Základní škola a Mateřská škola Studenec

Vydání: Číslo 5/2016

Vítá vás letiště Petra Junka a…

…prosíme všechny přítomné na ranveji, aby z bezpečnostních i estetických důvodů vytvořili oddělené skupiny po třídách v čele s třídním delegátem… děkujeme… opakovaná výzva…

Informace pro rodiče cestujících 1. třídy… fotoaparáty, kamery a přiměřené emoce jsou zde povoleny. Na palubu letadla smí jen cestující bez doprovodu. Náš firemní fotograf poskytne všechny pořízené snímky na školním webu… děkujeme

Informace pro zaměstnance letištní haly Studenec… vyučující, kteří se vrátili pravidelnou linkou Bohnice – Studenec si svá zavazadla s medikamenty vyzvednou u terminálu 13A

Věnujte prosím pozornost důležitému hlášení… Prosíme cestující 1. třídy pravidelné linky prázdniny – škola let číslo 9A 2-0-1-6-1-7 společnosti AIR Studenec, aby si nastoupili na palubu letadla… děkujeme

Vážení cestující, vítáme vás na palubě letadla společnosti AIR Studenec. Věnujte nyní pozornost našim stevardům, kteří o vás budou pečovat v průběhu našeho letu

Milé děti, pod sedadlem najdete modrou stuhu… je to jako bezpečnostní pás a my vám předvedeme, jak si ho obléknete a také vám pomůžeme

Zvedněte všichni pravou ruku… ano, výborně… Teď do té pravé ruky vezměte pás a zvedněte nad hlavu. Výborně… Levá ručička se šikovně proplete pásem a pravá pás upustí na rameno… počkáme, až to všichni zvládnou… jste tedy připoutáni, nyní se chyťte za ruce se sousedem a soustřeďte se budeme startovat (zvuk startu letadla)

Podívejte se, jak za vámi v mracích se prázdniny ztrácí…

Dámy a pánové… hovoří k vám kapitán

Ještě jednou vítejte na palubě…. Nyní se nacházíme ve výšce asi 50 m od školy, letíme pomalu, vyhlídkově a žádného ptáka ani jiná letadla jsme zatím neohrozili. Našim cílem je škola Studenec. Počasí v této destinaci je velice proměnlivé, v současné době je zaznamenána vyšší koncentrace úkolů pro personál i jiné tlaky… v packalech, biozátěž na stupni mimo Richterovu škálu a kardiakům se zde pobyt nedoporučuje vůbec. Očekáváme ovšem, že za 10 měsíců opět vysvitne slunce… přeji příjemný let (vše v nadsázce)

Vážení cestující, let je klidný, žádné turbulence na obzoru, můžeme podávat občerstvení… na zdraví a šťastný let…

Vážení cestující… hovoří k vám kapitán… máme problém, ale zvládneme to, chci vám říct, „ho – ří – le – ta – dlo“ Šalalala

Vážení cestující náš let se chýlí ke konci, pro klidnější přistání nabízíme bonbón k cucání (Zvuk přistání… potlesk)

Vážení cestující 1. třídy, děkujeme Vám, že jste si vybrali naši leteckou společnost a naši vyhlášenou destinaci ZŠ a MŠ Studenec, ústav výchovně-vzdělávací… Končím a přepínám

Přejeme Vám zde příjemný pobyt s ochotným a zkušeným personálem. Zpáteční letenky se prodávají pouze jednou ročně (na konci června u paní Bekrové ve školním bufetu) společně s tím, čeho budete mít plné zuby víc než školy, a to jsou pendreky, maršmelouny a jiné ovoce.

Milé děti, nyní si pod sedadlem vezměte kufřík, to je Vaše dárkové zavazadlo, a až uslyšíte své jméno, bezpečně po schůdkách opustíte naše veselé letadlo.

Už na vás netrpělivě čekají paní učitelky,

proškolené delegátky Markéta Šimková a Pavla Bouchnerová

Posádka letu prázdniny – škola, linky 9A 2-0-1-6-1-7 se s vámi loučí

Od příštího roku budeme lítat po celé ČR na lince – střední – 2-0-17-1-8

Držte nám palce

Ahóóój

Tímto nezvyklým způsobem letos deváťáci přivítali celkem 43 našich nejmenších žáčků.

Třída stevardů a stevardek v „uniformách“, se slušivou kravatou, to vše laděno do mořské modré barvy, která též oživila i stuhy prvňáčků, se svého úkolu zhostila důstojně. Našim cílem bylo nenásilnou formou „příběhu“ školáky na chvíli osamostatnit a dokázat jim, že když zvládnou letět sami s deváťáky letadlem, zvládnou už sami chodit do školy a leccos se zde naučit. Například disciplíně, kterou cestování letadlem vyžaduje. Zároveň jsme chtěli připomenout, kdyby to snad někdo nepostřehl, že prázdniny zase na nějaký čas zůstaly za námi. Naštěstí ale pro nás škola nabízí každoročně bohatou nabídku kroužků a obrovské množství sportovních aktivit, takže si mnohdy ani neuvědomujme, že školní rok už probíhá. V tento sváteční den opět nechybělo nádherné počasí, které celé akci dodalo ještě slavnostnější ráz. Přivítali jsme také některé nové žáky na první i druhý stupeň a též některé „staronové“ paní učitelky, které se vrací do práce po mateřské dovolené. Zahájení se ujal pan ředitel P. Junek, nechyběli pochopitelně ani představitelé naší obce, pan starosta J. Ulvr a místostarosta J. Boura.

A tady máme naše odvážné prvňáčky

I. A s třídní učitelkou Mgr. Pavlou Fišarovou

horní řada zleva: paní učitelka, Mazánek Zdeněk, Šulc Štěpán, Bulušek Jaromír, Fišera Adam, Beneš Lukáš, Štorm Jakub, Haken Adam, Cerman Václav

dolní řada zleva: Klabanová Lucie, Jodasová Eliška, Kuříková Markéta, Buďárková Laura, Plecháčová Martina, Hájková Tereza, Horáčková Natálie, Kovářová Ester, Hájková Gabriela, Horáčková Justýna

I. B s třídní učitelkou Mgr. Markétou Šimkovou

horní řada zleva: Trejbalová Barbora, Macháček Jan, Ottová Daniela, Lánská Adéla, Ott Michal, Svatý Jan, Tauchmanová Adéla, paní učitelka, Vavrek Daniel, Štefan Josef

prostřední řada zleva: Vanclová Jana, Šulc Jakub, Hampl Jiří, Sklenička Roman, Mencová Vanessa, Hrkelová Kateřina, Klouzová Kamila, Galbavá Anita, Tauchman Jakub

dolní řada zleva: Lánská Dagmar, Kuřík Michal, Machálek Jiří

Učíme se za pochodu 1. A, 1. B – Roubenka

Koncem září jsme využili posledních teplých dnů a vyrazili jsme s prvňáky poznávat krásy naší obce. Putování k Roubence jsme odstartovali ráno u školy, seznámili jsme se s programem a vydali se na cestu.

Cestou k cíli jsme plnili nejrůznější úkoly (poznávali okolní krajinu, zpívali si písničky, stříleli na terč šiškami…). U Roubenky nás čekala svačina, příběh o chudé rodině a studánce se zázračnou vodou. Nechybělo hledání pokladu, který si děti s nadšením našly.

Při cestě zpět jsme si notovali do kroku a hráli různé hry. Dětem se výlet moc líbil a společně se těšíme na další.

za ZŠ a MŠ Pavla Fišarová a Markéta Šimková

Podzimní výstava

Rozmanitá barevná podzimní příroda přímo vybízí k ručnímu tvoření a zároveň zdobení našich příbytků, obzvlášť když je venku sychravo, brzy tma a my máme čas. To nám předvedlo 30 žáků a mnohdy i jejich pilných rodičů (fandíme jim!), kteří se dobrovolně ve svém volném čase zúčastnili naší Podzimní výtvarné soutěže na téma přírodniny.

Žáci 2.–5. tříd přinesli vskutku originální výtvory: sluníčko z listí, podzimní stromy, ježečky, věnečky, domečky, krajinky, přizdobené klacíky, kůru ze stromů, přírodní závěsy a mnoho dalších, které si mohli prohlédnout nejen všichni žáci, učitelé a pracovníci školy, ale též všichni, co naši školu navštívili. Všichni jsme měli možnost potěšit oko a nechat se inspirovat k dalšímu tvoření. Všichni zúčastnění byli odměněni drobnou cenou z papírnictví a získali body do aktivity. Všem, kteří jste se zapojili do naší výtvarné soutěže, děkuji a těším se na další vyrábění.

za ZŠ Studenec Iva Exnerová

Čtvrťáci na dopravním hřišti

13. 9. a 20. 9. čtvrté třídy opět vyrazily s cyklistickou přilbou autobusem do Košťálova na dopravní hřiště.

Nejprve žáky čekala teoretická příprava zaměřená na dopravní značky, křižovatky a semafory. Po svačině se už nedočkaví žáci, vybavení kolem a přilbou, dostali na hřiště. Byli rozděleni do skupin a pod odborným vedením trénovali dvě hodiny různé dopravní situace.

Žáci byli nadšení, ale zároveň zjistili, že pohybovat se na kole v provozu není tak lehké, jak se na první pohled zdálo.

Učíme se za pochodu – Kotel, Dvoračky, Horní Mísečky

Od zahájení nového školního roku uplynuly již dva týdny, počasí bylo na jedničku s hvězdičkou, zkrátka ideální čas pro splnění další části školního projektu zaměřeného na poznávání Krkonoš.

Ve čtvrtek 15. září 2016 se proto děti z 5. A a 5. B vydaly autobusem na Horní Mísečky. Odtud pak kolem Harrachových kamenů přes Růženčinu zahrádku až na Dvoračky. Absolvovaly statečně všechna klesání i stoupání. Viditelnost byla nádherná, takže měly okolní kopce jako na dlani. Po nezbytném občerstvení a nákupu drobností na památku se obě třídy vrátily v pořádku na domovskou základnu do Studence.

třídní učitelky PaedDr. Miloslava Jindrová a Mgr. Zuzana Venclová

Adaptační pobyt 6. A – Benecko 2016

Přechod na druhý stupeň ZŠ může být pro některé děti náročný, zejména z hlediska dodržování nových pravidel s novými vyučujícími, kteří se navíc střídají každou hodinu, případně se stěhují žáci do jiné učebny. Cílem adaptačního pobytu je tedy seznámení s tím, co žáky čeká, měli by poznat svojí třídní učitelku a případně i nové žáky. K tomuto poznávání a stmelování kolektivu dobře slouží adaptační hry, zaměřené zejména na skupinovou práci, do které se aktivně zapojují i vyučující. Společně potom hry hodnotí a děti se snaží vyjádřit své pocity. Kolektiv se tak učí komunikovat mezi sebou i s vyučujícím. Důležité je pochopitelně budování vzájemné důvěry. Třída si zde nenásilnou formou vytváří pravidla pro soužití ve třídě i pro mimoškolní akce. Vyslovují svá přání a očekávání, která si sdělují vzájemně s vyučujícím, společně také určují pořadí jejich důležitosti. V průběhu pobytu hledají na svých spolužácích kladné vlastnosti, pomáhají si a jsou vedeni k tomu, aby i v upřímnosti byli ohleduplní. Každému se to daří jinak, ale snahu většinou projevují všichni. V některých motivačních hrách budeme se třídou pokračovat v hodinách občanské výchovy, aby výsledky této práce byly zřetelnější.

Kromě výše zmíněného děti stihly také výstup na rozhlednu Žalý, ovládly herní prvky na Lufťákově stezce na Benecku a Horních Štěpanicích, několikrát sjely sjezdovku na horských kárách, zvládly noční bojovku pod hvězdnatým nebem, u společného pěkně prostřeného stolu povečeřely a posnídaly. Místo autobusu jsme měli naplánovanou cestu zpět pěšky do Jilemnice, ale došli jsme pouze do Dolních Štěpanic. I tak byla cesta náročná, vzhledem k tomu, že alergická reakce a únava postihla jednoho spolužáka natolik, že zpočátku neunesl svůj batoh a posléze jsme ho nesli na zádech. Byla to ale zároveň zkouška pro kolektiv, ve které obstáli všichni na jedničku. Ochotně pomáhali, jak mohli, nikdo se neposmíval a bez vyzvání nabízeli i své zásoby tekutin. Tato třída rozhodně potřebuje pevné mantinely a řád, ale též citlivý přístup, zejména k některým jedincům. S nemalou dávkou odvahy a nadšení, za spolupráce rodičů a pedagogů, se „dílo“ jistě podaří.

za ped. dozor Mgr. R. Macháčová a tř. uč. Mgr. A. Brožová ml.

Projekt „Buďme tým“ – VI. B

Přes prázdniny se bývalá V. B rozrostla o 4 děvčata, a tak jsme pro „nový“ kolektiv VI. B připravili projekt „Buďme tým“, jehož cílem bylo nastolení zdravých a fungujících vztahů v rámci třídního kolektivu. Žáci šestého ročníku jsou s přechodem na druhý stupeň vystaveni mnoha novým skutečnostem. Tlak, požadavky i nároky na ně jsou různé… setkávají se nejen s novými pedagogy, ale i s novými spolužáky. Žáci se během akce mají možnost poznat a nastavit si funkční pravidla kolektivu hned na začátku školního roku. Během programu se žáci seznámí v jiném než typickém školním světle nejen se svými spolužáky, ale i s novou třídní učitelkou. A v mnohých případech tak trochu i sami se sebou, neboť program je veden často po stránce sebeuvědomění. Protože nás ještě v tomto roce čekal projekt „Učíme se za pochodu“, rozhodli jsme se obě akce spojit.

Prvním naším bodem výletu se stal Harrachov. Zde jsme navštívili sklárnu, prošli pod můstky celým městem až k Hornickému muzeu, které jsme si prohlédli, včetně exkurze do štoly. Dále jsme putovali k Mumlavským vodopádům. Tady se děti osvěžily, odpočinuly si a poté jsme vyrazili do cíle prvního dne, kterým se stala Vosecká bouda. Po ubytování a večeři jsme se vrhli na adaptační hry a v 22.00 ulehli znavení do postelí (až na výjimky). Druhý den po snídani jsme vyrazili na cestu domů. Navštívili jsme pramen Labe, Labskou boudu a Labským dolem jsme došli do Špindlerova Mlýna, odkud nás autobusy dopravily zpět do Studence.

Adaptační pobyt pohledem Lucie Pekárkové

Dne 7. 9. jsme s třídou 6. B vyrazili do hor na adaptační pobyt do Harrachova. Zde ve Studenci jsme ráno měli sraz a pěšky jsme se polními cestami dostali do Martinic na vlakové nádraží. Vlakem jsme dojeli do Jablonce nad Jizerou. Tam už na nás čekal autobus, který nás dovezl do Harrachova. Jako první jsme navštívili sklárnu (výrobu skla) a také jsme si mohli prohlédnout muzeum s vyrobenými hotovými skleničkami, vázami atd.

Po prohlídce jsme pomalu procházeli Harrachovem pod skokanskými můstky. Došli jsme do Hornického muzea, kde jsme objevili i pár kamenů ze studeneckého lomu. Poté následovala prohlídka štoly, což bylo také velice zajímavé. Bylo tam 7 °C, to teda byla zima. Když jsme si prohlédli vše zajímavé, čekaly už na nás Mumlavské vodopády, výšlap podél Mumlavy a zrovna na Voseckou boudu, kde jsme přespali. Měli jsme moc dobrou večeři, polévka – bramboračka a kuře na paprice s rýží. Po večeři jsme hráli moc zábavné a seznamovací hry, které asi každého pobavily. Ráno nás čekal přesun do Špindlerova Mlýna, pramen Labe, Labská bouda a Labský důl. Autobusem jsme zase dojeli do Studence a každý se s dobrými pocity vrátil zpět domů.

Mgr. Petra Faistaverová, třídní uč.

Filipíny – za obry a trpaslíky

9. 9. 2016 se 5.–9. třída vydala v jilemnickém kině na putování po krásách Filipín za doprovodu cestovatele Adama Lelka. Žáci druhého stupně měli za úkol vypracovat z promítání referát o všem, co si zapamatovali. Za všechny jsem vybrala práci Josefa Janhuby ze 7. třídy.

Cestovatel Adam Lelek se vydal poznat Filipíny a jejich obyvatele. Postupně navštěvoval některé části Filipín a přitom zkoušel různé věci, ochutnával místní jídla, potápěl se mezi korálovými útesy. Také nám ukázal schody do nebe z rýžových polí nebo kuželovité čokoládové kopce. Zjistili jsme, že za čtyři hodiny rybaření si domorodci vydělají přibližně 45 Kč, což je celkem málo. Příroda je na Filipínách nádherná a neponičená. V mořích jim plave největší žralok velrybí, je to býložravec, takže se kolem něj mohou lidé volně pohybovat. 98 % Filipínců jsou křesťané a na Velký pátek mají tradici, že se převléknou za Ježíše a nosí kříže. Vyvrcholením tradice je, že vyjdou na kopec a na tři kříže přibijí muže. Zaujalo mě, jak si umí ze starého auta udělat pěkné auto. Nikdy jsem nevěděl, že Filipínci takhle hodně posílají SMSky. Mobil je asi jediná věc, kterou mají z moderní doby. Jako předkrm před jídlem si dávají živou neupečenou žížalu. V oceánu mají hodně starých vraků z války, a když se tam potápěli, tak to bylo zajímavé. Jednou z nejdůležitějších obživ je rýže. Pěstuje se jí tam hodně. Filipíny mají rozlohu přibližně 300 000 km2. Česká republika by se do Filipín vešla 4×. Přednáška se mi moc líbila a těším se, až pojedeme na další.

Mgr. et Bc. Veronika Plůchová