Rok 1909

Vydání: Číslo 5/2016

Výlety do studenecké minulosti 8.

Cihelna. V tomto roce počal pan Václav Jirko ze Ždírce u Staré Paky vyráběti ve zdejší obci cihly v kruhové cihelně k tomu účelu postavené. Podnik tento začal se slibně rozvíjeti, avšak později vinou majitele, který věnoval mu málo pozornosti, počal upadati.

Sokol. cvičení. 13. června konáno bylo ve Studenci cvičení sokolského okrsku novopackého. Cvičení konalo se opět na Janouškově louce, která byla upravena na cvičiště. Poněvadž počasí bylo velmi pěkné, slavnost se vydařila. Před cvičením promluvil ke shromážděným poslanec Josef Lisý.

Družstvo nákupní. Tohoto roku počala místní organisace nár. socialistů hromadně objednávati zboží pro své členy. Došlé zboží bylo ihned rozděleno a členům dodáno, takže nebyly třeba žádné zvláštní místnosti na jeho uskladnění.

Nová učitelka. Na počátku nového školního roku ustanovena do Studence učitelka Jos. Kosová za učitele F. Metelku. Na škole zapsáno bylo 391 dětí a vyučovali zde učitelé: říd. uč. Marek, Hylmar, Horáček, Kosová, Jezdinský a Řehoř.

Rok 1910

Lyžař. závody. 6. února pořádány byly ve Studenci prvé lyžařské závody, pořadatelem byl sokolský okrsek novopacký. Těchto závodů zúčastnilo se 42 osob aktivně. Závodilo se jen v rychlé jízdě na trati: Višňákův hostinec (start) – Horka – Strážník – Bosna – Hákova pazderna (cíl).

Nový učitel. 1. dubna odchází ze Studence na jiné působiště učitel Ot. Horáček. Uprázdněné místo obsazeno učitelem Jos. Farským.

Biřmování. V červnu t. r. vykonal Dr. Jos. Doubrava, biskup královéhradecký, ve Studenci generální visitaci, udílel svátost sv. biřmování a posvětil tři nové sochy před kostelem: sochu sv. Václava, Panny Marie a sv. Ludmily.

Těchto církevních slavností se však nezúčastnilo obecní zastupitelstvo, což bylo příčinou vyššího stupně nepřátelství strany katolické vůči starostovi Exnerovi.

Tkalcovna. Na jaře t. r. započato bylo se stavbou tkalcovny v místech, kde dříve byly obecní pastviny. Stavbu továrny podnikli tři odvážní společníci, úředníci vídeňské firmy A. Stern a syn ve Staré Pace, a to: Jan Fejfar, František Fejfar a Jan Mládek. Do mladého podniku vložili všechny svoje úspory a nebáli se žádných počátečních obtíží, které se také v hojné míře a brzy dostavily. Tato doba byla málo příznivá podnikání v mechanickém tkalcovství, zejména ne počátečníkům, poněvadž veškeren průmysl byl citelně ohrožován odbytovou krisí v Orientě a krisí balkánskou. Také sklady byly přeplněny a placení zákazníků bylo velmi neuspokojivé. Osobní pílí a prozíravostí překonali však společníci všechny překážky a pojistili si tak pevné základy, na kterých by mohli později dále budovati. Byli také první z českých podnikatelů, kteří uznali důležitost lnu, domácí textilní suroviny, a zřídili ve Studenci jeho mechanické zpracování. Tkalcovna tato nebyla ovšem velká. Kotelna strojovna měla v průčelí dvě okna, dále bylo pět oken u výpravny u tkalcovského sálu, která sloužila zároveň jako skladiště hotového zboží. Mechanických stavů postaveno bylo původně 58, dělnictva bylo zpočátku 40–50.

Školní záchody. O prázdninách t. r. postaveny byly nákladem obce nové školní záchody za úhrnný obnos 4466,24 K.

Noví učitelé. Na počátku nového školního roku přeloženi byli ze Studence na jiná uč. místa J. Farský a J. Kosová. Nově ustanoveni byli do Studence Josef Valta a Vilém Kaspr. Vyučovali tedy na zdejší škole tito učitelé: Marek, Hylmar, Jezdinský, Řehoř, Kaspr a Valta.

Čítárna. Na podzim t. r. zřízena byla místní Národní jednotou severočeskou v hostinci Jos. Višňáka veřejná čítárna. Časopisy dodávaly místní spolky, a to těl. jednota Sokol, spolek divadelních ochotníků Lidumil a hlavně strana nár. socialistů. Čítárně k disposici byla též knihovna studeneckého Sokola, která sem byla přemístěna. Čítárna byla otevřena třikrát v týdnu, vstup byl volný. Udržovací náklady jako otop, osvětlení ap. rozděleny byly mezi výše uvedené spolky.

Konsum. 26. prosince konána byla v hostinci u Johnů ustavující valná hromada „Konsumního družstva“ strany katolické. Zúčastnilo se jí asi 60 členů. Předsedou zvolen Karel Karásek č. p. 303, pokladníkem Frant. Vydra, prodavačem bývalý obchodník Jos. Štefan a revisorem Josef Boura. Zvolené představenstvo započalo pracovati k tomu, aby družstvo mohlo co nejdříve zahájiti prodej. Místní obchodníci nesli přirozeně velmi těžce zřízení tohoto nového obchodu.

Karban. Alkoholismus. V těchto letech byla ve Studenci hojně rozšířena hra v karty neboli „karban“. Hrálo se nejen v hostincích u několika stolů, ale i do soukromých bytů scházeli se občané, aby tu hráli o peníze, mnohdy těžce vydělané. Stávalo se nezřídka, že za jedinou noc prohrán byl výdělek za celý týden, ba někdy hrálo se pak ještě dále s penězi vypůjčenými. Byli i takoví vytrvalci, že vydrželi hrát nepřetržitě celou noc a celý následující den a ještě jednu noc.

Další nepěknou vlastností, která zde v těchto letech byla hojně rozšířená, bylo pití kořalky. Pilo se nejen v hostincích, ale i doma. Pilo se o křtinách, o svatbě i o pohřbu, pilo se „na radost“ i „na zlost“. Pan továrník Jan Fejfar, který v této době do Studence přišel, mi vyprávěl, že s udivením pohlížel na to, že chodilo se do hostinců pro kořalku se džbánky. Tentýž vyslechl rozmluvu společnosti, při které si jakási Marková pochvalovala, že její děti dobře spí. A to je prý tím – jak se svěřovala dále – že jim dává k večeři kořalku, do níž jim nadrobí chléb.