Příjemné prožití svátků vánočních a v roce 2009 pohodu, zdraví a spokojenost čtenářům Zpravodaje a všem občanům přeje OÚ Studenec a redakční rada Zpravodaje.

Obsah

Zprávy obecního úřadu

Vážení spoluobčané,

blíží se konec roku 2008, který mnohým z nás přinesl řadu příjemných, ale i negativních zpráv a zkušeností. Každý z nás má právo na chvíli se zastavit a zhodnotit si ho podle svého.

Pro naši obec se především historicky zapíše díky získání finančního obnosu téměř 9 milionů Kč, díky kterému máme „novou“ základní školu, ale i dalším finančním prostředkům, úspěšným projektům a realizacím.

Osobně mohu říci, že to byl další rok, kdy jsem měl možnost poznat řadu nových věcí. U některých bych si přál, aby se vrátily, některé aby se neopakovaly.

Tak jako loni, děkuji i letos všem, kteří jste jakoukoli pomocí přispěli k tomu, aby se nám zde žilo lépe.

Ještě jednou krásné Vánoce, radost i z těch nejobyčejnějších věcí a hlavně zdraví po celý rok 2009 přeje

Jiří Ulvr, Váš starosta

Pokračujeme dál…

V některých letošních číslech našeho Zpravodaje jsme Vás informovali, jaký je další záměr a co se děje kolem „Rekonstrukce ZŠ a přístavby nové MŠ“.

Po uzávěrce tohoto čísla proběhla kolaudace 1. etapy nazvané „Snížení energetické náročnosti ZŠ ve Studenci“, kterou nelze přehlédnout hlavně díky novým oknům i venkovní fasádě.

Po různých jednáních máme přislíbeny finanční prostředky na další etapu, a to na vybudování „ČOV a kanalizace“, které jste si také jistě všimli, a v době vydání tohoto čísla by měla být (pokud počasí bude přát a nenastanou nepředvídatelné skutečnosti) dokončena. Tato etapa se již vztahuje nejen na základní školu, ale i na samotnou novou mateřskou školku.

Podrobněji psát, jaký je návod získat peníze na tuto etapu, snad ani nejde. Opět jde o „šibeniční“ termín, jelikož první zmínka o možnosti dosáhnout finančního obnosu okolo 1,5 milionu Kč byla přislíbena na přelomu měsíců září a říjen letošního roku. Poté následuje vše přizpůsobit danému dotačnímu titulu, upravit projektovou dokumentaci, vyhotovit různé dokumenty a samozřejmě vypsat výběrové řízení. To, že staveniště bylo předáno vítězné firmě z daného výběrového řízení, kterou se stala IMDV Horka u St. Paky, začátkem listopadu, je pro mnohé nepředstavitelné.

Další věcí, která Vás nenechá klidným, je, že pokud nechceme přijít o přislíbené finanční prostředky, musíme vše stihnout a vyúčtovat do 12. prosince 2008.

Jiří Ulvr, starosta

Další informace

O soutěži „Obec přátelská rodině“, kterou letos realizovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Stálá komise pro rodinu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve spolupráci s Asociací center pro rodinu a Sítí mateřských center v ČR, jsem vás informoval v letošním čtvrtém čísle. Přihlášené obce byly rozděleny do pěti velikostních kategorií. Ta naše do druhé (501–3000 obyvatel). Konečné 10. místo ze 77 přihlášených (počet účastníků naší kategorie) lze určitě brát jako úspěch.

Jiří Ulvr, starosta

Plesová sezóna 2009 v sokolovně ve Studenci
24. 1.	Sokolský ples (TJ Sokol Studenec)
7. 2.	Hasičský bál (SDH Studenec)
28. 2.	Masopustní šibřinky, ráz „Večerníčky“ (SK Studenec)
1. 3.	Dětský ples (TJ Sokol Studenec)

Podívejte se s námi, jak se měnila naše ZŠ… stejné pohledy, pokaždé jiná

Betlém jak jej (ne)známe…

„Pomalu jsme se blížili k Betlému. Když jsme jej uviděli před sebou, sesedli jsme, poklekli a děkovali bohu, že jsme se sem dostali. …“

Tak popisuje svoji cestu do Betléma Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, když k němu dne 12. září 1598 doputoval spolu se svým přítelem Heřmanem Černínem z Chudenic. Letos uplynulo tedy 410 let od jeho cesty a zároveň 400 let od vydání rukopisu, který nazval „Cesta Kryštofa Haranta s Polžic a Bezdružic a na Pecce z království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, potom na horu Oreb, Sinai a sv. Kateřiny v Pusté Arábii“.

Když jsem se k Be­tlému blížila já, měla jsem podobné pocity, které mi nenarušila ani bezpečnostní kontrola provedená izraelskými vojáky se zbraněmi v rukou, ani zátarasy na silnici, ani veliká pancéřová vrata, kterými se do Betléma, města míru, vjíždí. Dnešní Betlém je vůbec celý plný paradoxů. Žije v něm asi 17 000 obyvatel, z nichž většina jsou muslimové a křesťané jsou zde trpěnou menšinou.

Zmínky o Betlému lze nalézt v egyptských textech z al-Amarny ze 14. stol. př. n. l., kde se píše, že Betlém byl „jen jedním z měst země Urušalim“, tj. obcím příslušejícím k městskému státu. Místní jméno se obvykle překládá jako Dům chleba.

Dominantu dnešního Betléma tvoří náměstí Jesliček (Manger Square) s bazilikou Narození Páně. Stavbu prvního chrámu Narození Páně započal císař Konstantin r. 326. Chrám byl vyzdoben zlatem, stříbrem, mramorem, koberci a podlaha byla vykládána mozaikou. Na konci hlavní lodi stála osmiboká centrální stavba o průměru 18 m. Zakrývala jako baldachýn o něco níže položenou jeskyni narození Páně. V průběhu samaritánské revolty v roce 529 byl kostel zničen, brzy na to byl ale obnoven na popud byzantského císaře Justiniána I.

Když do Palestiny vpadli r. 614 Peršané, rozbořili všechny křesťanské kostely, zůstal ušetřen jen chrám Narození Páně. Důvod uvádí list jeruzalémské synody z roku 836: „Když Peršané rozbořili všechna syrská města, přišli až do Betléma, spatřili s úžasem obrazy mágů z Persie. … V hluboké vážnosti a milující úcty ke svým předkům uctili mágy a chrám ušetřili. A tak je tu až dodnes.“

Krátce poté, co byl v roce 637 Jeruzalém dobyt muslimskými vojsky, navštívil Betlém chalífa Umar ibn al-Chattáb a přislíbil, že chrám bude moci nadále sloužit křesťanům. V roce 1099 dobyla Betlém křižácká vojska, na Vánoce roku 1100 zde byl Balduin I. korunován prvním králem Jeruzalémského království. V této době začal Betlém vzkvétat hlavně díky velkému množství křesťanských poutníků. Betlém byl znovu dobyt muslimy pod vedením Saladina v roce 1187 a křesťanští duchovní byli donuceni odejít (přičemž v roce 1192 byl některým z nich umožněn návrat). Betlém se nakrátko vrátil pod křesťanskou vládu v období 1229–1244. Po nástupu sultána Bajbarse v roce 1250 muslimská tolerance vůči křesťanům značně opadla, křesťanský klérus byl opět donucen opustit město a v roce 1263 byly zničeny betlémské hradby. Město začalo trpět odlivem křesťanských poutníků, ale přesto se sem v následujících staletích křesťané začali postupně vracet. Roku 1646 dokonce použili Turci olovo ze střechy baziliky na výrobu dělových koulí.

Od roku 1517 do konce 1. světové války městu vládli Osmané, s přestávkou v letech 1831–1841, kdy zde panoval egyptský vojevůdce Muhammad Ali. Po první světové válce byl Betlém začleněn do Britského mandátu Palestina. Letos 15. listopadu uplynulo 10 let od vyhlášení Státu Palestina, na jehož území Betlém leží.

„Z kláštera nám vyšel vstříc betlémský kvardián se svými mnichy. Ihned nás zavedl do kostela, zdobeného mramorem, s dvaatřiceti mramorovými sloupy a několika kaplemi. Na klenbě i zdech jsou vymalovány příběhy Starého i Nového zákona tak mistrovsky a svěže, jak jsem to nikde neviděl. … Celý kostel působí velmi utěšeně…“

Dnešní bazilika Narození Páně připomíná pevnost a patří k ní tři kláštery – františkánský s kostelem sv. Kateřiny, klášter řecké pravoslavné církve a arménské církve. Je 54 m dlouhá a přes 26 m široká. Vchází se do ní 120 cm vysokými „dveřmi pokory“ z náměstí Jesliček, které bylo dříve koňským trhem. Původní vchod byl z velké části zazděn a tím i podstatně snížen. Podle jednoho výkladu to bylo proto, aby do chrámu nemohli vjíždět jezdci na koních, podle druhého aby se každý při příchodu do chrámu sklonil.

Vnitřní prostor baziliky je prázdný a je rozdělen 4 řadami sloupů na širokou střední loď a dvojité boční lodi. Čtyřicet sloupů jsou monolity z načervenalého vápence a jsou zakončeny korintskými hlavicemi. Na některých sloupech je ještě možné zachytit pozůstatky někdejší malby. Velké tmavé plochy nad sloupy na vnitřních stěnách střední lodi jsou stopy mozaik vypracovaných na zlatém podkladě, jimiž byla bazilika vyzdobena ve 12. století. Dnešní desková podlaha není původní – lze to poznat jednak podle patek sloupů, jež jako by vyrůstaly ze země, a jednak podle části byzantské mozaikové podlahy, která je necelý 1 metr pod úrovní dnešních kamenných desek a kterou je možné spatřit v hlavní lodi baziliky. Bazilika má zvláštní atmosféru. Je zde bezpočet lustrů a lamp, které většinou nesvítí, chrámový prostor osvětlují malá okna pod krovem dřevěné střechy a celý prostor díky šeru působí mírně ponuře. Snad i proto, že zde nejsou lavice. Celému prostoru dominuje pozlacený oltář, pod nímž se nachází jeskyně Narození Páně.

Téměř všechny poutní zprávy z období křížových výprav hovoří o dekorativní nádheře nových mozaikových obrazů, které zdobily vnitřní stěny baziliky. Pod okny se na obvodu vnitřního prostoru táhlo jako široký barevný pás zpodobení sedmi všeobecných (ekumenických) koncilů, dále obrazy 4 provinciálních koncilů a 2 synod, ze kterého dnes zbyly jen fragmenty. Prostory mezi okny vyplňují vysoké postavy andělů, jejichž tváře jsou obráceny směrem k jeskyni a jejich ruce označují oznamovací gesto.

O správu baziliky se dělí tři církve – řecká pravoslavná, arménská a katolická. Každá z nich má vymezený prostor a čas na modlitby. A tak letošní Vánoce zde budou slavit katolíci 24. prosince, řečtí pravoslavní 6. ledna a arménští křesťané až 18. ledna Z baziliky Narození Páně se vchází do kostela sv. Kateřiny, který spravují františkáni, a odkud se každoročně vysílají televizní přenosy půlnoční mše svaté. Vstup na ni je možný pouze po předchozí rezervaci a lístky na ni bývají již několik měsíců předem rozebrány.

„…vyzuli jsme se a se zapálenými svíčkami jsme sestoupili po osmnácti schodech: zpívali jsme hymnus…“

Nejdůležitějším místem baziliky je jeskyně Narození Páně. Sestupuje se do ní skutečně po osmnácti schodech zmiňovaných Kryštofem Harantem. Je vytesaná do měkkého vápence a byla původně přístupná po rovném terénu. Při stavbě chrámu byla přeměněna v kryptu a strop nahradila zděná klenba. Při požáru v r. 1869 byla výzdoba klenby zničena. Jeskyně má zhruba obdélníkový tvar o délce asi 12 m a průměrné šířce 3 m. Pod oltářem je na podlaze mramorová deska se vsazenou stříbrnou hvězdou se 14 paprsky a nápisem: Hic de Virgine Maria Jesus Christus natus est (tj. Zde se Panně Marii narodil Ježíš Kristus). Hvězdu osvětluje množství olejových lamp.

„„Velká hvězda vytesaná na mramorovém dláždění označuje místo, kde se Kristus vskutku narodil. Také tam, ke se mu klaněli tři králové, je oltář a poblíž jsou jesličky, …“„

Čtrnáct paprsků stříbrné hvězdy symbolizuje počet pokolení, které byly od Adama do Abraháma a od Abraháma k Ježíši – tedy celkem dvakrát čtrnáct. Skalní výklenek vpravo od místa narození je tradičním místem, kde stály jesličky. Jeskyně Narození a jesle jsou souvisle dosvědčovány od 2. století. Snad každý národ na tomto místě zpívá své vánoční písně a koledy. Český Narodil se Kristus Pán zde zní opravdu nepopsatelně. Teprve tam jsem si uvědomila, proč naše koledy jsou tak krásné – popisují touhu těch, kteří do těchto míst nikdy nedošli, ani dojít nemohli. Znali je jen ze svých přestav a dali jim ve svém srdci zvláštní místo. Popisují ale i tajemství, která lze jen těžko vyslovit. Když jsem se dotýkala oné stříbrné hvězdy na místě Kristova narození, přemýšlela jsem, zda se ve skutečnosti hvězda vlastně nedotknula mě.

Václava Benešová, Studenec

90 let Československa

V letošním roce si česká i slovenská veřejnost připomněly 90. výročí vzniku prvního samostatného státu. Obec Studenec, Základní škola a Mateřská škola Studenec a Tělocvičná jednota Sokol Studenec společně po letech připravily k tomuto významnému jubileu společenskou akci.

Program této oslavy byl zahájen vysazením Lípy samostatnosti na pozemku budoucí školní zahrady nové mateřské školy, nyní ještě na pozemku Orla Studenec. Důstojné místo pro slavnostní lípu se hledalo na několika místech (urnový háj, Pomník padlých, prostory před školou či sokolovnou), ale nakonec jako nejvhodnější bylo vybráno právě toto místo. Lípa byla slavnostně zasazena zástupci pořádajících institucí, starostou Obce Studenec Jiřím Ulvrem, starostou Sokola Studenec Jaroslavem Hákem a ředitelem školy Petrem Junkem a opatřena pamětní deskou. Lípou samostatnosti byla nazvána proto, že 28. říjen 1918 byl skutečně vyhlášením samostatnosti, vlastní nový stát vznikl až později v průběhu listopadu 1918 a jednu Lípu svobody již ve Studenci máme.

Lípa se stala v průběhu národního obrození v 19. století symbolem Slovanů a tento symbol převzalo po rozpadu Rakouska-Uherska i nově vzniklé Československo. Lípa se stala symbolem svobody a samostatnosti a byla vysazována při slavnostech při výročích ke vzniku republiky. Tato tradice našla své místo i ve Studenci. 13. dubna 1919 byla na rozcestí u Jezdinských na podnět Tělocvičné jednoty Sokol slavnostně zasazena Lípa svobody. Další památná lípa byla ve Studenci vysazena 7. března 1930 před Šulcovými v den 80. narozenin prezidenta republika T. G. Masaryka jako Masarykova lípa. Další lípy byly zasazeny v květnu 1938 při Stromkové slavnosti pořádané studeneckým Orlem na jeho novém letním cvičišti u dnešní školy. Z šesti zasazených lip byly jednotlivé lípy zasvěceny 20. výročí československé samostatnosti, prezidentu republiky Edvardu Benešovi, předsedovi Československé strany lidové, ministru veřejných prací Janu Dostálkovi, kardinálovi arcibiskupovi Karlu Kašparovi a předsedovi poslanecké sněmovny Václavu Koškovi. Stromy republiky vysazené v roce 1968 a 1998 v okolí školy nebyly udržovány a nedochovaly se. Přejme této lípě lepší osud, stejně jako českému národu, přátelskému a dobrosrdečnému jako lípa samotná.

Dalším připomenutím významného státního svátku bylo položení věnce k Pomníku padlých ve Studenci, jehož připomenul starosta obce Jiří Ulvr:

„Scházíme se zde u Pomníku padlých u příležitosti 90. výročí vyhlášení samostatnosti Československa. Právě pomníky padlých v jednotlivých obcích naší vlasti jsou symbolem vzniku nového státu, neboť právě první světová válka a porážka Rakouska-Uherska byly rozhodujícími činiteli, aby vyhlášení samostatnosti 28. října 1918 bylo později stvrzeno mezinárodním uznáním nového státu.

Tento pomník byl odhalen 29. července 1923 původně na obecním pozemku u zahrady Františka Makovičky. Byl vystavěn na základě rozhodnutí obecního zastupitelstva a jeho autorem je sochař Vít z Konecchlumí. Pomník nese jména obětí světové války, celkem 35 padlých, 21 zemřelých a 12 nezvěstných, první světová válka tak Studenci navždy vzala 68 mužů různého věku. V šedesátých letech byl přemístěn na toto místo, kde původně stával pomník prezidenta republiky T. G. Masaryka.

Řada studeneckých mužů však také přeběhla frontu a bojovala v řadách československých legionářských oddílů za národní samostatnost. Byli jimi na ruské frontě Jan Erban (Studenec čp. 199), Karel Klázar, Rudolf Šorm (Studenec čp. 178) a Andělín Šorm, na italské frontě Arnošt Nýdrle (Studenec čp. 314), František Tauchman (Studenec čp. 247) a Rudolf Havel (Studenec čp. 186) a na francouzské frontě Josef Šorm a Bedřich Hamáček (Studenec čp. 245).

Pomník padlých byl v minulosti také místem, ke kterému směřovaly slavnostní průvody při významných událostech v obci, jakými byly sokolské nebo orelské slety, hasičské slavnosti, setkání legionářů a prvorepublikové oslavy 1. máje. Studenečtí občané svou hojnou účastí vzdávali hold novému státu, neboť o něj museli bojovat.“

Na závěr celého připraveného programu oslav byla odhalena pamětní deska na podstavci bývalého pomníku TGM.

Pomník T. G. Masarykovi, presidentu Osvoboditeli, byl poprvé slavnostně odhalen 28. září 1937, na den české země patrona svatého Václava, jeho autorem byl akademický sochař Ladislav Zívr z Nové Paky. V srpnu 1940 musel být odstraněn z příkazu okresního hejtmana, socha byla sňata z podstavce, zabalena a zakopaná nedaleko svého původního umístění. Záhy však došlo na okresní hejtmanství udání a socha musela být vykopána a rozbita včetně podstavce. Podruhé byla socha TGM (v pořadí druhá) znovu odhalena v den výročí vzniku samostatného Československa 28. 10. 1946 na nově upraveném prostoru pod studeneckým kostelem za mohutné účasti občanů a všech spolků. Socha zůstala na svém místě až do léta 1962, kdy byla odstraněna a uložena na „důstojné“ místo za Makovičkovu garáž (naproti vjezdu do lomu). Za nového nadšení a vydatného přispění občanů byla socha TGM potřetí vztyčena 28. 10. 1968 již v době okupačního působení vojsk Varšavské smlouvy. I historie této sochy byla velice krátká, v noci z 21. na 22. února 1972 byla socha vandalsky stržena, neuctivě k památce velkého občana našeho národa, tak neuctivě, jak to dokázali jen věrní příslušníci normalizační KSČ, kteří i v naší obci měli své vykonavatele vůle strany, pěsti dělnické třídy.

Studenecké lípy

V souvislosti s vysazením Lípy samostatnosti u příležitosti 90 let vzniku ČSR se mnozí spoluobčané ptali na osobnosti, kterým byly zasvěceny lípy vysazeny v roce 1938 na orelském cvičišti (dnes před studeneckou školou). Jedna z nich byla věnována tehdejšímu prezidentovi Edvardu Benešovi, který je však všeobecně známou osobností, a proto postupně představíme studeneckým čtenářům další osobnosti.

Tou druhou nejvýznamnější osobností (pro některé po Masarykovi druhý nejvýznamnější československý politik) je rozhodně ThDr. Jan Šrámek.

Narodil se 11. srpna.1870 v Grycově v okrese Olomouc. zemřel 22. dubna 1956 v  Praze. Během svého politického působení založil řadu křesťanskosociálních spolků, stranu stejného názvu (1899) a v letech 1919–1948 byl předsedou ČSL. Pod Šrámkovým vedením uplatňovala ČSL důsledně státotvornou a demokratickou politiku. Mimo období 1919–1921 byla ČSL zastoupena v každé předmnichovské vládě (kromě úřednických). Prováděl křesťansko-sociální realistickou politiku s ohledem na české ateistické a „husitské“ specifikum. Ve vládě odmítal autoritativní modely včetně domácího nacismu a komunismu. V roce 1938 se postavil proti postoupení velké části Sudet německým nacistům. Po celou dobu první republiky byl Šrámek politikem, který dokázal smiřovat protichůdná stanoviska vládních demokratických stran, a byl proto později ve vypjaté válečné době jmenován předsedou londýnské emigrační vlády. Po válce si byl plně vědom akutního nebezpečí komunistického zvratu, ale jako realistický politik si zároveň uvědomoval mezinárodní souvislosti sovětské moci ve střední Evropě. Jako jediný hlasoval proti odtržení Podkarpatské Rusi a snažil se zpochybnit legitimitu Prozatímního shromáždění, které v průběhu let 1945 a 1946 přijalo řadu osudových rozhodnutí. Již před válkou odmítal zapojit komunisty do vlády, a tím méně chtěl zůstat pod jejich dozorem po únoru 1948. Při pokusu o útěk na Západ byl však dopaden a do smrti vězněn na různých místech republiky (mimo jiné i ve Valdicích).

PaedDr. Petr Junek

Studenecké putování

Deváté Studenecké putování proběhlo v rámci oslav 90. výročí vzniku republiky a pro více než 70 účastníků s průvodcem Mgr. Pavlem Zajícem byla připravena trasa po významných stavbách naší obce. Celé putování bylo zahájeno slavnostním zasazením Lípy samostatnosti a zakončeno položením věnce k Pomníku padlých a odhalením pamětní desky na podstavci bývalého pomníku TGM.

Významnou stavbou pro jednotlivce nebo rodinu je jistě dům, ve kterém žijí. Vlastní dům dotváří i prostředí kolem něj, přístupové cesty, venkovní bazén pro odpočinek a relaxaci, rybníček na ryby, upravená zahrada, starší domy se dále modernizují, zateplení, vytápění tepelným čerpadlem, výměna krytiny, obnovení fasády včetně použití výrazných barev, zkrátka postupný souběh s dobou. Tyto stavby i stavby veřejné (zateplení studenecké školy z evropských fondů) dávají obci příjemný vzhled a reprezentují ji nejen v jejím nejbližším okolí, ale mohou mít vliv i na případnou návštěvnost obce nebo její výběr jako svého budoucího trvalého bydliště.

Nynějšímu vzhledu naší obce předcházel dlouhodobý urbanistický vývoj obce, který probíhal často za mezinárodně složitých podmínek, včetně dvou světových válek. Nynější již dlouhodobě politicky klidná doba a významná mezinárodní spolupráce se širokou výměnou zboží dávají pracovitým a cílevědomým lidem velmi dobré podmínky pro vylepšování staveb a nebo i novou výstavbu.

Pro naše putování za významnými stavbami musíme pominout vzdálenou minulost, protože nám z ní chybí věcné nálezy. První písemná zmínka o existenci Studence pochází přibližně z r. 1395. V té době údajně měla stát na Hradišku tvrz a uváděn je Zbraslav, syn Jaroše ze Studence. Pokud jste navštívili nyní velmi neschůdný vrchol Hradiška, museli jste při cestě po táhlém hřbetu překonat napříč orientovanou sníženinu a ta by mohla vyvolat představu vykopaného obranného příkopu.

V zemských deskách se poprvé objevuje jméno Studenec v r. 1388 v souvislosti s vlastníkem Prziechem ze Studeniez. Jednalo se pravděpodobně o majitele dvora či tvrze nacházejícího se v okolí dnešního domu čp. 178 (vinopalna). Vinopalnu v roce 1934 za 50 000 Kč koupil od majitelky zámku Jany Hiltlové pan Karel Exner.

Základem Studence byly tři dvory, a to studenecký v okolí dnešního kostela, líšenský (Dolní Lišno) blízko Hradiška a zásmucký (Horní Lišno) v místech dnešních domů čp. 170 (Zdeněk Tauchman) a čp. 74 (Benešovi). Poslední části dnešního Studence je Rovnáčov a ten byl do r. 1990 na katastrálním území Martinic. Vyjmenované tři dvory se postupně změnily na obytné domy.

Většina nových obytných domů, které vznikaly před dvěma sty lety, byly dřevěné. Šlo o roubené stavby z tesaných trámů, které byly na kamenné podezdívce. Mezery mezi trámy byly ucpány mechem a zakryty mazaninou, což byla jílovitá hlína smíchaná s plevami ze zbytků klasů, pazdeřím ze stonku lnu a řezankou ze slámy. Střechy byly většinou kryty došky z ručně cepy mlácené slámy. Vymlácenou slámu svázali do velkých hrstí a tyto hrsti nazýváme došky. Došky postupně přivazovali na latě na střeše povřísly, což je vymlácená sláma zkroucená do „provazce“ silného asi tři centimetry. Hřeben a okraje střechy kryli šindelem, což jsou prkýnka vyštípaná z čistého dřeva bez suků a v podélném směru vyhoblovaná do klínovitého žlábku a na druhé straně do klínovitého zúžení s možnosti zasunutí jednoho šindele do druhého. Některé střechy byly kryty železnobrodskou břidlicí. Lomy na tuto břidlici jsou při silnici ze Železného Brodu na Tanvald.

Dřevěné domy mají podél delší strany stavení ve směru do dvora vyvýšený dlaždicový chodník nazývaný zásep, záhrobeň nebo násep. Násep byla zakryta přečnívající střechou. Sloužila k odpočinku, vybavena lavicí, ale především k uchování suchého dřeva a roští na zátop. Z náspi vedly dveře s petlicemi bez zámku do síně, kde byly dveře do sednice, komory, chléva, půdy a poklop do sklepa. Často bývala v síni i pec. Sednice (světnice) měla většinou čtvercový základ, nízký strop s několika trámy, případně s oblými poválky. Podlaha ze širokých prken nezakrývala celou světnici, protože část u dveří byla kryta dlaždicemi. U dveří stávala veliká kachlová kamna s dvěma troubami nad sebou a měděncem (medencem), což byla stabilní kvádrová nádoba na vodu, která se při topení v kamnech ohřívala. Za kamny ve světnici bývala velká chlebová pec a na ní na slamníku spávaly děti. U dveří ve světnici na dlaždicích se pralo prádlo, tlouklo máslo a připravovalo pití a paření pro dobytek.

Tyto roubené stavby většinou zmizely. Pokud se vlastník rozhodl, že si postaví svůj nový dům, tak svoji roubenku zbořil a na jejím místě stojí jeho nynější dům. Výjimečně některé roubenky byly zbořeny a nahrazeny nákladně vybudovanými novými roubenkami. Příkladem je Slavíkovo čp. 283 blízko benzinové pumpy nebo roubenka po Mařence Viznerové čp. 282 na Nouzově. Tyto roubenky však již nemají historickou cennost. Jsou však krásné a precizně vybudované. Některé chalupy jsou uvnitř modernizovány a slouží ke spokojenému celoročnímu bydlení spoluobčanů.

Řada chalup slouží jako chalupářská stavení k občasnému pobytu. Bývají svědomitě udržovány, přispívají k jedinečnému vzhledu obce. Co ale bude s těmi nejcennějšími staveními, která mají historickou nezměněnou podobu a jsou fotografiemi zachycena v krásné a obsáhlé knize Povídání o Studenci a Zálesní Lhotě na str. 26? Pražský rodák pan Belada našel velice vřelý a činorodý vztah k chalupě čp. 110 pod pekařstvím pana Háka při dolení cestě. Říkal mi, že chalupa má asi 200 roků. Nedokázal rozluštit nápis ve štítu na takzvaném záklopovém prkně. Jde o vodorovně přibité prkno v nejvyšší části štítu. Na něm býval napsán vlastník stavby, jméno řemeslníka, který stavbu budoval, a letopočet vyzdvižení neboli postavení stavby. Tato záklopová prkna zrenovovaná a pěkně čitelná můžeme vidět v muzeu v Jilemnici. Druhá rozsáhlejší historicky původní stavba je blízko Lípy svobody, a to Karáskovo č. 19. Pravidelně stavbu navštěvovala paní Vodnárková. Fotografie spolu s předchozí stavbou je na str. 26. Ve světnici této stavby je zachovaná chlebová pec. Obě jmenované stavby představují skutečné stavitelské jedinečnosti po našich předcích. Dekorativní zpracování štítu má bohatou skladbu. Jsou odstupňována jednotlivá pole vodorovnými, postupně dopředu vystouplými štítovými římsami. Mezi nimi jsou svislé ozdobné prvky velmi jemně vyřezávané. Vzniklé menší plochy jsou vyplněny prkénky střídavě šikmo orientovanými nebo svisle orientovanými. Vzniká krásný, vyvážený harmonický celek, Takto bohatý štít mají chalupy krkonošského typu, tedy ty naše. Chalupy jizerského typu mají štít krytý svislými prkny. I takové zde jsou. Postáli jste někdy před těmito lomenicemi v tichém obdivu nad krásou a jedinečnosti tohoto díla starého přes dvě stě let? Škoda že nedokážeme při pohledu vzhůru přečíst sdělení na záklopovém prkně. Zmíněná dvě stavení jsou hodně zpustlá. Zachovalou a překrásnou lomenici má další starobylá roubenka pod Hákovou chatou na dolením konci čp. 268. Její lomenice je asi vůbec nejhezčí. Dosti ji stíní velké stříbrné smrky.

Zděné domy se výrazně uplatnily po roce 1850, tedy od poloviny devatenáctého století a počátkem dvacátého století. Některé z nich nesou letopočet vzniku. Je to dům čp. 296 u Jebavých u Lípy svobody s letopočtem 1881 a iniciálami FK (František Kobr), nebo dům firmy Delta Design (kuchyně), kdysi Pauerův statek čp. 286. Kovové číslice letopočtu jsou vykovány na prahu do prodejny a jde o rok 1872. V domě u Zajícových čp. 304 byl letopočet 1906 vyleptán na skle nade dveřmi nízkého podélného okna. Při modernizaci dveří letopočet nebyl zachován. Kdy jinde mají na domech napsaný letopočet vzniku? Při samotném putování jeden z nejmladších a tradičních účastníků putování Petr Hák upozornil na letopočet 1941 ve štítu domu Mühlbachových (dříve Evžen Zajíc).

Některé domy si zachovaly vzhled, jaký měly při svém vzniku, a tento vzhled majitelé starostlivě udržují. Příkladem je dům pekaře Jaroslava Háka čp. 166 z roku 1907 naproti zámku. Dům působí hezky kombinací bílé barvy na rohových kvádrech a na sloupech po obou stranách dveří a až do rozpletu. Bílé jsou i štukem vytvořené hlavičky andělíčků pod ozdobným obloučkem. Štukové květinové motivy jsou nade dveřmi a v horní části rozpletu. Dvoukřídlé dveře mají okénka chráněná mříží vytvarovanou do uměleckých ornamentů. Větší část plochy stěn má příjemnou okrově žlutou barvu. Krásná a jedinečná stavba!

Výraznou novorenesanční štukovou výzdobu má průčelí zámku z r. 1883 staré 125 let. Motiv průčelí zámku při pohledu od silnice byl uplatněn na pětimetrovém transparentu, který nás zval 30. května 2008 na závod historických vozidel I. Studenecká míle. Krásný nápad a dík za tento symbol Studence patří Jindřichu Synkovi. Původní budova zámku má v přízemí sedm hotelových pokojů, v prvním patře také v podkroví ještě generálský a ještě další jeden pokoj. Pokoje mají 2 nebo 4 lůžka a každý z nich vlastní sociální zařízení, a to WC a sprchový kout nebo koupelnu. Celkem 40 lůžek. V podkroví ještě velká a menší místnost jako školící středisko nebo herna. Přistavěný propojovací trakt, nazývaný zimní zahrada, má recepci, místo pro posezení, ale i rehabilitačně plavecký bazén 8×10 metrů. V suterénu 2 sauny, bazének, masážní místnost, šatnu, tělocvičnu a velkou místnost se zásobníky na ohřátou vodu pro vytápění celého zámku. V pokračování zimní zahrady je budova nového zámku s prostornou a krásnou reprezentativní jídelnou, kuchyní, barem s krbovými kamny. V prvním patře je sedm dvoulůžkových garsonek a byt pro správce. Vše opět s vlastním sociálním zařízením. Dva velké sruby Liptov mají 40 lůžek a dvě společenské místnosti.

Jana Hiltlová (byla dcerou zámožného kupce Hakla z Jilemnice) vlastnila zámek do své smrti v r. 1965. Její muž generál Hiltl zemřel v r. 1937. Má prostý, ale působivý pomník u zdi kostela ve Studenci. Milostivá, jak lidé titulovali paní hraběnku, vystupovala jako dáma. Tmavé šaty zdobilo bílé fiží, nezbytný klobouček s ozdobným závojíčkem a při návštěvě pobožnosti vždy bílé rukavičky a napudrovaný obličej. Jilemnice si připomíná Jana hraběte Harracha a využívá zámek i zámecký park. Hledejme inspiraci i pro Studenec. Tato historie by nás měla povznášet a podporovat lásku k místu.

Původní zámek byl velmi zanedbaný. Špatná střecha, místy promočené stěny. Chemopetrol Litvínov jej koupil v r. 1977 a začala rekonstrukce na rehabilitačně rekreační zařízení. Přístavba propojovací části neboli zimní zahrady a nového zámku proběhla v r. 1986. Sruby přistavěny v r. 1984. Co zámek také má. Vyasfaltované cesty mají 1830 m² a k tomu vyasfaltované hřiště 24×12, tedy 336 m², a vyasfaltované parkoviště 28×20 m², tedy 560 m². Celkem asfaltu 2726 m2, a to by odpovídalo nynějšímu asfaltování cest ve Studenci širokých 2,5 m délkově přes kilometr, a to 1090 m. Jde jen o určité zajímavé srovnání. Hlavní osobností po dobu výstavby a provoz zámku byl za Studenec Jiří Prokop, který zde pracoval v letech 1977 až 2001. Zájemcům rád řekl i o dalších plánech Chemopetrolu, třeba o záměru vybudovat koupaliště. Za Chemopetrol hlavní osobností ve Studenci byl Ladislav Štěrba. Neteř hraběnky Irena Nejedlá zemřela před třemi roky, měla pohřeb do Haklovy hrobky, a to je největší hrobka na jilemnickém hřbitově tvaru domu na konci hlavní cesty od brány.

Z období první republiky je dům čp. 100, a to asi z roku 1920, Postavili ho Bourovi a odkoupila firma Fejfar a Mládek. V nynější době zažívá znovuzrození. Jičínský podnikatel Jiří Kendík obnovil a zabydlel čtyři byty, u kterých byly sníženy stropy a vybudováno vlastní sociální zařízení. Pátý byt je hospůdka vkusně zařízená s krbovými kamny. Krásu obnovy umocňuje již hezky upravené okolí.

Veliký dům z první republiky je vila Lánských z r. 1930. Majitel pan Buchar vilu postavil a paní Bucharová byla švadlenou a provozovala zde krejčovství. Půdorys domu na jižní straně je tvarován do elegantního oblouku s mnoha okny. Právě v této krásné místnosti si nevěsty zkoušely ušité šaty. Nad tímto pokojem, v prvním patře, je prostorná terasa.

Po druhé světové válce vzniklo mnoho domů. Z nich jen několik typů. Rodinný dům Ladislava Plecháče čp. 137 z roku 1984 blízko Lánských. Dům má střechu jen do dvou stran s nestejně velkými polovinami a nestejným sklonem. Podlaží obou polovin jsou navzájem vyšší jen o půl patra. Dům velmi pěkně zapadá do svažitého terénu. Dosti zastoupeny jsou objemné domy zhruba krychlového tvaru a střechou se sklonem do čtyř stran. Třeba dům Františka Plecháče čp. 3 z roku 1967, který je blízko Sedláčkových. Dům má polosuterenní hospodářské podlaží. Nad ním je obytné podlaží pro první rodinu a nutná veranda pro vstup. V prvním patře je místo pro druhou rodinu, tedy dům dvoubytový nebo také nazývaný dvougenerační. Jedny z posledních domů jsou půdorysem velmi prostorné a nepodsklepené, tedy vystavěné na základové desce. Třeba dům pana Materny nebo pana Háka blízko pošty. Jde spíš o domy jednobytové a tedy jednogenerační. Jinou a krásnou podobu má dům pana Vancla u fotbalového hřiště. Krásné a výstavné jsou domy v místě bývalé ovocné školky pana Kučery blízko restaurace Trautenberk.

Novou skutečností ve Studenci je soustředěná výstavba domů na místech s předem vybudovanými inženýrskými sítěmi. Tím je myšleno přivedení vody, elektřiny, vybudování cest a také kanalizačních svodů. Místo pro 8 domů je naproti Plasteku blízko fotbalového hřiště s doposud pěti vybudovanými domy. Druhým místem pro deset domů je Nouzov. Deset zájemců se přihlásilo. Velice pozitivní bylo přebudování nebo vybudování domů na podnikání. Tím vzniklo mnoho pracovních příležitostí a zvýšil se význam obce. Jde o Aries Šulcovi s výrobou punčoch, prodej aut a autoopravna Vladimíra Junka, instalatérské potřeby Otakara Materny, řeznictví Miroslava Noska, Tessitura Monti Cekia stavební rozšíření továrny a další. Domy ve Studenci jsou výstavné a svědomitě udržované. Procestoval jsem Evropu od Kavkazu po Pyreneje. Zdejší výstavba je hodně nad průměrem Evropy, a to je moc hezké zjištění. Malý dodatek. Co s těmi neudržovanými a chátrajícími stavbami?

Pohled z Loreta

Začátkem září mi bylo ctí zastupovat Českou republiku na mezinárodním setkání mládeže AGORÁ v italském Loretu. Se mnou tam byla ještě Eva Renzová za Sekci pro mládež ČBK. Když jsme přistávali na letišti v Anconě, neměli jsme ani tušení, jak skvělý týden nás čeká.

V Centru Jana Pavla II., kde se setkání konalo, jsme poznali kolem sedmdesáti lidí z různých zemí Evropy a Středního východu. A jaký mohl být lepší začátek než společná mše svatá v kapli loretánské baziliky. Když jsme společně zpívali píseň Jesus Christ, you are my life, uvědomil jsem si, jak je krásné, že Pán k sobě zve všechny národy Země.

Standardní den tohoto setkání začínal v osm ráno snídaní. Někteří účastníci však občas dali před sladkými italskými suchary přednost půlhodince spánku navíc. Po ranní modlitbě většinou následovala více či méně zajímavá přednáška. Mottem celého tohoto setkání bylo „Blessed are the peacemakers: God will welcome them as His children“, česky „Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími dětmi“. K tématice míru také směřovaly všechny přednášky. Mě nejvíce zaujala sobotní promluva na téma „Marie, královna míru“, kterou měl loretánský arcibiskup Giovanni Tonucci. Přednášky byly v italštině a díky přítomnosti překladatelů bylo možno je slyšet také v angličtině, francouzštině a arabštině.

Kolem poledne byla každý den mše svatá v místní kapli. O hudební doprovod se většinou postaral multiinstrumentalista Don Pepe. Často zazněly kromě italských také písně s anglickým textem. Několikrát nás překvapila děvčata z Chorvatska zpěvem ve svém rodném jazyce. Mezi těmito písněmi jsme poznali například naši Bárku, Tobě patří chvála nebo Nám, Pane, dal jsi slovo své.

V jednu hodinu nás čekal oběd. První ze tří chodů byly vždy spolehlivě těstoviny. Proti tomuto zvyku se ke konci setkání už začínala bouřit delegace Turecka i některých jiných států. Odpolední volno do čtyř jsme někdy strávili na nedaleké pláži, jindy vycházkou do města.

Ve čtyři hodiny začínal odpolední program. Nejzajímavější byla úterní diskuze ve skupinkách. Téma bylo World's peace starts from your house, tedy Světový mír začíná u tebe doma. Diskuze se ale spíš točila kolem problémů, které se v našich zemích vyskytují. Na závěr jsme si vyměnili okopírované listy se svědectvími, které si měl každý připravit doma.

Po večeři následovala modlitba. Ta se konala v kapli centra nebo byla spojena s krátkou poutí do baziliky. Spát jsme chodili pozdě. Po několika dnech už jsme byli takovými přáteli, že nebyl problém povídat si do ranních hodin. O tom svědčí naše předposlední noc v Loretu, kdy jsme si s několika přáteli řekli „good night“ kolem páté hodiny.

Inu zážitků z Loreta máme mnoho. Který byl nejsilnější, nedokážu odhadnout. Možná setkání se Svatým otcem a následná mše nad hrobem svatého Petra. Nebo noční průvod na slavnosti v Loretu s Pannou Marií, lidmi z města, vlajkami a hudbou. Skvělý byl i fotbalový zápas za mír proti kněžím a mladým z Maceraty a celý výlet do tohoto města. Na to všechno nám zůstanou krásné vzpomínky.

Druhou část našeho pobytu v Itálii od 8. do 11. září jsme měli strávit jako hosté v různých zdejších diecézích. My Češi jsme byli vysláni do města jménem Reggio Emilio. Bydleli jsme v místním domově pro postižené. I tady jsme poznali mnoho skvělých lidí. Navzdory smutným okolnostem zde panovala pohodová domácí atmosféra. Aby ne, když tu měli Pána Ježíše přímo v obýváku. Během dvou dnů jsme měli díky našim přátelským průvodcům příležitost navštívit mnoho zdejších charitních i misijních center a zařízení. Všude jsme nacházeli lidi s velice obětavým a zároveň profesionálním přístupem k této práci.

Z Reggia jsme museli vyrazit ve čtvrtek, a to už v 0.30 v noci. Cestování vlakem noční Itálií mělo své kouzlo. Z římského letiště Fiumicino jsme vzlétli asi v 11.35. Pán Bůh vyslyšel naše modlitby a v Praze jsme šťastně přistáli kolem půl druhé odpolední.

Za všechno, co jsme mohli vidět, zažít i vykonat, děkuji Pánu i všem, kdo se o zdar celé akce AGORÁ DEI GIOVANI DEL MEDITERRANEO nějak zasloužili.

Josef Hák

Zprávy základní školy

V průběhu listopadu 2008 byla kolaudačním řízením ukončena první etapa projektu Rekonstrukce a přístavba Základní školy Studenec pod názvem Snížení energetické náročnosti ZŠ Studenec a souběžně se rozběhla druhá etapa Čistírna odpadních vod pro ZŠ Studenec. Ve velice krátkých termínech se vyrovnala stavební společnost Vekra stavební, s. r. o., a její subdodavatelé včetně místních firem (TBK Střechy Nová Paka, EMAR Pavel Černý, Ladislav Prokeš, Izolmen Petr Jezdinský, Natěračství Buchar Nosek, Truhlářství Horáček & Exner) se smluvními podmínkami i kvalitou práce. Studenecká škola má tak nový slušivý kabát, novou učebnu a především záruku energetických úspor. Poděkování patří nejen výše uvedené firmě, ale především Obci Studenec a starostovi obce Jiřímu Ulvrovi za získání finančních prostředků a provádění stavebního dozoru, vedení školy za denní koordinaci prací s místními subdodavateli, ing. Martinu Šimáčkovi za průběžné konzultace stavebních změn, pracovníkům školy včetně pedagogů za náročné úklidové práce a všem dalším, kteří se na této akci podíleli. Příznivé ohlasy veřejnosti, žáků, pedagogů a hostů jsou tou nejlepší odměnou.

Celá stavba neohrozila včasné zahájení nového školního roku 2008/2009 a poděkování patří i všem žákům školy, kteří vzorně dodržovali bezpečnostní pokyny v průběhu stavby. Jako každoročně došlo k určitým personálním změnám (mateřské dovolené), které jsou vždy pochopitelně vedeny s cílem zajistit kvalitní výuku. Stále však příprava mladých pedagogů na pedagogických fakultách neodpovídá plně požadavkům školství. Umožňuje jednak odchod absolventů s aprobací cizích jazyků mimo školství, jednak dostatečně nepřipravuje budoucí pedagogy na přímou denní práci s žáky a studenty.

Základní škola Studenec uhájila i na tento školní rok existenci speciální třídy, která je určena pro skupinovou integraci žáků, kteří z různých důvodů vyžadují individuální přístup, aby se později na druhém stupni bez problémů zařadili do běžné výuky. K tomu je nutná i úzká spolupráce s rodiči a pak tato přináší očekávaný efekt. Někteří žáci, kteří prošli touto třídou, bez problémů studovali nebo studují na středních školách.

V průběhu prázdnin a počátkem školního roku se modernizovalo i vnitřní vybavení školy včetně výměny osvětlení na druhém stupni. Škola je tak velmi dobře vybavena pro výuku a využití jednotlivých pomůcek je nyní již na samotných učitelích a žácích. Tato skutečnost je nejen zásluhou příspěvku Obce Studenec a dalších obcí (škola je příspěvková organizace), ale i dobré komunikace školy s odborem školství Libereckého kraje a MŠMT při vyjednávání o rozpočtu (úspěšné prosazení zvýšení kapacity mateřských škol a školní družiny) a v neposlední řadě i efektivní doplňkovou činností.

Volba povolání na ZŠ Studenec

V rámci přípravy žáků 2.stupně na budoucí povolání je téma Volba povolání vřazeno do výuky především občanské výchovy, rodinné výchovy a pracovních činností. Dále se žáci účastní různých exkurzí, které je motivují k zamyšlení „kam po základce?“ a „co vůbec bych v životě chtěl/a dělat“.

Co vše například absolvovali žáci 8.a 9.ročníku jenom během listopadu na toto téma?

Burza škol Turnov

V pátek 7. listopadu se vydala celá 9. třída naší školy autobusem na Burzu škol do Turnova, kterou pořádá pro žáky 9. tříd Úřad práce v Semilech a ISŠ Turnov ve spolupráci s Libereckým krajem a Městem Turnov.

Abychom zaplnili autobus, cestovali jsme společně se žáky ze ZŠ Roztoky. Po hodinové jízdě jsme vystoupili před Integrovanou střední školou v Turnově, kde se burza konala. Doprovázela nás výchovná poradkyně Dana Synková, která nám rozdala plánek budovy a názvů škol, jež se zde prezentovaly. Dostali jsme několik rad ohledně chování a mohli jsme se vydat na průzkum. Postupně jsme prošli třídu po třídě a seznamovali jsme se s různými středními školami okresů Semily, Liberce, Jablonce nad Nisou, Jičína a Mladé Boleslavi, dále zde byli i zástupci armády ČR. Bylo nám nabídnuto mnoho informačních letáků a dokonce i některé upomínkové předměty, např. tužky, čepice, atd.. Někteří zástupci středních škol se s námi dali do příjemného rozhovoru, mohli jsme se ptát na vše, co nás zajímalo o jejich škole. Byly zde ale i takové výjimky, kdy si nás zástupci SŠ moc nevšímali.

Ten z nás, kdo chtěl, mohl zhlédnout módní přehlídku pořádanou Střední odbornou školou gastronomie a služeb v Nové Pace, kde předváděli žáci své výtvory a mohu říci, že velmi povedené. Čas nám vymezený utekl velmi rychle a blížil se čas odjezdu. Všichni jsme bezpečně dojeli domů a snad každého z nás zaujala některá z prezentujících se škol. I když z vlastní zkušenosti mohu říci, že je to moc těžké rozhodnutí, jakým směrem se vydat a jakou školu si vybrat. Někdo má už jasnou představu a někomu burza možná pomohla alespoň se nasměrovat na nějakou školu, která by mu vyhovovala. A tak jsme se opět posunuli alespoň o krůček dál ve volbě našeho budoucího povolání.

Lucie Němečková, žákyně 9. tř. ZŠ Studenec

Střední škola gastronomie a služeb Nová Paka

V rámci volby povolání jsme se opět my, deváťáci, tentokrát už bez osmáků, 13. listopadu 2008 vydali do Nové Paky. Zde bylo v plánu navštívit Střední školu gastronomie a služeb (SŠGS). Když jsme přijeli autobusem do Nové Paky, podala nám paní učitelka Brožová, která s námi jela jako náš dozor, veškeré informace, jak bude den probíhat. Z autobusového nádraží jsme se vydali do dílen, které jsou mimo hlavní budovu školy.

Když jsme dorazili na místo, přivítala nás zástupkyně ředitele této školy paní Ladislava Kocourková, která nás po celou dobu naší návštěvy dílen provázela. Provedla nás po jednotlivých dílnách, ve kterých jsme viděli výrobu větrníků a dalších laskomin, které si rádi kupujeme v cukrárně. Poté jsme se přesunuli do pekařské dílny, kde jsme viděli výrobu velmi oblíbeného učňovského chleba. Na konci prohlídky nám paní Kocourková ukázala chloubu školy – čokoládový hrad, který je dílem jedné z jejich studentek a který vyhrál na celosvětové soutěži zlato. Druhou částí prohlídky školy byla hlavní budova, kde jsme byli v učňovské restauraci, která slouží k praktické výuce žáků. Dva studenti nás zde pohostili slibovanými věnečky a teplým čajem. Přišel nás přivítat i sám ředitel školy a pustil nám krátké prezentační video, ze kterého jsme se dozvěděli, jaké obory škola nabízí. Další informace nám doplnil profesor odborného výcviku.

Chtěli jsme si ještě prohlédnout školu, ale bohužel jsme museli pospíchat na autobus. Přesto pro nás tato exkurse byla velmi zajímavá!

Dětský domov Vrchlabí

V pátek 14. listopadu 2008 jsme (pouze my dívky) odjely linkovým autobusem, opět s paní učitelkou Brožovou, do Vrchlabí. Tady jsme se vydaly na exkurzi do dětského domova. Zde nás přivítala velice milá ředitelka tohoto domova paní Dědečková.

V prvním patře nás provedla celým bytem, kde byly nejmenší děti. Poté jsme se odebraly do druhého patra, kde jsme se posadily kolem stolu a paní Dědečková nám vyprávěla o tom, jak to u nich všechno chodí, jaké kapesné děti dostávají, z jakých rodin se sem dostaly atd. Tyto děti normálně navštěvují základní a střední školy. Vysvětlila nám také rozdíl mezi dětským domovem a „pasťákem“. Měli jsme také čas zeptat se na cokoliv, co nás zajímalo. Dozvěděly jsme se, že jsou zde děti ve věku od pěti do devatenácti let. Poté jsme si směly prohlédnout všechny pokoje i ve třetím patře, kde přebývaly nejstarší děti.

Nakonec jsme se rozloučily a pospíchaly na autobus. Opět i zde jsme se dozvěděly mnoho zajímavých věcí a obohatily se o nové náměty k zamyšlení.

Kateřina Ulmanová, žákyně 9.tř. ZŠ Studenec

Prožitkový seminář

Ve dnech 10. 11. a 11. 11. se osmá a devátá třída účastnila tzv. prožitkového semináře, zaměřeného na „prevenci“, pod vedením psycholožky Mgr. Idy Keltnerové.

Osmá třída měla téma: „Probouzím se v ženu… v muže“

Cílem tohoto semináře bylo dotknout se sexuality každého jedince z jeho úhlu pohledu a uvědomit si některá rizika svého chování v této oblasti. Vážit si sám/a sebe je velmi důležité, ne vždy se to ale daří. Brání nám v tom mnohá tabu, v dnešní době více rodinná než společenská. Žáci si vyzkoušeli, jak to vypadá, když se o intimních věcech mluví otevřeně a slušně a vědí, že není ostuda, když člověk se svými problémy vyhledá odbornou pomoc.

Seminář na téma „závislosti“, byl určen pro devátou třídu

Probíhal ve třech fázích. Žáci byli rozděleni do dvou pracovních skupin, vzhledem k velkému počtu a poslední části, která byla nepovinná, se účastnil pouze ten, kdo to tak opravdu cítil.

Každému se pod pojmem závislost vybaví okamžitě kouření, drogy a alkohol. V průběhu tohoto semináře žáci přišli na to, že závislostí v životě máme mnohem více (automaty, jídlo, kamarádi, partneři, nákupy, sex, sebepoškozování, práce…) ajak se s nimi dokážeme vypořádat, je věc další. Seminář umožnil žákům nahlédnout do těchto složitých vazeb a naznačil, jakým způsobem se věci mohou řešit.

Vše, co se týče závislostí, je ale dlouhodobý proces a nic nejde ze dne na den, jen začít! Začít něco měnit a hlavně chtít, protože pomoci se dá pouze tomu, kdo pomoc přijímá…

Tento seminář nelze hodnotit způsobem, jak jsme zvyklí, tzn. líbilo nebo nelíbilo a co jsme se nového dozvěděli. Každý žák je jinak vyspělý, vnímání této věci je tudíž velice individuální záležitostí a nelze dělat závěry. Čas teprve ukáže, jak si v určitých životních situacích povedeme a jak je budeme řešit, zda nám tento seminář dal nějaké ponaučení.

Zajímavé je též hodnocení paní psycholožky, která s žáky pracovala. Podle ní jsou třídy velice názorově vyspělé, nebojí se vyjadřovat své názory a dobře spolupracují. Dívky jsou obvykle sdílnější a více se svěřují se svými pocity, ale chlapci se také zapojili, i když v menším počtu.

Paní Keltnerová byla nadšená z nové podoby naší školy, okouzlená prý byla hlavně přírodním prostředím v okolí. Má pocit, že naše škola je tzv. „rodinného typu“ a překvapilo jí, že jí žáci na chodbě zdravili, i když jí neznali. Barevné třídy na ni působily uklidňujícím dojmem.

Za návštěvu i pochvalu paní psycholožce moc děkujeme a nezbývá než se snažit dále a to není vždy jen práce žáků a pedagogů, také jistě jejich rodin a přátel.

Nezapomínejte, že s úsměvem jde všechno líp…

Mgr. Romana Macháčová, vyučující OV

Studenecký olympionik

Studenecká škola si pozvala na zajímavou besedu svého bývalého žáka Honzu Exnera a s tím nejdůležitějším z této besedy se také pochlubíme naším čtenářům:

One world one dream aneb zase zná orientační běh na světě o 700 lidí více… :-)

Poté, co byla loňská sezona uzavřena mistrovským trojzávodem v Opavě, předpokládal jsem, že mne bude čekat měsíc klidu a pohody. Naopak mne však čekal takový malý osobní vrchol sezony. Ten orientační mi ve Vizovicích protekl mezi prsty, jenže mne čekal jiný, speciální, OLYMPIJSKÝ. Na jaře jsem byl společně se svou spolužačkou, kamarádkou a skvělou o-běžkyní Lenkou Mechlovou na našem sportovním gymnáziu v Jilemnici vybrán, abych se účastnil konkurzu v Praze a pokusil se vybojovat si místo na olympijských hrách v Pekingu. Přes léto jsme se snažili seznámit s olympijskou historií a prohloubit své naděje na splnění životního snu. Konkurz se konal právě na konci října v Praze, přímo v budově Českého olympijského výboru. Pánové u komise se zajímali o naší znalost anglického jazyka, naše názory na olympismus, například i na otázku pražské kandidatury na pořádání OH v roce 2016 či 2020.

Poté nastal těžký měsíc čekání, šance byla malá, ale naděje stále žila. V den, kdy měl dorazit výsledek, jsem bohužel ležel se zápalem plic v jilemnické nemocnici a neměl ani pomyšlení na dopis z Prahy. Po týdnu mne navštívila třídní profesorka, mimochodem strašně milá paní a nesla v ruce obálku. „Jeníku, píšou Vám z Prahy, přišlo Vám to do školy, tak Vám to nesu.“ Byl jsem trochu mimo a dopis otevřel až potom, co „teda Dana“ odešla. Stálo v něm: „Vážený pane Exnere, dovolte mi, abych Vám co nejsrdečněji poblahopřál k tomu, že jste byl vybrán jako účastník Olympijského tábora mládeže při olympijských hrách v Pekingu 2008.“ Okamžitě jsem vzal mobil a volal: „Mami, promiň, v srpnu asi nebudu doma, já jedu do Číny.“ Byl jsem v šoku. Trvalo mi dva dny, než jsem pochopil, co mne potkalo. Měl jsem další půl rok pro co žít, měl jsem další důvod uzdravit se a „začít zase od začátku“. Léňa se bohužel do Pekingu nedostala, stala se první náhradnicí, mrzelo mne to i za ni.

Půlrok utekl jako voda a bylo to tu. 4. srpna jsme odjeli do Prahy, konkrétně na letiště Ruzyně, odkud jsem se společně s Katkou Havlíkovou, další českou účastnicí tábora, vydal na dlouhou cestu až do Číny. Když jsem dorazil na letiště, potkalo mne první milé překvapení, cestoval jsem totiž s nejlepším českým cyklistou Romanem Kreuzigerem a hlavně s celým baskeťáckým týmem holek. To víte, jako sportovec potkat takové hvězdy… „no byl jsem v sedmém nebi“ Cesta byla dlouhá, trvala bezmála sedmnáct hodin, ale stála za to.

Peking byl úžasný, moderní velkoměsto dnešního světa tak, jak má být. Ale bylo něčím takové jiné, typické, všude, kam jste se podívali olympiáda. Každých padesát metrů něco, co symbolizovalo olympijské hry, jejich velikost, jejich krásu. Číňané byli strašně hodní, se vším nám pomáhali a udělali, co nám na očích viděli.

A co je to vlastně ten olympijský tábor mládeže? Stejně jako při každých letních olympijských hrách dostala každá přihlášená země možnost vyslat do Pekingu dva mladé lidi, studenty, sportovce, kteří by se v rámci tábora účastnili olympijských her jako dobrovolníci i diváci. A nejen olympiádou jsme těch krásných čtrnáct dní žili, poznali jsme i mnoho krásných míst čínské kultury, v neposlední řadě i jeden z divů světa, známou Velkou čínskou zeď.

Olympijský tábor se nacházel přímo v centru Pekingu. Jeho letoviskem se stala čínská střední škola a nacházel se pouze několik minut jízdy od olympijské vesnice a že to byl tábor se vším všudy. Možností pro využití volného času bylo opravdu mnoho. Atletický stadion, kino, společenská místnost, herny, stolní tenis či učebny čínské kultury. Jednoduše nám opravdu nic nechybělo.

Hned po příjezdu se mne ujala Xie Dan, osobní dobrovolnice našeho pokoje, velice sympatická čínská studentka, která se o nás po celou dobu skvěle starala. Dovedla mne do pokoje, kde už na mne čekal Aleksa, vodní pólař ze Srbska, a Joe, triatlonista z Lucemburska. Později se k nám připojil i Alejandro, tenista z Hondurasu a už jsme byli kompletní. Kluci byli fajn, nejen, že jsem s nimi zažil spoustu srandy, ale naučil jsem se také, jak se žije v jiných částech světa.

První tři dny jsme cestovali po Pekingu, seznamovali se s ostatními účastníky tábora, navštívili pekingské Zakázané město, bývalý císařský palác, a také jsme si začali pomalu zvykat na místní klima. Když se už hodně ochladilo, bylo kolem 30 stupňů, přes den se teploměr pohyboval tak okolo 40. 8. srpna však nadešel den D mého pobytu v Pekingu. Dopoledne se náš tábor stal poslední zastávkou olympijské pochodně, která potom společně s námi zamířila do Ptačího hnízda, olympijského stadionu, dějiště úvodního ceremoniálu letošních Olympijských her. 95 tisíc lidí, 205 výprav zemí z celého světa a hlavně ta česká. Možná si myslíte, že si atmosféru dokážete představit, ale ujišťuji Vás, kdo nezažil, neuvěří. Bylo to něco úžasného.

Druhý top den přišel v den výletu mezi sportovce, přímo do olympijské vesnice. Nejdříve jsme strávili tak hodinku v mezinárodní zóně nákupem suvenýrů, poté navštívili český olympijský dům, poznali na vlastní kůži některé sportovce a začali si tykat s Romanem Kreuzigerem. Poobědval jsem 20 metrů od Kobeho Bryanta a vydal se zpátky do autobusu.

O své účasti v Číně a v Pekingu jsem napsal i do časopisu Orientační běh. Když jsem přijel do tábora, zjistil jsem, že jsem asi jediný, kdo je tu tak zvaně s neolympijským sportem. Poté, co jsem s hrůzou zjistil, že půlka lidí ví trošku a půlka nic o orienťáku, rozhodl jsem se, že to tak nenechám. Když jsme se představovali a já vyslovil pod dotazem sportů orienteering run, nastalo chvilkové ticho, protože bohužel nikdo moc netušil, o co že to vlastně jde. Připravil jsem si tedy takovou malou prezentaci o OB, nashromáždil jsem fotky i mapy a před takovým menším kinem vystoupil s besedou. Ze začátku se smáli, ale potom bylo vidět, že je to docela zajímá a do konce pobytu jsem každý den slýchával dotazy k orienťáku. Asi Vám nemusím popisovat, jakou radost mi dělalo na ně odpovídat.

Pomalu se blížil konec kempu. Posledním velkým výletem byla návštěva Velké čínské zdi, kam jsme zavítali v opravdu vhodnou dobu, kdy tam skoro nikdo nebyl, a tak jsme šli těch našich 300 metrů jen asi 2 a půl hodiny. Stálo to ale zato. Ten večer jsme také znovu zavítali do Ptačího hnízda a viděli závod žen na 10 kiláčků. Poté nastaly poslední dny a nakonec i poslední večer, závěrečná párty všem kempařů. Odjezd domů, který se neprodleně blížil, nesl každý jinak. Někdo držel emoce hrdě v sobě, ti ostatní, mezi které jsem patřil i já, je dávali jasně najevo. Poslední den jsem ještě zhlédli světový rekord ruské tyčkařky Isinbajevové a pak šupky dupky na letiště. O 24 hodin později jsem se už zase mohl válet ve své posteli a vzpomínat na těch úžasných čtrnáct dní, strávených s úžasnými lidmi. Na závěr mi dovolte ještě několik díků. Díky gymnáziu Jilemnice, díky Českému olympijskému výboru, díky mojí rodině, díky všem, kteří mi umožnili zažít atmosféru olympijských her a poznat, jak se žije na druhé straně světa. Díky.

Střípky z klubu studeneckých seniorů

Rok 2008 se pomalu chýlí ke svému závěru, kdy se mnozí z vás na chvíli zastaví, aby přehodnotili, co se jim v tomto roce podařilo splnit ze svých předsevzetí, kde už síly nestačily. Možná si rádi připomenou okamžiky, které jim mnohdy zpříjemnily fádnost všedních dnů. Nejinak je tomu i v našem Klubu důchodců, kde se stále v hojném počtu scházíme, abychom se pobavili, dověděli něco užitečného, zajímavého, poslechli si známé melodie a s chutí si zazpívali. Rádi mezi sebou vítáme naše nejmladší z MŠ, žáky ZŠ, ale i nadějné muzikanty ZUŠ z Jilemnice. Příjemné je posezení a popovídání u kávičky, zákusku či obloženého chlebíčku. Společně výletujeme za poznáním, aby tak barvy našeho podzimního života byly co nejpestřejší. Dovolte, abych vám tímto přiblížila pestrý program našich setkání v období 2007–8, i když s malým zpožděním.

V září 2007 jsme se opět v hojném počtu setkali, všem byl přečten přibližný program činnosti pro nastávající období. Ještě týž měsíc jsme uskutečnili autobusový zájezd do oblasti Českého ráje. Trasa – Sobotka (starobylá část), Troskovice (muzeum panenek), Sedmihorky (promenáda lázeňským areálem), Dolánky (Dlaskův statek – starobylá architektura, historie vzniku a života, vybavení, hospodářské stroje a nářadí apod.). Závěrečné zakončení v restauraci „U Böhmishů“ v Roztokách, v příjemném prostředí, chutná večeře i občerstvení, hudba a zpěv. Byla nám nabídnuta prohlídka velmi pěkně zrekonstruované sokolovny. Dle vyjádření účastníků se zájezd vydařil i dík zodpovědnému řidiči D. Pošepnému.

V říjnu se konala přednáška sociálního pracovníka Bc. K. Redlicha z Centra pro tělesně postižené v Semilech (sociální práva tělesně postižených, poradny v případě potřeby i pro seniory bezplatné).

V listopadu mezi nás zavítala MUDr. M. Mühlová, zubní lékařka. Hovořila o historii zubního lékařství až po současnost. Zmínila se rovněž o nových metodách léčení. Zdůraznila důležitost preventivních prohlídek a hygieny chrupu.

V prosinci svým vystoupením navodili krásnou atmosféru Vánoc žáci ZŠ pod vedením p. uč. H. Lánské. Nechyběl ani Mikuláš s anděly a čerti. Všem byla nadělena sladkost. Protože jsme byli na sebe všichni hodní, byla nadílka metličkou symbolická. Nechybělo ani mé přání všem, zakončili jsme společným zpěvem koled. Vysoká účast.

V lednu zahájilo novoroční setkání saxofonové kvarteto ZUŠ z Jilemnice pod vedením p. učitele Horáčka. Skladby od J. Ježka a dalších známých skladatelů nás na chvíli vrátily ve vzpomínkách o několik desetiletí zpět. Byl to netradiční program, s velice příjemným zážitkem.

V únoru jsme pořádali masopustní odpoledne. Dík místním sponzorům, hudbě Fi+Je+Pi, známé vypravěčce krkonošských poudaček p. S. Hubačíkové, výhrám i dobrému pohoštění vládla dobrá nálada. Nikdo neodešel domů s prázdnou, dostalo se na všechny. Vysoká účast. V březnu jsme z důvodu onemocnění p. Ol. Kuříka, rodáka z Horky, odložili besedu na následující měsíc. Náhradní program, rekapitulace činnosti KD.

V dubnu se uskutečnila beseda s rodákem, p. uč. Ol. Kuříkem z Horky (toho času žijícím ve St. Pace), který po otci zdědil kroniku, v níž jsou zapsány historické události kolem osídlení Horky. Je pamětníkem událostí z I. a II. světové války, kdy území, na němž se Horka nachází, zasahovalo do 3 okresů, z toho část obydlí stála na území tehdejších Sudet. Na krásná místa svého dětství, obklopená nádhernou přírodou s výhledem na Krkonoše a do kraje, se dodnes rád vracívá.

V květnu již po několik let oslavujeme svátek nejkrásnější, Den matek. Dík ředitelství ZŠ nám je každoročně umožněno slavit ve školní jídelně. V prostorách školy jsme si prohlédli různé výtvarné práce žáků. Potěšil nás i připravený program těch nejmenších z MŠ (říkanky, tanečky, zpěv, flétničky), žáci ZŠ přednesli básně a zpívali písně, za které se v celostátní soutěži umístili na předních místech. Žákyně vyššího ročníku připravily k pohoštění obložené talířky. Závěrem nás ředitel školy PaedDr. P. Junek seznámil s celoročními úspěchy žáků, dále hovořil o přípravě stavebních prací na přístavbu MŠ. Ženám byla předána pozornost, přáníčka od dětí. Jménem všech přítomných děkuji učitelkám MŠ a ZŠ a řediteli školy za pěkné prožití svátku, za přípravu programu.

V červnu se konalo závěrečné setkání v restauraci Pensionu Trautenberk. Po zhodnocení období činnosti Klubu patřil můj dík všem, kteří se podíleli svou pomocí na zdárném průběhu našich setkání – psaní a umístění plakátů, zápisů do klubové kroniky, našim pečlivým servírkám, za dopravu občerstvení, za foto, naší hudbě, všem členům, kteří našemu Klubu zachovávají přízeň. Vedoucímu pensionu p. Hrubému, servírkám a personálu kuchyně za vynikající večeři. Všem, kteří si dokázali najít čas, aby přispěli ke zpestření našeho programu. Dík OÚ za finanční příspěvek a prostory k umožnění setkání, řeznictví p. M. Noska za masné produkty, pekařství J. Háka za výborné vánočky, manželům Šulcovým z Ariesu za silonové punčochové výrobky, zemědělskému družstvu Zetka, Konzumu U Sedláčků, Zvičinské uzenině Korda, Zelenině „U Ostenů“ Na Špici, Potravinám U Jarých (všem za dárkovou pozornost), dík i všem drobným dárcům z řad našich členů.

Je teď na vás, jak posoudit naši činnost a zda se třeba v brzké době i vy stanete stálými členy našeho Klubu důchodců, abyste se sešli se svými známými, pohovořili, zavzpomínali, vylepšili náš program, aby i podzim vašeho života zazářil těmi nejkrásnějšími barvami.

Všem, kteří ze zdravotních důvodů nemohou chodit mezi nás, přeji pohodu, zlepšení zdraví a pokud jim mezi námi bylo dobře, ať na nás v dobrém vzpomenou.

Libuše Ježková, předsedkyně KD

Důchodci – „do boje“ s chorobami

Při říjnovém setkání si přítomní členové KD vyslechli mnoho zajímavostí o včeličkách a jejich píli. Díky p. Věrku Noskovi za vzornou přípravu přednášky.

O prospěšnosti medu pro naše zdraví víme jistě všichni, ale snad některé čtenáře zaujme kombinace medu se skořicí.

V čem nám může pomoci?

Nemoci srdce – smíchejte med s mletou skořicí a mažte na chleba místo džemu. Jezte pokud možno pravidelně k snídani. Snížíte hladinu cholesterolu v krvi. Směs vrací cévám a žilám pružnost, chrání před infarktem.

Potíže se žaludkem – med se skořicí úspěšně léčí bolesti žaludku a chrání jej od vzniku žaludečních vředů. Krom toho lžička skořice a 2 lžíce medu požité před jídlem brání zvýšení kyselosti žaludku.

Potíže imunitního systému – každodenní konzumace medu posiluje bílé krvinky v jejich boji s viry a bakteriemi.

Chřipka – med obsahuje přírodní látky, které zabíjejí kmeny chřipky.

Cholesterol – 2 lžíce medu a 3 čajové lžičky skořice smíchejte s 2 dcl teplé vody. Dokážete snížit hladinu cholesterolu až o 10 procent do 2 hodin. I samotný med, je-li užíván denně, zabraňuje zvyšování hladiny cholesterolu.

Konzumace medu v malých dávkách nemůže ublížit ani diabetickým pacientům.

Věřme, že senioři užívající med se skořicí v poměru 1:1 jsou čilejší a pohyblivější.

Stálé zdraví přeje členka Klubu důchodců

Sportovní zprávy

T. J. Sokol Studenec – připravované akce

17. 12. 2008	Vánoční kritérium žactva a dorostu v běhu na lyžích
31. 12. 2008	Lyžařský výstup na horu Strážník spojený se silvestrovským přípitkem
24. 1. 2009	Sokolský ples
21.–22. 2. 2009	Přebor ČOS a krajský pohárový závod v běhu na lyžích

Fotbalový podzim 2008 SK Studenec

Fotbalový podzim 2008, a tím i celý fotbalový rok je již téměř za námi. Zbývá ještě tradiční Vánoční turnaj v areálu Pensionu Trautenberk a dalším ročníkem Studeneckého mariáše o prvním lednovém víkendu v roce 2009 odstartujeme další rok činnosti SK Studenec (po svém znovuobnovení v roce 1991 tedy již osmnáctý). S výsledky v roce 2008 a především s podzimem 2008 může panovat mírná spokojenost. Všechna mužstva jsou v popředí svých tabulek, polepšili jsme se i v soutěžích slušnosti (s jedním vyloučeným hráčem za taktický faul), studenecký trávník je po intenzivní letní péči asi v nejkvalitnějším stavu ve své padesátileté historii (hřiště u sokolovny bylo otevřeno v roce 1958).

Starší přípravka

Starší přípravka s nejstarším ročníkem 1998 pokračuje pod vedením Vaška Vancla a Jardy Kadlece a i po odchodu kvalitních hráčů ročníku 1997 dosahuje překvapivě dobrých výsledků. Chybí však především ročník 1999, a tak v příštím roce bude v soutěžích hrát pouze mladší přípravka, která se už v současné době pilně připravuje na příští sezónu 2009/2010, kdy bude zařazena do okresního přeboru mladších přípravek. Po podzimní části soutěže je mužstvo zatím v polovině tabulky, kterou suverénně vede Jiskra Libštát, který spojil své síly v mládežnické kopané s FK Košťálov a výsledky tohoto spojení se již naplno projevují nejen v této soutěží, ale i v účasti mládežnických družstev FK Košťálov v krajských přeborech žáků a dorostu. O lepší umístění připravily minižáky především neproměněné šance a zbytečné chyby v závěru některých zápasů (SK Semily, SK Jilemnice A), v zápasu s Rovenskem se u klíčových hráčů projevila i únava po předchozím školním bruslení.

Mužstvo dále sehrálo dva přátelské zápasy se Sokolem Martinice a v obou zvítězilo 6:1 a 13:1. Příležitost v těchto zápasech dostali především hráči širšího kádru.

1. Jiskra Libštát A	10	10	0	0	89:10	30	(15)
2. SK Jilemnice A	10	8	1	1	75:14	25	(10)
3. Sokol Rovensko	10	6	2	2	21:18	20	(5)
4. SK Semily	10	6	1	3	35:22	19	(4)
5. Jiskra Libštát B	10	5	3	2	24:19	18	(3)
6. SK Studenec	10	5	1	4	46:18	16	(1)
7. FK Sedmihorky	10	4	2	4	26:26	14	(2)
8. Sokol Nová Ves	10	2	1	7	14:39	7	(-8)
9. SK Jilemnice B	10	1	2	7	9:55	5	(-7)
10. Sokol Martinice	10	1	1	8	13:67	4	(-14)
11. Spartak Rokytnice	10	0	0	10	9:73	0	(-18)

Výsledky
Libštát B	2:1	Exner 2
Sedmihorky	2:2	Exner, Korotvička
Semily	0:1
Rokytnice	12:0	Drbohlav 4, M. Vancl 3, Korotvička 2, Exner, Šír, Němeček
Jilemnice B	11:0	Exner 4, Korotvička a M. Vancl 3, Šír
Nová Ves	2:1	Korotvička 2
Libštát A	1:6	M. Vancl
Martinice	13:1	Korotvička 7, Němeček, Šír. Mejvald, Kadlec, M. Vancl,
Rovensko	0:2	Exner
Jilemnice A	3:4	M. Vancl 2, Korotvička

Střelci:

16 – Vašek Korotvička

10 – Míša Vancl

9 – Tomáš Exner

4 – Vašek Drbohlav

3 – Pavel Šír

1 – Péťa Němeček, Honza Kadlec, Páťa Mejvald

Starší žáci

Největší diskuse se vedla o přihlášce mladších i starších žáků, kádr však nebyl natolik početný, abychom zvládli obě soutěže, tedy mladších i starších žáků. Nakonec bylo přihlášeno pouze mužstvo starších žáků pod vedením Radka Mejvalda a Ríši Noska, Marek Čivrný, Danda Mejvald a Martin Kuřík byli uvolněni na hostování do Semil. Kádr byl doplněn loňskými minižáky a z Horek, kde zrušili žákovské družstvo, přišli na hostování Stanislav Pavlas a Marek Pospíšil. Žáci si zatím počínali suverénně, ale osud jim nepřál v posledním zápase s loňským přeborníkem Poniklou, neboť nemohl nastoupit pilíř obrany a celého mužstva Tomáš Stránský, který většinou stačil pokrýt všechny soupeřovy útočníky sám. Přesto se v mužstvo v zápase zvedlo, vyrovnalo stav utkání a jen slabší výkon začínajícího rozhodčího, který v závěru zápasu neodpískal jednoznačnou penaltu za faul na Janu Šimáčkovou, je připravil vítězství a o prvenství v soutěži.

1. SK Studenec	8	7	1	0	43:7	22	(10)
2. TJ Poniklá	8	7	1	0	35:8	22	(10)
3. SK Mírová	8	5	0	3	42:8	15	(6)
4. Sokol Horní Branná	8	5	0	3	21:8	15	(6)
5. Sokol Jablonec	8	4	0	4	24:18	12	(-3)
6. Spartak Rokytnice	8	3	0	5	11:11	9	(-6)
7. TJ Vysoké	8	3	0	5	11:27	9	(-6)
8. Sokol Roztoky	8	1	0	7	12:46	3	(-9)
9. FC Víchová	8	0	0	8	2:68	0	(-9)

Výsledky
Jablonec	4:1	Vydra, Krejčí, Nedomlel, Klíma
Roztoky	12:1	Krejčí 4, Kulhánek, Stránský, Nosek a Klíma 2
Vysoké	6:1	Kulhánek 3. Krejčí 2, Vydra
Mírová	2:1	Kulhánek, Klíma
Horní Branná	3:0	Kulhánek 2, Krejčí
Víchová	10:0	Klíma 3, Krejčí a Nosek 2, Kulhánek, Stránský, J. Vancl
Rokytnice	3:0	Krejčí, J. Kuřík, Šimáčková
Poniklá	3:3	Kulhánek 2, Krejčí

Střelci:

12 – Patrik Krejčí

11 – Michal Kulhánek

7 – Zdenda Klíma

4 – Michal Nosek

3 – Tomáš Stránský

2 – Radek Vydra

1 – Vojta Nedomlel, Jenda Kuřík, Kuba Vancl, Jana Šimáčková

Dorost

Vzhledem k tomu, že v okrese zbyla pouze tři mužstva, všechny dorostenecké týmy byly zařazeny do I.A třídy dorostu Libereckého kraje o 14 účastnících. Věkové mladé družstvo si pod vedením Tondy Pacholíka a Vlada Letkovského (ten však v druhé polovině podzimu ze zdravotních důvodů chyběl) vedlo zatím úspěšně a nebýt „podivné“ porážky v posledním zápase s Bozkovem (dorostenci v něm dostali téměř tolik gólů jako za celý podzim), byli by společně se Zásadou v čele tabulky. I přes početný kádr však mužstvo bojuje s minimální lavičkou, neboť v průběhu podzimu přišly mnohé absence (zranění, nemoc, školní povinnosti) a mužstvo bylo doplňováno i staršími žáky. Je třeba, aby se více zapojili hráči širšího kádru, kteří docházeli sporadicky nebo vůbec. Z jednotlivců je třeba pochválit tréninkovu píli a přístup Kuby Stránského, na němž je herní pokrok nejznatelnější, a z věčného žákovského náhradníka se vypracoval v nejlepšího střelce mužstva. A až se mu podaří proměňovat více vypracovaných brankových příležitostí, bude jeho střelecká bilance ještě výraznější.

Pro jarní část sezóny projevili zájem hrát ve Studenci Tomáš Hampl a Milan Ježek, kteří v současné době jako hráči Dolní Kalné hostují ve Vrchlabí a místní dorost zde prožívá řádnou krizi, o čemž svědčí i třicetigólové příděly. O jejich dalším osudu rozhodne zimní jednání s oběma oddíly, tedy FC Vrchlabí a FC Dolní Kalná (jako nadějnější se jeví příchod Tomáše Hampla, neboť s Milanem Ježkem již v Kalné počítají do týmu dospělých).

1. Zásada	13	10	1	2	39:18	31	(10)
2. Železný Brod	13	9	2	2	43:16	29	(8)
3. Nová Ves (SM)	13	9	2	2	46:26	29	(11)
4. Studenec	13	9	1	3	25:17	28	(10)
5. Lučany	13	9	0	4	48:25	27	(6)
6. Horní Branná	13	8	1	4	34:20	25	(7)
7. Plavy	13	7	0	6	51:41	21	(3)
8. Mírová	13	4	2	7	24:34	14	(-7)
9. Bozkov	13	4	1	8	30:42	13	(-8)
10. Benecko	13	3	2	8	22:45	11	(-7)
11. Jablonec n. Jizerou	13	2	4	7	15:29	10	(11)
12. Víchová	13	2	3	8	17:35	9	(-9)
13. Rychnov	13	3	0	10	19:48	9	(-9)
14. Pěnčín	13	2	1	10	24:41	7	(-14)

Výsledky
Mírová	1:0	Benecko	2:1
Železný Brod	2:2	Rychnov	2:0
Lučany	3:1	Víchová	3:0
Zásada	0:1	Pěnčín	2:1
Horní Branná	3:1	Jablonec	2:0
Nová Ves	0:2	Bozkov	3:7
Plavy	2:1

Střelci:

5 – Kuba Stránský

3 – Jirka Šír a Kuba Šmíd

2 – Zdenda Hanzlík, David Bartoň, Petr Kupkár, Luboš Kopáček, Patrik Vérteši

1 – Michal Pacholík, Kuba Pacholík, Luboš Lejdar, Martin Havlíček

Béčko

Do vedení béčka se s vervou a poctivě pustil Petr Bartoň a po podzimní části soutěže je mužstvo v čele tabulky okresní soutěže, což je cennější o to, že se tak stalo převážně zásluhou kádru béčka, neboť některé zápasy áčka, dorostu i béčka se hrály souběžně. Výjimkou jsou pouze střelecké zářezy Luboše Brože a občasné posílení zálohy Michalem Chrtkem. Naopak hráči béčka několikrát vypomohli áčku (Vlasta Metelka, Jirka Ulvr, Filip Jezdinský). Do branky se po několika letech vrátil Jarda Vydra a přesvědčuje o svých brankářských kvalitách. K nejvydařenějším zápasům patřil především domácí zápas s košťálovským céčkem a především vítězství v Zálesní Lhotě za fotbalové atmosféry, za kterou by se nemusel stydět ani divizní klub.

1. SK Studenec B	13	10	0	3	37:21	30	(12)
2. HSK Benecko	12	8	1	3	38:23	25	(13)
3. 1. FC Tatobity	12	8	0	4	31:23	24	(3)
4. Sokol Rovensko B	13	7	2	4	45:26	23	(2)
5. Sokol Mříčná	12	7	1	4	35:19	22	(4)
6. SK Mírová B	11	6	2	3	27:15	20	(-1)
7. Sokol Zálesní Lhota	12	6	2	4	28:28	20	(5)
8. TJ Poniklá	13	6	1	6	35:31	19	(-2)
9. FC Víchová B	13	6	1	6	21:22	19	(-2)
10. FK Košťálov C	12	3	2	7	31:37	11	(-7)
11. Spartak Rokytnice B	13	3	2	8	16:35	11	(-7)
12. Sokol Horka	12	2	1	9	10:36	7	(-14)
13. TJ Vysoké B	12	0	1	11	9:47	1	(-14)

Výsledky
Rovensko B	3:1	Bartoň, Buchar, Jezdinský
Benecko	2:1	Metelka 2
Víchová B	3:1	Letkovský, Ulvr, Metelka
Mříčná	2:1	Metelka, Brož
Poniklá	0:2
Tatobity	2:1	Letkovský, Jezdinský
Horka	2:1	Ulvr, Brož
Vysoké B	6:1	Ulvr 4, M. Šedivý, Buchar
Mírová B	3:1	Letkovský, Puš, Metelka
Rokytnice B	0:3
Košťálov C	8:2	Brož 4, Mejvald, Ulvr, Puš, M. Šedivý
Rovensko B	1:6	Jezdinský
Zálesní Lhota	5:0	Letkovský a Bartoň 2, Ulvr

Střelci:

8 – Jirka Ulvr

6 – Luboš Brož

5 – Vlasta Metelka

4 – Vlado Letkovský, Filip Jezdinský

3 – Petr Bartoň

2 – Honza Buchar, Marek Šedivý, Roman Puš

1 – Ráďa Mejvald

Áčko

Áčko převzal František Hladík a Martin Nedomlel a naordinovali mužstvu poctivou letní přípravu. Ta se ukázala především na začátku sezóny, kdy obě mužstva dospělých odehrála devět vítězných zápasů, což je určitě výrazný záznam do historie. Další průběh však ukázal běžné problémy, poklesla účast na trénincích, neboť především studenti nastoupili do škol a přišla i zranění (Brett, M. Chrtek, Jodas, V. Tauchman) a zároveň i první porážky. Mužstvo bojuje o čelo tabulky a přínosem byl i návrat Martina Kupce z hostování v Dukle Praha. Tým těžil především ze střelecké formy Luboše Brože a výborných výkonů Járy Kočárka v defenzívě. Po podzimu ztrácí na vedoucí lomnické béčko jediný bod a navíc obě mužstva z čela tabulky hostí na domácím hřišti. Bude záležet na kvalitě zimní přípravy a případném doplnění hráčského kádru, neboť v řadě případů na lavičce byli při zranění několika hráčů pouze dorostenci.

1. Lomnice n. Popelkou B	13	10	2	1	40:11	32	(14)
2. SK Studenec	13	10	1	2	34:12	31	(13)
3. Sokol Nová Ves	13	9	2	2	33:16	29	(14)
4. Sokol Kruh	14	7	3	4	22:17	24	(3)
5. FK Košťálov B	13	7	2	4	32:24	23	(5)
6. SK Jilemnice B	13	6	2	5	29:24	20	(-1)
7. Sokol Martinice	13	6	1	6	36:33	19	(1)
8. Jiskra Libštát	13	5	2	6	32:30	17	(-4)
9. SK Jivan Bělá	14	4	2	8	24:36	14	(-10)
10. Sokol Stružinec	13	3	3	7	20:24	12	(-9)
11. Sokol Horní Branná B	14	3	3	8	21:29	12	(-9)
12. Sokol Roztoky	12	3	3	6	14:28	12	(-9)
13. Sokol Dolní Branná B	14	3	3	8	29:55	12	(-9)
14. TJ Vysoké	14	1	3	10	14:41	6	(-15)

Výsledky
Libštát	3:1	Brož 2, V. Tauchman
Stružinec	1:0	Brož
Kruh	3:1	M. Chrtek, Brož, Brett
Roztoky	6:1	Brož 3, Urban, T. Synek, J. Tauchman
Bělá	4:0	Urban, Jodas, Brož, T. Synek
Košťálov B	3:3	Urban, Kočárek, Brett
Nová Ves	0:3
Dolní Branná B	4:0	J. Šedivý 2, Urban, M. Chrtek
Lomnice B	1:2	Kupec
Horní Branná B	1:0	Urban
Jilemnice B	3:0	Brož 3
Vysoké	3:0	Jezdinský 2, Brož
Martinice	2:1	Brož, Kupec

Střelci:

13 – Luboš Brož

5 – Martin Urban

2 – Míša Chrtek, Ondra Brett, Tomáš Synek, Pepa Šedivý, Martin Kupec, Filip Jezdinský

1 – Víťa Tauchman, Kuba Tauchman, Aleš Jodas, Jára Kočárek

Ostatní zprávy

Další studenečtí fotbalisté hostují v mládežnických mužstvech vyšších soutěží, Martin Kuřík a Danda Mejvald bojují pod vedením Pavla Čížka s mladšími žáky SK Jilemnice o body v krajské soutěži Libereckého kraje. Oba dva jsou společně s Jendou Kuříkem a Zdendou Klímou členy okresního výběru, který je po dvou turnajích na 2. místě za Českou Lípou a před Libercem a Jabloncem nad Nisou. Mára Čivrný naopak tvrdí obranu starších žáků SK Semily v krajském přeboru Libereckého kraje. Jirka Povr pokročil do prvního mužstva mladšího libereckého dorostu, který po podzimu vede českou ligu (druhá nejvyšší soutěž) a cílem libereckého dorostenců je postup do nejvyšší dorostenecké soutěže.

Nejvýraznějšího úspěchu zatím dosáhla Eva Bartoňová, která přidává další starty v ligovém mužstvu FC Hradec Králové (ženský fotbal DFC Slávia Hradec Králové přešel pod křídla profesionálního fotbalového klubu FC Hradec Králové). Na základě svých dobrých výkonů byla nominována do reprezentačního výběru ČR U17 a odjela s ním na první část kvalifikace o postup na Mistrovství Evropy do Makedonie. V rámci přípravy tento výběr sehrál přátelský zápas s výběrem Bavorska a k vítězství 4:3 přispěla Eva jedním gólem. V Makedonii výběr U17 nejprve i zásluhou Evy, která vstřelila ve svém reprezentačním debutu 5 branek, rozstřílel Lotyšsko 10:1, pak po velkém boji na těžkém terénu zdolal domácí Makedonii 2:1 a nakonec si poradil i s Polskem 2:0. V další fázi kvalifikace se tým U17 utká počátkem dubna 2009 v Belgii se Španělskem, Anglií a domácím celkem. Na základě těchto výkonů projevil zájem o Evu nejlepší tým ženské kopané v ČR AC Sparta Praha a Eva byla nominována do ankety ženského fotbalu ČMFS za rok 2008 v kategorii Talent roku. Blahopřejeme jí a v její další kariéře jí drží celý SK Studenec palce.

SK Studenec – orientační běh

Východočeský pohár

Oblastní žebříček Východočeské oblasti zahrnoval celkem 15 závodů jednotlivců, z toho závod v Luštěnicích byl společný s Ještědskou oblasti a závod v Autokempu Hluboký u Holic byl společný s oblastí Vysočina. V letošním ročníku dosáhli studenečtí závodníci mimořádně úspěšných výsledků a v oddílové historii je sezóna 2008 jednoznačně nejúspěšnější. V soutěži družstev zvítězili žáci i dorostenci a především vítězství žáků byl naprosto suverénní. Vyhráli ve 14 z 15 závodů a o naprostý triumf ve všech závodech je připravilo onemocnění Saši Čemeljuchové a Petra Jezdinského.

Konečné pořadí žáků:
1. SK Studenec	2072 b.
2. Lokomotiva Pardubice	1784
3. SOOB Rychnov n. Kn.	1725
Celkem bodovalo 21 družstev.
Konečné pořadí dorostu:
1. SK Studenec	140 b.
2. Slavia Hradec Králové	99
3. Spartak Vrchlabí	96
Celkem bodovalo 18 družstev.
Konečné pořadí dospělých:
1. Lokomotiva Pardubice	1323 b.
2. OB Vamberk	922
3. OK 99 Hradec Králové	821
13. SK Studenec	203
Celkem bodovalo 20 družstev.
Konečné pořadí veteránů:
1. Lokomotiva Pardubice	1401 b.
2. OK 99 Hradec Králové	1346
3. Slavia Hradec Králové	970
16. SK Studenec	169
Celkem bodovalo 23 družstev.

Celkové výsledky oblastního žebříčku dorostu a dospělých (16 závodů)

D16C (16 závodníků):		H21 C (127 závodníků):
1. Hana Grundmannová	Lok. Trutnov	1. Vlastimil Polák	Spartak Vrchlabí
6. Kateřina Ducháčková	SK Studenec	31. Tomáš Chrást	SK Studenec
10. Vendula Kalenská	SK Studenec	41. Petr Junek	SK Studenec
16. Veronika Truxová	SK Studenec	49. Michal Erlebach	SK Studenec
D18C (20 závodníků):		H21D (53 závodníků):
1. Žaneta Říčařová	Rychnov n. Kn.	1. Libor Netopil	OK99 Hr. Králové
12. Andrea Čechová	SK Studenec	47. Jan Synek	SK Studenec
D21D (63 závodníků):		H45C (55 závodníků):
1. Pavla Švíglerová	Lok. Pardubice	1. Ivan Uvizl	SK Studenec
9. Kateřina Kalenská	SK Studenec	26. Petr Junek	SK Studenec
53. Petra Junková	SK Studenec	40. Jiří Marek	SK Studenec
H16C (30 závodníků):
1. Marek Uvizl	SK Studenec	13. Martin Klouček	SK Studenec
4. Michal Kučera	SK Studenec	16. Jakub Janata	SK Studenec
5. František Hladík	SK Studenec	22. Martin Vik	SK Studenec
6. Jiří Charvát	SK Studenec

Celkové výsledky oblastního žebříčku žáků

D10C (18 závodníků):		D14C (12 závodníků):
1. Markéta Urbanová	SK Studenec	1. Lenka Svobodová	Lok. Trutnov
17. Natálie Jezdinská	SK Studenec	2. Lucie Pacholíková	SK Studenec
		5. Saša Čemeljuchová	SK Studenec
D12C (29 závodníků):		H10C (28 závodníků):
1. Eliška Kulhavá	Rychnov n. Kn.	1. Daniel Vandas	OB Vamberk
8. Kristýna Šemberová	SK Studenec	8. Aleš Kalenský	SK Studenec
10. Karolína Tauchmanová	SK Studenec	H12C (32 závodníků):
13. Denisa Kadavá	SK Studenec	1. Vojtěch Netuka	Slavia HK
26. Michaela Dubská	SK Studenec	20. Zdeněk Klíma	SK Studenec
29. Simona Hamáčková	SK Studenec	32. Petr Jezdinský	SK Studenec
D12D (11 závodníků):		H14C (26 závodníků):
1. Tereza Koderičová	Lok. Trutnov	1. Radek Dvořáček	OB Vamberk
9. Petra Jezdinská	SK Studenec	2. Štěpán Kučera	SK Studenec
10. Barbora Šimůnková	SK Studenec	5. Tomáš Kučera	SK Studenec

V jednotlivých závodech jsme získali celkem 64 umístění na stupních vítězů, z toho 16 prvních míst, 28 druhých míst a 20 třetích míst.

29. 3. 2008 Luštěnice (SK Studenec)
D12D Simona Hamáčková	2.		H14C Štěpán Kučera	3.
5. 4. 2008 Biřička (OK99 Hradec Králové)
D10C Markéta Urbanová	3.		H14C Štěpán Kučera	2.
D14D Simona Hamáčková	1.
12. 4. 2008 Sklenářka (OOB Vamberk)
D10N Jana Jiroutová	2.		H16C Marek Uvizl	3.
D12C Kristýna Šemberová	2.		H45C Ivan Uvizl	1.
H16C Michal Kučera	2.
19. 4. 2008 Sibiř (SOOB Rychnov nad Kněžnou)
D14C Lucie Pacholíková	3.		P Andrea Čechová	2.
H16C Marek Uvizl	2.		P Václava Kuříková	3.
H45C Ivan Uvizl	1.
27. 4. 2008 Jilemnice (OK Jilemnice)
D10C Markéta Urbanová	3.		H16C Marek Uvizl	2.
D14D Simona Hamáčková	1.		H45C Ivan Uvizl	1.
H14C Štěpán Kučera	2.		P Václava Kuříková	1.
10. 5. 2008 Horní Staré Buky (Slavia Hradec Králové), Oblastní mistrovství Východočeské oblasti na klasické trati
D14C Saša Čemeljuchová	3.		H12C Zdeněk Klíma	2.
31. 5. 2008 Opočno (KOB Dobruška), Oblastní mistrovství Východočeské oblasti na zkrácené trati
D10C Markéta Urbanová	2.		H45C Ivan Uvizl	2.
D12C Kristýna Šemberová	2.		H50C Jiří Marek	1.
D14C Lucie Pacholíková	3.
31. 5. 2008 Na Zámku (KOB Dobruška), Oblastní mistrovství Východočeské oblasti ve sprintu
D10C Markéta Urbanová	1.		H50C Jiří Marek	2.
H45C Ivan Uvizl	2.
28. 6. 2008 Dobrošov (Start Náchod)
D10N Natálie Jezdinská	3.		H14C Štěpán Kučera	1.
D14C Saša Čemeljuchová	2.		H16C Marek Uvizl	2.
D16C Kateřina Ducháčková	3.		H45C Ivan Uvizl	1.
27. 9. 2008 Studené (Sokol Žamberk)
D10C Markéta Urbanová	1.		D16C Kateřina Ducháčková	2.
D10N Natálie Jezdinská	2.		H14C Tomáš Kučera	3.
D12D Petra Jezdinská	3.		H16C František Hladík	3.
D14C Saša Čemeljuchová	2.
4. 11. 2008 Debrné (Spartak Vrchlabí)
D10N Jana Jiroutová	3.		H14C Štěpán Kučera	2.
D14C Lucie Pacholíková	2.		H16C Jakub Janata	2.
D21D Kateřina Kalenská	3.		HDR Petr Jezdinský	3.
H14C Tomáš Kučera	1.
11. 10. 2008 Pilníkov (Lokomotiva Trutnov)
D12C Kristýna Šemberová	2.		H16C Marek Uvizl	1.
D14C Saša Čemeljuchová	2.		H16C František Hladík	3.
18. 10. 2008 Za barákem (SK LOB Nová Paka)
D10C Markéta Urbanová	2.		H45C Ivan Uvizl	1.
D14C Saša Čemeljuchová	2.		HDR Andrea Budínová	1.
D14C Lucie Pacholíková	3.
25. 10. 2008 Autokemp Hluboký (Lokomotiva Pardubice)
D10C Markéta Urbanová	3.		H14C Štěpán Kučera	2.
2. 11. 2008 Brada (Sportcentrum Jičín)
D10C Markéta Urbanová	3.		H45C Ivan Uvizl	1.

Vítězka oblastního žebříčku Markéta Urbanová Lucie Pacholíková na 2. místě oblastního žebříčku Štěpán Kučera, 2. místo v oblastním žebříčku Ivan a Marek Uvizlovi, vítězové oblastního žebříčku

Podkrkonošská liga v orientačním běhu

SK Studenec je společně s dalšími podkrkonošskými kluby spolupořadatelem celoroční osmidílné série závodů pod názvem Podkrkonošská liga (Jičín, Jilemnice, Nová Paka, Studenec, Trutnov, Vrchlabí). Ve Studenci proběhly dva závody, z nichž ten poslední byl zároveň závodem s vyhlášením výsledků. A tady je konečné pořadí celé série (závodníci bez uvedeného oddílu jsou z SK Studenec):

D10N (27 závodníků):	H10N (13 závodníků):	H10 (13 závodníků):
1. Eliška Ulvrová	1. Matěj Karásek (Jičín)	1. Vít Doležal (SC Jičín)
3. Natálie Jezdinská		2. Aleš Kalenský
4. Jana Jiroutová	D10 (14 závodníků):
19. Markéta Hamáčková	1. Markéta Urbanová
22. Tereza Chrástová
D12 (16 závodníků):	H12 (11 závodníků):	H14 (6 závodníků):
1. Denisa Kadavá	1. Zdeněk Zikmund (Jičín)	1. Vojtěch Tázlar (N. Paka)
2. Kristýna Šemberová	5. Zdeněk Klíma	3. Štěpán Kučera
3. Karolína Tauchmanová	7. Petr Jezdinský	4. Tomáš Kučera
4. Michaela Dubská
10. Barbora Šimůnková	D14 (6 závodnic):	D16 (3 závodníci):
12. Simona Hamáčková	1. Lucie Pacholíková	1. Kateřina Ducháčková
13. Olívie Běhounková	5. Saša Čemeljuchová	2. Vendula Kalenská
H16 (4 závodníci):	P4 (76 závodníků):
1. Jakub Janata	1. Vlastimil Polák (Vrchlabí)	33. Dana Chrástová
3. Martin Vik	6. Tomáš Chrást	53. Petr Junek
4. Michal Kučera	25. Jakub Janata	54. Martin Vik
5. František Hladík	28. Kateřina Kalenská	60. Marek Uvizl

Pozvánka

SK Studenec zve na tradiční vánoční turnaj v malé kopané, který proběhne v pátek 26. 12. 2008 od 14.00 v areálu Pensionu Trautenberk. Uzávěrka prezentace do 13.30.

V sobotu 3. ledna 2009 proběhne 18. ročník turnaje ve čtyřkovém mariáši Studenecký mariáš ve školící místnosti Pensionu Trautenberk. Prezentace do 12.30, zahájení soutěže ve 13.00.

Školní sportovní klub

V podzimním období se Školní sportovní klub při ZŠ Studenec zúčastňuje především postupových soutěží s termíny okresních či krajských kol v průběhu podzimních a zimních měsíců.

Již potřetí v řadě ve spolupráci s Orlem Studenec uspořádal okresní kolo ve stolním tenisu. V kategorii jednotlivců mezi mladšími žáky si nejlépe vedli studenečtí Jan a Martin Kuříkovi, kteří sítem vyřazovacích bojů došli až do vzájemného finále, v němž byl úspěšnější starší Jan Kuřík.

Starší žáci mají postupovou soutěž družstev a studenecký tým (Martin Šimáček, Michael Kulhánek, Tomáš Stránský, Lukáš Vancl) vybojoval 2. postupové místo, když porazil Roztoky 4:0 a podlehl vítězné Rokytnici 3:4. V soutěží dívek se zúčastnily pouze dvě školy a studenecké dívky (Veronika Truxová, Aneta Grofová, Kristýna Ulvrová) dvakrát podlehly Roztokám 0:3 a 2:3.

Krajské kolo v Liberci již bylo ukázkou kvalitních výkonů a vítězem a postupujícím do celostátního kola se stali domácí tenisté ze Základní školy Vrchlického Liberec. Studenečtí žáci obsadili 5. místo, když k lepšímu umístění by stačilo dotáhnout v některých zápasech vedení 2:0 na sety do vítězného konce.

Školního kola ve florbale VIII.–IX. tříd se zúčastnilo 6 družstev, 2 týmy dívek a 4 chlapců. Roli favorita splnili chlapci IX.A, kteří zvítězili i díky nečekané, ale zasloužené prohře chlapců IX.B s VIII.A. Rozhodovala tak minitabulka vzájemných zápasů, ze které vyšli vítězně již zmiňovaní chlapci IX.A následováni VIII.A, třetí místo zůstalo IX.B a poslední skončili chlapci VIII.B. Nejlepším střelcem turnaje se stal Vojta Nedomlel s 9 brankami, nejužitečnějším hráčem byl vyhlášen Josef Tomáš, který svému družstvu pomohl 8 přesnými zásahy a byl vůdčí osobností svého týmu.

U dívek došlo k překvapení, když VIII. třída přehrála hladce a jednoznačně IX. třídu v poměru 5:0. Zásluhu na tom měla především Kristýna Ulvrová, autorka 4 branek, která přehrávala své protihráčky i spoluhráčky minimálně o jednu třídu.

Školního kola ve florbale VI.–VII. tříd se zúčastnila pouhá 3 družstva. 2 týmy VI. tříd a 1 družstvo sedmé třídy. Turnaji dominovali chlapci VII.B, když bezpečně dokázali porazit své mladší soupeře. V souboji o druhé místo byli úspěšnější hráči VI.A, především díky čtyř brankovému střelci Martinu Kuříkovi. Nejlepším střelcem turnaje se stal Zdeněk Klíma se 7 brankami, které mu přinesly nominaci do školního týmu pro okrskové kolo.

Po školním kole již tradičně pokračoval florbal okrskovým kolem, tentokráte ne však ve studenecké sokolovně, nýbrž v nové sportovní hale v Jilemnici. Naše družstvo vstupovalo do turnaje s cílem postoupit do okresního kola. To se nám podařilo, za což patří dík všem hráčům, kteří naší školu reprezentovali. Největším překvapením byl střelec družstva a benjamínek Zdenda Klíma. Stoprocentní práci odvedla i obranná dvojice Tomáš Stránský, Patrik Krejčí, které mohutně vypomáhal brankář Lukáš Vancl. Poraženi jsme odešli pouze ze zápasu se sportovní školou Jilemnice, ostatní zápasy jsme odehráli s nulou na kontě obdržených branek a splnili tak vše, co jsme si před zápasy řekli. V dobrém světle se ukázala i sehraná útočná dvojice Lukáš Kalivoda, Josef Tomáš, která obstarala zbytek našich branek. Nezbývá nic jiného než popřát našim hochům další florbalové úspěchy.

Orel Studenec

Volejbal ženy

Ženské áčko bojuje v 1. třídě krajského přeboru. Tým posílily 3 hráčky ze Dvora Králové. Družstvo si vede dobře, předvádí velmi pěknou hru a po třetině soutěže mu patří 8. místo. Hráčky sehrály několik velmi vydařených zápasů a zejména v domácím prostředí předváděly skvělé výkony. Škoda, že kádr je tak úzký, jinak by mohl pomýšlet i na vyšší mety.

Tabulka krajského přeboru 1. třídy žen po 12. kole
1. TJ Sokol Jilemnice	12	11	1	34:15	23
2. TJ Sokol Staré Město	12	10	2	32:6	22
3. TJ Slavia Hradec Králové „B“	12	10	2	34:11	22
4. VK Hronov „A“	12	8	4	27:18	20
5. Sokol Hradec Králové	12	7	5	22:21	19
6. TJ Červený Kostelec „A“	12	5	7	19:22	17
7. SK Rubena Náchod	12	5	7	19:23	17
8. Orel Studenec „A“	12	3	9	14:32	15
9. Orel Hradec Králové	12	1	11	9:34	13
10. SK Nové Město	12	0	12	8:36	12

Volejbal smíšené družstvo

Smíšený tým uspěl po delší době na Vrchlabské volejbalové lize, když ve finálovém turnaji obsadil skvělé 2. místo.

Konečná tabulka Vrchlabské volejbalové ligy 2008
1. Drutěva Vrchlabí	5. Harlej Jilemnice
2. Orel Studenec	6. Cutisin Jilemnice
3. Chikita Vrchlabí	7. Tatran Hostinné
4. Škoda Auto Vrchlabí

Nahrávačka našeho týmu Mirka Šikolová získala ocenění nejlepší hráčka turnaje.

Volejbalový program
13. 12.	10:00	ženy	Orel Studenec „A“ – Orel HK
17. 1.	9:00	ženy	TJ Červený Kostelec A – Orel Studenec „A“
31. 1.	10:00	ženy	TJ Sokol Jilemnice – Orel Studenec „A“
31. 1.	9:00	kadetky	mistrovský turnaj v Rychnově n. K.
7. 2.	9:00	kadetky	mistrovský turnaj v Novém Bydžově
8. 2.	10:00	ženy	SK Nové Město nad Metují – Orel Studenec „A“
14. 2.	10:00	ženy	TJ Sokol Staré Město Náchod – Orel Studenec „A“
21. 2.	10:00	ženy	Orel Studenec „A“ – TJ Sokol Hradec Králové
7. 3.	9:00	ženy	TJ Slavia Hradec Králové „B“ – Orel Studenec „A“
7. 3.	9:00	kadetky	mistrovský turnaj ve Studenci
14. 3.	10:00	ženy	Orel Studenec „A“ – SK Rubena Náchod
28. 2.	10:00	ženy	Orel Hradec Králové – Orel Studenec „A“

Stolní tenis

V letošní sezóně máme v soutěžích celkem 4 týmy. Žáci, mužské béčko a céčko hrají okresní přebor a mužský „A“-tým hraje krajský přebor. Všechny týmy podávají velmi dobré výkony a i v tabulkách jsou na tom výborně.

Tabulka krajského přeboru 2. třídy – muži
1. Jiskra Nový Bor „C“	9	8	0	1	122:40	25
2. Loko Depo Liberec „B“	9	8	0	1	108:54	25
3. Loko Česká Lípa „D“	9	6	2	1	91:71	23
4. SKST Liberec „H“	9	5	2	2	88:74	21
5. Slovan Hrádek „A“	9	3	2	4	75:87	17
6. TJ Doksy-Mimoň „B“	9	3	2	4	72:90	17
7. Jiskra Tanvald „B“	9	2	3	4	70:92	16
8. TTC PS Lomnice „C“	9	2	3	4	66:96	16
9. Jiskra Raspenava „B“	9	2	2	5	78:84	15
10. Sokol Turnov „C“	9	3	0	6	73:89	15
11. Orel Studenec „A“	9	2	1	6	62:100	14
12. Bižuterie Jablonec „E“	9	1	1	7	67:95	12
Tabulka okresního přeboru 2. třídy – muži – skupina A
1. Vesec „B“	5	5	0	0	50:12	15
2. Turnov „F“	5	5	0	0	50:18	15
3. Orel Studenec „B“	5	3	0	2	39:24	11
4. Víchová n. J.	5	2	0	3	34:35	9
5. Nová Ves n. P. „C“	5	2	0	3	26:40	9
6. Lomnice n. P. „E“	5	0	0	5	4:50	5
7. Rokytnice n. J. „C“	4	0	0	4	16:40	4
Tabulka okresního přeboru 2. třídy – muži – skupina B
1. Košťálov „B“	5	5	0	0	50:6	15
2. Nová Ves n. P. „B“	5	5	0	0	50:12	15
3. Jesenný	5	3	0	2	42:25	11
4. Orel Studenec „C“	6	2	0	4	21:47	10
5. Bradlecká Lhota „B	5	2	0	3	29:30	9
6. Syřenov „A“	5	1	0	4	11:40	7
7. Lomnice n. P. „F“	5	0	0	5	7:50	5
Tabulka okresního přeboru – žáci
1. Turnov	4	4	0	0	33:7	12
2. Orel Studenec	4	3	0	1	27:13	10
3. Rokytnice n. J.	4	2	0	2	27:13	8
4. Lomnice n. P. „A“	4	1	0	3	7:33	6
5. Lomnice n. P. „B“	4	0	0	4	6:34	4

Diabetické vánoční okénko

I cukrovkáři si mohou o Vánocích užít rodinné pohody, rozsvícených svíček, radosti z obdarování nejbližších, ale i cukroví. Samozřejmě je třeba dodržovat jistá pravidla a pečení cukroví přizpůsobit nemoci. Bílou mouku nahradíme moukou celozrnnou, sladíme náhradními sladidly, stůl vhodně obohatí i sušené ovoce (nepleťme si s ovocem kandovaným). Pečeme-li s náhradními sladidly poprvé, jsme trochu opatrnější s jejich přidáváním, protože umělá sladidla mění vlastnosti těsta. Všechny tyto zdravé suroviny lze sehnat v běžné obchodní síti, v obchodech se zdravou výživou nám kromě potraviny v bio kvalitě ještě odborně poradí.

Dokonce ani alkohol není pro cukrovkáře zapovězeným tématem, jen je třeba kromě osobních preferencí a vhodnosti daného nápoje k pokrmům zohlednit fakt, zda námi vybraný druh alkoholu hodnotu cukru v krvi snižuje či zvyšuje. Sladká vína, koktejly, likéry a pivo by mělo zůstat pro diabetiky zapovězené, naopak jako vhodné se doporučují destiláty, suchá vína a lehčí druhy piva.

zdroj: www.cukrovkar.cz

Cikánské dia řezy

200 g hladké celozrnné mouky, 1 lžička prášku do pečiva, 80 g Hery, 50 g sorbitu, 2 žloutky, 4 tabletky sladidla, 1 lžíce vody, 2 bílky, 100 g strouhaných ořechů, 1 lžíce skořice, 50 g dia čokolády

Mouku prosijeme s práškem, tuk utřeme se sorbitem, promícháme se žloutky a s moukou, vypracujeme a necháme v chladu půl hodiny odpočinout. Potom rozválíme a přendáme na plech vyložený pečícím papírem a vložíme do trouby vyhřáté na 200 ºC a pečeme dobleda.

Sladidlo rozpustíme ve vlažné vodě, z bílků a vody se sladidlem ušleháme tuhý sníh, lehce do něj vmícháme ořechy se skořicí a nastrouhanou čokoládou, sníh rozetřeme na zapečené těsto a v troubě při snížené teplotě dopečeme. Ihned rozkrájíme na 24 dílků a po vychladnutí uložíme v chladu. (1 kousek: 168 kJ)

Příjemné prožití vánočních svátků a hodně zdraví v novém roce 2009 přeje Svaz diabetiků ZO Jilemnice a zároveň děkuje všem sponzorům, kteří v uplynulém roce 2008 přispěli na činnost naší organizace.

Informace pro případné sponzory: Vojtěch Korotvička, předseda Svazu diabetiků ZO Jilemnice, GE Money Bank, a. s., číslo účtu 351107774/0600, 512 33 Studenec 123, telefon 481 596 112, IČ 49295170