| STUDENECKÝ ZPRAVODAJ | ČÍSLO 2/2001 |
Vydává OÚ Studenec
Motto :
Dějiny lidstva jsou skladištěm hlouposti, kde se sem tam v koutě povalují zbytky zdravého rozumu.
Když člověk získá moudrost a rozvahu, je už příliš starý na to, aby je využil.
"Člověk a moudrost"– Murphyho zákony 2000
naše tradiční motta na úvodní straně se Vám možná zdají poslední dvě čísla ne zrovna optimistická. Ale podařilo se mi získat knížečky s výše uvedenými zákony, a protože mi tyto vývody připadají vtipné a často veskrze pravdivé, chtěla jsem se s Vámi v těch posledních dvou číslech, do kterých píšu ještě jako starostka, o ně podělit.
Ale o tom dnes psát nechci.Vy všichni, kdo jste náš Zpravodaj po posledních víc jak 6 let kupovali a snad i četli , jste si mých vývodů a názorů užili až hanba. Dnes bych se s Vámi jako starostka Obce Studenec chtěla rozloučit. Bylo to moc hezkých téměř sedm let. Moc dobře se mi spolupracovalo s oběma partami lidí, kteří po dvě volební období tvořili naše zastupitelstvo, se školou, spolky a sportovními organizacemi a myslím, že i s Vámi se všemi. Pokud bylo v mých silách, snažila jsem se Vám pomoci, pokud se mi to nepodařilo, nebo jsem , nechtě, někomu ublížila, prosím ještě dodatečně za prominutí. Každý jsme omylný, každý, kdo něco dělá, dělá i chyby. Jen ten, kdo nedělá nic a jenom kritizuje, nic nezkazí, leda náladu těm dříve jmenovaným. Myslím si ostatně, že na naši obec můžeme být všichni právem hrdí, žije v ní spousta slušných, pracovitých, tvořivých , zkrátka dobrých lidí. Na obou částech naší obce je to vidět. A svědčí o tom i to, že o stavební pozemky u nás, tedy o život v naší vesnické komunitě, má zájem stále více lidí odjinud. Jako jediný zástupce Zálesní Lhoty v našem Obecním zastupitelstvu zůstávám i nadále, tak budu mít o dění v obci stále čerstvé informace.
Od 1.4.2001 působím trvale na Krajském úřadě v Liberci, a pokud byste kdokoli z Vás cokoli na tomto úřadě potřebovali, najdete mne ve 4. poschodí budovy KÚ, což je bývalá budova Výzkumného ústavu textilního, nejvyšší dům na nejnižším místě v Liberci, kousek od centra Babylon. Lépe předem zavolat, telefon 048/5226 354.
Přeji novému starostovi a jeho úplně novému zástupci Karlu Vanclovi aby se jim práce dařila, aby byli hodně zdrávi a oběma vesnicím aby i dále rostly do krásy . Vám všem potom hodně zdraví, rodinné pohody a Božího požehnání. A já Vás prosím, držte mi palce. Budu to v současné době moc a moc potřebovat !
Vaše Irena Benešová
Říká se, že změna je život! Někdy nás potěší, je radostná, někdy nás naplní obavami, může být i nepříjemná. Změny nás provázejí celý život, nevyhýbají se ničemu a nikomu. Platí to i pro nás a naši obec. Teď váhám, kterou změnou začít, která je důležitější? – asi tahle: Po několika letech nebude "jarní" vítání občánků ve Studenci! Asi vás napadne: "Jak to? Co se děje!?" K vítání by mohli být pozváni jen dva občánci! To je změna! Ve Studenci! Doufejme, že není trvalá, jinak by se někdy v nedaleké budoucnosti vůbec nekonaly změny, o kterých píšu dál.
Jak všichni víte, paní starostka Irena Benešová byla zvolena do zastupitelstva Libereckého kraje – to se nestane hned tak každému – a je to pro naše vesnice významná událost – a zase změna! Od listopadových voleb začala starostka do Liberce dojíždět jednou až třikrát do týdne a od začátku dubna tam je "naplno". Od 14. března, kdy u nás bylo "volební" zastupitelstvo začala předávat "úřad". Předala řady fasciklů, naplněných nesčetným množstvím nejrůznějších papírů, ale nemohla předat všechny své zkušenosti, získané po letech starostování. Snažila se i o to, ale jsou to jen užitečné informace, které mi jistě pomohou v další práci. Myslím, že nemá smysl tady vypisovat, co všechno udělala, vyjednala a zařídila, to každý vnímavý člověk ví (nehledě na několik tisíc popsaných papírů, což je práce, která není nikde vidět), ale přesto bych rád na jednu z mnoha jejich zásluh upozornil, která je ještě méně nápadná, než ty "neviděné" papíry. Na rozdíl od nich má nesrovnatelnou cenu - je to její snaha o sblížení lidí ve vesnici, o urovnání vzniklých sporů a problémů. Připomínala lidem důležitost odpuštění, smíření a pochopení druhého. Připomínala, jak je důležité nebýt naštvaný na souseda, na úřad, na vládu a jak je potřeba od každého z nás udělat něco pro změnu k lepšímu. Pevně věřím, že snaha o radostný, spokojený a klidný život s ní neodešla, ale dál se tu bude s přičiněním nás všech rozvíjet a růst. Ireno, za všechny zaměstnance OÚ a lidi z obou našich vesnic Ti upřímně děkujeme a na novém pracovišti Ti přejeme hodně úspěchů a radostí a k tomu pevné zdraví!!!
Přejeme i mnoho dobrého a hodně příjemných jednání Karlu Vanclovi, našemu novému místostarostovi. Jsem přesvědčený, že se nám společně podaří udělat co nejvíce prospěšného pro lidi z našich vesnic.
Děkuji i panu Václavu Benešovi za práci v zastupitelstvu obce a za jeho odstoupení, aby tak pomohl vyřešit obsazení OÚ.
Děkuji i paní Marii Tauchmanové ze Zálesní Lhoty, která se rovněž ochotně ze stejného důvodu zřekla místa v zastupitelstvu, aby tam jako další náhradník mohl nastoupit Karel Vancl a být zvolen místostarostou.
Všem vám přeji radostné, klidné a spokojené Velikonoce, které nám všem mají připomenout, jak je důležité udělat něco pro druhého, i když to něco stojí, a někdy i mnoho…
Zdraví vás a na radostnou spolupráci se těší
František Tauchman, starosta
Možná mnoho občanů v naší zemi překvapilo, vyděsilo či urazilo jmenování Milana „Mejly" Hlavsy do Síně slávy České hudební akademie. I to je však jenom o toleranci v nás, o našem kulturním vnímání světa přelomu tisíciletí.
Milan „Mejla" Hlavsa se narodil 6.března 1951 v Praze. V 60.letech hrál v kapelách Blue Monsters a The Vagabunds. V roce 1968 spoluzaložil legendární undergroundovou skupinu The Plastic People Of The Universe, s níž odehrál poslední veřejný koncert v roce 1973. V roce 1976 byl s Ivanem Magorem Jirousem (držitel ceny za knihu roku 1999), Pavlem Zajíčkem a dalšími členy „plastiků" odsouzen a uvězněn za výtržnictví. Po této aféře následoval zvýšený zájem Státní bezpečnosti a zákaz veřejného vystupování. Seriál 30 případů majora Zemana později „plastiky" zneužil jako předlohu pro hudební těleso Bič boží, které se objevilo v jednom z dílů seriálů. 5.ledna 2001 Milan „Mejla" Hlavsa po dlouhé nemoci zemřel a rozloučit s ním se přišla celá řada významných osobností.
Celý svůj život bojoval svou hudbou proti mašinérii tzv. showbyznysu a sám věděl že to byl donkichotovský boj s větrnými mlýny:
Moje přání byla asi nejvíc zúžená na muziku. Pamatuji, že jsme měli vizi prostoru pro začínající kapely, které nebudou mít šanci vystupovat na velkých pódiích, pro alternativní divadlo a výstavy. Showbyznys tohle přemlel, potřeba vydělávat peníze to zašlapala. Na začátku devadesátých let se ani nepřemýšlelo, ani se nemohlo tušit, co se stane se společností. Nebudu originální, když řeknu, že mi vadí, jak jsme otevřeli brány všem podvodníkům. Najednou zjišťujeme, že to odporné heslo sedmdesátých a osmdesátých let „Kdo neokrádá stá, okrádá rodinu" se jenom transformovalo do podoby „Kdo nekrade, je blbec". Morální stav společnosti je zoufalý. Sice se říká, že to bude trvat jen generaci dvě, než se tohle napraví, ale vždyť dnešní patnáctiletí v tom žijí a, byť existuje celá řada slušných lidí, musí jim dnes připadat normální, že politické strany kradou a neplatí daně, nejsou ochotny poslouchat jednu druhou a démonizují své politické soupeře. Proto jsem zvědavý, kde ty nové čisté generace vezmeme, když lidé, žijící pod takovými stranami a parlamentem, chtě nechtě přenášejí podobné způsoby do svého života.
Milan „Mejla" Hlavsa
Při vzniku mnohých článků ve Studeneckém zpravodaji a při vzniku knihy Povídání o Studenci a Zálesní Lhotě jsme se setkali s celou řadou pramenů a dalších archivních materiálů. Všeobecné lze říci, že se naše obce k těmto cenným historickým dokumentům chovaly v minulosti více než macešsky. Ztracené archiválie při stěhováních obecních úřadů v období mezi světovými válkami, spálené dokumenty v Zálesní Lhotě a především poškozený archiv obecního úřadu, který ležel uložen v péči tehdejšího Místního národního výboru v bývalé hasičárně v Rovnáčově. Ještě teď při jednání s ředitelem Okresního archivu v Semilech na to PHDr.Ivo Navrátil vzpomíná jako na jednu ze svých nejhorších zkušeností s „péčí" o archiválie.
Nejinak tomu bylo i v případě historických dokumentů uložených v hale v Kruhovce, které patřily k historii studeneckého zámku a velkostatku a byly sem původně deponovány majitelem zámku Chemopetrolem Litvínov. Jedním slovem, zkáza. Na celé ploše haly rozházeny písemnosti různé historické a výpovědní hodnoty, převažně nevratně poškozené a dále nevyužitelné. Společně s ing.Leošem Erbenem z nakladatelství Gentiana jsme po několik dní trpělivě přebírali tu spoušť a snažili se zachránit alespoň nějaké střípky. Snad bude i prostor, abychom se s některými získanými prameny podělili se čtenáři našeho Zpravodaje. A hned na úvod dáváme čtenářům nahlédnout na některé získané fotografie, další fotografie souvisí s rozloučením s Irenou Nejedlou, s osobou spjatou s nejmladší historií studeneckého zámku.
ing.Leoš Erben, PaedDr.Petr Junek
Tento začal oproti předešlým trochu nezvykle. Posuďte sami.
Pan…(rázně): Ale ne,abys mě tam menovala! Oni to stejně všichni poznaj, ale nechci tady hned slyšet: "Cos to tam všechno nalhal ?!!!!"
Já (zaskočeně): Dobře, napíšu pamětník, který si nepřeje být jmenován… nebo radši lhář si nepřeje být jmenován?
Pan…(se smíchem): Jo, tak to napiš, lhář si nepřeje být menován…to je ono.
Hodiny v rohu téměř typické muzejní světničky si chraplavě odkašlaly, jako by mi chtěly připomenout, že mám konečně začít…
Zaskočilo mě, jak moc lidí vás tu označuje jako "strejčka".Máte přehled, kolika lidem jste tu opravdu strýcem?
Jó, holka, tech je móc a móc. Vnuků mám 22, pravnuků 23, ale strejček? Tak mi říkaj i ti nestrejčkovatí…a je jich opravdu moc.
Začnu s dovolením od začátku…Vzpomínáte, jak jste chodil do školy?
Já chodil do školy za Rakouska, na stěně visel císař pán, ve třídě byly kamna, vobyčejná podlaha… Jo, to sme chodili do školy bosi, kalhotky nad kolena… Pořád, i ve sněhu. To nebylo voblečení jako je teď. Tady se chodilo vosum roků do jedný školy. Asi štyry ze třídy odcházeli do měšťanky nebo na gymnázium…
Kolik bylo dětí ve třídě?
Asi 25-30. Bylo 6 tříd. Ti nadanější chodili 3 roky do šestý, ti méně 2 roky do pátý a 2 do šestý. Jak se to jenom menovalo… Jo, Šestitřídní obecná škola, tak se to menovalo.
Vzpomínáte na učitele? Kolik jich bylo?
No šest, přece. Pan učitel Jezdinský, řídící Marek… tomu sme říkali Kruťák…
Proč?
No, on už byl takovej…
Jste jeden z mála, co pamatuje obě války… Jak jste vnímal tu první?
Válka? Hólka, bída s nouzej, lístky byly, ale nic na ně. Chleba se rozsypal, když se vzal do ruky. Jedlo se kdeco. Dokonce i votruby a tuřín. Ten i na svačinu a oběd do školy… Bída, bída s nouzej…. Chodili tenkrát až do baráčků, lezli do sklepů a zabavovali každou bramboru navíc, všechno, co našli. Rekvizice tomu říkali. A jen do těch malejch baráčků, do statků ne.Sedláci to měli dohodnutý nebo chodili sami. My sme v tý době zůstali s babičkou sami. Maminka byla mrtvá, tatínek na vojně. Jedli sme votrubový a vovesný placky, ani nevím, čím to pojili, lepší nevědět. Ale jedlo se to. Jó, bylo do těžký mládí, co sme měli.
A druhá válka?
Druhá válka byla lepší ! Na lístky se dostalo, co bylo, a většinou to stačilo. Jó, ta byla o moc lepší…
A jak jste vnímal vznik naší republiky?
Republika? To zas visel na zdi Masaryk na místě císař pána…To sem tenkrát viděl.
Tak mě napadá, vy jste vlastně "viděl" celé naše novodobé dějiny… Obě války, republiky, okupaci, komunismus… Jak hodnotíte nynější situaci?
Musím říct, že tihle noví páni nás móc zklamali. Moc. Byla ruská okupace, ale aspoň byl pořádek. Dneska si každej dělá, co chce. Dneska se jen krade a všichni o tom ví. Ono je to možná právě tím, že se to ví. Dřív se to ďálo taky, ale nevědělo se o tom. Za první republiky byl taky pořádek. Byl, to byl. To naše koruna měla zvuk, ne jako teď. To bylo světový platidlo! A kolipak je dneska za dolar? Samozřejmě byly i stinný stránky… Vzpomínám na velkou nezaměstnanost kolem roků 31-33… Bylo opravdu zle, pak začali strašit s válkou, vyrábělo se pro armádu…
A myslíte si, že se dožijeme časů, kdy pojmy jako čest, morálka a demokracie nebudou právě jen prázdnými pojmy?
No, já už ne. Chtělo by to obrat k lepšímu. Rychle, ale moc rychle.
A myslíte si, že se něco změnilo k dobrému? V Čechách, tady ve Studenci?
K dobrýmu asi moc ne. Dřív byli lidi sousedštější, chodívalo se pořád na návštěvy… Hlavně v neděli. Strejci a tetky se sešli a povídali a povídali. Nevím, jestli je to vtip, nebo se to někde vopravdu stalo, ale prý se takhle sešli dva starší strejci, seděli vedle sebe pár hodin a občas řekli něco jako hmmm, hmmm…jo, jo…pokejvali hlavou…Pak se jeden zved, že jako půjde domů, a loučili se se slovy : "To sme si zas pěkně popovidali…" Sousedi se taky samozřejmě hádali, ale to většinou jen o slepice. Když se nějaká zaběhla někam, kde neměla bejt nebo tak… To si pak sousedi popovídali trošku vostřejc.
Pořádaly se tu nějaké společné akce?
Chodívalo se často k Roubence. To chodilo hodně lidí,opravdu hodně, modlili se tam růženec. Pak jednou jeden takovej šikula, Martínek se myslim menoval, nakoupil zákusky, uzenky a trochu toho pití, naložil to na trakař a dovez až tam. Nějakou korunu to hodilo, i když asi ne moc. Ale to už je hodně, hodně dlouho. Taky se chodívalo na poutě do Vambeřic. Tenkrát byly německý, teď sou myslim polský… Šlo se pěšky celou cestu, vedli to zpěváci, s sebou měli všichni kus chleba a tvarohu, přespali po stodolách… Chodili přes Náchod, nebo kudy.
A jaký byl život celkově?
Myslim, že byl jednodušší. Žádnej nebyl tak náročnej… V každým baráčku se kalcovalo, někde měli i dva, tři stavy. I tady nějakej stál. Jo, kalcovalo se, moc a moc. Co sme si vyďáli, to sme měli, ještě když bylo co dělat… Vařilo se kyselo a brambory a bylo. Ne takový vyvařování jako teď. Žádnej si nevymejšlel, ani nemoh. Maso bylo v některejch rodinách třeba jen dvakrát, třikrát do roka. Lidi si pro maso často chodili zrouvna z kostela k Jánoj. Ten měl velký řeznictví, Boudu, a sekal tam maso podle přání… A co krámků tu bylo !!!
Rozrostl se Studenec od těch dob?
Né, kdepak, teď je tu míň lidí. Tenkrát tu žilo taky až 2000 lidí, myslím. V sednici byly někdy i dvě, tři rodiny… A těch baráčků, co už je rozbořenejch a zase postavenejch… Ale lidí je tu málo.
A bylo tu víc věřících ?
No jistě …. Aspoň to vypadalo… Třeba na roráty chodilo lidu! Chodívalo se před sedmou a pak zrovna do školy, kde byla ještě tma a strašná zima… Jo, jo, do kostela se chodilo pěšky za každýho počasí. Ženský nosily pět sukní, aby jim nebyla zima, a když pršelo, hodily si tu vrchní přes hlavu… Strejci zas nosili kožichy, když nějaký měli, svítilo se sloupkama…
A sledujete vývoj ve Studenci?
No, abych pravdu řek, my byli 14 let ve Volešnici, takže mi ten studeneckej děj tak trochu utek…
A jste tu spokojený?
Chvála Bohu, dokud dá zdraví… Nikdo mě neporoučí, nikdo mě nezlobí. Vobčas někdo přijde. Sem tam. Jo, sem tu spokojenej.
A otázka na konec. Chtěl byste něco vzkázat Studenečákům?
A co třeba?
Třeba nějaké "moudro" ….
Jo, holka, moudra sem jaktěživ moc neměl a teď je ho čím dál míň…(směje se a s přehledem mi přerecituje Dědovu mísu, kus Vězně na Bezdězi, Růženec, Všechněm nelze vyhověti a další a další… pak naváže těmito verši : )
(Povzdechne)… To už teď není pravda…
(Oponuji) U někoho ještě jo…
Hmm… Ale málo. Moc málo…
Víš, co tam napiš na konec ?
Tohle:
Až své pouti přejedem a přejdem, v jedné hospodě na nocleh pán nepán se sejdem!
(Lepší tečku, než jsou poslední dva verše z Pocestného (F. L. Čelakovský) bych asi marně hledala, a tak ji udělám právě tady.)
-jir-
Sčítání lidu, domů a bytů bylo na každodenním pořádku ještě před třemi, čtyřmi týdny, a tak asi nemá cenu vše nějak příliš obsáhle komentovat. Postihlo nás všechny a myslím, že media zase udělala svoje. Těch zmatků a obav, kterých se jim podařilo vytvořit! Pečlivě pěstěný strach ze zneužit údajů, dementování demen- tovaných obav a spekulací, neustálý přísun všech pro a proti, přičemž všechna proti vyznívala samozřejmě přesvědčivěji… Informovanost občana především !
Připadalo vám to opravdu tak hrozné ? Kdysi v minulosti ( to kdysi zase tak dlouhé není ) se prý do archů uváděly kromě sporáků a praček i všechny fény a holicí strojky, co doma byly. Takže jsme zřejmě mohli dopadnout mnohem hůř. Nebo ne?
Co se týče Studence, zdá se, že vše proběhlo úplně v klidu a bez emocí. (Jen se nám donesla stížnost jednoho občana, kterému se hrubě nelíbilo, že všichni sčítací komisaři byli "příbuzní s obecním úřadem". Už na místě se mu dostalo odpovědi, že zájem o tuto činnost byl tak neuvěřitelně malý, že nezbývalo, než použít "vlastní řady". )
Během dalších týdnů, měsíců či let se ještě asi dozvíme, co nezákonného se při sčítání událo a možná se k nám také dostanou nějaké podstatné údaje, které by měly z celé akce vyplynout, takže se máme na co těšit.
Zatím je možné říct, že už jsme zažili a ještě asi budeme muset zažít daleko horší věci.
Je přece "dobré vědět, kolik nás je" ? Ne?
Ceník pečovatelských úkonů dle vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění vyhláška č. 182/91Sb. V tomto měsíci se celostátně změnily ceny za poskytování pečovatelské služby. Každý klient naší pečovatelské služby bude s novým ceníkem seznámen.
P O Z O R !!!
Obecní úřad hledá pečovatelku na celý úvazek do Domu s pečovatelskou službou ve Studenci. Plat dle platné vyhlášky, pokud žadatelka nemá zdravotnické vzdělání je nutný pečovatelský kurs ( možno dělat až při zaměstnání )
Důležitými podmínkami jsou :
Zájemci se mohou přihlásit do konce měsíce dubna na OÚ, kde dostanou další informace.
D O P O R U Č E N Í
Každoročně se konají v naší obci setkání spolužáků bývalých ročníků naší školy. Ti, kdo tato setkání připravují, si mohou vyzvednout na OÚ (proti záloze) několik knih "Povídání o Studenci a Zálesní Lhotě" a svým spolužákům, kteří zde u nás již nežijí, je nabídnout ke koupi. Jistě by je to potěšilo!
dle čl. 17 usnesení vlády č. 875/2000 k zákonu o poskytování informací č. 106/1999Sb.
Obě žádosti jsou i s odpovědí založeny s kopii této zprávy.
Studenec 21.2.2001
Irena Benešová, starostka
z veřejného jednání OZ Obce Studenec ze dne 5.3. 2001, které se konalo ve velkézasedací místnosti OÚ Studenec. Zasedání začalo v 18,00 a skončilo ve 20,30 hodin. Bylo přítomno 13 členů OZ a 15 občanů. Omluveni: J. Hák, P. Kuřík
PROGRAM:
K bodu 1. – Jednání zahájila starostka obce Irena Benešová, byla zvolena návrhová komise ve složení: Josef Boura, Marie Mühlová, Zdena Bartoňová, dále ověřovatelé zápisu: Václav Urban, Vladimíra Karásková a zapisovatelka Ludmila Mečířová (schváleno jednohlasně).
K bodu 2 . – Všechny úkoly z minulého zasedání byly splněny. Program jednání OZ byl doplněn o bod 8. Rozdělení přebytku hospodaření ZŠ Studenec.
K bodu 3. - OZ projednalo návrh rozpočtu na rok 2001, který všichni dostali s dostatečným předstihem domů k prostudování. K předloženému rozpočtu nebylo větších připomínek, pouze p. A. Kuřík poznamenal, že některé náklady vzrostly proti roku 1994 třikrát, některé se zvýšilyještě více. Rozpočet byl schválen všemi 13 hlasy.
K bodu 4. - OZ schválilo všemi hlasy výsledek hospodaření obce za rok 2000 a jeho převod na účet 933/00 tak, jak byl předložen.
K bodu 5. - Byly schváleny prodeje těchto pozemků:
K bodu 6. – OZ schválilo všemi hlasy úplatný převod pozemku ppč. 943/l a 943 k. ú. Studenec, který patří PF ČR (celková cena asi 4 tis. Kč) z důvodu vydání územního rozhodnutí M. Mečířové – schváleno 12 hlasy, l se zdržel.
K bodu 7. – Požární řád obce – OZ jednohlasně schválilo Dodatek k obecně závazné vyhlášce Obce Studenec č. 5/95 – viz příloha č.l.
K bodu 8. – OZ projednalo a schválilo všemi hlasy rozdělení hospodářského výsledku ZŠ Studenec tak, jak byl předložen.
K bodu 9. – Různé.
K bodu 10.- Diskuse.
K bodu 11.- Usnesení – přiloženo na zvláštním listě – schváleno všemi 13 hlasy.
Místostarosta: František Tauchman Starostka: Irena Benešová
Ověřovatelé zápisu: Ing. Václav Urban, MUDr.V. Karásková
Zapsala: L. Mečířová Studenec 16. 3. 2001
ze zasedání zastupitelstva Obce Studenec ze dne 5. 3. 2001
Zastupitelstvo obce schvaluje:
Zastupitelstvo bere na vědomí :
Zastupitelstvo Obce Studenec neschvaluje:
Zastupitelstvo Obce pověřuje:
Místostarosta: František Tauchman Starostka: Irena Benešová
o provozu obecního vodovodu ve Studenci a v Zálesní Lhotě dle Zákona č. 128/2000 Sb. § 102 písm. d) tohoto zákona a zákona o vodách č. 138/73 Sb.ve znění pozdějších předpisů.
1. Správa vodovodu
Správou vodovodu je obcí pověřen správce vodovodu, ten zajišťuje veškeré opravy na řadech i přípojkách, odečítání vodoměrů, jejich výměnu a cejchování, laboratorní kontroly vody a průběžnou kontrolu a údržbu veškerého vodovodního zařízení. Stejně tak zajišťuje i výpočet vodného a rozeslání složenek.
2. Připojení na obecní vodovod
Žádost o novou vodovodní přípojku musí být podána předem Obci Studenec. Po schválení radou obce bude žádost postoupena správci vodovodu, který s žadatelem dohodne další postup prací. Je přísně zakázáno propojovat v objektech obecní vodu s vodou se soukromých studní. V případě kontaminace vody může být majitel přípojky za takovéto propojení činěn zodpovědným a pokutován dle zákona.
Podmínky připojení: Všichni odběratelé musí mít přípojku opatřenou vodoměrem. Ten musí být bez problémů přístupný odečitatelům. Z hygienických důvodů nesmí být v šachtách, které jsou zaplavovány vodou nebo dokonce odpadními vodami. I zde hrozí kontaminace vody choroboplodnými zárodky. Žádost o montáž vodoměru vyřídí správce, který určí i to, jaký typ vodoměru bude použit. Paušální platby poskytuje obec jen ve výjimečných případech. Neoprávněná manipulace s vodoměrem, například poškození plomby, bude pokutováno částkou minimálně 10 000,-Kč. Vodoměry budou odečteny 1x ročně, vždy k 31.10. kalendářního roku.
3. Vodné a stočné
Vodné a stočné schvaluje zastupitelstvo Obce svým usnesením na návrh rady Obce v průběhu prvního čtvrtletí běžného roku. Výpočet se provádí podle platného kalkulačního vzorce. Cena je cenou platnou pro celé odečtové období.
4. Úhrada vodného a stočného
Vodné a stočné je hrazeno ve dvou splátkách, z nichž první je záloha ve výši cca 50% vodného a stočného, vyúčtovaného v minulém odečtovém období na daném odběrném místě. Doplatek bude vyúčtován po odečtení vodoměru. Úhradu je možno provést složenkou, převodem z účtu, nebo v hotovosti do pokladny OÚ . Splatnost zálohy i doplatku činí 30 dní od odeslání složenek a faktur. V případě prodlení s placením bude účtován úrok z prodlení ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení . V případě, že nebude vodné a stočné uhrazeno do 60ti dnů vyhrazuje si obec právo zrušit odběrateli dodávku vody. Dodávka vody může být obnovena po zaplacení dlužných částek, uhrazení manipulačního poplatku ve výši 5.000,-Kč a uhrazení nákladů na přerušení a obnovení dodávky vody. O obnovení přípojky rozhodne případ od případu rada Obce.
6. Omezení odběru pitné vody
Obec si vymiňuje právo omezit odběr pitné vody obecní vyhláškou v případech, kdyby hrozil nedostatek vody ve zdrojích. Omezení by se týkala kropení zahrad, napouštění bazénů, mytí osobních automobilů a odběrů pro technologické provozy podnikatelů v obci.
7. Ostatní ustanovení
7.1. Je přísně zakázáno manipulovat bez vědomí obce, nebo správce vodovodu, hydranty a ostatními vodovodními zařízeními pod pokutou 10 000,-Kč.
7.2. Občané jsou povinni respektovat při všech svých činnostech pásma hygienické ochrany vodních zdrojů. Nerespektování tohoto ustanovení bude pokutováno podle zákona o vodách.
7.3. Každý odběratel je povinen znát místo hlavního uzávěru své vodovodní přípojky a zajistit na své náklady přístup k tomuto uzávěru.
7.4. Občané jsou žádáni, aby neprodleně hlásili všechny závady, úniky vody a neoprávněné manipulace zařízeními vodovodu, které zjistí .
7.5. Toto nařízení je závazné pro všechny odběratele vody z obecní vodovodu.
Dnem účinnosti tohoto nařízením se ruší Vyhláška č. 11/98 ze dne 10.6.1998
Toto nařízení nabývá platnosti dnem 1.3.2001
Ve Studenci 13.2.2001
Místostarosta: František Tauchman Starostka:
Irena Benešová
O B E C S T U D E N E C
Požární řád Obce Studenec
Dodatek k obecně závazné vyhlášce obce Studenec č. 5/95
Zastupitelstvo Obce Studenec na svém zasedání dne 5.3.2001
projednalo návrh rady obce o nutnosti upravit text Požárního řádu Obce
Studenec vzhledem k tomu, že byla změněna veškerá telefonní čísla v Obci i
okolních městech a schválilo dodatek k této obecně závazné vyhlášce v
tomto znění :
V bodě 3. Organizace požární ochrany:
zůstává pouze text : Obec zřizuje 1. zásahovou jednotku SDH JPO
lll Studenec
Pověřený velitel Josef Vancl ml., tel.: 0604/640570
V bodě 4. Zdroje požární vody :
se vypouští - rybník v továrně v Zálesní Lhotě
V bodě 5. Ohlašovny požáru :
jsou změny telefonních čísel :
Studenec
Zálesní Lhota :
V bodě 6. Vyhlášení požárního poplachu:
Umístění sirén : místo v továrně v Zálesní Lhotě, v bývalé škole v Zálesní
Lhotě, nouzový spínač u hlavního vchodu.
Místostarosta: František Tauchman, Starostka: Irena Benešová
z veřejného zasedání OZ obce Studenec ze dne 14. 3. 2001, které se konalo ve velké zasedací místnosti OÚ Studenec. Jednání začalo v 18,00 a skončilo v 19,00 hodin. Bylo přítomno 13 členů OZ a 7 občanů.
Omluveni: P. Kuřík, V. Urban
PROGRAM:
K bodu l. – Jednání zahájila starostka obce I. Benešová, byla zvolena návrhová a volební komise ve složení: P. Jiran, J. Krůfa, M. Nyklíčková, dále ověřovatelé zápisu: A. Kuřík, Z. Bartoňová a zapisovatelka: L. Mečířová – schváleno jednohlasně.
K bodu 2. – Paní Dohnalová požádala o snížení ceny pozemku ppč. 378 (Kč 40,-/m2),který chce koupit od obce, protože to podle jejího názoru není stavební parcela. Obecní zastupitelstvo rozhodlo 11 hlasy (2 členové se zdrželi), že je nutno dodržet cenu podle vyhlášky . Pokud se zdá pí. Dohnalové vysoká, nemusí pozemek kupovat a obec jí ho pronajme.
K bodu 3. – Volba nového vedení Obce Studenec z důvodu odchodu starostky Ireny Benešové na Krajský úřad Liberec – rada navrhuje volbu aklamací – schváleno všemi hlasy. V otevřené rozpravě se p. Václav Beneš vzdal mandátu ve prospěch zastupitele ze Zálesní Lhoty. Jako náhradník by měla do OZ nastoupit paní M. Tauchmanová ze Zálesní Lhoty, ale ta se písemně mandátu vzdala. Do obec. zastupitelstva byl tedy kooptován další náhradník z kandidátky KDU ČSL p. Karel Vancl. S přijetím mandátu souhlasil a do rukou starostky složil slib zastupitele.Následně rezignovala na svoji funkci starostka obce Irena Benešová v důsledku nástupu do uvolněné funkce náměstka hejtmana Libereckého kraje. Na místo starosty navrhla rada obce jako jediného kandidáta p. Františka Tauchmana, který s kandidaturou souhlasil – byl zvolen 12 hlasy, 1 člen se zdržel. Do funkce místostarosty rada navrhla p. Karla Vancla – jmenovaný s kandidaturou souhlasil . Byl zvolen 11 hlasy, 2 členové se hlasování zdrželi.
K bodu 4. – Diskuse.
P. F. Tauchman poděkoval členům OZ za důvěru a zároveň žádal o trpělivost, protože bude chvíli trvat, než se do všech problémů obecní administrativy dostane a na předání funkce s paní starostkou je docela málo času. Dále poděkoval Ireně Benešové za všechno, co pro obec udělala a popřál jí hodně úspěchů v nové funkci. Starostka obce také vyjádřila svůj dík celému zastupitelstvu za dobrou spolupráci a také odstupujícímu členu p. Benešovi za práci v OZ.
K bodu 5. – USNESENÍ – přiloženo na zvláštním listě – schváleno všemi 13 hlasy.
Místostarosta: Karel Vancl Starosta: František Tauchman
Ověřovatelé zápisu: Alois Kuřík, Zdena Bartoňová
Zapsala: Ludmila Mečířová
Studenec 16. 3. 2001
ze zasedání Zastupitelstva Obce Studenec konaného dne 14.3.2001
Zastupitelstvo Obce bere na vědomí:
· rezignaci pana Václava Beneše na funkci zastupitele Obce
· rezignaci Ireny Benešové na funkci starostky vzhledem k nástupu do uvolněné funkce ve vedení Libereckého kraje
· rezignaci paní Marie Tauchmanové , která je na dalším místě kandidátky KDU – ČSL na mandát v zastupitelstvu Obce
Zastupitelstvo Obce kooptuje:
· pana Karla Vancla, zvoleného na dalším místě kandidátky KDU – ČSL za člena Zastupitelstva Obce Studenec
Zastupitelstvo Obce volí:
· Starostou Obce: pana Františka Tauchmana
· Místostarostou Obce Studenec: pana Karla Vancla
Zastupitelstvo Obce potvrzuje:
· Cenu pozemku pro paní Dohnalovou v té výši, jak byla schválena na zasedání Zastupitelstva Obce dne 5.3.t.r.
Místostarosta: Karel Vancl Starosta: František Tauchman
Oznámení – výzva
Již několik roků je ve Studenci nedostatek parcel na výstavbu rodinných domků. V územním plánu jsou navržené pozemky vhodné k zastavění, ale někteří současní majitelé je dosud na výstavbu neprodali. Naopak od jiných majitelů máme nabídku na odprodej parcel, ale ty nejsou k zastavění tak vhodné jako parcely, doporučené územním plánem (např. pozemek leží mimo zastavěnou část obce, není poblíž vodovod, nízké napětí atd.).
Prosíme všechny majitelé pozemků, pokud uvažují o jejich prodeji (ať už pozemky jsou nebo nejsou v území navrženém k zastavění), aby je co nejdříve nabídli obci k odkoupení – jistě je můžete prodat komukoliv, ale pokud to jsou pozemky pro několik domků, může se obec podílet na zhotovení sítí pro tyto pozemky. Připravujeme změnu územního plánu a vhodné pozemky do této změny chceme zahrnout!
Upozornění
OÚ upozorňuje všechny vlastníky lesů o výměře menší než 50 ha (fyzické a právnické osoby), na nařízení okresního úřadu, kterým vyhlašuje záměr zadat zpracování lesních hospodářských osnov. Nařízení je v plném znění vyvěšeno v obecních skříňkách.
V časopise Krkonoše č. 4/2001 se objevila první zmínka o naší knížce z pera pana Miloslava Bartoše, bývalého šéfa Krkonošského muzea ve Vrchlabí
Povídání o Studenci a Zálesní Lhotě
Jako dárek pod vánoční stromeček svým občanům (však nejen jim) vydal Obecní úřad ve Studenci na konci loňského roku knihu s až příliš skromným názvem Povídání o Studenci a Zálesní Lhotě. Jak již naznačují reprodukce krásných barevných litografických pohlednic na obalu publikace reprezentativního formátu (A4) je každé obci věnována samostatná část, což odpovídá skutečnosti, že spojení obou obcí je pouze administrativní.
Již pouhé prolistování prvních stránek knihy a nahlédnutí do obsahu nás přesvědčí, že autoři knihy se rozhodli pro skutečný ediční čin – poskytnout čtenářům podrobné dějiny obou obcí do roku l945 respektive l948. Oba hlavní autoři Irena Benešová a Petr Junek však stáli před rozdílnými úkoly. Zatímco dějiny Zálesní Lhoty vytvářeli až roku l945 obyvatelé mluvící německy, Studenec byl obcí výrazně českou. ři tak velkém úkolu využili autoři přirozeně zejména yprávěcích kronikářských pramenů,a to se také promítlo do členění rozsáhlé látky.
Historické části pak v duchu tradice vlastivědných monografií doplňuje pojednání o živé přírodě obou vesnic Václava Stránského (s jeho krásnými kresbami květin, hub, hmyzu, brouků, motýlů, ryb a ptáků) a stať o zajímavých minerálech a drahých kamenech nalézajících se v okolí obcí, kterou napsal Luděk Běhounek.
"Povídání" o Studenci Petra Junka má takřka encyklopedickou podobu. Čtenář zde najde podrobné informace o společném znaku spojených vsí, historii vrchnostenských dvorů, vlastnických a sociálních poměrech v l6. a 17.století, starém i novém kostele a ostatních církevních památkách, stavbě nového zámku, proslulých větrných mlýnech. Samostatné kapitoly líčí rozvoj spolkové činnosti (zejména divadla, Sokola a fotbalového klubu), putování studeneckých do kladských Vambeřic, poměry za l.světové války, vznik a rozvoj textilní firmy Fejfar a Mládek, která ovlivňovala život celé obce. Najdeme zde i statistické údaje o vývoji počtu obyvatel, výsledcích obecních voleb a politických stranách v době l.republiky. V závěru autor líčí tragické událostí 2.světové války a osudy studeneckých občanů, statečných účastníků protinacistického odboje. Zvláštní oddíl věnuje Petr Junek ještě historii studeneckých škol.
Se stejnou snahou o shromáždění souhrnu podrobných údajů k dějinám obce, píše své "povídání" o Zálesní Lhotě Irena Benešová, starostka spojených obcí, z jejíhož podnětu reprezentativní publikace vznikla. Přestože se ve srovnání se Studencem pro Zálesní Lhotu, do roku l945 převážně německou obec, zachovalo jen málo pramenů ( v roce l945 spálili "partyzáni" celý obecní archiv) zhostila se úspěšně svého úkolu.
V úvodu, v němž popisuje především změny ve vlastnictví obce až do nejnovější doby, upozorňuje na málo známou skutečnost, že Zálesní Lhota byla založena podle promyšleného plánu jako lesní lánová ves, což se dodnes odráží v jejím sídelním půdorysu a v krajině. V kapitole o vývoji farnosti seznamuje s dějinami původního - v naší oblasti posledního - dřevěného kostela a výstavbou nového novogotického svatostánku.
Povídání o Zálesní Lhotě obsahuje dále kapitoly o historii školy (založené již roku l596), počátcích novodobého obecního zřízení, tradičních náboženských slavnostech, spolkovém životě,domácím tkalcovství, řemeslech a živnostech, l.světovéválce, humorný je odstavec o lhoteckém německém dialektu s větami složenými s českých a německých slov.
V chronologickém sledu po způsobu kronikářských záznamů pak plyne autorčino vyprávění o dvaceti letech první republiky. Snad nejpoutavější je závěrečné líčení poměrů v obci za 2.světové války, kdy se Lhota stala součástí říšské sudetské župy a hraničila s českými protektorátními vesnicemi. Je to vyprávění o konci česko-německého soužití a vyhnání německých obyvatel, zahaleném dlouho mlčením pamětníků i historiků. Ovzduší a charakter této doby dokládá množství pozoruhodných dokumentů a vzpomínek a celou zdařilou publikaci ilustrují desítky fotografii a kreseb a barevná obrazová příloha.
Knihu, která vyšla nákladem l500 výtisků, je možné zakoupit na obecním úřadě ve Studenci za 255 Kč.
Miloslav Bartoš
V dalších tiskovinách byly zprávy o Studenci mnohem skoupější než v předchozím období. V Hospodářských novinách se objevil podrobný rozbor hospodaření akciové společnosti Texlen, v Krkonošských novinách rozhovor se starostkou obce Irenou Benešovou o rozpočtu na rok 2001 a opět jsme se objevili i v černé kronice v souvislosti s krádeží v Pensionu Trautenberk.
Vítejte v knihovně. Můžete si zde vybrat z 3000 knih - beletrie i naučné literatury, z knih pro dospělé, ale i pro děti a mládež, z děl klasiků i současníků. Velkému zájmu se těší regál s novinkami zakoupenými v posledních dvou měsících. Zatím jich máme asi 60 a dále budou přibývat. Vybrat si můžete také v " putovním souboru", což jsou knihy z okresní knihovny v Semilech, které máme půjčené asi na jeden rok a obohacujeme jimi nabídku naší knihovny.
Také si můžete pročíst různé časopisy (Střecha, Betty, Cinema, Krkonoše, Lidé a země, Xantypa) a koncem dubna začneme odebírat i další (Elixír, 100+1, Dům a zahrada, Žena revue, Čtyřlístek, Sluníčko).
Když budete potřebovat nějakou konkrétní knížku nebo knížku o určitém tématu, náš počítač ji během chvilky vyhledá. Nemáme-li ji u nás je možné využít meziknihovní výpůjční službu a požadovanou knížku pro vás vypůjčit v semilské knihovně, kde je výběr z 50 000 svazků. Zvlášť zvídaví čtenáři mohou požadovat knihy i z dalších centrálních knihoven v Čechách, v Evropě i v celém světě, ale to už jsou služby placené. Také můžete ovlivňovat výběr nových knih a časopisů, uvítáme vaše návrhy a tipy na pěkné a zajímavé knihy.
Nabízíme také možnost pro ty, kteří by rádi četli, ale v návštěvě knihovny jim brání její vzdálenost a zdravotní, či jiné důvody. Zavolejte na obecní úřad (tel. 595 213) nebo vzkažte, budeme se snažit vám vyjít vstříc a knížky vám doručit domů.
A na závěr: můžete vyhrát hodnotnou cenu ( hádejte jakou? ) - koncem roku totiž vyhodnotíme a odměníme nejaktivnějšího čtenáře.
Ing. Helena Soukupová
Dětský pěvecký sbor Vrabčáci byl založen v roce 1992 při ZŠ–Mozartova v Jablonci nad Nisou.Tato škola je známá svou rozšířenou výukou hudební výchovy. Základ sboru je tvořen právě z žáků z těchto hudebních tříd. Členy sboru tvoří také bývalí žáci a děti z ostatních škol. Sbor založil a vede Mgr. Pavel Aur. Vrabčáci mají v současné době kolem 200 dětí, které pracují ve třech odděleních – Písklata, sbormistr Danuše Hvozdová, klavír Milena Pšeničková, Arabčata a Vrabčáci, sbormistr Pavel Aur, klavír Vilém Alkoun, Milena Pšeničková.
Za osm let svého působení zrealizoval sbor řadu koncertů doma i v zahraničí. Vrabčáci navázali přátelství a to nejen hudební, s dětmi z Plzně, Opavy, Olomouce, Hradce Králové, Prahy, Příbrami, Mohelnice – to jsou ti nejbližší. V rámci festivalů a koncertů procestoval sbor řadu evropských zemí, např. Francie, Itálie, Rakousko, SRN, Polsko, Litva, Mexiko.
Mezi své úspěchy může sbor řadit roky 1995, 1998, 2000. V roce 1995 získal sbor stříbrné pásmo na mezinárodní soutěži v Litomyšli. Na druhé celostátní soutěži v roce 1998 v Novém Jičíně se stali Vrabčáci absolutním vítězem a zařadili se tak mezi dětské výběrové sbory České republiky. Zde byl zároveň oceněn klavírista Vilém Alkoun za nejlepší klavírní doprovod. V. Alkoun od tohoto roku úzce se sborem spolupracuje a svými schopnostmi bezesporu úroveň Vrabčáků posouvá směrem nahoru.
Vrabčáci se stali pojmem v oblasti dětských sborů v celé naší republice. Jejich výkon jednoznačně roste a v řadě provedeních dosahuje profesionality. Důstojnou tečkou tohoto roku bylo 16 denní turné po Mexiku.Exotickou zemi navštívil sbor na pozvání České ambasády a sboru ŇIŇOS CANTORES DEL ESTADO DE MEXICO. V rámci svého pobytu vystoupily děti na devíti koncertech. Zároveň sbor vytvořil hlavní kulturní program ke státnímu svátku České republiky, kde byla slavnostně odhalena socha T. G. Masaryka. Vrabčáci se stali důstojným reprezentantem našeho města i České republiky.
Rok 2000 zakončil dětský pěvecký sbor Vrabčáci nahráním nového CD – "Mít rád bližního svého". V oblasti hudby mají Vrabčáci řadu kontaktů. Mezi ta nejpevnější pouta patří dobrá kamarádka Lucie Bílá, se kterou navázal úzkou osobní spolupráci sbormistr Pavel Aur už v roce 1996. Lucie dala dětem opět prostor ve svém vánočním pořadu "LUCIE NA BÍLO".
Vrabčáci jsou tak důkazem toho, že i sbor z menšího města má možnost se objevit na televizních obrazovkách a zviditelnit město Jablonec nad Nisou.
Mgr. Pavel Aur, sbormistr
Na úvod sportovních zpráv v tomto Zpravodaji by měl být připomenut nový zákon č. 115/2001 Sb. O podpoře sportu, který je pro občanská sdružení ve sportu a v tělovýchově nesmírně významným předělem. Sport je tímto zákonem považován za veřejně prospěšnou činnost (nikoliv pouze zájmovou, jak tomu bylo doposud). Mimo jiné tento zákon rovněž ukládá obcím a krajům zabezpečit finanční podporu sportu ze svého rozpočtu. Jistě by se s ním měli seznámit nejen činovníci sportovních spolků, ale i členové obecních a krajských zastupitelstev.
K pravidelným tréninkům se scházejí dvě družstva, pod vedením Luďka Boury trénují žákyně a dorostenky. Vedení družstva žen patří Bohouši Fléglovi z Jilemnice. Toto družstvo startuje v okresním přeboru a po podzimní části je v čele této soutěže.
V letošním roce bude snahou TJ Sokol dokončit běžeckou dráhu okolo fotbalového hřiště, která by doplnila ostatní atletické sektory, které již slouží především pro potřeby školní tělovýchovy.
Pozornosti místních občanů jistě neuniklo, že ze středu obce zmizel jeden výrazně kouřící komín, neboť kotelna na tuhá paliva v sokolovně byla přebudována na plynovou.
V jarním sluníčku se podívejme zpět za letošní zimou - nezimou. Lyžaři ke své činnosti potřebují především sníh a toho bylo letos velice poskrovnu. Upravit studenecké lyžařské tratě se podařilo krátce začátkem února, a tak skupina lyžařů žáků trénovala pouze na vybraných místech, v lednu na kopci u vodárny, později se dalo využít zasněžené Tomášovo pole u sokolovny. Zde se také podařilo Základní škole uspořádat za ideálních podmínek školní závody a TJ Sokol připravil XII.ročník rodinné Studenecké štafety na 1 km. Pořadatelé byli překvapeni účastí 69 aktivních lyžařů, kteří byli doprovázeni značným počtem rodinných příslušníků. Nejlepšího času dosáhl Libor Junek (2:24) před Michalem Hákem (2:29) a Ondřejem Junkem (2:40), mezi ženami Ivana Kučerová (3:39) před Zdeňkou Horáčkovou (3:56) a Zuzanou Povrovou (4:03). Nejmladším účastníkem štafety byla Nikola Vanclová a nejstarším Jaromír Klouček st.
K pořadatelským aktivitám patří úspěšné uspořádání Přeboru ČOS v běhu na lyžích 10. až 11.února 2001, který byl zároveň Mistrvstvím Krkonošského svazu lyžařů v běhu na lyžích klasickou technikou. Závody se konaly na Benecku, kde byly velice dobré sněhové podmínky, které spolu s prací více jak padesáti pořadatelů a rozhodčích přispěly ke spokojenosti téměř 300 závodníků. Výsledky byly uvedeny v minulém čísle Zpravodaje.
Vzhledem k uvedeným sněhovým podmínkám je zřejmé, že ti, co přípravu na závody brali vážně, museli většinu tréninkových kilometrů naběhat na Horních Mísečkách nebo na Benecku.
Ondřej Junek závodil prvním rokem mezi mladšími dorostenci, celou zimu byl provázen zdravotními problémy, a tak se mu nepodařilo navázat na výborné žákovské výsledky a v celostátních závodech končil v polovině startovního pole.
Mezi muži závodil Michal Hák, dařilo se mu především na Jizerské padesátce, kterou dokončil na výborném 11.místě, na Mistrovství ČR byl většinou okolo 40.místa. V hodnocení celé sezóny obsadil v Poháru Krkonošského svazu lyžařů celkové 3.místo.
Připomeňme si i výsledky studeneckých závodníků, kteří závodí za SKI Jilemnice. Petr Plecháč stále patří mezi naše nejpřednější lyžaře, dokladem je 4.místo na Hančově memoriálu na 50 km a 6.místo na Jizerské padesátce. Libor Junek je členem juniorského družstva ČR a na Mistrovství ČR získal stříbrnou medaili na 15 km volnou technikou. Startoval i na Mistrovství světa juniorů, zde se mu však nepodařilo prosadit se na přední umístění.
Příprava závodníka na tyto vrcholné soutěže je v současné době velice náročná. Libor Junek absolvoval v rámci letní přípravy několik soustředění v České republice i v zahraničí (Rakousko, Itálie), zúčastňoval se závodů na horských kolech (na Mistrovství ČR obsadil 30.místo). V rámci podzimní přípravy následovaly pobyty na ledovcích v Rakousku a Itálii a od prosince již závodní období. Forma kulminovala možná trochu dříve, neboť na závodech Evropského poháru v Albertville ve Francii obsadil 11.místo a v republikových kvalifikačních závodech získal 3. a 5.místo. Mistrovství světa juniorů se konalo v polských Jakuszycích ve dnech 27.ledna až 5.února 2001 a nominovalo se na něj 6 nejlepších juniorů ČR. Libor Junek se zúčastnil běhu na 30 km volně (poprvé v životě) s hromadným startem a obsadil 51.místo ze 102 závodníků, ve sprintech skončil na 28.místě ze 105 závodníků pouhé dvě vteřiny za postupovým 16.místem. V závěru byla náročná sezóna korunována premiérovou účastí ve Světovém poháru dospělých (ve sprintu) v Novém Městě na Moravě.
Závěrem výbor TJ Sokol děkuje všem příznivcům a sponzorům, kteří pomohli zabezpečit zdařilý dětský maškarní ples 18.února 2001.
Výbor Tělocvičné jednoty Sokol svolává Valnou hromadu na 21.dubna 2001 v 18 hodin v sokolovně.
Z archivu Sokola Studenec: Slet 1948
Ani v zimním období členové Sportovního klubu Studenec neodpočívali. Uspořádali zdařilé Masopustní šibřinky a pro lepší informovanost svých fanoušků připravili nové plakáty. Na zdaru obou těchto akcí měli výrazný podíl sponzoři klubu, kterým i touto cestu Sportovní klub děkuje. Dále se prohloubila již letitá spolupráce s Pensionem Trautenberk a v jeho pivnici je postupně zařizována klubová místnost SK Studenec (fotogalerie z historie klubů včetně „minisíně slávy"). Zároveň je zde i jedno ze sběrných míst tipovací ligy Krkonošských novin. Doplněno bylo i vybavení klubu, pro minižáky byly zhotoveny lehké přenosné branky, zakoupeny nové hluboké sítě, aby si fanoušci mohli do syta užít toho nejdůležitějšího, radostného pocitu z gólu v síti soupeře.
Pochopitelně přelom roku byl i obdobím statistických výkazů a hlášení, z nichž nejpodstatnější pro studeneckou veřejnost je údaj o počtu členů. K 31.12.2000 měl SK Studenec 303 členů, z toho 193 dospělých a 110 mládeže, z toho 178 registrovaných v Českomoravském fotbalovém svazu a 33 v Českém svazu orientačního běhu.
Áčko mužů, účastník I.B třídy oblastních soutěží, se poctivě pod vedením svých trenérů Pavla Čížka a Františka Hladíka, připravovalo na jarní obhajobu úspěšného podzimu. Kádr byl posílen Tomášem Hermonem, který se přes SK Jilemnice, SK Hošek Robousy a Rekreu Třtice vrací zpátky do Studence, a Davidem Lukešem z Jilemnice, který si však nejprve musí „odsedět" nepodmíněný trest z podzimu. V přípravě na velice rozdílných terénech široký kádr dosahoval rozdílných výsledků (Jilemnice 3:4, Kruh 10:1, Turnov 1:4, Roudnice 1:2, Roztoky 2:1) a před prvními zápasy bude mít trenérské duo určitě těžkou hlavu s tím, jak určit optimální sestavu.
Do přípravy se mohli zapojt i dorostenci, ale až na výjimky výraznější zájem neprojevili, přestože v kádru je několik talentovaných hráčů (přes zimu odešel Tomáš Hašek do Martinic). Žáci a minižáci rovněž zahájili svou přípravu a s jejich kádry by neměly být žádné problémy. Napilno maji i internacionálové, neboť se chystají k přátelským zápasům do Švýcarska.
SK Studenec společně s FK Benecko byl spolupořadatelem 3.ročníku Krkonošské ligy ve futsalu, které se zúčastnila 4 mužstva. Po lítých bojích ve 4 turnajích si prvenství a krásný pohár zajistili hráči z Víchové, když k vítězství studeneckých chybělo pár okamžiků právě v zápase s Víchovou (ztracené vedení 3:1).
Konečná tabulka:
Zahájili již i sezóna orientačního běhu, i když první závody, především ten v Mělčanech u Dobrušky, připomínaly spíš bahenní lázně. Studenečtí závodníci se opět prosadili na místa na stupních vítězů. Dvě prvenství má na svém kontě Veronika Pešková, dvě druhá místa Honza Synek a jedno třetí místo přidal Honza Exner.
V sobotu 17.2. zahájily naše hráčky účinkování v mistrovských soutěžích. Pravdelně se již třetím rokem účastnily východočeského volejbalového poháru, v němž předchozí dva roky vypadly vždy v prvním kole.
Tentokrát se již děvčata dokázala prosadit, dostala se až do 3. kola a k postupu do finalového turnaje jim scházelo jen trochu štěstí. V prvním turnaji si naše hráčky poradily s družstvem Tesla Pardubice, ale nestačily na Hronov.
O poznání těžší to bylo v kole druhém, které jsme hráli na domácí půdě. Tentokrát nás čekala silná skupina: družstvo Kvasin hrálo ještě před několika lety národní ligu, Nové Město nad Metují vede svoji skupinu v krajské B třídě a družstvo Žamberka je ve své skupině na druhém místě ( kromě toho Žamberk byl loňským vítězem VČ poháru ). Přesto se naše hráčky nezalekly a podaly výborný výkon, který znamenal postup do 3.kola.
Výsledky:
Tabulka:
K bohužel poslednímu letošnímu vystoupení ve VČ poháru jsme cestovali do Hronova. Již postup mezi nejlepších osm družstev byl pro nás velkým úspěchem, ale rozlosování nám příliš nepřálo a ve skupině nás čekala 2 nejlepší družstva z loňského poháru - Vamberk a Hronov.
Přesto děvčata nastoupila nažhavena do prvního utkání a na hře to bylo znát. Soupeřky z Hronova nám nedělaly tolik problémů jako posledně, lépe jsme přijímali jejich tvrdý servis a především ohromnou bojovností a vůlí po vítězství jsme předčili domácí hráčky, které v prvním setu vedly již 21:14. Skvělý vstup do turnaje chtěla děvčata potvrdit i ve druhém utkáním, kdy našimi soupeřkami byly ženy ze Vamberka (loňské vítězky). Zápas byl překvapivě velmi vyrovnaný, ale v koncovkách setů jsme neměli potřebné štěstí. V přímém souboji o postup nás čekalo neznámé družstvo ze Slatiňan. Věkově výrazně starší kádr nedokázal v prvním setu najít účinný recept na tvrdou hru našeho družstva, přesto byl soupeř znovu v koncovce šťastnější, a to rozhodlo. Až do této chvíle podávaly naše hráčky vynikající výkon, a tak byl čas vybrat si také slabší chvilku - to se bohužel stalo ve druhém setu a bylo po naději. Přitom postup do finále mohl zaručovat i velmi dobrý výsledek ve finalovém turnaji, neboť děvčata hrála v daleko silnější skupině.
I tak je však celkové 5. místo ve východočeském poháru velkým úspěchem. Děvčata nenarazila v turnaji na žádného soupeře, s nímž by nedokázala držet krok, což je skvělé.
Výsledky:
Tabulka:
Sestava: Horáčková Eva, Horáčková Jana, Horáčková Klára, Mečířová Jarča, Mečířová Markéta, Pašková Andrea (Vrchlabí), Tauchmanová Jana, Ulvrová Martina, Urbanová Ludmila (kapitánka).
Do jarní části mistrovské soutěže nastupují naše hráčky s cílem posunout se do horní poloviny tabulky.
Tabulka oblastní soutěže II. třídy žen po podzimu 2000:
V sobotu 31.3.2001 se zúčastnili naši muži 1. turnaje Vrchlabské volejbalové ligy. Protože Pepa Jebavý s Pavlem Mečířem museli na přátelský zápas ve fotbale a Petr Kuřík je v Holandsku, jeli jsme v poslepované sestavě. Do sestavy nastoupil nováček Jenda Vancl a šestku doplnil zkušený Jan Honka z Jilemnice.
Ve skupině jsme narazili na silný tým Škoda, se kterým jsme prohráli 0:2. Ve vyrovnaném souboji jsme pak v tiebreaku podlehli 13:15 družstvu Karty. Postup mezi 8 nejlepších jsme si tak zajistili až v posledním utkání výhrou 2:0 nad vrchlabským družstvem NADĚJE. V souboji o 5.-8. místo jsme nejprve zdolali družstvo FIHO z Vrchlabí 2:1, abychom v boji o 5. místo podlehli družstvu z Hostinného 0:2.
I tak je šesté místo (ze 16) skvělým úspěchem v poslepované sestavě, v níž jsme nastoupili. Kromě toho jsme získali 1 bod v celkovém hodnocení, ale ten nám k postupu mezi elitní osmičku, která se utká ve finalovém turnaji v prosinci, určitě stačit nebude. Bylo by potřeba zúčastnit se ještě alespoň jednoho turnaje (buď v červnu nebo v září).
Sestava: Brož Vláďa, Honka Jan ( Jilemnice ), Chrtek Michal, Kuřík Víťa, Urban Vašek, Vancl Jan
Program našich volejbalistek na domácím hřišti:
Všechny zájemce zveme na tradiční turnaj smíšených družstev neregistrovaných, který se letos bude konat v sobotu 25.8. od 8:00.
Nejmenší fotbalisté Školního sportovního klubu se zúčastnili okrskové turnaje v halové kopané v Jilemnici pro žáky 3. a 4.ročníků. V této věkové kategorii však klub nadějnými fotbalisty příliš neoplývá, a tak museli zaskočit druháci.
V turnaji se našim benjamínkům nevydařil pouze zápas s Košťálovem, v ostatních statečně drželi krok se staršími soupeři, především s Jilemnicí I (6:7). Nakonec obsadili 4.místo ze 6 účastníků s celkovým skore 21:22 (střelci branek: Jirka Povr 19, Sváťa Čech a Tomáš Palivoda po 1).
Koncem února za ideálního počasí proběhl Přebor ZŠ v běhu na lyžích, kterého se zúčastnilo 156 závodníků.
Vítězové jednotlivých kategorií (podle tříd):
V současné době probíhá rekordně obsazený turnaj ve stolním tenise, jehož kompletní výsledky přineseme v příštím kole, starší žáci se přihlásili do Coca-Cola cupu v kopané, kde je v prvním kole čeká ZŠ Turnov, tedy jeden z favoritů soutěže. Školní sportovní klub bude také v květnu pořadatelem krajského kola v orientačním běhu.
Územní organizace Svazu diabetiků ČR je občanským humanitárním sdružením diabetiků (cukrářů) a jejich příznivců. Jeho posláním je pomáhat diabetikům ke zlepšení kvality jejich života. Organizuje pro ně zdravotně výchovné akce, edukačně motivační a rehabilitační program. Pořádá rekondiční a ozdravné pobyty, praktické ukázky diabetních režimů, kontroly glykemie (hodnoty cukru v krvi), aplikace inzulínu, předvedení nových diavýrobků, nákup levnějších pomůcek apod.
Svaz diabetiků ČR je členem Mezinárodní diabetické federace IDF a Evropského programu péče o diabetiky. Jsme nezisková organizace a naše aktivity zabezpečujeme pouze z členských příspěvků, prodeje zdravotnických publikací, z dotací místních orgánů státní správy, z Ústředí svazu diabetiků a z příspěvků některých místních sponzorů. Získané finanční prostředky jsou výlučně používány na řešení zdravotních problémů občanů Jilemnicka. Roční členské příspěvky jsou pro důchodce diabetiky stanoveny na 40 Kč, pro osoby výdělečně činné 100 Kč. V současné době má ÚO Jilemnicka 60 členů.
Naše územní organizace se v roce 2001 a v následujících letech zaměří na tuto činnost:
1. Organizační činnost:
A. Budeme se řídit Stanovami a programem V.sjezdu Svazu diabetiků, pokyny ÚV SD a tyto pokyny realizovat v našich podmínkách územní organizace.
B. Důležité dokumenty organizačního a finančního zabezpečení projedná členská schůze dvakrát ročně.
C. Výbor ÚO SD bude zasedat průběžně a organizovat a řídit veškerou činnost naší organizace, o které bude informovat členskou základnu písemně nebo osobně svým předsedou.
D. V rámci nového uzemně správního uspořádání se budeme snažit navázat kontakty s těmito orgány, informovat je o naší činnosti a žádat je o podporu našeho programu pro diabetiky, zároveň budeme pokračovat v již navázané dobré spolupráci s některými obecními a městskými úřady.
E. Dobře se připravit na rok 2002, na jehož počátku proběhne výroční členská schůze s kulturně výchovným programem.
2. Ozdravné rekondiční pobyty:
A. Zabezpečíme týdenní rekondiční pobyt pro 15 členů v Mariánských Láz- ních ve dnech 29.4.2001 až 5.5.2001 nebo čtrnáctidenní od 29.4.2001 do 12.5.2001.
3. Zdravotně výchovná činnost:
A. Zajistíme a přispějeme na pedikúru nohou (4 x ročně), neboť nohy jsou při diabetu velmi náchylné.
B. V rámci zlepšení informovanosti členů a veřejnosti uskutečníme besedu o problematice diabetu v Domově důchodců v Horní Branné.
C. Budeme spolupracovat s lékařem diabetologem MUDr.Kupkovou a u nově zjištěných diabetiků budeme podporovat vstup do Svazu diabetiků, a tak jim usnadnit první fázi nemoci a zmírnit obavy z tohoto onemocnění.
D. Ve spolupráci s našimi zahraničními firmami budeme nabízet našim členům slevy při nákupech glukometrů, testovacích proužků, tónometrů na měření krevního tlaku, diaobuvi, umělých sladidel a vitamínových doplňků.
Již nyní je možno si objednat diabetické sladidlo na pečení a vaření, diažel na zavařování, diabetické šuměnky a jiné diabetické zboží.
E. Budeme zajišťovat prodej časopisu DIAŽIVOT a tím odborněji seznamovat naše členy s touto nemocí (edukační program).
F. Budeme spolupracovat s ÚV SD při udělování medailí „50 let života s diabetem", vyslovovat poděkování za práci a pomoc činovníkům, uskutečňovat osobní návštěvy členů (hlavně starších), blahopřát k Vánocům a jiným příležitostem a tím vytvářet dobré a přátelské vztahy v naší územní organizaci.
Kdo by nás chtěl v naší činnosti podpořit, rádi jeho podporu uvítáme:
V příštím pokračování se zaměříme na vlastní „cukrovku", jak s ní žít, případně jak ji čelit nebo léčit.
Vojtěch Korotvička, Předseda Svazu diabetiků Jilemnicka
Studenecký skok byl v nevyhovujícím technickém stavu (prasklé záchytné lano, zkorodovaná spodní část konstrukce), a proto byl rozhodnuto o jeho stržení a odprodeji lyžařskému oddílu do Nového Města na Moravě, kde je již skok znovu postaven. Areál bývalých lyžařských můstků však chátrá dál a při současné „bídě" českého skokanského sportu lze jen těžko doufat v jeho oživení. A tak poslední generace studeneckých skokanů (Zdeněk Plecháč, Miroslav Pavlíček a další) bude asi opravdu poslední.
Kam se poděly sochy Tomáše Garigue Masaryka?