Rok 1907

Vydání: Číslo 3/2016

Výlety do studenecké minulosti 6.

Úmrtí. 13. března byl pohřben František Štajer současně se svojí manželkou Marií, která zemřela 9. března a on 10. března. Pohřbu zúčastnilo se velmi mnoho lidí, neb takovýchto pohřbů jest velmi málo.

Nová fara. 9. dubna došlo konečně k bourání fary, aby na jejím místě postavena byla fara nová. O stavbě nové farní budovy jednalo se v obci již od jara roku 1903. Byly tu spory mezi obcí a majitelem velkostatku Janem Haklem. Dle názoru představenstva obce byl povinen majitel velkostatku přispěti na stavbu fary veškerým stavebním materiálem a obec že uhradí práci se stavbou spojenou a dovoz materiálu. Tomuto názoru bránil se majitel velkostatku a byl ochoten poskytnouti na stavbu nové fary toliko veškeré potřebné dříví. Věcí tou zabýval se konečně soud všech kategorií, u kterých se štěstí sporných stran střídalo, ale vídeňský správní soud postavil se na stanovisko obce, takže spor obec vyhrála. Započato bylo ihned se stavbou kamenné, jednopatrové farní budovy, jejíž výstavba vyžádala si nákladu 17 520 K.

Volby. 14. května konány byly volby poslanců do říšské rady. Ze 437 voličů dostavilo se jich k volbám 385. Jednotliví kandidáti obdrželi následující počet hlasů: Josef Filler za stranu katolickou 263, Josef Lisý, národní socialista 114, Karel Kramář, mladočech 5, Karel Polák, agrárník, 2 a Jan Kulička, sociální demokrat 1. V celém volebním okrese byl výsledek následující: Lisý 5926 hlasů, Filler 1762, Kulička 3510, Kramář 1250, Polák 536, Prade, němec. st. k., 142 hlasy.

23. května konány byly užší volby mezi Lisým a Kuličkou. K volbě dostavilo se jen 211 voličů, kteří volili vesměs Lisého, jeden volební lístek byl prázdný. V celém volebním okrese byl výsledek tento: Lisý 8384 hlasy, Kulička 3009 hlasů. Oprávněných voličů bylo 15 238, odevzdáno 11 457 lístků, platných 11 393. Zvolen tedy poslancem Lisý.

Větrný mlýn. V květnu započato bylo s bouráním větrného mlýna, který stál na konci zámeckého parku a byl majetkem Frant. Šorma, č. 181. Postaven byl roku 1831. Byl to mlýn jednoduchého složení, tzv. „český klapák“, a mohl mlíti pouze při větru. Celá budova musela se vždy proti větru natáčet, a sice lopatkami v tu stranu, odkud vítr vál. Otáčení mlýna dělo se zvláštním rumpálem, kterému se říkalo „vůz“. Celková výška mlýna činila 15 m, šířka 6 × 6 m, lopatky byly 18 m dlouhé. Uvnitř mlýna byla 2 patra. V přízemí bylo silné trámoví, které podpíralo hlavní sloup, na kterém se mlýn otáčel. V prvém patře byla moučnice, světnička, řemenice a schody, vedoucí do druhého patra. Tam umístěn byl mlýnský kámen, hřídel vedoucí k lopatkám a na něm paleční kolo. Hřídel otáčena byla silou větru, který se do lopatek (křídel) opíral.

V. slet všesokolský. Pátého sletu všesokolského, který se konal ve dnech 28., 29., 30. června a 1. července v Praze, zúčastnilo se ze zdejší těl. jednoty Sokol 22 mužů a 3 ženy, z nichž cvičilo 17 členů.

Večírek. 4. srpna pořádali místní studenti zábavný večírek, který se vydařil skvěle. Čistý výtěžek finanční rozdělen byl následovně: 10 K zasláno Ústřední matici školské, 10 K české škole Komenského ve Vídni a 9 K darováno chudé školní mládeži v obci.

Noví učitelé. 31. srpna odcházejí ze Studence učitelé St. Hakl a Ot. Horáček, oba do Ruprechtic. Dne následujícího nastupují na jejich místa učitelé Josef Metelka z Jilemnice a Emanuel Zelinka z Jablonce nad Jizerou. V novém školním roce zapsáno bylo na škole 458 žáků, z nichž 441 školu skutečně navštěvovalo.

Sokol. cvičení. 1. září slavila místní tělocvičná jednota Sokol své desítiletí zdařilým veřejným cvičením u Černého lesa. Jako hosté vystoupily na tomto cvičení jednoty z Nové Paky a Bílé Třemešné. Poněvadž i počasí podniku přálo, vydařila se slavnost znamenitě.