké krabice. Pokud to tak není, nemůžeme se divit, že nám jedna popelnice nestačí. V létě se pak můžeme vztekat od rána do večera, protože se odváží odpad jenom jednou za dva týdny. No a do kotle ten odpad v létě nenasypeme, protože přece netopíme. Stačí, když trochu poškádlíme své okolí štiplavým kouřem v zimě. Pak máme další možnost. Budeme tvrdě bojovat za to, že chceme další popelnici navíc, protože nás je doma víc a nemáme kam házet běžný odpad, třeba plenky. Sami si moc dobře hlídáme, kdy máme na druhou popelnici nárok, a požadujeme ji, i kdyby tam měla stát po celý čas prázdná. Za odpad platíme za každého člena domácnosti a raději si pak doma dáme práci s tím, že vymyslíme nějakou pěknou fintu, jak se k další popelnici dostat.

A co takový odpad ze zahrádky? Někteří z nás jsou rádi, že si doma odpad uloží do kompostéru. Většina z nás je ale vděčná za to, že může odpad ze zahrádky do kontejnerů na bioodpad odvézt. Tak proč se například ještě stále na břehu za hřbitovem ve Lhotě objeví tolik odpadu, který není viditelně ze hřbitova, jako vyhozená jablka a brambory, odpad z moštování jablek, větve z prořezávání jabloní ze sadu nebo dokonce králičí hnůj? Že máme ke kontejneru na bioodpad daleko? Tak proč se s tím vlečeme zrovna za hřbitov? Nebo to tam máme blíž a nechce se nám ke kontejneru, který je jen o několik set metrů dál? Nakonec nejsme sami, kdo to tam za ten hřbitov odveze nebo odnese, no a na ten břeh se toho vejde. Je to asi naše lidská vlastnost, že odhrnujeme to, co se nám nehodí, od sebe. Hrneme to od sebe bez ohledu na to, kde to skončí, hlavně že máme u vlastních vrátek uklizeno.

Možná je tady prostor pro kupu argumentů. Vidíme popelářské auto, které odváží jeden svozový den popel a uprostřed dalšího týdne pak s tím samým autem veze třeba plastové láhve. Řekneme si, vždyť je to jedno, stejně to ve finále sesypou na jednu hromadu, v pátek vezli tímhle autem popel. Proč by pak asi stály v naší obci ty barevné kontejnery? Velké sběrové auto je uzpůsobeno na odvoz různého druhu odpadu. Jeden den zkrátka veze popel a druhý den plastové láhve, tak to je. Taky býváme často naštvaní, možná trochu i právem, že odvoz těchto vytříděných odpadů není hned, že se třeba v létě nahromadilo víc plastových láhví než dva měsíce před tím a kontejner že přetéká, že zelený zvon se sklem je obložený kolem dokola láhvemi, že víka z kartonových krabic jsou rozfoukaná po okolí a že to nakonec nikdo neřeší. Tohle všechno začíná ale zase jen a jen u nás. Rozumím tomu, že se nám nechce vracet s vytříděným odpadem zpátky, protože jsme už jednou vážili cestu. Teď zrovna to nemáme kam dát, když v kontejneru zkrátka není místo, my jsme právě teď ale k tomu kontejneru přišli. Vidíme a víme to dobře, že kontejnery přetékají, ale proč tomu ještě pomáháme? Vyloženě narveme do kontejneru vše tak, že než stačíme zavřít víko, polovina toho, co jsme tam dali my anebo ti před námi, nám vypadne. A ani nechci mluvit o tom, že jsme potom schopni dokonce skleněné láhve postavit na zámkovou dlažbu vedle zeleného zvonu na sklo. Možná si dáme práci i s tím, že je postavíme podle velikosti. Pak se budeme první zlobit, že se naše děti zraní o střepy, když budou nedaleko místa pobíhat s kamarády. Kdo bude ty láhve pečlivě rozestavěné kolem asi sbírat a střepy z těch rozbitých zametat, když svozové auto dorazí? A věřte, my první budeme ukazovat na to, že je tady nepořádek, a budeme dělat ty správné mravokárce.

A ještě něco, pokud již odpad třídíme, dělejme to opravdu důkladně. Pytel s kuchyňským odpadem vyhozený mezi čisté plastové láhve, který se vykulí na pás ve třídírně odpadu, těm lidem tam u toho pásu asi velkou radost neudělá. Stejně tak nebudou mít radost z nevymytých plastových obalů a kartonů na mléko nebo jiné nápoje. Vždyť i nám doma to musí být nepříjemné a přitom stačí tak málo.

Žijeme v oblasti, kde máme krásnou přírodu, a také se tím chlubíme. Jezdí si sem odpočinout lidé nejen z různých koutů republiky, ale i z jiných částí Evropy. Máme tu nastavený dobrý systém v odpadovém hospodářství, jaký ještě není nastavený úplně všude. Nemusíme si lámat hlavu a dělat starosti se žádným druhem odpadu. Obec pro nás zajistí i odstranění nebezpečného odpadu, jehož likvidace byla před pár lety ještě docela neřešitelný problém. Dvakrát do roka nám přistaví pod nos kontejner na objemný odpad. Co uděláme my? Nebezpečný odpad kolikrát ani nepřineseme k silnici a k tomu velkoobjemovému kontejneru se chováme úplně stejně jako k těm menším. Teď jsem to JÁ přivezl, tak to tady taky JÁ nechám. Dokonce obrovnáme kontejner kolem dokola vším, čeho jsme se chtěli zbavit, když už nemůžeme narovnat na kontejner pořádnou čepici, protože ji tam narovnal někdo před námi. Jen ať se ten kontejner využije. Jak se má pak chovat řidič auta, který musí kontejner naložit a odvézt. To nás asi opravdu netrápí, ať se ten řidič stará, podle nás je tu od toho. Chápu, že mnozí z nás to nemají jednoduché se k tomu kontejneru vůbec dostat. Máme starost s tím, než někoho přemluvíme, aby nám ke kontejneru něco většího odvezl. Často se také stává, že se v kontejneru objeví i to, co je možné odložit do sběrných kontejnerů, které máme k dispozici celý rok. Co je pak ještě horší, objeví se tam nebezpečný odpad, který tu sobotu před tím odváželo několik svozových aut. Celé to pak skončí tak, že je kontejner plný během pár hodin. Někteří možná využijeme velkoobjemový kontejner opravdu důkladně a pořádně si doma v rámci rekonstrukce našeho domu uklidíme. Přidáme i odpad ze stavby, který do tohohle kontejneru vůbec nepatří. Proč bychom si zajišťovali vlastní kontejner, když můžeme počkat na pravidelný jarní a podzimní svoz, vždyť samostatná likvidace je pro nás tak drahá. Pak sami nadáváme, kolik za odpad pravidelně všichni platíme a v období jarních a podzimních odvozů je naší největší starostí sledovat, kolikrát kdo u velkoobjemového kontejneru byl a co tam dal.

Možná si někdo řekne, jinde je to lepší, tady platíme za odpad hodně, někde platí méně nebo dokonce neplatí nic a nakonec má i pravdu. Proč se ale vymlouváme právě na tohle? Proč přírodu a své okolí, kterým se tak chlubíme, trochu nechráníme a neudržujeme a raději hledáme tu pro nás nejpohodlnější cestu? Proč dokonce podstrčíme problém v podobě třeba jen obyčejného listí, suché trávy ze zahrady a spadaných jablek, odhozeného pytle s kuchyňským odpadem nebo střešní krytiny ve velkoobjemovém kontejneru tomu druhému, ať je to třeba jenom soused nebo kamarád? Tak teď nevím. Je to celé více o tom, jak se máme chovat k samotnému odpadu nebo jak se máme chovat jeden k druhému?

Náš kraj se chlubí, jaké krásné číslo může vykázat za minulý rok na jednoho obyvatele v množství vytříděného odpadu. Když ale přepočítávám doma vytříděný odpad, mluvím s lidmi, u kterých se po cestě z práce zastavím pro pytel, a nakonec vidím ty malé hromádky barevných pytlů den dva před odvozem, říkám si, že tady to tedy určitě neplatí a že jsme se za to hezké číslo z celého kraje jenom schovali. Zkusme se nad tím zamyslet. Zkusme hodit za hlavu svoji uraženou ješitnost a vypočítavost, přemoci lenost a svoje pohodlí a přestaňme neustále ukazovat na ty druhé. Pojďme začít už konečně něco dělat. Možná se budeme divit, že to ani tolik námahy nestojí a budeme překvapeni, kdo vlastně nakonec ve skutečnosti doopravdy jsme.

-la-