Studenecký zpravodaj - číslo 3/2003

OBSAH

Slovo závěrem
Jak pospícháme do EU? - regionální výsledky referenda o vstupu do Evropské unie
Stavení a domy ve Studenci
Zprávy obecního úřadu
Informace o připravovaných a probíhajících akcích ve Studenci a Zálesní Lhotě k 9. 7. 2003
Zápis ze zasedání zastupitelstva obce ze dne 2. 6. 2003
Usnesení č. 4/03 ze zasedání ZO ze dne 2. 6. 2003
Zprávy základní školy
Sportovní zprávy
Sokol Studenec
80 let SK Studenec
SK Studenec - ohlédnutí za sezónou 02/03
Orel Studenec - výsledné tabulky krajských přeborů ve volejbale
Školní sportovní klub
Tip na výlet - kaple a křížová cesta Studenec

Slovo závěrem

Nastal čas i okolnosti, abych se s čtenáři Studeneckého zpravodaje místo úvodu rozloučil. Toto číslo je v pořadí jubilejní sedmdesáté a ze zakládajících členů redakční rady Ireny Benešové, Jiřího Ježka a PhDr.Josefa Jecha a prvního čísla na podzim 1991 jsem až do dnešního dne setrval jediný. Určitě zůstal v jednotlivých číslech kus práce a občas i zajímavého čtení (každému jsem věnoval minimálně 20 hodin práce) a kdyby nic jiného, kniha Povídání o Studenci a Zálesní Lhotě určitě pro budoucí generaci zachytila kus minulosti našich obcí. I tato kniha vznikla právě ve výše uvedené redakční radě.

Jistě se ve Studeneckém zpravodaji objevily články, které způsobily řadu diskusí a některé z nich se třeba i někoho dotkly. Žijeme však v demokracii, a ta je snad o diskusi a toleranci, o souladu osobních a veřejných zájmů. Studenecký zpravodaj je informačním občasníkem obce reprezentované Obecním úřadem, a ten by za něho měl nést vydavatelskou a obsahovou odpovědnost. Protože se tak na základě připomínek především k poslednímu číslu nedělo, budou příspěvky do dalších čísel Studeneckého zpravodaje zasílány na e-mailovou adresu obce obec@studenec.cz (do čísla 4 do 15. 9. 2003).

Přeji Studeneckému zpravodaji v dalších číslech hodně dopisovatelů.

PaedDr. Petr Junek

Jak pospícháme do EU?

Ve dnech 13. – 14. 6. 2003 se konalo Referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii. Jeho výsledky jsou všeobecně známé včetně širokého spektra reakcí od euronadšenců až po euroskeptiky.

V našem Zpravodaji nabízíme tradičně čtenářům regionální statistické údaje.

Referenda se zúčastnilo celkem 4 560 399 občanů, což představuje účast 55,21 % všech oprávněných občanů. Pro se vyslovilo 3 446 758 občanů, což představuje 75,58 % zúčastněných voličů, ale pouze 41,73 % všech oprávněných občanů. V rámci ČR byla nejnižší účast v Moravskoslezském kraji, kde jako v jediném nedosáhla poloviny oprávněných občanů (49,57 %), naopak nejvyšší byla v Královéhradeckém kraji (59,39 %).

Referenda v Libereckém kraji se zúčastnilo celkem 194 021 občanů, což představuje účast 56,46 % všech oprávněných občanů. Pro se vyslovilo 139 956 občanů, což představuje 72,13 % zúčastněných voličů, ale pouze 40,72 % všech oprávněných občanů. V rámci Libereckého kraje byla nejnižší účast v bývalém libereckém okrese (51,60 %), naopak nejvyšší byla v bývalém semilském okrese (61,41 %).

Referenda v bývalém semilském okrese se zúčastnilo celkem 37 007 občanů, což představuje účast 61,41 % všech oprávněných občanů. Pro se vyslovilo 26 461 občanů, což představuje 71,50 % zúčastněných voličů, ale pouze 43,91 % všech oprávněných občanů. V rámci bývalého semilského okresu byla nejnižší účast v Hájích nad Jizerou (53,69 %), naopak nejvyšší byla v Rakousích (78,46 %).

Referenda ve Studenci 749 občanů, což představuje účast 71,74 % všech oprávněných občanů. Pro se vyslovilo 562 občanů, což představuje 75,03 % zúčastněných voličů, ale pouze 53,81 % všech oprávněných občanů. Referenda v Zálesní Lhotě zúčastnilo celkem 198 občanů, což představuje účast 62,07 % všech oprávněných občanů. Pro se vyslovilo 132 občanů, což představuje 66,66 % zúčastněných voličů, ale pouze 41,38 % všech oprávněných občanů.

Stavení a domy ve Studenci

Motto: Lidé se zajímají o minulost. Vytvářejí si silnější vztah k místu kde žijí.

Studenec při sčítání v r. 2001 měl 1 686 ha a žilo zde 1 704 obyvatel (včetně Zálesní Lhoty). Nadmořská výška obce 516 m. Dominantou obce je kostel sv. Jana Křtitele vystavěný v pseudogotickém slohu v létech 1866 až 1868. Kostel má zvon ze zvonice dřívějšího kostela a ten je z roku 1590 a váží kolem 300 kg. Ve zvonové slitině vedle bronzu je i sklo a stříbro, a tak se nehodil pro vojenské účely, a to jej zachránilo před konfiskací. Jeho hlas stále zní Studencem.

Studenecký zámek v historizujícím slohu si dal postavit Karel Berger z Bergentálu r. 1883. Současně byl založen i park a dva rybníky. V roce 1891 odkoupil studenecké panství Jan Hakl, obchodník plátny v Jilemnici a v roce 1912 jej postoupil své dceři Janě provdané za rakouského generála Hiltla. V výzdobě zámku patřil i obraz, na kterém byl zachycen nově postavený zámek s krásně založeným parkem a rybníky a s kostelem v pozadí.

Větrný mlýn na Horce byl postaven v roce 1828. Ve mlýně se mlelo až do roku 1891, kdy byl zbořen. Druhý větrný mlýn byl vybudován za dnešním zámeckým parkem směrem ke kapličce v roce 1831. Postavil jej majitel vodního mlýna Na Smitech, aby zde mohl mlít při nedostatku vody. Mlýn měl výšku 15 m a půdorys 6 x 6 m. Délku lopatek 18 m a celou stavbu šlo natočit proti větru zvláštním rumpálem. Mlýn měl dvě patra. Byl zbourán v květnu 1907. V knize Povídání o Studenci a Zálesní Lhotě je zobrazen na pohlednici Studence na deskách knihy.

Socha sv. Jana Křtitele z roku 1732 u Makovičkových je nejstarší, nejcennější a nejkomplexnější sochou ve Studenci a údajně pochází z dílny Matyáše Brauna.

V roce 1912 byla dokončena přístavba hostince U Višňáků. Vznikl největší sál v okolí o rozměrech 16 x 14 m a jeviště 6 x 5 m. Při slavnostním otevření bylo sehráno představení Jiráskovy Lucerny. Následující rok bylo sehráno rekordních devět her třeba Naši furianti nebo Radúz a Mahulena.

V roce 1829 se započalo se stavbou nové školní budovy naproti kostelu a stavba bylo dokončena v r. 1830. Šlo o budovu z cihel a kamene, která měla vysokou dvakrát lomenou střechu a byly v ní 2 třídy. V roce 1887 byla střecha shozena a za tři měsíce přistavěno patro. Škola pak měla 4 třídy a 411 žáků. Měšťanská škola byla zřízena v roce 1929. Neměla vlastní budovu a třídy byly v různých budovách. Teprve v r. 1940 získala jeden prostor, a to ve vile Jana Fejfara (1879 – 1964) a v novostavbě v přilehlém parku. V této budově je nyní OÚ. Jan Fejfar v r. 1936 chtěl postavit školu a současně i MŠ. Nyní usiluje ZŠ Studenec o přístavbu MŠ u budovy ZŠ. Tím by bylo dovršeno úsilí o soustředění škol. Novostavba MŠ by měla stát 12 milionu Kč a měla by sloužit i dětem z okolních obcí.

Studenecká továrna začíná v roce 1910 výstavbu na obecních pastvinách. V roce 1927 byla zahájena stavba sálu pro 80 stavů. Továrna měla v roce 1937 624 zaměstnanců. Třetinu zboží prodávala na vnitřním trhu a dvě třetiny vyvážela, a to hlavně do USA. Nyní má továrna okolo 100 zaměstnanců ve třech směnách a řadu objektů uvnitř areálu nevyužívá.

V roce 1927 byl slavnostně položen základní kámen Nového Studence. Jde o místo před vstupem do areálu Trautenberk.

V roce 1909 byla v kruhové cihelně zahájena výroba cihel. V roce 1920 cihelnu od více majitelů odkoupila firma Fejfar a Mládek. Cihelna ještě krátce pracovala po roce 1945. V bývalé cihelně se nyní koná přejezd rybníka po úzké lávce.

Předchozí část článku si všímá významných věcí v obci. Obyvatelé využívají této vybavenosti obce. Pro ně samotné jsou však jejich stavení a domy.

Na přelomu 18. a 19. století to byly většinou domy dřevěné, roubené z tesaných trámů a ty spočívaly na kamenné podezdívce. Skuliny mezi trámy byly vyplněny slaměnými pletenci namáčenými v jílu nebo byly ucpány mechem a zakryty mazaninou, a to jílem smíchaným s plevami a řezankou a pazdeřím ze lnu. Střechy byly kryty došky z ručně mlácené slámy, hřeben a okraje střechy kryly šindele ze dřeva. Některé střechy byly kryty železnobrodskou břidlicí nebo taškami. Ze síně vedly dveře do sednice, komory chléva a schody na půdu a poklop do sklepa.

Takovýchto chalup je již ve Studenci málo a patří ke kulturnímu dědictví obce. Socha u Makovičkových má 271 let, škola svoji nejstarší částí 173 let a kostel svými 135 lety by byl mladík oproti chalupě již zemřelého pana Belady. Před 10 lety mi řekl, že jeho chaloupka má 220 let, tedy nyní 230 let. Pokud si uvědomíme menší trvanlivost dřevěné stavby oproti kamenné, potom náš obdiv je tím větší. Chalupa mívala ve štítu ozdobné vodorovně umístěné prkno s údaji o staviteli, majiteli a roku vzniku. Tento nápis bývá vybledlý. Řadu těchto chalup, i když třeba mladších, udržují chalupáři, ale některé obývají trvale bydlící spoluobčané. Tyto chalupy mají svoji jedinečnou krásu, mají své velice vhodné umístění v terénu a i svou celkovou pohodu pro bydlící. Za úvahu by stálo, zda by obecní úřad některou z prodávaných chalup nekoupil, stavebně opravil a nápaditě využíval. Milí čtenáři, navrhněte možná využití! Opravená chalupa by ještě dlouho sloužila. Jde o jedinečná stavební díla. Jednalo by se o úctu k našim předkům, jejich řemeslnické zručnosti, domyšlenosti a krásu konečného díla. Sochy potřebnou renovaci dostávají, což tedy uvažovat o chalupě historicky podobně cennému dílu. Jiná díla už v obci vlastně nejsou. Vracím se k větrným mlýnům. Kdyby ten u zámku byl zachován, byla by to unikátní stavba a obci by přinesla věhlas. V našem okolí byl po roce 1945 větrný mlýn v Borovničce. Byl rozebrán pro budoucí rekonstrukci ve skanzenu, ale k samotné realizaci nedošlo.

Později stavěné domy jsou z kamene a cihel. Mohou být udržovány v původním vzhledu. Třeba dům Jaroslava Háka naproti zámku. Ozdoby kolem oken včetně hlaviček jsou krásné a působivé. Udržování je pracné, ale dům je jedinečný. Tyto domy mají pískovcové podokeníky a vysoká okna. Štít je ozdoben příčným trámcem a z něho vychází svislý trámec, který jako špička vyčnívá nad střechu. Vstupní dveře mají částečné prosklení krytí ozdobnou kovovou mříží. Ozdobná je i klika dveří. Některé z těchto domů byly velké a i nyní v obci patří k významným jako třeba fara, řeznictví U Nosků, výrobna punčoch Aries nebo dům nazývaný Stovka. Stovka byla dlouho neudržována a tím si zachovala původní stavební prvky. Nyní je na prodej. Přál bych ji citlivou rekonstrukci a dobré obyvatele. Někteří majitelé těchto starších domů okna vyměnili za špaletová a ta se otvírají jen dovnitř. Provedli obnovu střechy a fasády. Takto rekonstruované domy dobře slouží a představují stavitelský styl své doby kolem roku 1900.

Někteří lidé si domy z této doby zmodernizovali. Tak třeba náš dům u Zajíců pochází z roku 1907 a byl postaven jako zemědělské stavení a také se v něm hospodařilo. V roce 1933 byl přestavěn a naši v něm provozovali smíšený obchod a pekařství. V dolení části domu měl ještě pan Kudrnáč holičství. V roce 1947 došlo ke stavebnímu zvýšení dolní části domu a dalšímu zvýšení půdní části domu v roce 1997. Bylo by docela zajímavé si v rámci rodin pohovořit o tom, co zažil každý jednotlivý dům. Mladí by se dozvěděli, jak je dům starý a jaký díl domu sloužil k bydlení a jaká podstatná část sloužila k hospodaření. Koupelna, WC, garáž nebo kotelna nejsou tak moc dlouho v domech používány. My jsme vyměnili starší vysoká okna i novější široká okna za okna čtvercová, která lze přetáčet, a tak dobře čistit zevnitř i venkovní sklo. Výměnou oken jsme dosáhli jednotný vzhled domu.

Za první republiky se stavěly domy se širokými okny. Pokud majitel byl zámožný a ve svém domě měl i živnost, pak jde o dům velký a stavitelsky zajímavý. Příkladem je dům Lánských, kde paní Bucharová provozovala dámské krejčovství a kde vznikaly i krásné svatební šaty pro nevěsty ze Studence i okolí.

Po druhé světové válce stavěli lidé dvoubytové dvougenerační domy, které mají krychlový tvar a střechu se sklonem do čtyř stran. U Špice jsou to třeba Ulvrovi a Hanouskovi, u kostela Plecháčovi a Tauchmanovi. Později tyto velké domy mají střechu do dvou stran a krásné balkóny na čelní straně (Bartoňovi U Trojice, Synkovi v Rovnáčově). Byla i móda domů se střechou nestejně velkou a nestejného sklonu a štítovou stranou s balkóny (Plecháčovi blízko Lánských).

S kolektivizací zemědělství zemědělská stavení přestala plnit svoji funkci. Zemědělský vzhled mají ta, kde mají záhumenkové hospodářství (Jechovi, Štefanovi, statek Jezdinských), zemědělský vzhled má Tomášův statek, kde „hospodaření“ stále probíhá, Tyto budova tak stále mají část obytnou a část hospodářskou (chlévy a stodolu). Řada ostatních zemědělských usedlostí je zcela změněn (Junkovi – Nissan, Pauerovi – prodejna nábytku).

Nyní se stavějí menší jednobytové jednogenerační domy. Naprosto perfektně takový dům mají Vanclovi Na pateru. Stavějí se i rozsáhlé nepodsklepené domy do tvaru písmene L s rizolety a ložnicemi v podkroví. Takový mají Maternovi na Kostelecku. Okna domy nemají velká a jsou pohledově rozdělena na víc dílů.

Je škoda, že někteří chalupáři nedávají koupenému domu patřičnou údržbu. Dům po paní Karáskové vedle Škrobánkových je na velmi viditelném místě a jeho omítka volá po obnově. Možná, že upozornění z OÚ by bylo na místě.

Je hezké, že lidé podle svých možností domy vylepšují. Někteří si do šikmé střechy zabudovali střešní okna a tím získali možnosti bydlet v podkroví a místnostem tak dát slunce a světlo. Velmi prospěšné je i zateplování obvodového zdiva a stropů. Zlepší se tepelná pohoda domu snížením horka v létě a udržením tepla v zimě.

Hezké jsou i upravené trávníky, ozdobné dřeviny, venkovní krby, dlaždicové chodníky, bazény, skalky nebo i venkovní rybníčky. Snad jen vysazované živé ploty u veřejných cest jsou problematické, protože časem zužují cestu a zmenšují přehlednost. Lidé dávají domům hodně práce, a to není všude pravidlem. Pozitivní je i pomoc OÚ vyasfaltováním vnitřních cest a příspěvkem na zateplení domů.

Celková upravenost obce je velmi pěkná.

Mgr.Pavel Zajíc

Zprávy Obecního úřadu

Dva různé způsoby

Prosím vás, něco s tím udělejte, ať mě soused neruší s tou sekačkou i v neděli… takovou prosbu měl občan natolik uštvaný hlukem sekačky, že v sobě nenašel sílu se podepsat, natož se v klidu se sousedem domluvit.

Stejný případ rušení při nedělním obědě vtipně a s nadhledem vyřešil jiný vyrušený: „Prosím Tě, nemohl bys s tím na chvíli přestat? Nech nás v klidu najíst! Pojď si s námi dát pivo!“ A bylo to! Spokojenost na obou stranách a dobré sousedské vztahy se ještě posílily.

František Tauchman, starosta

Opravdu poděkování…?!

(mám na mysli poděkování otištěné v minulém Zpravodaji)

Od doby, kdy obec převzala vodovod od VaKu, mám docela dobrý přehled o stavu v jakém byl obci předán, o množství čerpané vody v předchozích letech, o hledání a množství poruch.

Aniž bych chtěl ubírat ze zásluh současnému správci, moc dobře vím, že nynější stav vodovodu představuje úsilí celé doby, kdy ho obec vlastní a upřímně děkuji všem, kteří se o to nemalou měrou zasloužili.

František Tauchman, starosta

Měření radonu

Krajský úřad Liberec nabízí umístění měřících čidel na měření radonu v jednotlivých částech našich obcí. Zájemci o umístění tohoto čidla (na 1 rok) se mohou přihlásit na Obecním úřadě.

Odbory MěÚ Jilemnice

V budově bývalého internátu SPŠT, Kostelní 228 jsou přemístěny tyto odbory: dopravy, sociálních věcí, zdravotnictví a obrany, životního prostředí, živnostenský a správa důchodového zabezpečení.

Informace o připravovaných a probíhajících akcích k 9.7 2003

Studenec

Stavební pozemky pro 8 RD (naproti Plasteku)

Územní rozhodnutí nabylo právní moci 17. 6. 2003 – nyní se připravuje dokumentace pro stavební povolení, o které budeme žádat v druhé polovině července.

Stavební pozemky pro 10 RD (Nouzov)

Na vypracování projektové dokumentace byla z několika oslovených firem vybrána firma „JAK – Lomnice n. Pop.“,se kterou bude nyní sepsána smlouva.

Parkoviště a autobusová zastávka u Zdravotního střediska

Územní rozhodnutí nabylo právní moci 28.5 2003 a nyní firma „PROJEKTSERVIS JIČÍN“ připravuje dokumentaci pro stavební povolení.

Chodníky „Texlen – silnice III/2934“ a „ Zastávka BUS Trojice – cesta k ZŠ“

V současné době čekáme na přepracování projektu TELECOMU a znovu požádáme o územní rozhodnutí. (První žádost byla vrácena na doplnění souhlasů a vyjádření, změnu trasy VO a přepracování projektu od Telecomu). Realizace obou částí chodníků se plánuje na rok 2004, protože Krajská správa libereckého kraje musí tuto akci zařadit do plánu investičních akcí na příští rok. Letos nemá potřebné 2 mil. Kč, kterými se má na této akci podílet.

Oprava hřbitova

Vydláždění cest bylo zhotoveno v měsíci květnu a červnu, nyní probíhá oprava oplocení podél cesty na Horku. Zbývá ještě instalovat jedno světlo za márnici a na vodu je objednáno nové koryto u firmy PRESSBET – Mlázovice.

Nová MŠ

Na základě rozhodnutí rady byly vyzvány firmy - PROJEKTIS spol. s.r.o Dvůr Králové, OBIS Nová Paka a AGRAL Liberec k vypracování studie.

Most u Foltmanů

V měsíci červnu byla provedena GO mostu a po uložení kabelů VO, NN a telefonu bude opravena cesta.

Cesta U Kříže - Rovnáčov

Firma PROJEKTSERVIS JIČÍN připravuje dokumentaci na zhotovení propustku a úpravu cesty tak, aby nedocházelo k vytékání vody na silnici.

Parkoviště a cesta u OÚ

Připravena je dokumentace a máme podánu ohlášku na Městský úřad Jilemnice (odbor dopravy).

Zálesní Lhota

Místní komunikace (Vaněk – Gabaj)

Na opravu je zpracována dokumentace, máme souhlas Odboru dopravy v Jilemnici.

Místní komunikace k Višňovce

Připravujeme opravu asi 40 m cesty (stoupání od silnice). Připravena je dokumentace a máme podánu ohlášku na Městský úřad Jilemnice / odbor dopravy.

Místní komunikace za kostelem (parkoviště – p. Holubec)

Připravena je dokumentace a máme podánu ohlášku na Městský úřad Jilemnice / odbor dopravy.

Na realizaci těchto tří akcí bude vybrána jedna firma.

Prodloužení vodovodu (úsek Svatý - Gulík)

Územní rozhodnutí nabylo právní moci 8. 7. 2003, je připravena dokumentace a nyní budeme žádat o stavební povolení.

Kabelové vedení NN a VO

Ve střední části obce provedla VČE výměnu vedení NN a obec zároveň při této akci zřídila v této části nové VO.

Volejbalové hřiště

U fotbalového hřiště jej nelze zatím postavit, protože je zde málo místa (při dodržení všech předepsaných odstupů se tam nevejde). Jediná možnost je dohoda fotbalového klubu a pana Rybáře o odkoupení části pozemku.

místostarosta

Zápis z veřejného zasedání zastupitelstva obce Studenec

ze dne 2. 6. 2003, které se konalo ve velké zasedací místnosti OÚ Studenec. Jednání začalo v 18,00 a skončilo ve 20,30 hod. Bylo přítomno 11 členů ZO a 13 občanů.

Omluveni: ing. Jiran, ing. Urban, ing. Havel a I. Benešová

Pořad jednání:

1. Volba návrhové komise, ověřovatelů a zapisovatelky.
2. Prodeje pozemků.
3. Investice – čekárny a údržba obecních cest.
4. Vybudování bytu na zdravotním středisku.
5. Vyhláška č. 1/2003 O zabezpečení veřejného pořádku.
6. Sklony střech.
7. Žádost TJ Sokol Studenec.
8. Žádost TJ Sokol Zálesní Lhota.
9. Dodatek č. 1 ke smlouvě mezi Obcí Studenec a p. Jandou.
10. Přijetí daru – cesta ke hřišti v Zálesní Lhotě.
11. Příspěvky na obědy pro důchodce.
12. Měsíční odměna neuvolněných členů ZO.
13. Informace o připravovaných a probíhajících akcích.
14. Diskuse.
15. Usnesení.

K bodu 1.

Starosta obce F. Tauchman zahájil zasedání a přivítal všechny přítomné. Byla zvolena návrhová komise ve složení: MUDr. Mühlová, ing. Boura a Z. Tauchman, dále ověřovatelé zápisu: M. Nyklíčková, L. Kalenský a zapisovatelka: L. Mečířová. Schváleno jednohlasně právě tak jako pořad jednání.

K bodu 2.

Jednohlasně byly odsouhlaseny prodeje pozemků podle přiložené tabulky č.1. Část ze tří pozemků, jejichž prodej byl schválen při minulém jednání ZO panu Vydrovi, odkoupí po dohodě manželé Krejčovi.

K bodu 3.

Oprava stávajících autobusových čekáren by byla nákladná (nejméně 30 tis. jedna), nová čekárna by stála podle nabídky asi 45 tis. Kč – ZO by mělo zvážit, která varianta je lepší. Pan P. Horáček navrhl, abychom do čekáren určitě umístili koše na odpad. Pan starosta odpověděl, že s tím máme špatné zkušenosti, neboť stejně není pořádek, koše jsou vysypané na zemi a nebo do nich jsou nacpané tašky s komunálním odpadem. Projednání tohoto problému bylo odloženo do příštího zastupitelstva s tím, že starosta a místostarosta obstarají návrhy nových čekáren.

Dále členové ZO jednali o nákupu nového kartáče na zametání chodníku a obecních cest včetně sbírání posypového materiálu a kropení. P. Nosek z Nové Paky předložil nabídku na toto zařízení v ceně asi Kč 60 tis. Pan P. Horáček k tomu podotkl, že firma Matoušek je schopná za tyto peníze dělat údržbu chodníku a cest několik let a nemuseli bychom se o tuto techniku starat. Pan Materna dodal, že pokud by se zametal jen chodník, nemá smysl kartáč kupovat. Pan V. Pilař se dotazoval, zda tento úklid bude dělat pan Vacek a jestli bude v jeho silách pak všechno stihnout. Pan místostarosta odpověděl, že zametání by se provádělo v jarních měsících, kdy ještě není třeba sekat trávu. ZO schválilo 11 hlasy, že letos objednáme na úklid chodníku firmu Matoušek a podle toho, jak to bude nákladné, pak zastupitelstvo rozhodne, které řešení bude lepší.

K bodu 4.

Vybudování nového bytu na zdravotním středisku – sklad CO je prázdný a další místnost by uvolnila MUDr. Mühlová – schváleno jednohlasně.

K bodu 5.

Vyhláška č. l/2003 O zabezpečení veřejného pořádku byla schválena 10 hlasy, 1 hlas proti. Paní Nyklíčková se dotazovala, co se dá dělat, když na neoploceném pozemku pobíhá cizí pes. Pan L. Kalenský odpověděl, že především je třeba vědět, čí pes je a potom může věc řešit přestupková komise.

K bodu 6.

ZO projednalo žádost pana A. Otta o sklon střechy 12 stupňů u přístavby k čp. 207 v Zálesní Lhotě a paní I. Bartoňové o sklon střechy nejméně 25 stupňů u drobné stavby – jednohlasně schváleno.

K bodu 7.

TJ Sokol Studenec požádal o bezúročnou půjčku Kč 130 tis. se splatností 2 roky. Pan Z. Tauchman k tomu podal vysvětlení, že v současné době vlastní lyžaři sněžný skútr, kterým je nutno tratě projíždět několikrát a právě teď mají možnost koupit rolbu od OÚ Jestřabí za Kč 130 tis. Sokol předpokládá, že na nákup tohoto zařízení dostane prostředky od ústředí a potom by půjčku splatili.

K bodu 8.

TJ Sokol Zálesní Lhota žádá o příspěvek Kč 98 tis. na vybavení kabin a dokončení přístřešku vybudovaného u fotbalového hřiště v Zálesní Lhotě. ZO schválilo prozatím poskytnout půjčku ve výši Kč 50 tis. Až Sokol předloží doklady o tom,že finanční prostředky byly použity na účely uvedené v žádosti, bude možno jednat o prominutí půjčky. Schváleno všemi 11 hlasy.

K bodu 9.

ZO schválilo všemi hlasy jednorázové doplacení půjčky z FRB do konce června roku 2003 u pana P. Jandy.

K bodu 10.

Manželé Šormovi, pan Zima a paní Kolářová darují obci přístupovou cestu k fotbalovému hřišti v Zálesní Lhotě – přijetí daru a věcné břemeno přístupu k nemovitostem - schváleno jednohlasně.

K bodu 11.

ZO jednalo o příspěvcích na obědy pro důchodce, jestli je diferencovat podle výše důchodů nebo je dávat všem. Pan P. Horáček navrhl, aby tyto příspěvky dostávali jen důchodci nad 70 let – nic by se nemuselo přepočítávat. Hlasovalo se tedy o 3 návrzích:

1. Přispívat všem důchodcům – 3 hlasy pro, 8 proti.
2. Přispívat diferencovaně podle výše důchodu – 5 hlasů pro, 4 proti, 2 členové se zdrželi.
3. Přispívat důchodcům nad 70 let – 6 hlasů pro, 1 proti, 4 členové se zdrželi.

Protože ani jedna z variant nebyla schválena, hlasovalo se o dalším návrhu: do konce rok přispívat jako doposud – 9 hlasů pro, 2 členové se zdrželi.

K bodu 12.

Odměna neuvolněným členům zastupitelstva obce - platí již od 1. 1. 2003 – schváleno.

K bodu 13.

Pan K. Vancl podal informaci o probíhajících investičních akcích a opravách:

• vybudování inženýrských sítí pro 8 rodin. domků na pozemcích proti Plasteku – máme rozhodnutí o umístnění stavby a požádáme o stavební povolení
• parkoviště a zastávka u zdravotního střediska – územní rozhodnutí nabylo právní moci, budeme žádat o stavební povolení
• probíhají úpravy cest na hřbitově
• inženýrské sítě na stavebních parcelách na Nouzově – na zhotovení projektové dokumentace byla vybrána firma JAK- pan Kaplan z Lomnice
• veřejné osvětlení na cestě pod Mečířovými - zhotoví letos Elektros Martinice
• u Foltmanů opravujeme most, který byl ve špatném stavu – provádí firma Kampa - pan Marinka Jilemnice
• cesta v Rovnáčově u Kříže – majitel pan Valeš nemá na opravě zájem, užívá ji částečně ZETKA Strážník a obyvatelé Rovnáčova, takže obec rozhodl vybudovat propustek a tím zamezit vytékání vody na silnici
• nové hřiště v Zálesní Lhotě – pokud se fotbalový klub v Zálesní Lhotě nedohodne s panem Rybářem o odkoupení části pozemku, hřiště se tam nevejde
• opravy cest k Holubcovým a Sládkovým v Zálesní Lhotě – je zpracována dokumentace
• v Zálesní Lhotě probíhá rekonstrukce vedení nízkého napětí a veřejného osvětlení
• chodníky od Texlenu po Ulvrovy a od cesty k ZŠ po autobusovou zastávku u Trojice se letos budovat nebudou, protože Krajská správa silnic by měla uhradit rozšíření a odvodnění silnice a nemá na to v letošním roce prostředky, takže musí tuto akci zařadit do plánu oprav na rok 2004

Pan Z. Tauchman upozornil, že si občané dávají vedle cest na okraj pozemků balvany, což mu připadá nebezpečné.

K bodu 14.

Diskuse:

• Paní M. Nyklíčková informovala zastupitelstvo, že se jí lidé ptají, z čeho se financují cesty na hřbitově a kdy se bude opravovat dolení silnice od Lípy ke kostelu. Ptala se, zda by bylo možno vysvětlit tyto akce podrobněji ve Zpravodaji – pan starosta slíbil, že tam informace dá.
• Pan V. Pilař měl připomínku, že zpráva ve Zpravodaji č.1 o sběru nebezpečného odpadu vyšla pozdě, takže se to někteří občané včas nedověděli – odpověď: Zpravodaj vyšel opravdu pozdě, ale tato akce byla na vývěskách včas ohlášena.
• Dotaz P. Horáčka na rozesílání zpráv z OÚ pomocí SMS, o kterém se na zastupitelstva již jednou mluvilo – podle informace ing. V. Kuříka bylo toto zasílání zpoplatněno a tím od toho obec prozatím upustila.
• Dotaz p. Doubka na provádění změn územního plánu a kdy se bude zadávat další změna.Odpověď pana starosty : zatím ještě probíhá změna č. 5 a pokud nebude dokončena, obec neuvažuje o zadání další.
• Paní J. Vaňková navrhla, aby důležité informace z obce (např. o sběru nebezpečného odpadu) byly zveřejněny i formou letáčků, které roznese pošta.
• Paní Švecová – další připomínka k nákupu kartáče na úklid chodníku – je to technické zařízení a časem bude nutno je opravovat.
• Paní D. Tůmová se ptala, proč ZO neprojednává žádost o prodloužení doby, která je určena k prodeji obecního pozemku. Odpověď p. starosty: tuto dobu - 1 rok schválilo ZO již před několika lety a není důvod ji měnit, je třeba podat novou žádost.

K bodu 15.

USNESENÍ – schváleno všemi 11 hlasy – přiloženo na zvláštním listě.

Starosta obce: František Tauchman

Místostarosta: Karel Vancl

Ověřovatelé zápisu: Marie Nyklíčková, Lukáš Kalenský

Zapsala: Ludmila Mečířová

Studenec 9. 6. 2003

Usnesení č. 4/03 ze zasedání ZO Studenec dne 2. června 2003 v 18 hodin

Podle jednotlivých bodů Zápisu zastupitelstvo obce schvaluje:

2. Prodeje pozemků 379, 378 a 369/1, které byly schváleny k prodeji panu Vydrovi, tak jejich část dle budoucího GP manželům Krejčím. Ostatní prodeje pozemků tak, jak jsou uvedeny v tabulce č. 1

4. Zhotovení bytu na zdravotním středisku

5. Vyhlášku č. 1/2003 O zabezpečení veřejného pořádku

6. Sklony střech:

a) U přístavby panu Ottovi ze Zálesní Lhoty čp. 207 - sklon 12°

b) U drobné stavby na ppč. 1348/10 paní Ireně Bartoňové ze Studence čp. 310 - sklon nejméně 25°

7. Půjčku 130.000,- Kč pro SOKOL Studenec na nákup rolby s dobou splatnosti dva roky

8. Půjčku 50.000,- Kč pro SOKOL Zálesní Lhota na dokončení kabin a přístřešku pro diváky s dobou splatnosti dva roky

9. Dodatek č. 1 ke smlouvě mezi Obcí Studenec a P. Jandou - splatí do konce měsíce června roku 2003 včetně úroku za červen

10. Přijetí daru - cesty k fotbalovému hřišti v Zálesní Lhotě. Obec splní podmínky darujících tj. věcné břemeno přístupu k jejich nemovitostem a odvodnění cesty tak, aby z ní voda netekla k domu pana Zimy a paní Kolářové

11. Příspěvky na obědy pro důchodce do konce roku 2003 stejně jako doposud

12. Měsíční odměnu neuvolněným zastupitelům obce od 1. 1. 2003

Podle jednotlivých bodů Zápisu zastupitelstvo obce neschvaluje:

3. Provádění údržby čekáren ani nákup nových ani úpravu smetáku na traktor

Podle jednotlivých bodů Zápisu zastupitelstvo obce bere na vědomí:

13. Informace o připravovaných a probíhajících akcích

Podle jednotlivých bodů Zápisu zastupitelstvo obce ukládá:

3. Starostovi a místostarostovi sehnat další návrhy nových čekáren

Zapsal Tauchman, starosta; Karel Vancl, místostarosta

Ověřovatelé: Marie Nyklíčková, Lukáš Kalenský

Zprávy Základní školy

Skončil další školní rok, a to je určitě důvod k malému ohlédnutí za jeho průběhem. Možná pro některé znamenal až příliš mnoho vzruchu ohledně kázeňských přestupků. S odstupem času mohu říci a srovnat s vlastními vzpomínkami, že chování žáků výrazně nevybočilo z běžné normy. Jediné, co se výrazně změnilo, je přístup rodičů, jejich ochota přiznat chybu na své straně a přijmout povinnost vychovávat své dítě, vzít na sebe za něj odpovědnost v mimoškolní době a nechat škole prostor pro její cíl – vzdělávat. Většina rodičů se mylně domnívá, že všechny tři povinnosti, tedy výchova, zodpovědnost a vzdělávání je úkolem školy. Dávno již tomu!

Navíc studenecká škola supluje až na výjimky i rozsáhlou nabídku mimoškolní činnosti (výtvarné, hudební, informační a sportovní zájmové útvary), jež nemá v rámci Libereckého kraje mezi vesnickými školami obdobné srovnání. Pro uznání všeho však studenecké škole ve Studenci „cosi“ chybí. Na otázku, co si pod oním „cosi“ představuji, mohu jen obligátně odpovědět: „No comment!“

Od 1. ledna 2003 škola zastřešuje i tři mateřské školy a vedle nesporného nárůstu administrativy (jež jinde asi ubyla) tato situace přinesla i nové problémy, především v oblasti rozpočtu jednotlivých zařízení, jejich efektivity a efektivnosti. Obecní zastupitelstvo sice schválilo záměr výstavby nové MŠ v areálu školy, ale od nadějných vyhlídek se od této chvíle pokročilo trochu vzad. Přesto se však škola samotná snažila vyjít mateřským školám co nejvíce vstříc, a to i na úkor svého vlastního rozpočtu (opravy hraček a stavebnic, nákup zařízení do školních kuchyní, nutné opravy, kopírování námětů pro výchovné činnosti) a žáci 9.ročníku připravili pro děti z mateřské školy sportovní den včetně drobných cen.

Nechme však zbytečných slov a obraťme se k tomu podstatnému. Tím podstatným určitě byli žáci letošního 9.ročníku, žáci, kteří se v řadě situací stali pro školu skutečnými partnery, žáci, s nimiž se škola velice nerada loučila a které by si ještě nějaký rok ve škole nejraději nechala. Zůstal za nimi kus práce a i způsob, kterým se se školou rozloučili, měl vysokou společenskou úroveň. Mně nezbývá na tomto místě nic jiného, než jim ještě jednou za vše poděkovat a těšit se na to, že se budeme navzájem nejen setkávat, ale i nadále spolupracovat v různých oborech.

Již tradičně se na konci školního roku konala výstava Dílna 2003, která sice v rámci obce trochu zájem veřejnosti ztratila, ale o to víc návštěvníků výstavy jsme zaznamenali z jiných obcí. Školní rok byl tradičně zakončen Sportovním dnem, při kterém byli odměněni nejlepší sportovci a žáci školy a vylosovány ceny za sportovní den, na něž přispěli sponzoři školy (ironií osudu je, že více než 50 % sponzorských příspěvků poskytly subjekty, které již ve škole své ratolesti nemají).

S přáním bezstarostných prázdnin

PaedDr.Petr Junek, ředitel ZŠ Studenec

Sportovní zprávy

Na úvod sportovních zpráv přidáme něco slov na obranu sportu. Především je třeba si uvědomit, že sport se postupně i v České republice stává stále více oblastí lidské činnosti, která bude výrazně ovlivňovat i hospodářskou stabilitu. I u nás výrazně roste spotřeba sportovního zboží (horská kola, sportovní oblečení, sportovní potřeby) a tato spotřeba zajišťuje nejen obrovské množství pracovních míst, ale i značné příspěvky do státního rozpočtu. Do něj přispívají i přes tolik státem proklamované podpory sporty i samotné tělovýchovné organizace. Za důkazem o tomto tvrzení nemusíme chodit daleko, jednoty a kluby sdružené v ČSTV v bývalém okrese Semily získaly v roce 2002 od státu dotaci ve výši 1 milionu Kč, ale na daních státu odvedly téměř 11 milionů Kč (jsou takto produktivní i ostatní daleko hojněji dotované obory naší ekonomiky ??!??).

Druhým významem sportu je i jeho společenský fenomén a vliv na výchovu nastávajících generací. Své pozice dle posledních výzkumů již opustily herecké a hudební hvězdy, více než 43 % mladých lidí uvádí jako svůj vzor sportovní osobnost.

Jen tyto dvě okolnosti stojí státu i obcím za to, aby sportovní činnost podporovaly (nikoli pouhou existenci sportovních subjektů), konec konců jim to ukládá i § 6 Zákona 115/2001 Sb. o podpoře sportu.

Obce ve své samostatné působnosti vytvářejí podmínky pro sport, zejména zabezpečují rozvoj sportu pro všechny a přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených občanů, zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních zařízení a poskytují je pro sportovní činnost občanů, kontrolují účelné využívání svých sportovních zařízení, zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu.

TJ Sokol Studenec

V červenci oslaví významné životní jubileum pan Jaromír Klouček, dlouholetý funkcionář lyžařského oddílu ve Studenci. Nejprve v mládí vynikající závodník v běhu na lyžích, pak funkcionář, trenér a organizátor veškerého lyžařského dění ve Studenci.

Bez nadsázky lze říci, že bez něho by činnost lyžařského oddílu byla výrazně skromnější, pokud by byla vůbec nějaká. To ohromné množství bezplatné práce, které vykonal za téměř padesát let své funkcionářské činnosti si lze jen stěží představit.

Vy, kteří tohoto „mladíka“ potkáte v létě na kole, nebo v zimě na lyžích vězte, že v těchto dnech slaví pětasedmdesátiny.

Chceme mu touto cestou poděkovat za všechnu vykonanou práci a popřát hodně zdraví a elánu do dalších let.

Lyžaři TJ Sokol Studenec

Sportovní klub Studenec

80 let SK Studenec

SK Studenec oslavil na konci června dvě významná výročí. To první se týká sportu, který patří v našich krajinách určitě k těm nejpopulárnějším. Před 100 lety se na Janouškově louce (na Suchých lukách) odehrálo první fotbalové utkání ve Studenci. Zorganizoval jej student Emil Flégl, pozdější starosta obce, tehdy jako student, a střetli se v něm studenti z Prahy se studeneckými vyznavači kulatého míče. Fotbal tak ve Studenci zapustil první kořínky.

Pevně se rozrostl až po první světové válce, kdy skupinka nadšenců honila míč U Lípy a od roku 1921 se zde odehrávaly líté sousedské „matche“. A to už byl jen krůček k založení skutečného klubu. Stalo se tak v roce 1923 a nesl skromné jméno Sportovní kroužek Studenec. K jeho zakladatelům patřil především Václav Jezdinský a Emil Mládek, který později tragicky zahynul. První fotbalové hřiště bylo Na hromadách a dlouho na něm stál vzrostlý strom, který majitelka hřiště nechtěla nechat porazit. A přece se hrálo. To by se dnešní funkcionáři fotbalových svazů divili.

Hřiště Na hromadách však nevyhovovalo pravidelným soutěžím, do kterých se chtěl Sportovní kroužek Studenec přihlásit, a tak se nalezl vhodnější pozemek Na Smitech. Od „zámecké“ paní odkoupili pozemek (což nikde nezaknihovali, i když existuje kupní smlouva na 600 Kč) a vybudovali si pěkný přírodní areál pod Hradiškem. V roce 1936 zde nejen začali hrát pravidelné soutěže, ale zároveň se registrovali na okresním hejtmanství jako Sportovní klub Studenec s předsedou Antonínem Horčičkou a jednatelem Josefem Lánským. Ve stejném roce vznikl i Sportovní klub Fejfar Mládek Studenec, který měl své hřiště za továrním rybníkem.

V této době měly oba studenecké kluby 6 mužstev a hrály pravidelnou župní soutěž. Dva studenečtí fotbalisté, Jaroslav Vancl (SK Meteor Praha) a Josef Jebavý (SK Nusle) okusili i prvoligovou fotbalovou scénu, v dresu SK Studenec nastupoval i československý reprezentant v lyžování Buďárek. Za zmínku stojí i to, že SK Fejfar Mládek zorganizoval šachovou simultánku, kde největší ozdobou byli tehdejší velmistři Aljechin (údajně nejgeniálnější šachista všech dob), Keres a český velmistr Opočenský.

Alexandr Aljechin se narodil 31. října 1892 v Moskvě. Mistrovský titul získal v 17 letech a i nadále se zlepšoval. Když v roce 1927 došlo k jeho souboji o titul MS s Capablancou, věřil mu jen málokdo. Aljechin se však na tento zápas výtečně připravil a po třech měsících těžkého boje zvítězil. Poté byl dlouhou dobu jasně nejlepším hráčem světa a své soupeře v partiích doslova deklasoval. V roce 1935 však překvapivě prohrál zápas s Euwem s zápase, kde mu selhaly nervy a ve kterém měl také problémy s životosprávou. Šachový svět ho zcela odepsal., ale v roce 1937 Aljechin v odvetném zápase vítězí a stává se opět mistrem světa, kterým je až do své smrti 25. března 1946. Aljechin tedy zemřel jako jediný neporažená mistr světa a je vzorem pro všechny šachisty nejen svým vynikajícím kombinačním talentem, ale především velkou pracovitostí a vůlí, která ho dovedla k fantastickým úspěchům sportovním i tvůrčím.

Po druhé světové válce SK „splynul“ se Sokolem a posledním úspěchem byl postup dorostenců do celostátního finále vesnických jednot v kopané. Hřiště Na Smitech zpustlo, stala se z něj pastvina. Fotbal se obnovil až na dnešním hřišti u sokolovny koncem 50.let, nejprve pod TJ Jiskra Studenec, později pod TJ Studenec. V této éře slavily úspěchy především mládežnické celky, jednak žáci třemi tituly okresního přeborníka, ale především dorostenci v polovině 80.let, kteří patřili k nejlepším týmům bývalého Východočeského kraje.

V roce 1991 se Sportovní klub Studenec obnovil jako samostatný tělovýchovný subjekt (je členem Asociace sportovních klubů a tělovýchovných jednot v Praze) a pokračoval v úspěších s mládeží a doplnil tituly okresního přeborníka ziskem tohoto titulu i v kategorii minižáků. Postupu do krajské soutěže se dočkali i dospělí a úspěšně odehráli dvě sezóny ve Východočeské oblasti. Zápasy se Dvorem Králové, Lázněmi Bělohrad a Novou Pakou se vepsaly do historie klubu, stejně jako cesta Východočeským pohárem až do finále v Třebechovicích.

V současné době má klub dvě družstva minižáků, dvě družstva žáků, dorost, muže B v okresní soutěži a muže A v krajské soutěži Libereckého kraje. Nelze opomenout ani druhý oddíl, a to oddíl orientačního běhu, který si také již vydobyl řadu úspěchu nejen v rámci regionu, ale i v mezinárodním měřítku.

Poslední červnový víkend patřil oslavám 80.výročí založení SK Studenec. Více než rok připravované akci (SK Studenec, Pension Trautenberk, Agentura Jéňa) přálo počasí, a tak sportovní areál u fotbalového hřiště navštívilo během tří dnů více než 2000 diváků. Páteční diskotéka oslovila hity 70. a 80.let především střední generaci, sobotní sportovní program patřil nejprve úspěšným studeneckým mládežníkům, odpoledne pak internacionálům nad 35 let. V miniturnaji se střetla mužstva, která se setkávají již několik let, Blau Weiss Zorbau z SRN a Sokol Studenec z okresu Třebíč. Sobotní večer patřil legendě českého bigbeatu, skupině Žlutý pes s jeho největšími osobnostmi, zpěvákem Ondřejem Hejmou a kytaristou Zdeňkem Juračkou. Samotnému Ondřeji Hejmovi se ve Studenci velice líbilo a v nevázaném rozhovoru před i po vystoupení „vysekl“ pochvalu nejen studeneckým pořadatelům, ale i divákům. Závěr večera patřil téměř studenecké kapele Alibi Rock.

Neděle byla zahájena očekávaným exhibičním zápasem týmu AMFORA a studeneckých internacionálů nad 45 let za řízení bývalého rozhodčího UEFA Pavla Pelíška a komentáře baviče Petra Novotného. V celku studeneckých nastoupil nejstarší hráč Jan Kuřík (77 let). Hosté těžili z herních kvalit bývalých reprezentantů, Vladimíra Hrušky (hrající trenér divizního Vyšehradu), Petra Vrabce, Přemysla Bičovského (rekordman v počtu odehraných ligových zápasů) a legendy pražské Slavie Františka Veselého. Z herců prokazoval nesporné fotbalové kvality Jan Rosák, Martin Tankway a Karel Vágner. Přítomné jistě pobavil i vtipný komentář Petra Novotného, který se nejčastěji strefoval do Leška Semelky (minuta ticha, že již 20 let nevstřelil gól) a „černé perly“ Martina Tankwaye (na 60 m trefí kamenem včelu do obličeje).

Odpoledne patřilo 23.ročníku Memoriálu Karla Kuříka (obnovená tradice po sedmileté přestávce), jež nesl poprvé podtitul Mistrovství mikroregionu Studenecko. Vítězství patřilo domácím, kteří tak získali turnajové vítězství v historii již posedmé. Po večerním minikoncertu skupiny Jam and Bazaar oslavy trochu pokazil déšť, ale i tak hudebně komponovaný ohňostroj završil vydařené oslavy.

To vše (jistě je to věc názoru) učinilo z oslav 80 let SK Studenec pravděpobně nejvýraznější akci v historii obce (počet diváků, počet významných osobností).

Pro úplnost nabízíme základní statistické údaje.

Sobota 28. června 2003

SK Studenec A – SK Studenec B žáci 5:0 (3:0)

Branky: Petr Bartoň, Kuba Tauchman, Martin Kupec, Kuba Vérteši a Jirka Povr

Turnaj internacionálů nad 35 let

Sokol Studenec (okres Třebíč) – BW Zorbau 0:2

SK Studenec – Sokol Studenec 2:0 (Hladík 2)

SK Studenec – BW Zorbau 2:1 (Nedomlel, Kellner)

Neděle 29. června 2003

SK Studenec (nad 45 let) – AMFORA Praha 2:5 (1:2)

Branky: Franta Hladík a Jirka Pěnička – Vladimír Hruška, Petr Salava, Pavel Horňák, Miro Žbirka a Petr Vrabec

23.ročník Memoriálu Karla Kuříka

Borovnice – Zálesní Lhota 4:2

Studenec – Horka 0:0

Studenec – Borovnice 2:1 (Roman Puš a Martin Kuřík)

Zálesní Lhota – Horka 3:1

Borovnice – Horka 2:0

Studenec – Zálesní Lhota 3:1 (Martin Urban 3)

O oslavách vyšla i řada článků v denním tisku, Deníkem Pojizeří počínaje (z něho je část otištěna v dnešním Zpravodaji) a Bleskem konče.

Největší akcí víkendových oslav byl nedělní zápas mezi domácí starou gardou a týmem osobností vystupujících pod názvem Amfora.

Po slavnostním výkopu Mahuleny Bočanové se Amfora dostala do dvoubrankového vedení zásluhou Vladimíra Hrušky a Petra Salavy. Ještě do přestávky korigoval na 1:2 domácí František Hladík.

Po změně stran se prosadili i zástupci hudební scény. Na 4:1 zvyšovali Pavel Horňák a Miroslav Žbirka. Poté přišel nejhezčí moment utkání. Nestárnoucí Jiří Pěnička snížil krásnou hlavičkou na 2:4, ale naděje Studence na vyrovnání zažehnal vzápětí hostující Petr Vrabec.

Po závěrečném hvizdu ještě přišly na řadu pokutové kopy. Mezi jedenácti pokusy na každé straně upoutal zejména bavič Petr Novotný, který k exekuci potřeboval stometrový rozběh přes celé hřiště. V závěru nekonečného sprintu mu však viditelně docházely síly a svůj pokus neproměnil. Jeho mužstvo ale vyhrálo i na penalty 7:5.

Sportovní část oslav měla na programu i turnaj minižáků, mužský Memoriál Karla Kuříka a turnaj mužů nad 35 let. Ve všech třech případech si prvenství připsali fotbalisté z pořádajícího SK Studenec.

SK Studenec (nad 45 let) - Amfora Praha 2:5 (1:2)

Branky: František Hladík, Jiří Pěnička - Vladimír Hruška, Petr Salava, Pavel Horňák, Miro Žbirka, Petr Vrabec

Rozhodčí: Pelíšek - Maťátko, Huřťák

Studenec: Boura - V. Junek, Korotvička, Pěnička, V. Kuřík - J. Kuřík, Hanzlík, Horáček - Grund, F. Plecháč, Stránský (střídali: J. Kuřík, Ctibor, Kočárek, M. Plecháč, Hladík, J. Hák, J. Štěpánek, S. Tauchman, J. Povr).

Amfora: Michal - Skorkovský, Salava, Bičovský, Mudřík - Ševčík, Rosák, Vrabec, Hložek, Vašák - Veselý, Vágner, Hruška (střídali: Žbirka, Horňák, Novotný, Tankway, Semelka, Jirků, Merunka, Vašák).

Poděkování sponzorům oslav 80 let SK Studenec

Autodoprava Bartoň, Auto Junek Studenec (autorizovaný dealer Nissan), BORA ADVERTISING s.r.o., Deník Pojizeří, ELMAR Pavel Černý, IMDV Svatopluk Čech, IZOLMEN Petr Jezdinský a Petr Krejčí, Ludmila a Otto Cermanovi (autorizovaný dealer STIHL), MAKLER PaedDr.Petr Junek, Otakar Materna PLASTEKO, PELEVA Petr Vancl, Penzion Trautenberk, Pilsner Urquell, Pivovar Nová Paka, PLASTECO s.r.o., Řeznictví Miroslav Nosek, Jiří Tauchman, Tesařství Roman Ruml, Truhlářství Marek Exner a Roman Horáček, Vilth s.r.o., ZETKA Strážník a.s.

Ohlédnutí za sezónou 2002/2003

Minižáci

Minižáci pod vedením týmu trenérů a vedoucích (Vítek Kuřík, Jirka Povr, Ráďa Mejvald, Jirka Čivrný) a za spoluúčasti rodičů skončili krůček za vytouženým titulem okresního přeborníka, neboť v posledním rozhodujícím zápase nedokázali porazit třetí Rokytnici nad Jizerou. I tak je jejich bilance úctyhodná a 146 mistrovských gólů v jedné sezóně patří k rekordům studeneckého Sportovního klubu. V historické tabulce se zařadili na 2.místo za okresní přeborníky žáků z roku 1994, kteří nastříleli o jeden gól více. Kanonýři mužstva David Tauchman (56 gólů) a Kamil Knittel (32 gólů) bohužel v další fotbalové kariéře v dorostu nepokračovali, a tak z tohoto mužstva nyní hrají Lukáš Korotvička, Jára Kočárek, Vítek Kuřík a Pepa Šedivý.

Střelci:

64 – Jirka Povr

24 – Martin Havlíček

13 – Eva Bartoňová

11 – Jirka Šír

8 – Marek Čivrný a Sváťa Čech

6 – Tomáš Stránský

3 – David Bartoň a Danda Mejvald

2 – Ráďa Vydra a Kuba Pacholík

1 – Vojta Nedomlel a Lukáš Vancl

SK Slavia Praha – SK Studenec 4:2 (1:0, 1:2, 2:0)

Úspěšné družstvo minižáků vyrazilo se svými rodiči a vedoucími na zájezd do Prahy. Nejprve předcházelo trochu kultury v podobě návštěvy Petřínské rozhledny a bludiště, pak oběd ve vysokoškolské menze na Strahově a pak už následoval fotbalový program. Ten byl zahájen prohlídkou Rošického stadionu na Strahově a poté již hurá do ráje, tedy do Edenu. Studenecký celek zde čekali stejně staří minižáci pražské Slavie a po dohodě vedoucích se hrálo na tři třetiny po dvaceti minutách (na umělé trávě).

Domácí střídali dvě kompletní sedmičky a již ve svém věku předváděli získané základní fotbalové návyky (zpracování balónu, přihraj a běž, pomoz si dozadu). V prvních dvou třetinách byli naši minižáci zdatnými soupeři a neúnavnou bojovností drželi zásluhou dvou branek Jiřího Povra i vyrovnané skore. V závěrečné třetině již dostali příležitost i další hráči z kádru, ale vítězství soupeři zajistili naše dvě vlastní branky.

Žáci

V uplynulé sezóně startovala v soutěžích dvě družstva žáků a po úvodních obavách ze zvládnutí náročného programu se ukázalo, že toto rozhodnutí bylo jen ku prospěchu věci. Při početném kádru by si někteří žáci v kádru áčka nezahráli a v béčku v Zálesní Lhotě dostávali dostatek příležitostí. Áčko dokráčelo suverénně k vítězství ve své skupině a zprávu z finálového zápasu přinášíme i našim čtenářům:

SK Studenec – TJ Spartak Rokytnice 4:2 (2:1)

Branky: Jirka Povr a Martin Kupec 2

Sestava: Kuřík – Dohnal, T.Povr, Nýdrle, J.Vérteši (Palivoda) – Synek, J.Tauchman, Hanzlík (P.Vérteši) – O.Tauchman, Kupec, J.Povr (připraven náhradní brankář Jarý)

Rozhodčí: ing.Procházka, Maťátko, Kleiner ŽK: 1:0 (Dohnal)

Pachatel se vrací na místo činu, po 28 letech zavítali studenečtí žáci opět do Košťálova, aby zde sehráli finále okresního přeboru. Tehdy před 28 lety zde studenečtí žáci porazili turnovské béčko 4:2 (Šulc 2, Z.Povr, J.Jebavý) a stali se přeborníky okresu. Pro připomínku nastoupili v následující sestavě: R.Nedomlel – Svoboda, Bartoň, L.Štěpánek, Jiří Jebavý – L.Plecháč (V.Kuřík), V.Korotvička, Šulc – Josef Jebavý, Z.Povr, M.Korotvička.

V brance žáků stál Michal Kuřík, syn Václava Kuříka, který v tomto finále střídal, a pro nemoc nemohl nastoupit Petr Bartoň, syn opory zadních řad tehdejšího mužstva Mirka Bartoně.

Vlastní finále nezačalo pro studenecké dobře, již v 3.minutě unikl obraně nejlepší hráč rokytnických Sedláček a bombou z úhlu prostřelil Michala Kuříka. Studenecká obrana si dlouho přivykala na svůj základní úkol a nebýt Tomáše Povra, mohlo být zle. Od 15.minuty prvního poločasu převzal režii zápasu Kuba Tauchman a přesnými míči zásoboval útočníky. Nejprve se Jirka Povr, nejmenší hráč na hřišti, prosadil hlavou proti 190 cm vysokému brankáři soupeře a vyrovnal, poté milimetrová ulička Kuby Tauchmana našla volného Martina Kupce a ten strhl vedení na naši stranu.

Hostům se opět na úvod druhé poločasu podařilo vyrovnat, když Michala Kuříka překonal „drn“ na malém vápně. Jirka Povr však opět využil přesné přihrávky a přehodil vybíhajícího brankáře a Martin Kupec po hrubce domácí obrany pojistil vítězství, navíc v závěru zápasu nastřelil ještě tyč.

A tak mohla propuknout studenecká radost, o níž se nejvíce zasloužili Tomáš a Jirka Povrovi, Martin Kupec a Kuba Tauchman. Všichni poté převzali i medaili za Petra Bartoně, který po celou sezónu podával velmi dobré výkony a v tomto zápase jej jeho náhradníci herně nezastoupili.

O obě mužstva žáků se střídavě starali Petr Vancl, Petr Junek, Pepa Šedivý, Ivo Tauchman, Michal Hofman, Honza Krejčí a Tonda Pacholík. Jirka Povr završil počet vstřelených mistrovských branekmezi žáky a minižáky symbolicky na 80, tedy za každý rok existence klubu 1 gól a suverenně se dostal na první místo historických tabulek studeneckých střelců a překonal i Pavla Mečíře, který v roce 1990 nastřílel mezi žáky 76 branek včetně turnajových a přátelských. V této bilanci se Jirka Povr zastavil na čísle 103.

Střelci:

34 – Martin Kupec

17 – Ondra Tauchman

16 – Jirka Povr

14 – Kuba Tauchman

7 – Honza Synek

6 – Tomáš Povr, Michal Kuřík a Venda Korda

4 - Petr Bartoň a Kuba Vérteši

1 - Kuba Pacholík a Zdenda Hanzlík

Dorost

Dorostenci po solidním podzimu trochu slevili ze své výkonnosti, což bylo ovlivněno na jedné straně náročným programem klíčových hráčů (áčko, béčko, dorost), na druhé straně i menším tréninkovým nasazením a úzkým hráčským kádrem. Přesto se mužstvo probojovalo na stupně vítězů a od titulu okresního přeborníka je dělilo velice málo (zbytečná prohra v Kruhu, remízy s Jilemnicí, neproměněné penalty).

Střelci:

20 – Luboš Brož

13 – Petr Pavlata

7 - Filip Kudrnáč

6 – Zdeněk Šimek, Tomáš Synek a Vojta Korotvička

4 – Michal Hördler

3 – Honza Bartoň

1 – Tomáš Pešek a David Klázar

Béčko

Kádr béčka čekalo náročné jaro, neboť k 15 jarním zápasům přibyly ještě dvě podzimní dohrávky, řada hráčů včetně kapitána Sváti Čecha musela doplnit zraněními prořídlý kádr áčka a přitom kádr béčka byl doplněn pouze o hostujícího Jiřího Urbance z Benecka a pravidelně dostávali příležitost i dorostenci.

Střelci:

23 – Roman Puš

5 – Radek Mejvald a Láďa Klazar

4 – Tomáš Hermon a Luboš Brož

3 – Honza Bartoň, Sváťa Čech a Vítek Kuřík

2 – Milan Puš, Aleš Jodas, Petr Exner a Míra Šembera

1 – Vašek Vancl, Dušan Albrecht, Jirka Urbanec a Vojta Korotvička

Áčko

Áčko bojovalo od prvního jarního utkání o záchranu v krajské soutěži a o záchraně rozhodlo až poslední kolo a porážka Kamenice ve Cvikově. Mužstvo zbytečně ztratilo body ve dvou vyhraných zápasech na domácím hřišti (Desná, Železný Brod) a po laciných gólech nebodovalo ani na hřištích soupeřů. K tomu se přidala mimořádně rozsáhlá marodka (L.Korotvička, Ulvr, M.Kuřík, Čech, Letkovský), a tak se sestava skutečně lepila velice obtížně. Záchrana je na druhé straně výzvou do příští sezóny.

Střelci:

8 – Marek Salátek

7 - Aleš Jodas

4 – Vlasta Metelka

3 – Martin Nedomlel

2 – Tomáš Hermon, Jirka Ulvr, Martin Kuřík

1 – Jára Kočárek

Celková bilance

Orel Studenec

Školní sportovní klub

Školní sportovní klub má za sebou nejúspěšnější sezónu (školní rok) ve své historii a v historii studenecké školy vůbec. Zisk 10 titulů krajských přeborníků hovoří sám za sebe.

V okresním přeboru královny sportu lehké atletiky kralovala Veronika Pešková ziskem 3 titulů okresního přeborníka a především i vynikajícími výkony (sprint na 60 m 7,7 s). Dva individuální tituly v nejkratším sprintu a v běhu na 150 m doplnila zlatem ve štafetě se Sašou Brožovou, Romanou Synkovou a Anetou Hájkovou. Bronz získala štafeta chlapců v sestavě Tomáš Povr, Ondra Tauchman, Martin Kupec a Tomáš Chrtek. Navíc starší dívky obsadily 2.místo v celostátním pořadí Poháru Rozhlasu mezi vesnickými školami za ZŠ Háj ve Slezsku. Úspěšně si vedli i nejmenší atleti na okresním přeboru v lehkoatletickém trojboji, titul okresního přeborníka získala mezi „prvňáky“ Jana Šimáčková, stříbro přivezl Jirka Povr a zdar výpravy dokonali Honza Pacholík a Lenka Effenberková bronzovými medailemi. Výsledky družstev nebyly do uzávěrky Zpravodaje známy.

Pochvalu za celý školní sportovní rok zaslouží všichni učitelé a trenéři (SK Studenec a Orel Studenec), stejně tak vedení školy za vytvoření ideálních ekonomických podmínek (zajištění dopravy do Tanvaldu, Liberce, Jablonce nad Nisou a dalších míst).

Tip na výlet - Kaple a křížová cesta Studenec

Lokalita Studenec u Rožmberka nad Vltavou je pojmenována podle pramene se „zázračnou vodou“. Původně zde stával starý buk s obrázkem Panny Marie jako poděkování nemocných, které uzdravilo koupání a pití zázračné vody. Název pochází z německého jména nedalekého statku Horndlehzbrunn, někdy uváděného jako Hernnlesbrunn či Herrleshof. Pověst vypráví, že dceři místního hospodského narostly na hlavě rohy, kterých se nemohla zbavit. Po několikerém umytí hlavy ve vodě zdejšího pramene jí rohy upadly. Také se zde říkalo „Naše milá paní studánka“, nebo také „Zelená Marie“, neboť při velkém suchu vyslyšela Panna Marie modlitby občanů a přinesla jim vláhu.

Cisterciácký páter Severin Gottschmid napsal, že „Od roku 1609 sem prokazatelně chodili již poutníci“. Po třicetileté válce, v roce 1670, vyzval rožmberský farář Filip Halbritter věřící své farnosti, aby věnovali dary na postavení kaple. Mezi dárci z let 1670 a 1671 je i hraběnka Magdareta von Buquoy, rožmberský hejtman G. Franz Jägerdorf. Sbírka vynesla 132 zlatých a další dary ve formě stavebního materiálu. Z roku 1679 je doložena listina, která uvádí, že v nově postavené kapli bylo povoleno sloužiti mše svaté a kaple dostala jméno svaté Anny. 8. května 1688 vydala pražská arcibiskupská konzistoř interdikt, tedy zákaz konání bohoslužeb v této kapli. Teprve po osmi letech, 2. listopadu 1696, byl interdikt zrušen.

Více než sto let pak kaple sloužila jako náboženské poutní místo s léčivým zázračným pramenem návštěvníkům a poutníkům z Čech a Rakouska. Od 18. století je v topografiích jmenována jako kaple Panny Marie Bolestné nebo Kalvárie. Císař Josef II. tuto kapli uzavřel, ale již v roce 1793 se zde již opět konaly bohoslužby. V kapli dle rožmberské oddací matriky byly i svatby. Zřejmě první svatba se konala 6. července 1760, kdy zde byli oddáni Johann Tomaschko, statkář z Českého Jílovce (Böhmisch Gillowitz) a Rosina Tuscher z Přířezu (Priesern). Postupem času kaple chátrá, a tak v roce 1841 musela být polozbořená stavba se spadlou střechou důkladně opravena.

Budova kaple ze 17. století si s velkou pravděpodobností zachovala svůj tvar, který se dělí na nezakrytý vnitřní dvůr a zastřešenou kapli na severozápadě. Třináctého června 1898 kaple vyhořela, „ale na přání farníků bylo ihned započato s opravou kaple a již 26. července 1899 byla kaple znovu vysvěcena.“ Věž před požárem měla cibulovitý tvar se zvonicí. Kaple Panny Marie Bolestné měla oltář v bohatě zdobeném barokním rámu se dvěma anděly a od roku 1902 i varhany. Každoročně se zde konaly poutě a takzvané „zlaté soboty“, při kterých se sloužila mše. Křížová cesta k poutnímu místu na Studenci vede od Bílého mostu v Rožmberku lesem po kamenném schodišti až ke kapli. Dvě zastavení mají vročení 1777 a iniciály dárců. V roce 1869 nechal hrabě Jiří Jan Jindřich Buquoy „nově vybudovat křížovou cestu. První dvě zastavení pocházela od malíře Ströbla, který také vytvořil obrazy v Křižácké galérii na hradě Rožmberku.“ Po roce 1948 byla kaple několikráte vykradena a většina zastavení křížové cesty poničena. V současné době občanské sdružení „Za starý Rožmberk“ spolu s obcí křížovou cestu i kostelík opravují a je reálná naděje na znovuvysvěcení této nejstarší křížové cesty na Vyšebrodsku.