Studenecký zpravodaj – číslo 4/2004

Po prázdninovém odpočinku přejeme všem žákům a studentům příznivý a úspěšný školní rok.

Obsah

Deset let činnosti Klubu důchodců Studenec - Zálesní Lhota

Deset let trvání Klubu důchodců je jistě zpříjemněním života našich starších občanů. Byl založen proto, aby se nikdo necítil v důchodovém věku na okraji společenského a kulturního dění sám. Každý, kdo má zájem a zdraví to dovolí, přichází jednou za měsíc na OÚ, kde máme vyhrazeny prostory pro naši činnost. Máme různorodý program. Na pozvání nás navštěvují různé osobnosti z řad zdravotníků, spisovatelů, herců, lidí zajímavých profesí a zaměřených na různou zájmovou činnost, cestování apod. Pořádáme s nimi přednášky na různá témata. Formou besedy se dovídáme od představitelů obce, co je v plánu na každý rok pro zvelebení prostředí, ředitel ZŠ nás obeznámí s děním ve škole i kolem výstavby nových prostor. Bylo pořádáno několik exkurzí: bývalý Texlen, prohlídka ZŠ – koncert dětí hudebního kroužku, výtvarné umění a keramické výrobky. Starší žákyně připravily k pohoštění vkusně upravené, pestře obložené talíře. Pěkná kulturní vystoupení nám zajišťují děti MŠ drobnými scénkami, žáci ZŠ zpěvem, pohádkou, různým pásmem. Folklorní soubor Horálek a Vánek předvedl pásmo krkonošských a podkrkonošských tanců a říkanek. Lidová vyprávěčka krkonošských poudaček si též získala všechny přítomné. Masopustní odpoledne s bohatou tombolou od místních sponzorů z řad některých podnikatelů a dobrovolných dárců jsou vždy v plném veselí, aby ne, když vyhrává místní hudební trio FI+JE+PI. Všichni si pochutnají na obloženém talíři se spoustou dobrot. Podobně je tomu při oslavě Svátku matek. V předvánočních setkáních obdrží všichni přítomní sladkou pozornost od čerta, Mikuláše nebo anděla. Společně se zpívají koledy.

Posledních pět roků se každoročně konají jednodenní autobusové zájezdy za poznáváním přírodních a kulturních památek Hradeckého a Libereckého kraje, ty zakončujeme posezením při hudbě a tanci v některé restauraci. OÚ nám poskytuje k promítání video, máme možnost nahlédnout do studenecké kroniky. V září míváme zahájení, v červnu slavnostní zakončení v některé zdejší restauraci. Škoda, že není k dispozici větší sál, aby nám mohli naši bývalí ochotníci předvést něco ze svého bývalého repertoáru, jako kdysi. Jak jste se mohli přesvědčit, náš program je pestrý. Účastníků, členů klubu je 67, průměrná docházka 54, největší návštěva 97. Rádi bychom touto cestou poděkovali OÚ za finanční podporu některých akcí, sponzorům a všem, kteří se po celé období podíleli a podílejí jakoukoliv činností na zajištění zdárného průběhu našich setkání, i všem, kteří se těchto setkání zúčastňují. Těm, jimž to zdravotní stav nedovolí, přejeme brzké uzdravení. Těšíme se od září na další členy ze Zálesní Lhoty i Studence.

Za Klub důchodců L. Ježková a M. Škrobánek

Jak se daří v Nekoři aneb Pokus o zaznamenání pamětihodných událostí Chaloupky 2004

Mohla bych sice začít prvním dnem, ale nedá mi to a musím se zmínit také o přípravné fázi. Příprava této každopádně velkolepé akce zabere rok od roku méně času (což ovšem neznamená, že se v nějaké přímé úměře zmenšuje také chaos), protože mezi námi jsou již zkušení bardi chaloupkového putování. (Jen na ukázku: zhruba dva dny před plánovaným odjezdem jsme se konečně dozvěděly, kolik lidí s námi doopravdy pojede.) Celý víceméně uspořádaný zmatek vyvrcholil svozem zavazadel. Ukázalo se velmi účelným neobjíždět jednotlivé domácnosti a jen určit hodinu přivezení batohů na dané místo. Pohled na úctyhodnou hromadu nahnal dost strachu i těm nejotrlejším a je třeba poznamenat, že bez ochoty Pepy Vancla, který s námi podstoupil celou anabázi, by se chaloupky vůbec nemohly konat. Věčným tajemstvím zůstane, jak se mu všechno nakonec podařilo naložit. (Byli instruováni i pomocníci, kterým Jana vysvětlila vše tak důkladně, že ve snaze se jí zavděčit, naložili opravdu všechno, co se v označených místech nacházelo. Pepa nebyl naštěstí nijak otupělý a 30litrový kanystr s vínem si vnutit nenechal.)

V té době jsme už ale seděly ve vlaku a v rychlém tempu kolejí hrkaly k cíli. Na nádraží neměli výraznější zpoždění vlaky ani lidé, takže se vše odehrávalo podle plánu. Dráha však opředla naši výpravu další záhadou. Jel vždy stejný počet osob, stejnou trasu, dokonce se stejnými přestupy. Cena jízdy byla však vypočítána třikrát naprosto rozdílně: na Horkách, při telefonátu, kolik bude stát cesta zpět, a při jejím placení. Výpočet cen jízdného jsme si tak během letošní chaloupky přidaly do seznamu záhad, po nichž nemá cenu pátrat. Ale zpět.

Kolem poledne jsme přepočítaly ovečky při výstupu v Letohradu a vydaly se na cestu směr Nekoř (zhruba 5 km). Během putování se z tichých a trochu zakřiknutých děvčátek vyklubala taková stvoření, jaká známe, takže se nám citelně ulevilo.

Za mírného brblání jsme dorazily na faru, jejíž správce nás po chvíli čekání pustil dovnitř. Obhlédnutí a rozdělení místností zabralo jen chvíli. Čekání na Pepu se naštěstí také nijak neprotáhlo, a tak už za chvíli vypadala fara jako naše. Náš dvorní řidič nám také doporučil všechny krásy okolní krajiny, se kterými se podrobně seznámil během svého bloudění. Pravda, příliš nadšeně o nich nereferoval.

Po jeho odjezdu bylo jednomyslně usneseno, že je třeba uklidit (jedna z nevýhod cest do civilizace, na Hrádku by nikoho nic takového ani nenapadlo), a tak se dvě z nás vydaly s holkami na průzkum okolí a ostatní trošku „zobytnily“ prostor. Pak přišla nezbytná organizační schůze, při níž se holky dozvěděly téma pobytu – svátosti (přijato mlčením, které mohlo znamenat opravdu cokoli) a seznámily se i se svým celotýdenním úkolem – zajistit přežití skupiny 80 lidí na ostrově. Den pomohla zakončit mše (do kostela jsme měly asi 20 metrů), na které jsme se dozvěděly, že v neděli proběhne svěcení zvonů v Líšnici a v Nekoři proto bohoslužba nebude. Po večeři se holky ukázaly jako téměř dospělé bytosti, protože i při volném výběru názvů skupinek se letos sešly vcelku něžné Berušky, Šmoulinky, Trosečníci a Poutníci. (Sice z toho pak byly Trosky a Šmudlinky, ale to je vedlejší.) V noci, jak už to tak bývá, se pokoušely spát jenom vedoucí.

Sobota se ohlásila poprcháváním, které plně korespondovalo s tématem křtu. Tato symbolika se dá ale lépe ocenit, nemáte-li v domě 18 různě založených slečen a nepotřebujete-li zařídit, aby toto stavení nezbořily. Dopoledne se všechny věnovaly „témátku“ a pak výrobě z korálků, provázků a promýšlení ostrova. (Tento den se ukázal jako kritický bod – pod náporem otázek typu: „A co kdyby s nimi ztroskotalo letadlo?“ „A co kdyby tam byl jen jeden chlap?“ „A co kdyby to byli kanibalové?“ „A co kdyby zavedli cestovní ruch a vydělali moře peněz?“ nás začalo mrzet, že jsme s touto hrou vůbec přišly. Instrukce praví, že si hráči během rozmýšlení uvědomí, co všechno potřebuje komunita, aby někde dokázala delší dobu důstojně přežít.) Odpoledne přijeli Péťa Bartoň a Vítek a po loňských zkušenostech se k nám nedostaly žádné dedukce o noční hře. Jako prevence zdivočení byla zvolena procházka venku. Drobně poprchávalo, ale stačily jsme zahrát několik her, než nás déšť oblékl do pláštěnek a rychlým krokem hnal k faře. Do večera se udělalo zase hezky, a tak holky vyzkoušely po roční odmlce petanque a krále. Vedoucí dne připravila zajímavou hru alá „Hrdlička“ (skládání rozstříhané zprávy, tolik oblíbené z loňska) a holky ji nezapomněly obřadně roztrhat. Přes všechny protesty ale nakonec napsaly i tématický test, který se jako tradici podařilo udržet celý týden. Snahy o uložení ke spánku jako obvykle nikam nevedly, a tak ticho a ospalo panovalo jen v místnosti vedoucích, kde se v pochmurné atmosféře připravovala noční hra. Cestu za pokladem sv. Mikuláše (patron nekořské farnosti) jsme podrobně popsali (papír dostaly holky do rukou spolu se svíčkou v lahvi) a označili svíčkami. Na úseku cesty do lesa podél plotu, za nímž štěkali psi, připomínající ve tmě spíš obludy pekelné, jsme definitivně ustanovili, že holky půjdou po třech. Na kritických místech jsme navíc střežili my. Kluci naprosto správně odhadli ženskou orientaci ve tmě a posadili hlídku i na křižovatku, o níž v popisu stálo „na první křižovatce zahněte vpravo.“ Nutno podotknout, že tento úkol zvládla jedna skupina ze šesti.

U nedělní snídaně jsme se ke svému zděšení dozvěděly, že našim svěřencům se spalo výborně a nejsou ani trochu ospalí. S dostatečným předstihem jsme se vydali do Líšnice na mši. Cesta hezky ubíhala do doby, než jsme se u domorodců poptali, kudy dál, a dostalo se nám poučení, že jdeme na opačnou stranu. Jana s Vítkem na nás na faře hleděli jako na zjevení a ti nejmenší byli naloženi do auta o odvezeni do Líšnice, zatímco ostatní vyrazili správným směrem. Vítek se pro nás postupně vracel a shromáždění kolem kostela nevěřilo vlastním očím, když z auta vyskákalo 14 lidí a řidič. Při poslední cestě tam a zpět jeho červené auta zdravili všichni cyklisté i chodci na trase. Hospodinovým zásahem se tak podařilo stihnout začátek slavnosti úplně přesně. Bylo ukázkově letně a zvony do toho jasu po zavěšení nádherně zněly. Při mši jsme navíc náhodou zastupovali na kůru sbor. Cesta zpět stála také za to. Holky dlouho nemohly uvěřit tomu, že Vítek opravdu odjel (část vedoucích jela vařit oběd) a nechal je šlapat celou tu štreku zpět. Protesty utichly ve chvíli, kdy se po 4 km chůze objevilo červené auto. Všichni zajásali, ale z okýnka na ně nechápavě hleděli dva důchodci. V poledním vedru se i obvyklé štěbetání pomalu vytrácelo.

Veškerou nespokojenost usmířil oběd. Následovala rozmluva o biřmování a výprava ven. Na ní se konečně začalo zdát, že holky mají dost, ale opak byl pravdou. Po poháru, který od svých narozenin připravila Jana, se jim elán zase vrátil a dalšího rána nejevily žádné známky únavy. V neděli večer za mohutného pokřiku odjeli kluci i Maruška, bez nichž bychom víkend asi těžko zvládly. Tuto noc také Janka (posila vedoucích z Hořenska u Semil) začala „dětem“ číst před spaním pohádky. Během dalších dnů se usnesly, že zahrají divadlo a pilně se hádaly, co kdo bude hrát a co bude mít na sobě.

Po událostmi nabitém víkendu přišlo vcelku poklidné pondělí. Mluvilo se o svátosti smíření a pomazání nemocných. Po zkušenostech z minulých testů si holky donekonečna opakovaly, že hostii, která se podává na smrt nemocnému, se říká viatikum – pokrm na cestu. Vedoucí je tedy s otázkou nemohly zklamat. Nejoriginálnější odpovědí byla viagra – pokrm na cestu. Turnaj v petanqu a králi si svěřenci soudcovali sami stejně jako večerní fotbalový zápas na cestě za farou s místními chlapeckými mistry. Na další den dohodly holky s Evčou Bartoňovou v čele regulérní zápas.

Silné řeči je přešly po tom, když jim bylo vstřeleno množství branek hned v úvodu. Kapitán kluků se jako gentleman stáhnul do branky a druhý poločas jsme nestačily koukat, co v holkách je. Jediný zkušený fotbalista mezi námi byl sice zdrcen, ale ostatní shodně hodnotily, že na první zápas v této sestavě to vůbec nebylo špatné. Odveta byla odehrána ve středu, a i když holky nezvítězily, výsledek byl lichotivější.

Během úterních příprav na zápas jsme mluvily o manželství a přes protesty se konaly i další hry. Ukázalo se totiž, že vyhrát chtějí samozřejmě všichni a brblání se velice rychle mění v herní zápal. Dopoledne si na faře daly sraz místní maminky, uvařily si kafe a daly nám tip na výlet k pastvinské přehradě a do Markétina údolí. Holky večer při pohádce usnuly a my tak mohly nerušeně připravovat obaly na pamětní CD z letošní chaloupky.

Ani jsme se nestačily pořádně rozkoukat a byla tu středa. Dopoledne jsme neodolaly nabídce domorodců a vydaly se na výlet, zvěsti nelhaly, stál za to. Další program se povedlo skloubit z výše zmíněného fotbalového utkání, představení ostrovů jednotlivých skupinek (holky opravdu překvapily a vydedukovaly spoustu věcí) a posledních dvou „témátek“ s hrami. Po vyhlášení výsledků a slavnostním předání cen se většina holek pustila do horečnaté přípravy večerního představení. U táboráku nám pak skutečně sehrály první českou telenovelu – pohádku o princezně Liběně (sestra, která vlastně není sestra, náhlá odhalení, hysterické výkřiky překvapení v okamžicích, které všem byly jasné předem…). Slavným manželským slibem zde bylo stvrzeno velké přátelství dvou Anežek. Měli (na táborák přijela i část kluků) jsme tak možnost shlédnout generálku, premiéru i derniéru jedinečného divadelního kusu. Chaloupkovské družstvo pak ještě rozdrtilo místní chlapecký výběr (přidaly se k němu i některé naše holky – podle nich solidárně, podle ostatních zrádně) v králi a mohlo se jít opékat a zpívat. Obklopeny tmou jsme pak ještě zhodnotily letošní chaloupku a odešly spát.

Ve čtvrtek ráno se všechny daly do práce. Balilo se, uklízelo a vařilo. V našich snahách nás přijel podpořit Pepa a tentokrát asi rezignoval, protože nakládal téměř bez poznámek. Po společném obědě se vydal domů a my ho po dokončení úklidu a společném focení následovaly. Doputovaly jsme do Letohradu a za neustálého pojídání sladkostí pak i na Horka.

Chvála Pánu se nikomu nic nestalo, počasí nám přálo a zdar provázel naše cesty. Všem, kdo nás jakkoli podpořili, děkujeme a přejeme hodně požehnání do všech jejich činností.

Pavlína Jiranová

Za Zdeňkem Urbanem…

V pátek 4. srpna by ve studeneckém kostele jablko nepropadlo.

Naplnili jej nejen Studenečtí, ale i farníci z Roztok, Zálesní Lhoty a Čisté u Horek, bývalí pracovníci ze zaniklé Tesly ve Vrchlabí a úctyhodný počet duchovních. Kostelem zněly písně chrámového sboru, ale jeden čistý , bezvadně intonující tenor mezi nimi chyběl.

Jabloň v příkopě pod lhoteckým lomem, místo, okolo kterého jezdil celý život do práce a do Lhoty do kostela, se stalo osudným našemu „regentschorimu“, Zdeňkovi Urbanovi. Týden co týden, rok za rokem, v zimě i v létě dodával našim bohoslužbám hudbu, vyprovázel svou hrou a zpěvem na poslední cestě naše blízké. On k našim kostelům patřil. I ta rozloučení se s jeho zpěvem stávala chvílí sice smutnou, ale zároveň vzbuzující radostnou naději.

Ale nejen farníci budou jeho stále usměvavou tvář postrádat. Byl dlouholetým jednatelem Sboru dobrovolných hasičů, po dvě volební období platným členem Zastupitelstva Obce Studenec, členem MO KDU-ČSL. A hlavně to byl pro mnohé z nás výborný kamarád, pro svoji rodinu báječný otec a dědeček už početné party vnuků a vnuček. V nich bude jeho odkaz předáván do budoucích let.

My se teď snažme pomáhat těm, kdo mu byli nejblíže, a vzpomínejme na radostné chvíle, které jsme v jeho blízkosti prožili. Tak bude i nadále jeho místo v našich řadách, ač fyzicky nám všem bude moc a moc chybět.

Zřejmě jeho čistý tenor potřebovali u nebeských kůrů více.

Irena Benešová

Zprávy obecního úřadu

Co se už letos podařilo?

• Je dokončený a obydlený byt na Zdravotním středisku.
• V Zálesní Lhotě je již v provozu nová část vodovodního řadu až po Gulíkovy.
• Opravena cesta u Urbanových včetně nové větve veřejného osvětlení.
• Opraven výjezd cesty v Rovnáčově, odvodnění a zřízeno stání na zastávce BUS.
• U Krůfových byla opravena cesta a upraven výjezd na silnici tak, aby netekla voda na silnici.
• Opravena cesta u dvanáctibytovky v Rovnáčově.
• Upraveno prostranství a parkoviště u Zdravotního střediska a záliv pro autobus.
• Oprava studánky Roubenky – na fotografii je vidět, jak vypadala před opravou, koho zajímá, jak je opravena, může se přesvědčit na vlastní oči. Kdo se k ní už nemůže sám vydat, toho jistě potěší fotografie z průběhu opravy i po ní, které najdete v příštím Zpravodaji. Na opravu přispěje částkou 20 000 Kč Krajský úřad Libereckého kraje a rovným dílem obce Levínská Olešnice, Roztoky a Studenec, který opravu zajišťoval.
• Dešťová kanalizace a hlavní vodovodní řad na pozemcích naproti Plasteku, kde se nyní zhotovuje komunikace.

Náhrada škody při dopravních nehodách

Pokud se někdo stane obětí dopravní nehody, má nárok na právní zastoupení, které mu pomůže vymoci na pojišťovně pojistné plnění. Právní zastoupení je pro poškozeného zdarma a je placeno z povinného ručení viníka dopravní nehody. Na tuto činnost se specializuje Asociace poškozených, která mimo to nabízí i odtah a opravu vozidla, možnost zapůjčení náhradního automobilu či okamžité odkoupení škody. Podrobnosti jsou k dispozici na internetových stránkách Asociace: www.asociace-poskozenych.cz.

Oprávnění celníků zastavovat vozidla

V souvislosti se vstupem ČR do EU byl novelizován celní zákon, na základě kterého jsou nyní celníci oprávněni zastavovat osoby a dopravní prostředky a provádět jejich kontrolu. Při zastavování postupují obdobně jako příslušníci policie.

Sběr nebezpečného a komunálního odpadu

Zasedání zastupitelstva obce 28. 7. 2004

Po zahájení zasedání byla nejprve schválena změna podmínek příspěvku na zřízení tepelného čerpadla – byl zrušen požadavek na minimální topný faktor (z důvodu zmírnění podmínek Státního fondu životního prostředí). Projednal se způsob vytápění hasičské zbrojnice, zastupitelstvo souhlasilo s vytápěním tepelným čerpadlem a se zhotovením zateplení budovy.

Jednalo se o ceně pozemků naproti Plasteku pro zájemce, kteří neměli k loňskému 5. 11. trvalý pobyt ve Studenci, a byla schválena cena 300 Kč/m2. Dále bylo rozhodnuto o rezervování jednoho z těchto pozemků, na kterém by se mohl vystavět domek pro dočasné přestěhování obyvatel pečovatelského domu, pokud by se budova nynější MŠ opravovala.

ZO souhlasilo s nákupem požárního auta – naskytla se možnost pořídit požární auto Tatra 815 asi za 1 milion Kč. Na žádost pečovatelek byl schválen nákup nového auta na rozvážení obědů.

Schválil se hospodářský výsledek základní školy za rok 2003 (asi 76 000 Kč) a jeho rozdělení do fondů odměn, reprodukce investičního majetku a rezervního. Pro Mateřskou školu Zálesní Lhota byla udělena výjimka kvůli nízkému počtu dětí a odsouhlasilo se dofinancování mzdových prostředků (v roce 2004 půjde o částku do 30 000 Kč).

Co se týče úprav a přístavby základní školy, na něž byl na minulém zasedání odsouhlasen příspěvek z obecního rozpočtu, z dalších jednání vyplynulo, že tato částka nemusí být tak vysoká a tak přesně určená. ZO toto vzalo na vědomí a souhlasilo i s nižší finanční účastí.

Zastupitelstvo vzalo na vědomí zápisy kontrolního výboru, který provedl kontrolu hospodaření v obecních lesích a kontrolu financování školství – v obou případech nezjistil nedostatky.

Projednány byly také nákupy a prodeje pozemků, schváleny byly odměny a příplatky neuvolněným zastupitelům, závěrečný účet Svazku obcí Jilemnicko za loňský rok a další.

V diskusi pan Kočárek namítal, že by se pozemky naproti Plasteku měly prodávat až po dořešení technických věcí. Paní Kulhánková přednesla připomínku, že budoucí majitel „stovky“ již začal s úpravami okolí a koryta potoka. Pan Josef Junek měl dotaz na dotace získané pro Studenec. Starosta zmínil letošních 800 000 Kč na úpravu parkoviště u Zdravotního střediska, 40 000 Kč na zřízení internetu pro veřejnost a 20 000 na opravu Roubenky. V předchozích letech obec obdržela dotace na inženýrské sítě na pozemcích proti Plasteku (200 000 Kč), výstavbu bytů na Zdravotním středisku (1 000 000 Kč), půdní vestavbu v základní škole atd. Pan Junek pokračoval připomínkami týkajícími se umísťování názvu zastávky a znaku obce na nové čekárny, lítosti nad nevybudováním rozhledny na Strážníku na telekomunikační věži, využívání vývěsních ploch, špatného stavu fotbalového hřiště a navrhl úpravu urnového háje a opravu sochy sv. Prokopa na Horce. Pan Zajíc připomněl chátrání zámku, který je nevyužitý.

Ohlédnutí za školním rokem ve Studenci

Léto o prázdninách školákům příliš nepřeje, a tak je více času na ohlédnutí za uplynulým školním rokem. Při svém ohlížení ponechme za sebou stesky školské veřejnosti, které se již stejně staly pouhým folklorem, a věnujme se především výsledkům vlastní činnosti Základní školy Studenec.

Horní řada zleva: Jan Šulc, David Magoč, Kristýna Grofová, Martin Havlíček, Jakub Pacholík, Jiří Povr, Jiří Šír, Vendula Kalenská, Matěj Kuřík

Dolní řada zleva: Tomáš Kučera, Jana Šimáčková, Štěpán Kučera, František Horáček, Martin Klouček, Eva Bartoňová, Jakub Šmíd

Trvalá pozornost je věnována zlepšování podmínek pro vlastní výuku. V letošním školním roce byla vybudována z vlastních rozpočtových zdrojů moderní multimediální učebna se školním kinem, které umožňuje počítačové prezentace, komunikaci s veškerými nosiči a přijímá více než stovku televizních programů. Vše je ovládáno z centrálního pultu a nechybí ani ozvučení pro případné moderování větších akcí. Tohoto zařízení využili i žáci 9. ročníku při svém loučení se školou a připravili si velice hodnotné vystoupení s využitím videoprojekce. Druhou významnější akcí byla modernizace kabinetu přírodních věd a systematizace jednotlivých sbírek.

Další podstatnou událostí bylo skromné obnovení divadelní tradice ve studenecké škole zásluhou Mgr. Moniky Mečířové.

Velice úspěšně pokračují i celoroční soutěže O nejlepšího sportovce a O nej­aktivnějšího žáka. Žáci v průběhu školního roku získávají body za jednotlivé soutěže a aktivity a toto zdravé soutěžení přináší i podstatný efekt ve výrazném zapojení většiny žáků do různorodých činností. Za soutěž aktivity získávají žáci poukázku na nákup knih v hodnotě získaných bodů. Vítězka druhého stupně Bára Jechová si zásluhou úspěšné účasti na řadě olympiád připsala rekordních 497 bodů a za tuto částku si určitě vybere hodnotnou knihu. Nejaktivnější žákyní na prvním stupni byla Eva Bartoňová. Hodnotných výsledků dosáhli i žáci ve sportovní soutěži a čtveřice vítězů Eva Bartoňová, Romana Synková, Jiří Povr a Martin Kupec má za sebou celou řádku vynikajících úspěchů. Zvláštní ocenění získala i „druhačka“ Jana Šimáčková, která zvítězila v krajském kole Kinderiády a v lehkoatletickém trojboji překonala bodově i nejlepší „třeťáky“ a „čtvrťáky“. Poděkování za výsledky patří nejen škole, ale především SK Studenec a Orlu Studenec, kde se žáci v řadě sportů připravují. Vždyť studenecká škola získala nejen řadu okresních titulů, ale i pět krajských.

Horní řada zleva: Šárka Drbohlavová, Klára Štěpánková, Jana Tauchmanová, Lenka Nosková, Aneta Hájková, Tomáš Klouček, Veronika Bachtíková, Tomáš Povr, Kateřina Marková, Martin Kupec

Dolní řada zleva: Jiří Hamáček, Romana Synková, Jan Exner a Barbora Jechová

Vedle sportu však mají žáci i širokou nabídku zájmových kroužku v oblasti výtvarných technik a pravidelná výstava Dílna 2004 je vždy pestrou přehlídkou žákovských prací včetně výrobků keramického studia. Obdobnou možnost mají i hudebně nadaní žáci, kteří postupně zvládají hru na jednotlivé nástroje a mohou se tak veřejnosti představit na jednotlivých koncertech s širokým repertoárem od klasiky až po Daniela Landu.

Po prázdninách studenecká škola přivítá žáky ze zrušeného druhého stupně z Čisté u Horek. Po řadě jednání se podařilo zajistit dopravní obslužnost i z Dolní Kalné a pro dojíždějící žáky bude od 1. září 2004 otevřen Školní klub. Souběžně probíhají práce na dokončení projektu rekonstrukce školy a přístavby mateřské školy k současné budově. Takže škola neodpočívá ani o prázdninách, navíc zajišťuje závodní stravování a další drobné služby a pomalu se připravuje na další školní rok. Přejme si, aby byl stejně úspěšný jako ten uplynulý.

PaedDr. Petr Junek

Figury opět po roce

V pátek 30. července se konalo přátelské posezení u fary. Chvíle zde strávené nám zpříjemňovala známá studenecká hudební country skupina Figury. Kdo chtěl, mohl si s sebou donést flákotu masa, buřt, klobásu či něco, co by se dalo ogrilovat. Před pomyslným pódiem plápolal oheň, což dodávalo příjemnou country náladu. Nesměl chybět ani sud tmavého nebo světlého piva. Bavili se jak starší, nejen studenečtí obyvatelé, tak i děti, které pobíhaly, výskaly, prostě jim bylo fajn. Po dobré večeři začala hrát a zpívat kapela a posluchači se sesedli okolo ohně a zpívali a zpívali a zpívali. Dobře se jim to zpívalo. Počasí se vydařilo, ani nesprchlo. K ránu odcházeli do svých domovů a spali a spali a spali. Dobře se jim to spalo.

Eva Háková a Zdislava Slavíková

Hasičské akce v červnu a o prázdninách

19. června se v Nedaříži konala okrsková soutěž mužů a žen v požárním útoku. Muži měli jeden z útoků ztížený tím, že museli hadici od mašiny podtáhnout k rozdělovači pod překážkou. Po sečtení časů z obou útoků skončili naši kluci na 7. místě a holky odjížděly s bronzovým pohárem za 3. místo.

24. června se třináct dětí, omluvených ze školy, vydalo s Pavlem Hylmarem na výlet ke studánce Roubence. Užili si pěkné dopoledne i odpoledne, zahráli spoustu her a k obědu si opekli vuřty.

26. června se soutěže v Dolní Kalné zúčastnila všechna naše čtyři družstva. Vedlo se jim velmi dobře – muži se umístili na 2. místě, ženy také na 2. místě, mladší děti na 1. místě a starší děti na 2. místě.

29. června jsme měli možnost jet se podívat do Lomnice nad Popelkou na školení hasičů, zaměřené na hašení letadlem. Nejprve jsme se seznámili s údaji o letadle typu Dromedár, poté jsme měli shlédnout i ukázku. Pilotovi se však první start nepovedl, a při druhém dokonce letadlo skončilo koly vzhůru v řepkovém poli, kde začalo hořet. Okamžitá pomoc přítomných hasičů zachránila pilotovi život. Poté policisté zatím místo havárie uzavřeli. Čekali na leteckou inspekci, která měla příčiny nehody vyšetřit. A my na tuto událost asi hned tak nezapomeneme.

3. července se družstvo našich starších dětí vydalo na soutěž do Rovenska pod Troskami. Po výborně provedeném útoku si domů odváželi zlatý pohár.

Ten den večer se konala ještě akce pro „dospělé“ – opékání vuřtů za hasičárnou. Na chvíli ji sice přerušil liják a bouřka, ale pohled na dvě duhy nad sebou stál potom za to.

4. července jeli na soutěž do Rovenska studenečtí muži. Přestože se jim oba útoky povedly, neměli tak silnou mašinu jako některá jiná družstva. Výsledek 11. místo ze 17 je proto velmi pěkný.

21. srpna se muži zúčastnili noční soutěže v požárním útoku v Nedaříži, kde skončili v konkurenci 18 družstev na 10. místě.

Zdeňka Grofová

Jak je to vlastně s činností a financováním dobrovolných hasičů v obci Studenec?

Jelikož již několik let kolují po obci Studenec takové řeči, že obec dává dobrovolným hasičům spoustu tisíc korun ročně, kupuje výzbroj a výstroj pro hasiče a nyní dokonce odsouhlasilo obecní zastupitelstvo nákup hasičské cisterny, rád bych uvedl tyto informace na pravou míru.

V první řadě je třeba rozlišit od sebe dvě organizace – Sbor dobrovolných hasičů Studenec (dále jen SDH Studenec) a Jednotku sboru dobrovolných hasičů obce Studenec (dále jen JSDH Studenec).

SDH Studenec je zájmové sdružení působící na úseku požární ochrany, je členem Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, jeho činnost se řídí stanovami. Členskou základnu SDH Studenec tvoří řádově 150 členů. Činnost sboru spočívá v organizování kulturních akcí (hasičský bál, výlety pro členy…), pořádání hasičských soutěží, nácvik požárního sportu, účast na soutěžích atd. Nemalou část činnosti představuje práce s dětmi, která je prováděna celoročně. Mladí hasiči nacvičují disciplíny jarního a podzimního kola hry Plamen. Dále se zúčastňují soutěží v požárním útoku v okolních obcích. Činnost sboru řídí starosta, který je volen výborem sboru a ten volí členská schůze sboru. Financování činnosti SDH Studenec probíhá pouze z peněz, které sbor vydělá pořádáním kulturních akcí. SDH Studenec, na rozdíl od ostatních spolků v obci, nedostává od obce žádný příspěvek na činnost. Jediný příspěvek, který sbor dostal, byla částka 2000 Kč na pořádání soutěže v požárním útoku družstev dětí, žen a mužů 15. května 2004 u rybníka vedle továrny ve Studenci. Majetkem SDH Studenec je historická ruční motorizovaná stříkačka a přenosná pokladna s hotovostí, kterou má na starost pokladník sboru.

JSDH Studenec je zřízena obcí Studenec na základě Zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. JSDH obce Studenec má v současné době 33 členů, kteří jsou zároveň členy SDH Studenec, což ale není podmínkou členství v jednotce. Činnost jednotky řídí velitel JSDH obce Studenec, kterého jmenuje do funkce starosta obce. Každý člen jednotky má s obcí sepsanou a podepsanou smlouvu o členství v jednotce, dvakrát ročně (dříve každý rok) je povinen zúčastnit se zdravotní preventivní prohlídky, účastnit se na školeních a výcviku jednotky a provádět údržbu výzbroje, výstroje a techniky jednotky. JSDH obce Studenec je jednotka kategorie JPO III, je zařazena v Integrovaném záchranném systému, a jelikož se jedná o jednotku s územní působností, je určena pro provádění záchranných prací nejenom v obci Studenec, ale i v okolních obcích do vzdálenosti 10–15 km. Po vyhlášení poplachu sirénou na budově hasičárny, kterou spouští dálkově pomocí radiostanice operační středisko Hasičského záchranného sboru Semily, mají hasiči 10 minut na to, aby se dostavili do hasičárny a vyjeli k zásahu. Tento čas je ve většině případů mnohem kratší, cisterna vyjíždí zhruba do 5 minut po vyhlášení poplachu.

JSDH Studenec je vybavena cisternovou automobilovou stříkačkou CAS 25/RTHP, dopravním automobilem DA 12/A 31 a přívěsnou přenosnou stříkačkou PPS 12. Tato technika včetně vybavení vozidel, výstroje a výzbroje členů jednotky i budova hasičárny jsou majetkem obce Studenec!!! Někteří občané si dodnes myslí, že je to majetek hasičů, což není pravda, hasiči se pouze o tento majetek bez nároku na odměnu ve svém volném čase starají. Při pondělních brigádách, v případě potřeby i v jiné dny, jsou na údržbě techniky odpracovány stovky hodin. Udržet naši téměř již historickou techniku v provozuschopném stavu stojí hodně úsilí. Je pravda, že se nás schází v garážích hasičárny při údržbě techniky čím dál méně, je to dáno asi i tím, že v dnešní době dělat něco zadarmo již není v módě. Těm pár členům jednotky, kteří se pravidelně údržby techniky zúčastňují, je jedinou odměnou jedno pivo na dvě hodiny práce, které si kupují z hasičské pokladny za peníze, které vydělali na hasičském bálu. Činnost v hasičské jednotce nejde zřejmě provádět pouze pro zábavu a potěšení, protože po zaznění požární sirény vyběhnout z domova ve dne v noci a vrátit se utahaný, hladový a špinavý není asi to pravé ořechové pro trávení volného času. Jeden z důvodů, proč se dobrovolní hasiči těchto aktivit zúčastňují, je i to, že chtějí pomoci ostatním lidem, když je potká nějaká krizová situace. Nemusí to být zrovna případ, že někomu hoří střecha nad hlavou. Ono takové ucpané odpadní potrubí z rodinného domu do septiku, které se hasičům podařilo propláchnout a odpadní vodě s různými jinými věcmi určit zase ten správný směr, udělá jistě majiteli domu také radost. Dovolím si tvrdit, že nenastal případ, aby někdo přišel hasiče žádat o pomoc a oni ho poslali někam. Pokud to naše technické vybavení dovoluje, snažíme se pomoci každému, kdo o to požádá. Je pravda, že takové činnosti, jako je mytí cest, čištění odpadních potrubí, dovoz vody do bazénů atd., kde nehrozí nebezpečí z prodlení, jsou prováděny za finanční úplatu. Tyto peníze ovšem nejdou do hasičské pokladny, ale do rozpočtu obce Studenec. V obecním rozpočtu je kolonka s názvem požární ochrana. V této kolonce je uvedena částka peněz na zajištění provozu budovy hasičárny (topení, voda, odpady, elektřina, údržba budovy…), na údržbu hasičské techniky, nákup pohonných hmot, výstroje a výzbroje členů jednotky… Toto jsou finanční prostředky na provoz obecního majetku a ne SDH Studenec.

I přes veškeré úsilí je v poslední době problém s cisternou, která je vyrobena v roce 1979 a již není možné na toto vozidlo sehnat náhradní díly k provedení oprav. Díky tomuto problému odmítají opravárenské servisy vzít vozidlo do opravy a v případě větší poruchy na vozidle hrozí to, že budeme nuceni vozidlo vyřadit z provozu. Z tohoto důvodu se již od měsíce května snažíme problém ve spolupráci s vedením obce řešit zakoupením novější cisterny, která by byla schopná zajišťovat požární ochranu v obci Studenec a okolí. Cena nových hasičských cisteren je na našem trhu okolo 5 000 000 Kč, což je nad finanční možnosti obecního rozpočtu. Obecní zastupitelstvo schválilo 28. července 2004 nákup starší cisternové automobilové stříkačky na podvozku TATRA 815 s označením CAS 32/T 815 v ceně asi 1 000 000 Kč. Toto vozidlo bude, pokud se nákup uskuteční, také majetkem obce Studenec, nikoliv hasičů.

Doufám, že po tomto výkladu již nebudeme muset poslouchat názory členů ostatních spolků v obci, že hasičům kupuje všechno obec a ostatní si musí financovat svoji činnost sami. Takové názory mi připadají docela smutné a zarážející.

Pokud by měl někdo ještě nějaké nejasnosti v této problematice, nechť si se mnou domluví schůzku na č. t. 724 079 532 nebo se zastaví u mě doma a já jsem ochoten poskytnout další informace týkající se hasičů a zajištění požární ochrany.

Josef Vancl ml., velitel JSDH obce Studenec

Sportovní zprávy

Sportovní klub Studenec

Hodnocení sezóny 2003/2004

Fotbalová sezóna 2003/2004 skončila svým vrcholem v Portugalsku a reprezentanti jednotlivých mužstev užívali dovolenou a zatím se hýbají pouze přestupové částky. Studeneckým fotbalistům již začala příprava na novou sezónu, ve které budeme mít poprvé v historii klubu v oblastních soutěžích tři mužstva: áčko dospělých, dorostence a žáky. Oproti loňské sezóně bude hrát pouze po jednom týmu minižáků a žáků, ale v Zálesní Lhotě najde své útočiště béčko dorostenců.

Minižáci

V letošní sezóně startovala v mistrovských soutěžích dvě naše družstva (trenéři a vedoucí mužstva Radek Mejvald, Ríša Nosek, Luboš Stránský a Jirka Čivrný). Áčko se střetlo se sousedy z Horek v boji o 3. místo v okresním přeboru na studeneckém hřišti a prohrálo 1:2 brankou v samotném závěru zápasu. Přeborníkem okresu se stali minižáci z Jilemnice.

Střelci (za oba týmy):

26 – Eva Bartoňová

8 – Marek Čivrný, Lukáš Vancl

7 – Kuba Pacholík, Daniel Mejvald

6 – Radek Vydra

4 – Tomáš Stránský

3 – Míša Nosek

2 – Martin Šimáček, Jenda Kuřík, Matěj Kuřík

1 – David Magoč, Martin Klouček

Kanonýrem týmu se stala suverénně Eva Bartoňová, která se také stala prvním fotbalistou ve Studenci, který získal medaili z Mistrovství republiky. V dresu DFK Slavie Hradec Králové vybojovala na sérii turnajů (Plzeň, Rokytnice v Orlických horách, Urbanice, Kbely) bronzovou medaili a stala se i nejlepší střelkyní mužstva. V posledních zápasech s ní nastupovala i kapitánka minižáků z Roztok Daniela Mečířová. Eva vypomohla i mezi žáky a v zápasech v Mírové a ve Mříčné, kde žáci nastoupili pouze o 8 hráčích, si dokázala připsat gól i v obou mistrovských soutěžích starších žáků. Vedle svého hlavního sportu byla i členkou vítězného družstva orientačního běhu v krajské olympiádě škol, členkou vítězného týmu na celostátním setkání sportovních klubů v Pršticích u Brna, královnou Jestřebích hor v zimní běžecké lize a pochopitelně si tak již podruhé odnesla titul Nejlepšího sportovce školy na 1.stupni.

Zápas o 3.místo okresního přeboru minižáků: SK Studenec – Sokol Horka 1:2 (1:0)

Branky: Čivrný – Šmíd, Borůvka

V zápase o 3. místo měli studenečtí minižáci v prvním poločase více ze hry, ale obrany obou mužstev pracovaly spolehlivě. Prosadil se pouze přesnou hlavičkou Marek Čivrný po rohu Matěje Kuříka. I úvod druhého poločasu patřil „domácím“, ale především Martin Klouček promarnil dvě dobré příležitosti. Horečtí postupně získávali převahu a v závěru otočili výsledek, nejprve svou typickou dorážkou Kuba Šmíd a v poslední minutě střelou ze střední vzdálenosti Libor Borůvka.

Horní řada zleva: Jiří Čivrný, Matěj Kuřík, Martin Klouček, Martin Šimáček, Radek Mejvald, Lukáš Vancl, František Horáček, Eva Bartoňová, Richard Nosek

Dolní řada zleva: Marek Čivrný, Tomáš Stránský, Jakub Pacholík, Lukáš Palivoda, Tomáš Kučera, Michal Nosek, Radek Vydra, Daniel Mejvald, Štěpán Kučera

Ležící: Vojtěch Nedomlel

Žáci

I v letošní sezóně startovala mezi žáky dvě družstva (obdobně jako Rokytnice), z nichž béčko (vedoucí a trenéři Antonín Pacholík, Michal Hofman a Jan Krejčí) mělo své zázemí v Zálesní Lhotě a bylo také většinou žáky ze Zálesní Lhoty tvořeno. Přestože áčku (vedoucí a trenér Vladimír Letkovský) odešlo oproti loňské sezóně deset žáků, dokázalo se opět probojovat do okresního finále, v němž se v Horní Branné střetlo opět se žáky z Rokytnice nad Jizerou. Ve fotbalově napínavém zápase byli studenečtí žáci fotbalovější, ale fyzicky zdatnější soupeř s kompletní jedenáctkou ročníku narození 1989 nakonec i zásluhou výborného výkonu svého brankáře uhájil nejtěsnější vítězství.

Střelci (za oba týmy):

80 – Martin Kupec

47 – Jirka Povr

15 – Ondra Tauchman

8 – Zdenda Hanzlík

6 – Jára Palivoda

4 – Jirka Šír

3 – Martin Havlíček

2 – Eva Bartoňová, Honza Exner

1 – David Bartoň, Patrik Vérteši, Láďa Jarý

Kanonýr žáků Martin Kupec se také zúčastnil zájezdu výběru OFS Trutnov do Francie a do Trnavy a úspěšně reprezentoval studenecký fotbal v mezinárodním měřítku.

SK Studenec A – Spartak Rokytnice 3:4 (2:2) finále OP žáků

Branky: Ondra Tauchman 2, Martin Kupec

Sestava: Jarý – Černý, Jezdinský, Klouček, Havlíček – Bartoň (J. Palivoda), Povr, Pacholík (Nýdrle) – O. Tauchman, Kupec, Hanzlík

Finálový zápas přinesl dramaticky a fotbalově kvalitní souboj dvou rozdílných mužstev. Rokytničtí nastoupili s celou jedenáctkou hráčů ročníku 1989, kdežto mezi našimi žáky hráli „páťáci“ Jirka Povr a Martin Havlíček (ročník 1992). Úvod patřil jednoznačně Studeneckým, kteří se zásluhou dvou branek Ondry Tauchmana ujali vedení a navíc Martin Kupec spálil tutovku, po kličce na gólmana hostů netrefil prázdnou branku. Rokytnice ve druhé části prvního poločasu nejen vyrovnala hru, ale po hrubce Ládi Jarého v brance do poločasu i skóre, smůlu měl těsně před poločasem Jirka Povr, jehož prudká střela skončila pouze na břevně. Hned v první minutě druhého poločasu se Rokytnice ujala vedení a určila tak obraz druhého poločasu. V celém jeho průběhu naši žáci útočili a snažili se o vyrovnání, soupeř však podnikal nebezpečné brejky a po jednom z nich zvýšil své vedení na dvoubrankový rozdíl. Tři minuty před koncem vykřesal naději Martin Kupec, ale ani drtivý závěrečný nápor vyrovnání nepřinesl i zásluhou dvou vynikajících zásahů rokytnického brankáře, který vyrazil dvě přesné střely Martina Kupce.

Za výkon v zápase je třeba pochválit celé mužstvo, vyzvednout je třeba především výborný výkon Filipa Jezdinského na místě stopera a Martina Havlíčka a Martina Kupce, za první poločas i Ondru Tauchmana, kterému však v druhém poločase došly síly.

Žáci tak mají za sebou druhou úspěšnou sezónu, po zisku okresního titulu jim k jeho obhájení chyběl krůček. Navíc obměna kádru nebude tak výrazná jako v loňském roce, i když do dorostu přejde osa mužstva brankář Láďa Jarý, stoper Filip Jezdinský a oba útočníci, kapitán a kanonýr mužstva Martin Kupec a Ondra Tauchman.

Zadní řada zleva: trenér Vladimír Letkovský, Ondřej Tauchman, Michal Nýdrle, Zdeněk Hanzlík, Jaroslav Palivoda, Filip Jezdinský, Michal Pacholík, Martin Havlíček, sponzor Ivo Tauchman, Martin Kupec

Spodní řada zleva: Svatopluk Čech, Jiří Povr, Jiří Šír, Tomáš Klouček, David Bartoň, Ladislav Jarý, Pavel Černý, Patrik Vérteši

Dorost

Dorostenci byli pro jaro posíleni Tomášem Jiřičkou z Dolní Kalné a jeho přínos pro mužstvo je nesporný. Ze zdravotních a studijních důvodů však chyběly podzimní opory Lukáš Jiran a Petr Pavlata a v průběhu sezóny k nim přibyl Michal Hördler. Třetí postupové místo v tabulce se tak po dvou úvodních porážkách začalo mužstvu a trenérské dvojici (Jiří Povr a Miroslav Šembera) vzdalovat. Přesto postup do oblastních soutěží neunikl, neboť FK Turnov se spojil s Pěnčínem.

Střelci:

20 – Filip Kudrnáč

9 – Tomáš Pešek

8 – Tomáš Jiřička

7 – Michal Hördler

5 – Petr Pavlata

4 – Vojta Korotvička

2 – Ondra Tauchman, Kuba Tauchman

1 – Honza Buchar, Honza Stibor, Honza Synek, Tomáš Chrtek

Béčko

Béčko si v jarní sezóně době udrželo solidní formu a oproti áčku má za sebou několik vítězných sérií. Ani béčku se nevyhnula zranění a hrající vedoucí mužstva Roman Puš a nejlepší střelec (trenérem je Jan Krůfa) odehrál pouze dvacet minut v úvodním jarním zápase. Za zmínku však stojí především výkony nestárnoucího kapitána týmu Vaška Vancla, který se prosazuje i střelecky. Jedinými jarními porážkami jsou domácí prohry s Beneckem, které však doplnilo na jaře kádr o několik hráčů ze zrušeného celku okresního přeboru Trutnovska Havex Strážné a na jeho štítě skončila i řada dalších celků včetně vedoucího béčka Nové Vsi, která si z hor odnesla čtyřgólový příděl, a především ostudná porážka s Vysokým v posledním zápase (Vysoké nakonec využilo postupové příležitosti a postoupilo z 5. místa do okresního přeboru).

Střelci:

8 – Vašek Vancl

5 – Roman Puš, Vasyl Kampov

4 – Vlasta Metelka, Leoš Zahradník, Lukáš Stránský, Martin Nedomlel

3 – Tomáš Synek

2 – Dušan Albrecht, Vítek Kuřík, Milan Puš, Luboš Brož, David Tuž, Radek Mejvald, Míra Šembera, Petr Exner, Tomáš Hermon, Mára Salátek

1 – Vlado Letkovský, Kuba Karásek, Michal Chrtek

Áčko

Jediný studenecký zástupce v oblastních soutěžích opět vedl těžký boj o záchranu. V průběhu jara došlo k výměně trenéra a místo Pavla Liptáka se k mužstvu opět vrátil po více než roční přestávce Pavel Čížek se svým asistentem Františkem Hladíkem. Tým však znovu postihla série zranění, která vyřadila několik hráčů základní sestavy, navíc se pochopitelně vytratila i euforie z prvních dvou let účinkování v oblastních soutěžích. Záchrana se nakonec přes enormní snahu Držkova a Doubí podařila až v posledním kole a byla i zasloužená, neboť jsme obě sestupující mužstva jasně přehráli (i když ve vítězství nad Doubím nám tomu zabránil sbor rozhodčích). Zlomový byl především zápas v Držkově, který mimořádně vyšel Martinu Urbanovi.

Střelci:

6 – Martin Urban

4 – Mára Salátek

3 – Lukáš Stránský, Tomáš Hermon

2 – Martin Kuřík a Luboš Brož

1 – Pepa Šedivý, Martin Nedomlel, Jára Kočárek, Aleš Jodas a Dušan Albrecht

Po skončení sezóny se další finanční prostředky investovaly do nerovného studeneckého hřiště, které je však maximálně zatíženo. Provzdušnění a dosetí hřiště specializovanou formou přišlo na necelých 33 000 Kč. Mokré léto však zatím trávě přeje, a tak se snad přece jenom vyhlášený studenecký pažit trochu zlepší (smích).

Za námi jsou už i oba losovací aktivy. V Liberci se diskutovalo především o soutěžích dorostu, které umírají na úbytě, a na Jablonecku zůstaly v okresních soutěžích pouze dva týmy.

Áčko mužů by měla čekat relativně klidnější sezóna, neboť dochází k další reorganizaci soutěží a do oblastních soutěží přibudou dvě I. B třídy. Trenérský triumvirát Pavel Čížek, František Hladík a Petr Vancl se shodl na tom, že se bude mužstvo bezcílně pohybovat v tabulce a soustředí se na některé zajímavé zápasy. Na definitivní stav kádru a jeho případné obměny je zatím ještě brzo a jednání o případných odchodech a příchodech jsou teprve na začátku.

Dorostenci i žáci budou hrát oblastní soutěže a především pro dorost by to měla být vítaná zkušenost perspektivního kádru a startovním bodem pro přechod do áčka dospělých. Žáci sice budou oslabeni o kanonýra Martina Kupce a další hráče ročníku narození 1989, přesto však zůstalo spousta kvalitních hráčů, kteří by nemuseli hrát v oblastní soutěži pouze druhé housle.

Béčku zůstalo v okresní soutěži pouze 11 soupeřů a mělo by stále plnit obdobnou funkci jako v minulých letech, jednak sloužit širšímu kádru áčka pro rozehrání, jednak umožnit pokračováni sportovní kariéry i dalším hráčům.

Hodně diskusí se vedlo o druhém týmu dorostu, který byl nakonec přihlášen do okresního přeboru, kde vedle pěti mužstev ze Semilska bude účinkovat i Sokol Držkov. V posledních dvou letech však skončilo v žákovské kategorii 18 hráčů a z dorostu jich odchází pouze pět. Po dohodě se Sokolem Zálesní Lhota bude druhý tým dorostu hrát pod hlavičkou SK Studenec B v Zálesní Lhotě.

Nejmenší adepti fotbalu minižáci budou hrát jednu skupinu o 13 účastnících.

Studenecký pohár

Již 9. ročník Studeneckého poháru ve futsalu pořádal SK Studenec v areálu Penzionu Trautenberk za účasti 9 družstev. Tentokrát chyběl dvojnásobný vítěz Marex Hradec Králové, ale tradiční účastník a dosavadní čtyřnásobný vítěz U.F.O. Ostrava opět vážil cestu až do Studence a s baníkovskými barvami a symboly přivezl do Krkonoš něco ostravské fotbalové euforie. Hráči tohoto celku hrají ostravskou futsalovou ligu a jejich zkušenosti byly v turnaji znát.

Před novou sezónou

Áčko zahájilo pod vedením Pavla Čížka a asistenty Petrem Vanclem a Františkem Hladíkem přípravu na novou sezónu, vzhledem k úpravám hřiště, na bývalém hřišti SK Fejfar Mládek v Rovnáčově. Zde se odehrávala především hrubá fyzická část, která měla částečně doplnit chybějící kondici (to se projevovalo v průběhu celého jara). Druhá část probíhala na hřišti v Kruhu a byla zaměřena především na nácvik herních situací. Překážkou byly jednak dovolené řady hráčů a také problémy se zraněním některých hráčů (Metelka, Urban, Salátek, Kočárek, V. Korotvička, L. Korotvička), z nichž L. Korotvička a Kočárek na podzim do hry pravděpodobně nezasáhnou.

K výrazným změnám v kádru nedošlo, hostování bylo prodlouženo Tužovi a Honců z Jilemnice, Salátkovi z Kruhu a Kampovovi z Horek, na hostování přichází pamětník prvního ročníku v oblastních soutěžích a tehdejší střelec mužstva Marek Hartych z Jilemnice. V přestup se změnilo hostování Marčíka z Vrchlabí a k velkému pohybu došlo tradičně mezi Studencem a Zálesní Lhotou. Na přestup do Zálesní Lhoty odešli Dyntar, Kurpil a Tichý, na hostování Pavlata a Hördler, ze Lhoty naopak přišel brankář Kolář. Do přípravy se zapojili i dorostenci Chrtek a T. Synek, zatímco loňský dorostenecký kanonýr Kudrnáč projevil zájem o hostování v Zálesní Lhotě, ale zatím nedošlo k dohodě. Na hostování do DFC Slávie Hradec Králové odešla Eva Bartoňová.

Pravidelné tréninky absolvovali dorostenci a v přípravě si snadno poradili se staršími žáky Junioru Praha a v Dolní Kalné zvítězili 7:0. Béčko dorostu se připravuje v Zálesní Lhotě a kádr byl doplněn dalšími hráči.

Žáci se sešli na zahájení sezóny a na domácím hřišti porazili tým Pěnčín-Turnov brankami Povra a Šíra 2:0.

Obě naše mládežnická mužstva hrají oblastní soutěže a čekají je především mužstva z jabloneckého okresu. SK Studenec tak má poprvé v historii zapojena v oblastních soutěžích tři týmy (předtím to byl vždy pouze jeden, buď dorost nebo muži).

Turnaj v Kruhu

Po loňském druhém místě odjelo áčko na první herní přípravu do Kruhu a suverénně zde zvítězilo v 51. ročníku tradičního turnaje.

Fotbalové slavnosti (2. ročník)

Na druhém ročníku fotbalových slavnosti se vedle kulturního programu pochopitelně také hrál fotbal. V turnaji za účasti pěti mužstev se hrálo o krásně vypečeného pašíka a tuto cenu získal tým televize Nova, který vyhrál všechny zápasy a jediný gól obdržel od Evy Bartoňové, která překvapila obranu Novy včetně bývalého reprezentanta Františka Jakubce a po kličce gólmanovi skórovala do prázdné branky. Nejlepším střelcem turnaje se stal Pavel Poulíček z Novy (na snímku s vítěznou trofejí), který skóroval pětkrát a navíc ještě stačil komentovat utkání mezi studeneckými dívkami a internacionály, o branku méně vstřelil jeho spoluhráč František Jakubec.

Horní řada zleva: Miloslav Plecháč, Milan Stibor, Jaroslav Hák, Milan Hanzlík, Zdeněk Povr, Pavel Bjelka, Jiří Grund

Spodní řada zleva: Luděk Boura, Jiří Štěpánek, František Hladík, Josef Horáček, František Plecháč, Vítek Kuřík

Pětidenní závody v orientačním běhu

Oddíl Sportcentrum Jičín byl pořadatelem tradičních pětidenních závodů v orientačním běhu, které se poprvé v historii zúčastnila i výprava studeneckých orientačních běžců a hned napoprvé si nevedli špatně.

Centrum závodů bylo v kempu Svatá Kateřina, kde všechny závodníky vítali mlčenliví velbloudi a pokřikující pávi. Pořadatelé připravili náročné tratě s řadou skalních útvarů a především třetí etapa byla skutečnou zkouškou ohněm orientačních dovedností.

V D10N startovaly pouze Zuzana Hanusová a Iva Magočová. Ta si v první etapě trochu neporozuměla s vosami na trati a ty ji odměnily čtrnáctinásobným žihadlovým polibkem. Proto také vynechala druhou etapu, a tak byla hodnocena až ve druhé části startovního pole. Zuzka Hanusová se držela stále v první desítce padesátičlenného startovního pole, ale v poslední etapě klesla na 12. místo. Eva Bartoňová zase oprávněně dala přednost sobotnímu fotbalu, ale její výkony v D12A měly stoupající úroveň a v poslední etapě se již přiblížila první desítce. V H10N překvapil Daniel Mejvald, benjamínek výpravy, který vyhrál 2. etapu a vstoupil tak na stránky Krkonošských novin (společně s Tomášem Kloučkem). V dalších etapách se mu již tolik nedařilo, ale v první desítce se udržel a skončil celkově na 7. místě. Martin Klouček statečně bojoval v H12A a na vítěze etap mu chyběl minimální časový odstup a v silné konkurenci vybojoval 7. místo. Nejhodnotnější výkony předváděli v H14A Tomáš Klouček a Honza Exner. Tomáš Klouček obsadil v 1. a 5. etapě 2. místo, ve 4. etapě však vynechal kontrolu a to ho stálo hodnotné umístění v první desítce. To neuteklo Honzovi Exnerovi, který každou etapou stoupal celkovým pořadím až na 6. místo a v poslední etapě porazil i celkového vítěze této kategorie Sejse z Estonska. V kategorii příchozích si dvakrát zaběhl Libor Junek v T5 a bylo z toho jednou 2. místo, o stupínek hůř na 3. místě skončil v T2 Michal Kučera.

Tyto závody přinesly pro studenecké orientační běžce i další novinku, poprvé startovali v klubových dresech v barvách SK Studenec, a tak se již definitivně zařadili do velké rodiny klubů orientačního běhu.

O prázdninách čeká studenecké závodníky ještě třídenní závod Prázdniny v Českém ráji, pro některé tréninkový kemp na Vyskeři nebo právě v prostoru Pětidenních v kempu Svatá Kateřina. A na podzim pravidelné závody Východočeské oblasti, kde by měli startovat i další adepti OB, kteří byli na táborech nebo na dovolené s rodiči.

PaedDr. Petr Junek

Fotbalový turnaj v Zálesní Lhotě 26. 6. 2004

I letos se nám podařilo uspořádat celodenní fotbalový turnaj za účasti sedmi mužstev. Vše proběhlo hladce. Všechna zúčastněná mužstva nastupovala ukázněně a včas na všechny zápasy, a proto byl časový harmonogram bez větších problémů dodržen. K bezchybnému průběhu samozřejmě přispěl dobrý výkon dvou delegovaných rozhodčích a výborná organizace domácích. Samozřejmě nám velice pomohlo počasí, které vyšlo také na jedničku. Jedinou kaňkou na celém turnaji bylo již tradičně poslední místo domácích, které už máme poslední roky snad předplacené.

Ceny byly hodnotné, první tři mužstva získala poháry s vybroušeným místem v pořadí a názvem turnaje. Vítěz obdržel dále putovní pohár, na který si nechá vybrousit název svého klubu, a příští rok ho opět přivezou pro nového vítěze (doufejme, že pro domácí – konečně).

Večer proběhla diskotéka, která se dle očekávání protáhla až do ranních hodin.

Nakonec přikládám výsledkovou tabulku.

Za Sokol Zálesní Lhota Petr Tauchman

Orel – volejbalový turnaj smíšených družstev

V neděli 29. srpna se konal 9. ročník turnaje smíšených družstev ve volejbalu. Šestnáct zúčastněných družstev bylo rozděleno do 4 skupin, z každé postoupila dvě nejlepší do vyřazovacích bojů.

Blahopřání

Na sv. Ludmilu dne 16. září 2004 se dožívá ve své svěžesti 80 roků pan Josef Vízner ze Zálesní Lhoty. Celý život zasvětil své rodině a lidem, kteří potřebovali jeho pomoci. Mám na mysli Bohunku Přibylovou, byla to vzácná žena. Do dalších let přejeme Pepovi hodně zdraví a Boží požehnání.

Marie a Vladimír Lánovi s rodinou, Kostelec nad Labem