Vydává Obec Studenec

• Informace, kterou máte, není tou, kterou chcete.

• Informace, kterou chcete, není tou, kterou potřebujete.

• Informace, kterou potřebujete, není tou, kterou můžete získat.

• Informace, kterou můžete získat, stojí víc, než můžete zaplatit.

• Skutečný obsah informace není tak důležitý, jako dojem, který vyvolává.

Murphyho zákony 2000

Slovo úvodem

Informace! Najděte mi slovo, které lépe vystihuje životní tep právě svítajícího století! Mohutný tok informací se na nás valí den co den a mnoha lidem už asi vůbec nepřijde na mysl, že je něco v nepořádku.

Slova Murphyho zákonů možná vyvolají oprávněný úsměv, ale když se zamyslím, kolik je v nich pravdy. Nepřipomíná vám to náhodou něco? Kolikrát za den, měsíc, či dokonce rok dostanete informaci, kterou vlastně vůbec nepotřebujete a nechcete, informaci, která vůbec nic neřeší a nikam nevede? Informaci, která ve vás jen vyvolá zmatek a neklid, udusí naději, podlomí víru a smete ten kousek optimismu, co jste si v sobě tak pracně dlouhou dobu pěstovali ? Je pravda, že ne všichni to berou zrovna takhle, ale když se člověk rozhodne hledat pozitiva.No,nevím, nevím.

Teď je hrozně moderní kritizovat krvavé zpravodajství, tragicky laděné novinové články a celý ten humbuk „zaručených" zpráv kdo, kde, s kým a jak. Realita, objektivita ano, ale co je moc, to je moc. Teď mně ale tak mě napadá, kdyby nikdo nechtěl tohle číst a na tohle se dívat, proč by se to točilo a psalo?

Otázkou také stále zůstává, jestli tahle tma a beznaděj, která je v  nás vyvolávána, je krutou daní za dostupnost informací. Jsme na tom opravdu tak hrozně zle? Nebo je jen potřeba se učit plavat a bojovat za udržení toho DOBRA v nás? Kdo ví. Připadá mi, že nejčastějším řešením je rezignace. Rezignace na násilí, krutost, nedostatek etiky a chamtivost. Ano, rezignace a lhostejnost spolu postaví celkem slušnou hradbu proti světu kolem. Ale má to tak být? Přináší to spokojenost?

Žijeme v době informací. Rozhlas, televize, tisk. Navíc ještě bariéru oceánů, pohoří, hranic států a hranic dorozumívacích možností posunul jednou provždy internet. Dnes není problém „popovídat si" s Australanem a obyvateli zavátého aljašského města naráz. Není problém zjistit poslední na trh uvedený výrobek kterékoli japonské firmy nebo se nechat informovat o množství a druhu exponátů například v Louvru. Máme jakoby nadosah všechno, co chceme vědět. Mělo by nás to tedy naplňovat radostí a klidem, ne? Místo toho mi připadá, že se začíná pomalu vytrácet jedna z nejdůležitějších složek lidské existence. Totiž osobní komunikace. Lidé ztrácejí přirozenou schopnost se sdílet. O radostech, bolestech .,prostě o všem. Nedůvěra k lidem, nechuť a strach říct : „Tohle jsem já!" Plodí i tohle přesycenost informacemi, které nechceme a nepotřebujeme, nebo to spolu vůbec nesouvisí?

Informovanost je samozřejmě neocenitelná věc. Krutou pravdou ale zůstává, že lepší je mnohdy nevědět, tedy přesněji: některé věci nevědět. Jenže to se většinou ukáže, až když je pozdě, a tak nám asi nezbývá nic jiného než být stále ve střehu, nenechat si dobrovolně zanášet duši vším „svinstvem", které se zrovna okolo nachází, a hlavně zachovat si ten svůj kus naděje, že jestli ještě dobře není, za nějaký čas určitě bude. Když si ale necháme tohle v sobě udusit, co zbude? A to, jestli naděje přežije další rok, záleží jen na nás.

Jir

Babička Málková a prezident Havel

Prezident Havel ve svém novoročním projevu hovořil o morálce doufaje ve svůj vlastní morální kredit, kteří mu však již dávno někteří znectili jeho prodejem Lucerny a sňatkem s paní Dášou. A jak s tím souvisí babička Málková z básně Františka Gellnera, kterou tak kouzelně zhudebnil Pepa Nos? Zcela jednoznačně. Vždyť denně odsuzujeme lidi, aniž bychom znali příčinu jejich jednání a chování, stejně tak jako ti malí kluci, kteří se posmívali babičce Málkové pro její vadu řeči, jež měla svůj původ úplně jinde.

Morálka se stává často posledním záchytným bodem při pádu někam, ale má jeden velký handicap, je příliš abstraktní na to, aby někoho při jeho pádu zachránila. Ona přece nelze omlouvat náboženským přesvědčením, ona přece nelze měřit mírou provinění. Krádež zůstane přeci krádeží, i když zcizíme pouze malou peněženku, pár trubek nebo dalšího stavebního materiálu nebo nějaký ten milion. Podvod přeci zůstane podvodem, i když se dopustíme pojišťovacího podvodu za několik tisíc, zkrácení daně a tržeb nebo podvedeme stovky důvěryhodných občanů. Morálka v našich krajích totiž už dávno umřela, onemocněla v druhé světové válce a po únorových dnech v roce 1948 ji čekala jen postupná smrt. Vzýváme tak morálku z podsvětí či ze záhrobí, abychom za ni schovali svá vlastní provinění. Nechme mrtvé v klidu.

PJ

Toulky studeneckou minulostí

Při toulkách různými archivními materiály se setkáváme ve Studenci s velkým počtem rodových jmen. Na počátku 20.století najdeme ve Studenci 31 samostatných rodin Tauchmanových, 20 rodin Hákových, 15 rodin Kudrových, 13 rodin Tomášových, po 11 rodinách Štefanových a Ulvrových, po 8 rodinách Erbanových a Hamáčkových, po 6 rodinách Čechových, Fléglových, Horáčkových, Jeníkových, Karáskových a Povrových, po 5 rodinách Benešových, Jebavých, Martincových, Šormových, Vanclových a Víznerových, po 4 rodinách Exnerových, Havlových a Paulů. Většina těchto rodů žila ve stejných staveních po generace, často i více než 300 let. Je pochopitelné, že ostatní spoluobčané přidávali těmto rodinám druhé jméno, které bylo nazýváno jménem po doškách, přídomkem, přílepkem nebo také přísrabkem. Tato jména měla obdobný původ jako příjmení samotná, často označovalo místo chalupy, zaměstnání majitele či jeho vlastnosti.

U Exnerových v čp.178 se říkalo Ve Vinopalně, neboť je to bývalé panské stavení na místě studeneckého dvora, kde se pálila kořalka. U sousedů v čp.180, kde bydleli léta Šormovi, se říkalo U Brdařů, neboť zde Šormové po celé 18.století zhotovovali brda a tkalcovské paprsky, další sousedé Šormovi v čp.181 si vysloužili předzdívku U Mlynářů, neboť byli posledními vlasníky větráku nedaleko zámku. Karáskovým v domě čp.19, kde trávíval léto akademický malíř Dvořák, se říkávalo U Matysů, neboť jeden z předků se jmenoval Matěj, Hákovi z čp.16 bydleli Ve staré hospodě nebo U Kobrů (dřívější rychta a zájezdní hospoda U Lípy), poloha domku Tauchmanových z čp.14 jim dala přílepek U Kopečku, Kudrovi z čp.191 jsou dodnes známi jako Bosňáci, neboť pocházeli ze samoty na Bosně.

Další dva přídomky údajně souvisely s bývalou tvrzí Horního Lišného, neboť v místě, kde se podle místní tradice přelézala zeď staré tvrze se dlouho říkalo Karáskovým z čp.225 U Přelízky a již zbořenému sousednímu domu čp.102 Pod Branou. Tauchmanovi v čp.32 přišli k jménu U Košíkářů v době tkalcovské krize, kdy se tamější tkadlec Tauchman začal zabývat pletením košíků. Tato činnost byla ve Studenci zahájena zásluhou studeneckého nadlesního Ferdinanda Hybnera v letech 1880-1886. Na panských pozemcích v polesích Čený háj a Na Písku zavedl pěstování košíkařských vrb a založil zde tzv. proutnice. V hostinci U Višňáků se poté konal několikaměsíční košíkářský kurs a nákladem velkostatku byly pořízeny kotle na paření a barvení vrbového proutí a zakoupeny dřevěné modely na pletení košíků.

Na křižovatce U Lípy v čp.44 se říkávalo U Štemflířů, neboť se zde v době Marie Terezie razítkovala plátna obchodníkům, v čp.228 U Brodku, neboť zde původní cesta vedla potokem (brodem). Spoustu odkazů v kronice najdeme na čp. 50, kde býval vyhlášený studenecký vyřezávaný betlém, a proto studenečtí znali tento dům pod jménem V Panákově nebo V Betlémě. Dvě jména neslo i čp. 52, a to U Šindelářů nebo Ve Špalkovně, neboť se zde do konce první světové války vyráběly ze smrkových špalků šindele. Dům čp. 53 býval čeledníkem lišenského dvora, a proto mu zůstal název V Ratejně. Se zaměstnáním majitelů souvisí i celá řada dalších přílepků, v čp.78 se ručně vyráběli vijáky k soukání příze, a proto se zde říkalo U Vijáčniků, u čp. 31 se kdysí pěstoval chmel, a tak zde zůstalo i jméno U Chmelařů, v čp. 101 bydlíval obchodník s plátnem, a proto U Faktorů, v čp. 158 býval venkovský holič, a tak U Pucířů, v čp. 132 na klemprdě s pískovými brusy sekali skleněné korále, a tom dalším generacím zajistilo přízvisko U Klemprdu, v čp. 174 česali na vochlích koudelnou přízi a přišli tak k názvu Vochláři.

Bývali však starousedlící, k nimž se jména slétávala jako vosy na med. Pochopitelně to souviselo s výraznou osobnosti v jakémkoliv smyslu. A tak třeba jeden náš občan na počátku předminulého století byl znám jako Toufta, Skalní duch, Hastrman, Sedm kaputroků nebo Chocholezký hrabě, jiný byl zase obdarován přídomky Honcíra, Kmotříček, Herdekfilek.

Předzdívky, přílepky, přísrabky a přídomky vznikají hojně i v dnešní době. Otázkou však je, zda je všichni jejich majitelé nesou stejně statečně a klidně jako naši předkové.

Hradečtí biskupové a Studenec (Zálesní Lhota)

V pokračování našeho seriálu se nejprve vrátíme hlouběji do minulosti, do doby, kdy byla hradeckým biskupem posvěcena první studenecká farnost . Stalo se tak za čtrnáctého kralovéhradeckého biskupa, rytíře Jana Leopolda Haye. Narodil se 22.4.1735 jako syn vrchního úředníka a vystudoval teologii v Olomouci, postupně působil jako děkan v Kroměříži a v Mikulově a v roce 1775 byl Marií Terezií povýšen do rytířského stavu, 29.7.1780 byl panovnicí jmenován biskupem v Hradci Králové. Jako jeden z prvních katolických hodnostářů odmítal vynucování vyznání víry násilnými prostředky. Tyto svoje názory dokázal vtělit i do tolerančního patentu, který již připravovala Marie Terezie a byl vydán až Josefem II. v roce 1781, ve stejném roce, kdy se stal Studenec farností. U příležitosti vydání tolerančního patentu rozeslal Okružní list, ve kterém nabádal k zásadám lidskosti, snášenlivosti, k lásce a k odpuštění k chování jinověrců (ne nadarmo tento list vyvolal odpor většiny biskupů a arcibiskupů). V souladu s ustanovením tolerančního patentu přistoupil ke zrušení řady řeholních domů v hradecké diecézi (z těch nejbližších řeholní dům paulánů v Nové Pace a kartuziánů ve Valdicích) .

U letního sídla v Chrasti nechal zbudovat lovecký zámeček Altán, kde rád hostil učence a vědce, především Gelasia Dobnera a Josefa Dobrovského. V Chrasti také 1.6.1794 zemřel.

Při stromkové slavnosti na novém orelském cvičišti v květnu 1938 byla jedna z šesti zasazených lip zasvěcena Karlu Kašparovi, hradeckému biskupovi v letech 1920-1931. Karel Kašpar se narodil 16.5.1870 v Mirošově u Rokycan a po maturitě na reálném gymnáziu v Plzni vystudoval filosofii a teologii na české koleji v Římě. Od roku 1907 působil jako kanovník metropolitní kapituly u svatého Víta a v roce 1921 byl papežem Benediktem XV. jmenován sídelním biskupem v Hradci Králové. Z jeho rozsáhlé činnosti stojí za zmínku několik zajímavostí. V prostoru hradecké diecéze otevřel diecézní muzeum, při svých cestách navštívil mimo jiné i indiánský kmen Siouxů a obdržel jméno Neohrožený orel, podal při příležitosti 650.výročí úmrtí blahoslavené Anežky České v roce 1932 první žádost o její svatořečení a byl spoluatorem pastýřského listu českých biskupů O bezbožném komunismu. V roce 1931 byl jmenován papežem Piem XI. pražským arcibiskupem a v roce 1935 se stal historicky prvním československým kardinálem. Zemřel po delší nemoci 21 .4.1941 v Praze.

Další návštěva v rodině

Náš seriál o početných rodinách se stal úspěšným i mimo obec, pravidelně po každém čísle, kde je o nich psáno, se mi ozývají novináři a žádají o adresy maminek a potom s nimi otiskují rozhovory. A to je právě to pravé ořechové, proč jsme v našem Zpravodaji s tímto seriálem začali. 

V novinách se o takovýchto rodinách dozvíte jen zřídka, spíš se dočtete kdo kde v které rodině komu ublížil, ne-li dokonce někoho zamordoval. Pozitivní zprávy údajně nikoho nezajímají. My se domníváme, že tento způsob reklamy spořádaných rodin je nejen potřebný, ale vzhledem k vývoji ve společnosti nezbytně nutný. Nyní přicházejí na řadu rodiny s pěti dětmi. Těch je hned několik, ale vzhledem k časové tísni jsem pro první číslo sáhla po té, kterou mám pracovně nejblíže a o které toho sama také nejvíce vím, a to po rodině Fandy a Evy Tauchmanových, po rodině zástupce starosty Studence.

Co nového u Evy a Fandy Tauchmanových ?

S: Když jsme se před komunálními volbami v roce 1994 spolu s Fandou domlouvali o tom , co nás čeká, ležel u Vás doma v postýlce uzlíček plenek a v něm miniaturní miminko, Kačenka, ze které je nyní už sebevědomá šestiletá slečna, suverénně vystupující s dětským sborem nebo s mateřskou školou . Ten čas neuvěřitelně letí. Ale o tom bys asi Ty Evo mohla povídat víc. Jsi z daleka, mohla bys nám povyprávět, jak ses do Studence vůbec dostala ?

Eva: Řeknu to krátce. Prostě jsem se sem přivdala. S Fandou jsme se poznali v severních Čechách na letní brigádě mladých, tenkrát jsme, tuším, opravovali faru. Do Studence se mi nechtělo, byla to přece jen veliká změna, ale nakonec to dopadlo tak, že už jsem tu 20 let a jsem ráda, že tady děti mají domov.

V mém rozhodování mi pomohla skutečnost, že je tady živá farnost. Hledali jsme s Fandou lidi, se kterými bychom si rozuměli a ty jsme tady našli. A po narození dětí to pak byly rodiny, které nám svými postoji byly velice blízké. Pro nás je hodně důležité, aby rodina nezůstala sama, ale patřila do nějakého společenství, kde se může sdílet se svými radostmi, starostmi a problémy.

Při této příležitosti bych chtěla poděkovat oběma našim maminkám. Fandova maminka mi nikdy do ničeho nemluvila a vždycky byla k dispozici, když jsem něco potřebovala a své mamince, která za námi těch 20 let trpělivě jezdí.

S: Tvoje vysoká škola Ti v praxi asi moc platná nebyla, ale vzdělaná maminka je v rodině vždycky významným fenoménem. A u Vás dvou se větší počet potomků dal předpokládat. Fanda je ze šesti dětí, Ty ze čtyř. Měla jsi představu,že budeš mít tak velkou rodinu? A co v současnosti Vaše děti dělají a kolik jim je let?

Eva a Fanda: Otázka je, co to znamená velká rodina. Já jsem si přála čtyři až šest dětí a jsem ráda, že se mi mé přání splnilo, ale že bychom byli velká rodina, to si nemyslím. Pro mě je to tak akorát. Velká rodina - to je např. když se sejdeme s dědou a babičkou a s rodinami Fandových sourozenců, to nás je třicet jedna. My máme možná trochu výhodu v tom, že jsme oba nejstarší, a tak jsme si své první děti vychovávali vlastně už ve svých původních rodinách. Našim sourozencům se to možná nelíbilo, ale škola to byla dobrá a na vzájemných vztazích to podle nás negativní stopy nezanechalo.

S dětmi mě to vždycky bavilo. Původně jsem chtěla být učitelkou, a kdyby byl v r. 1975 v naší zemi jiný režim, zřejmě bych chemii nikdy nestudovala . Když jsme měli brzy po sobě Marušku, Fandu a Jendu, ani pro mne nebylo těžké zůstat s nimi doma. Co se týče praxe, tak analytickou chemii, kterou mám dodnes moc ráda, jsem po škole dělala jen velmi krátce. Loni v září na srazu spolužáků po 20 letech jsem zjistila, že u chemie zůstala asi tak polovina mých kolegů a někteří mají také více dětí, takže nejsem až tak velká výjimka.

V současné době Maru (19 r.) studuje na Masarykově universitě v Brně matematiku a fyziku - učitelský směr. Fanda (18 r.) má na jaře maturovat na jilemnickém gymnáziu a Jenda (16 r.) úspěšně zdolal polovinu 1. ročníku na ISŠ v Semilech. Vybral si pozemní stavitelství. Janka (10 r.) chodí do čtvrté třídy a Katka (6 r.) nedávno zvládla „přijímačky" do 1. tř. ZŠ.

S.: Nejčastěji jsme tady na Obci v kontaktu s Fandou juniorem, je něčím jako počítačovým expertem obecního úřadu. Mně již několikrát velmi významně pomohl, když mi tento přístroj přerostl přes hlavu. Maruška občas zastupuje naši pečovatelku při rozvozu obědů. Oba kluci pomáhali dříve skládat obecní uhlí a nyní občas fungují jako myčka obecního auta. Janička s tátou při vyžínání v obecním lese před jeho kosou hledala ve vysoké trávě sazeničky listnatých stromků. Celá rodina je v akci. Ve Vašich dětech nám rostou opravdu angažovaní občané.

Fanda: Musím přiznat, že po mém příchodu na OÚ, když jsem se učil pracovat s počítačem, mi nejvíc pomohly naše nejstarší děti. Fanda mi pomáhá často - má to spoustu výhod. Poradí i přes telefon, udělá to, co potřebuji, bez reptání přijímá a opravuje reklamace a mohu se na něj ve všem spolehnout. Spolu se Standou Horáčkem zaměřili a zakreslili do digitálních map vodovod a jiné sítě, které nám předaly geodetické firmy. Tyto údaje často využíváme a jejich zpracování oceňují i ti, kdo je používají.

Také na to, že by se ostatní děti stranily různých aktivit si stěžovat nemůžeme, spíš jim občas musíme připomenout, že i v domácnosti je potřeba něco pomoci. Ale těší nás, že nesedí jen doma a jsou v kontaktu s jinými .

S.: A teď obligátní otázka. Jak vycházíte s financemi . Chystáte nějaké investice?

Eva a Fanda: Líbil se nám jeden návrh našich dětí - jakž, takž. V dětství jsme si zvykli šetřit, a tento způsob zacházení s financemi přešel i do naší rodiny. Bydlíme v domku s rodinou Fandovy sestry. Dům, auto, mrazničku, sklep, prádelnu máme společné. Samozřejmě, že máme určitá pravidla, podle kterých se obě rodiny řídí. A tak, i když je to finančně výhodné, taky to něco stojí (i když to nejsou peníze), třeba notnou dávku vzájemné ohleduplnosti a tolerance. Když byly děti menší, něco jsme uspořili a založili si stavební spoření. To chceme v letošním roce s použitím úvěru a půjčky z FRB použít na opravu domku od rodičů.

S.: No a co nám ještě chybí, je nějaká veselá příhoda , zážitek s Vašimi potomky

Eva a Fanda: Stalo se to, když Katce byly asi tři roky. Jednou dopoledne pracovala s dědečkem na zahrádce a já klidně odjela na nákup. Když jsem se vrátila, Katka na zahrádce nebyla a ani babička o ní nic nevěděla. Nejprve jsem utíkala k potoku, pak proběhla byt, Katka nikde. Obešla jsem sousedy a známé. Asi po hodině marného pátrání jsem se vrátila domů a chtěla zavolat Fandovi a poprosit o pomoc. Cítila jsem se bezmocná a bezradná jako nikdy. Ještě jsem si zašla do ložnice pro kapesník a ejhle, naše nejmenší spokojeně spinká schovaná pod peřinou v mé posteli. Tahle příhoda moc veselá nebyla, ale mnohokrát nás děti rozesmály nějakým svým výrokem. Např. když jsem chtěl dát Janě jednu „výchovnou", rychle se ozvala: „To se chceš předvádět před babičkou?" Večer po přečtení pohádky na dobrou noc se Katka přitulila k mamince a povídá: „Když mi přečteš ještě jednu pohádku, tak usnu jako špalek." Podobných výroků máme u každého z dětí zapsáno poměrně dost a rádi si je občas za všeobecného veselí přečteme. Pokud je to možné jdeme, či jedeme společně na výlet, vrcholem bývá dovolená, i když trvá třeba jen pár dní. Uvědomujeme si jakou radost z dětí máme a jakým jsou pro nás darem.

---

Zprávy Obecního úřadu

Pozvánka

na příští zasedání zastupitelstva Obce Studenec, které se koná v pondělí 5. března 2001 v 18.00 v zasedací síni OÚ ve Studenci.

Připomenutí

Do konce března je nutné zaplatit poplatek ze psů. V Zálesní Lhotě jej bude opět vybírat pan Vízner.

Půjčky z fondu rozvoje bydlení

Další kolo výběrového řízení na půjčky z FRB se koná k 30.4.2001

• Doklad o vlastnictví nemovitosti
• Projekt a stavební povolení nebo u menších úprav Ohlášení stavebních úprav na stavebním úřadě v Jilemnici
• Získat si dva ručitele
• Vyplnit příslušné formuláře, které lze získat u paní Šírové na OÚ

Protože zajištění příslušných dokladů vyžaduje čas, je třeba si formuláře vyzvednout s předstihem. Půjčka musí být vyčerpána za 4 měsíce od uzavření smlouvy o půjčce.

Sčítání lidu , domů a bytů

V únoru Vás navštíví ve vašich domovech sčítací komisaři, kteří pracují pro Státní statistický úřad. Buďte na ně hodní a oni Vám jistě zase rádi s vyplněním poměrně podrobného formuláře pomohou. Vaše data jsou chráněna a úřad ručí za to, že nebudou zneužita. A čísla, která ze sčítání posléze vyplynou budou na budoucích deset let velice potřebných prostředkem pro zpracovávání výhledových plánů a podobně. Vyjděte tedy, prosím, komisařům vstříc. Je to pro dobrou věc.

Sčítací revizoři

Oldřiška Adolfová Zálesní Lhota 162

Zdeněk Šír Studenec 44

Sčítací komisaři

Mgr.Dana Albrechtová Studenec 313

Stanislav Horáček Studenec 348

Monika Chrtková Studenec 64

Ing.Pavel Mečíř Studenec 342

Jaroslava Nožičková Zálesní Lhota 183

Ing.Eva Tauchmanová Studenec 135

Marie Tauchmanová Zálesní Lhota 201

Zdeněk Urban Studenec 180

---

Zápis z mimořádného zasedání OZ ve Studenci

dne 9.11.2000

konané ho v zasedací místnosti OÚ ve 14.00 hodin

Návrhová komise: Irena Benešová, ing.Pavel Jiran, ing.Josef Boura

Program :

1.Vyjádření k druhé etapě reformy veřejné správy

( návrh Ministerstva vnitra ČR)

Schválen všemi hlasy

Ad 1) Přítomní vyslechli vysvětlení starostky týkající se druhé etapy reformy veřejné správy a její informaci o zasedání starostů v Libštátě. Bez diskuse schválili předložené usnesení, které je přiloženo na zvláštním archu - všemi hlasy.

---

USNESENÍ Č. 12 Z MIMOŘÁDNÉHO ZASEDÁNÍ

OBECNÍHO ZASTUPITELSTVA

ZE DNE 9.11.2000

Obecní zastupitelstvo schvaluje :

Obecní zastupitelstvo neschvaluje :

Ve Studenci 9.11.2000

František Tauchman	Irena Benešová
zástupce starostky	starostka obce

---

Zápis ze zasedání Obecního zastupitelstva Obce Studenec

konaného dne 28.12.2000 v 17.00 v Zámeckém hotelu ve Studenci

Program :

1. Volba návrhové komise, určení ověřovatelů a zapisovatelky
2. Kontrola usnesení a schválení programu jednání
3. Návrh na bezúplatný převod pozemků z majetku státu na Obec Studenec
4. Návrh na rozpočtové provizorium pro první čtvrtletí roku 2001
5. Diskuse
6. Usnesení

K bodu 1) členy návrhové komise byli zvoleni ing.Pavel Jiran, ing. Václav Urban, zapisovatelkou Ludmila Mečířová, ověřovateli zápisu Jaroslav Hák, Jan Krůfa

K bodu - 3) Převod pozemkových parcel ppč.102/1 ve výměře 1725 m² v k.ú. Studenec (pozemek naproti hostinci u Kulhánků) a ppč.1289/3 ve výměře 8884 m² v k.ú. Zálesní Lhota (fotbalové hřiště) byl schválen bez diskuse všemi hlasy.

---

USNESENÍ č. 13 ze zasedání zastupitelstva

Obce Studenec

konaného dne 28.12.2000

Obecní zastupitelstvo schvaluje :

Ve Studenci dne 28.12.2000

František Tauchman	Irena Benešová
zástupce starostky	starostka obce

Tato dvě zasedání byla svolána v časové tísni pouze k tučně vytištěným bodům jednání. V případě bezúplatného převodu pozemků z vlastnictví státu bylo třeba předložit náležité usnesení do konce roku, aby byly splněny podmínky převodu.

---

Z Á P I S z veřejného zasedání OZ Obce Studenec

ze dne 15. 1. 2001,

Bylo přítomno 13 členů OZ a 15 občanů. Omluveni: Irena Benešová, Václav Beneš

PROGRAM:

l. Volba návrhové komise, ověřovatelů, zapisovatele.

2. Kontrola usnesení z minulého jednání, schválení programu.

3. Plná moc ing. Blažkové ke zpracování změn úz. plánu.

4. Pamětní list.

5. Schválení odměn OZ.

6. Pronájem a prodej pozemků.

7. Schválení smlouvy se správcem vodovodu a na zimní údržbu cest.

8. Ustavení finančního a kontrolního výboru zastupitelstva.

9. Návrh akcí do rozpočtu.

10.Prodej akcií Texlenu.

11.Schválení ceny vodného a stočného.

12.Diskuse.

13.Usnesení.

K bodu 1. Jednání zahájil zástupce starosty František Tauchman, byla zvolena návrhová komise ve složení: ing. Pavel Jiran, ing. Václav Urban, Marie Nyklíčková, dále ověřovatelé zápisu: František Horáček, Jan Krůfa a zapisovatelka Ludmila Mečířová a také odsouhlasen program ( schváleno jednohlasně).

K bodu 2. Všechny úkoly z minulého zasedání byly splněny.

K bodu 3. OZ odsouhlasilo udělení plné moci ing. Blažkové ke komplexnímu zpracování změn v územním plánu pro r. 2001 a další období.

K bodu 4. Obec Studenec uděluje Pamětní list Jaroslavě Vokřínkové jako dík za

dlouholetou obětavou práci při výchově dětí v ZŠ Studenec (schváleno jednohlasně).

K bodu 5. OZ schválilo 10 hlasy (3 členové se zdrželi) odměny OZ dle zákona č. 358/2000 Sb . pro rok 2001 :

- předseda výboru: 500,- Kč měsíčně - bude vyplaceno 1x ročně

- člen OZ: 300,- Kč měsíčně - bude vyplaceno 1x ročně.

K bodu 6. Byly schváleny prodeje těchto pozemků:

- ppč. 378 k. ú. Studenec pí. Dohnalové (zahrada kolem jejich domu) ve výměře 1703 m² - 800 m² bude odprodáno po 40,- Kč/m² a zbytek po 20,-/m² (je však nutno se domluvit s majitelem sousedního pozemku o případném zřízení věcného břemene na přístupovou cestu kvůli dovozu uhlí)

- p. Vlastimil Ježek požádal o pronájem ppč. 294/2 k. ú. Studenec na dobu neurčitou (za údržbu) ve výměře 7 m² - schváleno jednohlasně.

K bodu 7. Návrh smlouvy na údržbu pozemních komunikací s a. s. ZETKA Strážník

Dále byl jednohlasně schválen návrh smlouvy o správě vodovodu od 1. 1. 2001 s novým správcem Petrem Hanušem z Jilemnice, který byl vybrán ve výběrovém řízení ( schváleno všemi hlasy).

K bodu 8. OZ schválilo všemi hlasy ustavení finančního a kontrolního výboru , které budoupodřízeny přímo OZ (ne radě obce) - tyto výbory zůstanou ve stejném složení jako byla finanční a kontrolní komise.

K bodu 9. Návrh stavebních akcí do rozpočtu roku 2001:

- mostek v Zálesní Lhotě

- opravy cest kolem ZŠ a u Jiranových

- nová větev vodovodu na Kostelecku a v Rovnáčově

- nová větev veřejného osvětlení v Kruhovce a NN kabel

- příprava nové skupinové vodovodní přípojky na Novém světě v Zál. Lhotě a ve Studenci na Kubikovsku

- příprava inženýrských sítí a komunikace na pozemky, kde je plánovaná výstavba několika rodinných domků (pokud nám Pozemkový fond tyto parcely převede)

- OZ uvažuje také o úpravě hřbitova ve Studenci.

K bodu 10. Dostali jsme nabídku a.s. Texlen, Horská 52, Trutnov na odprodej akcií Texlenu

v ceně 15,- Kč za kus (obec vlastní 2.238 ks) - tyto akcie nejsou veřejně

K bodu 11. Schválení ceny vodného a stočného: rada navrhuje pro rok 2001 ponechat cenu vodného Kč 15,-/m³ a stočného Kč 12,-/m³ na základě zpracovaných kalkulací

(schváleno jednohlasně).

K bodu 12. Diskuse:

Vojtěch Pilař měl připomínku, že by obec mohla požádat o připojení k Hradeckému místo k Libereckému kraji (je třeba zjistit mínění všech občanů obce a dohodnout se s okolními vesnicemi o společném postupu).

Zdeněk Tauchman měl několik připomínek k fakturám Instalatérství Beneš za správu vodovodu v minulých letech, že byly práce předražené - ptal se, s kým vlastně obec uzavřela smlouvu, jestli s panem Benešem jako fyzickou osobou, nebo s firmou Instalatérství Beneš - odpověď: původní smlouva byla s Václavem Benešem pouze na 1 rok a dále se už jednalo o ústní dohodu.

Jaroslav Čech poděkoval za příspěvek obce na činnost TJ Sokol v posledních dvou letech a k vyslovil připomínku k úpravě Pamětních listů.

Karel Martinec se dotazoval, jestli nový správce vodovodu bude provádět opravy vlastními silami. Odpověď: nebude, ale faktury od subdodavatelů správce Petr Hanuš zkontroluje a dá k úhradě přímo obci.

Petr Vancl - připomínka k prodeji obecního pozemku pí. Dohnalové-sousedé Viktorínovi nebudou mít přístupovou cestu pro dovoz uhlí - odpověď: obec tento problém s nimi projedná.

Vojtěch Pilař - připomínka ke změnám územního plánu - domnívá se, že by měly být projednány s majiteli dotčených pozemků. Odpověď: u něj se však nejedná o pozemek dotčený , ale sousední.

Karel Martinec učinil dotaz na přestěhování pomníku padlých

Odpověď: je zpracovaná studie na jeho umístění v urnovém háji, kterou se ještě bude

zabývat rada i OZ a pomocí ankety budeme pravděpodobně zjišťovat názor občanů obce. Dále měl připomínku k umístění kontejnerů, zda by se místo, kde stojí, nemělo vystřídat. Odpověď: v současné době jsou uloženy v ZD Studenec a v provozu budou až na jaře. Dále se ptal, zda obec uvažuje o kanalizaci v celé vesnici a o zavedení plynu. O vybudování kanalizace obec uvažuje, ale až v době, kdy bude možno získat na tuto akci finanční prostředky od státu (v současné době jsou dotace poskytovány obcím od 2000 do10.000 obyvatel). Zavedení plynu obec zamítla, protože se jedná o náročnou a velice nákladnou akci, kterou bychom nebyli schopni zaplatit.

K bodu 13. - USNESENÍ - přiloženo na zvláštním listě - schváleno všemi 13 hlasy.

Zastupitelstvo obce schvaluje:

Zastupitelstvo obce ukládá:

Zastupitelstvo obce vzalo na vědomí:

---

Návrh rozpočtu Obce Studenec

na rok 2001 v tisících

Podrobný rozpočet je vyvěšen na Úřední desce OÚ od 15.2.

* v loňském roce se promítly daně z prodeje akcií

---

Vážení občané

vzhledem k tomu, že je to za deset let poprvé, kdy jsem se nezúčastnila zasedání Obecního zastupitelstva (chřipka mne tentokrát dokonale srazila na kolena), ráda bych se k některým dotazům z pléna vyjádřila alespoň písemně.

Osobně mne těší, když se občané zajímají o dění v obci, ale na druhé straně je smutné, že se na zasedání objeví poprvé po deseti letech a jejich dotazy mnohdy budí dojem že právě spadli z měsíce. I když už na zasedání nechodí, jsou zápisy z jednání v každém Zpravodaji a kdo má zájem, tak si tam potřebné informace najde. A myslím si, že jsme ještě nikomu, kdo se přišel zeptat na obec na cokoli, ať byl nebo nebyl zákon o informacích, potřebnou informaci neodmítli. Zvláště dotaz na plynofikaci mne pobavil. Jak je vidět, u nás snad lidé ani nesledují televizi. Tam se již dlouho probírá problém plynofikace vesnic, kde se lidé vrací k pevným palivům, vzhledem k narůstajícím cenám plynu. Pro vesnice se všeobecně doporučují individuální způsoby vytápění pevnými palivy na bázi fluidního spalování , nebo topení biomasou s rozvodem tepla tam, kde domy tvoří uliční zástavbu..

Rozvody jsou nepředstavitelně nákladné a na kilometr plynovodu se zpravidla napojí několik domů, z toho třeba ještě spíše chalupářů a kde kdo si doma přitápí kamínky. To jsou potom naprosto neekonomicky vydané veřejné prostředky a 90% těžce zadlužených obcí, jejichž další rozvoj je téměř zastaven, má právě většinu dluhů z plynofikací. Poslední případ je ze Horních Štěpanic, které OÚ Benecko na opakované žádosti občanů plynofikoval a na řad za miliony se napojilo jen několik domácností a obec teď bude splácet léta dluh, který si na plynofikaci udělala.

Stejně tak byla ve Zpravodaji informace o kontejnerech na odpad. Budou se dávat jen na týden a na různá místa v obci.

Dále se jeden z občanů divil, proč nemáme na obci žádnou opozici. Co si pod tím předsta- vuje? Pár lidí, kteří by spolehlivě natáhli jednání Zastupitelstva na dlouhé hodiny? Vždyť co brání komukoliv, aby přesvědčil občany, že je nutné aby byl v zastupitelstvu a za rok a půl kandidoval v obecních volbách? Podaří-li se mu to, je jasné, že obyvatelstvu tento druh opozice chybí. Pokud ne, znamená to, že občané, alespoň ti, kteří pravidelně k volbám chodí, jsou raději když vědí, že zastupitelstvo se nehádá, ale konstruktivně rozhoduje tak, aby to bylo ve prospěch obce.

U nás jsme, jak si ten, kdo na zastupitelstvo chodí pravidelně mohl všimnout, nikdy nezamítali něčí návrhy jenom proto,že je vznesl někdo, kdo není z naší party ale z té druhé. Vždy nám záleželo na tom, je-li to návrh dobrý, ať s ním přišel Petr nebo Pavel. Nebo by se Vám snad líbilo, kdyby zasedání zastupitelstva vypadala jako v Parlamentu. Vím o čem mluvím. Z posledního krajského zastupitelstva v Liberci jsem dorazila okolo druhé s půlnoci (začínalo ve 14.00). A že hlasujeme jednomyslně? Každý zastupitel dostane včas domů materiály, které se budou projednávat a které byly předjednány radou obce. Má tedy možnost v klidu si je pročíst a informovat se na nejasnosti předem. Není potom žádná sáhodlouhá rozprava k jednotlivým bodům nutná.

 

---

Masarykova městská nemocnice v Jilemnici

Metyšova 465, 514 15 Jilemnice, tel.: 0 432/ 551 111 fax: 0 432/ 541 353

Zajištění Rychlé záchranné pomoci a Lékařské služby první pomoci

Z důvodu nedostatečného financování ZZS a LSPP rozhodlo vedení MMN o sloučení těchto služeb s účinností od 5. ledna 2001. Služby budou zajišťovány následujícím způsobem:

V pracovní dny:

• a) ZZS zajišťována nepřetržitým provozem v odpovídajícím složení a vybavení
• b) LSPP pro dospělé je zajišťována v době od 17 do 22 hodin v prostorách LSPP a dispečerského stanoviště lékařem ZZS a sestrou dispečerského stanoviště, návštěvní služba bude nahrazena přivezením pacienta na stanoviště LSPP sanitním vozem
• c) LSPP pro děti ve věku 0 až 15 let bude zajišťována pohotovostním lékařem dětského oddělení, návštěvní služba bude nahrazena přivezením pacienta na dětskou ambulanci dětského oddělení sanitním vozem

V nepracovní dny:

• a) ZZS zajišťována nepřetržitým provozem v odpovídajícím složení a vybavení
• b) LSPP pro dospělé je zajišťována v době od 08 do 22 hodin v prostorách LSPP a dispečerského stanoviště lékařem ZZS a sestrou dispečerského stanoviště, návštěvní služba bude nahrazena přivezením pacienta na stanoviště LSPP sanitním vozem
• c) LSPP pro děti ve věku 0 až 15 let bude zajišťována pohotovostním lékařem dětského oddělení, návštěvní služba bude nahrazena přivezením pacienta na dětskou ambulanci dětského oddělení sanitním vozem
• Výkon sloučených služeb LSPP a ZZS bude probíhat ve zkušební době od 5. ledna 2001 do 31. března 2001. Po vyhodnocení období bude s definitivní platností rozhodnuto o způsobu zajištění LSPP a RZP.

Tato směrnice vstupuje v platnost dne 5. ledna 2001

Dávám Vám tímto na vědomí, že od 1. ledna 2001 ruším dětskou poradnu v Zálesní Lhotě, kterou jsem provozovala v prostorách bývalé školy v Zálesní Lhotě.

Zdůvodnění:

Za poslední 3 roky se značně snížil počet dětí narozených v Zálesní Lhotě.

1998 2 dět 2000 žádné dítě

Významně poklesl i počet ostatních dětí předškolního věku, které jsou v mé péči. Dětská poradně je pak zcela nevyužitá. Upozorňuji, že ordinační hodiny v dětském zdravotním středisku ve Studenci zůstávají beze změny a zároveň i poradna ve Studenci bude ve stejnou dobu - t. j. vždy 2. a 4. úterý v měsíci od 13 ⁰⁰ - 15 ⁰⁰ hod.

Vážená paní starostko, chci Vám velice poděkovat za dosavadní spolupráci a za ochotu, s jakou jste mi bezplatně umožňovala provozovat dětskou poradnu v Zálesní Lhotě.

MUDr. Helena Václová, Dětské zdravotní středisko, Studenec 370

KNIHOVNA STUDENEC

Pokud jste zaznamenali, že byla knihovna ve Studenci mimo provoz, bylo to proto, že obec se rozhodla její provoz zmodernizovat. Zakoupili jsme knihovnický program , vyhledávat svazky bude možno pomocí instalovaného počítače. Novou knihovnicí bude ing. Helena Soukupová, kterou v případě její nepřítomnosti bude zastupovat Ludmila Tauchmanová. Půjčovní doba je od 14.2.2001 každou středu od 14 do 17 hodin. Pokud by byl zájem větší, půjčovní dobu by bylo lze rozšířit.

CO SE VLASTNĚ STALO S KNIHOVNOU ?

O modernizaci knihovny jsme uvažovali už delší dobu. Vedla nás k tomu malá návštěvnost, příliš mnoho zastaralé literatury, neúplné a nepřehledné seznamy, zařazení knížek jen podle prvního začátečního písmena z autorova příjmení a tím i pomalé vyhledání toho, co právě čtenáře zajímalo. Mezi těmi, kdo na to upozorňovali, byli i Standa Horáček a Libor Plecháč - jedni z návštěvníků knihovny.

Představovali jsme si, že nastoupí v lednu a začnou knížky nově zařazovat a zadávat je do programu, který jsme koupili.

Opět se ozval Libor se Standou a nabídli svou pomoc, ale to ještě netušili, co znamená takové množství knížek zpracovat. Nejdříve se pustili do přemísťování a čištění regálů. Na pomoc si pozvali spolužáky Jendu Vancla a Fandu Tauchmana. Ukázalo se, že by rozhodně chtělo místnost vymalovat, a to se zase neobešlo bez drobných zednických úprav, které ihned ochotně provedli Vlastik Horáček a Josef Jebavý. Současně s nimi se pustil do přípravy na malování Zdeněk Urban. Se svou ženou místnost po malování taky uklidil. Ten samý den odpoledne se výše zmínění pustili do práce s knihami. Jejich chuť byla posílena cennými radami, získanými od paní učitelky Milady Junkové.

Co všechno se s knihami muselo udělat, než se dostaly na své nové místo do regálů? Z každé obalené knížky bylo potřeba odstranit starou samolepku a fixem napsané písmeno, vytisknout a nalepit nový štítek s prvními třemi písmeny autorova příjmení a přírůstkovým číslem. Některé knížky bylo nutné obalit. Do počítače se zadávaly veškeré údaje o knize.

Všechno to píšu proto, abych poděkoval řemeslníkům, kteří přišli téměř okamžitě a všem, kteří po naší výzvě vrátili půjčené knihy, ale i těm čtyřem mladíkům ( a oběma knihovnicím, které jim pomáhají a zároveň se zaučují ), kteří nejen na problém upozornili, ale pomohli ho taky vyřešit!!! Mne to všechno potěšilo, a věřím, že i vás! Nemusíme se jen rmoutit nad chováním dnešních mladých lidí - někdy umí i mile překvapit a dokonce to jejich chování stojí za zamyšlení.

místostarosta

Knihovnice Helena Soukupová a Ludmila Tauchmanová

---

Oznámení a poděkování

Už asi víte, že od začátku roku 2001 je novým správcem obecního vodovodu pan Petr Hanuš. Někteří jste ho už mohli potkat při opravách poruch a jiní se s ním asi setkáte při plánovaných výměnách vodoměrů. Až vás navštíví, jistě se vám i představí, a pokud budete chtít, tak i prokáže průkazkou s jeho fotografií. Při zjištění nějaké poruchy na vodovodu mu můžete zavolat na číslo 0432/ 54 16 20 nebo na mobil číslo 0605/155 390.

místostarosta

---

Byli jsme za kulturou

V neděli 26. 11. 2000 se v sále Obecního úřadu uskutečnil koncert Evy Henychové. Tato mladá folková písničkářka je skladatelkou, textařkou i interpretkou prakticky všech svých písní. Její milé a přirozené vystupování přispělo k přátelské atmosféře po přibližně 90 minut, kdy jsme měli možnost nejen hudbu poslouchat,ale také se do ní vžít. S každou písní mohl posluchač rozvíjet svoje skryté představy, sny, touhy, ale stejně tak i bolesti, obavy, najít smysl textu sladěný s muzikou. Jistě byly pocity mnohých podobné, že tato hudba, tato slova mluví jakoby z naší lidské duše.

Jak Eva Henychová sama říká, její písně jsou O LÁSCE, ale láska má spoustu barev a podob, přestože je jenom jedna. Z písní, které předvedla, byla láska cítit. Láska k hudbě, láska k lidem, láska k Bohu, láska jako milostný cit.

Děkujeme za příjemný podvečer nejen zpěvačce samotné, ale i pořadatelům. Takových vydařených akcí by mohlo být v naší obci více.

Marie Bergerová

---

Tříkrálová sbírka 2001

Dne 03.-08.01.2001 proběhla na území celé České republiky první Tříkrálová sbírka. Jak jste jistě zaznamenali, pozadu nezůstal ani Studenec, kde po domech v neděli 07.01. chodilo 25 koledníků, a Zálesní Lhota, kterou procházeli 4 koledníci. Někteří v odění, jaké třem králům přísluší, jiní v civilu, někteří s písní, jiní raději bez ní, ale všichni s prosbou za příspěvek na dobrou věc a s přáním Boží přízně a požehnání. Farní charita Studenec chce tímto poděkovat koledníkům za ochotu a obětavost, všem dárcům pak za štědré dary a vlídné přijetí, kterého se “Třem králům" většinou dostávalo. Výtěžek sbírky byl odeslán na ústředí Sdružení České katolické charity v Praze 1 a činil 33 225 Kč ve Studenci a 3 833 Kč v Zálesní Lhotě.

S přáním Božího pokoje a požehnání všem zúčastněným Heda Jiranová za FCH Studenec.

---

Studenec pod Hradec?

Další výhodou má být, že Liberecký kraj je hornatý a Hradecký kraj rovinatý. Zde asi byla míněna poloha krajského města, protože průměrná nadmořská výška krajů se mi nepodařila nikde zjistit. Městské úřady s přenesenou působností zřejmě budou Jilemnice, Vrchlabí a Nová Paka, přičemž v původním návrhu nebyla ani JiIemnice, ani Nová Paka. Dostupnost všech tří měst a jejich vybavenost může každý posoudit z vlastních zkušeností. V rámci objektivnosti je nutno připomenout příslušnost Liberecka k euroregionu.

Něco málo k Hradeckému kraji. Historické vazby si může každý přečíst v nedávno vydané knize o Studenci. Studenecká farnost patří k hradecké diecézi. V zastupitelstvu Hradeckého kraje je starosta Nové Paky (studenecký rodák) . Přímé spojení s Hradcem Králové je několikrát denně a s přestupem ještě častější. Pro dopravu automobilem hovoří poměrně kvalitní a rychlá komunikace.

Námitka, že “obyčejný “ občan nebude kraj potřebovat je alibistická. Všechna odvolací řízení budou v krajském městě. Představa, že všechna rozhodování přejdou na města s přenesenou působností a kraje si nenechají žádné pravomoci ... . Nevím. Každý by se měl nad tím zamyslet, zhodnotit svoje zkušenosti s oběma městy a v co největším počtu se vyjádřit ve slibované anketě, aby rozhodnutí v této otázce bylo podpořeno vůlí většiny obyvatel našich obcí.

Vojtěch Pilař

to je přesně to, o čem píši v reakci na zápis ze zasedání OZ. Já sama jsem opakovaně dávno před volbami do krajských zastupitelstev oslovila okolní obce, aby se zasazovaly o zachování Jilemnicka v Hradeckém kraji. Mimochodem už kvůli tomu, že se nám do dvou krajů dělí Krkonoše. Opakovaně jsem se účastnila jménem Obce Studenec zasedání, která se této problematiky týkala, kvůli tomu bylo jednáno i s bývalým ministrem Kvapilem, s ministerstvem vnitra, vystoupila jsem v hradeckém rozhlase a podobně. Liberec měl, bohužel, když se určovalo, kolik krajů bude, silný lobbing díky primátorovi Drdovi z ODS.

Myslím si, že zdaleka nebude problémem doprava, to se dá vždy nějak zařídit. A kdy jste naposledy využíval práva odvolání se ve správním řízení. Já sama ještě nikdy, ani jako soukromá osoba, ani jako starostka. My budeme zkrátka vždy na okraji, ať už budeme tam nebo tam. A že by nás hradecký kraj dříve nebo dosud nějak extra hýčkal a rozmazloval!? To nejlépe vidíme na našich silnicích. A co se týče cesty do krajského města, tak se dá jet nyní rychleji do Liberce než do Hradce (i teď v zimě to jezdím přes Slanou, Zelený háj a Turnov 45 minut).

Problém je v tom, že ústavní zákon o krajích říká, že kraje jsou tvořeny hranicemi okresů. Ke změně takovéhoto zákona je třeba v parlamentu ústavní většiny v obou komorách, a to je v současnosti neprůchodné. Až budou zrušeny Okresní úřady, je pravděpodobné, že bude možno změnit zákon v tom smyslu, že bude kraj tvořen hranicemi katastrů jednotlivých obcí. Potom by bylo možno nějaké úpravy dělat. Nově vzniklý Mikroregion Jilemnicko si dal snahu o toto i do svého programu.

Na druhé straně zjišťuji po měsíci práce v krajské radě, kde pracuji jako náměstek hejtmana pro sociální věci, bezpečnost a menšiny, že je kraj v Liberci ze všech v současnosti vznikajících krajů na svoji práci nejlépe připraven, nejen že má budovy a vybavení kanceláří již od 1.1., ale kompletaci krajských struktur žene takovým tempem, které v republice téměř nemá obdoby. A díky tomu, že lidé ze Semilska chodí volit ve větším % než ve zbytku kraje, máme zde napříč stranami 11 ze 45 zastupitelů, 3 členy devítičlenné rady kraje a z toho dva náměstky hejtmana ze čtyř, ač máme ze všech 4 okresů nejméně obyvatel. Je otázkou, měli-li bychom stejně hojné zastoupení i na Hradeckém kraji. To se ostatně všechno uvidí. Ty dva roky, po které ještě jistě bude starý zákon platit ukáží, co pro nás bude výhodnější. On rozvojový potenciál Libereckého kraje je značný, kraj je průmyslovější a má ohromný potenciál v turistice (Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj, Lužické hory, Ještědský hřeben, Máchův kraj atd.) a výhodu hranice s EU z čehož i dosud vydatně tyto okresy čerpaly finanční prostředky. Tak možná nebude marné, když se s nimi svezeme i my.

Každopádně je nyní dva roky čas. Možná, že nakonec budeme rádi, že jsme tam, kde jsme. V opačném případě se samozřejmě budeme snažit o změnu. V současnosti ovšem žádná peticeani anketa nemá smysl.

Irena Benešová

---

Z výroční schůze Sboru dobrovolných hasičů

Na výroční schůzi SDH ve Studenci 1.12.2001 byli odměněni tito členové sboru na základě návrhu podaného Sdružení hasičů ČMS okresní sdružení Semily.

• Josefu Hamáčkovi
• Josefu Jandovi
• Janu Tauchmanovi

za 40 let:

• Liboru Exnerovi
• Josefu Vanclovi st.
• Václavu Vanclovi
• Rudolfu Zajícovi

za 30 let:

• Jindřichu Slavíkovi
• Karlu Vanclovi
• Janě Vanclové
• Ludmile Vanclové
• Ludmile Zajícové

Obec blahopřeje a děkuje za léta obětavé práce pro bezpečnost spoluobčanů.

Budu Vám vyprávět příběh, jak se šest lidí za mrazivé noci nešťastnou náhodou ocitlo na pustém ostrově. Každý měl v ruce kus dřeva, s nímž připlaval na břeh. Jiné dříví tam nebylo. Choulili se kolem skomírajícího ohně. Chlad byl čím dál nesnesitelnější.

Jedním z těch lidí byla žena. Když záblesk plamene osvítil tvář jednoho muže, uviděla, že má tmavou pleť. Stiskla svůj kus dřeva silněji. Přeci ho nespotřebuji na zahřátí nějakého povaleče. Vedle se choulil muž, který zjistil, že jeho soused je z opoziční strany. Za nic na světě nebude svým krásným polenem zahřívat politického protivníka.

V přistěhovalcově tváři byl v slábnoucím světle dohasínajícího ohně vidět pomstychtivý výraz. Svůj kus dřeva svíral pevně. Dobře věděl, že jím všichni ti bílí pohrdají. Své dřevo jim na oheň nikdy nepřiloží. Nadešel okamžik pomsty.

Nezmrzli kvůli venkovnímu chladu, ale kvůli chladu, který měli ve svém nitru. Možná i my známe situace, kdy oheň pomalu dohořívá a máme v ruce kus dřeva. Co s ním uděláme, přiložíme ho na oheň první?

To je moje přání Vám do dalších dní nového roku. Nečekejte stále až přiloží k práci své ruce druzí, ale zkusme někdy začít první. Budete z toho mít radost sami i všichni kolem Vás.

---

Mikulášská besídka v Zámeckém hotelu

Jednoho dne jako z nebe přišla nabídka, že besídku mohou uskutečnit ve studeneckém zámečku. Paní majitelka přišla vše dohodnout. Nadešel poslední listopadový den a besídka s nádechem Vánoc byla zahájená. Děti byly hodné a jejich vystoupení bylo prozářené básničkami a pohádkami, měly velký úspěch a zároveň vše bylo takovým pohlazením po duši pro rodiče, prarodiče i starší sourozence.

Děkujeme, že jste si našli čas, i když máte každý předvánoční maratón a tak hojnou účasti jste nás potěšili. Také děkujeme paní majitelce zámku za výborné občerstvení (sponzorované), všemu personálu za milé uvítání a vzornou obsluhu. Velice nás potěšila návštěva pana Mikuláše s celou jeho družinou.

Do Nového roku přejeme zámečku, aby v něm bylo hodně živo.

A Vy Studenečáci neváhejte a pěknou novou restauraci navštivte !

Za kolektiv pracovníků MtŠ Bohuslava Vanclová

---

Zprávy Základní školy

---

Žáci studenecké školy se také zúčastnili

televizní soutěže Bludiště v ostravské televize.

Ve čtvrtek 14.12.2000 jsme se po ránu vydali na prohlídku Hornického muzea a České televize, což nám zabralo celé dopoledne. Všichni jsme si čím dál více uvědomovali, že se stále více a více blíží doba, kdy se oblečeme do soutěžních kombinéz a staneme před kamerami. A opravdu. My (Mrazíci) i naši soupeři (Chobotničky) jsme se převlokli do kombinéz (na nás připadly modré). Potom nás zkušená maskérka nalíčila a my byli připraveni. Všichni jsme byli napjatí z toho, co se bude dít. Pozdravili jsme se s Romanem (moderátorem Bludiště) a zaujali svá místa na závěsných lavičkách. Trochu nás povzbudila slova naší asistentky Martiny, která stála po celou dobu pořadu za námi. V prvním kole soutěže se více dařilo nám než soupeřům a díky tomu z nás spadla tréma. Zato jsme tím trochu “pošlapali" sebevědomí Chobotniček. Ve druhém kole se hádala tajenka. Kdyby se mě teď někdo zeptal, jaké tam byly otázky, asi bych toho moc nevěděla. A proč ? Protože nad odpověďmi jsme vůbec nemohli přemýšlet. Museli jsme říci první, co nás napadlo . Když jsem někdy sledovala tuto soutěž v televizi, divila jsem se, jak mohli soutěžící říci sedmipísmenné slovo, když se tajenky vešlo jen slovo s pěti písmeny. Nyní ale vím, že v tu chvíli vás ani nenapadne počítat si písmena. To asi dělají jenom televizní diváci. Naštěstí jsme vyhráli, a proto jsme mohli soutěžit o ceny. Naším posledním úkolem bylo vynášet Bludišťáky z bludiště a já je potom zavěšovala na háčky. Vybojovali jsme si ceny první kategorie a všichni si vybrali walkmany. Den jsme zakončili večerní návštěvou bazénu.

V pátek ráno začalo vše znovu, převléknout se do kombinéz, nalíčit se, dodat si odvahy, naposledy pohladit maskota a s úsměvem na tváři se postavit před kamery. Tentokrát už nás neovládala nervozita tolik jako předešlý den. Ale první kolo pro nás nedopadlo dobře. Naštěstí jsme se se ale ve druhém kole vzchopili a tajenku jsme s převahou vyhráli. Naši soupeři (Gumítci) zklamaně odcházeli a my jsme se připravovali na bludiště. Podařilo se nám vynést hodně Bludišťáků adostali jsme se až do druhé cenové kategorie. Tentokrát jsme si vybrali discmany. Asistentka Martina nám popřála nejen k výhře, ale i k postupu do dalšího kola v únoru 2001.

Snad jsme dobře reprezentovali naši školu a trochu tím zviditelnili naši obec. A kdo chce vidět víc, ať se na nás podívá třeba v televizi.

Vendula Jaré

V průběhu ledna žáci 7.ročníku úspěšně absolvovali za slušnou cenu lyžařský výcvik a uzavření prvního pololetí nám zkomplikovaly chřipkové prázdniny. Žáci však mají možnost všestranného vyžití i v mimoškolní činnosti, což řada žáků hojně využívá, a tak úspěšně pracují kroužky výtvarné výchovy a keramiky, hra na flétnu a kytaru a v rámci ZUŠ Jilemnice i hra na klavír. V případě zájmu se rozeběhne i taneční folklorní kroužek pod patronací vrchlabského Horalu. Podařilo se kvalitně dovybavit školní knihovnu na velmi dobrou odbornou úroveň, rozšířit školní videotéku (více než 400 videokazet) a programové vybavení učebny. Neuzavíráme tyto pomůcky ani před studeneckou veřejnosti a v případě zájmu může studenecká veřejnost tyto služby využít každé úterý odpoledne do 17.00. Pro veřejnost je určen i právě probíhající keramický kurs a do konce února se mohou přihlásit zájemci o práci s počítačem a internetem

---

Příspěvek k diskusi o novele Obchodního zákoníku

Novela Obchodního zákoníku 370/2000 je jenom dalším důkazem toho, jak xenofobně a zbaběle působí v současné době celá řada státních orgánů v čele s PS ČR a Senátem a jak neuvěřitelně daleko se již dostaly od každodenní reality. Historie se jenom opakuje, legislativa již neslouží občanům, ale proti nim, stává se nahravačem různých zájmových skupin, stává se prostředkem k zaplňování děr ve státním rozpočtu, které však byly způsobeny nefunkčním legislativním prostředím, způsobuje chaos a obstarává dostatek práce stále se rozrůstající armádě úředníků.. Zbaběle se chová proto, že si za svou oběť vybírá ty, kteří se neumějí bránit a nebo nedisponují dostatkem prostředků na svou obranu. Tou poslední napadenou skupinou jsou v novele Obchodního zákoníku fyzické osoby, obyčejní živnostníci. Ti již jsou po řadu let vystaveni diskriminačnímu tlaku finančních a živnostenských úřadů, správ sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven, které jsou schopny nesmiřitelně vymáhat sebemenší nedoplatky a přitom nejsou schopny plnit své základní poslání, vybírat tyto platby od všech rovnoměrně a stejně nesmiřitelným způsobem.

Stejného vydání je situace kolem novely Obchodního zákoníku. Není žádný jednoznačný důvod k tomu, aby fyzické osoby nemohly používat obchodního jména jako dodatku ke svému jménu a příjmení. Jejich jednoznačná identifikace i právní forma je nezaměnitelně dána identifikačním číslem a daňovým identifikačním číslem. Důvod je totiž jediný a jako vždy umně skrytý, neúspěch novely zákona o účetnictví a tím i odklad masitého úlovku v podobě daňových dopadů na fyzické osoby účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví (zdanění skladů a pohledávek). Účelový výklad této novely již přinesl své, obyčejní živnostníci v souladu se svými zkušenostmi jdou často jako stádo ovcí, mění razítka a živnostenské listy, odstraňují obchodní jména, která pro ně znamenala zároveň jejich prezentaci v podnikatelském prostředí.

Je třeba říci dost! Vždyť přece jednoznačně dochází k porušování Listiny základních práv a svobod o svobodě podnikání a diskriminaci určité skupiny. Cesty jsou v podstatě dvě. Buď vytvořit zájmové sdružení, které bude tuto skupinu proti státu zastupovat, nebo podávat individuálně náměty Ústavnímu soudu pro porušování základních práv občanů, trestní oznámení a žaloby (např.na ty Živnostenské úřady, které dokonce trvají na odstranění mnohdy nákladného označení provozovny) na výše uvedené instituce. Stát má vytváření legislativní rámec hospodářského činnosti, nikoliv tuto činnost omezovat a určitým subjektům ji dokonce ztěžovat (navíc nedoplatky a závazky fyzických osob účtu jících v soustavě jednoduchého účetnictví jsou proti nedoplatkům a závazkům fyzických a právnických osob účtujících v soustavě podvojného účetnictví zcela zanedbatelné).

P.S. Článek vyšel v Hospodářských a Krkonošských novinách a celý rozruch kolem novely Obchodního zákoníku a Živnostenského zákona přinesl své, další novelu Obchodního zákoníku, která odstraňuje sporné body ohledně obchodního jména fyzické osoby. Ostatně zkontrolujte si své živnostenské listy, mnohým 1.3.2001 přestanou platit, aniž by to tušili (Neznalost zákonů neomlouvá).

---

Sportovní zprávy

---

Sokol Studenec

---

Tenisový klub Studenec

---

SOKOL Zálesní Lhota

---

Můj krkonošský deníček

---

SETKÁVÁNÍ MAMINEK S DĚTMI

---

Životní jubilea spoluobčanů v roce 2001