Kniha

Povídání o Studenci a Zálesní Lhotě

Úvodní slovo autorů

Knížka není ani odbornou a vědeckou publikací, ani si neklade za cíl něčím takovým být. Ale k jejímu napsání a vydání nás vedla snaha umožnit touto formou obyvatelům, návštěvníkům, rodákům a přátelům našich dvou vesnic poznat jejich historii zhruba do roku 1945 až 1948 a v obrazové příloze pro ně zdokumentovat i reálie současné.

Dle našeho názoru bude pro příští generace zajímavou i kapitola o přírodě našich vesnic a jejich okolí s krásnými ilustracemi autora kapitoly Václava Stránského.

Lidé se začínají stále aktivněji zajímat o minulost svých rodin, rodných obcí i krajů a zemí, v nichž se narodili. Stále více jich v poslední době hledá své kořeny, ať již v životě žili kdekoliv. Zvláště patrné je to v obcích, odkud mnoho lidí odcházelo do světa za prací, a v obcích, které ztratily svou historickou kontinuitu odsunem německého obyvatelstva po roce 1945.

To je případ Zálesní Lhoty. Posledních pamětníků, kteří ještě v obci žijí a jsou si schopni a ochotni na něco vzpomenout, rychle ubývá a dále zeje v historické paměti černá díra. Ti, kdo obec dosídlili, a jejich potomci historii obce neznají. Proto je štěstí, že se nám podařilo získat jak kroniku, psanou od roku 1926, tak knihu vzpomínek, kterou si vydali rodáci v roce 1999. K tomu, aby si člověk vytvořil vztah k místu, kde se narodil a kde žije, je velmi třeba i znalosti historie místa, pověstí, které se k němu váží. Co neznám, jen těžko mohu mít opravdu rád.

Studenec si svou historickou kontinuitu zachoval, ale léta vlády komunistů do určité míry i tady narušila vědomí historických suovislostí. Proto jsou s takovým zájmem čteny vzpomínky pamětníků v našem Zpravodaji.

Jak se nám náš záměr vydařil, posoudí „laskavý čtenář“ nejlépe sám. Doufám, že nám i promine, najde-li v naší práci nějaké nepřesnosti či drobné historické omyly, které mohou vycházet již z vlastních pramenů, z nichž jsme čerpali.