Slovo úvodem

Před deseti lety vznikala první čísla Studeneckého zpravodaje a dnes jich máme již celou kopu za sebou (toto je 63.číslo). Z původní redakce nezůstal kámen na kameni a s přibývajícími čísly v tomto roce je zcela zřejmé, že je třeba redakční radu posílit. Jinak by se mohlo zdát, že řada studeneckých spolků, firem a dalších institucí nemá pražádný zájem na tom informovat veřejnost o své činnosti. Konec konců by to nebylo nic nového, při vzniku knihy Povídání o Studenci a Zálesní Lhotě bylo osloveno více než 30 studeneckých a lhoteckých právnických osob a ozvala se pouze jediná.

Za dané situace má Studenecký zpravodaj za sebou řadu povedených i méně zdařilých čísel, zachycuje však určité dění v naší obci a možná jednou bude určitým pramenem k poznání historie našich obcí. Určitě mu však chybí diskuse nad věcmi veřejnými, která se v poslední době alespoň částečně objevila na www stránkách Obecního úřadu. Hlavním bodem diskuse je "rozložení sil" v naší obci, tedy stále marně skrývané napětí mezi věřícími a "těmi druhými". Každá ze stran má svou pravdu a obě z nich jsou navzájem neslučitelné, najde-li však každá ze stran dostatek tolerance a úcty k té straně druhé, pak může být Studenec skutečnou obcí občanů. Bude-li však druhého kvůli jeho odlišnému názoru přezírat (děje se tak přinejmenším oboustranně), ono skrývané napětí může jenom vzrůstat.

Toulky územní správou a samosprávou

(aneb Studenec pod Libercem)

Motto na úvod:

Můžete o tom diskutovat,
můžete s tím nesouhlasit,
ale to je vše, co můžete dělat.
Jára Cimrman

Blíží se první výročí fungování krajské správy a samosprávy. Stále bychom se měli utvrzovat v pocitu, že žijeme v rádoby demokratickém státě, a proto bychom i problémy v této oblasti měli nazývat pravými jmény a nesmiřovat se se stávající situací.

Zveme čtenáře Studeneckého zpravodaje na malý výlet historií územního uspořádání v rámci současné České republiky s pochopitelným podrobnějším zastavením v nejbližším regionu.

Už samotný počátek osídlení České kotliny je zahalen spoustou mýtů, polopravd a převratných historických objevů, které sloužily dané době a společnosti. Nezapřeme však, že prvním historickým známým etnikem byly Keltové, jejichž kultura a odkaz v současné době procházejí určitou renesancí a kteří dali našemu území jedno z jmen. Jeden z keltských kmenů byl v kronikách zapsán pod jménem Bójové a země Bojů byla nazývána Bojohemum (dnešní Bohemia). Keltové byli vytlačeni Germány (především kmeny Markomanů) a zde se již otvírá jedna z účelových polopravd, která už částečně souvisí s územním uspořádáním. Tyto germánské kmeny ustoupily před invazí Slovanů do podhorských oblastí, přežily raný středověk a vytvořily tak základ pozdějšímu souvislému německému osídlení českého pohraničí. Tento závěr, podpořený vhodně uspořádaným archeologickým materiálem a některými místními názvy, sloužil především německému nacionalismu na přelomu 19. a 20.století a později pochopitelně německému fašismu. Historický vývoj se však nedá tak jednoduše zmanipulovat jako veřejné mínění, pohraniční hvozdy zůstaly neosídleny do 13.století a slovanské kmeny obsadily nejprve úrodné nížiny podél Labe, Vltavy, Moravy a dalších řek. Jedním z těchto kmenů byly i Čechové (dále Charváti, Zličané, Pšované, Doudlebi, Pšované, Lutomeřici, Chebané, Děčané, Moravané, Slezané, Lučané, Obodrité a další), kteří byli ze všech kmenů nejsilnější (nebo nejagresivnější, nejkrutější ….) a ovládli toto území. Tedy, Češi, vládněme!

Každé území je nutné určitým způsoben územně uspořádat, a tak bychom si měli uvědomit jednotlivá hlediska, která mají určitý vliv na optimální funkci územně správních celků.

Prvním hlediskem, dosti přezíraným, je hledisko historické. V průběhu historického vývoje se vytvořila síť důležitých správních měst, která vytvářejí i pocit podvědomé stability a důvěryhodnosti. Určitý konzervatismus občanů je přirozený a jakýkoliv zásah do této stability může přinést negativní reakci. Navíc tato správní města (pro Studenec Jilemnice, Vrchlabí, Nová Paka, Jičín, Hradec Králové) byla spojena se svými regiony i nezanedbatelnými kulturními vazbami.

Druhým hlediskem je hledisko regionální, který vychází z utváření regionů na základě určitých společných znaků, kterým může být určité etnikum, dialekt (podkrkonošské nářečí), bývalé hranice církevní správy či jiné aspekty.

Třetím hlediskem, které preferují především autoři správních reforem, je demografická situace utvářených správních celků. Vždy převažovala snaha vytvořit z hlediska státní správy a místních lokálních zájmů (PardubicexHradec) vyvážené správní celky, často ale ke škodě věci.

Obdobné důvody se objevovaly i ve čtvrtém, hospodářském hledisku, kde cílem mohla být na jedné straně určitá ekonomická vyváženost kraje, ve skutečnosti však většinou uchopení hospodářské kontroly nad daným celkem, v mnoha případech ve prospěch centra samotného.

Pátým, velice diskutovaným hlediskem, je hledisko dopravně obslužní. Pomineme-li stále se rozvíjející a dnes již nepostradatelné informační technologie, zůstává nám fyzická přístupnost správního střediska jako jeden z určujících činitelů tohoto hlediska.

Opomíjeným hlediskem v souladu se současným vztahem k přírodě samotné je hledisko podmíněné přírodními zvláštnostmi a charakteristikami. I hranice našeho státu v mnohým případech respektují tyto podmínky, ne však hranice současných správních celků. Jak by bylo ideální mít Krkonoše v jednom správním celku z hlediska cestovního ruchu, ochrany přírody a vytváření určité sounáležitosti s regionem (nebo snad dostane část Krkonoš přednost v této oblasti před Jizerskými a Lužickými horami).Většinou však vítězí hledisko poslední, a to hledisko politické, hledisko konfrontační, často vzniklé průnikem různých kompromisů jednotlivých politických stran a nátlakových skupin. Toto hlediska je často od hledisek předchozích a tím i od občana samotného hodně vzdáleného. Jeho důsledky si však občan v tu pravou chvíli neuvědomí.

Takže poučení o bezpečnosti před samotným výletem máme za sebou a nyní již vykročme do dávných dob, kdy naše územní uspořádání vznikalo.

Základem prvního státoprávního uspořádání byla kmenová struktura a zvykové právo slovanského obyvatelstva vycházející z náboženství a otcovství. V rovině náboženské vznikl řád kněží, v rovině otcovské řad starostů neboli rodinných vladyků. V čeledním řádě se o úloze starostů dočteme: "Starosta domácí spravuje a řídí dům i vládne celým jeho jměním; nařizuje mužským i chase, kam kdo jíti a co činiti má; umluviv se s domácími, prodává, co na prodej jest, a kupuje, čeho třeba; pokladnice domovní jest v jeho rukou a on pečuje o zaplacení daní veřejných; společné modlitby on i počíná i končí; když hosté vstoupí do domu, on sám je vítá a častuje. Starosta nebývá vždy ten, kdo věkem jest nejstarší; když otec zestárne, odevzdá důstojenství starosty nejrozumnějšímu synu nebo bratru nebo synovci, třebas tento věkem byl nejmladší; přihodí-li se pak, že který starosta nedobře domem vládne, domácí volí sobě jiného na jeho místo."

Všichni starostové byli zemané neboli majitelé svobodných statků a přilehlých vsí. Ti, kteří vlastnili více statků dědičně po několik pokolení, byli nazýváni lechové (pravděpodobně od léch čili rolí) a dali své jméno šlechtě a šlechticům. Nejčelnější lechové (zemští kmeti) tvořili poradní sbor knížete a zároveň představovali určitý stupeň státní správy na svých územích (panstvích či údělech). Chudší zemané, kteří vlastnili uprostřed svých polí několik chalup (základ pozdějších obcí), vytvářeli z těchto území újezdy.

V 9.století již pravděpodobně existovala určitá zákonná norma územního uspořádání (župní neboli hradní ústava). Země byla rozdělena na kraje, stolice a popravy (župy). Základem každé župy byl hrad (město), a tak původně bylo tolik žup, kolik bylo hradů (dle Františka Palackého se počet těchto žup pohyboval okolo 40). Kromě župních a zemských hradů existovaly ještě soukromé hrady, tzv. hradce, které patřily určitým rodům.

Ve 12. a 13.století již můžeme pozorovat určité zárodky rozsáhlejších územních celků, které vycházely z různých hledisek, politických, církevních, soudních a někdy i vojenských. Tyto celky se nazývaly úkrají nebo soukrají a s jistotou můžeme v Čechách jmenovat Pražsko, Bechyňsko, Kouřimsko, Hradecko, Boleslavsko, Litoměřicko, Bílinsko, Žatecko, Horšovsko a Plzeňsko. Každé úkrají bylo rozděleno na menší správní celky, župy neboli dekanáty. Toto rozdělení se ve většině případů shoduje s pozdějšími archidiakonáty.

Hradecko obsahovalo celé východní Čechy od Krkonoš na severu povodím Jizery až k Semilům, dále k Troskám a k Cidlině až po Přelouč a Hlinsko. Území Studence patřilo k dekanátu jičínskému, který se táhl od Kopidlna po Krkonoše, od Trosek po Hostinné. Zajímavé byly i funkce a pojmenování župních úředníků. Nejvyšším úředníkem byl župan neboli kastelán, který byl hlavou politické a vojenské moci župy, druhým úředníkem byl cudař neboli soudce (soudnictví), třetím komorník (finance), čtvrtým vladař (správce statků), pátým lovčí (lesy a myslivost) a šestým písař neboli notář (vedení soudních registrů a krajských desek). Za součást úřednictva často byla považována v mnohých župách i bába, jež měla na starost provoz župy.

Cenným pramenem v poznání územní příslušnosti je soupis archidiakonátů a dekanátů, který vznikla za prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v letech 1344 až 1350. V archidiakonátu hradeckém opět najdeme dekanát jičínský a něm soupis veškerých osad (farností): Jičín, Paka Nová, Robousy, Úbislavice, Běchary, Roztoky, Kostelec, Údrnice, Dolany, Chyjice, Drahoraz, Konecchlumí, Radim, Úlibice, Choteč, Mlázovice, Lužany, Lomnice, Újezd Horní i Dolní, Železnice, Nová Ves, Libuň, Bystřice, Paka Stará, Pecka, Kalná, Týn Rovenský, Nadslav, Zliv, Ostrožno, Brenné Dolejší, Brenné Hořejší, Nemojčeves, Veliš, Čistá, Brada, Libštat, Jilemnice, Smříčno, Poniklé, Bělohrad (Albea), Zebín, Olešnice Košťálská, Olešná, Štěpanice, Byšice, Chomutičky, Kopidlno. Semily a Turnov patřily v rámci boleslavského archidiakonátu k dekanátu turnovskému a Liberec k dekanátu žitavskému.

Toto územní členění se stalo základem územního uspořádání, i když v průběhu českého stavovského státu bylo často obětí mocenských sporů mezi panovníkem a stavovskou či městskou opozicí. Nástup Habsburků znamenal přeměnu zemských úředníky v úředníky královské, ale do územního členění příliš nezasáhl. Vytvoření 12 krajů v roce 1714 (Kouřimský, Čáslavský, Chrudimský, Hradecký, Boleslavský, Litoměřický, Rakovnický, Žatecký, Plzeňský, Bechyňský, Berounský a Prácheňský) bylo pouze dočasné a rok 1751 přinesl opět obnovení některých původních krajů a jejich zvýšení na 16 (přibyl Bydžovský, Klatovský, Loketský a Bechyňský byl rozdělen na Budějovický a Táborský). Církevní územní organizace byla postupně doplněna zřízením jednotlivých biskupství, litoměřického (1655), hradeckého (1664), brněnského (1777) a budějovického (1781).

Výrazným předělem v historii státní správy bylo zrušení poddanství v rámci revolučních událostí roku 1848, které přineslo zánik vrchnostenské správy na veškerých panstvích a její nahrazení okresy jako nejnižšími orgány státní správy. Navrhovaná krajská samospráva se neujala a navíc byla považována za neefektivní vynakládání finančních prostředků, a proto již v roce 1855 byly posíleny zemské orgány na úkor krajských a ty poté byly v roce 1860 zrušeny a v roce 1868 definitivně zlikvidovány. Okresy podléhaly přímo zemským vládám (místodržitelství) a zemské vlády podléhaly přímo nově zřízenému ministerstvu vnitra. Vedle politických okresů existovaly ještě okresy soudní a finanční.

Krajská samospráva sídlila v letech 1849-1868 v Jičíně a skládala se z krajinských soudů v Hradci Králové a v Jičíně, podkrajských úřadů ve Dvoře Králové, Hradci Králové, Novém Městě nad Metují, Rychnově, Žamberku, Broumově, Trutnově (krajinský soud Hradec Králové), Mladé Boleslavi, Nymburce, Bydžově, Poděbradech, Hořicích, Jičíně, Semilech, Turnově a Vrchlabí (krajinský soud Jičín). Vrchlabí bylo zároveň sídlem okresního trestního soudu, pod něž patřily okresní soudy a berní úřady Jilemnice, Rochlice (Rokytnice) a Vrchlabí. Císařsko-královský okresní soud v Jilemnici vznikl z původní vrchnostenské správy panství Jilemnice (Jilemnice, Jilem, Benecko, Branná, Javorek, Hrabačov, Jestřebí, Jammerthal, Zabuchovský Mlýn, Křeslice, Paseky, Kruh, Kundratice, Mrklov, Žalý, Martinice, Rovnáčov, Štěpanice Hořejní, Lhota Štěpanická, Rychlov, Zákoutí, Štěpanice Dolení, Sytová, Hamry, Dolanky, Poniklá, Nováves, Zabily, Kozel, Roudnice, Roztoky, Valteřice, Smřično, Končiny, Vichov, Lhota Vichovská, Branná Dolejni) a Kumburk a Oulibice a Studenec (Peřimov, Studenec, Lhota Zálesní, Nový Svět).

Pro úplnost ještě přehled veškerých příslušností jilemnického okresu. Byl okresním hejtmanstvím pod dohledem okresního hejtmana v Jičíně, patřil pod zeměpanského okresního lékaře ve Vrchlabí a stavební okrsek v Trutnově. Vyšetřovací soud pro jilemnický okres sídlil ve Vrchlabí, soudní dvůr I.stolice v Jičíně, stejně jako finanční okresní ředitelství. Ze sousedních obcí byly Bukovina, Horka a Čistá nejprve součástí okresního hejtmana v Jičíně, později od roku 1903 nově zřízeného hejtmanství v Nové Pace.

Tento systém státní správy přetrval až do roku 1927, kdy byly sloučeny politické (hejtmanství) a soudní okresy v okresní úřady, jehož sídlem pro Studenec byla opět Jilemnice. V čele okresního úřadu stál okresní hejtman a do jeho působnosti patřily veškeré záležitosti (od živnostenských přes spolčovací, evidenci motorových vozidel, vydávání pasů, evidenci zbraní, školství a zdravotnictví až po správu silnic).

Pro úplnost je třeba poznamenat, že krajské uspořádání nebylo schváleno ani po roce 1918, kdy měla být krajská samospráva realizována formou zřízení žup (pražská, pardubická, hradecká, mladoboleslavská, českolipská, lounská, karlovarská, plzeňská, budějovická, jihlavská, brněnská, olomoucká, hradišťská a ostravská).

K dalším změnám ve státní správě došlo až v souvislostí s okupací Československa za 2.světové války. Z odtržených území byla vytvořena říšská župa Sudety s třemi vládními obvody (Cheb, Opava, Ústí nad Labem). Správní okres Vrchlabí zahrnoval i 13 obcí z jilemnického okresu, mezi nimiž byla i Zálesní Lhota. V Protektorátu Čechy a Morava bylo zřízeno 19 vrchních zemských úřadů, které vykonávaly dozor na jednotlivými politickými okresy. Pod zemský úřad v Jičíně spadaly politické okresy Mladá Boleslav, Hořice, Mnichovo Hradiště, Jičín, Jilemnice, Nová Paka, Semily a Turnov. V červnu 1942 byl počet vrchních zemských úřadů a politických okresů snížen, pod Jičín spadalo již jen 5 politických okresů (Jičín, Nový Bydžov, Nymburk, Semily a Turnov) a politický okres Jilemnice byl převeden pod politický okres v Semilech.

Krajské zřízení bylo posvěceno až po únorovém převratu s účinností od 1.1.1949 a mimo jiné jedním z důvodů byla jednoznačné potlačení dosavadní tradice a možnost vytvoření nových, stranické hierarchii přizpůsobených byrokratických aparátů. Na území dnešní ČR tak vznikly Pražský, Českobudějovický, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Hradecký, Pardubický, Jihlavský, Brněnský, Olomoucký, Gottwaldovský a Ostravský kraj a město Praha. Studenec a Zálesní Lhota byly v rámci jilemnického okresu začleněny do Libereckého kraje.

Další reforma následovala v roce 1960 a vytvořila v rámci ČR 7 krajů na základě rozhodnutí ÚV KSČ z ledna 1960: "ÚV KSČ rozhodl vytvořit nové kraje tak, aby se jejich území maximálně shodovalo s ekonomickými oblastmi." Studenec se podruhé vrátil do náruče semilského okresu a s ním do Východočekého kraje.

A co nás čeká na konci našeho výletu? V rámci Libereckého kraje jsme strávili v historii dlouhé více než 600 let plných 11 let a do náruče semilského okresu a tím blíže k Liberci nás dovedly jen totalitní režimy (jaké, je zřejmé z předchozích řádků).

Pro zajímavost uvádíme příslušnost některých obcí v semilském, jičínském a trutnovském okrese od roku 1868 do roku 2001.

Ale dejme slovo i druhé straně a pohledněme do strategie rozvoje Libereckého kraje. O kvalitě tohoto materiálu a jeho obsahu se může každý přesvědčit na www stránkách Libereckého kraje. Nejprve však trochu legislativy v podobě § 14 zákona 129/2000 Sb. o krajích.

§14 (2) Do samostatné působnosti kraje patří zejména záležitosti uvedené v §35, 36 a 59. Kraj v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o komplexní územní rozvoj, zejména o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů, především o uspokojování potřeby ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

A nyní již citace z jmenovaného dokumentu:

VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA LIBERECKÉHO KRAJE

I. Geografická poloha

Liberecký kraj (dále LK) zaujímá poměrně výhodnou geografickou polohu při hranici se SRN, resp. EU (v délce 20 km - spolková země Sasko - okres Löbau-Zittau) a Polskem (130 km - Dolnoslezské vojvodství). Území kraje zahrnuje sever České kotliny, východní část Lužických hor, Jizerské hory a západní Krkonoše s Krkonošským podhůřím. Kraj leží v blízkosti nejvýznamnějších dopravních os a hlavních uzlových prostorů střední Evropy.

Krajské město Liberec leží přibližně v centru LK severně od hlavního města ČR Prahy (90 km vzdušnou čarou), východně od Ústí nad Labem (80 km), severozápadně od Hradce Králové (80 km), jižně od Drážďan (90 km) a jihozápadně od Wroc³awi (150 km).

II. VELIKOST, STRUKTURA, PŘÍRODNÍ ZDROJE A VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Území Libereckého kraje představuje pouze 4,0 % území ČR a člení se do 4 okresů - Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. Svou rozlohou 3 163 km² je LK (nepočítáme-li Prahu) nejmenším krajem, hustota zalidnění (136 obyvatel/km²) je mírně nad republikovým průměrem (131 obyvatel/km²).

LK je krajem s nejmenším podílem orné a zemědělské půdy a s nejvyšším podílem lesní ppodílem lesní pají v současné době více než 43 % území (v okrese Jablonec n.N. 55 %), ale jejich významná část v horských oblastech byla poškozena a zničena imisemi (zejména SO2).

Kromě hospodářského využití mají lesy v této oblasti zvláště významné ochranné, vodohospodářské a rekreační funkce.

Vydatné zdroje povrchových vod v horských oblastech a podzemních vod, zejména v Severočeské křídové tabuli, vytvářejí z LK velice významnou a perspektivní zásobárnu pitné a užitkové vody. Perspektivní využití mají minerální prameny a pro lázeňské účely vhodné a v minulosti zde hojněji využívaná naleziště rašeliny.

Z nerostných surovin byl v minulosti LK významný především těžbou a zpracováním dekoračních a stavebních kamenů (např. liberecká žula, dekoračních a stavebních kamenů (např. liberecká žula, železnobrodské pokrývačské břidlice, kvalitní čediče a křemence aj.). V současné době je lomová činnost zaměřena na těžbu písků, štěrkopísků a drceného kameniva. Zvláště významné postavení má LK v zásobách a těžbě kvalitních sklářských a slévárenských písků.

Těžba a zpracování uranu v Podještědí (Hamr-Stráž pod Ralskem) vnesla v uplynulých třiceti letech do této oblasti velké ekonomické, sociální a také ekologické změny. V roce 1990 byla ukončena těžba hlubinná a v roce 1996 bylo rozhodnuto o ukončení chemické těžby uranu, jejíž likvidace potrvá pravděpodobně několik desetiletí.

Území LK je členité a rozmanité. Dokladem nesporně velkého rozsahu přírodních a kulturních hodnot soustředěných na poměrně malém území je 6 velkoplošných chráněných oblastí nacházejících se v LK - Krkonošský národní park (část) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, Kokořínsko a České středohoří - z celkového počtu 27 v celé ČR.

Součástí LK je téměř celé území bývalého vojenského výcvikového prostoru (VVP) Ralsko, které zaujímalo 250 km². Převážnou část tvoří obec Ralsko (170 km²) v okrese Česká Lípa, výměrou v současné době druhá největší obec ČR po Hlavním městě Praze. Zbývající území bylo začleněno do dalších celkem 12 obcí v okresech Česká Lípa, Liberec a Mladá Boleslav.

Tak jsme tedy pod Libercem a již slyšíme stesky krajských hejtmanů a zastupitelů na vládu a příslušná ministerstva o nedostatku finančních prostředků, o nedostatku kompetencí a pravomocí. Zda-li slyší hejtmané a zastupitelé i hlasy přidělených okresů o potřebnosti krajů, o absolvovaných jednáních v nových regionech se zvýšenými náklady na dopravu, o pochybnostech nad politickými delegacemi v čistě odborných záležitostech… Jedná pochybnost je však vyřešena a tím je vládní nařízení 358/2000 o odměnách členů okresního zastupitelstva. Měsíční odměna krajského hejtmana se pohybuje podle počtu obyvatel od 51800 do 59600, odměna zástupců hejtmana od 47000 do 54700, odměna členů rady od 37700 do 50200 (možno připočítat i další plat a případné odměny), tedy platy na úrovni špičkových manažerů, kteří by měli vést ekonomiku směrem vzhůru. Zda je to také tak v oblasti krajské státní správy, necháme již na posouzení čtenářům.

Motto na závěr:

Zas jdete jako ovce.

Karel Kryl

Z okresního archivu

Při návštěvě Okresního archivu, kde nás vždy uvítají ochotní pracovníci, jsme získali soupis živností z roku 1932, který je trochu odlišný od soupisu těchto živností, který je uveden v knize Povídání o Studenci a Zálesní Lhotě. Pamětníci tak mohou vzpomínat na známé i méně známé studenecké a lhotecké živnostníky:

Náš rozhovor

Na hřbitově toho večera plály možná stovky tetelivých světýlek, noc byla téměř mrazivá a naprosto čirá. Po tmavě modré obloze táhly roztrhané cáry mraků a já si v této klidné "dušičkové" noci pozvala ke krátkému popovídání člověka, kterého myslím není třeba představovat. Má velice netradiční povolání. Už sedmým rokem slouží v naší farnosti jako jáhen. A právě tato jeho ojedinělá služba byla námětem našeho rozhovoru.

Mohl byste nám na začátek přiblížit, co jáhen vlastně je, jaké jsou jeho pravomoci, povinnosti, jak se jáhnem člověk stane…?

Pan Josef Jiran: Začal bych asi tady: Na II. vatikánském koncilu byla obnovena starodávná služba jáhnů, neboli diakonů. Toto slovo pochází z řečtiny a znamená služebník. Jáhen přijímá nejnižší stupeň kněžského svěcení, které uděluje biskup. Můžeme se s nimi setkat jako s předstupněm kněžské služby nebo jako se stálými jáhny, což je můj případ.

Jak se jím člověk stane? No, jak… Musí mu být více než 35 let, musí dosáhnout určitého vzdělání – studuje se na Vysoké škole teologické, ke službě dostává doporučení a po studiích je pověřen biskupem. Služba trvalého jáhna se může týkat i ženatých mužů, pokud s tím ovšem manželka souhlasí.

A jeho povinnosti ? Je určen ke službě v místní církvi. Jeho činnost zasahuje hlavně do charitní oblasti, může slavnostně křtít, oddávat, pohřbívat, pomáhá při liturgii a v dnešním nedostatku vyučujících též vede hodiny náboženství ve školách. V době nepřítomnosti kněze může navíc sloužit bohoslužbu slova.

A co do jáhenské služby nepatří ?

Jáhen nemůže vykonávat kněžské funkce, nemůže tedy sloužit mši, zpovídat a udělovat poslední pomazání. Celé téma mojí služby tu před lety vyčerpávajícím způsobem osvětlil páter Jaroslav Brožek. Tomu patří i díky za to, že na biskupství prosadil moje svěcení přímo tady ve Studenci, což je hodně neobvyklé.

A teď mě napadá… Kdy to vlastně bylo?

To si pamatuji samozřejmě naprosto přesně. Bylo to 26. listopadu v roce 1994.

To už jste jáhnem sedmý rok… Co vás na tomhle "zaměstnání" těší, a v čem vidíte jeho hlavní úskalí ?

Těší ? No… Že je to služba, která povznáší duši a přispívá k většímu prohloubení náboženských vědomostí. Moc mě těší, že moje vzdělání, kterého mi bylo dovoleno dosáhnout, může posloužit laikům, kteří o to mají zájem.

Velice rád jsem také začal učit náboženství. V současné době mám přiděleny tři třídy. Pátou, šestou a sedmou. Vedu také biblické hodiny a letos jsme začali se vzděláváním dospělých…

Na tomhle místě bych se chtěl zmínit o tom, že s vedením školy vycházíme velice dobře, což, jak jsem se měl možnost přesvědčit, zdaleka není samozřejmost. Na nedávném setkání katechetů ( lidé, kteří jsou oprávněni vyučovat náboženství ve školách – pozn. pisatele) vyšlo najevo, jaké jsou na mnoha místech otřesné problémy. Školy dělají vyslovené naschvály, nejsou ochotné poskytnout prostory, děti se mnohde musí učit dokonce v tělocvičnách, kde si není na co pořádně sednout, školnice je vyhání ze tříd a podobně. V tomto směru si nemohu na nic stěžovat ani v nejmenším. Vedení školy nám vychází maximálně vstříc… Pro ilustraci nedávnou příhodu. Na oslavu Misijní neděle potřebovaly naše děti do secvičeného programu mapu světa. Oslava probíhala v kostele a my jsme ve škole poprosili o zapůjčení nějaké staré nástěnné mapy. Byli jsme velice překvapení, protože se nám dostalo odpovědi : "Do kostela půjčíme tu nejlepší, kterou máme…"

A teď otázka, která měla přijít asi na začátek… Co vás přimělo dát se právě touhle cestou?

Po uvolnění totalitního režimu jsem se ve svých 56 letech rozhodl studovat vysokou školu, což pro mě rozhodně nebyla maličkost. Na začátku byla touha pomoci ke zkvalitnění služby v církvi.

Dobře, díky moc za vyčerpávající odpovědi. Moje předposlední otázka je nyní celkem nasnadě … Zase se nám blíží Vánoce… Zažil jste je už mnohokrát. Vzpomínáte, jak jste je kdysi slavili doma?

Slavili jsme je vždycky v rodinném kruhu. Stavěli jsme betlémy, štědrovečerní večeře se u nás v těch nejstarších dobách opakovala i na Silvestra. To byl totiž konec vánočního oktávu – osmidenní. Teď se od toho ale nějak upustilo.

Ty večery jsou dodnes samozřejmě nezapomenutelné…

Možná jeden malinký vánoční příběh… Když jsem byl na vojně u Jaroměře, zůstali jsme přes Štědrý sami jen jako odloučená posádka. Té noci jsem utekl domů, oslavil to s nimi doma, šel na půlnoční a pak prvním vlakem zase zpátky. Ještě téže noci jsem byl zase v kasárnách…

A poslední tradiční otázka: Chtěl byste něco čtenářům Zpravodaje vzkázat?

Těším se, že vám budu moci prokázat nějakou službu…

A k blížícímu se slavení vám přeji, aby pro vás Vánoce nikdy nebyly tím, čím se dnes stávají. Vánoce nejsou svátek konzumu a našeho blahobytu, ale oslava začátku vrcholení spásy lidstva.

Takže požehnané svátky

Já se k přání připojuji a děkuji za rozhovor.

-jir

Ohlédnutí za princem Bajajou

V úterý 23. října se odehrálo na prknech obecního úřadu divadelní představení pro děti Princ Bajaja v podání jediného - a jedinečného – herce Víti Marčíka. Víťa vydal za celý divadelní soubor, dokonce včetně koně. Vše sehrál sám, jen s pomocí několika loutek a velmi zvláštního jevištního zařízení, nad jehož konstrukcí a mnohoúčelností by zbledl závistí i Jára Cimrman. Ale abychom ho nepřechválili – těžko by se obešel bez četných asistentů z publika, kteří , v podstatě dobrovolně, konali různé pomocné práce.

Hra měla rychlý spád díky Víťově valašskému temperamentu a schopnosti improvizace a komunikace s diváky, kteří byli všichni vtaženi do děje. Rodiče se bavili stejně tak dobře jako děti ( je otázkou, kdo víc? ). Víťa diváky trochu napaloval, tahal za nos a jinak šidil, ale to vše jen proto, aby bylo veselo, což se mu dařilo – všichni se smáli, mnozí nepřetržitě. Vše bylo vyváženo několika životními moudry, která byla nenápadně vpletena do děje.

Po několika dramatických zápletkách děj šťastně vyvrcholil – princ Bajaja a princezna se vzali. Diváci si ještě chvíli lámali hlavičky nad tím, kdo kromě ženicha a nevěsty ještě musí být na svatbě, a když to rozluštili (no přece láska!), všichni se v dobré náladě rozešli domů.

Děkujeme Víťovi Marčíkovi za radost a veselí, kterými nás obdaroval, a Katce a Ríšovi Kuříkovým za to, že je napadlo Víťu pozvat, a že zařídili vše potřebné.

Zprávy Obecního úřadu

Informujeme

Telefonní čísla OÚ Studenec:
starosta	místostarosta	kancelář
tel./fax. 0432 / 595 236	tel. 0432 / 595 070	tel. 0432 / 595 213

Studenecká knihovna

oznamuje všem čtenářům, že rozšiřuje otvírací dobu. Kromě středečního odpoledne (14^.00 - 17^.00 hod.) je nyní otevřeno ještě v úterý dopoledne od 8^.00 do 10^.30 hodin.

Těšíme se na vás!

Prodloužení nabídky

V minulém Zpravodaji jsme nabízeli všem studeneckým podnikatelům možnost bezplatně umístit informace o jejich firmě nebo podnikání na internetu. Do konce měsíce října se přihlásili pouze tři. Vzhledem k tomu, že jich ve Studenci a Zálesní Lhotě je víc než dvě stě, je docela škoda, že o nich nevíme. Bylo by dobré informace o nich zveřejnit i ve Zpravodaji. Nabídku prodlužujeme do konce listopadu a prosíme všechny čtenáře, aby na tuto možnost upozornili své známé podnikatele, kterým mnohdy nezbude čas ani na přečtení zpráv ve Zpravodaji.

Vaše oznámení by mělo obsahovat:

název firmy, (čím se zabývá dělá, nabízí, - zde máte prostor v rozsahu asi 250 znaků) adresa, tel.,  mobil, e-mail, odkaz na www.

Písemné a Vámi potvrzené požadavky doručte na OÚ do konce listopadu 2001.

Připravujeme

Adventní koncert dětského pěveckého souboru Vrabčáci z Jablonce nad Nisou, který se koná ve studeneckém kostele, v sobotu 8. prosince 2001 od 16. hodin.

Je tu další možnost, uvidět vystoupení souboru a příležitost i pro ty občany, kteří se nemohli zúčastnit velmi hezkého květnového koncertu. Vstupné dobrovolné!

Všichni jste srdečně zváni

Divadlo opět ve Studenci !

Zveme všechny příznivce divadla na inscenaci známé hry Františka Hrubína

Romance pro křídlovku

Hraje Divadelní soubor Ivana Olbrachta ze Semil.

V neděli 25. listopadu 2001 v 19 hodin v zasedací místnosti obecního úřadu ve Studenci. Vstupné dobrovolné!

Omlouváme se

paní Jarmile Hamáčkové za to, že se omylem objevilo její jméno ve Zpravodaji v souvislosti s pitím piva při přejezdu rybníku v Kruhovce. Paní, kterou pisatel článku chtěl jmenovat, se prý nebude zlobit, když se tak nestane.

Děkujeme!

Chyba se nestala!

Děkujeme panu ing. Jiřímu Tomášovi, který zdarma nechal opravit bránu u hřbitova ve Studenci. Přejeme mu, aby co nejdéle mohl touto bránou procházet.

Jak to, že se nestala chyba, když tady je stejné poděkování jako ve Zpravodaji č. 3? Vysvětlení je velice prosté a jednoduché! Jistě jste si všimli, že u hřbitova byly polorozpadlé a rezavé brány dvě a pan ing. Jiří Tomáš nechal opravit bránu na straně u parkoviště, aniž by požadoval zaplacení opravy. Brána je jako nová, a tak jsme ho požádali, zda by mohl opravit i tu druhou, samozřejmě už za úhradu. Velice ochotně opravu nejen slíbil, ale také zařídil a opět zcela zdarma! Je to důvod nejen k poděkování, ale i k zamyšlení pro nás: Všichni nemůžeme opravovat hřbitovní brány, ale někdy stačí opravit svůj postoj a místo kritiky, třeba jen něco malého udělat.

Z Á P I S

z veřejného jednání zastupitelstva obce Studenec ze dne 1. 10. 2001, které se konalo ve velké zasedací místnosti OÚ Studenec. Zasedání začalo v 19,00 a skončilo ve 21,00 hod.

Bylo přítomno 12 členů ZO a 9 občanů.

Omluveni: Jan Krůfa, ing. Václav Urban, Marie Nyklíčková.

PROGRAM:

K bodu 1. – Jednání zahájil starosta obce p. F. Tauchman. Přivítal všechny přítomné a byla zvolena návrhová komise ve složení: Z. Bartoňová, ing. Jiran, MUDr. Műhlová, dále ověřovatelé: MUDr. Karásková, ing. Jiran a zapisovatelka: L. Mečířová. Odsouhlaseno všemi 12 hlasy.

Všechny úkoly z minulého zasedání v červenci 2001 byly splněny. Paní Z. Bartoňová seznámila ZO s výsledky kontroly hospodaření ZŠ – není k němu připomínek, pouze p. starosta dostal za úkol zajistit, aby tržby za kurty nebyly do jejich pokladny přijímány souhrnně, ale aby každý, kdo zaplatí,dostal stvrzenku.

K bodu 2. – Byly schváleny prodeje těchto pozemků v k. ú. Studenec:

ppč. 633 manželům Hodkovým – celkem 1.300 m² z toho 800 m² za Kč 40,- a zbytek za Kč 20,-/m²

ppč. 427 a části parcel 1940 a1941 manželům Petře a Martinovi Kuříkovým za Kč 25,-/m² (asi 200 m²) – 11 hlasů pro, l se zdržel

část staveb. parcely 19 p. Benešovi za Kč 25,-/m² – 11 hlasů pro, 1 se zdržel

Prodej pozemků v k. ú. Zálesní Lhota:

ppč. 205/1 manželům Gabajovým za Kč 25,-/m² – schváleno jednohlasně

ppč. 326/1, 328 a 574 manželům Machovým (z Prahy) – 800 m² za Kč 35,-/m² a zbytek za Kč 25,-/m² – schváleno všemi hlasy.

K bodu 3. – Paní K. Kulhánková požádala o pronájem pozemku ppč. 354 k. ú. Studenec schváleno jednohlasně za údržbu této parcely.

Pan Grmolec užívá obecní pozemek (proti domu) – ZO ukládá radě obce dohodnout s ním podmínky nájmu.

K bodu 4. – ZO projednalo směnu pozemku ppč. 943/3 manželů Pokorných za stejně velkou plochu na ppč. 948/1, až ji obec dostane od Pozemkového fondu. Je to v obecním zájmu, aby se tam později dala vybudovat cesta k plánovaným staveb. parcelám - schváleno všemi 12 hlasy.

K bodu 5. – Zastupitelstvo rozhodlo o nákupu těchto pozemků:

fotbalové hřiště ppč. 1289/3 k. ú. Zálesní Lhota od OkÚ Semily – schváleno jednohlasně

část ppč. 2048/2 k. ú. Zálesní Lhota od p. Bureše za zřízení věcného břemene na přístupovou cestu a most -11 hlasů pro, l se zdržel

ppč. 1870/9 k. ú. Studenec parkoviště u zdrav. střediska od firmy Texlen – Lena za odhadní cenu – odsouhlaseno všemi hlasy

ppč. 629, 630 pozemky pod vodojemy od pí. I. Štefanové-za každou parcelu Kč 100,- a pozemky na výstavbu rod. domků ppč. 1693/4, 1693/1 díl "a" , "g" a dále 1693/2, 1688/2, 1691/1, 1699/4, 1700/2 a 1700/3 za Kč 35,-/m^{2 -} schváleno 11 hlasy, 1 se zdržel.

K bodu 6. – Zastupitelstvo schválilo manželům Kalenským a ing. K. Albrechtovi věcné břemeno (položení kanalizace) na obec. pozemcích ppč. 1958, 1964/2 a 1964/4 - schváleno jednohlasně.

K bodu 7. – Všemi 12 hlasy schválilo ZO Zřizovací listiny pro MŠ Studenec a Zál. Lhotu tak, jak byly předloženy

K bodu 8. – Návrhy změn ÚPSÚ č. 2, 3, 4 a Obecně závazných vyhl. 15 a 16 schválilo ZO jednohlasně.

K bodu 9. – Vybudování nové větve vodovodního řadu v dolení části Zálesní Lhoty – bylo jednáno s případnými zájemci a nakonec rozhodnuto, že vodovod bude natažen po Gulíkovy (přípojku si zajistí sami) – odsouhlaseno 9 hlasy, 3 čl. se zdrželi.

K bodu 10.- Výplata poloviny měsíční odměny neuvolněným členům ZO za II. polol. 2001, 5 hlasů pro, 6 členů se zdrželo – neschváleno.

K bodu 11. –Účetní OÚ pí. Mečířová seznámila ZO s hospodařením obce za I.

pololetí 2001:

K bodu 12. – Rozpočtové změny: zvýšení výdajů celkem o 460 tis. Kč v 6 položkách a proti tomu zvýšení příjmové položky 1211(příjem od FÚ z DPH) a dále přesuny mezi výdajovými i příjmovými položkami – viz příloha č. l.

K bodu 13. –Místostarosta obce p. Vancl podal informaci o činnosti OÚ v I. pololetí 2001:

byly provedeny opravy cesty kolem ZŠ a spojky k Horáčkovým – proti plánovaným nákladům se ušetřilo Kč 100 tis. byla vybudována nová větev veřejného osvětlení v Kruhovce.

Další akce, které se uskuteční ještě do konce roku 2001:

opravy soch ve Studenci, nové větve vodov. řadu (Rovnáčov, u Brožových a Kubikovsko)

K bodu 14.-Diskuse

Pan A. Kuřík připomněl, že by bylo dobré dát do Zpravodaje poděkování p.Tomášovi za opravu hřbitovních vrat.

Irena Benešová – dětský sbor Vrabčáci z Liberce nabízí uspořádání vánočního koncertu.

Ing. Petr Kuřík-připomínka, aby do návrh textu o naší obci do připravované publikace o obcích zapojených do soutěže Vesnice roku byl také zařazen jako významný občan obce pan Z. Remsa. Pan P.Vancl se ptal, zda je plánován chodník od Texlenu po řeznictví pana Noska - odpověď Irena Benešová – silnice je na tuto úpravu úzká a také musí být nejdříve vyřešena křižovatka na Špici.

K bodu 15.-Usnesení – přiloženo na zvláštním listě – schváleno všemi 12 hlasy.

• Starosta obce: F. Tauchman
• Místostarosta: K. Vancl
• Ověřovatelé zápisu: MUDr. Vl. Karásková, Ing. P. Jiran
• Zapsala: L. Mečířová
• Studenec 5. 10. 2001

Usnesení č. 19 zastupitelstva obce Studenec konaného dne 1. 10. 2001

Zastupitelstvo obce schvaluje:

1. Prodeje pozemků:

V katastrálním území Studenec u Horek

a) ppč. 633 - Hodkovi – 800 m² ……………………….. 40,- Kč / m²

a zbytek za ………………………………………….…. 20,- Kč / m²

b) ppč. 427 a části ppč. 1940 a 1941 – Kuříkovi ………… 25,- Kč / m²

c) část st. p. č. 19 V. Beneš ………………………………. 25,- Kč / m²

V katastrálním území Zálesní Lhota

d) ppč. 205/1 – Gabajovi…………………………………. 25,- Kč / m²

e) ppč. 326/1, 328 a 574 – Machová - 800 m² …………... 35,- Kč / m²

a zbytek za ……………………………………….……. 25,- Kč / m²

2. Pronájem pozemků:

V katastrálním území Studenec u Horek

a) ppč. 354 – Kulhánková………………………………….za údržbu

b) ppč. 1964/2 – Grmolec - podmínky dojedná rada

V katastrálním území Studenec u Horek

3. Směna pozemku:

ppč. 943/3 od manželů Pokorných za stejně velkou plochu na ppč. 948/1 až ji obec získá od Pozemkového fondu

4. Nákup pozemků:

V katastrálním území Zálesní Lhota

a) ppč. 1289/3 hřiště od OkÚ Semily, pokud se neuskuteční bezúplatný převod na obec nebo na Sokol Zálesní Lhota

b) část ppč. 2048/2 za zřízení věcného břemene pro pana Bureše na přístupovou cestu a most

V katastrálním území Studenec u Horek

a) ppč. 1870/9 od firmy TEXLEN – LENA za odhadní cenu

b) stp. č.629 a 630 za každou parcelu…………………………100,- Kč

ppč. 1693/4, 1693/1 díl "a" a "g", 1693/2, 1688/2, 1691/1, 1699/4,

1700/2 a 1700/3

za……………………………………………………………………35,- Kč/1m²

5. Zřízení věcného břemene pro manžele Kalenské a pana ing. Karla Albrechta na ppč. 1958, 1964/2 a 1964/4

6. Zřizovací listiny pro MŠ Studenec a Zálesní Lhotu a staré ruší

7. Návrh změn ÚPSÚ č. 2, 3 a 4 a Obecně závazné vyhlášky č. 15 a č. 16 Závazných částí změn č. 2, 3 a 4 ÚPSÚ

8. Zhotovení části vodovodu v Zálesní Lhotě – od hlavního řadu až na ppč. 2220/ 1 po Gulíkovy

9. Rozpočtové změny – viz příloha č. 1

Zastupitelstvo obce neschvaluje:

1. Výplatu poloviny měsíční odměny neuvolněným členům ZO ve II. pololetí

Zastupitelstvo obce bere na vědomí:

1. Rozbor hospodaření obce v I. pololetí roku 2001 – viz příloha č. 2

2. Informace o činnosti OÚ v 1. polovině roku 2001

3. Zprávu kontrolního výboru o hospodaření v ZŠ ve Studenci – viz příloha č. 3

4. Zprávu místostarosty o postupu plánovaných prací v letošním roce

Zastupitelstvo obce ukládá:

1. Starostovi – projednat s ředitelem ZŠ způsob evidence poplatků za provoz tenisových kurtů a zajistit, aby provoz nebyl prodělečný.

2. Radě - dohodnout podmínky a podrobnosti výměny pozemku s manželi Pokornými

- určit podmínky pronájmu pozemku panu Grmolcovi

Ověřovatelé zápisu: MUDr. Karásková, ing. Jiran

Starosta: František Tauchman

Zapsal: Tauchman

Místostarosta: Karel Vancl

Bez komentáře

Stále více diskusí vyvolává stav naší nejmladší generace, její postoje a chování. Starší spoluobčané se podivují nad chováním některých žáčků školou povinných a velký podíl viny spatřují ve škole. Časy se však poněkud změnily, škola nemá jakékoliv právo zasahovat do volného času svých žáků po ukončení školního vyučování (tj. opuštění školní budovy) a dle současných právních norem nesmí žáka za přestupky trestat. Škola ztratila I svou pozici (ne vždy vlastní vinou) v rodinách, kde jsou přestupky žáků kryty a omlouvány a učitelé před žáky častováni různými názvy. To se pak těžko buduje osobnost učitele.

A kdo tedy zodpovídá za chování žáků na veřejnosti. Jednoznačně rodiče. Pokud tuto svou úlohu nezvládají, měla by nastoupit jednotlivá ustanovení zákona o právní ochraně dětí, v nichž přesunul stát veškerou zodpovědnost na obec:

§10 (1) Obec je povinna

a) vyhledávat děti uvedené v §6 odst. 1,

(které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem,{4} opakovaně nebo soustavně páchají přestupky{5} nebo jinak ohrožují občanské soužití)

b) působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti,

c) projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte,

d) projednat s dítětem nedostatky v jeho chování,

e) sledovat, zda je na základě kontrolních oprávnění{8} zamezováno v přístupu dětí do prostředí, které je z hlediska jejich vývoje a výchovy ohrožující,

f) poskytnout nebo zprostředkovat rodičům na jejich žádost poradenství při uplatňování nároků dítěte podle zvláštních právních předpisů,{9}

g) oznámit okresnímu úřadu skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v §6 odst. 1.

§10 (2) Obec v samostatné působnosti vytváří předpoklady pro kulturní, sportovní, jinou zájmovou a vzdělávací činnost dětí.

§10 (4) Státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a zdravotnická zařízení, popřípadě další zařízení určená pro děti jsou povinny oznámit okresnímu úřadu skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v §6 odst. 1, a to bez zbytečného odkladu po tom, kdy se o takové skutečnosti dozví.

Zákon umožňuje i veřejnosti, tedy každému občanovi staršímu 18 let, napomáhat odstranění výše uvedených jevů tím, že může dávat podněty obci a okresnímu úřadu ohledně rodičovské zodpovědnosti rodičů. Škola tak každoročně činí, ale zatím je tato cesta pouze jednosměrná.

SOUSED ROKU 2001 (4.ročník)

aneb "Já mám holku od Odkolků …."

Nepříznivé deštivé počasí v měsíci září a nastalá nepředvídatelná vážná mezinárodní situace (teroristické útoky v USA) způsobila, že tradiční malé sousedské posezení se uskutečnilo až v sobotu 22. září 2001. Na tábořišti Pensionu LUMIRO u Chocholky se opět sešli sousedé, aby zde u táboráku společně prožili jeden večer.

Od začátku střídavě v lidovém tónu vyhrávala skupina FIJEPI (pp. Fišera, Jezdinský, Pičman) a reprodukovaná hudba písní pana Hašlera o Praze, o starých zámeckých schodech, nebo o holce od Odkolků…. . Nebyla to náhoda, protože vyhlášený ráz večera byl 20.- 30. léta minulého století, a v tomto duchu se očekávalo i oblečení účastníků setkání.

Udírna opět voněla šťavnatým uzeným a klobásami a její obsluha, pánové Kuřík a Jeník, se celý večer měla co ohánět. Stánku s ostatním občerstvením vládla paní Prokopová, která se svými pomocníky vše zvládla k úplné spokojenosti.

Na nově vybudovaném malém pódiu tak mohl okolo 20.30 hodin začít hlavní program večera, soutěžní hra Soused roku 2001. Tentokrát byly soutěže věnovány všem sousedkám.

Přítomné dámy, paní, slečny nebo přítelkyně neváhaly a 8 z nich se do soutěže přihlásilo. Ještě před zahájením soutěží však byla ustavena odborná porota ve složení:

p. Karel Hák – vítěz soutěže Soused roku 1998

p. Pavel Gambrinus Kuřík – vítěz soutěže Soused roku 1999

p. Slávek Klíma – vítěz soutěže Soused roku 2000

Novinkou pro letošní ročník bylo vytvoření ještě druhé nezávislé poroty, složené z příchozích účastníků večera. Vedoucím a mluvčím této poroty byla paní Marcela Šírová. Jejím úkolem bylo především posouzení celkové estetické úrovně, vtipu, originality, ohlasu diváků a eventuálně dalších prvků, zjištěných při vystoupení soutěžících při plnění jednotlivých úkolů.

První soutěž "Balónky". Překvapující bylo zjištění, jak obtížné bylo nafouknutí obyčejných v drogerii zakoupených balónků. Natožpak jak obtížné musí být nafouknutí detekční trubičky při eventuální dechové zkoušce při policejní kontrole.

Druhá soutěž "Vánočka". Při pletení vánočky byla hodnocena nejenom rychlost, ale také styl a estetické provedení výsledného produktu. Zvlášť obtížné bylo zvládnutí těsta pro poslední soutěžící, kdy těsto bylo opakovaným válením jako živé a nechtělo již držet tvar.

Třetí soutěž " Svíčka". Prověřila koordinaci pohybů nohou, rukou, trupu - prostě celého těla. Ono také uhašení hořící svíčky pomocí malé lžičky uvázané na provázku nebylo vůbec jednoduché. Postoje a pohyby soutěžících vyvolávaly úsměv a také komentáře z řad přihlížejících byly originální.

Další dvě soutěže "Plechovky" a " Kroužky" pokračovali po přestávce. Měli prověřit dobré oko a odhad vzdálenosti při házení míčky a kovovými kroužky na cíl. I přes originální a velmi výrazné provedení cíle se ne všichni dokázali na svůj výkon plně soustředit.

Poslední soutěží a zároveň vrcholem večera byla soutěž "Počasíčko". Obleknutí cca 10 druhů oblečení: boty - galoše s bačkorami, kalhotky – bombarďáky, sukně, halenku, zástěru, šátek, klobouk, brýle a korále, to vše nejenom na čas ale také s patřičnou elegancí, nápaditostí a šarmem. Překvapivé kreace soutěžících přitom vyvolaly bouřlivé ovace všech přítomných diváků. Dobrá pohoda a nálada se pak nadále nesla i celým zbytkem večera.

Výsledky soutěže:

1. místo Jezdinská Daniela - vítězka soutěže Soused roku 2001.

2. místo Plecháčová Dáša

3. místo Hanušová Jitka

4. místo Kočárková Anežka

5. místo Klímová Marie

6.-7. místo Bedrníková Jana a Černyševa Tatiana

8. místo Pohořalá Hana (Barborka)

Velký putovní broušený pohár byl naplněn šampaňským a nyní je na něm již vybroušeno v pořadí čtvrté jméno vítěze. Květiny pro všechny soutěžící, originální miniaturní broušené poháry z dílny Dáši Plecháčové pro první tři soutěžící a další věcné ceny a občerstvení byly památkou a odměnou za provedené výkony.

Soutěž pro veřejnost o nejzajímavější dobové oblečení vyhrála rodina Plecháčova a Hanušova v kožených leteckých kombinézách a kabátech. Ocenění si však zaslouží i pražský Pepík Slávek Klíma a další. Vyhráli však opět všichni kteří přišli.

Poděkování patří všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli k úspěšnému sousedskému posezení a k neopakovatelnému večeru.

Miroslav Jezdinský ml.

INDIÁNSKÉ LÉTO 2001

Velká rodinná prázdninová soutěž pro správné kluky a holky ze Studence.

Léto je pro dospělé dobou dovolených, odpočinku a třeba cestování. Pro děti je léto dobou dlouho očekávaných prázdnin, dobou dobrodružství, poznávání nových kamarádů mnoha dalších nových a zajímavých věcí. Většina dospělých si určitě pamatuje na hrdiny Foglarových příběhů Rychlé šípy, mnoha knížek o životě a chování přírodě a dovednostech, které je dobré znát. Právě to bylo inspirací pro myšlenku uspořádat v létě pro děti Velkou letní prázdninovou soutěž pod názvem Indiánské léto 2001.

Všechny děti z rodin Jaroslava a Miroslava Jezdinského a rodiny Luboše Stránského dostaly na začátku prázdnin 10 soutěžních úkolů a měli cca 1 měsíc na jejich postupné splnění. Vyhodnocení soutěží bylo provedeno na Dětské diskotéce, která se uskutečnila na zahradě pensionu LUMIRO dne 25.8.2001. Této diskotéky se zúčastnili všichni společně již se svými dalšími pozvanými kamarády. Společně si vyzdobili taneční parket. Děvčata si na začátku udělala malý kosmetický salon a příslušně se zkrášlila. Dětská diskotéka střídala další soutěže, které si navzájem skupina dívek a skupina chlapců předem připravili. O zábavu proto nebyla nouze. V soutěži typu "Milionář" si na sebe obě skupiny dětí připravily zajímavé otázky, které byly někdy obtížné i pro dospělé. Odpoledně dále zpestřily hrátky v bazénu, kulečník, taneční soutěž okolo židlí atd. Odměnou pro všechny děti byly drobné dárky a sladkosti. Ze strany přítomných rodičů bylo také připraveno občerstvení. Párky na grilu, různé druhy nealko nápojů, cukroví a mnoho dalších pochoutek.

Příjemné letní odpoledne a podvečer uběhl a všem zanechal příjemný zážitek s vědomím, že takovéto akce je dobré pro děti udělat častěji.

Miroslav Jezdinský ml.

Sportovní klub Studenec

Minižáci:

Minižáci disponují vzhledem k počtu hráčů na hřišti nejširším kádrem, neboť na sedm hrajících fotbalistů vždy nedočkavě hledí několik fotbaluchtivých náhradníků. Na některých trénincích bylo více než 20 nejmenších adeptů fotbalu, a tak se trenéři Vítek Kuřík a Jirka Povr měli co ohánět. Na jedné straně radost, na druhé o to větší starost, a tak přivítáme zapojení i dalších rodičů do práce s těmi nejmenšími.

V podzimní části tříkolového systému prošli minižáci dvěma sériemi výher a jednou sérií porážek a největší rezervou je proměňování brankových příležitostí, což ale není nic neobvyklého, jejich starší fotbaloví kolegové by o tom mohli vyprávět.

Žáci:

I žáci disponují s početným kádrem, takže o některých trénincích se sešly i 2 jedenáctky. Mužstvo však bylo v některých zápasech oslabeno vinou nemocí a zranění, ale i to k fotbalu patří. Přejeme brzké uzdravení především Tomáši Peškovi, který utrpěl vážné zranění při zápase na Horkách.

V jednotlivých zápasech podávali žáci vyrovnané výkony, herně se jim nevydařil zápas v Rokytnici a i porážka v Poniklé byla zcela zbytečná, škoda i neproměněných šancí v zápase s Víchovou, která ztratila jediný bod právě s našimi žáky.. Ztráta těchto bodů bude pravděpodobně znamenat opět pouze 3.místo ve skupině, o stupínek za postupem do okresního finále. Šance však ještě existuje, a tak je třeba se o ni poprat.

Dorost:

Dorostenci sice zahájili s 16 hráči, ale postupně přišla řada zranění, kolize termínů s zápasy žáků, a tak nebyl odehrán zápas v Košťálově, o jehož osudu rozhodne ještě STK, ale ta zřejmě na naše odvolání nebude brát žádný zřetel. Hlavním nedostatkem mužstva, v němž je spousta talentovaných hráčů, je herní disciplína, dodžování taktických pokynů a hlavně fyzický fond některých hráčů. Vytypovaní hráči by měli zahájit zimní přípravu s A mužstvem, což by se mělo na jaře projevit. Poslední zápas s Mírovou bude sehrán na škváře v Jičíně.

Béčko:

O budoucím působení béčka proběhly největší diskuse, neboť do poslední chvíle nebylo zřejmé, jaký hrací systém zvolí OFS Semily. Námi navrhovaný systém běžný v ostatních okresech neakceptoval a rozhodl se naopak pro 2 skupiny po 16 účastnících, což v klimatických podmínkách Semilska asi nebyl tím nejšťastnějším řešením. Béčko se nakonec přihlásilo do okresního přeboru, kde ještě před dvěma roky hrálo áčko, a to jistě dokumentuje nesporný kvalitativní posun studeneckého fotbalu a jeho širokou základnu (dalších 10 hostujících hráčů). Z tohoto pohledu je třeba se dívat na výsledky a hru mužstva, nelze však omluvit hráčskou nekázeň (6 červených karet) a někdy I nedostatečnou bojovnost některých hráčů. Výkon rostl se soupeřem a především utkání s Bozkovem toho bylo důkazem. Sečteno, podtrženo, béčko čeká boj o záchranu.

Áčko:

Pro áčko by mělo být druhá sezóna sezónou klidu a budování mužstva pro první ostrou sezónu v Libereckém kraji. Smolný úvod ve Volanově, kdy mužstvo vedlo 2:0 a mělo tři tutovky, poznamenal i další zápasy, a tak k obratu došlo až v polovině podzimu. I áčko pronásledují zranění a nemoci, a tak v mnoha zápasech nastupovalo bez hráčů základní sestavy. Výsledkem je poklidný silný střed tabulky a jaro by mělo sloužit k přípravě mužstva na další ostrou sezónu.

Za Ladislavem Jebavým

V letošním podzimu jsme se také naposledy rozloučili s jedním z nejlepších fotbalistů v historii studenecké kopané, který oblékal fotbalový dres téměř 40 let. Začínal jako žák a později dorostenec v SK Studenec a v posledních sezónach na hřišti Na smitech vedl družstvo dospělých až do odhlášení mužstva v roce 1954. Poté oblékal dres SK Jilemnice a do Studence se vrátil po obnovení oddílu na počátku 60.let a pomáhal i při druhém obnovení mužstva na počátku 70.let ve svých 45 letech.

Pro pamětníky Vám připomínáme kádr hráčů z roku 1952:

Mach, L.Jebavý, Jeník, Hamáček, M.Krůfa, L.Šír, Lánský, Jan Tauchman, B.Šír, Frýba, Kudr, Hanousek, Jaroslav Tauchman, Prokeš, J.Jebavý, Oldřich Tauchman, Machálek, M.Jebavý, Nosek, Hloušek, Janda, Mašek, V.Krůfa, Plecháč a Remza (hráči jsou seřazeni podle počtu odehraných zápasů v sezóně).

Nejlepším střelcem tohoto mužstva byl Lánský s 10 brankami před L.Jebavým a Jeníkem se 6 brankami.

Nechť se našim hráčům podaří proměnit tolik trestných kopů jako studeneckému „Kvašňákovi" Ladislavu Jebavému.

Orientační běh

Podzimní část mají za sebou i orientační běžci SK Studenec, kteří startují v oblastním přeboru družstev a zároveň každý ve své kategorii jednotlivců.

O umístění v první desítce nás připravily termínové kolize volejbalu (Veronika Pešková), fotbalu (Honza Buchar, Honza Synek) a zranění Tomáše Peška. Ale i tak je umístění v první polovině úspěchem nepočetné skupinky orientačních běžců pod vedením Petra Junka st.

Z jednotlivců se nejlépe vedlo opět Veronice Peškové a Honzovi Synkovi, první si vítězství si připsal i "nováček" Martin Klouček, na stupně vítězů dosáhl i Tomáš Klouček. Takže koncem března opět na prvních závodech v lese.

Orel

Volejbal - ženy

V září vstoupily volejbalistky do dalšího ročníku mistrovských soutěží. Ženy hrají i v letošní sezóně v Hradeckém kraji. Kromě stálých soupeřů (Lánov, Jesenný, Hořice a Jičín ) nám do skupiny přibyl Hronov. A právě v Hronově si naše děvčata připsala jediné dvě porážky. Naše hráčky si vedly výborně v souboji s Lánovem a obrovským překvapením byla dvě vítězství s loňským vítězem naší skupiny - Jičínem. Poslední dvě utkání byla jednostrannou záležitostí a příležitost dostaly i mladé začínající hráčky. V současné době máme třináctičlenný kádr, a tak nemáme problémy se sestavou, jako tomu bývalo dříve.

Sestava: Hamplová Lucie ( Vrchlabí ), Honková Míša ( Jilemnice ), Horáčková Eva, Horáčková Jana, Horáčková Klára, Mečířová Jarča, Pašková Andrea ( Vrchlabí ), Pešková Veronika, Šikolová Lenka, Šimková Markéta, Tauchmanová Jana, Ulvrová Martina, Urbanová Lída (kap.)

Právě široký kádr nás přiměl také k tomu, že jsme do krajského přeboru přihlásili družstvo juniorek, které hraje soutěž v Libereckém kraji. Soupeřkami jsou týmy zvučných jmen - Lokomotiva Liberec, Bižuterie Jablonec, Slovan Varnsdorf a Sokol Malá Skála. Děvčata mají za sebou první tři turnaje a nevedou si vůbec špatně. Po excelentním vítězství ve Studenci nad Libercem ( v rozhodujícím setu neuvěřitelných 15:0 ) stojí za zmínku určitě ještě utkání v Jablonci s domácí Bižuterií - loňským účastníkem 1. dorostenecké ligy. Naše hráčky sehrály s tímto družstvem, které jednoznačně vévodí tabulce, naprosto vyrovnanou partii a až zkažený servis na naší straně za stavu 13:14 v rozhodujícím setu znamenal vítězství domácích hráček. Doposud poslední turnaj v Liberci se našim hráčkám příliš nevydařil, a tak se o druhé místo v tabulce budou muset ještě poprat na posledním podzimním turnaji, na který jedeme 24.11. do Varnsdorfu.

Sestava: Hamplová Lucie (Vrchlabí), Honková Míša (Jilemnice), Horáčková Eva, Horáčková Jana, Pašková Andrea (Vrchlabí), Pešková Veronika, Šikolová Lenka (H. Branná), Tauchmanová Jana (kap.)

Díky bohatému programu se naše hráčky letos bohužel nemohou zúčastnit mistrovství Orla v Brně.

Podzimní program našich volejbalistů:

sobota 24.11. 9:00 dorky Varnsdorf - 5. mistrovský turnaj

sobota 8.12. 8:00 muži orelské mistrovství v Brně