Zprávy ZŠ a MŠ Studenec

Vydání: Číslo 3/2016

Studenecký zpravodaj v této podobě slaví v letošním roce 25 let své existence. Především v jeho počátcích se na jeho vydávání podílela výraznou měrou studenecká škola (grafické i obsahové zpracování i samotný tisk). Připravovat příspěvky do jednotlivých vydání Studeneckého zpravodaje je stále náročnější vzhledem k přibývajícím povinnostem, a tak se poprvé za 25 let přihodilo, že se mi nepodařilo dodat do minulého čísla žádný příspěvek. Uzávěrka totiž kolidovala s řadou daňových a účetních termínů, které neznají odkladu. O to smutnější je vzpomínka na výrok posledního ministra federální vlády Jana Klaka z roku 1992, který přesvědčoval podnikatele, že pro vedení účetnictví plátce daně z přidané hodnoty budou stačit dvě krabice od bot. Podnikatel, občan, statutární zástupce různých spolků a společností, ti všichni se stále více stávají kořistí a poté často i obětí všemocného a stále se zdokonalujícího administrativního systému. Pochopitelně to má i druhý dopad, snažíme se stále srovnávat mzdy v Čechách a v Německu, ale trochu zapomínáme na hodnotu hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele, který je v Německu stále vyšší než v České republice (a právě státní výdaje tento hrubý domácí produktu výrazně ovlivňují).

Ani situace ve školství není žádnou výjimkou. V současné době se sice na první místo dostaly zásluhou „mediální masáže“ Blesku a výroků prezidenta Miloše Zemana diskuse o rovných příležitostech ve školství pro žáky s různými typy postižení (tzv. inkluze), ale ty jsou pouze jedním z mnoha problémů současného školství. Jednou z příčin, proč se některé problémy řeší příliš pomalu nebo vůbec, je možná to, že řešiteli těchto problémů jsou odborníci bez jakýchkoliv zkušeností z praxí. Kolem školství se vyrojila spousta obecně prospěšných společností, asociací a dalších subjektů, které vstupují do diskuse a často se řídí bájným heslem předchozího režimu „Pravda je jenom jedna a tu mám já“. Kdo z nich stál před téměř třicetičlennou třídou pubertálně „rozjívených sedmáků“, kdo z nich si zkoušel vytvořit s nimi komunitní kroužek a vysvětlovat, že tohle se přece nedělá. Koneckonců lze na to použít jeden z Murphyho zákonů: „Kdo něco umí, ten to dělá. Kdo to neumí, ten to učí. Kdo to neumí učit, ten to řídí.“

Jednotlivé školy se nyní mohou zapojovat do dalších dotačních titulů v novém projektovém období pod názvem Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Do tohoto procesu nově vstoupily ve většině regionů místní akční skupiny (na Jilemnicku MAS Přiďte pobejt), které by měly vypracovat nejprve strategický záměr (vzdělávací priority a potřeby regionu). O finanční prostředky budou jednotlivé školy žádat formou šablon na jednotlivá povinná, doporučená a volitelná opatření k rozvoji školy. Opět je však převážná část finančních prostředků vázána na další vzdělávání pedagogických pracovníků, takže finanční prostředky opět vyinkasují ony výše zmíněné různé vzdělávací organizace. Určitě by každá škola byla schopna určit si svoje vlastní vzdělávací priority a potřeby a formou daných uznatelných výdajů tyto potřeby realizovat.

Nejaktuálnější prioritou studenecké školy je rozšíření její kapacity vzhledem k stále rostoucímu počtu žáků. V průběhu května byly podány dvě žádosti o úpravu stávající kapacity, a to stanovení počtu žáků ve školním klubu a zvýšení kapacity školy na 360 žáků. Tyto administrativní kroky je však třeba doplnit i skutečným zvýšením kapacity školních budov. Vzhledem k majetkovým poměrům v okolí školy a charakteru stávajících budov se příliš variant k dalšímu rozšíření nenabízí. V současné době vedení školy společně s Obcí Studenec pracuje na variantě přístavby západním směrem do prostoru nad bývalý les Na Stráni. Tento záměr však není v souladu s územním plánem, a proto jsou v současné době podnikány kroky k tomu, aby přístavba byla uvedena do souladu s územním plánem. Pro účely této přístavby již byla zpracována studie, podle níž by vznikly nové kmenové učebny včetně sociálního zázemí, ve stávajících budovách by více prostoru získala školní družina a byly by zřízeny odborné učebny, které jsou v současné době využívány jako kmenové třídy.

Zprávy z mateřské školy Studenec

V druhé polovině školního roku jsme se ve školce opět nenudili. Podařilo se nám zhlédnout několik krásných, naučných a zábavných představení. Nejprve nás navštívil klaun TÚTÚ, který nám přijel předvést jeden ze svých poučných programů, a to „Klaun TÚTÚ učí děti dopravu“. Děti se například dozvěděly, jak důležité je mít na sobě reflexní prvky a být v autě připoután, jak přecházet silnici či jak se chovat na dětském hřišti. Další zpestření ve formě kouzelnického představení nám přišel do školky předvést žák 6. třídy Tomáš Podzimek. Kromě klasických triků s kartami nám ukázal i velmi složitá kouzla, u kterých jsme jen obdivně kroutili hlavou.

V letošním roce nebyla nouze o pohádky hrané žáky základní školy a jsme rádi, že nás také pozvali a mohli jsme zhlédnout několik krásných pohádek. Kromě nádherně zahrané pohádky Tři oříšky pro Popelku v podání žáků 9. třídy jsme také viděli představení žáků 4. třídy pod vedením paní učitelky Šimkové ve formě hudebního pásma. V tomto hudebním programu jsme mohli slyšet písničky z pohádky Tři bratři či Kouzla králů a je nutno dodat, že pěvecké výkony mladých herců sklidily veliký potlesk.

Svým vystoupením obohatil naši školku také dětský „sboreček“ pod vedením paní Krausové. Děti nám zazpívaly pár lidových písní a nezapomněly se také doprovodit rytmickými nástroji.

Pohádku Korunní princ zahrála našim předškolákům třída 5. B pod vedením paní učitelky Hůlkové. V této pohádce děti nejvíce zaujaly šermířské souboje a boj s drakem.

A co nás ještě v průběhu měsíce června čeká? Navštíví nás pejsci, kteří nám připomenou, jak se k nim chovat. Naši předškoláci se vydají hájit barvy školky na atletickou olympiádu Novopacka a jak dopadli, se dozvíte v příštím čísle. Naše nejstarší oddělení čeká také ještě hra o poklad spojená s opékáním buřtů a přespáváním ve školce a nakonec připravujeme posezení pro rodiče dětí, které po prázdninách čeká veliký životní krok, kdy nastoupí do 1. třídy základní školy.

Zprávičky z MŠ Zálesní Lhota

V lednu jsme zavítali do MŠ Studenec na představení „Já jsem muzikant“. Zazněly v něm spousty písniček a dětem se představily různé hudební nástroje. Děti se zapojovaly do rytmických her a zazpívaly řadu písniček.

Jako každý rok se i letos část dětí zúčastnila lyžařského kurzu ve Vrchlabí. Po celý týden jezdily na sjezdovce a na závěr byl pro děti připravený karneval.

Dalším oblíbeným kurzem je plavecký výcvik, který probíhal v zimních měsících a děti se naučily nebát vody, potápět a základy plavecké techniky.

„Den s dopravní výchovou“ byl program, ve kterém si děti připomněly základy bezpečnosti.

V březnu jsme se opět těšili na představení 9. tř ZŠ Studenec „Tři oříšky pro Popelku“, která měla veliký úspěch. Krásné divadlo, které překvapilo scénami, zajímavým obsazením a bezvadným nastudováním jak dívek, tak i chlapců. Všem patří veliký dík.

Každoroční akcí je tradičně tvoření s rodiči. Na jaře si za pomoci tatínků a maminek vytvořily dekorace, které jim doma dělaly určitě radost.

V KD Jilm jsme zhlédli „Krkonošské pohádky“, velice oblíbené v televizním provedení.

„Klaun tú, tú učí děti dopravu“ seznámil a zopakoval pro děti pravidla silničního provozu. Děti si vyzkoušely reálné situace jako chodci nebo cyklisté.

V dubnu do školky přiletěly samé čarodějnice a čarodějové, nechyběly hry a soutěže, které vyplnily veselé dopoledne.

Vydařená byla každoroční besídka ke „Dni matek“. Nejprve děti vystoupily pro babičky a druhý den pro maminky. Přednesly jim pásmo písniček a básniček.

Na letošní výlet jsme opět vyrazili s MŠ Studenec, tentokrát do „Šťastné země“ v Radvánovicích u Turnova. Přálo nám počasí a děti si jej krásně užily.

učitelky MŠ Zálesní Lhota

Májový výlet

Čas výletů je v plném proudu. I naše mateřské školy se vydaly do areálu Šťastné země. Ráno dva autobusy naložily nedočkavé děti a vyjely do Radvánovic. Tam na nás čekaly pohádkové úkoly, které jsme hravě zvládli, a za odměnu jsme si na hradě vypátrali poklad. Potom jsme si už volně užívali spoustu prolézaček, klouzaček a skákadel. Počasí nám velmi přálo. Unavené, ale šťastné nejmladší děti ze Studence a děti ze Lhoty se vrátily do školek na výborný oběd. Starší děti si vychutnaly oběd na výletě a také nadšené se v odpoledních hodinách šťastně vrátily do školky. Tam je už netrpělivě vyhlíželi rodiče. To bylo zážitků, to bude vyprávění!

učitelky MŠ Studenec

Předškoláci ve škole aneb Veselé sportování

Ve čtvrtek 26. května byly děti, které se již v září chystají do školy, pozvány na školní hřiště, aby si vyzkoušely, jak jsou zdatní sportovci. Předškoláčků se ujali hodní páťáci, kteří celou akci pomohli zorganizovat. Veselé sportování bylo opravdu veselé, neboť na děti čekalo deset sportovních úkolů na jednotlivých stanovištích, po kterých byly provázeny veselými pohádkovými postavami. Byli tu Šmoulové, Pipi Dlouhá punčocha, kovboj i kovbojka, fotbalistka s fotbalistou, princezny i veselý klaun. Hodinka na hřišti malým už skoroškolákům rychle utekla, nebyly vůbec žádné slzy, ale samé úsměvy a rozzářená očka! Děkujeme páťákům i paním učitelkám za pozvání a krásně připravenou akci.

Už se do školy moc těšíme!!!

Prvňáčci na prahu druhé třídy

Školní rok se pomalu chýlí ke svému konci, dovolte nám tedy malé ohlédnutí za uplynulým školním rokem a prací, kterou za sebou mají prvňáčci. Celý školní rok byl velice pestrý a troufáme si říci, že i v mnoha ohledech náročný. Nejen zvládnutí čtení, psaní a počítání bylo pro prvňáčky v počátcích to nejdůležitější. Během roku je čekala spousta zajímavých, vzdělávacích akcí, ze kterých připomeneme plavecký kurz, návštěvu mnoha divadelních představení, nebo akce Děti, pozor silnice!, při které si prvňáčci zopakovali a prohloubili znalosti z oblasti cyklistiky. Během školního roku prvňáčci poznávali okolí Studence a vydali se na několik výletů. Jeden z posledních výletů byl v rámci projektu Učíme se za pochodu, kdy jsme společně vyrazili k Roubence. Na závěr školního roku čeká prvňáčky velice důležité „Pasování na čtenáře“ a závěrečný školní výlet. První třída je v mnoha ohledech náročná a specifická, za její zvládnutí patří prvňáčkům velký obdiv a jejich rodičům dík za vzornou spolupráci!

Mgr. Zuzana Líkařová a Mgr. Pavlína Ottová, třídní učitelky I. A, I. B

Noc s Andersenem 2016

Ve čtvrtek 7. 4. 2016 proběhl další ročník oblíbené akce s přespáváním ve škole – Noc s Andersenem. Zúčastnilo se 60 žáků ze 2.–4. třídy, kteří byli vybráni svými třídními učitelkami.

Letošním tématem Noci byla oslava 80. narozenin Zdeňka Svěráka, takže jsme mohli využít jeho bohatou tvorbu. Povídali jsme si o jeho knížkách a pohádkách (Tatínku, ta se ti povedla, Tři bratři, Tři veteráni…), zpívali jeho písničky (Když se zamiluje kůň, Dělání, Statistika, Krávy, krávy… s nimi nám pomohly zpěvačky z 5. B), kreslili jsme náměty z jeho pohádek – stavěli jsme zeď z pohádky Princové jsou na draka… Došlo i na donesené knížky, které si děti přinesly… četlo se a povídalo.

A když se večer nachýlil, nastala dlouho očekávaná stezka odvahy. Letos musely děti projít školkou i školou, nevynechat žádné stanoviště… popovídaly si s Malou mořskou vílou a podepsaly se neviditelně-bílou voskovkou na papír (odkaz na film Ať žijí duchové). Na každém stanovišti děti nacházely obrázky s indiciemi, které měly všechny odkazovat k životu a dílu Zdeňka Svěráka. V šatnách to potmě bez baterky není zrovna nejpříjemnější, ale všichni to zvládli projít, i když tam na ty nejstarší občas někdo vybafnul.

Potom následovalo odkrývání tajemných podpisů. Vodovky nám pomohly a každý si mohl najít svůj podpis.

A hurá do spacáků. Usínání zpříjemňovala Malá mořská víla, kterou krásně přečetl herec Ladislav Frej.

Děkuji ochotným páťačkám za spolupráci, díky Malé mořské víle, díky Kláře Štefanové, Míle Jindrové a Petře Šedivé za jejich čas a trpělivost při tvoření programu. A nesmím zapomenout poděkovat dětem, byli jste všichni báječní a byla radost s vámi tento večer prožít. Těším se na další ročník.

Mgr. Dana Chrástová, učitelka ZŠ a knihovnice

Hudební hádankové divadlo 4. B

Jednou nás a naši paní učitelku Šimkovou napadlo,
že bychom mohli secvičit hudební divadlo…

A tak jsme se do toho s chutí v hodinách hudební výchovy pustili. Původně jsme měli zpívat a sehrát písničku „Tři tamboři“. Ze začátku se nám to moc nedařilo, ale nakonec jsme to díky zkouškám zvládli. Protože by ale představení bylo moc krátké, přidali jsme známou část z populární pohádky „Tři bratři“. Vyhrála „Růženka“. A do třetice všeho dobrého – přidali jsme ještě známou melodii z pohádky Kouzla králů „Buchet je spousta“. Na všechny tři písničky jsme museli sehnat kostýmy. Na „Tři tambory“ a „Buchet je spousta“ to nebylo tak těžké, ale na Růženku, kde hrálo osm herců, to nebylo snadné. Tak maminky sedly za šicí stroje a šily. Kostýmy se jim moc povedly.

Za pár týdnů bylo divadlo perfektně secvičené, jen jsme narazili na problém s převlékáním herců. Proto jsme v každé přestávce mezi jednotlivými písničkami říkali sedm pohádkových hádanek. A teď si to můžete zkusit s námi:

„Na nose má bradavici, nepořádek ve světnici. Kdo je to?“

„Projížďku mu slibovala, v doupěti se mu pak smála.“

„Macecha k ní zlá moc byla, jablkem ji otrávila. Ale princ šel na procházku a zachránil mrtvou krásku. Trpaslíci v komůrce, pomáhali……….

Na závěr celého představení jsme vymysleli písničku o naší třídě na melodii písničky „Statistika“. O každém z nás jsme zazpívali půl sloky, nechyběla v ní ani paní učitelka.

Divadlo bylo kompletní a mohli jsme začít s naším turné po studenecké škole. Představení jsme hráli všem třídám na 1. stupni ZŠ a školkáčkům. Všem se moc líbilo, od dětí ze školky jsme dostali i sladkou odměnu.

Poslední představení bylo pro rodiče – hlavně pro naše maminky jako dáreček ke Dni matek. I jim se naše herecké výkony moc líbily.

Bylo pro nás hezké stát se na chvíli herci, zpěváky a tanečníky a rádi bychom si to ještě někdy zopakovali. Chtěli bychom poděkovat naší paní učitelce za vedení a nápady.

za 4. B Erik Pfeifer

Korunní princ v podání V. B

Dne 19. 5. 2016 zahrála třída V. B za pomocí paní učitelky Hůlkové a Venclové štědrovečerní pohádku Korunní princ. Byli jsme už roztrénovaní z divadla pro ostatní třídy a důchodce, přesto jsme byli dost vystresovaní, protože přišli rodiče, sourozenci, babičky, dědové, tety, strýcové, bývalé učitelky a ostatní známí. Přes zkažený začátek se samotné divadlo rozjelo jako na drátku. Zvlášť zazářil vtipný Cecil v podání Honzy Štefana a neméně srandovní sluha Pakosta v podání Ondry Bergra. Když se ohlížím za divadlem, možná že se podařilo kvůli přislíbenému přespávání a běžícímu hokeji. Přespání a občerstvení bylo snad ještě lepší než divadlo. Myslím si, že přes veškeré ranní zkoušky to za to stálo. A co si myslíte Vy?

čaroděj Matouš Kuřík

Školní družina – stále se tu něco děje…

Opět se vám hlásíme s krátkým přehledem činností ve školní družině. Pár věcí zůstává stále stejných – dětí je plný počet, energie je dostatek (jen paním učitelkám ubývá), neznáme nudu a smích nás neopustil!!!

Počasí nám přeje, proto trávíme většinu našeho času venku. Takže maximálně vytížené jsou nyní venkovní prostory – dětské hřiště, trampolína a přilehlé prostory, fotbalové hřiště, les za hasičárnou, naučná stezka a další lesy a louky. Ale i přesto naše ručičky nezapomínají tvořit. Na jaře nás pohltila mánie Mimoňů – nejen kresba, zápichy, ale vyrobili jsme si krásné figurky a dokonce i stojánky na tužky, které nám zdobí pokojíčky. Velkým společným dílem byl náš čarodějnický fotokoutek, kde jste si mohli pořídit fotečku s naším čarodějnickým párem přímo v oblacích. Tvoření nás nadchlo a najednou naše družina byla plná čarodějnic. Dění ve družině zpestřily dvě praktikantky (Denisa Tauchmanová a Eliška Ulvrová), které s námi strávily celý měsíc. Děti se od nich naučily nové hry, aktivity a společně zažily spoustu legrace. Jejich společným dílem byla paní jaro a krásná barevná zvířátka, která jsme hned pověsili na nástěnku. Děkujeme za jejich pomoc a užitečné nápady.

Snažíme se o plnohodnotné a smysluplné využití volného času, který vaše děti mají, a proto mimo výtvarné a pracovně-technické činnosti hrajeme různé hry (stopovanou, hledáme kartičky, řešíme rébusy a křížovky), poznáváme stromy, rostliny, soutěžíme a tvoříme z přírodnin (rozvíjíme naši představivost) a hlavně sportujeme.

Mějte se krásně a přejeme vám všem hezké letní prázdniny plné nezapomenutelných zážitků. A pozor – buďte na sebe opatrní!!!

Dopravní soutěž

V pátek 20. 5. 2016 vyrazila dvě družstva (mladší a starší) s paní učitelkou Brožovou na dopravní soutěž do Košťálova. Sešli jsme se v 7.30 u sokolovny a jeli autobusem. Na místě jsme se přihlásili a po nástupu vyrazili plnit první disciplínu. Naším úkolem bylo jezdit pět minut správně podle dopravních značek a nasbírat přitom razítka ze všech stanovišť. Mezi jednotlivými úkoly si každý z nás mohl vyzvednout párek a pití a poblíž bylo také hřiště, takže jsme si tím mohli zkrátit čekání na další disciplíny. Jako další nás čekala zdravověda. Každé družstvo si vylosovalo zranění, které muselo ošetřit. Následovala jízda zručnosti, která je vždy nejobtížnější. Všichni soutěžící museli bezchybně projet dráhu plnou překážek bez dotknutí země. Nakonec jsme už pouze napsali dopravní testy a čekali na vyhlášení výsledků. Nakonec si mladší ve složení Šimáček Kuba, Šimůnek Matěj, Nikola Hamáčková a Klaudie Urbancová došli pro diplom za krásné čtvrté místo a starší ve složení Kalenský Adam, Kuřík Franta, Bára Vanclová a Klára Kuříková za druhé místo s postupem do krajského kola v České Lípě. Dík patří všem a budeme se těšit na další soutěž.

Bára Vanclová, žákyně 8. třídy

Zdravověda

Ve čtvrtek 12. 5. 2016 se dvě 5členná družstva – z 8. třídy Terka Chrástová, Eliška Hamáčková, Bára Vanclová, Adam Kalenský, Franta Kuřík a ze 7. třídy Nelča Šimková, Terka Urbanová, Klára Kuříková, Adéla Nosková a Dominik Urban (z 8. třídy posilnil družstvo dívek) pod vedením paní učitelky Alexandry Brožové, zúčastnila soutěže ve zdravovědě, která se konala v Jablonci nad Jizerou.

Bylo zde několik stanovišť, na kterých se plnily různé úkoly, určování bylinek, dopravní testy a stanoviště s několika úrazy, které jsme měli správně ošetřit. Něco bylo těžší a něco jednodušší. První skupinka, která zde byla už vloni, skončila na 6. místě. Druhá skupinka skončila na 9. místě. Všem se soutěž líbila a těšíme se na příští rok a doufáme, že se nám bude paní učitelka opět věnovat při přípravě, tím jí děkujeme.

Tereza Chrástová, žákyně 8. třídy

Matematické soutěže

Žáci ZŠ Studenec úspěšně reprezentují školu i v matematických soutěžích. V soutěži KLOKAN se v semilském okrese umístil na druhém místě Tomáš Podzimek a na třetím místě Dan Mečíř.

V soutěži Pythagoriáda se do okresního kola probojovali z 6. ročníku Tomáš Podzimek 1. místo v okrese, Nikola Hamáčková 5. místo v okrese a Klaudie Urbancová 25. místo v okrese. Z 8. ročníku Petra Bachtíková 7. místo v okrese, Dominik Urban 11. místo v okrese a Tereza Chrástová 16. místo v okrese.

Gratulujeme a přejeme i nadále úspěchy při řešení různých logických úloh.

Školní výlet VI. A – Horní Mísečky

Od 24. do 25. 5. 2016 se konal náš třídní výlet, na který jsme se těšili! Autobusem jsme se nechali dovézt na Mísečky, kde na nás čekalo ubytování – naše chaloupka. Byla hezká, útulná a všichni jsme byli rádi, že v ní budeme spát. Hned po příjezdu jsme se ubytovali, dali si sváču, sbalili batůžek a vyrazili na pravou horskou túru. Klikatá cesta nás vedla na Zlaté návrší k Vrbatově boudě, kde ležely zbytky sněhu, tak jsme se samozřejmě koulovali. Dále jsme si to kráčeli mezi klečemi po horské cestě plné kamenů. Výhled byl nádherný a téměř žádné jiné turisty jsme nepotkali. Zastavili jsme se u Pančavského vodopádu, kde jsme ochutnali pramenitou vodu. Voda nám dodala sílu, abychom došli až do cíle – k prameni Labe. Tam jsme si odpočinuli, doplnili energii a vydali se jinou cestou zpět k naší chaloupce. Cesta to byla dlouhá a nožičky nás pořádně bolely, ale ne na dlouho. V chatě jsme si odpočinuli, uvařili si naše oblíbené špagety a za pár minut „ožili“. Vyrazili jsme ven hrát fotbal a další různé hry. Po večeři jsme zůstali v chalupě a hráli různé hry. Druhý den jsme měli společnou snídani. Poté jsme si museli sbalit věci, uklidit chalupu a vyrazili jsme do Špindlu do bazénu. Tam se nám líbilo nejvíce. Byli jsme tam téměř sami, takže to bylo super. Po hodině a půl jsme byli zcela vyčerpáni a hladoví, tak jsme sešli do centra a tam jsme měli rozchod. Nikdo se neztratil a společně jsme šli na autobus a jeli jsme domů! Moc děkujeme paním učitelkám Brožovým za krásný výlet na horách.

žáci 6. A

Výlet 8. třída 2016 – kanoe Sázava

V úterý 31. května se osmá třída vydala na školní třídenní výlet na řeku Sázavu. Odjezd byl v časných ranních hodinách, abychom stihli prohlídku pivovaru v Kácově, kde naše plavba začínala. Těšili jsme se na pivo, ale ochutnávka nebyla, snad příště. Po prohlídce začala teprve celá zábava. Seznámení s instruktory Renčou a Michalem zvaným Morče, první otestování vody a zkouška kanoí. Jak loď uřídit jsme teoreticky už věděli, ovšem prakticky naše skupina připomínala 14 kolotočů… jako na veliké pouti. Shoda háčka se zadákem se zprvu dařila jen málokomu, ale učili jsme se rychle. Odjížděli jsme za svitu slunce, které opravdu hřálo, ale cestou nás potkala nelítostná bouřka s prudkým deštěm. Jezy jsme sjížděli docela bravurně, až na některé výjimky. Po čtyřech hodinách náročné jízdy, celí promočení a vylekaní z bouřky, jsme se vylodili v Českém Šternberku v kempu u Karla. Hned po vylodění přestalo pršet. Stavění stanu některým šlo velmi rychle, hlavně kvůli obavám z další přeháňky. Dali jsme si něco na zub, a pak nastalo koupání a stavění rybníčků. Kluci se bavili sjížděním Sázavy po trochu shnilé kládě. Večer jsme hráli vybíjenou kluci vs. holky. Ráno nás kluci vzbudili poněkud netradičně… Nasnídali jsme se, sbalili a vyrazili na hrad. Prohlídka byla zajímavá, protože Zdeněk Filip Maria Emanuel Jiří Ignatius Sternberg (* 15. srpna 1923, Praha) je potomek starobylého šlechtického rodu Šternberků a je současným vlastníkem hradu. Tento 93letý muž dosud na hradě bydlí i se svojí o pár let mladší chotí, takže to na nás dost zapůsobilo. Na někoho zapůsobily i nekonečné schody k hradu. V kempu už na nás čekali instruktoři a mohlo se plout dál. Po menších peřejích jsme si vystřídali dvojice v lodích podle večerního losování, kterého se účastnily i pí uč. Všechny to velmi bavilo a před prvním jezem jsme se opět prohodili do původních posádek. Na třetím jezu naši chlapci nečekaně najeli na kámen, proud je obrátil a kanoe byla v mžiku plná vody a nedalo se s ní ani hnout. Naštěstí nás zachránili silní instruktoři z místní základny lodí. Došlo k utonutí pouze jednoho pěkného tílka a vlajky, kterou si kluci vyrobili. Malá pauza postačila k obědu a mohli jsme vyrazit dál směr Sázava, tentokrát za slunečného počasí. Čekaly nás další jezy a s těmi jsme se velmi dobře poprali. Kousek před naším cílem, po pětihodinové plavbě, vymysleli instruktoři pyramidy z lodí. Chvílemi se tyto pyramidy potápěly, ale nakonec jsme vše vydrželi a dopluli do cíle, kterým byl kemp v Sázavě. Rozloučili jsme se s instruktory, vrátili lodě, vesty, pádla a rychle jsme opět stavěli stany. Tentokrát romanticky u rybníčka… chyběl jen vodník. Další bouřka nás zastihla pod střechou u obřího stolu, kde jsme ochutnávali, co kdo přinesl. Někteří investovali do hygieny celých dvacet korun a vyzkoušeli sprchu na žeton. Milé bylo i zjištění, že už dorazil náš autobus s veselým řidičem. Po snídani jsme se sbalili a vyrazili na prohlídku zdejšího kláštera, kde zároveň probíhal pohádkový den pro místní školáky. Prohlídku jsme zakončili hledáním tří hvězd na zdech kláštera, protože pokud je někdo sám našel, mohl vyřknout přání, které se prý do roka a do dne vyplní… to jsme zvědaví… Poté jsme si došli na oběd a cestou domů naložili devátou třídu, která sjížděla Sázavu v jiném úseku.. Přijeli jsme všichni velmi nadšení a těšíme se na příští výlet…

osmáci… -El-Ba-Ter

Pro upřesnění jen musím dodat, že tato třída je celkově fyzicky velmi zdatná, takže se (pro některé) novému sportu učili rychle. Při absolvování asi jedenácti jezů se díky poslušnosti nikomu nic nestalo, i když tři experty, kteří nereagují na tzv. první našlápnutí, zde také máme. Milým zjištěním je i fakt, že děti měly většinu dne v ruce pádlo místo mobilu a celkem se s tím vyrovnávaly statečně. Kulturní program jsem zařadila záměrně, aby si děti nemyslely, že v tomto kraji teče jen čokoládová řeka a jezdí starý vlak . Kdo měl ještě sílu a výhled z autobusu, mohl sledovat od Štěchovic do Prahy Vltavu, do které se v Davli vlévá Sázava a před závodištěm v Chuchli ještě Berounka. Obě řeky po dešti měly opravdu výrazně hnědou barvu, takže přítoky nešly přehlédnout, stejně jako spousta jiných věcí… Za pedagogický doprovod s vodáckým Ahoj A. Brožová a třídní R. Macháčová.

„Nejen žíti… i plouti je nutno…“ – Mgr. Romana Macháčová

Motivační výlet pro žáky 6.–9. ročníku 2016

Pedagogická rada na čtvrtletní poradě pravidelně hodnotila prospěch a chování v jednotlivých třídách a přetrvávající kázeňské problémy na druhém stupni (nevhodné chování vůči spolužákům, pedagogům i zaměstnancům školy, chronické neplnění školních povinností, poškozování školního majetku, zneužívání sociálních sítí apod.). Vzhledem k tomu, že udělované tresty mají pouze korigující význam a vzhledem ke své následnosti tak postrádají kladně motivující prvek, rozhodla pedagogická rada motivovat žáky druhého stupně zařazením akcí pro ty žáky, kteří splňují jistá kritéria. (Sdělení rodičům květen 2016)

Pro letošní školní rok byl připraven poznávací zájezd na 12. května 2016.

Vybraní žáci (cca 50 + 4 vyučující) navštívili nejen ojedinělou výstavu Titanic v Praze Letňanech.

Všichni žáci obdrželi vstupenku a palubní lístek se jménem cestujícího, který byl v roce 1912 na palubě Titanicu. Na konci prohlídky si potom na velké tabuli mohli ověřit, zdali tento cestující měl štěstí a přežil. Po celou dobu výstavy jsme byli pod dohledem ochranky a kamer, bylo proto velmi příjemné vědět, že se na slušné chování našich dětí můžeme spolehnout. Výstava se líbila a vzhledem k tomu, že se po celou dobu dalo fotografovat, budou mít děti pěknou památku. Z Letňan jsme se přesunuli na Hlavní nádraží, odkud jsme to doslova „šněrovali“ centrem Prahy tak, aby děti viděly co nejvíce památek. Na pěší zóně, kousek od Stavovského divadla, jsme zakoupili za 150 Kč cihlu na podporu mentálně postižených dětí, všichni jsme se na ni podepsali a velkými písmeny napsali, že jsme ze ZŠ Studenec a zasadili jí do „zdi pomoci“, která z cihel vzniká i díky sponzorům, třeba jako je naše škola. Ze Staroměstského náměstí jsme potom zamířili k Čechovu mostu, odkud nám vyplouval náš parník, ne Titanic, ale Bohemia a na palubě jsme byli jen my s kapitánem a obsluha. Z řeky se na Karlův most, Kampu, Hradčany, Úřad vlády ČR, Právnickou fakultu a jiné památky dívá zase trochu jinak než ze břehu. Překvapil nás poměrně rušný lodní provoz, a protože kapitán na svém můstku sledoval zrovna hokej, měli jsme štěstí, že jsme v pohodě po padesáti minutách dopluli. Přeběhli jsme přes most, kudy se ještě před vyplutím vydali někteří nadšenci, aby měli rozhled z Letné, když akorát přijížděl náš autobus. Jak vypadá odpolední pražský provoz, jsme sledovali s klidem, protože nic jiného se stejně dělat nedá. Za tento pěkný den děkujeme vedení školy, které na tuto akci uvolnilo nemalé finanční prostředky a též děkujeme zúčastněným žákům a vyučujícím (P. Šedivá, M. Gregušová, A. Brožová ml., R. Macháčová) za klidný průběh.

Mgr. Romana Macháčová

SŠGS Nová Paka – pro žáky 8. ročníku v rámci volby povolání 2016

Dne 3. 5. 2016 se osmá třída vydala na exkurzi do Nové Paky. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Děvčata s pí uč. Synkovou šla do hlavní budovy, kde jsou učebny, dílny pro švadlenky, tělocvična a kuchyně, ve které se vaří pro veřejnost. Vyučují se zde obory krejčí, kuchař a číšník. Ochutnaly jsme masovou pomazánku, kterou jsme si nazdobily na chlebíčky. Sledovaly jsme, jak se flambuje palačinka, nebo jak oloupat banán vidličkou a lžicí. Paní zástupkyně nás o možnostech studia na této škole podrobně informovala a též předvedla ceny z různých soutěží, abychom pochopily, že zdejší studenti se ve světě rozhodně neztratí. Při výměně s druhou skupinou, tedy s chlapci pod vedením pí uč. Macháčové, jsme se pobavily, protože naši hoši si z hlavy ještě nesundali ochrannou čepičku pro cukráře a vypadali docela komicky. Budova pro praktickou výuku cukrářů a pekařů je nedaleko, pěkně v lesíku, ale podle vůně sem trefí každý. Potkaly jsme zde naše bývalé žáky, většinou si je zde chválí a to je pěkná vizitka naší školy. Také jsme měly štěstí, že vyučující nám opět vše vysvětlili a ukázali, dokonce i s ochutnávkou. Vše povedené, co se zde vyrobí, se také prodá a rovněž zde vznikají nádherné výrobky do soutěží, třeba svatební dorty. Vyzkoušely jsme si výrobu marcipánové růžičky a se spoustou dojmů jsme se vrátili společně s chlapci do školy. Za tento zážitek děkujeme.

za osmáky Terka a Káťa + Ma

Beseda se Siegfriedem Schormem

V rámci Projektu Jeden svět na školách, který má připomínat žákům základních škol formou besed s pamětníky určitá období národních dějin, proběhla beseda se lhoteckým rodákem Siegfriedem Schormem.

Siegfried Schorm se narodil v roce 1940 v Zálesní Lhotě a jako občan německé národnosti byl v květnu 1945 odsunut v rámci tzv. divokého odsunu do tehdejší sovětské zóny (pozdější Německá demokratická republika). V současné době zastupuje Zálesní Lhotu v krajanském spolku, který je složen ze zástupců bývalých německých obcí vrchlabského okresu.

Siegfried Schorm nejprve vyprávěl o Zálesní Lhotě před druhou světovou válkou, kterou znal ze vzpomínek svých rodičů a starších sourozenců, připomněl, že jeho otec, starší bratr i on se narodili v Zálesní Lhotě ve stejném domě, ale každý v jiném státě, otec v Rakousku-Uhersku, starší bratr v Československu a on v Německu. Zmínil se i o událostech v Zálesní Lhotě z května 1945 a odsunu své rodiny vlakem do Žitavy a dál do Budyšína. Žákům připomněl i to, že i ve Studenci a v Zálesní Lhotě žijí ještě dnes jeho příbuzní. Na závěr shrnul své povídání přáním: „Ich freue mich, dass die Zukunft wieder besser wird, und die Deutschen und Tschechen wieder zusammen leben.“ (Těším se, že budoucnost bude opět lepší a Němci a Češi budou opět spolu žít.)

Tlumočnicí Siegfrieda Schorma byla Mgr. Hana Jüptnerová, bývala středoškolská učitelka, před rokem 1989 disidentka a aktivní odpůrce tehdejšího režimu, za což byla potrestána ztrátou zaměstnání. Za uspořádání besedy poděkovala a ocenila pozornost žáků 8. a 9. ročníku, kteří se besedy zúčastnili: „Jménem svým i jménem pana Schorma Vám chci mnohokrát poděkovat za milé přijetí a všechnu pozornost, které se nám u Vás dostalo, včetně hodnotné a zajímavé literatury. Na pana Schorma udělala škola velmi dobrý dojem.“