Studenecký zpravodaj – číslo 4/2009

Obsah

Slovo starosty

V době uzávěrky tohoto čísla Zpravodaje máme polovinu prázdnin za sebou. Velká část měsíce června, ale i začátek července nás všechny překvapily přívalové deště v různých částech republiky a následné povodně. Člověk si musí zvykat na to, že letní měsíce opravdu nebudou už tolik slunečné a teplé, jako tomu bylo dřív, a zároveň být i rád, že tyto nepříjemné věci se nám vyhnuly.

Naše obec byla připravena a také nabídla svoji pomoc prostřednictvím krizových center oblastem postiženým povodněmi. Jednalo by se o přímou pomoc na daném místě zprostředkovanou těmito centry. Po několika telefonátech však nakonec nebylo naší pomoci využito. Děkuji tímto i Josefu a Markovi Vanclovým, kteří začali s přípravami takové cesty.

Dalším druhem pomoci byla forma materiální sbírky, kde jsme už mohli pomoci všichni. Prostřednictvím Diakonie Broumov jsme přinesli do „charitní místnosti“ na OÚ čisticí, hygienické prostředky, oblečení, obuv a další věci. Tady děkuji Jitkám Kuříkovým, které vše zorganizovaly a zajistily.

Ve čtvrtek 23. července nás všechny překvapila ničivá vichřice, kterou nepamatují ani naši starší občané. Tak jako orkán Kyrill v lednu 2007, tak i tato tropická bouře (jak je nazývána v jiných sdělovacích prostředcích) způsobila velké škody, které se budou vyčíslovat ještě delší dobu. Opět jsme bojovali s dodávkou elektrického proudu, opět posledním zprovozněným úsekem byl Rovnáčov a Zálesní Lhota, který byl zprovozněn v sobotu před 20. hodinou.

I tady děkuji Vám všem za trpělivost, kterou jsem mohl vycítit z Vašich telefonátů.

Na závěr chci říci, že nikomu z nás nepřidají klamné informace, které se ostatně šíří velice rychle, kde se například mluvilo o tom, že konkrétně tento úsek má být zprovozněn až v úterý.

Proto přeji nám všem druhou polovinu prázdnin klidnější a veselejší, ostatně v době vydání to bude moci posoudit každý z nás.

Jiří Ulvr, starosta

ZPRÁVY OBECNÍHO ÚŘADU

Díky vzneseným požadavkům ze strany obce, tak i Svazku obcí Jilemnicka se podařilo prosadit sečení krajnic podél silnic II. a III. třídy. Původně z důvodu nedostatku finančních prostředků Krajská správa silnic Libereckého kraje sekala pouze v jedné brázdě, a to by mělo za následek zarůstání příkopů, včetně vzrůstu nových náletových dřevin, o které se musíme, pokud jsou uvnitř obce, starat sami. V současné době jsou krajnice posečeny tak, jak jsme byli zvyklí, tedy ve dvou až třech brázdách.

Rekonstrukce silnice Studenec – Horka u Staré Paky

V letošním druhém čísle našeho Zpravodaje jsem se zmínil, jak to vypadá s rekonstrukcí silnice Studenec – Horka u Staré Paky. Po dalších jednáních, mimo jiné i se starostou města Vrchlabí a zároveň předsedou Krkonoše – svazek měst a obcí, ing. Janem Sobotkou, byl zaslán dopis na Liberecký kraj, který měl znovu připomenout a zároveň přinést větší váhu k prosazení společných zájmů dotčených obcí a regionu.

Vyjádření Martina Seppa, náměstka hejtmana, pověřeného vedením resortu dopravy Vám přinášíme:

V Liberci dne 17. 7. 2009

Vážený pane předsedo,

obdržel jsem Vaši žádost ve věci opravy silnice II/293 v úseku Horka u Staré Paky – Studenec – Martinice v Krkonoších – Jilemnice a silnice II/295 v úseku Studenec – hranice Libereckého kraje.

K Vaší žádosti sděluji, že Liberecký kraj si je vědom nevyhovujícího stavu silniční sítě krajských silnic a konkrétně výše uvedených úseků silnic. Na základě posledních výsledků sběru dat povrchu vozovek z června letošního roku vyplývá, že 19,9 % silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je hodnoceno jako havarijní a 20,4 % úseků silnice je hodnoceno jako nevyhovující. Havarijní a nevyhovující úseky silnice nesplňují podmínky provozní způsobilosti ze strany výskytu poruch a je třeba provést jejich opravu nebo údržbu.

Z vývoje průměrného hodnocení povrchů vozovek jednoznačně vyplývá, že vlivem finančních prostředků na opravy silnic z úvěru a díky využívání finančních prostředků z fondů EU došlo k výraznému zlepšení stavu povrchů vozovek v Libereckém kraji a k zachycení trendu jeho zhoršování. Od roku 2002, kdy se začalo v Libereckém kraji s podrobným sběrem dat povrchů vozovek, do roku 2006 byla průměrná známka vyšší jak 3, od roku 2006 do současné doby je již díky výše uvedeným investicím průměrná známka hodnocení povrchů vozovek nižší než 3. Jen pro informaci uvádím, že k 1. 7. 2009 byla průměrná známka stavu povrchů vozovek silnic II. třídy 2,5 a u silnic III. třídy byla průměrná známka 2,92 – nejlepší v historii.

Jak již je výše uvedeno, z vývoje hodnocení stavu vozovek je v Libereckém kraji dlouhodobě nastaven trend postupného zlepšování stavu povrchu vozovek. K Vámi uváděným úsekům uvádím následující:

• silnice III/293: dle posledního sběru dat je povrch vozovky nevyhovující až havarijní zejména v úseku Horka u Staré Paky – Studenec, úsek je využíván veřejnou linkovou dopravou a intenzity dopravy jsou dle posledního celostátního sčítání dopravy 9154 voz./24 hodin (úsek Horka – Studenec), respektive 4308 voz./24 hodin (úsek Studenec – Jilemnice).
• silnice III/295: dle posledního sběru dat je povrch vozovky nevyhovující, úsek je využíván veřejnou linkovou dopravou a intenzity dopravy jsou dle posledního celostátního sčítání dopravy 5869 voz./24 hodin.

Na základě výše uvedeného je zřejmé, že kompletní rekonstrukce je zapotřebí v blízké době u obou Vámi zmiňovaných silnic II. třídy. Vzhledem k tomu, že Liberecký kraj má omezené finanční prostředky na opravy pozemních komunikací, upřednostňuje zejména opravy úseků silnic s vysokou intenzitou dopravy, úseky, které jsou využívány veřejnou linkovou dopravou a úseky silnic, které slouží jako jediný přístup do obce.

V současné době Liberecký kraj připravuje podání žádosti na akci „Rekonstrukce silnice II/293 v úseku Horka u Staré Paky – Studenec“ v celkové hodnotě cca 80 mil. Kč do 3. výzvy Regionálního operačního programu. Liberecký kraj předpokládá podání žádosti v lednu roku 2010, se začátkem realizace rekonstrukce Liberecký kraj uvažuje na jaře roku 2010, v případě úspěchu v podání žádosti. S rekonstrukcí silnice II/295 Liberecký kraj na rok 2010 neuvažuje. Dle konečných finančních prostředků Libereckého kraje bude známo, které úseky budou opraveny v dalších letech.

Martin Sepp, náměstek hejtmana pověřený vedením resortu dopravy

Jak to vypadá s novou mateřskou školkou (část druhá)

V minulém čísle jsem Vás informoval, jak to vypadá se samotnou realizací přístavby nové mateřské školky, která je z pohledu obce, a to jak do minulosti, tak i do budoucnosti po stránce finanční (podle připravovaných záměrů – na co je schopna obec dosáhnout spolufinancováním), největší a nejnáročnější stavbou.

Hodnotící komisí po posouzení nabídek a následných lhůtách pro podání námitek byla vybrána nejvýhodnější nabídka. Zhotovitelem samotné stavby se stala firma MAKRO – stavební společnost, s. r. o., Rudník. Nezbývá než věřit, že i počasí nám bude přát tak, abychom zvládli splnit časové harmonogramy nastavené pro získání dané dotace.

Zároveň Vás prosím o shovívavost a dodržování bezpečnosti v okolí stavby, kde bude i omezena průjezdnost přijíždějících a odjíždějících aut do budovy školy. V případě potřeby se počítá i s uzavírkou komunikace od parkoviště u sokolovny ve směru ke škole, proto prosím využívejte v době stavby více směr ke škole i nazpět kolem „bytovky“. Děkuji.

Jiří Ulvr, starosta

Poslední etapa

Do 30. června jsme museli a taky jsme to zvládli, podat poslední žádost, která nám ještě zbývala k plánované celkové rekonstrukci školy, včetně přístavby nové mateřské školy.

Ti z Vás, kteří sledují celé dění kolem této záležitosti, vědí, že jsme ještě neměli vyřešenou finanční otázku na změnu způsobu vytápění, která má ulehčit škole a zároveň sloužit pro novou školku.

Věděli jsme, odkud bude možno, ale stále se daná výzva odkládala. Pokud tedy vše dobře dopadne, finance by měly přijít z evropských zdrojů přes Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí, jako tomu bylo při rekonstrukci základní školy.

Celkové náklady této stavby se opět pohybují ve velkých číslech, tentokrát kolem 10 milionu korun. Výsledky úspěchu, či neúspěchu by měly být známy na podzim.

Jiří Ulvr, starosta

Rekonstrukce OÚ

V letošním roce jsme podali opět žádost do Regionálního operačního programu. Jednalo se o druhou výzvu z tohoto dotačního titulu. Po loňských zkušenostech jsme potřebné věci přepracovali.

Ze svého pohledu však získání dotací z tohoto programu beru jako jednu z nejvíce ovlivnitelných, kde až tolik nezáleží na tom, jak je vše připravené. Nebudu zmiňovat, kolik zde bylo finančních prostředků a naproti tomu, kolik žádostí, ale napsat skutečnost, která je známa, ale přitom nic nezmůžete.

Při vyžádání Souhrnného protokolu o hodnocení projektu bylo zjištěno stejné pochybení jako v loňské první výzvě. Naše obec podala opětovně stížnost proti úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, jelikož dle našeho názoru toto rozhodnutí spočívá na nesprávném posouzení podkladů předložených spolu se žádostí.

Jedná se především o to, že ze Souhrnného protokolu o hodnocení projektu vyplývá, že nebylo doloženo stavební povolení, a tedy že byl udělen počet bodů 0. S tímto hodnocením podkladů v naší stížnosti zásadně nesouhlasíme, neboť stavební povolení předloženo bylo současně s ostatními doklady.

V loňském roce byla naše žádost o poskytnutí dotace zamítnuta ze stejného důvodu a na naši stížnost tento úřad v dopise reagoval tak, že po provedeném přezkumu zjistil, že na přidělení bodového hodnocení za toto kritérium jsme měli jednoznačný nárok. Podle tohoto úřadu v loňském roce došlo k ojedinělému, avšak závažnému lidskému pochybení, které mělo na hodnocení našeho projektu negativní vliv. Byla přislíbena náprava a vyvození příslušných důsledků pro konkrétní zaměstnance.

V loňském roce nás tento úřad ubezpečoval, že se nejedná o pochybení účelové, nicméně vzhledem k tomu, že se situace naprosto shodně opakuje, nabyli jsme toho přesvědčení, že se skutečně jedná o pochybení účelové, nebo přinejmenším o pochybení vzniklé v důsledku nesvědomitého a neprofesionálního přístupu k hodnocení projektu.

Závěrem chci říci, ať už přijde jakékoli vyjádření, jakýkoli omluvný dopis, nemáme na dotaci právní nárok. O to smutnější je (pokud se nepřesunou finanční prostředky do tohoto programu), že další výzva se již neočekává, jelikož je již vyčerpána a zbývá tedy do toho jít z vlastních prostředků.

Jiří Ulvr, starosta

Měřiče rychlosti

Pro informaci přikládáme dva grafy (každý z jiného místa), které ukazují znázorněné informace průjezdnosti vozidel z letošního dubna.

„Pohoštění obecní polévkou“

Sice je ještě léto, ale jelikož se již ptáte, mohu potvrdit, že letošní „Pohoštění obecní polévkou“ samozřejmě bude. Vzhledem i k okolním akcím termín vychází na 5. prosince 2009. Mikuláše, anděle a čerty musíme tento rok poprosit o malé strpení, věřím však, že vše dopadne k oboustranné spokojenosti. Pozvánka vyjde v dalším čísle Zpravodaje.

Jiří Ulvr, starosta

Z jednání zastupitelstva obce

Třetí zasedání studeneckých zastupitelů v roce 2009 proběhlo 17. června, přítomno bylo 13 členů zastupitelstva a 15 občanů.

Projednáno bylo hospodaření a závěrečný účet obce za rok 2008. V něm činily skutečné příjmy 30 798 tis. Kč, výdaje pak 32 898 tis. Kč. Údaje o plnění jednotlivých položek příjmů a výdajů podle rozpočtové skladby jsou k nahlédnutí na obecním úřadě a na internetových stránkách obce (sekce Info). Hospodářský výsledek obce za rok 2008 (přebytek 4 542 tis. Kč) byl převeden na účet. Hodnota majetku obce vzrostla o 15 342 281 Kč na stav 95 303 458 Kč, zejména z důvodu prací na základní škole (zateplení včetně výměny oken, nová ČOV).

Co se týče účelových fondů, ve Fondu rozvoje bydlení je 312 839 Kč, v roce 2008 z něj bylo půjčeno celkem 870 000 Kč, všichni dlužníci pravidelně splácejí. Sociální fond obsahuje 1 394 Kč. Hospodaření příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Studenec (výsledek 45 tis. Kč a jeho rozdělení) bylo schváleno na předchozím zasedání ZO.

Součástí závěrečného účtu za rok 2008 je také vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu a k ostatním rozpočtům veřejné úrovně. Dotace do rozpočtu obce činily celkem 7 167 tis. Kč (zbylé finance přišly až v letošním roce), byly určeny zejména na rekonstrukci základní školy – na snížení energetické náročnosti (5 160 tis. Kč z MŽP, 340 tis. Kč ze SFŽP) a na vybudování ČOV a kanalizace (1 500 tis. Kč ze státního rozpočtu). Dále byly poskytnuty dotace od Libereckého kraje (90 tis. Kč na nasvícení přechodů pro chodce, 50 tis. Kč na opravy pomníků, 40 tis. Kč na panely pro měření rychlosti, 23 tis. Kč pro SDH Studenec a souhrnná dotace 479 tis. Kč) a okolní obce přispěly 267,5 tis. Kč na úhradu nákladů za žáky dojíždějící do studenecké školy. Obec Studenec poskytla místním sportovním organizacím celkem 400 tis. Kč. Všechny dotace byly vyčerpány a výdaje řádně doloženy.

Hospodaření přezkoumal kontrolor Krajského úřadu Libereckého kraje a shledal ho bez výhrad. Zastupitelé schválili celoroční hospodaření obce a její závěrečný účet za rok 2008 včetně zprávy auditora.

Schváleny byly podmínky prodeje pozemků pro rodinné domy na Nouzově a naproti Plasteku, jejichž znění je zveřejněno v tomto Zpravodaji.

Dále byla řešena možnost zřízení stacionárního radaru v obci, konkrétní místo ještě není vytipované. Zřizovatelem radaru může být pouze obec s rozšířenou působností (Jilemnice), proto zastupitelé navrhli nejdříve projednat podmínky mezi Studencem a Jilemnicí.

Bylo schváleno zrušení nezařazené Jednotky sboru dobrovolných hasičů obce v Zálesní Lhotě.

Zastupitelé vzali na vědomí závěrečný účet sdružení Jilemnicko – svazek obcí a zároveň odsouhlasili bezúročnou půjčku tomuto sdružení ve výši 200 tis. Kč.

Dále byly projednány prodeje pozemků, záležitosti týkající se zřízení věcných břemen, půjčka z Fondu rozvoje bydlení, změna přidělení pozemků na Nouzově a rozpočtové změny na rok 2009.

V diskusi pan starosta informoval o připravovaném zájezdu do Zuberce na Slovensku ve dnech 7.–9. srpna 2009. Paní Pilařová se ptala, kdo opraví cestu na Nouzov, která je vlivem výstavby RD v havarijním stavu. Při povolování stavby bylo požadováno, aby po ní naložená auta jezdila shora dolů. Pan místostarosta odpověděl, že toto vloží do podmínek stavebníkům a že oprava cesty je již domluvena s firmou. Dále bylo na dotaz paní Jodasové zopakováno, že sousedské občanskoprávní spory musí řešit právníci a že obec nemá žádné donucovací prostředky pro jejich řešení.

Upřesnění ke zmíněnému bodu ze zastupitelstva obce

V zápisu ze zastupitelstva obce je uvedeno, že byla zrušena nezařazená Jednotka SDH v Zálesní Lhotě.

Asi se patří v tomto případě k tomu něco dodat tak, aby nedošlo k nedorozumění některých čtenářů. Upozorňuji na důležité slovo „Jednotka“. Pro nezasvěcené je rozdíl mezi slovem „Jednotka“ a „Sbor“ těžko rozpoznatelný. Jednotka SDH je tvořena členy sboru a je školena pro provádění zásahů. Dle platných směrnic musí dle svého určení splňovat dnešní standardy (především úroveň hasičské techniky, vybavení, školení,…). Vzhledem ke stavu v naší obci, kdy je na území obce (zřizovatele) hlášena více než jedna jednotka, je doporučeno zřizovateli, aby došlo ke sloučení jednotek nebo jejich zrušení a byla ponechána pouze jedna zásahová jednotka.

V opačném případě se může obec dočkat sankcí. Toto nařízení lze chápat jako zvýšení efektivnosti při povolávání jednotlivých jednotek k zásahu a snížení nároků na vedení agendy.

Z těchto důvodů došlo k dohodě mezi obcí Studenec a SDH Zálesní Lhota, která bude upřesněna v dané smlouvě. Jedná se tedy o „papírové“ vypořádání, které stejným způsobem řeší i jiné obce. Nedošlo tedy ke zrušení SDH Zálesní Lhota! Dobrovolný sbor hasičů v Zálesní Lhotě je nadále plně funkčním spolkem obce.

Jiří Ulvr, starosta

Podmínky prodeje pozemků pro RD „Nouzov“ a „Plasteko“

1. Pozemek se prodává na výstavbu rodinného domku za účelem zajištění trvalého bydlení kupujícího a jeho rodiny.
2. Pozemek se prodává  kupujícímu označenému rodným číslem, nikoliv IČ.
3. Žádost si mohou podat občané, kteří k 31. 12. 2008 měli trvalý pobyt ve Studenci nebo v Zálesní Lhotě a k tomuto datu dosáhli 18 let věku. Mezi zájemce nebudou zařazeni žadatelé, kterým byly pozemky již přiděleny a kteří koupě pozemku nevyužili.
4. Požádají-li o prodej manželé, pak alespoň jeden z nich musí mít trvalý pobyt ve Studenci nebo v Zálesní Lhotě k 31. 12. 2008 a k tomuto datu dosažení 18 let věku. Mezi zájemce nebudou zařazeni žadatelé, kterým byly pozemky již přiděleny a kteří koupě pozemku nevyužili.
5. Žadatel se kupní smlouvou zaváže, že nejpozději do dvou let od podpisu smlouvy bude vydáno pravomocné stavební povolení na stavbu rodinného domu na předmětném pozemku a do 5 let od podpisu smlouvy bude vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí ve věci stavby rodinného  domu. V případě, že kupující nesplní výše uvedený závazek, tj. nebude vydáno pravomocné stavební povolení, nebo nebude vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí ve věci stavby rodinného domu, má prodávající právo od smlouvy odstoupit. V případě odstoupení od této smlouvy vrátí prodávající kupujícímu zpět kupní cenu sníženou o smluvní pokutu ve výši dvaceti procent kupní ceny.
6. Účastníci smlouvy zřídí předkupní právo, jako věcné právo k danému pozemku ve prospěch prodávajícího za cenu 400 Kč/m² (Nouzov), 300 Kč/m² (Plasteko) na dobu 10 let od podpisu této smlouvy.
7. V případě, že dojde ke zpětnému převodu vlastnického práva k pozemku, nebo k využití předkupního práva prodávajícím, zavazuje se kupující odprodat prodávajícímu stavbu na pozemku vybudovanou, a to jak rozestavěnou, tak dokončenou, za cenu stanovenou znaleckým posudkem v době převodu. Znalecký posudek vypracuje znalec určený prodávajícím.
8. Pokud se prodej neuskuteční do tří měsíců od schválení, pak souhlas zastupitelstva obce pozbývá platnost. Veškeré náklady spojené s prodejem hradí kupující.
9. Cena pozemku je 400 Kč/m² (Nouzov), 300 Kč/m²(Plasteko).
10. Zájemci podají písemné žádosti na OÚ od 15. 8. 2009 do 10. 9. 2009 do 12.00 hodin.

Volby do Evropského parlamentu ve dnech 5.–6. 6. 2009 ve Studenci a Zálesní Lhotě

	Studenec	Zálesní Lhota
Voliči v seznamu	1 108	326
Vydané obálky	441	66
Volební účast	39,80 %	20,25 %
Odevzdané obálky	441	66
Platné hlasy	439	66

Strana		Platné hlasy
č.	název	Studenec		Zálesní Lhota
		celkem	v %	celkem	v %
1	Libertas.cz	0		0
2	Křesť. demokrat. unie - Čs. strana lidová	169	38,49	4	6,06
3	Věci veřejné	6	1,36	1	1,51
4	Občanská demokratická strana	116	26,42	12	18,18
5	Suverenita	14	3,18	9	13,63
6	Volte Pravý Blok – www.cibulka.net	2	0,45	3	4,54
7	Sdruž. pro republiku – Republ. strana Čsl.	1	0,22	7	10,60
8	Česká strana národně socialistická	0		0
9	Evropská demokratická strana	7	1,59	1	1,51
10	Strana svobodných demokratů	0		0
11	Demokratická Strana Zelených	1	0,22	0
12	Česká strana národně sociální	0		1	1,51
13	Národní strana	0		0
14	SDŽ – Strana důstojného života	3	0,68	1	1,51
15	Humanistická strana	1	0,22	2	3,03
16	Moravané	1	0,22	0
17	Spojení demokraté – Sdruž. nezávislých	0		0
18	Liberálové.CZ	0		0
19	Strana demokracie a svobody	0		0
20	Nejen hasiči a živn. s učiteli do Evropy	2	0,45	0
21	Komunistická strana Čech a Moravy	42	9,56	5	7,57
22	„Starostové a nezávislí – Vaše alternativa“	12	2,73	7	10,60
23	Strana svobodných občanů	1	0,22	0
24	SNK Evropští demokraté	1	0,22	1	1,51
25	Balbínova poetická strana	1	0,22	0
26	Strana zelených	3	0,68	0
27	Koruna Česká (monarchistická strana)	2	0,45	0
28	Lidé a Politika	0		0
29	„Strana soukromníků ČR“	0		0
30	Zelení	0		0
31	Dělnická strana	1	0,22	0
32	NEZÁVISLÍ	6	1,36	2	3,03
33	Česká strana sociálně demokratická	47	10,70	10	15,15

Sběr nebezpečného a komunálního odpadu

Děkujeme

Co je to IDOL?

Tarifní systém IDOL již od 1. 7. 2009!

Pod sympatickým názvem IDOL se skrývá integrovaný dopravní systém Libereckého kraje, který přináší nové možnosti a ulehčení v dopravě. Díky tomuto systému bude cestující moci při svých cestách po Libereckém kraji zvolit jak dopravní prostředek, kterým se dostane do místa určení, tak i trasu. To vše na jednu elektronickou jízdenku, kterou si nahraje opuscard. To je bezkontaktní čipová karta, která umožňuje cestování různými dopravními prostředky v Libereckém kraji, a to bez papírových jízdenek.

Garantem projektu IDOL je koordinátor veřejné dopravy v Libereckém kraji společnost Korid LK, s. r. o.

Cestujete každý den za prací nebo do školy? Zkuste to s IDOLem!

Integrovaný tarif IDOL obsahuje nejen jednotlivou jízdenku, ale i celou škálu časových jízdenek, které budou využívat občané k pravidelným cestám do školy a do zaměstnání.

Studenti jistě přivítají kategorii „Student 15–26“, která se týká všech studentů ve věku 15–26 let. Pro lepší představu si uveďme příklad. Bude-li student cestovat každý den do školy z Frýdlantu do Liberce, zaplatí za jednu jízdu 24 korun, což je 48 korun denně a 1008 korun měsíčně. Pokud ale využije 30denní kupón „Student 15–26“, zaplatí za měsíční cestování pouze 792 korun a navíc může neomezeně cestovat i ve volný čas a o víkendu. Samozřejmostí je možnost využívání MHD v Liberci po celých třicet dnů platnosti jízdenky. Podmínkou využití této slevy je zřízení opuscard a také žákovské průkazky pro kategorii 15–26 se jménem a fotografií studenta. Tu musí mít student při cestování u sebe. Průkazku lze zřídit v informačních a předprodejních kancelářích dopravců zapojených v IDOLu.

Obdobných výhod může využívat i žák základní školy, který jezdí ještě levněji s tarifem „Žák–15“. Za 30denní jízdenku mezi Frýdlantem a Libercem zaplatí pouze 396 Kč a samozřejmě může s 30 denní jízdenkou cestovat i v sobotu a v neděli.

Výhod IDOLu může využívat i zaměstnanec cestující do práce z Frýdlantu do Liberce. Ten zaplatí za 30denní jízdenku IDOL nahranou na opuscard pouze 960 Kč, oproti kupování jednotlivých jízdenek ušetří přibližně 380 Kč. A to už se vyplatí!

Dopravci zapojení do systému: ČSAD Semily, ČSAD Jablonec nad Nisou, ČSAD Liberec, ČSAD Česká Lípa, DPML Liberec a ČD

Druhy jízdenek v IDOL

Rozlišovány jsou dva základní typy jízdenek. Elektronická jízdenka nahraná na OPUSCARD (bezkontaktní čipová krajská multifunkční karta) a papírová jízdenka. Papírová jízdenka je nepřestupní jízdenka pro jednotlivou jízdu. Elektronická jízdenka IDOL nahraná na OPUSCARD je mezi zapojenými dopravci v rámci relační a časové platnosti přestupní. Výhodné sedmidenní a třicetidenní jízdenky je možné zakoupit jen jako elektronické jízdenky nahrané na OPUSCARD (případně rozšířené Liberecké městské karty).

Papírové jízdenky IDOL

• Jízdenka pro jednotlivou jízdu – papírová jízdenka pro jednotlivou jízdu platí pouze na spoji, ve kterém byla vydána, je nepřestupní. Výjimku tvoří pouze papírové jízdenky pro jednotlivou jízdu vydávané v MHD, které jsou přestupní v systému MHD, pokud tak stanoví tarif MHD.

Elektronické jízdenky IDOL

• Jízdenka pro jednotlivou jízdu – elektronická jízdenka pro jednotlivou jízdu je přestupní a platná na zakoupenou relaci, platnost jízdenky je omezena časem, který je ale vždy dostatečný pro Vaši cestu. Na jednotlivou elektronickou jízdenku je možné využívat autobusy příměstské linkové dopravy, regionální drážní dopravu a dopravní prostředky MHD.
• Sedmidenní jízdenka – sedmidenní relační jízdenku je možné zakoupit pouze jako elektronickou, tuto jízdenku si zakupujete pro Vámi zvolenou relaci a jízdenka je platná po dobu sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů. V těchto sedmi dnech je možné absolvovat libovolný počet jízd mezi zvolenými zónami dopravními prostředky linkové příměstské dopravy a regionální železniční dopravy. Jízdenka Vás také opravňuje k libovolnému množství jízd prostředky MHD, pokud zóna s MHD leží na Vaší relaci. Při přikládání OPUSCARD k odbavovacímu zařízení se Vám z Vaší elektronické peněženky neodečítá žádná hotovost. Přikládání OPUSCARD k odbavovacímu zařízení slouží ke sběru statistických dat pro přepravní průzkumy a je povinné pro držitele všech relačních jízdenek i v prostředcích DPML, a. s.
• Třicetidenní jízdenka – využití je stejné jako sedmidenní jízdenka. Rozdíl je pouze v časovém období.

Opuscard pro IDOL

Pro využití všech výhod IDOL je třeba opuscard (rozšířená Liberecká městská karta).

Co je opuscard?

Bezkontaktní čipová karta, na kterou se nahrává integrovaný jízdní doklad. Ten umožňuje cestujícím využívat všechny spoje zahrnutých dopravců.

Proč si opuscard pořídit?

Můžete s ní zakoupit výhodné sedmidenní a třicetidenní integrované jízdné nebo jednotlivou integrovanou jízdenku. Získáte elektronickou peněženku, ze které můžete zaplatit jízdní doklady. Navíc získáte další výhody (BENEFIT program, Rezervační systém eVstupenka další).

Jak si opuscard pořídit?

• Podáte žádost s fotografií na kontaktním místě. (seznam kontaktních míst na www.opuscard.cz)
• K podání žádosti potřebujete platný občanský průkaz, případně pas a doklad o trvalém bydlišti.
• Vložíte si na opuscard peníze a začněte výhodně cestovat.

Máte kartu ČSAD?

• Tato karta bude platit až do 31. 12. 2010.
• Kartu nelze použít jako nosič integrovaného jízdního dokladu.
• Od 1. 7. 2009 v rámci oblasti IDOL končí „komerční sleva“ a 5% sleva při placení jízdného prostřednictvím této karty.

Více informací na www.iidol.cz a na telefonní lince +420 485 110 073.

Centrální registr dlužníků

Jedním ze zdrojů, které odrážejí hospodářskou situaci, ve které se Česká republika nachází, jsou registry dlužníků. Ze statistik těchto rejstříků je patrný vývoj zadluženosti společnosti, počet nově vyhlášených exekucí apod. Nejznámějším z veřejných registrů dlužníků v České republice je „Centrální registr dlužníků ČR“, kde běžný občan, živnostník i firma může využívat řady bezplatných i placených služeb:

Pro občany a firmy:

• přístup k řadě bezplatných služeb (hledané osoby, registr odcizených osobních dokladů, černá kniha firem, přehled exekucí apod.)
• vystavení potvrzení o bezdlužnosti
• možnost hlídání vlastních závazků
• vyhledávání v registru dlužníků (ověření, zda například osoba, které chcete prodat osobní vůz nebo nemovitost, nemá finanční problémy)

Pro firmy navíc:

• možnost podúčtů pro zaměstnance
• přístup ke službě Cerd Inkaso – nejefektivnějšímu způsobu vymáhání pohledávek v současnosti

Více informací na stránkách registru: www.centralniregistrdluzniku.cz.

Poděkování

Děkujeme všem, kteří přispěli na materiální povodňovou sbírku! Sešlo se hodně pěkných věcí, které si odvezla Diakonie Broumov. Ještě jednou veliký dík a Pán Bůh zaplať.

Charita Studenec

Policie a hasiči – kamarádi dětí z mateřských školek

V letošním druhém čísle Studeneckého zpravodaje vyšla zmínka o zahájení projektu „Vím, co smím, a tak se nebojím“ pro děti z mateřských školek v 21 obcích patřících pod správní obvod obce s rozšířenou působností Jilemnice. S příslušníky Policie ČR (Preventivně informační skupina Semily) a Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje (územní odbor Semily) během sedmi týdnů byly navštíveny všechny mateřské školy. Děti se seznámily se zásadami bezpečného chování doma i v terénu. V průběhu semináře, který byl rozdělen na policejní a hasičský blok, zjišťovaly, jak mají být opatrné, s kým se kamarádit a jak se chovat v případě nebezpečí. Zajímavostí byla také prohlídka techniky obou složek, kde jednoznačně vyhrávala hasičská stříkačka a policejní maják. Kromě teoretických informací získávaly děti i drobné vzdělávací materiály v podobě tématických omalovánek, vystřihovánek a jiných obrázků. Nejen děti, ale i paní učitelky měly možnost vyzkoušet, jak náročná je práce hasiče v zásahovém obleku nebo jak funguje kyslíková maska. Se zaujetím zkoušely neprůstřelnou vestu a policejní kolečko určené k měření brzdné dráhy. A jaké jsou závěry organizátorů? Projekt i přes svou náročnost a délku přináší své výsledky a určitě nelze říci, že jde o ztracený čas. Dětské úsměvy a nadšení jsou jistě největším motorem pro další práci. A abychom se rozdělili o zajímavosti i s Vámi čtenáři, přidáváme k dobru několik dětských perliček:

Proti komu se používá obušek? Proti někomu, kdo umí kung-fu!

Na koho má policie pistole? Na někoho, kdo někdy zabil, tak aby věděl, jaký to je!

Od cizích lidí si nemůžeme nic brát, proč? Protože by to mohl být dynamit!

Proč nesmíte chodit nikam s cizími lidmi? Protože by nás mohl vzít na cizí planetu!

Na co je to policejní kolečko? Aby mohli jezdit na poli a dělat řádky na brambory!

Součástí projektu byla i výtvarná soutěž. O to víc nás všechny může těšit, že na pěkném druhém místě se umístily děti z MŠ v Zálesní Lhotě. Gratulujeme!

Vím, co smím, a tak se nebojím – výsledky výtvarné soutěže
1. místo	MŠ Martinice v Krkonoších
2. místo	MŠ Zálesní Lhota
3. místo	MŠ Zámecká Jilemnice – Včeličky

Město Jilemnice a Jilemnicko – svazek obcí děkuje všem školkám za jejich spolupráci.

Pozvánka na putování

Jedenácté studenecké putování proběhne v pondělí 28. září 2009 (státní svátek) a bude věnováno Naučné stezce Základní školy Studenec. Prezentace účastníků se uskuteční opět ve 13.30 hodin u sokolovny a vlastní putování bude zahájeno ve 14 hodin. Předpokládaná délka trasy 1 km.

Je opravdu jen málo škol, které mají naučnou stezku. Začátek naučné stezky je v altánu u školy. Altán může být využit jako venkovní učebna. V blízkosti altánu je jezírko, které je věnováno životu v tůni a vodomilným rostlinám. Informační tabule na stezce mohou být využity pro vzdělávání i výchovu žáků stejně jako veřejnosti. Součástí naučné stezky je Arboretum ZŠ Studenec.

Arboretum (latinsky arbos – strom) představuje založenou a udržovanou sbírku dřevin. Takovéto arboretum vytvořila ZŠ Studenec a 18. června 2009 nás pozvala k jeho otevření v rámci naučné stezky v okolí ZŠ Studenec. Na informační mapce Arboretum ZŠ Studenec je 38 dřevin a z nich většinu si představíme především tvarem a vzhledem listů a případně dalšími jedinečnými znaky. Asi každý jsme si vylisoval někdy nějaký list a ten pak našli a vzpomínali na souvislosti.

• Javor mléč (Acer platanoides) Listy dlanitě laločnaté s 5 až 7 laloky. Laloky jsou špičaté. Utržený řapík listu mléčí.
• Javor klen (Acer pseudoplatanus) Listy jsou dlanitě laločnaté s 5 až 7 laloky. Laloky jsou nepravidelně pilovité.
• Javor babyka (Acer campestre) Listy dlanitě laločnaté 6–9 cm velké, laloky jsou tupé, téměř celokrajné.
• Platan javorolistý (Platanus acerifolia) Listy jsou střídavě postavené, kdy každý list vyrůstá sám o něco výš a do dalšího směru. Listy jsou dlanitě laločnaté se 3–5 laloky 12–15 cm velké. Dlanitý list má souvislou plochu a na okraji je pak laločnatě utvářen.
• Javor jasanolistý (Acer negundo) Listy jsou lichozpeřené 13–15 cm velké, složené ze 3–5 vejčitých, hrubě pilovitých lístků. U javorů jsou listy vstřícně postavené, což znamená vyrůstání vždy dvou listů proti sobě. List lichozpeřený je tvořený jednotlivými lístky a zde jich je lichý počet. Tvarová pestrost listů musí mít toto odborné názvosloví
• Dub letní (Quercus robur) Listy jsou střídavě postavené, obvejčité a mělce laločnaté do 12 cm velké. Řapík je krátký jen 2 až 8 mm dlouhý. Listová čepel u řapíku je vykrojená a připomíná letní podkasané kalhoty zvané pumpky. Poslední poznatek je takzvanou mnemotechnickou pomůckou a má sloužit k snadnějšímu zapamatování.
• Dub zimní (Quercus petraea) Listy jsou střídavě postavené, obvejčité, kdy horní část listu je širší a dolní část listu u řapíku je užší, tedy opačně než je tomu u vajíčka. Listy jsou velké, mělce laločnaté. Listová čepel k řapíku se klínovitě zužuje a řapík bývá 1–3 cm dlouhý. Klínovité zužování čepele mnemotechnicky připomíná zimní kalhoty zužující se do lyžařských bot nazývané šponovky. Německý národní strom.
• Dub červený (Quercus rubra) Listy jsou střídavě postavené 12–22 cm velké se 4–5 ostnitě zubatými laloky na každé straně. Laloky sahají do čtvrtiny až poloviny čepele. Listy se na podzim zbarvují červeně a tím se strom stává velice nápadný.
• Buk lesní (Fagus sylvatica) Listy střídavě postavené, vejčité 4–9 × 3–7 cm velké. Listy jsou na obvodu celokrajné a do léta bývají na obvodu jemně pýřité, na líci jsou lesklé, na rubu při hlavním nervu a v úhlech nervů bělavě chloupkaté. Typické chloupky na obvodu listu dobře zjistíme, když si list nastavíme proti obloze a pak zřetelně pozorujeme chloupky přesahující obvod listu. U buku jedinečným rozlišovacím znakem je stříbřitě šedá kůra kmene, která stromu průběžně dorůstá, a je tedy celistvá a hladká. U všech ostatních stromů je kůra charakteristicky rozpukaná a je jedním z rozpoznávacích znaků určitého druhu.
• Habr obecný (Carpinus betulus) Listy jsou střídavě postavené, podlouhle oválné 5–11 × 3–5 cm velké, na konci zašpičatělé, při bázi zaokrouhlené. Na obvodu dvakrát pilovité, tedy větší zuby dále od sebe a mezi nimi drobné zoubky. Habr kromě stromovitého vzrůstu je i nízkého keřovitého vzrůstu a je použit na delší živý plot mezi cestou a dětským hřištěm.
• Jilm horský (Ulmus glabra) Listy střídavě postavené, obvejčité 8–15 cm velké, v horní třetině zpravidla nejširší, na koncích výhonu často trojcípé. Na líci jsou drsné a to zřetelně poznáme hmatem. Na rubu pýřité, na obvodu dvakrát pilovité. List při bázi je asymetrický, tedy zřetelně nesouměrný s větší jednou polovinou. Řapík jen 4–6 mm dlouhý. Je to erbovní strom Jilemnice. Je pěstován na začátku Zvědavé uličky blízko restaurace Šaldův statek, je u něho informační tabule.
• Lípa srdčitá (Tilia cordata) Listy má srdčité, na okraji pilovité, na rubu lysé a v úhlech žilek chomáčky rezavých chloupků. Lípa je náš národní strom. Lipová větvička nazývaná lipová ratolest je na výložkách generálů nebo na prezidentské standartě.
• Lípa velkolistá (Tilia platyphylla) Listy má střídavě postavené, srdčité, široce vejčité 6-10 cm velké s pilovitým okrajem. Na rubu v úhlech žilek jsou bělavé chloupky.
• Lípa americká (Tilia americana) Má velké srdčité, ale mírně nesouměrné listy a na spodní straně listu nemá chloupky.
• Pustoryl věncový (Philadelphus coronarius) známe spíš jako jasmín a vnímáme jeho bílé vonné květy při kvetení v červnu. Pro širší veřejnost prosím o doplnění tohoto názvu.
• Cypřiš Lawsonův (Chamaecyparis Lawsoniana) Listy jsou šupinovité, na obou stranách tmavozelené. Šupinovité listy jsou drobné, zajímavých tvarů, Je hezké se podrobně podívat, co příroda dokáže vytvořit. Pohled lupou je krásný.
• Zerav západní (Thuja occidentalis) Šupinovité listy mají na líci kupovitou žlázku, po rozemnutí voní. Hojně pěstován v parcích a na hřbitovech, někdy s tvarovanými korunami. Ve Studenci má tento druh vysázený nová část hřbitova směrem do polí. Pro pojmenování se častěji používá název thuje než zerav.
• Borovice lesní (Pinus silvestris) Listy jehličnanů jsou vlastně jehlice. Jehlice vyrůstají po dvou na brachyblastech, což jsou zkrácené větvičky. Jehlice opadávají po třech až šesti letech. Jsou 5–7 cm dlouhé.
• Borovice černá (Pinus nigra) Jehlice jsou dlouhé a tuhé délky 15–20 cm. Jsou takové hrubé. Vyrůstají po dvou ve svazečku.
• Borovice limba (Pinus cembra) Tmavozelené husté jehlice jsou po pěti ve svazečku. Semena jsou velká bez křídel, jedlá „limbové oříšky“.
• Borovice vejmutovka (Pinus strobus) Dlouhé měkké jehlice vyrůstají po pěti ve svazečku. Délka jehlic asi 10 cm. Této borovici pro měkké jehlice se také říká hedvábná. Bývá používána do vazby na výzdobu hrobů o dušičkách.
• Douglaska Menziesova (Pseudotsuga menziesii) Jehlice má delší, měkké, ploché.
• Smrk ztepilý (Picea abies) Jehlice vytrvávají na stromě 6–9 let. Jehlice jsou dosti tuhé, pichlavé, čtyřhranné a vyrůstají po celém obvodu větvičky. Jsou 2–3 cm dlouhé. Při otáčení jehlice mezi prsty zřetelně poznáme hranatost jehlice. Šištice jsou převislé, nerozpadavé. Někteří lidé šišky smrku sbírají na topení.
• Smrk Pančičův (Picea armorika) Jehlice jsou tuhé, pichlavě špičaté, zelené nebo stříbřitě zelené.
• Smrk pichlavý (Picea pungens) Smrk pichlavý spíš nazýváme smrk stříbrný. Pichlavé jehlice vyrůstají po obvodu větvičky. Smrků pichlavých je kolem ZŠ velké množství. Tvoří i menší lesík směrem ke Stráni.
• Jedle bělokorá (Abies alba) Jehlice jsou měkké, nepichlavé, ploché, na konci vykrojené a mají na rubu dva bělavé proužky, což je vyústění pryskyřičných kanálků. Na větévkách jsou uspořádány do dvou stran. Jedle má bělošedou hladkou kůru. Šištice vyrůstají vzpřímeně a zralé se už na stromě rozpadají.
• Modřín opadavý (Larix decidua) Jehlice vyrůstají ve svazečcích po 15–40 na soudečkovitých brachyblastech. Jehlice na podzim opadávají, a to je u jehličnanů jedinečný znak. Jde o světlomilnou dřevinu vysazovanou na okraji lesa. Veliké modříny jsou u Kapličky a také ve Stráni u školy. Chůze modřínovým lesem na podzim je jedinečným zážitkem. Spadané jehlice vytváří nádherný koberec.

Součástí arboreta u ZŠ Studenec je malý melafyrový lom. Jsou u něho dobře vidět pukliny v hornině. Malých lomů bylo ve Studenci mnoho (majitelé Grosman, Jech, Junek, Kovařík, Šorm). Grosmanův lom je provozován jako velkolom. Melafyr je výlevná i žilná vyvřelina. Tato hornina obsahuje především plagioklas (sodno-vápenatý živec), tmavý augit a zelený olivín. To lze vidět na výbrusu horniny v mikroskopu. Bývá tmavých i světlejších barev. Je středně až jemně zrnitý. Často obsahuje dutiny a ty jsou druhotně vyplněny různými nerosty. Mandlovcový melafyr. Křemité výplně mohou být:

• Achát – Proužky na výbrusu mohou být modré, bílé nebo červené
• Ametyst bývá s velkými krystaly a je fialový. Ametystos z řečtiny znamená „vzdorující opojení“.
• Chalcedon mívá barvu šedomodrou, šedou, ale i žlutou.
• Jaspis tvoří často výplně puklin. Bývá tence vrstevnatý a mnohobarevný, a to hnědý, červený, hnědočervený, žlutý i zelený.

Některé vzrostlé jehličnany byly od orlovny přesazeny, aby uvolnily místo pro budoucí přístavbu MŠ u ZŠ. Jejich přijmutí není jisté, i když je žáci z jednotlivých tříd v rámci opatrovnictví poctivě a pravidelně zalévali. Opatrovnické třídy mají svoji tabulku u jednotlivých dřevin a zástupci z těchto tříd nás budou informovat při Studeneckém putování po naučné stezce u ZŠ Studenec.

Mgr. Pavel Zajíc

Základní škola a Mateřská škola Studenec

Další školní rok a v době vydání tohoto čísla Studeneckého zpravodaje i prázdniny jsou za námi. To je vždy příležitost k malému ohlédnutí. Ten uplynulý školní rok byl zahájen za stísněných podmínek, neboť Vekra stavební s. r. o. dokončovala výměnu oken a zateplení budovy. Drobné komplikace však stály za to, neboť škola se oblékla do nádherného nového kabátu a ze starších budov se vyklubal mladistvý školní areál. Určitě k tomu pomáhá i okolí školy, které se v souladu se strategickým plánem rozvoje tohoto prostoru, který byl schválen obecním zastupitelstvem, postupně dotváří.

V letošním roce byla otevřena první část naučné stezky společně s přírodní učebnou (altán) a založeno arboretum, které pochopitelně využilo bohatou výsadbu dřevin v okolí školy z dob dřívějších. Stezka byla vybudována za přispění Obce Studenec, Nadace Partnerství a ZŠ a MŠ Studenec. Zvláštní poděkování patří firmě Gentiana Leoše Erbena z Jilemnice za perfektní zpracování informačních tabulí ve velice krátkém (šibeničním) termínu a Milanu Hanzlíkovi za veškeré dokončovací práce. Na snímku otvírá první část stezky Karin Richterová, zástupkyně Nadace Partnerství, a starosta obce Jiří Ulvr.

Ve druhé části školního roku byla věnována velká pozornost přípravě stavby Mateřské školy. Vzhledem k vysoké náročnosti podmínek výběrového řízení a všech dalších okolností (změna projektu vzhledem ke zvýšení počtu přihlášených dětí) dojde k zahájení vlastní výstavby až ve druhé polovině prázdnin.

Škola byla úspěšná i v grantovém řízení Libereckého kraje a získala další tři granty. Ten finančně nejobsáhlejší bude použit na vybudování kompostoviště, neboť škola obhospodařuje rozsáhlé travnaté porosty, které produkují značné množství biomasy. Bude tím i odstraněn současný krajně nevhodný způsob ukládání tohoto odpadu v prostoru za školou. Navíc tím bude doplněno i jedno ze stanovišť naučné stezky věnované odpadovému hospodářství. Druhý grant bude použit na další výsadbu dřevin a ten třetí na komunitní funkci areálu v okolí školy (využití pro veřejnost – stůl na školní tenis, prostory pro další odpočinkové a relaxační aktivity).

Každoročně se v tomto vydání Zpravodaje ohlížíme za deváťáky, kteří studenecké školní lavice opustili. Je pro mě velkou radostí, že mohu zcela upřímně napsat, že i tato devátá třída patřila k těm, která nám bude chybět, neboť za ní zůstalo mnoho prospěšného, od reprezentace školy po běžné drobnosti všedního dne. A koneckonců, jak zaznělo na rozloučení s nimi, mnozí z nás dospělých se od nich i leccos užitečného naučili. A některé z nás i prokoukli, jak nám to perfektně předvedli na jimi sehrané závěrečné pedagogické radě. Přejeme jim do dalšího studia a života nejvíc toho, co si oni sami přejí, a rádi je v naší škole kdykoliv uvidíme.

Výsledky celoročních soutěží

Již po několik let probíhají celoroční soutěže O nejaktivnějšího žáka a O nejlepšího sportovce školy. Tyto soutěže se vyhodnocují samostatně na prvním a druhém stupni. V letošním 11. ročníku bylo následující pořadí:

Aktivita I. stupeň		Sport I. stupeň
1. Pekárek Dominik (2.A)	235 b.	1. Jezdinská Natálie (4.A)	276
2. Pekárek Patrik (2.A)	223	2. Trejbalová Renáta (2.A)	253
3. Urbanová Markéta (4.A)	187	3. Urbanová Markéta (4.A)	246
4. Tomášová Sára (3.A)	160	4. Pekárek Patrik (2.A)	203
5. Chrástová Tereza (1.A)	150	5. Korotvička Václav (4.A)	191
6. Hrnčířová Magda (2.A)	140	6.–7. Kalenský Aleš (4.A)	151
7. Zahradníková Denisa (3.A)	134	6.–7. Jiroutová Jana (5.A)	151
8.–9. Dubská Terezie (2.A)	120	8. Jezdinský Petr (1.A)	138
8.–9. Mašková Vendula (5.A)	120	9. Pekárek Dominik (2.A)	128
10. Bartoňová Simona (3.A)	118	10. Kadlec Jan (4.A)	125
Aktivita II. stupeň		Sport II. stupeň
1. Jiřičková Markéta (7.A)	499	1. Klíma Zdeněk (7.B)	451
2. Vanclová Nikola (9.A)	361	2. Šemberová Kristýna (6.A)	385
3. Ulmanová Kateřina (9.A)	341	3. Šimáčková Jana (7.B)	384
4. Grofová Aneta (9.A)	254	4. Tauchmanová Karolína (7.B)	346
5. Šimáček Martin (9.A)	243	5. Kučera Štěpán (8.A)	307
6. Šimáčková Jana (7.B)	228	6. Pacholíková Lucie (7.B)	290
7. Truxová Veronika (9.A)	220	7. Stránský Tomáš (9.A)	250
8. Vydrová Lenka (7.B)	217	8. Kulhánek Michael (9.A)	240
9. Šimková Zdeňka (9.A)	212	9. Šimáček Martin (9.A)	230
10. Křížek Mojmír (7.B)	210	10. Holečková Vladimíra (6.A)	220

PaedDr. Petr Junek

Loučíme se!

Poslední pátek v červnu patřil našim předškolákům. Loučili se se školkou. Doma, při hledání fotografií z doby „miminek“, si děti s rodiči krásně zavzpomínali, ráno si děti fotky přinesly do školky spolu s oblíbeným ovocem.

Nejdříve jsme si vyzdobili třídu, prostřeli stůl, vyrobili ozdobná brčka na pití. Po prohlídce roztomilých fotografií jsme si povídali o zážitcích ze školky, domluvili jsme si kamarády, se kterými si sedneme v 1. třídě do lavic a na co se těšíme do „velké“ školy. Také jsme si řekli přání, čím bychom chtěli být, až vyrosteme. A už byl čas na pohoštění. Nachystali jsme si ovocné poháry se zmrzlinou a šlehačkou. Dobrota rychle zmizela. Ke slavnostnímu „pasování na školáka“ nám přišly popřát a zatleskat i mladší děti. Po prohlédnutí dárečků oslavu ukončily písničky z pohádek a volná zábava dle vlastního výběru. Vždyť někteří tu jsou už naposledy. Vše má svůj konec, ale zároveň i něco nového začíná.

Ať jsou tedy vaše dny v základní škole plné radosti a najdete uspokojení z objevování všeho nového kolem vás. V mateřské škole vás vždy rádi uvítáme a těšíme se na vaše úspěchy.

Vaše paní učitelky MŠ Studenec

Závěrečné rozloučení pro rodiče

Již tradičně jsou noví žáčci do první třídy vítáni těmi nejstaršími – nejzkušenějšími žáky devátého ročníku a oni se s nimi na konci školního roku loučí…

Letos tomu nebylo jinak, a protože jsme o to nechtěli připravit ani rodiče prvňáčků, tak jsme je pozvali 16. června odpoledne na slavnostní „Pasování na čtenáře“ a ukázku závěrečného rozloučení.

Trénovali jsme poctivě básničky, hádanky, přísloví, rodiče dětem ušili pracné kostýmy, a tak jsme se těšili. Vyfešákované děti – holčičky v sukýnkách, kluci v košilích s kravatou – nastoupily v plné parádě před své blízké s připraveným programem, kde recitované slovo střídaly flétničky, které s láskou pro celý školní rok vedla paní učitelka Jana Štěpánková. Na klavír zahrála Terezka Chrástová a Barunka Vanclová. Nechyběla ani pohádka „Řípa velká jako Říp“. Po závěrečném představení jednotlivých žáků zazněla písnička „Každá škola má svůj konec…“.

Děti se smály, rodiče tleskali, generální zkouška je za námi. Za týden půjdeme na opravdové rozloučení s vycházejícími žáky, držte nám pěsti!

Za prvňáčky třídní učitelka Mgr. Iva Exnerová

Pasování na čtenáře

Stalo se již krásnou tradicí konce školního roku, že nám ti nejmenší čtenáři předvádí své umění, odměnou je jim přijetí mezi opravdové čtenáře a předání průkazky do školní knihovny.

Tento projekt probíhal v minulých letech přímo ve školní knihovně. Prvňáčci četli a zrovna si mohli díky zasloužené průkazce vypůjčit knihu. To je totiž hlavní smysl projektu, vést děti ke čtení jako k smysluplné činnosti a náplni volného času. Cíl projektu zůstal stejný i v letošním školním roce, ale rozhodli jsme se, že tuto krásnou akci předvedeme i našim nejbližším.

Je přece krásné vidět své dítě, jak je šikovné a jak se mu daří. Před několika měsíci přivedli rodiče poprvé do školy malé šikulky, kteří již uměli hodně, ale určitě se toho také hodně stačili za těch pár měsíců naučit. A tak jsme maminkám, tatínkům a dalším, kdo nás přišel podpořit, svou šikovnost předvedli.

Sešli jsme se ve školním kině. Slavnostně jsme nastoupili a plni očekávání i trémy jsme se uklonili. Každý si již přinesl knížku o malém neposedném strašidle. Dostali jsme ji už ve třídě, kde jsme si s paní učitelkou Weissovou ukázali, co budeme číst a na všem se domluvili. Paní učitelka pak několika slovy uvítala rodiče a představila náš společný projekt.

A pak přišlo to krásné – začali jsme číst. To je báječné umění. Každý přečetl jednu nebo dvě věty… všem se nám to povedlo. Celou knížku jsme samozřejmě přečíst nestačili. A tak se nás paní učitelka zeptala: „A jak to bude dál?“ A my jsme jednohlasně s chutí odpověděli a slíbili svým rodičům: „To vám přečtem doma.“ Následoval velký potlesk, který jsme si všichni zasloužili.

Knížka, ze které jsme četli, nám všem zůstala, abychom si skutečně mohli příběh dočíst doma. Buď každý pro sebe, nebo i pro někoho do ouška.

Když skončil potlesk, dostali jsme ještě velkou pochvalu, jak se nám to krásně povedlo. Byli jsme na sebe pyšní a doufáme, že i naši rodiče na nás… Pak následovala „chvilka slávy“ pro každého z nás. Byli jsme voláni dle abecedy, každý jsme přišli slavnostně před všechny a převzali jsme si již onu zmiňovanou průkazku do školní knihovny. A nejen ji, ale také příslib, že se do knihovny brzy půjdeme podívat.

Slavnostní program úterního odpoledne pokračoval dál „generální zkouškou“ vystoupení na rozloučení s devátou třídou.

Tak hezké chvíle s knížkou… a brzy ahoj ve školní knihovně.

Mgr. Zuzana Weissová

Z knížky jsme kousek přečetli, ale jak to bude dál…

…to vám přečteme doma…

Poprvé ve školní knihovně

Po slavnostním pasování na čtenáře před našimi rodiči 16.6. náš projekt o čtení a čtenářství pokračoval. Znovu jsme se sešli 23. 6. – tentokrát ve školní knihovně. Mnozí z nás tam byli poprvé…

A tak byl program opravdu zajímavý. Povídali jsme si o knížkách, o knihovnách i o tom, jak se v té školní orientovat. Už víme, kde knížku najdeme, víme, komu se říká autor, i co je ilustrace. Po chvilce povídání a hádání „knížkových hádanek“ přišla velká práce. Každý jsme si mohli najít nějakou pěknou knížku, tu si prohlédnout a samozřejmě půjčit domů. Každý si nějakou našel – vždyť jsme se naučili krásně hledat. Někdo věděl hned, někdo chvíli váhal, ale spokojení jsme byli všichni. Vypůjčenou knížku nám paní učitelka Weissová zapsala do našich průkazek. Domluvili jsme se, že budeme s vypůjčováním knížek tak trochu soutěžit. Schválně, kdo z nás bude mít jako první ze třídy vyplněné všechny kolonky v průkazce – tedy vypůjčeno a přečteno nejvíc knížek? To teprve uvidíme časem.

Ale co jsme viděli hned, bylo paní učitelkou slibované překvapení. A bylo krásné, byli jsme z něj opravdu všichni nadšení. Za splnění všech úkolů ve školní knihovně jsme dostali parádní „pirátský“ šátek – holčičky červený a kluci modrý. A tak jsme vybaveni knížkou a šátkem vyrazili ze školní knihovny vstříc novým dobrodružstvím, ať už s k knížkou, nebo svým vlastním – vždyť nás už brzy čekají prázdniny.

Krásné léto plné těch nejkrásnějších zážitků přeje všem čtenářům Zuzka Weissová

Pohádková ouřadovna v podzámčí Starých Hradů

Do maratonu závěrečných akcí školního roku patří i výlet. Začalo to lákavou nabídkou – letákem na pohádkové okruhy hradem se zámkem Staré Hrady mezi Jičínem a Dětenicemi, což není daleko, pro 1. a 2. třídu ideální. Tak jsme 10. června sedli do autobusu a natěšení se zpěvem na rtech vyrazili.

Přivítala nás paní průvodkyně v dobovém kostýmu a zavedla nás po 72 schodech na rozlehlou půdu, využitou jako první okruh nazvaný „Časem zpátky do pohádky“ – do světa strašidýlek, potvůrek, čarodějnic s roztodivnými jmény jako Petronela Háta, Jízlivka, Nanda Žvanda Piglovanda… s úžasnými obličeji vyřezávanými ze dřeva, pečlivými kostýmy, vše vyvolávající neopakovatelnou atmosféru.

Jak jsem se dozvěděli od laskavé paní průvodkyně, záhadné loutky jsou dílem paní Bouchnerové, která k nim píše i strhující příběhy. Znáte pohádky kouzelného dědečka Fábulína? Právě k němu patří celý pohádkový svět. Svět skřítků, strašidel a všech ostatních roztodivných bytostí, který nám po svačince na zámeckém nádvoří předvedla vodnice Lucie ve sklepních klenutých prostorech. Ještě teď nás mrazí, když si vybavíme pekelnické bydlení čertovky babičky Matyldy, čerta Pekloponka Furdy, kancelář pekelné direkce, kde vládne sám Lucifer Legifér. V zámeckých sklepeních obývá mokrosuchou domácnost vodník Medard, vodnická parádnice Škebluše, vodník Čvachta a desítky dalších.

Představte si, že jsme byli i v Safari, tak se totiž jmenuje výstava a expozice, zde umístěná na počest zakladatele ZOO ve Dvoře Králové – pana Josefa Vágnera. „Les je mým chrámem, stromy zpovědníky, zvířata důvěrníky“ – jeho hlavní motto.

Když už jsme vyrazili, chtěli jsme vidět co nejvíce, proto jsme zajeli 4 km do Dětenic, kde nám vlídná paní vyjednala bezplatnou prohlídku nádherně osázeného zámeckého parku a kde nás překvapili dvouprstí pštrosi afričtí.

Abychom se mohli podělit o zážitky s rodiči a všemi, které to zajímá, dostali jsme na rozloučenou pohledy, prospekty a samozřejmě jsme stihli utratit „drobné“ za cenné dárečky, které se přece z výletu vždycky vozí.

Za 1. a 2. třídu Iva Exnerová a Eliška Plecháčová, třídní učitelky

Výměna

Tak by se také dala nazvat akce pro šestou třídu ze Studence a pro stejně staré děti ze II. ZŠ J. Harracha v Jilemnici.

V posledním týdnu školní docházky se odevzdávají učebnice, uklízí se, vše se uzavírá a hodnotí.

Našli jsme si ale také čas na malé zpestření a rozhodli jsme se, že se podíváme do ZŠ v Jilemnici, jak to tam „chodí“.

Malý autobus nás odvezl před školu, kde jsme se vyměnili s jilemnickými a přivítala nás paní zástupkyně Erbenová.

Po krátkém seznámení jsme měli možnost projít a poznat celou školu. Ukázala nám novou kuchyňku a připravené pohoštění nás potěšilo. Potom jsme se seznámili s pí. uč. Ambrožovou, která pro nás měla připravené vědomostní testíky a hlavolamy v učebně fyziky. Protože učení už bylo dost, čekal na nás pan učitel Říha a druhá šestá třída z Jilemnice, se kterou jsme sehráli turnaj ve vybíjené a florbalu.

Škoda, že jeden žáček z Jilemnice měl dosti nesportovní chování a na to doplatila zraněním dívka ze Studence. Nebylo to nic tak vážného, ale rozhodně nás to nepotěšilo…

Jilemničtí měli ve Studenci dosti podobný program, který pro ně připravila pí. uč. Macháčová.

Povídali jsme si o zajímavostech ve školství z doby dávno minulé a všech změnách, které se ve Studenci poslední rok udály. Vědomostní kviz jsme také stihli a výsledky byly velmi dobré.

Při prohlídce školy se nejvíce líbil výtvarný ateliér a z pochopitelných důvodů také učebna PC. V knihovně i po stěnách školy všichni obdivovali tabla deváťáků, která zde ponechávají na památku na svá školní léta. Ve školním kiosku se ještě našla zmrzlina a to byla příjemná svačinka.

Počasí nebylo příliš krásné, ale na novou naučnou stezku jsme se vydali a nikdo nelitoval. Úspěch sklidil hlavně altánek, který slouží k odpočinku i k výuce, a vedle něho jezírko s obojživelníky. Všichni je tak moc chtěli vidět, že to vypadalo málem na koupel, ale překvapivě se tak nestalo. Dětské hřiště bylo taktéž velkým lákadlem, a protože školáci z Jilemnice tyto atrakce u školy nemají, náležitě si je užívali. Nutno říci, že se chovali slušně a o všechno se zajímali. Poznali také našeho pana ředitele, který je přišel pozdravit. A protože pan ředitel z Jilemnice chodí většinou v kvádru a kravatě, měli ze sportovního oblečení našeho pana ředitele očividně radost.

Po přesunu do Jilemnice nás čekalo společné setkání obou tříd. Paní učitelka Ambrožová připravila DVD s prezentací jejich školy. Krátce jsme zhodnotili celou akci a děti došly k názoru, že se jim ve Studenci i v Jilemnici líbilo, ale když opět vcházely do budovy své školy, byly rády, že jsou „doma“…

A tak to má být, člověk by měl poznávat nová místa, nové věci i přátele, ale domů by se měl vracet rád.

A to naše mládež městská i vesnická dobře ví, což je velmi příjemné zjištění.

Za možnost této „výměny“ děkujeme hlavně vedení obou škol a vyučujícím, kteří se na přípravě programu pro děti podíleli.

Po zkušenosti se ani jedna škola nebrání dalším spřáteleným akcím.

Mgr. Romana Macháčová, učitelka ZŠ

Dílna 2009

MŠ a ZŠ Studenec nabízí svým žákům i žáčkům širokou nabídku aktivit pro volný čas po celý školní rok. Děti, které rády něco tvoří, vyrábí, malují a vymýšlejí, mají možnost navštěvovat výtvarné kroužky. Ty letos vedly paní učitelky Exnerová (3. třída) a Weissová (2. a 4. třídy). Šikovné ručičky kreslily tradičně i netradičně, malovaly na sklo i na textil, tkaly, skládaly mozaiky, pletly z pedigu, zdobily „CD“, lepily koláže… hrnčířskou hlínu proměňovaly v mističky, hrníčky, oblíbená zvířátka, kytičky, víly i andílky a mnoho dalších věcí. Abychom vás, kteří máte rádi naši tvořivost a naše krásná díla i dílky neošidili, pořádáme již několik let závěrečnou výtvarnou výstavu „Dílna“, na které si můžete prohlédnout výrobky všech šikovných dětí nejen z výtvarných výchov, pracovních činností a výtvarných kroužků, ale i práce dětí z MŠ Studenec i Zálesní Lhota.

Ta letošní „Dílna 2009“ byla slavnostně otevřena v pondělí 15. 6. po hudebním koncertu. Zvaní byli všichni rodiče všech šikulků a šikulek, ale i široká veřejnost. Sešli jsme se tradičně v rozsáhlém půdním výtvarném ateliéru – letos poprvé i v nové učebně. Po celý týden se mohli zájemci potěšit nápady paní učitelek a šikovností dětí. (Jde nám to spolu mnohdy mistrovsky.)

Ten, kdo se nejen rád dívá, ale také sám rád vyrábí, mohl přijít do dvou výtvarných dílen, které již tradičně v rámci výstavy probíhají – letos vzhledem k nabitému týdennímu programu obě současně, ve středu 17. 6. V prostorách školní družiny pod vedením Zuzky Weissové děti drátovaly. Vyráběly nádherné kytičky z drátků a zdobily je korálky. Iva Exnerová s dětmi v první třídě ukazovala dětem, že se dá uplést košík i z novinových ruliček.

Celá výstava i samotné dílny byly velice příjemné a „okouzlující.“ Děkujeme všem za podporu (i pochvalu) a srdečně všechny zveme na další ročník… ale to zase za rok.

Mgr. Iva Exnerová a Mgr. Zuzka Weissová

Školní výlet 7.A třídy

21. 5. 2009 jsme my, 7. A, jeli na školní výlet do Špindlerova Mlýna. Nejprve jsme vyšlapali kopec k bobové dráze. Neváhali jsme a šli se svézt. Někteří se nejprve báli, ale druhou jízdu už si všichni tu rychlost užívali. Naše další stanoviště byl aquapark. Nechyběly tam různé atrakce jako jsou tobogány, vířivky, gejzíry a divoká řeka, kde jsme strávili většinu času. Hráli jsme si tam na potápěnou kluci versus holky a bylo to super! Tobogán byl prudký, ale po několika jízdách na zadku to kluky přestalo bavit, a tak jezdili po břiše, měli z toho spálená břicha, to jim však nevadilo, hlavně že je to bavilo. Čas tu utekl jako voda a na řadě byl Monkey park, což je horolezecká trasa ve 4 nebo i vícemetrové výšce. Nejprve nám pan instruktor řekl pár informací – jak zacházet s karabinou a jak s kladkou, pak nás navlékl do sedáků a helmy. Byli jsme připraveni a mohlo se začít! Trasa byla plná nástrah, některé z dětí museli sundat žebříkem a vysadit je jinde, ale i tak to všichni zvládli, dokonce i ti, kteří na začátku byli úplně na dně:-)

Ti, co prolezli rychle jako opice, se šli znova svézt na bobové dráze. Jenomže než vyjeli nahoru, začala průtrž mračen, zmokli jsme až na kost a nebylo na nás nic suchého. Ale byl to super adrenalin:-) Když jsme dojeli, dole čekal už jen pan učitel a řekl, že už ostatní šli na autobus, a proto jsme museli běžet, abychom ho stihli.

PS: Už chápu Skoty, když říkají, že je lepší běžet v mokré sukni než kalhotách:-) Autobus jsme stihli a jeli domů naprosto vyčerpaní a v kapse jsme měli spoustu zážitků!

Simona Hamáčková, žákyně 7.A

Když jsme se letos začali dohadovat o tom, kam pojedeme na školní výlet, vypadalo to zpočátku, že snad ani nic nevymyslíme. Nakonec přišla Simča s nápadem jet do Špindlerova Mlýna do lanového centra a na bobovku. Tento nápad se líbil všem, a proto jsem začala shánět bližší informace – spoje, cenu a případné slevy a volný termín pro rezervaci. Po několika telefonátech byl stanoven termín 21. 5. 2009. V tento den jsme se sešli po sedmé hodině ranní na autobusové zastávce ve Studenci Na Špici.

Když jsme dojeli do cílové stanice, vydali jsme se nejdříve k bobové dráze. Počáteční strach před první jízdou nakonec všichni překonali, a jakmile dráhou dojeli nakonec, věděla jsem, že odejít odsud bude těžké.

Po rozlučce s bobovkou jsme se vydali do aquaparku, druhému cíli našeho výletu. Celý aquapark jsme měli sami pro sebe, paráda. Všechny děti hned zabraly divokou řeku a tobogány a já v klidu vychutnávala teplou vodu ve vířivce a sledovala nadšení „mých“ dětiček. Když se všichni dostatečně vymáchali, byl čas oběda a řízků od maminek.

Posilněni jsme se vyškrábali opět na kopec k bobové dráze a Monkey parku, kde jsme už byli očekáváni. Ze všeho nejdřív jsme byli instruktorem poučeni, jak zacházet s karabinami, jak se správně jistit a že kdyby někdo nemohl, nebo nechtěl dále, instruktor mu přistaví žebřík.

Myslím, že celá ta lanová cesta se všemi překážkami naprosto předčila naše očekávání, všichni dolezli do cíle v pořádku. I když jsme nakonec museli běžet na autobus a zmokli jsme, všichni řekli, že to byl ten nej výlet. A když jsem pak v autobuse viděla nadšení a radost na všech těch dětských tvářích a poslouchala ty zážitky z celého dne, bylo jasné, že výlet se opravdu líbil všem. A za sebe musím říct, že se všichni snažili, aby byl výlet opravdu vydařený.

Veronika Adolfová, třídní učitelka 7.A

Školní výlet 7.B

Po dlouhé školní docházce všichni z nás rádi uvítali školní výlet. Sraz byl na vlakovém nádraží Stará Paka, takže po skupinkách nás tam rodiče dopravili.

Cesta se mi líbila, protože jsme zvolili výlet vlakem a cílová stanice byla Malá Skála. Kupodivu se mi v tom davu lidí ani nezvedal žaludek. Konečná odkazovala na místo nedaleké našemu cíli, takže za pár minut jsme dorazili do lanového centra. Byl to malý plac, ovšem překážky nám připadaly vyšší než Mt. Blanc. Zde nás vítali instruktoři rozcvičkou, neboť si naši budoucí „jističi“ všimli našich ztuhlých, z vlaku rozsezených těl. A pak hurá do lanového labyrintu. Zpočátku to nevypadalo těžce, oblékli jsme si horolezecký oděv, a když na nás přišla řada, zahákli nám za karabinu jistící lano. Ovšem seshora už to tak příjemný pohled nebyl. Já osobně na vrcholku kůlu ztuhla i po té působivé rozcvičce. Jediný manévr, ke kterému jsem se zmohla, bylo křečovité sevření dřeva s děsivým pohledem na dráhu před sebou. Ovšem to již publikum povzbuzovalo. Pochod po lanovém mostu netrval dlouho a na druhé straně čekal úkol hodný Ramba. Jakýkoli sestup dolů. „Tak na to fakt nemám!“ špitám pro sebe. Nakonec se shýbám do polosedu a pán mě spouští dolů. Tím končí první obtížnost. Na dalších překážkách srdce už tak nebušilo, ale neuvyklý člověk stejně lapá po dechu. Ale všichni jsme byli stateční a zdolali všechny překážky. Asi po třech hodinách lezení odcházíme na nedaleký hrad, kde si vše prohlédneme a prolezeme mezi skalami. Po průzkumu už uháníme po kolejích domů.

Utahaná klesla jsem doma na křeslo. Ještě nás ale čekalo spaní ve škole. O tom však napíše jiný z mých spolužáků.

Jana Šimáčková, žákyně 7.B

Dnes jsem požádala o rozhovor jednu z účastnic školního výletu třídy 7.B:

Jak dlouho jste školní výlet plánovali?

Přibližně měsíc. Nemohli jsme se totiž najít vhodný termín.

A našli?

No jasně, ve čtvrtek 4. 6. 2009

A kam…?

Na Malou Skálu.

Jak jste se tam dostali? A jak cesta probíhala?

Vlak nám vyjížděl ze stanice Stará Paka. Cesta příjemná nebyla, vagon byl narvaný lidmi a přes polovinu z nás muselo stát.

A co jste dělali potom?

Vydali jsme se skrz město k lanovému centru, kde nám rozdali helmy, udělali kraťoučkou rozcvičku a šli jsme na věc. Vyzkoušeli jsme skoro všechno, spíše kdo si troufl.

A co dál? Zůstáváte nebo jedete domů?

Zůstáváme, jdeme se totiž podívat na hrad Vranov, který leží na hrozně velkém kopci. Výstup nahoru byla hotová muka. Ale stálo to za to. Výhled byl nádherný.

A pak už jste jeli domů?

Ano, a cesta dokonce nebyla tak hrozná. Vlak byl pro tentokrát poloprázdný.

Slyšela jsem, že jste spali ve škole? Je to pravda? Jaké to bylo?

Po příjezdu jsme se rozešli do domovů a v půl sedmé jsme měli sraz, každý měl proto hodinu čas, aby se sbalil. Úderem půli stáli všichni vzadu u školy a vyrazili jsme hrát hry na fotbalové hřiště. Potom se někteří šli občerstvit.

A dál?

Zhlédli jsme film. Potom jsme šli strašidelnou stezku odvahy.

A báli jste se hodně?

Někteří jo, ale někteří taky ne.

Pak jste šli spát?

Ano, ale všichni usnuli ve čtyři ráno. Do té doby jsme si povídali. Ani paní učitelku jsme nenechali spát, ale ona je na naše povídání zvyklá, protože s námi všude jezdí (ať to jsou lyžáky nebo výlety). My jsme jí za to vděčni, že to s námi vydrží.

To asi bylo v pátek o hodinách znát, ne?

Ano bylo, dokonce někdo usnul.

A co se vám líbilo?

Lanové centrum, procvičili jsme si to již předtím na horolezecké stěně o sportovkách a „ spaní“.

A pojedete příště zas?

Jednoznačně ano, ona Brožka zase něco adrenalinového vymyslí a my jsme jí za to vděčni, že to nejsou ty klasické výlety z autobusu do autobusu.

Nikola Maternová, Pavlína Budinová

Deváťáci vodáci…

Určitě se  Vám doneslo, že 9. třída jela na 4denní výlet. Vydali se sjíždět Sázavu.

Vyrazili v pondělí ráno, dříve než jste šli do školy. Každý měl poměrně velké zavazadlo, protože nikdo nemohl vědět, jestli bude krásně nebo ošklivo.

Takže každý radši měl vše a samozřejmě ještě k hromadě oblečení také připakované jídlo, protože se rozhodli, že se budou stravovat sami.

Bágly složili do kufru, naskákali do aut a vyjelo se. Asi za hodinu dojeli na místo, kde je čekali instruktoři a krásně žluté lodě. Potom už začalo školení, jak se na vodě správně chovat a teorie, jak vůbec zacházet s pádlem a lodí :-)

Navlékli vesty, vzali pádla, vybrali loď a už se nastupovalo a vyjíždělo za dobrodružstvím směr první kemp.

Sotva se to trošku naučili, tak za první zatáčkou na ně čekal jejich první jez, který byl, jak později sami poznali,velice jednoduchý. Všichni sjeli bez nehody, a tak se brzo mohlo vyrazit dál.

Vše bylo bez problémů, až na třetím jezu se „ cvakly“ hned dvě posádky:

Číča (Marek Čivrný) + Verča (Truxová) a Říďa + Sabča (Součková).

Ostatním, kteří byli v suchu, bylo samozřejmě hej.

Kilometrů, dnů a suchých ubývalo a naopak přibývalo šrámů, štípanců a únavy.

K mému údivu nenastala ani tzv. ponorková nemoc a vše bylo OK! Všichni navzájem si pomáhali a byli zajedno.

Jen mohli mít příznivější počasí… Například poslední den, kdy měli před sebou poslední kilometry a hodiny jízdy, začala všem být strašná zima. Aby taky ne, když pořádně foukalo a oni neměli na sobě nic jiného než plavky, kraťasy… Kanoistika je prostě letní sport.

Bylo to super, jeli by znovu, říkali svorně, a taky jedině zase s „chlapama“, tedy Junkem, Baudyšem a instruktory…

S vodáckým pozdravem… AHOJ

Katka Hylmarová, 9 .třída

Záchodové filosofování… nebo tak něco

Když vás jeden z prvních prázdninových dní zastihne sice oblečenou, ale bosou s pošramoceným sebevědomím, sedíc na zavřené záchodové míse za dvojími dveřmi, které nejdou otevřít, začnete si přemýšlet o tom, co je na tom dnu „difného“ :-)

A pak jsem si uvědomila, jak to celé probíhalo a že – mezi námi – by to mohlo dopadnout mnohem hůř, pokud by mne to potkalo někde jinde než „u nás“.

Po kontrole u naší paní doktorky jsem poslala svou dceru do auta se slovy: „Skočím si ještě na záchod.“

Rychle (a naprosto nesmyslně) jsem za sebou zamkla první dveře, proběhla uličkou a zavřela bez zamknutí dveře na záchod. Pak jsem vzala za kliku a ono nic – začala jsem odemykat a zamykat klíčem – pořád znovu a NIC – ani ťuk.

Začala jsem panikařit mírně. Když se začala dostavovat panika výraznější, (protože v uzavřených prostorách mi dobře opravdu nebývá), uvědomila jsem si, že mám s sebou v kabelce mobil a zkusila zavolat svou dceru.

Ta se právě v autě s myšlenkou –„té mamce to ale trvá“ – chystala otevřít knížku. Jako pravá dcera své matky knihovnice by si možná po dočtení té knihy začala uvědomovat, kde je a že jí něco nebo někdo chybí.

Ale měla u sebe mobil a já si v tu chvíli uvědomila, že přes všechno hudrání na přetechnizovanou současnou dobu je v něčem ta doba i velmi, velmi pozitivní, protože slyšet za těmi dvojími zavřenými dveřmi její hlas a vědět, že už na to nejsem sama, bylo príma. Povzbuzena tím, jak se mi ulevilo, a vědoma si toho, že jsem odchovaná akčními filmy, jsem udatně zařvala (zkuste se dovolat přes dvoje dveře): „Já ty první dveře přelezu a odemknu ty druhé!“

Zula jsem si boty a přehodila je přes zeď, do kabelky narovnala všechno, včetně klíče od těch mně nejbližších dveří, a kabelka letěla za botami. Pak jsem se vyhoupla s pomocí záchodové mísy (zavřené) na kliku dveří a chytla se zdi nad nimi – a pak jsem zjistila, že bude asi pravdou, že akční filmy snižují úsudek, neboť přehodit svoje tělo přes tu zeď už jsem skutečně nedokázala.

A tak jednoduše to v těch filmech vypadá a ještě u toho „vypadaj“.

Pak už jsem s pocitem vzrůstající vnitřní pokory očekávala, až mne vysvobodí druzí.

Dcera doběhla pro pomoc na obecní úřad, pan Vancl zdolal první dveře silou inteligence a druhé silou hrubou . Po jejich vykopnutí konstatoval, že už nám není dvacet, a tím trošinku narovnal to mé sebevědomí.

Paní doktorka se sestřičkou měly upřímnou radost, že mne vidí živou, a napojily mne vodou.

A proč to všechno popisuji ?

Jistě je to příhoda „z léta“, ale…

Já si totiž při tom čekání uvědomila jednu věc- že u nás je skutečně dobré místo k životu, protože pokud se nám něco stane, tak se dovoláme, doboucháme, dočekáme pomoci nebo bude náš problém odeslán na to pravé místo, kde se nám pomoci dostane, protože jsem hluboce přesvědčená, že u nás není druhým jedno, co s námi bude.

Já vím, chce to i tu pokoru dokázat bušit – když jsme zrovna „v hajzlu“, ale…

Lída Tauchmanová

Doba obranných paktů a plánování

Opis originálu. Pro starší čtenáře v upomínku, pro mladistvé k poučení.

Poezie ke 24. listopadu 1951 – novomanželům.

Jan Hendrych, čp. 172 (ke 100. výročí jeho narození – 1909)

Klub důchodců Studenec

Zdraví vás vaši spoluobčané, členové Klubu důchodců Studenec. Přehled činnosti 2008–09.

Jak se zdá, Klub důchodců ve Studenci se stal nedílnou součástí společenského a kulturního života mnohých občanů naší obce. Není to jen místo pro setkání, ale je zde zajištěn pestrý program, občerstvení, vždy čerstvé zákusky, obložené chlebíčky, a to za bezkonkurenční ceny, ale hlavně přátelská atmosféra k popovídání. Důkazem toho je pravidelná docházka průměrně 50 členů. Krom volné zábavy se střídají náměty programu, který vám může přiblížit, čím je naše setkání obohaceno.

V září jsme si autobusem vyjeli do Poděbrad. Zahájili jsme prohlídkou závodu Sklárny Bohemia. Ani nás nenapadlo, že jsme byli posledními návštěvníky výroby a výrobků závodu, který byl za 5 dní definitivně uzavřen, a výroba zastavena. Následovala promenáda lázeňským parkem a kolonádou. Poté jsme se pohodlně usadili ve vyhlídkové lodi, která se s námi plavila po Labi do Nymburka a zpět do Poděbrad. Po kratší prohlídce města následoval odjezd do restaurace U Janáků na Horkách. Po chutné večeři, občerstvení, hudbě, zpěvu a družné zábavě jsme se rozcházeli domů.

Na říjnové přednášce včelaře p. Věr. Noska jsme se dověděli o skutečně vyčerpávající práci včel v úle i mimo něj v přírodě, nežli se nektar z květů promění v med. Mějme proto k včelám a k jejich nezastupitelné a vyčerpávající práci úctu.

V listopadu pro nás uspořádal p. Běhounek výstavku drahokamů a polodrahokamů, jejichž úpravou vznikají různé šperky, zdobí nejrůznější interiéry, ale dokáží potěšit i oko zájemce o kamennou krásu.

Ke zklidnění prosincového předvánočního shonu přispěli žáci ZŠ s p. uč. Lánskou svým pěkným vystoupením. Nechyběl ani Mikuláš s anděly a hrůzostrašnými čerty. Po rozdání sladkostí jsme si zazpívali koledy a vzájemně si popřáli, čímž jsme rok 2008 uzavřeli.

V lednu 2009 jsme uvítali mladé nadějné muzikanty z LUŠ Jilemnice se svým p. uč. J. Horáčkem. V předehrávce zazněla skladba příčných fléten, pak následoval koncert saxofonového kvarteta, za který by se nemuseli stydět ani profesionálové. Pro velký ohlas se program hraných skladeb náležitě protáhl.

Únorové Masopustní odpoledne proběhlo v družné zábavě. Krom zpívání s našimi muzikanty jsme si pochutnali na výborné polévce z Řeznictví p. Noska, koblížcích z prodejny U Kulhánků. Nechyběl ani malý přípitek na zdraví všech.

Díky videozáznamu jsme si na březnovém setkání zavzpomínali na vystoupení bývalých ochotníků spol. Lidumil z r. 2001. Protože někteří tehdy účinkující už nejsou mezi námi, zazpívali jsme na jejich počest písničky z tehdejšího programu „Při vínečku a pivíčku“, právě ty, se kterými nás tehdy obveselovali.

Dubnové střípky z rodinné kroniky Jezdinských od Lípy nám přečetl p. M. Jedinský st. Záznamy pocházely z konce 17. st. Zajímavosti z uzavírání sňatků, využívání objektu k různým účelům komerčním, hospodářským, k bydlení apod. Povinnost dědiců vůči dárcům (děti – rodiče). Nároky vejminkářů. Vše mělo určitý řád.

Květnový „Den matek“ bychom nikdy neslavili nebýt dětí. Díky jejich zrození nese žena hrdý titul – matka. Přestože jsme už převážně babičky a prababičky, nadále zůstává toto krásné oslovení i nám. Proto nás jako každoročně potěšily děti z MŠ i žáci ZŠ výstižným programem, přáníčky, písničkami, obloženými talířky, vše připraveno díky p. učitelkám. Po přání p. ředitele školy P. Junka obdržely přítomné ženy krom pohoštění i dárek, který se jim jistě v kuchyni bude hodit, všichni účinkující obdrželi sladkosti.

Protože červen je pro Klub důchodců závěrem činnosti desetiměsíčního cyklu, bývá jeho zakončení poněkud slavnostnější. V Penzionu Trautenberk se konala přehlídka společenského oblečení elegant styl z r. 1920–30. Spolek dívek a paní z Jilemnice dokázal svým šarmem nadchnout nejen dámskou, ale i pánskou část přítomných a také návštěvníky a rekreanty penzionu. Všeobecné veselí vypuklo při přehlídce spodního a nočního prádla, krásně vyšívané, bělostné, rafinovaných střihů, včetně čepečků. Následovala chutná večeře, občerstvení, zákusky. Vše doprovázeno hudbou a zpěvem.

Co dodat, bylo nám všem spolu dobře. Jako vždy bych ráda poděkovala všem, kteří mají svou pomocí zásluhu na zdárném průběhu setkání. Dík OÚ za finanční příspěvek, který je proti účtům řádně veden a poskytován. Já bych ještě jednou ráda poděkovala všem nejen za uznání mého snažení, ale i za předané květiny a bonboniéru. Nenutíme nikoho, ale zveme všechny, kteří jsou samotní, ale i manželské páry, aby v září bez obav navštívili náš Klub důchodců. Přeji i všem v Zálesní Lhotě zdárné pokračování činnosti, úspěchy a dobré přátelské vztahy mezi našimi Kluby důchodců. Vyzývám všechny, aby našli odvahu a aby, pokud mají své koníčky, záliby a třeba profesionální zkušenosti, přišli mezi nás a obohatili náš program. Všem dobré zdraví. Až pak v září v kalendáři první středu najdeme, věřím, že se v hojném počtu v našem Klubu důchodců na obecním úřadě sejdeme.

Mnoho zdaru v životě všem přeje L. Ježková, Klub důchodců Studenec.

Setkání harmonikářů 2009

Myšlenkou na setkání lidí hrajících na harmoniku se Mirek Jezdinský sr. (č. p. 16) zabýval asi rok. Již od léta 2008 se mnohokrát na toto téma diskutovalo s Josefem Hákem z Nouzova a Jiřím Fišerem. Protože zimní období se pro tuto akci moc nehodilo, naplánovalo se setkání až na léto. Dohodnutým termínem byla sobota 4. července 2009. Přesně v 19 hodin byla akce zahájena. Tábořiště ve Studenci Pod Chocholkou (U Lípy) bylo připraveno nejenom pro harmonikáře, ale i hosty, sousedy z okolí, kteří si tuto novou akci nenechali ujít.

Od začátku večer provázela příjemná přátelská atmosféra a i napjaté očekávání, kdo vlastně z pozvaných přijede a co nového nám tento večer přinese. Program nebyl nijak pevně naplánován, pouze rámcově naznačen tak, aby přítomní harmonikáři i hosté věděli, co je čeká. Jedním z hlavních bodů programu bylo postupné představení harmonikářů, kteří odpovídali na tři otázky: 1) Jak jste se dostali ke hře na harmoniku? 2) Co pro harmoniku „děláte“ nyní? 3) Co si přejete do budoucnosti? Zajímavé informace a povídání všech 9 přítomných harmonikářů si všichni pozorně vyslechli. A kdo z harmonikářů se vlastně tohoto večera zúčastnil? Drábek Miroslav (Jilemnice), Hák Josef (Studenec), Junek Jan (Vlčice), Junek Vladimír (Horní Sytová), Prokop Jiří (Studenec), Jezdinský Miroslav jr. (Studenec), Fišer Jiří (Žďár), Hák Petr (Studenec), Jezdinský Miroslav sr. (Studenec).

Pan Junek Vladimír, autor lidových písniček o Krkonoších a o našem regionu (např. písničky „Krkonoše“), všem zahrál a zazpíval nový valčík „Vesničky v Krkonoších“. Studenecká premiéra této nové písničky se setkala s velkým ohlasem a potleskem. Jeho vyprávění příběhů z muzikantského života bylo velmi zajímavé. Ale i vyprávění ostatních všichni pozorně poslouchali a některé informace i studeneckých harmonikářů tzv. „ze sousedství“ bylo také zajímavé a pozoruhodné.

Střídavě společná hra na 7 harmonik (všichni přítomní zde neměli své nástroje) nebo jednotlivá vystoupení (někdy podpořené kytarovým doprovodem paní Heleny Hákové) se rozléhala dolním koncem Studence dlouho do noci.

Sólem „Už kamarádi pomalu stárnem…“ se při odchodu loučil pan Drábek. Tato slova si zde ale nikdo nepřipouštěl. Naopak, všichni vzpomínali například na pana Zdeňka Valentu, vynikajícího studeneckého harmonikáře, který svou hudbou přináší radost lidem ve Studenci i širokém okolí. Do pomyslné studenecké harmonikářské „síně slávy“ pan Valenta bezpochyby patří.

Pamětní list, který všichni přítomní harmonikáři vlastní rukou podepsali, a společná fotografie bude již navždy pěknou památkou na tento velmi příjemný a pohodový večer.

Ve Studenci, nebo v jeho okolí jsou ještě i další harmonikáři, o kterých se zde také mluvilo a které bychom rádi oslovili a pozvali příští rok.

Miroslav Jezdinský jr.

Zdroj: Encyklopedie Wikipedie (7/2009)

Mladí hasiči ze Studence

Okresní kolo hry Plamen v Poniklé

Na podzimní kolo hry Plamen, kde děti běží branný závod, jsme nejeli záměrně. Začínali jsme s prvními znalostmi a topografické značky, lezení po laně, ani chození s buzolou našim nejmenším ještě nic neříkalo. Ale celou zimu jsme trénovali teoreticky a na jaře i párkrát prakticky na druhé – jarní kolo, které pro nás znamenalo především požární útok – což děti samozřejmě také nejvíce bavilo, protože se vyřádily s vodou. Dále štafetu dvojic, u které je nejtěžším úkolem smotat hadice na rychlost, štafetu CTIF, kde jsou různé překážky, které děti musejí překonat rovněž na rychlost, a štafetový běh 4 × 60 metrů. Ten je velice podobný předešlé disciplíně.

Tohoto jarního kola jsme se nejdříve chtěli zúčastnit jen jako přihlížející, ale protože nám děti dokázaly, že jsou schopné se naučit za tak krátkou dobu všechny disciplíny, usoudili jsme, že to zkusíme. Tak jsme se v sobotu 30. května 2009 ráno sešli už v 7.30 hodin u hasičárny, nalodili se i se sedačkami do vozidla VW Transporter a dvou osobních aut a vyrazili do Poniklé. Bylo ošklivo a pršelo, ale nás to neodradilo. Děti bojovaly v Poniklé na fotbalovém hřišti v zimních gumových botách na smekavé bahnité trávě znamenitě. Ještě ke všemu nám onemocněla Valinka a Petruška, takže jsme teoreticky vysvětlovali pravidla našim nejmenším – Kačence a Josífkovi, kteří to prakticky běželi poprvé až naostro. Musíme všechny moc pochválit, byli stateční.

Promokli s námi: Ondra a Kačenka Tušiakovi, Eliška Hamáčková, Bára a Josífek Vanclovi, Renatka Trejbalová, Adámek Kalenský, Matýsek Kolář a Lukášek s Ráďou Linkovi. Zvláštní poděkování musíme udělit také Jirkovi, kterého napadlo vzít s sebou stan a stolek s lavičkami, protože to se opravdu hodilo, hlavně v tomhle počasí. Podpořit nás přijeli Linkovi a Kolářovi, kteří nám také pomáhali s odvozem dětí (děkujeme).

Po soutěži jsme vyrazili na oběd – dostali vynikající guláš, potom si děti vyzkoušely překážky, které ve Studenci nemáme, a chlapi sbalili naše stanoviště a jelo se domů. Kdyby bylo pěkně, nebo alespoň tepleji, možná bychom na výsledky počkali, ale nečekali jsme a jeli domů. Druhý den na internetu jsme zjistili, že jsme skončili na krásném posledním místě. Závěrem musím říct, že jsme byli několikrát pochváleni, že cvičíme už takhle malé děti a že jsou moc šikovné. No a za děti snad jen jejich skromné přání… PŘÍŠTĚ TO VYHRAJEME!

Opékání špekáčků

Na dnešním hasičáku jsme měli konečně volněji. Soutěž Plamen máme za sebou, a tak jsme si dali ve cvičení volno. Odměnou za výkony na soutěži v Poniklé jsme si dnes za hasičárnou opékali špekáčky. Měli jsme dokonce dva důvody k oslavě, protože byl také Den dětí. Když děti dorazily, měli už vedoucí připravený ohýnek a sezení. Zahráli jsme si hry s míčem, Renatka s Barunkou balily celou dobu hadice a moc jim to šlo. Pak si děti opekly špekáčky (spálily jen dva). Zapily to limonádou a honily se na louce, dokud nedojedli i ti poslední. Nakonec jsme vše uklidili a děti dostaly sladkou odměnu. Víc jsme toho nestihli, protože bylo půl šesté a pro děti přišli rodiče.

Exkurze na hasičské stanici v Jilemnici

Už se nám blíží konec školního roku a tím i konec hasičských akcí. Ve středu 24. 6. jsme si ale dali hasičák mimořádný. Sešli jsme se v 15.30 hodin před hasičárnou a odjeli vozidlem VW Transporter do Jilemnice. Bylo nás hodně, a proto jsme jeli nadvakrát. Přestože bylo počasí pořád nestálé a každou chvíli pršelo, nezmokli jsme ani trochu. V jilemnické hasičárně měli DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ a právě tam jsme se vyložili.

Hasiči vypadali po namáhavém dni docela zničení a umluvení, ale přece kvůli nám vyvezli auta na parkoviště, Jirka Vancl nám všechno podrobně vysvětlil a odpovídal i na někdy trochu neobvyklé otázky dětí. Všichni jsme si vylezli na cisternu – vešli jsme se tak tak. A potom nám dokonce názorně ukázali, jak se vyprošťují osoby z havarovaného vozidla a nechali nás zastříkat vodou, což děti velice zaujalo.

Nakonec si všichni vyzkoušeli helmu s „tím krásným zlatým stínítkem“. Následoval výklad tlačítek a poplachu ve spojovně a zlatým hřebem bylo svezení se po tyči. Někteří sfrčeli až 13×, jiní se raději dívali z dálky. Ale hlavní je, že se to dětem velice líbilo a myslím, že si spoustu věcí budou určitě pamatovat. Cestou zpátky nás náš řidič Pepa Vancl rozvezl všechny domů. A kdo byl s námi? Adámek Kalenský, Kačenka s Ondrem Tušiakovi, Lukášek a Radimek Linkovi, Ondra Dědeček, Nikolka Hamáčková, Eliška a Táňa Hamáčkovy, Valinka Jiroutová, Petruška Bachtíková, Renatka Trejbalová, Barča, Josífek a Zuzanka Vanclovi.

Hasičská soutěž v Dolní Kalné

V sobotu 27. 6. 2009 byl sraz u hasičárny naplánován na 8 hodin, protože v 9 měla být v Kalné prezentace. Sešlo se 15 dětí. Odjeli jsme najednou (VW Transporterem a třemi auty). Byli jsme tam poměrně brzy. Teprve to chystali. Přihlásili jsme se a slíbili nám, že naše děti půjdou jako první, po nich půjdou teprve muži, ženy a děti až nakonec. Nástup měl být v 9.30, ale nějak se jim to natáhlo, tak se začínalo skoro v 10 hodin.

Deset minut po nástupu nám chlapi společně s dětmi narovnali základnu a naše družstvo bylo odstartováno. Děti předvedly opravdu nádherný výkon – sami jsme se divili, co v nich je.

Umístily se na krásném 3. místě (ze sedmi družstev mladší kategorie) s časem 33,75 s. Po sbalení našich věcí a naložení laviček jsme pospíchali domů. Děti jsme rozvezli domů od hasičárny, kde se převlékly do svého oblečení. Děti jmenovat nebudu. Byli jsme skoro v plném počtu, jen Valinka byla nemocná a Ondra T. nám odjel na fotbal.

Poslední hasičák

29. 6. 2009 jsme se sešli s dětmi v hasičárně až v 17.30, protože jsme měli v plánu tam přenocovat. Rodiče nám vynesli nahoru do klubovny spacáky a odjeli. Na zemi byli rozložené molitany, připravené na večer. Tam hned naskákali kluci – nazvali se „Rošťácká parta“ a začali bojovat. Takhle trávili každou volnou chvilku. Holky si zařídily pelíšky a pak si daly soutěž, kdo vymaluje hezčí obrázek. Na klučičí výzvy k boji vůbec nereagovaly, a tak to párkrát schytaly polštářem úplně nevinně.

Mirka zatím roznesla po chodbě hasičárny obálky s psaníčky – 1. hra (měla být původně na dětském hřišti, ale byla bouřka, tak jsme museli zůstat pod střechou). Děti hledaly po chodbě schovaná psaníčka a plnily různé úkoly, které se týkaly hlavně věcí, jež jsme se učili. Předposlední psaníčko byl úkol vyrobit hasičské auto. To se jim moc líbilo, a protože to spočívalo v oblepování krabičky od čaje, zvládli to skoro všichni úplně sami.

V posledním psaníčku stálo: „Hledejte poklad“. Počasí se naštěstí umoudřilo a další hra už mohla proběhnout venku. Tentokrát se nám klubovna proměnila v zámek a úkolem dětí bylo zachránit princeznu, kterou unesl zlý čaroděj. Hledaly v lese pomocí topografických značek. Vysvobození se zdařilo, čaroděje zneškodnily šiškami a na zámku je čekala bohatá odměna – poklad si musely nejdřív najít. Dostaly sladkosti a každý malou dřevěnou píšťalku.

Pískání si hned všichni vyzkoušeli, ale hned nato jsme jim to zase zakázali. Pak jsme si připravili večeři a pomalu se chystali na spaní. Kluci bojovali do poslední chvíle, a když jsme jim to zakázali, ještě dlouho do noci kuli pikle. Ale nakonec – kolem půl 11 usnuli všichni. Ráno nám dala budíček opět „Rošťácká parta“ – kolem půl 7, ale ještě jsme si přileželi. Posnídali jsme čaj a housky a začali s balením. Kluci postavili z matrací veliký hrad a za nic ho nechtěli zbourat. Ale blížila se devátá hodina a s ní i rodiče. Tak jsme nakonec poklidili a ještě si venku na rozloučenou zaběhali a zapískali.

Hasičáky jsme zakončili pěkně a pevně doufáme, že se po prázdninách sejdeme ve stejně hojném počtu jako tento školní rok. Moc se na všechny těšíme. (Byli jste báječní a máme z Vás velikou radost.) V novém školním roce opět zažijeme spoustu zábavy, výlety a hasičské soutěže… a budeme moc rádi, když se k nám připojí další děti a stanou se z nich mladí hasiči.

Vedoucí mladých hasičů – Mirka Vanclová a Veronika Vanclová

Sportovní klub Studenec

Fotbal

Další fotbalová sezóna je již minulostí a jednotlivá mužstva zahájila přípravu na sezónu další. Nastal tedy ideální čas na malé ohlédnutí za osmnáctou samostatnou sezónou SK Studenec po jeho obnovení v roce 1991.

Nelze začít ničím jiným než druhým postupem A týmu SK Studenec do krajských soutěží v jeho historii. A je tak trochu symbolické, že i také tento postup má spoustu společného s tím prvním v roce 2000. Postup si vybojovalo mužstvo tvořené pouze kmenovými hráči SK Studence, jedinou výjimkou byl v jarní části brankář Luboš Dlabola, který hostoval ve Studenci ze Sokola Kruh. Shodné bylo obsazení i trenérské dvojice, neboť mužstvo do krajských soutěží dovedla dvojice Martin Nedomlel a František Hladík. Oba postupy zažila i řada hráčů, i když někteří z nich nastoupili jen v několika zápasech či zaskakovali za zraněné hráče (Lukáš Korotvička, Pepa Šedivý, Petr Exner, Martin Kuřík, Jára Kočárek, Aleš Jodas, Petr Vancl, Sváťa Čech). Vlastní boj o postup však měl řadu rozdílů, z nichž je třeba uvést především dva. Ten letošní byl mnohem dramatičtější, neboť se rozhodlo až v posledním kole, a to ještě i zásluhou vítězství Libštátu nad dosud vedoucí Lomnicí B. Tím druhým je velká podpora studeneckých fanoušků, kteří se stali pojmem v rámci okresu a v Krkonošském deníku se objevil i snímek s názvem Studenecký kotel. Velice pozitivně se o studeneckých fanoušcích psalo i v Martinickém zpravodaji, z něhož pro čtenáře Studeneckého zpravodaje vyjímáme:

„Jsem velmi rád, že jsem mohl na vlastní kůži zažít atmosféru posledního kola, kdy k nám zavítal sousední celek SK Studenec, který bojoval o postup do I.B třídy. Celý zápas měl skvělou atmosféru a popravdě řečeno zaslouženě si hosté vybojovali vítězství a tedy i postup, a to nejen výkonem na hrací ploše, ale i skvělým výkonem studeneckých fanoušků. Dovolte mi, abych jim právě pro tu skvělou diváckou kulisu popřál hodně úspěchů v I.B třídě.“

Ing. Josef Vancl

Za zmínku stojí i to, že studenečtí fanoušci cestovali na derby do Martinic vlakem speciálním SK EXPRESEM z Horek do Martinic, pochopitelně ozdobeni klubovými šálami, nalíčeni klubovými barvami a vybaveni vším potřebným včetně pěti bubnů.

Titul okresního přeborníka A týmu dospělých však nebyl jediný, titul získali i žáci pod vedením Radka Mejvalda a Ríši Noska. I mužstvo žáků o něm rozhodlo až v posledním zápase s druhým aspirantem na titul, žáky Poniklé. Jednoznačné vítězství 6:1 byl tou nejlepší korunovací.

I samotná tečka za letošní sezónou byla mimořádně vydařená. Po tříleté přestávce jsme se opět vrátili ke studeneckým fotbalovým slavnostem či ke studenecké fotbalové pouti. Tentokrát do Studence zavítaly fotbalistky pražské Sparty, držitelky double za vítězství v lize a poháru, účastnice Ligy mistrů. Hlavní zásluhu na této vzácné návštěvě má studenecká odchovankyně Eva Bartoňová, která je právě od letošního roku hráčkou pražské Sparty.

Ženy pražské Sparty nastoupily téměř v kompletní sestavě v čele s kapitánkou reprezentace Šmeralovou, sestrami fotbalistů Doškovou a Kladrubskou, vynikající stoperkou Bertholdovou, slovenskou brankářkou Gazdikovou a americkou juniorkou Beer. Pochopitelně v sestavě nechyběla studenecká odchovankyně Eva Bartoňová. Všechny hráčky, které nastoupily, jsou členkami různých reprezentačních výběrů. Studenečtí mladší dorostenci byli posíleni o bývalé studenecké hráče, kteří již hrají v jiných klubech. Ze Slovanu Liberec to byl Povr, z SK Semily Čivrný, z FC Vrchlabí Hampl a Mejvald a z FK Dolní Kalná Ježek.

Před samotným utkáním předala Eva Bartoňová a předseda SK Studenec Vít Kuřík ocenění za více než padesátiletou činnost v SK Studenec Vojtěchu Korotvičkovi. Slavnostní výkop provedli Daniela Marková, členka SK Studenec a reprezentantka v alpském lyžování, a skokan na lyžích Roman Koudelka. Utkání bylo vyrovnané a přineslo velmi pohledný fotbal, ženy Sparty byly techničtější a kombinačně na výši, dorostenci rychlejší v osobních soubojích. Skóre otevřel Kupkár po přesném dlouhém pasu Povra, Gazdíková stačila jeho první střelu reflexivně vyrazit, na dorážku již nedosáhla. Do poločasu sparťanky vyrovnaly, když americká hráčka Beer proměnila pokutový kop. Druhý poločas začal náporem mistrovského týmu a Pivoňková nádhernou střelou z 20 metrů vymetla šibenici v brance Vancla. V závěru zápasu si vytvořili stálý tlak domácí dorostenci, ale dlouho nemohli překonat vynikající Gazdíkovou v brance Sparty. Otočit utkání ve svůj prospěch se jim podařilo až v závěrečných deseti minutách díky brankám Ježka a Bartoně.

I přes prohru 3:2 ukázaly sparťanské ženy výbornou individuální technickou vyspělost a utkání tak bylo nejen pro studenecké dorostence, ale i 500 diváků příjemným sportovním zážitkem.

V rámci dalšího doprovodného programu proběhl miniturnaj studeneckých žáků a dorostenců, dvojzápas starších a mladších přípravek mezi SK Studenec a Sokolem Martinice, v němž starší zvítězili 5:2 a mladší 8:3. Fotbalový program zakončilo utkání internacionálů SK Studenec a FC Víchová, v němž byli úspěšnější hosté a zvítězili 5:2. V doprovodném programu vystoupili bývalí naši reprezentanti v gymnastice pod názvem Flying Boys se svou show na bedně a na večerní čas byla připravena diskotéka pro starší a pokročilé za hojné účasti těch mladších.

Starší přípravka

Starší přípravka bojovala pod vedením Václava Vancla a Jardy Kadlece v horní části tabulky a především v zápasech s mužstvy z čela tabulky jim chybělo i trochu štěstí k vítězství, a tak z toho bylo nakonec 5. místo. Na závěr sezóny se zúčastnila kvalitně obsazeného Raráškova poháru v Libštátě, kde obsadila 4. místo a Pavel Šír byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje.

Příslibem je však mladší přípravka, která hraje zatím přátelské zápasy (Martinice 8:6, Jablonec 3:3, Podhůří 7:4, Martinice 8:3), a na jejím vedení se vedle Václava Vancla podílejí ještě Honza Pauček a Martin Hrubý. Mezi střelce se již zapsali i předškoláci Matyáš Hrubý se 4 brankami a Tomáš Jandura s 1 vstřeleným gólem. Naši nejmenší se také za odměnu byli podívat na korunovaci nového ligového mistra Slavie Praha v Edenu v rámci zápasu Slavia – Liberec.

Výsledky:
Jiskra Libštát B	3:1	M. Vancl 2, Šír
FK Sedmihorky	1:2	Korotvička
SK Semily	4:3	Horáček 3, Exner
SK Jilemnice B	6:1	Korotvička 3, Drbohlav, Němeček, Horáček
Jiskra Libštát A	4:5	Horáček a Korotvička 2
Sokol Rovensko	1:0	Horáček
Sokol Martinice	9:1	M. Vancl 5, Korotvička 3, Horáček
SK Jilemnice A	1:2	Exner
Spartak Rokytnice	3:0	Korotvička 3
Sokol Nová Ves	11:0	Korotvička 4, M. Vancl 3, Němeček, Exner, Drbohlav

Konečná tabulka:
1. SK Jilemnice A	20	18	1	1	147:23	55
2. Jiskra Libštát A	20	17	1	2	171:31	52
3. SK Semily	20	13	1	6	86:41	40
4. Sokol Rovensko	20	12	3	5	57:26	39
5. SK Studenec	20	12	1	7	89:33	37
6. FK Sedmihorky	20	11	2	7	59:53	35
7. Jiskra Libštát B	20	9	3	8	41:61	30
8. Sokol Martinice	20	4	1	15	30:116	13
9. SK Jilemnice B	20	3	2	15	20:112	11
10. Sokol Nová Ves	20	3	1	16	21:102	10
11. Spartak Rokytnice	20	0	0	20	13:136	0

Střelci:

32 – Vašek Korotvička

20 – Míša Vancl

12 – Tomáš Exner

8 – Péťa Horáček

6 – Vašek Drbohlav

5 – Péťa Němeček

3 – Pavel Šír

2 – Honza Kadlec

1 – Páťa Mejvald

Žáci

Žáci pod vedením Radka Mejvalda a Richarda Noska bojovali až do posledního kola o titul okresního přeborníka. Na jaře sice dvakrát prohráli s Jabloncem a Mírovou, ale klopýtl i jejich největší soupeř z Poniklé, takže se rozhodovalo skutečně až v posledním kole právě mezi těmito dvěma mužstvy. Do Poniklé odjel kompletní kádr, který svého soupeře jasně převýšil, a odvezl si vysoké vítězství v poměru 6:1. O titulu mohlo být rozhodnuto již dříve, ale mužstvo trpělo především proměňováním vyložených brankových příležitostí, které někteří hráči zahazovali jak na běžícím pásu.

Výsledky:
Sokol Jablonec	1:4	Kulhánek
Sokol Roztoky	3:1	Šimáčková, Krejčí, Kulhánek
TJ Vysoké	4:0	Nosek 2, Stránský, Kulhánek
SK Mírová	1:2	Stránský
Horní Branná	2:0	Kulhánek, Krejčí
Víchová	12:0	Kulhánek 6, Klíma 3, Stránský, Nedomlel, Vydra
Rokytnice	3:0	Krejčí 2, Kulhánek
Poniklá	6:1	Klíma 3, Kulhánek 2, Krejčí

Konečná tabulka:
1. SK Studenec	16	13	1	2	75:15	40
2. TJ Poniklá	16	12	1	3	60:21	37
3. SK Mírová	16	12	0	4	81:15	36
4. Sokol Jablonec	16	10	1	5	63:29	31
5. Sokol Horní Branná	16	8	2	6	37:24	26
6. TJ Vysoké	16	6	1	9	31:56	19
7. Spartak Rokytnice	16	5	2	9	19:25	17
8. Sokol Roztoky	16	2	0	14	18:75	6
9. FC Víchová	16	0	0	16	6:130	0

Střelci:

23 – Michael Kulhánek

17 – Patrik Krejčí

13 – Zdenda Klíma

7 – Michal Nosek

6 – Tomáš Stránský

3 – Radek Vydra

2 – Vojta Nedomlel, Jana Šimáčková

1 – Jenda Kuřík, Kuba Vancl

Dorost

S úzkým kádrem bojoval po celou jarní část sezóny pod vedením Tondy Pacholíka a Vlada Letkovského i dorost, který měl před začátkem sezóny kádr 20 hráčů. Na začátku jara se však v zápase s Mírovou těžce zranil Lukáš Lejdar, do Zálesní Lhoty přestoupil Tomáš Kalivoda, operaci kolena podstoupil Lukáš Vancl a s kariérou skončil Jirka Kučera. Ostatní pronásledovala zranění a řada hráčů musela posílit áčko či béčko. V některých zápasech museli zaskočit i žáci Tomáš Stránský a Michal Nosek. To se odrazilo i v jarních výsledcích, ale přesto mužstvo obsadilo hodnotné místo v horní části tabulky.

Výsledky:
Sokol Bozkov	2:0	Sokol Plavy	1:0
ŽBS Železný Brod	0:3	HSK Benecko	8:0
SK Mírová	4:1	ZEZ Rychnov	1:2
TJ Lučany	1:6	Víchová	0:2
Sokol Zásada	2:5	FK Pěnčín	5:0
Sokol Horní Branná	0:2	Jablonec	1:0
Sokol Nová Ves	5:2

Konečná tabulka:
1. FK Železný Brod	26	21	3	2	79:27	66
2. Sokol Zásada	26	20	2	4	88:38	62
3. Sokol Nová Ves	26	17	2	7	92:51	53
4. Sokol Horní Branná	26	16	4	6	68:32	52
5. TJ Lučany	26	17	0	9	101:63	51
6. SK Studenec	26	16	1	9	55:39	49
7. Sokol Plavy	26	15	0	11	104:74	45
8. FC Víchová	26	8	5	13	41:58	29
9. SK Mírová	26	7	6	13	41:68	27
10. ZEZ Rychnov	26	7	2	17	45:76	23
11. Sokol Jablonec	26	5	6	15	24:53	21
12. FK Pěnčín	26	5	3	18	43:78	18
13. Sokol Bozkov	26	5	2	19	49:101	17
14. HSK Benecko	26	4	2	20	30:102	14

Střelci:

12 – Kuba Stránský

10 – Jirka Šír

8 – Kuba Šmíd

7 – Zdenda Hanzlík

5 – David Bartoň

3 – Petr Kupkár, Patrik Vérteši

2 – Leoš Kopáček

1 – Michal Pacholík, Kuba Pacholík, Martin Havlíček, Sváťa Čech, Luboš Lejdar

Béčko

Největší problémy s kádrem v jarní části sezóny mělo béčko, neboť řada hráčů musela pomáhat áčku, přišla další zranění a disciplinární tresty. Sestava se mnohdy lepila na poslední chvíli, neboť zápasy kolidovaly s áčkem a dorostem, k fotbalu se vraceli veteráni nebo nastupovali dorostenci. Proto patří velké uznání vedoucímu a kapitánovi mužstva v jedné osobě Petru Bartoňovi, že dokázal se ctí dovést béčko do konce sezóny na velice solidním 4. místě.

Výsledky:
HSK Benecko	3:4	Puš, V. Kuřík, Jezdinský
FK Víchová B	0:0
Sokol Mříčná	2:4	P. Bartoň, Kočárek
TJ Poniklá	2:2	Kampov, Mejvald
FC Tatobity	1:1	Jezdinský
Sokol Horka	5:0	Mejvald 2, J. Synek, Kudrnáč, Buchar
TJ Vysoké B	1:0	J. Synek
SK Mírová B	0:3
Rokytnice B	2:1	Puš, J. Synek
Košťálov C	0:2
Zálesní Lhota	3:3	Brett, V. Kuřík, Kopáček

Konečná tabulka:
1. Sokol Mříčná	24	17	2	5	71:29	53
2. Sokol Zálesní Lhota	24	15	4	5	70:44	49
3. 1. FC Tatobity	24	15	3	6	57:45	48
4. SK Studenec B	24	13	4	7	56:41	43
5. Sokol Rovensko B	24	12	3	9	64:45	39
6. HSK Benecko	24	12	2	10	67:54	38
7. TJ Poniklá	24	11	3	10	54:51	36
8. FK Košťálov C	24	10	3	11	74:58	33
9. FC Víchová B	24	9	4	11	41:37	31
10. SK Mírová B	24	9	4	11	43:48	31
11. Spartak Rokytnice B	24	5	4	15	25:62	19
12. Sokol Horka	24	5	3	16	28:74	18
13. TJ Vysoké B	24	3	1	20	16:78	10

Střelci:

8 – Jirka Ulvr

6 – Luboš Brož, Filip Jezdinský

5 – Vlasta Metelka

4 – Vlado Letkovský, Ráďa Mejvald, Roman Puš, Petr Bartoň

3 – Honza Buchar, Honza Synek

2 – Marek Šedivý, Vítek Kuřík

1 – Filip Kudrnáč, Vasil Kampov, Ondra Brett, Jára Kočárek, Leoš Kopáček

Áčko

Áčko bojovalo celé jaro s lomnickým béčkem a Novou Vsí o titul okresního přeborníka a tím i o postup do I.B třídy. Situaci si zkomplikovalo především zbytečnými remízami ve vyhraných zápasech s Libštátem a košťálovským béčkem. Shodou okolností právě Libštát nejvíce pomohl v závěrečném kole, neboť výhrou nad Lomnicí B se souběžným vítězstvím áčka v Martinicích otevřel cestu do krajských soutěží. Mužstvo po celou sezónu vedli Martin Nedomlel a Franta Hladík a neměli jednoduchou úlohu. Po dobré předjarní přípravě se zranili někteří hráči, tréninková docházka z řady příčin nebyla ideální, přišly i disciplinární tresty. O to vše je toto vítězství cennější, za zmínku stojí i titul krále střelců Luboše Brože, který nastřílel 26 branek, a v soutěži střelců Libereckého kraje (přepočet koeficientem podle úrovně soutěže) obsadil druhé místo za vítězným Červeným z Bozkova.

Výsledky:
Sokol Stružinec	0:0
Jiskra Libštát	1:1	Brett
Sokol Kruh	4:0	Brett 2, Brož, J. Šedivý
Sokol Roztoky	1:0	Kočárek
Jívan Bělá	3:1	Brož 2, M. Chrtek
FK Košťálov B	2:2	Brož 2
Sokol Nová Ves	3:1	Brož 2, Jezdinský
Sokol Dolní Branná B	4:2	M. Chrtek, Brett, Kupec, Ulvr
FC Ingeo Lomnice B	0:2
Sokol Horní Branná B	2:0	V. Korotvička, Brož
SK Jilemnice B	3:6	V. Korotvička 2, Vérteši
TJ Vysoké	5:1	Brož 3, Vérteši, Hanzlík
Sokol Martinice	6:1	Brož 3, Vérteši, V. Korotvička, Jezdinský

Konečná tabulka:
1. SK Studenec	26	18	4	4	68:29	58
2. Lomnice n. Popelkou B	26	17	6	3	71:25	57
3. Sokol Nová Ves	26	16	3	7	75:34	51
4. FK Košťálov B	26	13	7	6	65:43	46
5. Sokol Stružinec	26	12	7	7	61:32	43
6. Jiskra Libštát	26	12	4	10	58:45	40
7. Sokol Kruh	26	11	6	9	44:39	39
8. SK Jilemnice B	26	11	4	11	54:65	37
9. Sokol Roztoky	26	8	8	10	39:58	32
10. SK Jívan Bělá	26	9	3	14	48:60	30
11. Sokol Horní Branná B	26	7	4	15	39:57	25
12. Sokol Martinice	26	7	1	18	33:69	22
13. Sokol Dolní Branná B	26	4	5	17	39:94	17
14. TJ Vysoké	26	4	4	18	34:78	16

Střelci:

27 – Luboš Brož

6 – Ondra Brett

5 – Martin Urban

4 – Filip Jezdinský, Míša Chrtek, Vojta Korotvička

3 – Pepa Šedivý, Martin Kupec, Patrik Vérteši

2 – Tomáš Synek, Jára Kočárek

1 – Víťa Tauchman, Kuba Tauchman, Aleš Jodas, Jirka Ulvr, Zdenda Hanzlík

Celková mistrovská bilance
Starší přípravka	20	12	1	7	89:33	37
Žáci	16	13	1	2	75:15	40
Dorost	26	16	1	9	55:39	49
Béčko	24	13	4	7	56:41	43
Áčko	26	18	4	4	68:29	58
Celkem	122	72	11	29	343:157	227

Před novou sezónou

Studenecký fotbal dospělých se po dvou letech opět vrací do krajských soutěží. A tým dospělých převzala trojice Petr Vancl, Pavel Čížek a Pavel Bartoň a jejich úkolem je zajistit pro mužstvo klidnější pobyt v krajských soutěžích. Během léta bylo mužstvo doplněno o trojici zkušených fotbalistů Bartoň, Hradecký, Skála, kteří přicházejí na hostování z Jilemnice. Hostování bylo prodlouženo Dlabolovi z Kruhu, z hostování z Martinic se vrátil J. Bartoň a z Vrchlabí přišel Stránský. Naopak řady dospělých opustili Metelka (Mříčná), Hermon (hostování Martinice), M. Pacholík (hostování Zálesní Lhota), M. Puš (Benecko), R. Puš (hostování Benecko), Přiklopil (hostování Dolní Kalná). V přípravě áčko zvítězilo na turnaji v Kruhu a v Dolní Kalné 5:3 (Brož 4, Hradecký).

Čilý hráčský ruch panoval i v ostatních družstvech, do nové vzniklé přípravky bylo registrováno 15 hráčů, mladší žáky posílili na hostování Šafránková, Brož a Mitrus, v žácích bylo prodlouženo hostování Pospíšilovi (Horka) a do dorostu přicházejí Pavlas a Grof (Horka), Hampl (Vrchlabí) a zůstávají Kupkár a Kopáček (Roztoky). Z dorostu naopak odešel L. Palivoda (Zálesní Lhota).

Opět bylo vylepšeno i prostředí hřiště, položeny travní koberce na poškozená místa, ozvučen prostor hřiště a upraveny prostory pro diváky. K úpravě došlo i v kabinách a dalších prostorech především zásluhou Romany Exnerové. Teď už budeme čekat jen na dobré výsledky a spokojenost příznivců.

Orientační běh

I orientační běh má svou letní přestávku, která je však vyplněna bohatou nabídkou vícedenních závodů po celém světě. Před letní přestávkou však ještě proběhla první část mistrovských závodů v České republice.

Mistrovství České republiky ve sprintu pořádal oddíl Lokomotivy Pardubice v krásném historickém prostředí Kutné Hory včetně okolí chrámu svaté Barbory. Právo startu na tomto závodě mají pouze držitelé mistrovské výkonnostní třídy, a tak do bojů zasáhlo celkem 6 studeneckých závodníků (Andrea Freyová a Honza Exner ze zdravotních důvodů nestartovali). Nejlépe si vedl Adam Chloupek v H16, který obsadil 7. místo pouze s minutovou ztrátou na vítěze, Štěpán Kučera obsadil 31. místo, v H18 skončil Marek Uvizl na 22. místě, Kuba Janata na 24. místě a Michal Kučera na 36. místě. Tomáš Klouček v H20 vybojoval 20. místo. V mistrovském závodu veteránů v kategorii H50 startoval Jirka Marek a obsadil 16. místo.

O den později byla připravena ve Zdechovicích u Přelouče kvalifikace krátké trati. Ze studeneckých postoupili do finále A (a tím si zajistili mistrovskou výkonnostní třídu i pro příští rok) Adam Chloupek v H16 a Marek Uvizl v H18, do finále B se probojovali Vendula Viková, Štěpán Kučera, Michal Kučera a Jirka Charvát, do finále C Tomáš Kučera, Kuba Janata a Fanda Hladík. Po nedělním finále jsme měli velký důvod k radosti, neboť SK Studenec se zapsal poprvé mezi medailisty mistrovských závodů zásluhou Adama Chloupka (na snímku jako vítěz pětidenních závodů ve Slovinsku) v kategorii H16 ziskem 3. místa, což zároveň pro Adama znamenalo nominaci na Mistrovství Evropy dorostu do Srbska. Marek Uvizl skončil ve finále na 18. místě, výborný výkon podal ve finále B Štěpán Kučera ziskem 4. místa.

Adam Chloupek poté startoval na Mistrovství Evropy dorostu v Srbsku v náročných horských podmínkách a rozhodně nezklamal, na klasické trati skončil mezi stovkou závodníků na 14. místě a ve sprintu byl nejlepší z českých závodníků na 8. místě. Škoda, že nebyl nominován do štafety českých dorostenců, kteří získali evropský titul.

Ke svému závěru se také blíží mistrovské žebříčky kategorie A a B. Předposlední závod se konal v červnu v osadě Kůstrý nedaleko Sušice. Nejlépe se tradičně vedlo Adamu Chloupkovi v H16A, velice blízko k zisku mistrovské výkonnostní třídy má v H18B Jirka Charvát, který zatím drží 5. místo.

Koncem června je také uzavřena první část Východočeského poháru, které se zúčastňuji především studenečtí žáci.

8. kolo Martinice v Krkonoších, mapa U hřbitova
D10C:	2. Natálie Jezdinská
D10N:	3. Veronika Šimůnková
D16C:	3. Kateřina Ducháčková
H16C:	1. Adam Chloupek
9. kolo Pastviny, mapa Pastviny
D10C:	2. Markéta Urbanová
H18C:	2. Michal Kučera
H45C:	1. Ivan Uvizl

Soutěž žáků je vyhodnocována samostatně na jaře i na podzim, soutěž dorostu, dospělých a veteránů je vyhodnocována jednou ročně.

Konečné pořadí žákovských kategorií:
D10C:	1. Markéta Urbanová	8. Natálie Jezdinská
D12C:	4. Kristýna Šemberová	12. Barbora Šimůnková
	9. Michaela Dubská	15. Jana Jiroutová
D14C:	5. Saša Čemeljuchová	16. Denisa Kadavá
	11. Karolína Tauchmanová	21. Simona Hamáčková
	12. Lucie Pacholíková
H10C:	22. Petr Jezdinský
H12C:	18. Aleš Kalenský
H14C:	22. Zdeněk Klíma	26. Petr Jezdinský

Soutěž družstev:
1. Spartak Rychnov nad Kněžnou	1203
2. OK99 Hradec Králové	1182
3. Lokomotiva Pardubice	1013
4. Sportovní klub Studenec A	805
22. Sportovní klub Studenec B	117

Průběžné pořadí dorostu, dospělých a veteránů:
D16C:	8. Kateřina Ducháčková	18. Daniela Hájková
	10. Vendula Kalenská
D18C:	12. Andrea Čechová	D21C:	59. Vendula Viková
D21D:	7. Kateřina Kalenská	H16C:	12. Tomáš Kučera
H21C:	39. Tomáš Chrást	H18C:	3. František Hladík
	73. Petr Junek		8. Jiří Charvát
H45C:	2. Ivan Uvizl		16. Martin Vik
	31. Petr Junek

Obdobně jako v roce 2007 (Skotsko), tak i v letošním roce nabídl SK Studenec pro své členy sportovní zájezd na mezinárodní vícedenní závody. Z bohaté nabídky jsme zúžili výběr na Itálii, Švýcarsko a Slovinsko, které nakonec dostalo přednost pro zajímavé terény v krasových závrtech.

Do Slovinska se vydalo celkem 19 členů a vedle závodní činnosti jsme se věnovali i poznávání zemí našich sousedů. Při cestě do Slovinska jsme se nejprve zastavili v alpském středisku Katschberg. Chlapci absolvovali výstup na vrchol (viz snímek z vrcholu), kde si nejprve s chutí vyhráli se sněhem a poté absolvovali sprintérský trénink v běhu za živým cílem, popravdě musíme říci, že svišti zcela jasně zvítězili a ještě na nás posměšně hvízdali. Další zastávkou bylo kouzelné jezero Bled, kde jsme se vykoupali a předvedli první část skokanských improvizací z opuštěné strážní věže.

V podvečer jsme již dorazili do městečka Logatec, a protože jsme byli mezi prvními, vybrali jsme si výhodné místo u horské bystřiny, která nám víceúčelově posloužila (chlazení potravin, stavba hrází a pozorování raků, užovek a další vodní havěti). Při pohledu za kemp jsme si vzpomněli na našeho známého Romana Koudelku, neboť zde byl vybudován moderní skokanský areál s můstky s keramickou stopou a umělou hmotou. Jako doma jsme se mohli cítit i proto, že o několik kilometrů jižněji se nacházela obec Studenec.

Následující den jsme vyrazili na první trénink a hned jsme zjistili, že popis většiny tratí bude velice jednoduchý, díra, jáma, prohlubeň, rokle, vyhloubenina, možná ještě propast, dutina, sluj, jeskyně, v horším případě otvor, skulina, škvíra. No prostě na mapě byla samá kolečka označující předchozí terénní útvary a k tomu pro zpestření oplůtky pod lehkým napětím. Pro zklidnění nám alespoň lesy nabízely spoustu různé vegetace na vápencovém podkladě, bohužel ty velké borůvky (vraní oko čtyřlisté, rulík zlomocný, kokořík vonný, krušina olšová) či červené bobulky (cesmína ostrolistá, zimolez obecný, lilek potměchuť) jsou prý jedlé jen jednou. Všichni si však nechali zajít chuť, neboť se těšili na snídaně a večeře připravované v klubovém stanu.

Veškeré etapy probíhaly v těžkých terénech a až na výjimky jsme se neztratili ani v lese, ani výsledkově. Nejlépe si vedl Adam Chloupek, který se stal celkovým vítězem kategorie H16 a v jednotlivých etapách získal jedno první, jedno druhé a dvě třetí místa. Pouhých šest sekund chybělo na 3. místo v této kategorii mapově výborně běhajícímu Štěpánu Kučerovi, obdobnou bramborovou medaili si veze za 4. místo i Marek Uvizl, který také v jedné etapě vystoupil na bronzový stupínek. Smůlu měla Kája Tauchmanová, která vyhrála 2. etapu, v té třetí se však po uklouznutí na srázku zranila a další etapy mohla absolvovat pouze procházkovým tempem. V nemistrovské kategorii obsadila Terezka Chrástová 2. místa, když zvítězila ve třech etapách.

A trochu statistiky:

B (10 závodnic):

1. Maria Gomboz (SSV Nelam, Rakousko)

2. Terezka Chrástová (nejlepší umístění v etapě 1. místo)

W12 (15 závodnic):

1. Soleno Droin (Orientation Sain, Francie)

11. Kája Tauchmanová (nejlepší umístění v etapě 1. místo)

W14 (15 závodnic):

1. Marie Procházková (Sokol Dobřichovice, Česká republika)

11. Lucka Pacholíková (nejlepší umístění v etapě 10. místo)

W16 (25 závodnic):

1. Anikka Kottonen (Lynx, Finsko)

15. Káťa Ducháčková (nejlepší umístění v etapě 14. místo)

18. Vendula Kalenská (nejlepší umístění v etapě 12. místo)

W21E (39 závodnic):

1. Celine Dodin (Orientation Hautes, Francie)

16. Martina Uvizlová (nejlepší umístění v etapě 6. místo)

W35 (24 závodnic):

1. Ursine Matys (Zelg, Švýcarsko)

19. Kateřina Kalenská (nejlepší umístění v etapě 17. místo)

M12 (10 závodníků):

1. Rafael Dobnik (Union Viktring, Rakousko)

6. Aleš Kalenský (nejlepší umístění v etapě 3. místo)

M16 (28 závodníků):

1. Adam Chloupek (SK Studenec, Česká republika)

4. Štěpán Kučera (nejlepší umístění v etapě 4. místo)

17. Tomáš Kučera (nejlepší umístění v etapě 10. místo)

M18 (28 závodníků):

1. Janis Tamusz (Mona Auseklis, Lotyšsko)

4. Marek Uvizl (nejlepší umístění v etapě 4. místo)

11. Jiří Charvát (nejlepší umístění v etapě 4. místo)

13. Michal Kučera (nejlepší umístění v etapě 4. místo)

M21A Long (45 závodníků)

1. Andrea Johansson (IFK Göteborg, Švédsko)

Tomáš Chrást (nejlepší umístění v etapě 20. místo)

M50 (45 závodníků)

1. Johny Junegaard (SK Tullinge, Švédsko)

13. Ivan Uvizl (nejlepší umístění v etapě 6. místo)

32. Petr Junek (nejlepší umístění v etapě 28. místo)

Po jednotlivých etapách bychom si odpočinek jistě zasloužili, ale příroda a okolí lákaly i k dalším výletům. Po krkolomných prašných serpentinách bez svodidel jsme se spustili k městečku Idria (rodiště českého architekta Vladimíra Karlíka) a k říčce Idrijec, ve které jsme postupně vyzkoušeli ledovou vodu i skoky z mostu. Zajímavostí bylo Divoké jezero o hloubce 160 m, ze kterého vytékala nejkratší evropská řeka Jezernice dlouhá pouhých 55 m. Navštívili jsme i jadranské pobřeží, nejprve slovinské Portorožje a při zpáteční cestě italské letovisko Grado. Koupel v moři zde byla spojena s dlouhou procházkou, neboť plavací hloubka začínal po 300 až 500 metrech. V mělké vodě jsme však viděli spoustu krabů, raků poustevníčků a dalších mořských živočichů. Neopomněli jsme ani návštěvu hlavního města Slovinska Lublaně včetně lublaňského hradu s vyhlídkovou věží.

Při zpáteční cestě došlo i na poslední zásoby potravin, protože hlad je nejlepším kuchařem a po téměř 2500 najetých kilometrech jsme se svítáním vrátili zpět do Studence.

Lehká atletika

Studenečtí závodníci startují v soutěžích družstev za Sokol Nová Paka nebo AC Syner Turnov a někteří z nich v individuálních závodech reprezentují atletický oddíl při SK Studenec.

V letošní sezóně mají za sebou již starty na krajských přeborech Libereckého kraje (Mladá Boleslav, Jičín, Turnov) a přivezli si několik medailí. Přeborníkem Libereckého kraje mladších žáků se stal Zdeněk Klíma v běhu na 1500 m, stříbrné medaile přidali Kristýna Šemberová v běhu na 800 m a Sebastián Hájek v skoku do dálky. Dvě stříbrné medaile získal i Marek Uvizl v běhu na 1500 m a 3000 m.

Zatím největším úspěchem studeneckých závodníků byla účast na celostátní Olympiádě dětí a mládeže, která proběhla koncem června v Táboře. Královéhradecký kraj reprezentovala jako závodnice Sokola Nová Paka Jana Šimáčková (na snímku po doběhu finále), která startovala v běhu na 60 m. V rozbězích zaběhla výborný čas 8,31 a probojovala se do finále, kde skončila na 8. místě. Jako závodník SK Studenec reprezentoval Liberecký kraj Zdeněk Klíma (na snímku při rozběhu na 800 m), který si zaběhl v rozběhu na 800 m osobní rekord 2:29, ale na postup do finále tento čas nestačil. Do finále se naopak probojoval jako člen štafety Libereckého kraje na 4×60 m.

PaedDr. Petr Junek

Školní sportovní klub

Závěrečným závodem lehkoatletické sezóny žactva jsou Dětské olympijské hry, které jsou zároveň okresním přeborem základních škol a víceletých gymnázií mezi jednotlivci. Konaly se koncem června tradičně v Turnově a studenečtí závodníci se v silné konkurenci městských škol neztratili. Tituly okresních přeborníků si přivezli naši reprezentanti na Olympijských hrách mládeže Jana Šimáčková, která zvítězila vynikajícím časem 8,2 ve finále na 60 m, a Zdeněk Klíma, který nenašel přemožitele ve finále na 800 m. Další medaili přidala Jana Šimáčková ve skoku do dálky.

Vynikající závod také zaběhl Štěpán Kučera v běhu na 1500 m, v závěrečném finiši nestačil na fyzicky zdatnější soupeře, ale i tak vybojoval vynikající 4. místo a přepsal školní rekord Tomáše Kloučka časem 4:57,4. Na 4. místě zůstala také Kristýna Šemberová v běhu na 800 m a štafeta mladších žáků na 4×60 m (Roháč, Klíma, Nosek, Hájek).

Tři studenečtí závodníci se také probojovali do krajského finále trojboje všestrannosti. Tereza Jandurová vybojovala 3. místo, hned o stupínek za ní skončila po nemoci závodící Renata Trejbalová. Na 3. místě skončil i Petr Jezdinský, který vyhrál sprint i dálku, ale slabší výkon v míčku ho připravil o celkové prvenství.

Uplynulý školní rok 2008/2009 lze hodnotit jako rok úspěšný, neboť jsme se probojovali do jednoho celostátního finále (orientační běh), získali dva krajské přebornické tituly a několik medailí z krajských přeborů a ještě úspěšnější jsme byli v rámci okresních přeborů. Poděkování za tyto výsledky patří především závodníkům samotným, za sportovní přípravu sportovním klubům a za organizaci závodů pedagogům ZŠ Studenec.

PaedDr. Petr Junek

Orel Studenec

Stolní tenis

Muži „A“

První družstvo mužů na podzim 2008 vstoupilo do krajského přeboru druhé třídy. Cíl byl jednoduchý. Pokusit se účinkování v soutěži udržet. Podzimní část trvající od 5. října do 6. prosince se vcelku vydařila. Vytvořili jsme si dobrý předpoklad k záchraně. Měli jsme na kontě tři vítězství a jednu zbytečnou remízu. Byli jsme sice jedenáctí, ale kdybychom měli o bod více (to byla ta zbytečná remíza), tak jsme přezimovali na krásném šestém místě. Závěr tabulky byl tudíž velmi vyrovnaný.

První jarní dvojkolo jsme opět začali dobře. Po očekávané prohře s Novým Borem C jsme zvítězili v Mimoni a vše bylo nadějné a šlo dle plánu. Začátkem února 2009 jsme v domácím prostředí nastoupili proti družstvu Sokola Turnov C. Vítězství by nás velmi přiblížilo k záchraně. Zápas jsme začali velmi dobře. Vedli jsme již 5:1. Ovšem potom se vývoj zápasu obrátil. Nedotáhli jsme do konce další dva nebo tři téměř vyhraná utkání a celkové skóre se uzavřelo na 8:10 v náš neprospěch. Tato smolná porážka pak z našeho pohledu neblaze ovlivnila další učinkování v soutěži. Měli jsme doma ještě další družstva, která byla k poražení, avšak obě utkání skončila remízou 9:9 (Lomnice nad Popelkou C a Jablonec nad Nisou E). Nakonec se vše muselo vyřešit až v posledním domácím utkáním s Tanvaldem B s výsledkem 10:8 v náš prospěch. Soutěž jsme ukončili s výsledkem 5× vítězství, 3× remíza, 14× porážka. Bylo z toho jedenácté, předposlední místo s tím, že o záchraně v soutěži rozhodne tzv. baráž s jedním z přeborníků čtyř okresů Libereckého kraje.

Bylo nám vylosováno družstvo z Jiřetína. Barážová utkání se měla odehrát předposlední a poslední sobotu v květnu, což je naprosto nepingpongový termín. Byli jsme však připraveni ještě se dát dohromady a bojovat. Družstvo z Jiřetína však vzhledem k pozdnímu termínu baráže a jiným aktivitám jejich hráčů z baráže odstoupilo. Tak se anabáze započatá 5. října 2008 utkáním ve 110 kilometrů vzdáleném Novém Boru skončila z našeho pohledu úspěšně. V družstvu nastupovali a nejvíce utkání odehrála trojice Jiří Hrubý, Zdeněk Kobrle, Jan Kuřík starší. Dalšími hráči, kteří odehráli alespoň jedno utkání, byli Josef Jebavý, Jiří Šír, Jan Vancl, Jakub Hylmar a Jan Kuřík mladší a na tzv. střídavý start hrající Kamil Beneš ze Železného Brodu.

Ve Studenci se na této úrovni ještě nikdy stolní tenis nehrál. Myslím proto, že udržení v soutěži je úspěchem. Je pouze škoda, že se tak nestalo ve vlastní soutěži, když možnosti a i schopnosti by k tomu nakonec byly. To, že jsme nakonec skončili v baráži, jsme si přivodili vlastními chybami. Příští ročník soutěže bude náročný z toho pohledu, že hráč Jiří Hrubý od nás odchází do Sokola Jablonec nad Jizerou a nemáme za něho adekvátní náhradu. Do soutěže jsme se přesto přihlásili a uvidíme, jak to vše nakonec dopadne.

Muži „B“, „C“

Další dvě družstva mužů bojovala v okresním přeboru druhé třídy. Družstvo B postoupilo mezi první osmičku, kde skončilo sedmé. Družstvo C ve druhé osmičce skončilo třetí od konce. Oba výsledky bereme jako průměrné. Družstvo B hrálo nejčastěji v sestavě Jan Vancl, Leoš Zahradník, Jiří Šír a Josef Tichý s mírnou výpomocí Martina Hylmara. Družstvo C tvořila mládež – Matěj Kuřík, Martin Šimáček, Jan Kuřík, Martin Kuřík, Jan Pacholík, Jakub Hylmar a Filip Kuřík.

Mládež

Mládežnické kategorie obsazovali jmenovaní hráči družstva C. V okresním přeboru družstev skončili druzí za vedoucím Turnovem. Dále se účastnili některých okresních a krajských turnajů. Za zmínku stojí třetí vítězství v řadě na okresních přeborech mladších žáků pro Jana Kuříka mladšího. Tento hráč byl také velmi úspěšný v rámci kraje. Na krajských přeborech v Liberci byl třetí a stejnou pozici uhájil i v celkovém bodování za celou sezonu. Dva z krajských turnajů se mu podařilo vyhrát. Martin Kuřík skončil v celkovém bodování mladších žáků v rámci kraje šestý a Jakub Hylmar devátý. Jan Pacholík byl v kategorii starších žáků sám, a proto se účastnil turnajů minimálně. Dorostenci Matěj Kuřík a Martin Šimáček se účastnili turnajů jen sporadicky a ve velmi silné konkurenci se nijak výrazněji ani nemohli prosadit.

Orlové na Velehradě

U příležitosti stého výročí založení Orla a šedesátého výročí vzniku Katolického týdeníku (dříve Katolických novin) byl pořádán turnaj ve stolním tenise pod názvem „Propinkejte se na Velehrad“. Akce se zúčastnilo téměř čtyřicet družstev z celé České republiky, hlavně pak z Moravy. Našemu družstvu ve složení Leoš Zahradník, Jan Vancl, Jan Kuřík starší se podařilo vyhrát kvalifikační turnaj a postoupit do finálové části, která se konala v rámci Dnů lidí dobré vůle na Velehradě v sobotu 4. července za účasti dvanácti družstev. Na Velehrad jsme odjeli posíleni ještě o nehrajícího kapitána Josefa Tichého. Hrálo se ve velmi specifických podmínkách. Tři stoly byly postaveny ve velikém stanu s asfaltovou podlahou a dva stoly byly v místní základní škole. Nám bylo přisouzeno hrát v onom stanu a bylo to velmi zajímavé. Občas foukl vítr a bylo pěkné teplíčko. No nicméně podmínky byly pro všechny stejné. Družstva byla rozdělena do čtyř skupin po třech. Našimi soupeři byly moravští Orlové z Ostrožské Nové Vsi a Silůvek u Brna. Oba soupeři byli velmi kvalitní. Podařilo se nám uhrát jediné vítězství, o které se zasloužil Jenda Vancl. Ze skupiny postupoval do dalších bojů pouze vítěz, kterým se stali Orlové ze Silůvek. Turnaj tak pro nás skončil. Měli jsme tedy čas prohlédnout si Velehrad včetně nádherné Baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, klenot moravského baroka. Prošli jsme množstvím zajímavých stánků, ochutnali některá piva a pita, viděli zblízka několik politiků zasedajících v naší předposlední i současné vládě. Atmosféra poutního Velehradu byla velmi krásná. Ač jsme v turnaji neuspěli, obdarovali organizátoři každého hráče drobným dárkem. Myslím, že jsme se spokojeni vraceli v podvečer domů.

Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na zdárném průběhu sezony 2008–2009 podíleli a těším se, že alespoň důstojně odehrajeme i sezonu nastávající.

JUDr. Jan Kuřík

Soustředění stolních tenistů

Ve dnech 4.–8. 8. 2009 proběhlo ve Studenci soustředění družstva žáků stolních tenistů Orel Studenec. Vzhledem k tomu, že sokolovna byla v tomto termínu obsazena, soustředění se konalo v prostorách Základní školy Studenec. Do prázdných tříd byly přestěhovány stoly a k rozcvičkám sloužila chodba. Žáci se zde cítili doslova jako „doma“. Pod vedením zkušeného trenéra Mirka Beneše se soustředění zúčastnili: Jan Kuřík ml., Martin Kuřík, Matěj Kuřík, Jan Pacholík, Markétka Urbanová, Martin Šimáček ml. a Jana Šimáčková. Organizace soustředění se ujal předseda oddílu Jan Kuřík.

Soustředění se konalo již třetím rokem a dle reakcí zúčastněných se opět vydařilo. Tréninky probíhaly od 9.30 do 18 hodin s polední přestávkou s obědem v restauraci Na Špici. Kromě nácviku jednotlivých úderů a herních situací byly součástí další aktivity, např. sledování hry špičkových hráčů na videu nebo fotbálek na orelském hřišti.

Trenér M. Beneš v současnosti trénuje mládež v El Niňo Praha, našem nejlepším extraligovém klubu. V minulosti trénoval i takové borce jako jsou Orlowski, Panský, Hrachová a další reprezentanti. Naši žáci se tak mohli seznámit s tím, jak trénují profesionálové a nahlédnout do světa „velkého stolního tenisu“.

Na závěr se konal již tradiční táborák. Věříme, že soustředění dobře připravilo naše nejmladší hráče na nadcházející sezónu, ve které se počítá s jejich účastí v soutěži mužů v OP I.

Ing. Martin Šimáček

Volejbal

Přípravy na novou sezónu jsou v plném proudu

Všechny naše týmy se připravují na novou sezónu.

V soutěži minižákyň budeme mít letos 2 týmy. Soutěž doznala několika změn. Bude se hrát pouze ve 3 hráčkách a bude menší hřiště (6 × 6 m). Soupeřkami našich děvčat budou v základní skupině 2 týmy Jilemnice a béčko Rtyně. Po podzimní části postoupí první dvě družstva do finálové skupiny o 1.–6. místo v kraji, další týmy budou bojovat o 7.–15. místo.

Juniorky budou letos hrát ve společné soutěži s kadetkami, kde je čeká 6 soupeřů.

Ženy „B“ budou hrát 2. třídu krajského přeboru, kde startuje celkem 7 družstev a ženy „A“ budou opět hrát 1. třídu kraj, kterou získaly od družstva Malšovic, které do 1. třídy nechtělo.

Program naší jednoty
29. 8.	8:00	mixy	turnaj smíšených družstev ve volejbalu
30. 8.	10:00	ženy	Orel Studenec „B“ – Sokol Dřevěnice
6. 9.	10:00	ženy	Orel Studenec „B“ – TJ Lánov
13. 9.	9:00	minižákyně	1. mistrovský turnaj ve Studenci
13. 9.	10:00	ženy	TJ Harant Pecka – Orel Studenec „B“
20. 9.	9:00	minižákyně	2. mistrovský turnaj v Jilemnici
20. 9.	10:00	ženy	Orel Studenec „B“ – TJ Baník Žacléř
26. 9.	10:00	ženy	TJ Jičín – Orel Studenec „B“
27. 9.	9:00	mini	3. mistrovský turnaj ve Studenci?
27. 9.	10:00	ženy	Orel Studenec „B“ – Jiskra Hořice
10. 10.	10:00	ženy	Orel Studenec „A“ – Sokol Hradec Králové
11. 10.	10:00	juniorky	Orel Studenec – Réma Rychnov n/K
17. 10.	9:00	ženy	TJ Červený Kostelec „A“ – Orel Studenec „A“
24. 10.	10:00	juniorky	TJ Malšovice – Orel Studenec
24. 10.	10:00	ženy	Orel Studenec „A“ – Sokol Zbečník
31. 10.	10:00	ženy	Orel Studenec „A“ – Sokol Staré Město
7. 11.	10:00	ženy	TJ Jilemnice – Orel Studenec „A“
8. 11.	10:00	juniorky	Orel Studenec – TJ Jilemnice
14. 11.	10:00	ženy	Orel Studenec „A“ – VK Hronov „A“
15. 11.	10:00	juniorky	TJ Loko Trutnov – Orel Studenec
21. 11.	9:00	ženy	SK Rubena Náchod „A“ – Orel Studenec „A“
28. 11.	10:00	ženy	Orel Studenec „A“ – TJ Lokomotiva Trutnov
28. 11.	9:00	všichni	župní kvalifikační turnaj ve stolním tenisu ve Studenci
29. 11.	10:00	juniorky	Orel Studenec – Třebechovice p/O
5. 12.	10:00	ženy	Slavia Hradec Králové „B“ – Orel Studenec „A“
13. 12.	10:00	juniorky	Slavia Hradec Králové „B“ – Orel Studenec

Dovolená, když máte cukrovku?

Každý se těší na dovolenou – únik a odpočinek od pracovních a každodenních starostí. V první chvíli Vás může popadnout obava, že jako diabetik si nemůžete dovolit někam odjet, obzvláště jste-li léčeni inzulínem.

Můžete! Každému diabetikovi odpočinek jedině prospěje. Jen musíte pečlivěji myslet na to, co je nutné zařídit, než opustíte domov a co si s sebou musíte přibalit, ať již jenom na víkend, nebo na delší dovolenou.

Zahraniční dovolená:

• opatrně s volbou země, obzvláště s exotickými krajinami (ne všude je dostatečně odborná péče v dosahu)
• očkování před odjezdem, pokud jsou nutná
• celá sada glukometru (glukometr, rezervní testovací proužky, rezervní baterie, lancety)
• ověřte si, zda Vaše cestovní zdravotní pojištění kryje léky a lékařský zásah spojený s komplikacemi diabetu
• mějte s sebou veškeré svoje pravidelně užívané léky, pozor na možnosti uchovávání inzulínu. Mějte jej u sebe v letadle v příručním zavazadle. (V zavazadlovém prostoru letadla je teplota výrazně pod bodem mrazu – inzulín nesmí zmrznout! Stejně tak nesmí být vystaven vysokým teplotám, proto je vhodné vybavit se k moři speciálním chladicím pouzdrem.)
• mějte s sebou cizojazyčnou kartičku s upozorněním, že jste diabetik
• nezapomeňte seznam léků, které pravidelně užíváte, jméno a telefonní kontakt na Vašeho diabetologa
• poraďte se s lékařem, jak řešit případný časový posun v místě destinace
• vezměte si s sebou po poradě s diabetologem léky pro zvládnutí průjmu, zvracení
• v místě destinace si ověřte dostupnost lékařské pomoci

Domácí dovolená:

• glukometr s rezervním příslušenstvím
• veškeré pravidelně užívané léky
• kartičku s upozorněním, že jste diabetik, seznam užívaných léků a jméno s kontaktem na Vašeho diabetologa
• ověřte si dostupnost lékařské pomoci

zdroj: www.mte.cz

Dia zmrzlina z jahod – sladká nesladká zmrzlina se stévií

300 g jahod, 70 g sušeného sojového nápoje s příchutí vanilky, 30–40 ml silnějšího výluhu ze stévie.

Postup: Očištěné čerstvé nebo mražené jahody rozmixujeme, přidáme sušený sojový nápoj s příchutí vanilky a 30 ml sladkého výluhu ze stévie.

Ledový krém dáme do tvořítek na led a vložíme do mrazničky. Před podáváním zmrzlinu nahřejeme z druhé strany pod teplou vodou a vyklopím jahodové kostky do pohárů.

Poznámky: Silný výluh se připravuje z 1 lžíce sušené natě, která je již v sypké podrcené konzistenci, ale není to prášek. Zalije se vroucí vodou v množství asi 80–100 ml. Necháme vylouhovat maximálně 3–4 minuty. Pak čaj scedíme. Vznikne výluh, který má barvu silného čaje. Stevii zakoupíte sušenou v prodejnách zdravé výživy či jako živou rostlinku v zahradnictví.

zdroj: www.cukrovkar.cz