a nejniternější pospolitost

Vánoční svátky v "našich" horách

Ve chvíli, kdy píšu tyto řádky, panuje venku listopad s počasím ve stylu Rákosníčkova: "Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet .," ale pomalu se k nám vkrádají dny, v nichž je přímo hmatatelně cítit budoucí sníh. Sníh. Jiskřivý tanec miliónů vloček, radost pro děti, lyžaře a milovníky přírody, starost pro domovníky a lidi na cestách. Ale ať už je váš vztah k té bílé nádheře jakýkoliv, všichni si s pojmem sníh jistě neomylně spojíte i jedny svátky. Bylo toho o nich napsáno už hodně. Přicházejí spolehlivě, každoročně a přesně už po několik staletí a jejich slavení je na mnoha místech světa prodchnuto zvláštní atmosférou. Snad k žádnému období roku se neváže tolik pověr, mýtu a zvyků jako právě k době Vánoc. Krkonošská oblast a její obyvatelé jich vytvořili, dodržovali, měnili a zapomínali neuvěřitelnou spoustu. Pravda, většina z nich až nebezpečně připomíná pohanskou minulost celého našeho národa, zavání vírou v duchy, kulty jednotlivých božstev a dokazuje temno, které bylo v lidech udržováno, ale přes všechny tyto kontrasty s křesťanskou podstatou celých svátků jsou právě tyto tradice důležitým ukazatelem života našich předků a určitě stojí za zmínku. Mnoho z nich už žije jen ve starých kronikách, mnoho jich je zapomenuto docela. Přijměte tedy prosím mou pozvánku do jedné typické krkonošské vísky, přesně takové, jak si ji představujete. Odložte zidealizovaný pohleda vítejte při přípravách a slavení jediných svátků opravdové hojnosti, které zdejší chudoba dovolovala.

To, že krkonošský kraj je odpradávna chudý, drsný a místy až nehostinný, určitě nemusím připomínat. Hory, lesy, chudá kamenitá políčka, všudypřítomné svahy, velké vzdálenosti mezi osadami a v zimě často naprostá izolace. Taková krajina vyžaduje obyvatele stejně tvrdé jako je sama. Snad i proto, že lopoty bylo za celý rok až moc, slavili tu lidé své svátky intenzivněji. Bez sentimentu, opravdově a v radosti. Přípravy na Vánoce probíhaly kvůli sněhu už od října, kdy se na rokytnické pouti sháněly nejnutnější zásoby na zimu. Když počasí dovolilo, scházelo se celé širé okolí na předvánočních trzích v Jilemnici. Mikulášský a Barborský trh nabízely všechno, co jste mohli na svátky potřebovat. Perníky a pečivo z Poniklé , "bačky" z Vysokého, střevíce od ševcovských mistrů z Paky, svíčky, metly, ozdoby ze skla a papíru, figurky do betlémů .Stejně důležitou přípravou jako je tato materiální, byla i příprava duševní. Advent . Horalé ho trávili v pokoře, v půstu, bez zábav a v očekávání. Adventní věnec byl v naší oblasti stejně jako ozdobený stromek znám až v pozdějších dobách.

Podobně jako dnes obcházel v den svého svátku chalupy Mikuláš se svou družinou. Rozděloval drobné dárky, napomínal, případně trestal neposluchy. Na mnoha místech obcházela domy osobně i sv.Barbora. Celá v bílém, obličej skrytý v závoji, v jedné ruce košík či šátek plný jablk a ořechů, v druhé pak metlu. Na ostatních místech nadílela za okna a dveře chalup uprostřed noci.

Advent se chýlí ke konci. Dlouho očekávaný den konečně nastává. Je předvečer Štědrého dne a v chaloupkách se obřadně staví betlémy. Ke každé figurce zná nejstarší z rodiny příběh, koledu nebo alespoň říkanku. Stavění kulis i postaviček má svůj neměnný řád. Všechny postavy nesou znaky kraje, z kterého vyšly. Stejně tak tomu je i u nejznámějšího krkonošského betléma, který je dnes možné vidět v jilemnickém muzeu. Jeho tvůrce, pan Jáchym Metelka, tu chtěl zobrazit místní zvyky, kroje, architekturu a běžný život na horách a v podhůří. Pracoval na svém díle od 70. let 19. století a dokončil jej během 30 let. Za tuto dobu sem kromě všech kulis a strojků nashromáždil i 350 figur, z nichž 147 se hýbe. Betlém je to na místní poměry opravdu unikátní, i když je pravdou, že v této době nesměly jesličky chybět v žádné horské chalupě.

Ráno se vstávalo časně a už od svítání bylo plno práce. V tomto dni se totiž podle starých pověr zajišťovala úroda a počasí na celý příští rok, zažehnávaly se nemoci, věštila se budoucnost, zjišťovala se úmrtí, narození, svatby a rozepře, zaříkávala se voda a stromy . Lidé se celý den postili, ale zvířata musela dostat svou sváteční výslužku už časně ráno. Hovězí dobytek byl podarováván pohankovou kaší, větvičkou routy a třemi ječnými klasy. Koně dostávali štědrovnici s medem a kousek "vopichu" či petrželové natě, drůbež tolik druhů obilí, kolik bylo na sýpce, a hrst hrachu, kohouti, kačeři a houseři byli navíc poděleni česnekem. Koza, často jediná živitelka rodiny, byla pro toto své výsadní postavení podarována vším, co ten den jedl hospodář a jeho rodina. Zvířata se stávala právoplatnými členy domácnosti. Nezapomínalo se ani na psy, kteří byli po vydatné večeři vystrkováni zadkem napřed z okna ven, aby celý rok spolehlivě chránili dům a jeho obyvatele.

Hospodář musel po celý den pečlivě pozorovat počasí. Z klidného a mrazivého se usuzovalo na bohatou úrodu "sralek a padaučat" (švestek a jablek) , udeřila-li "futeř"(vánice), vyhazovaly hospodyně ze zápraží do větru hrsti krup, aby měly celý rok z čeho vařit dětem kaši a aby byl krov chalupy chráněn před vichřicí. Hospodyně také musely neustále odbíhat od pečení štědrovnic a utírat si ruce zamazané od těsta do kůry stromů, aby je ochránily před zmrznutím. Tím ovšem povinnosti paní domu zdaleka nekončily. Pekla "sejráky", koláče s kozím sýrem, "křehtíky", "štrúdl", vařila a činila většinu příprav. Večer přichystala vše potřebné na stůl, protože od večeře nemohla vstávat, aby jí nezanášely slepice.

Slavnostní večeře, vrchol celého dne, začínala po východu první hvězdy, kdy se celá rodina shromáždila u stolu. Otec pronesl modlitbu na poděkování za celý rok, někde ještě přečetl kapitoly z evangelia o narození Krista. Poté si všichni popřáli šťastné svátky a usedli ke stolu. Samotná večeře byla na zdejší chudé poměry nezvykle bohatá. Její složení se lišilo podle oblasti, ale všeobecně se věřilo, že čím víc chodů, tím víc mandelů na poli. Nikde nesměl na stole chybět hubovec, hubník či hubanec. Vařila se houbová nebo hrachová polévka, mnohde kyselo. Dále pak například červené zelí na ochranu před zimnicí, knedlíky, aby rodina byla stále sytá . Pod ubrus se schovávala peněženka, aby se rodiny držely peníze, a na ubrus se pokládalo několik zrnek jalovce proti moru. Po hlavním jídle následoval čaj, většinou s rumem, pečivo a ovoce. Jablka a ořechy měly svou roli i v tradicích. Hvězdička uprostřed jablka znamenala štěstí, křížek opak. Někde znamenal i smrt. Každý si také rozlouskl ořech a každému u stolu dal část. Věřilo se, že v případě zabloudění si člověk vzpomene, s kým a kde jedl této noci ořechy , a to ho zavede domů. Už téměř zapomenutý je i zvyk s cibulí, kdy se z ní vydlabalo 12 mističek, které se naplnilysolí. Druhý den se sledovalo vlhko v té které misce a usuzovalo se na mokré a suché měsíce následujícího roku. Po večeři vycházely dívky ven ke studni, vhodily do ní kus vánočky nebo jiného pečiva, jablko a ořech. Poté pronesly staré říkání: "Studničko, studničko, nesu ti štědrého nadělení, abys nám dobrou vodičku dávala." Co zbylo od večeře zahrabávalo se pod stromy, aby z toho na jaře mohla vyrůst bylina proti psotníku. Ještě dnes jsou v mnoha rodinách známé tehdy velmi populární zvyky spojené s vdáváním. Kandidátky na brzké vybytí z domu sedaly o této noci na podlahu a rychlým pohybem vykopávaly své dřeváky přes hlavu. Směřovala-li špička ke dveřím, děvče mělo toho roku najít cestu za ženichem. Obrácený směr boty znamenal, že ze svatby toho roku nic nebude, a konečně obrátil-li se dřevák podrážkou vzhůru, ukazovalo to na staropanenství. Další způsoby zjištění budoucí svatby byly také zajímavé. Dívka šla potmě do dřevníku a přinesla náruč polínek. Byl-li jich sudý počet, měla se do roka vdát. Za stejným účelem se loupala jablka. Jedním řezem oloupaná slupka, hozená na zem přes hlavu, ukázala svým tvarem počáteční písmeno jména budoucího ženicha. Soubor těchto veledůležitých ukazatelů budoucnosti uzavíralo ono známé klepání plotem či bezem. V tomto případě oznamoval štěkot psa místo, kde budoucí ženich žije. Tyto tradice ovšem nebyly jediné, a tak se čas mezi večeří a půlnocí, kdy začínala mše, vždy hravě vyplnil.

Na sv.Štěpána se pravidelně pořádaly taneční zábavy, mnohdy nejlepší z celého roku. S tímto dnem je také spojena koleda. Jejím původním cílem bylo přinést do domu štěstí a popřát mnoho zdaru do dalšího roku. Někde koledy probíhaly až do 6.ledna, kdy se slaví svátek Tří králů. V tento den psali koledníci na veřeje domů ona tři známá písmena K+M+B, která jsou mylně vykládána jako domnělá jména tří králů. Ve skutečnosti se jedná o počátečnípísmena slov latinské věty, která se do čeština překládá: Kristus ať žehná tomuto domu! Nápis se doplňoval letopočtem.

Naše Vánoce už tolik zvyků nemají, ale myslím si, že v tradicích smysl Vánoc rozhodně není. Cítím, že se pravá podstata Vánoc začíná pomalu vytrácet a na mnoha místech už má s oslavou narození Krista máloco společného. O tomhle se ale všeobecně nedá moc dobře uvažovat, protože je věcí každého, co od Vánoc očekává, a jak je chce prožít.

Sama za sebe Vám chci k těm letošním popřát hojnost porozumění, přátelství, pokoje do srdce i mysli a uzdravení všech vztahů, které bolí. Takže POŽEHNANÉ VÁNOCE ! jir

O postupu prací na akcích plánovaných v rozpočtu, jste byli průběžně informováni. Protože se objevily nepředpokládané komplikace okolo pozemků cest, došlo k tomu, že most v Zálesní Lhotě budeme stavět až na jaře, problém je i s cestou okolo školy a u Jiranových. Když byly všechny papíry, nenašla se firma, která by je do zimy stihla dokončit. Budou tedy započaty v listopadu a dokončeny jako první jarní akce příštího roku. Jinak jste si jistě všimli, že u hřbitovů jak ve Studenci, tak i ve Lhotě, kde jsou instalována světla na márnici, je konečně vidět na cestu. Ve Studenci prohlédlo i celé okolí kostela s novým osvětlením a dlažbou. Byl opraven i pomník obětavéhostudeneckého kněze P.Jirounka u kostelní zdi a chtěla bych poděkovat radnímu Aloisu Kuříkovi za celoroční údržbu hřbitova. Je to na hřbitově vidět. Na příští rok plánujeme generální opravu zdi, výměnu vrat a zásadní úpravu zeleně na hřbitově a urnovém háji. V příštím Zpravodaji by měly být zveřejněny už výtvarné návrhy umístění pomníku padlých a úpravy plochy po pomníku TGM.

V perfektní kvalitě byla rekonstruována všechna sociální zařízení a rozvody vody ve staré části Základní školy, v Mateřské škole v Zálesní Lhotě byla vyměněna svítidla za zářivková a postaveno nové pískoviště. Kanceláře a malá zasedačka Obecního úřadu byly zjara vymalovány a jejich stropy odizolovány proti úniku tepla. Na této akci se, včetně úklidu, podílel hlavně pan Šembera, který byl zaměstnán na obci na civilní službě. Vzhledem k tomu, že se malovalo za provozu, byla jeho pomoc k nezaplacení.

Letos byly na úrovni pravidelně poklízeny obecní travnaté plochy jak ve Studenci, tak v Zálesní Lhotě. Obec zaměstnala na veřejně prospěšné práci i jednoho odsouzeného z naší obce. Ve Studenci jsme opravili sochu sv. Jana Nepomuckého a pracuje se na restaurování kříže u kostela ve Studenci a sochy sv. Jana Nepomuckého v Zálesní Lhotě. Byly upraveny kapličky sv. Starosty a Panny Marie a kaplička u Přibylových a Čedíkových v Zálesní Lhotě. Tady bych ráda poděkovala za odstranění plechové kůlny o úpravu kapličky i jejího okolí panu Josefu Víznerovi ze Lhoty. Opravy ostatních kapliček se ujal Zdeněk Tauchman a kapličky jenom září. Křížek na kapličku sv. Starosty vyrobil a instaloval Bohouš Zaplatílek. Děkujeme.

K těmto akcím lze přiřadit také opravu pomníku padlých v Zálesní Lhotě a úpravu prostranství okolo něj. Obě desky na severní stranu vyrobila firma Lukeš Vrchlabí , která provedla i opravu a konzervaci pískovce pomníku. V Zálesní Lhotě byla přestěhována telefonní budka, protože jejím umístěním velmi trpěl vstup do Mateřské školy. Ten byl opraven a nově natřen. Na jaře byla prořezána lipová alej u kostela v Zálesní Lhotě a letos nám kvetla, jako už dávno ne. Stromům to evidentně prospělo. Horší je to s našimi kaštany. Jsou, jako v téměř celé Evropě, napadeny klíněnkou jírovcovou. JEDINOU MOŽNOSTÍ, JAK SE JÍ ZBAVIT, JE PRAVIDELNÉ HRABÁNÍ LISTÍ A JEHO PÁLENÍ A NÁSLEDNÝ POSTŘIK KMENŮ A VĚTVÍ.

Problémem, který se řešil v tomto roce, byla správa a údržba vodovodu. 30.10.2000 proběhlo výběrové řízení na správu a jako nový správce byl vybrán pan Petr Hanuš z Jilemnice, který již v oboru pracuje více jak 14 let. Správy se ujme 1.1.2000.

Podařilo se nám s Petrem Junkem a Václavem Stránským napsat publikaci k roku 2000. Bude, doufejme, v prodeji v půli prosince. Protože je její rozsah poněkud větší , než jsme předpokládali, bude její cena do 250,-Kč a bude se prodávat ve Studenci na OÚ a v Zálesní Lhotě u paní Bohušky Přibylové. Bude mít 250 stran formátu A4 , bude na křídovém papíře a vázána v pevných omyvatelných deskách. Doufáme, že se Vám bude líbit. Pokud budete mít nějaké výhrady, promiňte nám to, ale každá kniha je dílem do jisté míry subjektivním a my nejsme žádní spisovatelé. Chtěli jsme jen, aby obec měla trvalou památku na konec tisíciletí.

Letos proběhlo i několik úspěšných společenských akcí, zábav a plesů , které pořádaly naše spolky i obec. Velký úspěch měl letošní pořad ke Svátku matek se skupinou "Bejvávalo" z Vrchlabí, líbila se i Slavnost smíření v Zálesní Lhotě. Dokonce jsme se objevili 2x na ČT 1 a to 23.9. ve Zpravodajství a 5.11. v pořadu Cesty víry byla reportáž ze slavnosti smíření ve Lhotě zařazena do medailonku P.Antona Otteho, představitele Ackermanngemeinde v Praze.

Mezi sportovní kluby bylo rozděleno 200.000,-Kč na jejich práci s mládeží. Byla vyčerpána i dotace na zateplení a obměnu topení pro domácnosti, byly poskytnuty dvě půjčky z fondu rozvoje bydlení. Díky farnímu společenství i příspěvku obce byla dokončena oprava fasády kostela a oplechování střechy presbytáře , sakristie a říms ve Studenci. Sokolu byla poskytnuta půjčka na instalaci kotle na ELTO v Sokolovně, čímž se vyčistí ovzduší okolo školy i u rodinných domků na Pateru. Zde bude kazit ovzduší už jen firma Delta.

Ve škole byla zprovozněno propojení Internetem na každém počítači v učebně a od října zde probíhají kursy pro pracovníky veřejné správy v rámci Školy obnovy venkova. V rámci tohoto projektu byl uspořádán zájezd do Saska pro starosty čtyř sousedních okresů a mimo Internetové kursy i dvoudenní seminář o venkovské turistice. Ostatní semináře školy se konaly mimo Studenec v okolních okresech.

Sborům dobrovolných hasičů bych chtěla poděkovat za práci, kterou pravidelně věnují údržbě své značně zastaralé techniky a studenecké zásahové jednotce za obětavou práci při výjezdech, kterých každoročně přibývá. K jejímu vybavení přibyla zakoupená elektrocentrála. Tu bude možno využít i mimo aktivity zásahové jednotky pro potřeby obce. Mysliveckým sdružením a rybářům za péči o zvěř v našich honitbách a ryby v rybnících , lhoteckým myslivcům za společenské aktivity v obci. Za totéž děkuji i členům Sokola ve Lhotě, který si dal konečně do pořádku i registraci své členské základny. Všem studeneckým sportovním klubům děkuji za obětavou práci s mládeží a dobrou reprezentaci naší obce. Dozvěděla jsem se, že vznikl další, a to Klub střelců pod vedením pana Petra Jandy.

Zjara byly dokáceny jasany okolo silnice II. třídy a částečně i III. třídy a odstraněny pařezy. Pomalu jsme si na ten nový pohled zvykli. Naší představou je, že časem na jejich místo přijdou třeba jeřáby, které nedorůstají takové výšky, ale bude nutno počkat, až bude vozovka rekonstruována, protože šíří neodpovídá normě pro silnici II. třídy. V místě parkoviště u Trojicezasázeli Tauchmanovi a Albrechtovi několik řad smrků, které, až povyrostou, budou dobrou zvukovou barierou. V rámci úprav okolí kostela bylo několik stromků zasazeno i tam. Letos jsme naposled obdrželi dotaci na nově založený les, je to již 5 let, co na dva nové hektary lesa dostáváme příspěvek na výchovu porostů.

Podnikání v obci dle daňové výtěžnosti prosperuje, práci má jak Texlen, tak, jak se zdá, i ostatní naše firmy. Některé, pravda, balancují na hraně, ale zatím se drží. Během roku vyrostla myčka aut u Autoservisu Junek, kde se rozšířil i chodník, a pivnice a nová kuchyň u penzionu Trautenberk. Nové majitele má i hotel Zámek, kteří s ním mají dalekosáhlé plány. Doufáme, že budou mít více štěstí, než předchozí nájemci. Zatím jsme zaznamenali, že jim opět někdo ukradl oba lvy z brány zámku.

Proběhly nám také dvoje volby. Krajské, první v historii České republiky, a dvě kola senátních, kterými se doplňuje třetina senátorů. Jejich výsledky v naší obci i v našem kraji jsou v tomto čísle Zpravodaje. Já bych Vám chtěla ze srdce poděkovat za účast. Okrsek Studenec měl v rámci kraje rekordní účast, slušně dopadla i Zálesní Lhota. Je vidět, že mnozí z Vás jít k volbám nepovažují za povinnost, ale za nezadatelné právo, kterého nevyužít by byl hřích. Téměř padesát let se nám o této možnosti mohlo jen zdát.

Tak naši voliči i politici mají za sebou další volby. Abychom mohli stanovit exaktnější závěr o výpovědních schopnostech těchto voleb, museli bychom znát vývoj volební účasti v dalších volbách. Současné tvrzení o tom, že voliči svým postojem dali jasně najevo, že Senát i krajská zastupitelstva považují za trochu zbytečný přepych pro náš stát, má totiž pádný protiargument v tom, že klesající volební účast je převažujícím jevem současné politické kultury ve většině postkomunistických zemí. Možná je i znakem toho, že český občan má dost politiky a opět utíká do svého soukromí, teď zcela houfně, neboť mu žádný postih za neúčast při volbách jako dříve nehrozí.

Voliči ve Studenci a v Zálesní Lhotě však svou volební účastí ve srovnání s republikovým i okresním průměrem (39.19 %) obstáli téměř na výbornou. V semilském okrese předstihli studenecké voliče (53.14 %) pouze Rakousy (53.97 %), více než padesátiprocentní účast zaznamenali ještě v Karlovicích, Ktové, Modřišicích, Olešnici u Turnova a v Roztokách u Semil. I Zálesní Lhota (45.10 %) se umístila na předních místech ve volební účasti v první volební neděli. Nejméně voličů přišlo v Čisté u Horek (23.98 %) a ve Svojku (26.21).

Daleko mají k sobě svým rozsahem a kvalitou zpracování. Jednotlivá čísla Studeneckého zpravodaje vznikají z různých a často nahodilých a nekoordinovaných příspěvků a plní celé spektrum různých funkcí, od informativních až po vzdělávací. Často je nelze zpracovat na odpovídající úrovni a doplnit fotografickými přílohami.

Blízko mají k sobě především proto, že původní nápad o vydání této publikace se zrodil právě v redakční radě Studeneckého zpravodaje, a snad je vlastní kniha i trochu zadostiučiněním těm členům redakční rady, kteří se na ni chtěli podílet, ale osud jim další čas již nedopřál. Těmi našimi spolupracovníky byli PhDr.Josef Jech, který měl zpracovávat historii obcí po roce 1945, a Jiří Ježek, jehož tématem mělo být studenecké školství po roce 1945. I z těchto důvodů končí historická procházka právě v těchto letech a otvírá se tím i prostor případným našim pokračovatelům.

Vlastní práce na této publikaci započala v roce 1998, kdy byla oslovena celá řada studeneckých i lhoteckých spolků a spoluobčanů s žádostí o spolupráci a poskytnutí příspěvků a dokumentace. Kdybychom vycházeli z těchto příspěvků, kniha by nikdy nevznikla, neboť se neozval téměř nikdo. A tak všechno zůstalo na třech zbylých autorech. Přesto vlastní práce, i když zkonzumovala neuvěřitelné množství času (odhadem 300 až 500 hodin najednoho autora), přinášela i spoustu potěšení ze vzniku této knihy, která se postupně rodila a dostávala svou konečnou podobu v nakladatelství Gentiana v Jilemnici. I tato volba ze třech nabídek se ukázala být nesmírně šťastnou, neboť spolupráce s ing.Leošem Erbenem (napůl Studenečákem), majitelem této firmy, byla jen příjemným zakončením celé této anabáze. Přínosem vlastní práce bylo i objevení celé řady dalších pramenů, které už své místo ve vlastní knize nenašly, ale mohou být postupně publikovány v dalších číslech Studeneckého zpravodaje (hned ty první najdou své místo v tomto čísle), pokud bude dále vycházet (v očekávání změn ve složení redakční rady).

Mnoho archivních materiálů z historie našich obcí bylo nevratně zničeno (časté stěhování obecního úřadu, neúcta představených obce včetně bývalého Místního národního výboru k archivním materiálům, změny správního uspořádání, především zrušení jilemnického okresu),řada z nich možná někde čeká na svoje objevení, další se rozpadají ve Státních archivech dosud soustavněji nezpracovány.

Patrimoniální archiv bývalých majitelů spojených statků Fořtu a Studence, rytířů Bergerů z Bergenthalu, byl odvezen do Vídně a do Štýrska a pro běžného badatele je tak prakticky nedostupný. Obě rustikální knihy z roku 1731 a 1745 a tři dominikální knihy z let 1818, 1823 a 1847 se ztratily již před druhou světovou válkou kdesi v archivech ministerstva vnitra v Praze a nedochovaly se ani nejstarší farní kroniky.

První záznam v knize křtěných pochází z 26.ledna 1698, kdy byla "Adama Flégla dcera jménem Kateřina v chrámu Páně Hořenobrannském od Pátera Caplana Pokřtěna. Kmotry byly Dorota, manželka Tobiáše Kloučka, Alena, manželka Kantora, studeneckého, Jan Hartman, šenkýř lyšenský."

Další zápis nese datum 3.března 1698, kdy byla "Jana Čecha dcera jménem Rozyna v chrámu Páně fořteckém od důstojného Pátera Gotfrieda frantiscana z hostinského kláštera pokřtěna. Kmotry byly manželka Jiřího Háka, Kateřina, manželka pana obročního a Václav Flégl, rychtář lyšenský."

Z nejstarších studeneckých rodů na přelomu 17. a 18.století jsou při křtech, svatbách a úmrtích zapsáni jednotlivci, jejichž potomci jistě dosud ve Studenci žijí: Kryštof Ulvr, Jiřík Klouček, Wylým Erban ml., Václav Hák, vdova Erbanka, Tobiáš Čech, Jan Flégl starší a mladší z Lyšnýho, Kryštof Povr (Paver), Martin Šulc, Kryštof Kudr, Václav Karásek, Jan Karásek z Lyšnýho, Anna Blahunka, Jan Čech ze Smýt, Jan Tauchman, Václav Hamáček, Kryštof Klouda, Martin Pršala, Mikuláš Čech, Adam Havel, David Víznar.

Velice zřídka se u některých jmen objevují i zaměstnání či postavení v obci. V roce 1699 rychtář lyšenský Kryštof Kudr, Jan Patzesný, toho času kantor studenecký, v roce 1700 Martin Šedivý, lyšenský šafář, Adam Flégl (Flekl), družba. V roce 1702 najdeme u Jana Tauchmana první povolání, a to krčmář lyšenský, obdobně u Martina Šulce, kováře ze Studence. V roce 1704 je doplněno u jména Jan Hák šafář lyšenský, u Václava Erbana pulgrabie v Studency a Lyšným, u Wylýma Erbana zahradník (domkař) v Lyšným. V roce 1709 objevíme v zápisech kováře Eliáše Mádleho a studeneckého pulkrabího Jana Adalberta Fidlera, v dalších letech mlynáře Václava Poura (1712), chmelaře Václava Háka (1713), ponocného Jana Erbana (1719), rychtáře Johanna Tauchmana, písaře Antona Hartmana, kantora Josefa Jiříka Šorma, mlynáře Franze Hlaváčka (1722), krejčího Jana Flégla (1725), kováře Jana Stejskala (1726).

Prvním jmenovaným královéhradeckým biskupem byl Matouš Ferdinand Sobek (Zoubek) z Bilenberka. Narodil se 19.9.1618 v Rajhradě na Moravě jako syn Václava Sobka, klášterního purkrabího, a jeho ženy Salomeny. Nejprve působil jako kazatel v Broumově a v roce 1646 se stal převorem broumovského kláštera, v roce 1649 opatem kláštera u svatého Mikuláše na Starém Městě pražském. V roce 1656 byl ustanoven nejvyšším správcem berní za duchovní stav a 24.12.1659 byl pověřen císařem Leopoldem vybudovat novou diecézi v Hradci Králové. Pro nové biskupství nejprve zakoupil od pražského arcibiskupa Arnošta, kardinála Harracha chrastecké panství (v zámku ve Chrasti biskupové sídlili až do roku 1719, později jej využívali jako letní sídlo), dům hrabat Gallasů na Velkém náměstí v Hradci Králové a panství Skály nedaleko Police nad Metují. 10.6.1668 byl jmenován v pořadí patnáctým pražským arcibiskupem a jako velký ctitel svatého Václava vymohl u papeže Klimenta X., že svatý Václav začal být jako světec uznáván na celém světě. V roce 1673 jako první požádal o svatořečení Jana Nepomuckého. Arcibiskup Sobek zemřel v Praze 29.4.1675. Jeho ostatky byly nalezeny v roce 1994 v opatské kryptě v Broumově a slavnostně znovu uloženy za účasti pražského metropolity Miloslava Vlka a královéhradeckého biskupa Karla Otčenáška.

Současným, v pořadí 24.královéhradeckým biskupem je Jaroslav Dominik Duka, který u příležitosti Slavnosti smíření navštívil Zálesní Lhotu. Narodil se 26.4.1943 v Hradci Králové, kde také absolvoval gymnázium Josefa Kajetána Tyla. Před studiem na Cyrilskometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřících, kde promoval v roce 1970, pracoval jako strojní zámečník v ZVÚ v Hradci Králové. Po vysvěcení působil postupně v Jáchymově a v Nových Mitrovicích na Plzeňsku. V roce 1975 mu byl odňat státní souhlas k výkonu duchovenské činnostia až do roku 1989 pracoval jako rýsovač ve Škodě Plzeň. Za nepovolenou řádovou činnost a samizdatovou publikaci byl v letech 1981-1982 vězněn na Borech. Po roce 1989 působil na teologické fakultě University Palackého v Olomouci a 6.6.1998 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován sídelním biskupem v Hradci Králové.

oznamuje, že ve studeneckém i lhoteckém kostele je možno konat pohřby i nekatolických křesťanů ( za předpokladu zajištění vlastního duchovního)

stanovuje termíny církevních slavností v příštím roce takto :

P. Miroslav Dítě, administrátor farnosti

Blahopřání

Dne 21.12.2000 se dožívá 80 let studenecký rodák, probošt katedrální kapituly v Hradci králové a farář v Nové Pace P. Karel Exner.

Obec Studenec, obě farnosti a redakce Zpravodaje

28.12. svátek Sv. Mláďátek 17.30 hod Studenec

svátek Svaté Rodiny 11.00 hod Zálesní Lhota Děkovná pobožnost (TE DEUM) 16.00 hod. Studenec

Sdružení Česká katolická charita se sídlem v Praze je pořadatelem veřejné sbírky, která byla povolena Ministerstvem vnitra, odborem všeobecné správy, dne 22.9.2000

O vydání může občan požádat i na matričním úřadě v Jilemnici. Není nutno jezdit do Semil. Svoz těchto žádostí probíhá ale jen jednou týdně a tak se o několik dní může lhůta vyhotovení prodloužit.

V souvislosti s novým systémem výroby je nutno věnovat zvýšenou pozornost vyplňování žádostí a přikládaným fotografiím. Fotografie musí být rozměru 3,5 x 4,5 cm a musí přesně odpovídat stanovené normě. Jiné fotografie nebudou přijímány a žádosti vraceny. Informovány byly i fotoprovozovny v okrese. V případě nejasností a dotazů se můžete obrátit na OkÚ Semily, telefon: 0431/625362 - občanské průkazy

Materiál obsahuje pokyny pro okresní úřady, informační leták pro žadatele o platby za nucené práce z prostředků německé nadace "Připomínka, odpovědnost, budoucnost", předběžnou informaci pro žadatele o odškodnění z rakouského Fondu smíření a žádosti o zpracování a přezkoumání podkladů pro platby otrockých a nucených prací za 2. světové války na území dnešního Rakouska a žádost opřiznání platby z prostředků německé nadace z titulu nucených prací, které se netýká osob převážně nasazených na území dnešního Rakouska.

se zpožděním, které bylo způsobeno požadavkem SRN na národní organizace pověřené realizací odškodnění, aby byl sjednocen systém žádostí o odškodnění včetně dotazníků Vám zasíláme materiál Ministerstva zahraničních věcí ČR (dále jen MZV) týkající se odškodnění občanů ČR za nucené práce a jiné majetkové újmy utrpěné za II. světové války. Spolu s dotazníky proobčany jsou Vám zasílány i pokyny k jejich vyplnění.

1) Poštou na svoji adresu dostanou dotazníky Ti, kteří se zaregistrovali u Svazu nuceně nasazených nebo jeho okresních organizací, u Sdružení osvobozených politických vězňů, u Kongresů Poláků v ČR nebo přímo v kanceláři Česko německého fondu budoucnosti - České rady pro oběti nacismu. Není potřeba, aby kvůli dotazníkům někdo z již zaregistrovaných jezdil na okresní úřad. To neplatí pro případ, že např. změnil od doby registrace adresu apod.. Odhadujeme, že máme tímto způsobem podchyceno 80 % všech žadatelů o platby. Všichni potenciální noví žadatelé budou však prostřednictvím tisku v tento pátek nebo v pondělí informováni, že je možné se nadále registrovat a vyzvedávat si dotazníky na OkÚ. Výslovně upozorníme ty, kteří se již zaregistrovali, aby se na Vás zbytečně neobraceli. Předpokládám, že se nám takto podaří žadatelům zprostředkovat jednoznačnou informaci.

2/ MZV předpokládá, že si pracovníci okresních úřadů přečtou pozorně pokyny. Přesto naléhavě upozorňuji, aby se již při výdeji dotazníků jednotlivým žadatelům rozlišovalo, zda byl žadatel nuceně nasazený na území Německa a okupovaných území nebo zda byl nasazen na území dnešního Rakouska. Odškodněni budou z různých fondů (ze SRN nebo z Rakouska),dvě žádosti si podat nemohou (byly by potom neplatné) a dodatečné rozlišování a následná korespondence by jim výplatu dávek velmi zkomplikovala. Aby to nebylo jednoduché, z tohoto pevného pravidla existují dvě výjimky, ale o těch je pojednáno v poznámkách.

Pracovníci okresních úřadů se mohou s dotazy obracet na kontaktní osobu: Jan Sechter, Ministerstvo zahraničních věcí - Odbor států střední Evropy, Telefon: 02/24182213 nebo 02/24182263, fax: 02/24182023, e-mail: jan-sechter@mzv.cz nebo přímo na kancelář Česko - německého fondu budoucnosti - Českou radu pro oběti nacismu, Legerova ulice 22, 120 21 Praha 2, telefon: 02/24262040, fax: 02/24263061, e-mail: tomas.jelinek@cron.cz. Kontaktní osobou je pan Tomáš Jelínek.

12. srpna 2000 vstoupil v platnost zákon, jímž byla v SRN zřízena nadace "Připomínka, odpovědnost a budoucnost". Tento zákon je výsledkem mezinárodních vyjednávání, která za Českou republiku vedlo Ministerstvo zahraničních věcí. Česká republika je rovněž zastoupena v kuratoriu německé nadace.

Kdo je oprávněn k podání žádosti u Česko-německého fondu budoucnosti?

Žádat mohou žijící oběti, které německý zákon člení do níže uvedených kategorií. Pokud oběť zemřela po 15. únoru 1999, mohou nárokovat platby stejným dílem žijící manžel/ka a děti. V případě, že osoba nezanechala ani manžela/ku, ani děti, mohou požádat stejným dílem vnuci a pokud tito také již nežijí, pak sourozenci oběti. Jestliže ani tyto osoby nepodají žádost, jsou k podání oprávněni dědicové ze závěti. Podmínkou k podání žádosti je hlavní trvalé bydliště na území ČR k 16. únoru 1999. Občanství tedy není rozhodující.

1. První kategorie zahrnuje oběti otrockých prací - osoby vězněné v koncentračních táborech (podle § 42, odst. 2 Spolkového zákona o odškodnění) nebo v jiných zařízeních mimo území dnešního Rakouska nebo v ghettu za srovnatelných podmínek a přinucené k práci. Oběti z koncentračních táborů a ghett podle seznamu táborů obsaženém ve Spolkovém zákoně o odškodnění obdrží ekvivalent 15.000 DM v Kč . O tom, zda na tento seznam budou zařazena i jiná zařízení se srovnatelnými podmínkami (např. některé pracovně-výchovné tábory, káznice, věznice, internační tábory aj.), bude rozhodovat Kuratorium německé nadace. Oběti z těchto zařízení mohou obdržet částku rovnající se ekvivalentu mezi 5.000 - 15.000 DM v Kč.

Ačkoliv oběti nasazené převážně na území dnešního Rakouska budou žádat o platby u rakouského Fondu smíření, tvoří určitou výjimku oběti z KT Mauthausen včetně jeho vedlejších táborů a oběti z vedlejších táborů KT Dachau na území Rakouska. Tuto výjimku je třeba respektovat, a tudíž použít přiloženou žádost o platby z německé nadace.

2. Druhá kategorie zahrnuje ty, kteří byli ze svého domovského státu deportováni na území Německé říše v hranicích roku 1937 nebo na území obsazené Německou říší, byli nuceni k pracovnímu nasazení v průmyslovém podniku nebo ve veřejné sféře a byli vězněni nebo podrobeni podmínkám podobným věznění nebo srovnatelně špatným životním podmínkám (tato úprava neplatí pro osoby, které mohou za nucenou práci, vykonávanou převážně na území dnešní Rakouské republiky, obdržet dávky z rakouského Fondu smíření). Obětizařazené do druhé skupiny obdrží částku rovnající se ekvivalentu až 5.000 DM v Kč. Osoby, které pobývaly na pracích v Německu dobrovolně nebo které nebyly vězněny nebo diskriminovány kvůli svému slovanskému původu, a tím nežily za zvláště těžkých podmínek, nemají na platby nárok.

3. Třetí skupinu budou tvořit oběti, které definujeme jako "jiné oběti nacistického bezpráví". Pokud po vyplacení obou výše uvedených skupin obětí zbude v rámci 423 miliónů DM ještě dostatečná částka, Česko-německý fond budoucnosti bude moci zahrnout do plateb i oběti z této skupiny. V úvahu přicházejí například deportovaní nuceně nasazení v sektoru zemědělství, nebo občané nasazení např. na území tzv. Protektorátu, kteří byli zvláště těžce postiženi (např. tím, že byli ubytováni v pracovních táborech, nebo nasazeni ve zvláštních pracovních jednotkách jako např. Technische Nothilfe, Luftschutz, organizace Todt a Ley) či osoby donucené se za nedůstojných podmínek za války skrývat (Židé), popřípadě i jiné skupiny postižených (do této kategorie nespadají osoby postižené tzv. jinými osobními újmami nebo majetkovými škodami). V rámci této skupiny budou moci být odškodněni jen ti nejtvrdším způsobem postižení, proto je třeba žádost mimořádně pečlivě dokumentovat.

Realizace plateb za nucené práce bude probíhat prostřednictvím partnerských organizací. V České republice je touto organizací Česko-německý fond budoucnosti. žádost o platby je nutné podat na formuláři, který je k dispozici na vyžádání u Česko-německého fondu budoucnosti na adrese: Legerova 22/1844, P.O. BOX 47, 120 21 Praha 2, Telefon: 02/24262040, Fax: 02/24263061. Formuláře lze obdržet rovněž u referátů sociálních věcí okresních úřadů.

Do kdy je nutné žádost podat?

Zákon vymezil osmiměsíční lhůtu pro podání žádostí. Tato lhůta uplyne 11. dubna 2001, avšak Česko-německý fond budoucnosti bude moci požádat německou nadaci o prodloužení lhůty až o čtyři měsíce.

Žádost je třeba doložit dokumenty nebo jinak hodnověrně prokázat (o dokumentech pojednáváme dále v části "doklady" a "instituce". Česko - německý fond budoucnosti bude žadatelům nápomocen při obstarávání dokladů.

Tyto platby se započítávají v případě, že je žadatel obdržel od německých podniků. Tuto skutečnost je třeba v žádosti uvést.

Žadatel musí prohlásit, že s obdržením platby se zříká dalších nároků vůči německým podnikům a vůči německému státu. Přesný obsah tohoto prohlášení je ve formuláři žádostí.

Tatáž osoba se však může současně ucházet o platby z prostředků německé nadace jak za nucenou práci, tak i za jiné osobní újmy, za majetkové škody a za zkonfiskované, popř. nevyplacené pojistky. Může tak učinit, s výjimkou uměleckých děl, pouze v rámci německé nadace "Připomínka, odpovědnost, budoucnost".

Kde je možné se odvolat proti rozhodnutí Česko - německého fondu budoucnosti?

Bude zřízena zvláštní komise pro vyřizování námitek, ve které budou zastoupeni představitelé organizací obětí nacismu v ČR.

1. Jiné osobní újmy - zahrnují ostatní křivdy spáchané v souvislosti s nacionálně-socialistickým násilím (např. pseudolékařské pokusy, násilná přerušení těhotenství apod.). Česko-německý fond budoucnosti bude žádosti přijímat a rozhodovat o jejich oprávněnosti. O platbách bude rozhodovat tříčlenná mezinárodní komise složená ze zástupců vlád USA a SRN.

a) O kompenzace za tyto újmy bude možné žádat u pražské kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci, a to na adrese:

b) Kompenzace za nevyplacené, případně zkonfiskované pojistky vyřizuje Mezinárodní komise pro nároky z pojistek z období holocaustu /ICHEIC/.

Do místní knihovny bylo zakoupeno mnoho nových zajímavých knížek.

Obecní úřad hledá knihovníka (knihovnici), který by se v příštím roce ujal studenecké knihovny. Obec ji vybaví počítačem a bude nutno probrat knihy a zavést nový systém. Předpokládá se práce na jedno odpoledne v týdnu. Knihovna bude v tomto období pro veřejnost uzavřena. Žádáme ty, kdo mají vypůjčené knihy, aby je vrátili nejpozději do 20.12.2000 na Obecní úřad p.Šírové. Děkujeme.

Zároveň tímto děkujeme dosavadnímu knihovníkovi Josefu Erlebachovi za vzorné vedení knihovny v uplynulých deseti letech

Dotazy zodpoví vedoucí služebny Jilemnice VČE a.s p Kebrt

FÚ v Jilelmnici připomíná, že každý vlastník bytu a samostatného nebytového prostoru je povinen podat do 31.1.2001 správci daně daňové přiznání k dani z nemovitosti.

Podle nového zákona o obcích je možno ustavovat v částech obcí "Osadní výbory", které jmenuje zastupitelstvo obce. Tento výbor musí mít minimálně 3 členy, kteří jsou v místní části přihlášeni k trvalému pobytu. Z nich potom zastupitelstvo volí předsedu osadního výboru.

Po několika velmi chladných a deštivých dnech se nám hned po ránu vyhouplo na úplně modrou oblohu slunce. Trochu sice foukalo, ale to se dalo lehce vydržet. Od osmi hodin se dokončovaly poslední úpravy kostela, který byl už ve středu několika obětavými ženami vzorně uklizen a vyzdoben koši chryzantém, které, jako každoročně, vypěstovaly paníJulka Šormová a její švagrová Jiřina Kalenská. Bílé, žluté a světle fialové keře zdobí jak oltáře, tak stojí i na podlaze kostela.

Lavičky se zaplňují a krátce po deváté prochází kostelem průvod kněží s otcem biskupem Dominikem Dukou. Přítomné vítá administrátor naší farnosti, P. Miroslav Dítě česky i německy a stejně tak vítá přítomné i otec biskup. Začíná slavnostní bohoslužba. Zcela nečekaně se objevují dva televizní štáby. A to jak zpravodajský ČT 1 z Pardubic, tak štáb, který natáčí na ČT 1 Křesťanský magazín. Ten přijíždí za druhým vzácným hostem, P. Antonem Ottem, představitelem Ackermann Gemeinde, katolické nadace našich krajanů ze Sudet. Studenecký sbor se překonává a má viditelný úspěch, jako ostatně pokaždé.

Hlavní promluva otce biskupa by se nechala tesat do kamene. Myslím, že by si něco takového měli poslechnout všichni, kdo dělí lidi podle národnosti, barvy pleti nebo náboženství. Ostatně, pokud by ji někdo z Vás chtěl slyšet celou, a za to rozhodně stojí, je k dispozici videokazeta, kterou je možno si i objednat a to jak v české, tak i v německé verzi. Přímluvy, jak česky tak německy o smíření a odpuštění a o boji se zlem v nás v přednesu Pavlíny a Lukáše Jiranových, znějí zvláště přesvědčivě.

Po mši se vydává za zvuků řízného pochodu průvod z kostela k parčíku na místě , kde stával starý hřbitov a kde od roku 1922 (s přestávkou 1945 - 69) stojí pomník padlých z první světové války. Na jeho severní stěnu, která byla prázdná nechala obec za podstatného přispění rodáků z Německa připevnit dvě žulové desky. Na té hoření jsou jména padlých a nezvěstných z druhé světové války a na té dolení jména zavražděných z května roku 1945. Desky vyrobila a pomník restaurovala firma Kamenosochařství Lukeš ve Vrchlabí. U pomníku leží kytice karafiátů v barvách trikolory.

Slova se ujímá starostka obce, vítá jménem zastupitelstva obce přítomné a ve svém projevu mluví o důvodech, proč byla tato akce připravena a jaký má v této době smysl. Kdo, když ne křesťané, a kdy, když ne teď, by měl stavět mosty od srdce k srdci. Kam vede neschopnost a neochota odpouštět, je nejlépe vidět na Balkáně.

Po ní přichází k mikrofonu poslanec parlamentu České republiky a předseda KDU - ČSL ing.Jan Kasal. Mluví o spolužití v Evropě, o pozitivních signálech, které akce jako je tato vysílají do světa. Akce, kde se setkávají lidé dobré vůle, kde se chtějí poznat a porozumět si. Jaký rozdíl proti situaci v Praze, kde právě probíhají pouliční bitky. Po něm jménem své rodiny i rodin všech, jejichž jména jsou na pomníku, mluví Dr. Jürgen Müller, z Bavorska, vnuk zakladatele místní továrny. Ve svém projevu vzpomíná na své dětství ve Lhotě a děkuje za uspořádání této dojemné slavnosti .

Hosté slavnosti a televizní štáby odjíždějí na oběd na Višňovku a u kostela vyhrává Horalka. Škoda jen, že si její krásné melodie nepřišlo poslechnout více lidí. Příležitost k tomu ve Lhotě zase není tak často.

Na Višňovce se potom schází hostě z Německa se starousedlíky a s ostatní- mi obyvateli obce. Při pěkných písničkách skupiny Figury a dobrém jídle a pití se příjemně sedí a povídá. Rodáků přijelo jen několik, jejich věk jim z velké části už nedovoluje delší cestování. Právě pro ty, kteří nemohli přijet, bude ke koupi německá verze videokazety.

Dovolte mi, abych nakonec poděkovala všem, kdo pomáhali tento slavnostní den připravit. Janu Tauchmanovi za úpravu hřbitova a okolí kostela, Zdeňkovi Tauchmanovi za to, že mu pomáhal a stihl opravit i několik kapliček v obci. Traktoristům z družstva za dovoz a odvoz laviček, Petru Mečířovi za úpravu kostela, všem ženám, které nám pomohly kostel uklidit, rodině Adolfových, která se starala o parkoviště návštěvníků kostela a Nožičkovým za úklid okolí pomníku. No a myslivcům za dobré jídlo a pití. Za krásný zpěv potom oběma studeneckým sborům.

Farní charita Studenec děkuje za dotaci na nákup počítače pro Charitní ošetřovatelskou službu. S přáním pokoje a dobrého zdraví

Římskokatolická farnost Studenec a Zálesní Lhota

Libuše Ježková manželka

Podzim s sebou přináší tradičně i výlovy rybníků, na které čekají nejen pravověrní rybáři, ale i řada pomocníků z řad těch nejmenších. V polovině října probíhal po dva dny výlov rybníku Kameňák. První den skončil nezdarem, neboť vodu z rybníka se nepodařilo zcela vypustit, a tak museli pomoci zdejší hasiči se svou technikou. Druhý den se vše již povedlo a výlov byl zdárně dokončen. Rybářiulovili 20 tolstolobiků, 12 úhořů a asi 70 kaprů. Vylovené ryby byly odvezeny do chráněného rybníka v Kundraticích.

Rok 2000 určitě bude vepsán ho historie Sportovního klubu Studenec a fotbalu ve Studenci vůbec jako jeden z nejúspěšnějších roků. Dá se s ním pouze porovnat postup do finále Okresního poháru v roce 1981. Tehdy družstvo mužů nejprve vyřadilo Sokol Kruh 6:2 (Z.Povr a J.Povr 3), Sokol Mříčnou 2:1 (Z.Povr, Vojta Korotvička), ve čtvrtfinále účastníka I.A třídy Jilemnici 1:0 (J.Povr), v jehož sestavě tehdy nastoupil současný asistent trenéra našeho áčka Franta Hladík, a v semifinále po prodloužení Sokol Jablonec nad Jizerou 4:3 (Z.Povr 2,P.Kuřík,Vojta Korotvička), když v poločase byl stav 3:0 pro domácí Jablonec. Ve dvoukolovém finále nejprve muži přivezli nadějný výsledek z Lomnice 4:5 (P.Junek 2, J.Povr, Vašek Korotvička), ale na domácím hřišti přečkali hosté úvodní nápor našeho mužstva a v závěru zápasu si zajistili vítězství 3:0. I tak 2.místo v okresním poháru za účasti všech okresním mužstev byl výrazným úspěchem. Tehdy studenecké mužstvo bojovalo s turnovským béčkem o čelo tabulky a až nevydařený závěr jara znamenal sestup v tabulce na 5.místo.

Studenecké áčko se v roce 2000 stalo poprvé v historii přeborníkem okresu Semily s právem postupu do I.B třídy. Po dlouhých diskusích nakonec tuto výzvu mužstvo (zásluhou Petra Exnera a Pavla Mečíře) a vedení oddílu přijalo a po podzimní části je umístění na 5.místě tím nejprůkaznějším hodnocením tohoto rozhodnutí.

Po prudkém rozjezdu tří vítězství v prvních třech kolech přišlo maličké zastavení, ale druhá část podzimu přinesla opět kvalitní výkony a výsledky až na zbytečný výpadek v Jičíněvsi (v tom případě by bylo mužstvo na 2.místě). Cenná jsou především vítězství nad mužstvy z čela tabulky Trutnovem B a Dvorem Králové (na jeho hřišti). Úspěch je zásluhou všech hráčů, kteří dostali příležitost v průběhu podzimu a okusili I.B třídu včetně dorostenců Michala Chrtka a Dušana Albrechta, a koncepční práce trenérského dua Pavel Čížek a František Hladík. Za zmínku stojí i to, že čtyři hráči se dostali do sestavy kola: Martin Nedomlel. Pepa Šedivý, Pavel Čížek a Honza Kuřík.

TJ Lázně Bělohrad 1:0 Hartych

TJ Košťálov 2:1 Jebavý, Nedomlel

2. SK Dvůr Králové 14 8 1 5 41:18 25

FC Mírová B 3:0 D.Albrecht,Exner,P.Kuřík

Dorostenci se potýkali s úzkým kádrem a je třeba doplnit i Jiřího Štěpánka, který je zároveň vedoucím i trenérem mužstva. V některých zápasech musel nastoupit do hry i náhradník brankář Marian Marek, přesto však výsledky až na nevydařený závěr předčily očekávání (slabý výkon a trestuhodně zahozené šance včetně penalty proti Bělé, herní nekázeň mužstva v Jablonci).

FC Mírová 6:0 Povr 3, Hanzlík 2, T.Klouček

Do konce roku 2000 čeká studenecké fotbalisty ještě 1.ročník Vánočního turnaje v malé kopané u Pensionu Trautenberk (po loňském úspěšném nultém ročníku) 25.prosince 2000 od 14.00. Po Novém roce již začne zimní příprava na jarní sezónu, nejprve kondiční část se soustředěním v Janských Lázních, která bude zpestřena účastí ve 3.ročníku Krkonošské ligy ve futsalu a halovým turnajem mezi mužstvy SK Studenec a BW Zorbau. V jednání je i posílení mužstva dospělých o 2 až 3 hráče.

Sportovní klub Studenec na tomto místě také děkuje všem sponzorům klubu, kteří přispěli ke zdaru letošního roku. Jsou jimi především Peleva Petr Vancl, AutoJunek, Plasteko Otakar Materna, stavební sdružení IMDV Svatopluk Čech, klempířství Jan Kolář, Makler Petr Junek, Zemědělské družstvo Studenec, Autodílna Ladislav Horáček a řada dalších drobných sponzorů. Pro příští rok připravujeme tisk nových plakátů, kde nabídneme všem našim sponzorům reklamní plochu. Nesmíme zapomenout ani na Pension Trautenberk, kde se konal vydařený Poslední kop, při němž ceny v jednotlivých kategoriích obdrželi Vít Kuřík, Gabriela Krůfová, Miroslav Šembera, Jiří Nedomlel, Václav Korotvička (v nepřítomnosti) a Petr Vancl. V jednání je i možnost zřízení klubové místnosti SK Studenec v pivnici Pensionu Trautenberk (obdobnou místnost měl SK Studenec v sále hostince U Erbenů).

Tenisový klub Studenec

TC Jilemnice 0:5 TJ Lázně Bělohrad 5:0

2. TK Rychnov nad Nisou 7 6 0 1 19

Tenisový klub Studenec ve spolupráci se Sokolem Studenec zve všechny hráče líného tenisu na další ročník Vánočního turnaje v líném tenise, který se uskuteční v sobotu 30.prosince 2000. Nejprve od 8 hodin nastoupí dvojice od 15 do 40 let, od 14.00 změří své síly dvojice veteránů nad 40 let.

Do okresního finále do Rokytnice odjelo mužstvo bez nemocného Tomáše Synka a zraněného Kuby Tauchmana, a tak výsledky v okresním kole byly možná trochu nad možnosti mužstva, které obsadilo 8.místo:

Soused roku 2000

Dne 15.9.2000, v pátek před posvícením, se opět sousedé z dolního konce Studence (U Lípy) sešli na tábořišti u Chocholky na malém sousedském posezení u táboráku se zábavnou soutěžní hrou Soused roku 2000. Přišlo cca 60 osob - sousedi, rodinní příslušníci, hosté. Všichni povzbuzovali šest soutěžících, kteří v náročných soutěžích museli opět prokázat svou obratnost, vtip a další vlastnosti k vybojování putovního poháru. Test zraku, test obratnosti, test přesnosti a další 3 soutěže, dokonale prověřili všechny soutěžící. V jedné soutěži se neobešli ani bez pomoci svých partnerek.

Broušený putovní pohár, čestný titul "Soused roku 2000" a šampaňské pro vítěze, speciální ceny pro první 3 soutěžící k tomuto účelu vyrobené - skleněné figurky z dílny pana Václava Stránského, a další ceny, byly odměnou za předvedené hodnotné a náročné výkony.

To však nebyl konec. Na řadu přišla tombola. Skromná - jen asi 30 cen, pro legraci - korále, pro krásu - skleničky, pro užitek - uzené, desky, šunkovač, do bytu - plakáty a další drobné zajímavé předměty. Byla však i hlavní cena - košík čerstvých hub přímo od Krakonoše.

co k ochutnávce z domu soused sousedovi přinesl. Například Kočárkovic moučník se stal již tradicí, jen se po něm zaprášilo.

Krakonošův klobouk s ptactvem, houbami a vším co les dal (Slávek Klíma)

Kotlík Gambrinus (Pavel Kuřík)

Řítili se prašnou cestou, hned zase dlážděnou, zdolali už desítky mil. Najednou se nebe zatáhlo, slunce náhle zapadlo za obzor a spustil se velký liják. Hromy a blesky létaly, až země duněla. Kočí prásknul bičem do koní, ti se rozběhli jako splašení a uháněli cestou necestou. Mlha deště byla tak hustá, že vůbec nebylo vidět na cestu. Voda se valila ze strání a rozpoznat louku nebo cestu bylo v tom nečase nemožné. A jak tak uháněli, znenadání ukrutná rána, části kočáru se rozlétly na všechny strany, sedadlo s kněžnou se sotva udrželo na místě. Zadní kolo však leželo vedle kočáru. Kočí, celý promočený, v černém plášti a s lucernou se slabým světlem, seskočil na zem. Ale ta se nějak propadla a on se bořil a bořil a bořil .....

Tento příběh se v naší vesnici vypráví již mnoho generací, mně ho vyprávěla moje babička, té její maminka, která ho zná od své babičky. Močál, o kterém se zde vypráví, se nachází na konci Zálesní Lhoty, jemuž se říká Nový Svět. Málokdo se tam odváží vstoupit, protože se ztracený kočár nikdy nenašel. Ani hloubku bažin nikdo úplně nezměřil, i když se o to mnoho lidí pokoušelo.

K pravidelným rubrikám mnohých regionálních zpravodajů patří sloupek s nadpisem Přečetli jsme za Vás. Objevují se v něm citace o dané obci z různých tiskovin a dalších mediálních prostředků. V rámci svých možností bychom chtěli v redakční radě sledovat denní tisk a další periodika a přinášet studeneckým čtenářům informace o Studenci a ZálesníLhotě z pohledu profesionálních novinářů nebo místních dopisovatelů.

Pravidelné informace o našich obcí najdeme i na různých internetových stránkách, svoje vlastní zde mají např. Obec Studenec, Sportovní klub Studenec, Auto Junek Studenec, Orion Studenec. Pochopitelně zde najdeme všechny daňové subjekty v našich obcích (jen u Finančního úřadu v Jilemnici je to 326 firem), vlastníky živnostenských listů (ve Studenci a Zálesní Lhotě najdeme 627 různých živnostenských listů a koncesních listin). Rozhodně by brouzdání po odkazech se Studencem a Zálesní Lhotou trvalo několik hodin. Tak někdy příště.

Víme, že mnozí čtenáři našeho Zpravodaje čekávali na pololetní společenskou kroniku, kde jsme oznamovali životní jubilea našich spoluobčanů. Podle znění nového zákona o ochraně osobních dat je toto i pro nás zakázáno. Otiskneme tedy v prvním čísle roku 2001 jen číselnou statistiku, ale seznamy jmen otiskovat nesmíme. Mrzí nás to stejně jako Vás, nikdo z našich občanů se nikdy proti tomu neohradil, dokonce s námi bylo zle, pokud nám ze seznamů někdo omylem vypadl.

Otázka na závěr: