Zprávy ZŠ a MŠ Studenec

Vydání: Číslo 2/2016

Vzpomínky na zimu – děti z MŠ na lyžařském kurzu

Poslední lednový týden jezdily děti z Mateřské školy ze Studence i ze Zálesní Lhoty na Kněžický Vrch u Vrchlabí do lyžařské školy SkiLenka. Z MŠ vyjelo každé ráno 17 dětí směr Dolní Branná a (vrchlabské) Podhůří, kde do autobusu přistoupili další kamarádi z mateřských školek, kteří tento týden patřili do stejné lyžařské party. Abychom se my Studenečáci na svahu lépe poznali, měli jsme oblečeny žlutě zářivé vesty s nápisem Liberecký kraj, tudíž jsme hned první den dostali přezdívku Žluťáci. Na sjezdovce se již dětí ujali zkušení instruktoři sjezdového lyžování SkiLenka, tuto lyžařskou školu vede paní Lenka Barešová. Děti byly rozděleny do šesti skupinek podle lyžařských dovedností.

Tyto skupinky se během týdne měnily podle toho, jak se malí lyžaři zdokonalovali ve svých lyžařských dovednostech. Nejdůležitější bylo uposlechnout pokyny, umět zastavit a také se sám postavit z pádu zpět na lyže. Všichni byli šikovní a učenliví, brzy si potřebné dovednosti osvojili, naučili se jezdit na vleku a docela pohlednými obloučky sjížděli zase ze svahu dolů. Pokročilejší skupinka lyžařů si troufla s paní instruktorkou i na velkou sedačkovou lanovku. Poslední den byl pro děti uspořádán lyžařský karneval. Dětem se tento lyžařský týden velice líbil, myslím že jsou spokojeni i rodiče, neboť základy lyžování byly dětem dobře předány.

Marie Bergerová

Předškoláci ve škole

Pohádkové putování

Ve čtvrtek 18. února připravili žáci z osmé třídy pro děti z mateřské školy pohádkové putování školou. Předškoláci se velmi těšili, co ve škole zažijí, někteří však přesto šli po dlouhé školní chodbě váhavě. Již ve školní jídelně čekali na děti veselí indiáni, kteří je okamžitě vtáhli do pohádkových her a z malých předškoláků okamžitě spadla veškerá nervozita. Děti z MŠ si za pomoci pohádkových postav prošly odvážně skoro celou základní školu od družiny přes třídy až po šatny a na jednotlivých stanovištích plnily zábavné úkoly. Nejvíce se všem líbili vojáci a fotbalisté, na tom se shodli opravdu všichni, jak chlapci, tak děvčátka. Krásné byly také víly, vodník, kočky, klauni, již zmiňovaní indiáni i slečny kuchařky, které dávaly dětem tajně ochutnávat různé dobrůtky. Za milé setkání poděkovali předškoláci žákům z osmičky obrázky, které namalovali a osobně předali.

Jarní tvoření

Druhá návštěva školy nesla název jarní tvoření. Děti si vyzkoušely, jak se sedí ve školních lavicích, jak zní školní zvonek a jak hodné jsou paní učitelky. Předškoláci si pod jejich vedením vyrobili jarní ozdobičky do květináčů. Zjistili jednu důležitou věc, a to: ve škole se nám bude líbit!

Zdravá výživa

V předvelikonočním týdnu absolvovali čtvrťáci přednášku na téma Proč je zdravé ovoce a zelenina. Cílem bylo nejen si rozšířit vědomosti o zdravé výživě, ale poznat a pravidelně zařazovat do běžného jídelníčku i méně známé druhy ovoce a zeleniny.

Jedna z žákyň 4. třídy napsala:

My jsme měli u tety nakrájený ananas a na tom bylo granátové jablko. Pak jsme si skoro celá rodina sedli na gauč a snědli jsme tři nakrájené hrušky. Potom jsem měla s mamkou ještě deset jahod.

Další se pak přidala s tvrzením, že bůček je sice nezdravý, ale výtečný.

Všechny děti vědí, co znamená zdravý jídelníček, ale přece jen se občas neudrží.

Na závěr ještě jeden postřeh:

Čokoláda bublinková – moc dobrá! Škoda jen, že nezdravá.

M. Jindrová

Zooriskuj Liberec

Dne 16. 3. jeli žáci z 6. a 8. třídy na vědomostní soutěž Zooriskuj v Liberci. Když jsme dorazili do Liberce před zoo, šli jsme si prohlédnout zvířata, abychom načerpali vědomosti o zoo. Viděli jsme želvy, slony, pidislony, teda tapíry. Potom jsme šli k žirafám, do Zoo expa s kůží bílých tygrů. Od Zoo expa jsme sešli ke kozám a za pět korun si je nakrmili. U opic je známo, že když se na ně usmějete, tak se naštvou (v našem případě bouchali pěstí do skla, až někteří málem odletěli). Dívali jsme se na krmení a výcvik tuleňů. Paviáni se nám líbili, tak jsme se u nich na chvíli zastavili a popovídali si s nimi v jejich řeči. Potom už jsme se odebrali do sálu Lidových sadů a psali test, kde byly otázky týkající se hlavně Zoo Liberec Byli jsme dvě tříčlenná družstva – 1. tým ve složení Adam Kalenský, František Kuřík a Kryštof Macháček a 2. tým ve složení Tomáš Podzimek, Dominik Urban a Kuba Šulc. Boj to byl velmi těsný a opravdu rozhodovaly jednotlivé body. Prvních deset míst obsadily liberecké školy, což je logické, protože určitě několikrát navštívily zoo a tím si určité informace řádně ujasnili. První studenecký tým obsadil 20. místo a druhý tým 40. místo ze 100 zúčastněných týmů. Na cestě domů jsme si vyprávěli vtipy. Vědomostní soutěž se vydařila a všichni jsme byli spokojeni. Velký dík patří paní učitelce Brožové, která nás připravila a psychicky podporovala a těšíme se na další soutěže.

Tomáš Podzimek, žák 6. třídy

Lyžařský výcvik 7. tříd

V pondělí 15. 2. 2016 se obě naše třídy vydaly na lyžařský výcvik. Odjíždělo se společným autobusem od studenecké sokolovny. Na starost nás měla paní učitelka Brožová a pan učitel Baudyš.

Dojeli jsme až k penzionu U Vrkoušů ve Svobodě nad Úpou, kde jsme se ubytovali a rozdělili se do dvou budov. Majitel chaty byl pan Vrkouš, který na nás nebyl zrovna jako med, ale snídaně, obědy a večeře měl dobré. První den jsme šli lyžovat na sjezdovku jménem Duncan. Nejhorší bylo to, když jsme tuto sjezdovku museli šlapat, protože jsme ještě neměli koupené permanentky. Na závěr dne jsme se šli projít. V úterý ráno se vstávalo kolem sedmé hodiny a snídaně se podávala o půl hodiny později. Pak jsme vyrazili lyžovat na Černou horu. Lanovkou jsme vyjeli až úplně nahoru. Tam jsme se rozcvičili a byli jsme rozděleni do dvou skupin. Abychom věděli, kdo kam patří, dostali jsme modré a oranžové „rozlišováky“. Pak jsme si nasadili lyže a jeli jsme. Po 300 metrech jsme vždy zastavili a počkali na ostatní. Takhle jsme jezdili celý den. Večer jsme se navečeřeli a pak jsme odpočívali nebo hráli hry. Podobné to bylo i další dny, ale bylo to super. Během týdne jsme si užili spoustu zábavy. Ve čtvrtek jsme si lyžování užili asi nejvíce, protože jsme už byli zkušení lyžaři.

Poslední den jsme šli na Duncan (tam, kde jsme byli poprvé) a potom jsme se už jen sbalili a odjeli domů, kde na nás ve Studenci čekali rodiče. Bylo to moc super a s ostatními jsme se shodli, že bychom se tam chtěli ještě někdy podívat.

Natálie Kadavá, Adéla Nosková, žákyně 7. třídy

Sportovní den Horní Mísečky – březen 2016

Celkem se zúčastnilo 85 dětí ze druhého stupně se sedmi vyučujícími. Počasí bylo opravdu zimní bez ohledu na to, že ceník hlásil jarní slevy… opravdu nebyly zadarmo. Přes třicet dětí si užilo upravených a poloprázdných sjezdovek po čtyři hodiny lyžování. Škoda, že někteří nedbali pokynů a nevzali si hůlky, které k výbavě patří, a jiní například přijeli bez rukavic. Děkujeme tímto i rodičům, kteří na vše dohlédli… Skupinky běžkařů měly k dispozici celý stadion a běžecké tratě. Vzhledem k nedostatku sněhu v této sezóně byli někteří na lyžích opravdu málo nebo vůbec, takže byla zpočátku nutná základní výuka. Děti se ale adaptovaly velmi rychle a mohly si tak vyjet i na delší kolečko. Pouze deset schopných a rychlejších stihlo objet různé trasy. Po loňských zkušenostech někteří rodiče zakoupili lepší výbavu, což ocenily především jejich děti, ale my také a děkujeme za to. Podobně jako u nedovybavených sjezdařů, tak i v této skupině jsme se potýkali s nezodpovědností rodičů, kteří své děti vypustí do hor v kalhotách končících deset cm nad kotníky a s ponožkami pod okrajem boty, s holými zády v bundě zřejmě výrazně mladšího sourozence a s vázáním na lyžích, do kterého nejde připnout bota. Zní to až úsměvně, ale když máte na starosti početnou skupinu, je vše, co jsem jmenovala, zbytečnou komplikací, na kterou doplácí ostatní, kteří si přijeli zalyžovat a mají věci v pořádku. Lehkomyslnost se již mnohokrát lidem v horách nepěkně vymstila a děti se o tom učí, probrali jsme před odjezdem desatero pro pohyb v horách jak na sjezdovce, tak na běžkách, proto bych doporučovala pro příště více se o věcech s dětmi bavit, někdy se můžeme nechat i poučit nebo alespoň inspirovat, myslím, že to není ostuda.

Dík patří především pedagogickému dozoru (Brožová, Baudyš, Faistaverová – sjezdovky, Macháčová, Pohořalá, Šutová, Brožová ml. – běžky), který ač zase o něco starší, je stále fit a připraven dětem poskytnout nevšední zážitek z našich hor, které máme za humny a které jsou navzdory vysokohorské přirážce stále krásné. Pochvalu zaslouží všichni zúčastnění, kteří projevili zájem o sport a snahu o pořádek.

SKOL

R. Macháčová

Recitační soutěž – okresní kolo 2016

Letos jako každý rok… v okrese držíme krok a na soutěž recitační, vypravili jsme se s partou senzační.

Kategorie obsazujeme celkem čtyři, a i když školní výsledky občas hladinu víří, o kvalitách soutěžících víme a následně vše obhájíme. Čas běží rychlým krokem, letos jsme se účastnili již jedenáctým rokem. Jak to tedy dopadlo se ptáte… většinu šikovných dětí dobře znáte.

Kategorie 2., 3. tř. – Barunka Chrástová, Toník Bartoň a Samík Mečíř v rámci první účasti rozhodně nekončí v propasti, mají ještě co ukázat, aniž je někdo nutí, jdou do toho s chutí. Odměnou byl zatím sladký věneček a velká pochvala za rámeček.

Kategorie 4., 5. tř. – Majda Chrástová, Tinka Suchánková, děvčata získala čestná uznání a dospěla též k poznání, že když očima od poroty uhýbáte, diplomu se nedočkáte… obě se moc líbily, takže mi na místě slíbily, že budou v rámci tréninku koukat všem do očí, až se jim hlava zatočí. Nejlepší výkon: .Pekárková Lucie si krajské kolo 16. 4. 2016 s rodinou užije. Krásné 2. místo obsadila a se svojí ŠŠŠŠkrabinožžžžžkou všechny překvapila. Do Liberce budeme držet palce.

Kategorie 6., 7. tř. – Iva Hrnčířová čestné uznání získala a už také ví, kde to příště napraví. Také Nela Šimková a Šimon Urban zaslouží pochvalu, protože v porotě seděl pan Vávra, který těžko kouzlí úsměvy, i kdyby stokrát kouzelná hůlka mávla…

Kategorie 8., 9. tř. – Eliška Hamáčková, Terka Chrástová, jako již předchozí kategorie vystupují se dvěma texty a umí je…, mají také už svůj názor, máloco jim člověk vnutí, ale při reprezentaci naší školy je na ně vždy spolehnutí. V této kategorii celkově jediný Aleš Mühlbach – hoch… porota si vzdychla och… čestné uznání mu ale dala, protože jeho dlouhé a vtipné texty, které si sám dobře vybral, rozpoznala a s tím, že byl jediný mezi děvčaty, si hlavu nelámala.

Tak to prostě je, občas se to i rýmuje a díky Chrástové Daně, která vzala také auto, vypravili jsme se na ně v počtu dvanácti soutěžících a to bylo z jedné školy nejvíc… ještě jednou díky všem.

Mgr. Romana Macháčová, vyučující ČJ

Vědomostní soutěže

Zeměpisná olympiáda

I v letošním roce jsme se zúčastnili okresního kola Zeměpisné olympiády v Semilech a opět jsme potvrdili pověst nejlepších geografů okresu. V kategorii A (6. třída) obsadil Tomáš Podzimek 2. místo, Magda Bušáková skončila na 7. místě. V kategorii B (7. třída) nenašla přemožitele Tereza Urbanová 1. místo a 3. místo získala Klára Kuříková. Mezi žáky 8. a 9. tříd (kategorie C) jsme nenašli přemožitele a obsadili celé stupně vítězů – Tereza Chrástová 1. místo, František Kuřík 2. místo a Aleš Mühlbach 3. místo. Soutěžící na 1. a 2. místě se zároveň kvalifikovali do krajského kola v Liberci, kde jsme v silné konkurenci obsadili následující místa: Tomáš Podzimek – 5., Tereza Urbanová – 6., František Kuřík – 11., Tereza Chrástová – 12.

Matematický klokan

Dne 18. března jsme se zapojili do mezinárodní matematické soutěže. Soutěží se ve všech krajích naší republiky v jednom termínu, takže žáci a studenti absolvují školní, oblastní, republikové a vlastně i mezinárodní kolo ve své lavici. Ve všech kategoriích soutěžící řeší 24 testových úloh, přičemž vybírá jednu z pěti nabízených možností řešení.

Cvrček – 3. třída – max. 90 bodů
Pořadí a jménoTřídaBody
1. Kolářová Jolana3. A67
2. Macháčková Marie Anna3. B61
3. Buďárek Šimon3. A58
3. Mečíř Samuel3. B58
Klokánek – 4. a 5. třída – max. 120 bodů
Pořadí a jménoTřídaBody
1. Mečíř Daniel5. B112
2. Link Radim5. B96
3. Štefan Jan5. B95
Benjamín – 6. a 7. třída – max. 120 bodů
Pořadí a jménoTřídaBody
1. Podzimek Tomáš6. B100
2. Kuříková Klára7. B85
3. Pichl Oliver7. B73
Kadet – 8. a 9. třída – max. 120 bodů
Pořadí a jménoTřídaBody
1. Hrnčířová Magda9.75
1. Chrástová Tereza8.75
3. Drbohlavová Eliška8.74
3. Vanclová Barbora8.74

V kategoriích Klokánek a Benjamín dosáhli žáci vysokého počtu bodů, a proto se můžeme těšit, jak dopadnou ve srovnání s ostatními soutěžícími v rámci okresu, kraje a ČR. Na výsledky si však ještě nějaký měsíc budeme muset počkat.

Finanční gramotnost, SAPERE, Pythagoriáda

Dále se naši žáci zapojili do týmových soutěží Finanční gramotnost, kde ve složení Mühlbach A., Hrnčířová M., Chrástová T. obsadili 2. místo a v soutěži SAPERE obsadilo družstvo Mühlbach A., Chrástová T., Podzimek T. taktéž 2. místo.

V okresním kole Pythagoriády 5. tříd nás reprezentovali Radim Link 6. místo, Daniel Mečíř 8. místo, Jan Štefan 22. místo a Markéta Štefanová 23. místo.

Všem soutěžícím děkuji za zájem a do dalších soutěží přeji hodně zdaru.

Mgr. Petra Faistaverová

Olympiáda – anglický jazyk

Dne 25. 2. 2016 se uskutečnilo okresní kolo olympiády z anglického jazyka. Jako každý rok do této soutěže postupovali žáci ze školního kola, kteří se umístili na prvních dvou místech. Pro letošní rok se do okresu probojovali tito žáci: kategorie I.A – Filip Ulman a Tereza Urbanová, kategorie II.A – Aleš Mühlbach a Magda Hrnčířová. V I.A kategorii se okresního kola účastnilo 20 žáků, Terka se umístila na 4. místě a Filip na 10. místě. V postupové kategorii II.A soutěžilo 21 žáků, Aleš se umístil na 11. místě a Magda na 14. místě. Žáci se pilně připravovali a za to jim patří dík.

Ing. Petra Šedivá

Olympiáda – český jazyk

I v letošním roce se žáci ZŠ Studenec zúčastnili 15. 2. 2016 okresního kola olympiády z českého jazyka, kdy žáci 9. třídy Aleš Mühlbach obsadil 7. místo a Lenka Labiková 22. místo.

Tři oříšky pro Popelku

Pohádka v podání 9. ročníku 2015/2016

První březnový týden byl na naší škole opět po roce ve znamení divadelních představení.

Pondělní generálka byla ještě dost rozpačitá, ale s nástupem našich nejmladších diváků se naštěstí vše začalo rychle měnit k dobrému. Letošní devítka si stejně jako jejich bývalí spolužáci vylepšovala postupně své herecké výkony celkem ve třinácti představeních. Potleskem byli herci odměněni od žáků první až osmé třídy naší školy, dále ze ZŠ Čistá, z MŠ Zálesní Lhota, z Centra Jilemnice, od rodičů, příbuzných a taktéž od bývalých spolužáků a kamarádů.

S výběrem jsme začali poněkud netradičně, protože pohádek se zde už odehrálo dost a hlavně výběr vzhledem k počtu žáků ve třídách není úplně jednoduchý. Žáci si ve dvojicích nebo jednotlivě vybrali pohádku a jejich úkolem bylo navrhnout scénář a obsazení. Pohádek se sešlo celkem dost a Popelka se objevila dvakrát. Třetí návrh byl tajný… Na Popelku si myslela i paní učitelka a prosazovat ho začala až v okamžiku, kdy zjistila, že se s námi shodne. Kdo koho bude hrát bylo jasné hned a nikdo neprotestoval. Rozhodli jsme také, že sova Rozárka a kůň Jurášek budou tzv. oživeni, aby byl potěšen zejména nejmladší divák. To jsme ještě netušili, že tím zároveň potěšíme a hlavně pobavíme i diváky z řad rodičů. Humorných dialogů i scének je v této pohádce dost, ale přesto jsme vsadili na „laciný“ humor a oblékli Davida do dámských šatů. Role Droběny mu zajistila pobavení publika, aniž by musel promluvit. Valča zase má náš obdiv nejen za všechnu tu práci, kterou odvedla při přípravách kulis a rekvizit, ale i za to, že naopak na sebe vzala roli mužskou a jako Preceptor byla naprosto přesvědčivá. „Otec a syn jako by si z oka vypadli…“ „Jak vy to děláte, že máte ty herecké dvojice tak pěkně sladěné…“ „To my prostě umíme…“, ale hlavně se to výborně povedlo Páťovi a Domčovi Pekárkovým, kteří měli role rozdělené dost věrohodně a navíc se podařilo z nich doslova „vydolovat“ to, co v nich je od útlého věku, a to je umění prodat všechno, co se naučili. Takovou macechu, jakou byla Terka Dubská, bych opravdu doma nechtěla, ale na divadlo rozhodně patří a možná zjistí, že by mohla hrát i „hodnější“ holky, i když tohle jí šlo výborně. To, že svým výkonem můžete strhnout k lepším výkonům i ostatní, je známá věc. Přesně tak se právě v dobrém slova smyslu dali všichni ovlivnit hereckým nadšením jmenované Terezy i Majdy, tedy Popelky, a protože by to byl jinak nekonečný článek, je nutné říci, že všichni se nakonec postarali o to, že se pohádka líbila a pochopili, že práce v týmu je tzv. „krásná práce“, protože si všichni přejí úspěch vzájemně. Takových situací v životě, pravda, není zrovna mnoho, buďme tedy rádi, že jedna taková vzpomínka v nás zůstane, troufám si říct, na celý život.

Pan František Erben z Jilemnice byl tak laskav, že celé naše počínání opět zvěčnil na DVD a za to děkujeme. Paní učitelka R. Macháčová tímto děkuje všem snaživým „hercům a herečkám“ za jejich nevšední výkony, dále rodičům za pomoc při výběru kostýmů, všem vyučujícím, kteří zohlednili náš „divadelní“ týden a v neposlední řadě vedení školy za to, že za naše snažení v oblasti hudební i divadelní na nás budou myslet v případě, že by se naskytla možnost vhodnějších prostor pro tuto velice divácky oblíbenou činnost. Děkuji.

Mgr. Romana Macháčová, vyučující ČJ

Rozhovory z Krkonoš a Podkrkonoší

(beseda s autorkou knihy – G. Jakoubkovou)

V pátek 18. března 2016 se v naší škole konala beseda se začínající spisovatelkou Gabrielou Jakoubkovou, která je autorkou knihy Rozhovory z Krkonoš a Podkrkonoší. G. Jakoubková bydlí nedaleko Studence a je žákyní 9. třídy. Už ve svých třinácti letech začala dělat rozhovory s významnými osobnostmi, které jsou nějak spjaté s Podkrkonoším. Své poznámky z rozhovorů si nejprve schovávala pouze pro sebe a později se rozhodla, že se je pokusí vydat. V knize najdeme rozhovory s lidmi různých věkových kategorií i různých povolání. Jde o známé osobnosti, s nimiž by si spousta lidí ráda popovídala o jejich životě či popularitě (Veronika Vítková, Jaroslav Soukup, MUDr. Jan Pirk, Alena Zárybnická, Naďa Urbánková, Marie Doležalová, Lou Fanánek Hagen a mnoho dalších).

Beseda byla určená pro žáky 6. tříd a zájemce z 9. třídy. Gábina na začátku představila svou knihu a také se rozpovídala o některých zážitcích ze setkání s těmito lidmi. Pak vyzvala žáky, že jí mohou pokládat otázky, které mají na srdci. Po úvodních rozpacích se žáci „otrkali“ a ptali se Gábiny na všechno, co je o knize i osobnostech zajímalo. Mladá spisovatelka jim bezprostředně a pohotově odpovídala. Ve třídě se vytvořila příjemná atmosféra a celé „besedování“ bylo pro žáky zajímavé také proto, že měli před sebou člověka, který jim byl blízký nejen věkem a zájmy, ale který šel za svým dětským snem a snažil se udělat vše pro to, aby se mu sen vyplnil…

Na závěr nám Gábina svěřila, že začíná pracovat na další knize, kterou by ráda vydala. My se těšíme na další příjemné čtení v jejích knížkách a ze srdce jí přejeme hodně štěstí a dobrých nápadů při další tvůrčí činnosti. Třeba si budeme za několik let říkat, že s tou slavnou spisovatelkou jsme si tenkrát pěkně s žáky povídali u nás ve škole…

Mgr. Monika Mečířová