Vážení spoluobčané,

nedávno skončilo volební období a s ním i někteří zastupitelé. Nejen jim, ale celému bývalému zastupitelstvu chci poděkovat za veškerou práci, kterou pro obec v uplynulém období udělali.

Děkuji také všem voličům, kteří dali hlas současným zastupitelům, a věřím, že budou s prací nového zastupitelstva spokojeni.

Co nevidět skončí i rok 2002, tak bych rád shrnul to, co se podařilo za celý rok udělat a zařídit, a rád bych se zmínil i o tom, co se připravuje. Ledacos vás jistě potěšilo, ale všechno vidět není.

Těší nás, že i v letošním roce se vyčerpalo menší množství vody do obecního vodovodu než v roce loňském. Na tom má zásluhu nejen způsob hledání poruch, ale i jejich včasné odstraňování a loňská výměna dvou poruchových míst – u Lánských a Hákových. Údržba, opravy, poplatek za elektřinu a vyčerpanou vodu, to jsou nemalé výdaje, a bylo by proto předčasné se těšit na příznivé ovlivnění ceny vody.

Jednou z viditelných změn v obci je úprava studeneckého hřbitova, márnice, plotu a urnového háje, na které se podíleli jak Vlastimil Horáček a Josef Jebavý, tak Jaroslav Vacek s brigádníky. Plánovaná úprava hřbitovních cest a zdi se uskuteční až v příštím roce.

Práce Jaroslava Vacka je vidět v obou vesnicích, kde upravuje a uklízí - prostor před pomníkem padlých ve Studenci a v Zálesní Lhotě, u zdravotního střediska, u chodníku a jinde. Seče trávu tam, kde si ji v minulých letech někdo posekal pro králíky, ale dnes o ni už nikdo nemá zájem. Velké množství práce udělal i v lese, a to jak v lesích dříve zalesněných, tak i v  nově vysázeném. Některé stromky tam první léto nebyly v trávě k nalezení a dnes jsou mezi nimi i dvoumetroví velikáni. Zatím každý rok na údržbu nového lesa obec dostala dotaci.

K lepšímu vzhledu vesnic jistě přispěly opravy pomníku padlých, kříže na hřbitově, U Lípy a v Rovnáčově a kapličky v Zálesní Lhotě, na kterou spolu s křížem v Rovnáčově máme dostat dotaci 40.000,- Kč z Krajského úřadu.

Občanům nabízíme možnost „zalistovat si" v Pamětní knize Obce Studenec (kronice) psané od roku 1901 do roku 1955 i se stručným popisem historie obce z let dávno minulých, a to v teple domova a kdykoliv. Je pravda, že nabídka je pro ty, kteří vlastní počítač a zakoupí si buď v ZŠ nebo na OÚ za 50,- Kč cédéčko s touto kronikou, které nám díky panu řediteli PhDr. Ivo Navrátilovi ochotně zhotovili v okresním archivu v Semilech.

Uživatelé internetu si jistě všimli nových www stránek obce, kde se dále budeme snažit o jejich vylepšení a aktualizaci informací. Stránky najdete na adrese www.studenec.cz, kde je i nová e-mailová adresa: obec@studenec.cz. Znovu připomínám podnikatelům možnost na těchto stránkách bezplatně umístit stručné informace o jejich firmě.

Návštěvníci Obecní knihovny ve Studenci mohou posedět v příjemném prostředí nově vzniklé čítárny, kde by v příštím roce mohla být i možnost využít počítač s připojením na internet. Na nákup počítače a potřebného vybavení připravujeme žádost o dotaci. Zřízení čítárny a rozšířený provoz knihovny si vyžádaly úpravu regulace topení, která přinesla i jeho úspornější provoz.

Vodou stržený most přes Olešku na Smítech je už také minulostí a byl opraven spolu s mostem na Bendovku a mostem u Gabajových v Zálesní Lhotě v letošním létě.

Majitelé dvou parcel " U Kulhánků", získaných obcí od Pozemkového fondu, už zahájili přípravu na stavbu rodinných domků. V současné době se částečně mění projektová dokumentace na inženýrské sítě na pozemky naproti Plasteku. Po jejím dokončení požádáme stavební úřad o rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení, aby se mohlo co nejdříve začít se stavbou těchto sítí.

Akcí letošního roku, která si vyžádala spoustu zařizování, jednání i nepříjemností, ale přinesla mnoho kladného, byla změna způsobu nakládání s komunálním odpadem a jeho placení. Ti, kteří dosud "neměli žádný odpad", přece jen tu a tam nějaký našli a měli radost, že se ho mohou velmi lehce zbavit, a dávají ho tam, kam patří. Zase se potvrdilo, že u nás žije většina slušných a rozumných lidí, kteří pochopili nutnost chránit přírodu před znečišťováním stále větším množstvím odpadů.

Tady bych chtěl připomenout dluh některých podnikatelů, kteří ještě nemají smlouvu na odvoz komunálního odpadu s žádnou firmou ani s obcí, a tak značným množstvím odpadu zvyšují náklady nás všech, kteří poplatek platíme, a neuvědomují si, že nemají splněnu povinnost prokázat, jak s odpadem nakládají. Zdůrazňuji, že se jedná o odpad komunální, tedy např. popel, sklo, plasty, různé obaly apod., a nestačí mít zajištěn odvoz třeba jen odpadů nebezpečných. Uzavřená smlouva je pro Vás dokladem, že odpad (jeho množství lze odvodit z dodacích listů nebo faktur) likvidujete správným způsobem.

Ve výčtu těch "neviditelných" prací a záležitostí, jakými jsou vydaná rozhodnutí, vyjádření, povolení, zprávy, Knihovní řád, Řád veřejného pohřebiště (ten je před schválením) a jednání, stojí za zmínku přechod mateřských škol pod ZŠ. Za zdárný průběh a vítězství v tomto "papírovém boji" (vhodnější výraz nenacházím) a hlavně za ochotu a vstřícnost moc děkuji řediteli ZŠ Studenec PaedDr. Petru Junkovi, který statečně a trpělivě listiny psal, vyplňoval a posílal.

Je také zhotovena projektová dokumentace úpravy parkoviště a přechodu pro chodce u Zdravotního střediska a chodníku od Texlenu po odbočku u řeznictví pana Noska a další část chodníku od odbočky k ZŠ po zastávku ČSAD u Trojice.

Projekt na část vodovodu na dolením konci Zálesní Lhoty je po změně trasy (vyvolané nezdařeným pokusem o získání souhlasu k uložení potrubí na soukromý pozemek) také před dokončením.

Nepodařilo se letos zhotovit veřejné osvětlení u ZŠ od Mečířových po Horáčkovy, ale je vydané rozhodnutí o umístění stavby na rekonstrukci rozvodu nízkého napětí a veřejného osvětlení od Krupičkových po Urbanovy a od Slavíkových podél cesty pod MŠ až po Grofovy. Je vydáno územní rozhodnutí na další část výměny vrchního vedení nízkého napětí a veřejného osvětlení v Zálesní Lhotě, v oblasti od trafa pod MŠ po trafo u Benešových. V této části vesnice připravujeme na příští rok opravu zadní cesty, v některých místech úplně rozpadlé.

Zmínil jsem se o činnostech hotových a připravených, zatímco další jsou teprve v představách a úvahách a jejich uskutečnění může ovlivnit mnoho okolností. Pro některé nápady je nutné získat upřesňující informace, než je vůbec možné se zabývat přípravou a projednáváním. Některé z již uskutečněných nebo plánovaných staveb přinesou radost a potěšení mnoha lidem, ale třeba se nepříjemně dotknou jiného člověka nebo jeho majetku.

Je až neuvěřitelné, jak se někteří brání vybudování stavby na svém pozemku. A třeba si ani neuvědomí, že se jim tím pozemek zhodnotí.

V této souvislosti bych rád připomněl, že všichni pracovníci obecního úřadu mají snahu vyjít Vám vstříc a službu, kterou od nich očekáváte, co nejlépe splnit, ale neznamená to, že mohou vždy udělat všechno tak, jak si přejete.

Vánoční zvyky a pověry v Podkrkonoší a Českém ráji

V dnešním výletě do starých archívů jsme nahlédli do vánočního čísla Besedy, obrázkového čtrnáctideníku Libereckého kraje, Českého ráje a Podkrkonoší, ročníku VI z roku 1949. Bohužel tento zajímavý vlastivědný sborník „únorový převrat" o moc dlouho nepřežil a záhy přestal vycházet. Autorem tohoto článku byl František Sochor.

Nastává slavná štědrovečerní večeře. Všichni členové rodiny jsou shromážděni kolem bíle prostřeného stolu, stojí nebo i klečí, a otec se hlasitě modlí. Ostatní se polohlasem modlí s ním. Někde je to prostý Otčenáš s modlitbou za zemřelé, jinde začínají obřadněji:

Pane Bože, Otče náš nebeský,
požehnej nám těchto darů,
které z Tvé ruky štědré
bráti a používati budeme.

A pak teprve následuje Otčenáš.

Dětem je ovšem i ta nejkrásnější modlitba příliš dlouhá, neboť na stole i kolem stolu již voní lákavě četná jídla, která si hospodyně opravdu před večeří přinesla na dosah ruky, aby nemusela vstávat od stolu. Ani modlitba však ještě někde neznamená konec dětské nedočkavosti: před samou večeří se musí sníst skýva chleba nebo kousek vánočky a potom je možno oddati se ostatním požitkům.

A není jich málo! Podle starého zvyku má být ke štědrovečerní večeři aspoň devatero jídel. Ta bývala různě obměňována, někde jich bývalo i více, někde méně, ale několik takřka základních musilo být všude. K nim patřil hubník neboli houbovník, jinak černý kuba zvaný, hrách, kroupy, jáhly, jablka, vánočka a čaj. Ryba bývala dříve vzácností, spíše klobásy se objevily na štědrovečerním stole. Byla-li ryba, musila i být rybí polévka. Někde dělávali také i rýžovník a černou omáčku ze sušených švestek k malým buchtičkám v másle pečeným. Jinde místo omáčky připravovali k buchtičkám makové mléko. I tak zvané metinky, to jest vdolky nadívané medem, se někde objevovaly. Ani chléb nesměl ovšem na vánočním stole scházet – a to pokud možno celý bochník, aby ho bylo po celý rok dostatek, vánočka či štědrovnice, křížaly a ořechy.

Jednotlivá jídla mají svůj zvláštní význam a důvod, proč nesmějí o Štědrém večeru na stole scházeti. Tak jahelná nebo krupičná kaše zajišťovaly po celý rok peníze. Polévka znamenala nasycení, hubník spokojenost, ryba peníze, houskový knedlík blahobyt. Také hrách značil peníze, ale poněvadž je kulatý, a takové peníze by se proto brzy rozkutálely, vařila se leckde místo něj raději čočka. Přesto však praví staré přísloví o hrachu:

O vánocích se hodně hrachu najez,
abys měl po celý rok hodně peněz!
O rybě se však říká:
Kdo na vánoce rybu sní,
po celý rok uchová si zdraví svý.

Mnohdy přistupuje k těmto jídlům i jablkový závin a místo jahelné kaše se přidává aspoň několik zrnek jahel do houbovníku i do závinu. Na venkově od každého jídla kousek po večeři usuší a léčí jím potom nemocný dobytek.

Při večeři nesmí ovšem na stole chyběti ani peníze, aby jich bylo po celý příští rok v rodině dosti. Během večeře se dokonce záhadným způsobem nějaká mince či bankovka objeví pod talířem jednotlivých členů rodiny nebo aspoň dětí. Je to první pozdrav od blížícího se a tak toužebně očekávaného Ježíška.

Po vystřídání všech připravených jídel, od nichž má vždy kousek zbýt, se rozkrajují jablka a louskají ořechy. To je vlastně již počátek oné řady tajůplných kouzel a zvyklostí, kdy se člověk – malý i velký – snaží poodhrnout aspoň cípek roušky z tajemné budoucnosti. Ti nejmenší ovšem netrpělivě naslouchají, neozve-li se již vytoužený klinkot Ježíškova zvonku, a nemají pro jakékoliv zdržování valného zájmu. Avšak večeře musí pokračovati svým ustáleným pořádkem a krájení jablek i louskání ořechů je její nedělitelnou součástí.

Někde si krájí jablko každý člen rodiny sám, jinde tento úkon provádí otec pro všechny, a dokonce i pro rodinné příslušníky nepřítomné. Objeví-li se na příčném průřezu jablka hvězda, bude jeho majitel po celý příští rok živ a zdráv. Ukáže-li se však kříž, nebo je-li jablko uvnitř červivé, pak prý hrozí jeho majiteli do roka nemoc, nebo dokonce smrt. Rozkrojená jablka si členové rodiny vzájemně vymění nebo otec částmi jednoho obdaruje všechny, aby se rodina nerozešla.

Kde jsou však v rodině dospívající děvčata, sloupnou s jablka nejdříve slupku a hodí ji vcelku přes hlavu. Na zemi prý tato slupka utvoří začáteční písmeno jména jejich nastávajícího.

Také rozloupnutý ořech věští buď zdraví, je-li plný, nebo nemoc, je-li prázdný či zkažený. Skořápky se však nezahazují, neboť poslouží k dalším zajímavým věštbám.

Po skončené večeři se smetou všechny drobty se stolu a hospodyně je rozhodí po zahradě. Vyroste prý z nich květina podobná sedmikráse, ale vyšší, zvaná boží drob nebo drobek. Někde ukládají drobečky až do sv. Štěpána, kdy je teprve sypou k ovocným stromům, aby měly hodně ovoce.

Když už jsme u těch ovocných stromů: v některých místech klepou na každý strom "kvedlou" od krupičné kaše a říkají:

Stromečku, stromečku, vstávej,
ovoce dávej,
dnes je Boží Štědrý den!

Jinde opět pamatuje hospodyně na stromy již při pečení vánoček a otírá si o ně těstem zamazené ruce, aby hodně rodily.

A pak konečně přichází pro děti nejkrásnější okamžik Štědrého večera – stromeček a rozdávání dárků. To je ovšem zvyk poměrně velmi mladý, neboť strojení vánočního stromku bylo u nás zavedeno teprve v minulém století, a to ještě jen v bohatších rodinách městských, kdežto na venkově se tento zvyk rozšířil všeobecně teprve mnohem později. Dřív tam nadělovávala tzv. Štědrá bába a ještě snad někde chodí Ježíšek i osobně jako Mikuláš. Dnes si už Vánoce bez okrášleného stromečku nedovedeme ani představit. A je to obyčejně smrček nebo jedlička, které „Ježíšek přináší". Prvními vánočními stromky u nás však bývaly i břízky nebo dokonce jabloňky či švestky. Někde také jen bodlák, na jehož trny se napíchaly křížaly, jablka apod. V docela chudých rodinách pak způsobila stejnou radost jablka, do nichž byly napíchány husí brky s několika mandlemi, hrozinkami nebo sušenými švestkami. Inu, byla tehdy bída na horách i pod horami!

Nadílka samotná se však konávala dříve většinou až na Boží hod ráno. Důvod byl prostý: I v zámožnějších rodinách bývala pouze jedna světnice, a kde tedy měl „Ježíšek" své dárky připravit? Chystaly se tudíž teprve o Štědrém večeru, když děti ulehly, často až po půlnoci. Nadílka – třeba mnohem chudší – byla však dětem stejně milá, i když na ni musely o jednu noc čekati déle.

Však bylo ještě po štědrovečerní večeři dost a dost všelijakého zaměstnání, takže čas dlouho do noci ani nestačil! Někde muži troubívají „pastušinu", jinde vytrubují koledy z kostelní věže, v Železném Brodě troubí noční hlídač dle starého zvyku hlásnou troubou po městě každou hodinu.

Hned po nadílce začíná mladá chasa se svými štědrovečerními kouzly.

Byly-li k večeři ryby, házejí děvčata do kurníku rybí kost a zabouchají na kurník. Ozve-li se první slepice, vdají se do roka za mládence. Ozve-li se však kohout, vdají se za vdovce.

Nebo si děvče před zrcadlem rozsvítí tři svíčky. Pak se upřeně zadívá do zrcadla a v záři svíček spatří tvář svého nastávajícího. Stačilo prý také do zrcadla jen zavolat a ženichova tvář se tam objevila!

Jinde zase utíkají děvčata po večeři do zahrádky a třesou bezem. Při tom říkají:

Třesu, třesu bez,
kde můj milý dnes,
tam ať třikrát zaštěká pes!

Odkud se pes ozve, odtud prý přijde ženich. Jinde chodí třásti bezem již při večeři a říkají:

Klepu, klepu bez,
ozvi se mi pes,
kde můj milý večeří dnes!

A ještě jinde klepou do bezu vařečkou, a kde bez nemají, třesou plotem nebo do něj klepou polínkem.

Jde totiž děvčatům hlavně o to, jaký a odkud ten jejich nastávající bude, neboť již vědí, vdají-li se do roka, či nikoliv. Už na svatou Barboru si totiž každá vdavekchtivá ulomila třešňovou větvičku, dala ji v teplé světnici nebo ještě lépe ve chlévě do vody a pečlivě ji až do Štědrého dne opatrovala. Rozkvetla-li do tohoto dne, pak je do roka svatba jistá. Nerozkvetla-li, marné všecko namáhání!

Někde zvídají zaměstnání svého nastávajícího pomocí kostí. Nosí je po večeři kolem domu tak dlouho, až někoho potkají. Jejich nastávající pak bude stejného zaměstnání jako onen náhodný chodec.

Ta však, která si zapomněla o svaté Barboře ulomit větévku třešně a přece by se ráda dozvěděla, vdá-li se v příštím roce, či ne, přinese do světnice hrst polínek, která namátkou kdesi v kůlně nebo na dvoře sebrala. Je-li jejich počet sudý, má to dobré a jistě se vdá. Toto kouzlo však mohou prováděti i jiní členové rodiny, protože sudý počet polínek znamená i štěstí po celý nastávající rok.

Takové polínko dovede však prozraditi ještě něco víc! Ukáže dokonce, jak bude dívčin nastávající ženich vypadat! To se však musí děvče postaviti zády k hranici dříví a bez vybírání jedno vytáhnout. Je-li rovné, má dívka naději na hezkého mládence. Je-li však křivé, bude se muset spokojit s chromým.

Některá děvčata nejsou však ani s těmito věštbami spokojena. Ráda by věděla, která z nich se vdá nejdříve. I to se dá o tomto posvátném večeru zjistit! Každá z děvčat na vdávání položí na lavici kousek vánočky. Potom zavolají psa a čí vánočku se nejdříve sežere, ta se první vdá.

Jsou však případy, kdy děvče už milého má a jen by rádo vědělo, dostane-li se za něho, či ne. K tomu účelu jsou neomylným prostředkem ořechové skořápky s kouskem svíčky. Svíčky se zapálí a ve skořápkách se pustí po vodě v umyvadle. Dostanou-li se obě tyto "lodičky" k sobě nebo aspoň blíží-li se navzájem, pak může dívka klidně spát. Určitě si ji její milý vezme.

Horší je, má-li některé děvče hochů víc a nemůže se pro žádného rozhodnout. Ale i na to je o Štědrém večeru recept: Napíše si jména svých ctitelů na papírky, a jde-li na půlnoční, vezme si je do kapsy. Když pak kněz u oltáře zpívá „Gloria", vytáhne jeden lístek z kapsy a má po starosti. Nejde-li na půlnoční, zaváže si papírky se jmény svých nápadníků do různých rohů kapesníku (předpokládá se ovšem, že jich nemá víc než kapesník rohů!), který si dá pod polštář. Ráno jeden roh z kapesníku rozváže a hned ví, pro koho se má rozhodnout. Za dřívějších dob si prý dávala děvčata při takové příležitosti pod hlavu moučný pytel, a o kom se jim zdálo, toho také určitě dostala.

Nejsou však jenom takovéto jednostranné věštby, které se týkají pouze svatby a ženichů. Pomocí talířků neb ořechových skořápek se dají vyzvědět i jiné věci.

Děvčata obrátí tři talířky dnem vzhůru a pod každý něco vloží: pod jeden prstýnek, pod druhý peníz, pod třetí rukavici. Se zavřenýma očima pak jeden talířek jedna zvedne. Objeví-li se pod ním prstýnek, značí to manželství. Ukáže-li se peníz, pak je to bohatství. Ale odkryje-li rukavici, pak se může dívenka těšit, že zůstane starou pannou. Této věštby však neužívají pouze děvčata, nýbrž s malými obměnami i hoši, zkrátka všichni mladší členové rodiny. Místo výše uvedených předmětů se však pod talířky vkládá chléb, peníz a uzlíček. Chléb znamená hojnost, peníz opět bohatství, hlína smrt nebo hlad, prsten svatbu a uzlíček cestování.

Totéž dělávaly děti s ořechovými skořápkami, pod které otec dával obyčejně chlebové drobečky, kousek hadříku a malý peníz. Děti pak skořápky zvedaly. O tom, kdo odkryl hadřík, se říkalo, že bude mít po celý rok rád čistotu a že bude rád uklízet. Kdo odkryl drobeček, bude prý rád hospodařit a vážit si chleba. A kdo odkryl peníz, ten bude po celý rok hodně šetřit.

Jiná obměna tohoto obyčeje záleží v použití hrnečků. Někde tomu říkali „vybírání hrnečků", a zvláště hoši se tím s oblibou zabývali. Peníze opět znamenaly bohatství, chléb dostatek a spokojenost, hadr chudobu. I budoucí rok s hlediska hospodářského se tímto způsobem předpovídal. K tomu však bylo třeba čtyř hrnečků: s chlebem, s látkou, s penězi a prázdný.

V ořechových skořápkách pouští mládež po umyvadle svíčičky také proto, aby se dozvěděla, dostane-li se do světa, nebo zůstane-li doma. Stojí-li skořápka na místě, pak se její majitel jistě nikam nepodívá. Ale pluje-li po vodě, vydá se mládenec či panna do světa, a to v tu stranu, kam skořápka pluje. Jestliže se však náhodou potopí, pak je zle, neboť to je věštba smrti.

Ve skořápce se nechá obyčejně svíčka dohořet, a čí nejdříve zhasne, ten první zemře. Totéž se ovšem může dělat i se svíčkami postavenými pevně na prkénku nebo na stole.

Velmi rozšířený zvyk, zvláště u dětí a mladších členů rodiny vůbec, je házení bačkorou, pantoflem neb střevícem. Dělá se to dvojím způsobem: Buď se házející postaví ke dveřím a hází bačkovou přes hlavu rukou, nebo si sedne doprostřed světnice, navlékne bačkoru na špičku nohy a vymrští ji tak, aby mu přeletěla hlavu. V obou případech je ohrožena lampa, zrcadlo, nádobí a podobné choulostivé věci, ale jejich eventuální rozbití nic na výsledku věštby nemění a rozhodně neznamená – jak by se snad někdo mohl domnívati – nějakou smůlu nebo neštěstí! Obrátí-li se tedy takto hozená bačkora špičkou do světnice, zůstane její majitel celý příští rok doma. Obrátí-li se však ke dveřím, půjde do světa. Jestliže však se děvčeti obrátí náhodou bačkora podrážkou vzhůru, zůstane postižená dívka neodvratně starou pannou. Totéž lze prováděti také se lžicí, kde je nebezpečí „úrazu" menší.

Ale nejen děti a dospívající mládež, nýbrž i dospělí provádějí o Štědrém večeru všelijaká kouzla. Je ovšem kromě vlastního zdraví zajímá v prvé řadě, jaký bude příští rok. Rozkrajují proto cibuli a dělají z ní dvanáct mističek. Každá mistička představuje jeden měsíc v roce. Do každé se pak dá špetka soli, a v které nejdříve roztaje, v tom měsíci má hodně pršet. Kde však zůstane suchá, tehdy má být pěkné počasí.

Aby krávy hodně dojily a aby bylo vůbec v hospodářství boží požehnání, nechává se někde několik ovesných snopů nevymláceno. Musí jich však být lichý počet, aby ten jeden po celý rok přebýval! Někde takové "nevymašinované" snopy dávali na Štědrý den kravám, aby byly po celý rok „štědré".

I sláma se těšila o Štědrém večeru zvláštní úctě. Často ji rolníci rozestírali po síni i ve světnicích po zemi a nechávali ji tak po celé Vánoce, i ve městech bývalo zvykem, že se otep slámy dávala do kouta světnice a každý příchozí se na ni musel převalit. Na horách lehali lidé na slámu na podlaze rozestřenou po příchodu z půlnoční a někteří tak i spali. To prý všechno z úcty k malému Ježíškovi, který se na slámě narodil.

Na horách také věřili, že se o půlnoci všechna voda ve stavení proměňuje ve víno, a komu se podaří vystihnouti pravou chvíli, může se toho vína napíti. Bývalo také zvykem píti o půlnoci vodu z koryta, neboť je prý v tu dobu proměněna ve víno.

Zajímavé jsou však i zvyklosti, které se leckde dosud vyskytují. O vytrubování každé hodiny v Železném Brodě jsme se již zmínili. Toto troubení končí o půlnoci na Malém náměstí, načež se v kostele nad ním počíná slavná půlnoční mše. V některých vsích chodívala po vsi každou hodinu od osmé až do půlnoci celá kapela a vyhrávala: Vstávejte, vstávejte, pastuškové! i

Nejslavnější večer Vánoc končí, nejposvátnější noc v roce začíná. Noc, kdy již velcí i malí klidně uléhají třeba opožděně ke spánku, velcí unaveni předvánočním shonem a posledními přípravami, malí konečně uspokojeni po dnech plných nedočkavosti a neklidného očekávání. Někde sice si nelenují a účastní se i jitřní mše svaté, ale většinou usínají, aby se probudili až o hlavním svátku vánočním, v den Narození Páně čili na Boží hod vánoční.

Boží hod! To již je den, který se dle staré pranostiky počíná prodlužovati, sice dosud nepatrně, ale přece.

Zajímavá je také pověra, která se místy udržovala a která byla docela vtipná a účelná. Měla políčeno na dospělejší děvčata a ženy, které mají ve zvyku opravovat či upravovat si své oblečení teprve tehdy, když chtějí někam jít. Platilo totiž, že na Boží narození nesmí žádná vzít jehlu do ruky, nebo jí Pán Bůh po celý příští rok nepožehná.

Od Božího narození se pak počítají dni až do Tří králů a podle počasí v ten který den se usuzuje na počasí v tom kterém měsíci. Někde také říkají, že co se komu kolikátou noc v tomto období zdá, že se mu to v tolikátém měsíci vyplní.

I svátek sv. Štěpána býval velmi slavný, ale ten se už slavíval veseleji, obyčejně bujnou štěpánskou zábavou, první to taneční zábavou po dlouhém adventě, kdy se tancovat nesmělo.

Také svátek sv. Jana se světíval a ten býval zase oblíben u mužských, neboť bývalo jaksi nepsaným zákonem, že se po kostele každý zastavil "na skleničku". Takové "zastavuňky" nebyly ovšem jenom v tento den, ale tehdy to patřilo k tzv. "šplúchání", a to ženy nejen že nehubovaly, ale dokonce "šplúchaly", tj. pily na počest Miláčka Páně také. Mohly si to směle dovolit, neboť k obědu bývaly toho dne stejně zbytky od Štědrého večera, takže o tuto starost měly méně.

Pak již následovaly dny všední a život plynul dál. Pouze na svátek Mláďátek se hospodyně a zvláště matky nerady dávaly do prádla z obavy, že by se jim voda v neckách proměnila v krev. Ale ještě dva dny, či spíše večery, se oslavovaly zvlášť slavnostně: večer před Novým rokem, "starý rok" čili svátek sv. Silvestra, a večer před svátkem Tří králů. Bývalo zvykem po oba tyto večery připravovati stejnou večeři jako o Štědrém večeru a stejně slavnostním způsobem se zasedalo ke stolu. A snad se dokonce i tehdy prováděly různé zvyky a obyčeje, z nichž známe však pouze lití olova a nic víc.

Staré zvyky zanikají. Je jiná doba a nedá se násilím udržeti, co nemá již svého práva na život. Mnohé z nich jsou však jakoby tklivým pozdravem našich předků, uschlou, ale stále vonící kytičkou minulosti. A proto se k nim aspoň jednou za rok vracíme, proto k té kytičce aspoň o posvátném Štědrém večeru přivoníme.

Pořad vánočních bohoslužeb

ve Studenci a v okolí

Čtenář třetího tisíciletí

Čtenář je ve své podstatě naprosto originálním živočišným druhem, jehož evoluci si vynutila stále spletitější a dravější pavučina společnosti. Na úsvitu dějin přece stačily malby, zvuky, postoje a mimika, pak byla schopnost číst dlouhou dobu záležitostí několika zástupců privilegovaných vrstev a až po mnoha staletích se pozvolna začala šířit a nabyla v podstatné části světa jakési obecné samozřejmosti. Vůdčí osobnosti naší historie si ve většině případů velice dobře uvědomovaly moc literatury, moc textu, moc napsané myšlenky. Některé z nich vedly četbu láskyplně za ruku a pomáhaly jí do schodů barikád a nenávisti, jiné v ní zcela právem spatřovaly svého zarytého nepřítele a nemilosrdně ji vláčely ulicemi výsměchu a potupy. Podstatné rysy tohoto přístupu jsou platné dodnes, i když se dostupnost knih a informací vůbec radikálně změnila. Náš svět schází na úbytě přemíry informací. Každodenně čtou na světě milióny lidí milióny informací s miliardami významů a zasazují si tak sami a zcela dobrovolně bilióny drobounkých ranek. Téměř dokonalé informační systémy naší planety denně lhostejně přežvýkají tuny bolesti, nadělají z lidských osudů dobře prodejnou sekanou, ke které je jako příloha bezplatně podávána nějaká ta "pikantnost" ze života některé na dva dny populární superstar…

"A kde zůstal čtenář?" ptáte se. Pomozte mu, přátelé, topí se, chudinka malý… Čtenář novin, vývěsních štítů, nabídek slev, reklam, kapesních detektivek, slaďáčků a vtipů bezmocně lapá po dechu a nenachází. Hledá tak dlouho, že už si vlastně ani pořádně nevzpomíná na to, co hledal. "Cože?" řekne vám, "Hemingway, Čapek, Salinger, Dostojevský, Bulgakov? Dejte mi pokoj! Tohle není nic pro mě, tohle zavání nějakou školou, tohle je příliš zkostnatělé a staré." "A poezie?" zkoušíte to znova nesměle. Na to už nepotřebuje ani slova, vystačí si s výmluvným gestem. Chudinka pokrokový čtenář. Vede odboj sám proti sobě a cítí se jako hrdina.

Zdá se však, že tento druh čtenáře není jediný, kdo se v průběhu zmíněné evoluce stihl odštěpit ze základního kmene těch, pro něž je četba povoláním a denním chlebem. Další odnože rodu čtenářů je možné spatřit prakticky kdekoli. Dáma neproniknutelně zahalená do našedlých závojů dýmu utápějící své melodramatické zanícení nad stránkami nové osmnáctidílné rodinné ságy, vytáhlý student vážně zabraný do nejnovějšího výkladu k Pustině, mladá mamina, popsaná od hlavy k patě únavou a láskou, zachumlaná v měkounkém ději Krtečkových příběhů, špičkový manažer, který by se za nic na světě nepřiznal, že mu imponuje romantický svět Tří mušketýrů, osamělá dívka ponořená do víru událostí Na východ od ráje, stařeček mumlající se zadostiučiněním nad historickou publikací: "Vždyť jsem jim říkal, že to tak dopadne!", vrávorající existence, která se stůj co stůj snaží dočíst poslední stránku Stébel trávy, a ty jezdící schody ne a ne jet klidněji…

Každý z nich spolu s těmi stovkami dalších na celém světě kráčí po hladině, hledá se a nachází se, objevuje, přemýšlí, rozvíjí se, roste, vychutnává, létá, padá, vznáší se, putuje vírem života, není tupou ovcí ve stádě, není líný vědět, nebo přinejmenším není líný prožívat, umí se nadchnout, umí se radovat. A dokud budeme tohle umět, máme šanci na přežití. Četba je a bude životní nutností. Stále naléhavěji se ale uplatňuje umění výběru. Umění nenechat si dobrovolně zanášet osobnost nepodstatným svinstvem z "vyšších kruhů", bledě růžovými klišé, slámou vymlácenou před dvěma sty lety. Je to umění zůstat sám sebou, umění vybrat si na cestu důstojné průvodce.

Čtenář třetího tisíciletí to nemá ani nikdy nebude mít lehké. Jak ale ukazuje celá pouť lidského rodu, z každé těžkosti a bolesti se rodí jiskřička poznání. Přejme si proto hodně sil a šťastnou cestu.

-jir

Zprávy Obecního úřaduu

Studenecké konto Povodně – 161925872/0600

Připomínáme, že je stále otevřené konto POVODNĚ. Mnoho lidí přispělo v kostelech při sbírce pořádané Charitou, ale pokud by někdo další chtěl rozšířit dosavadní počet asi dvaceti dárců a členů firmy ZETKA Strážník a posílit konto POVODNĚ zřízené obcí ze současně vybraných 28.000,- Kč, může tak učinit níže popsanými způsoby.

Sbírka probíhá od 9.září 2002 do 30.června 2003.

Přispět můžete platbou na účet POVODNĚ, číslo účtu 161925872/0600, který Obci Studenec velmi ochotně a bezplatně zřídila GE Capital Bank, a.s. v Jilemnici. Jeho vedení a položky jsou bez poplatků.

Děkujeme jim za ochotu a vstřícnost.

Druhou možností je přinést peníze na obecní úřad, kde budou Sběrací listiny (očíslované a potvrzené z krajského úřadu). Na ně se budou platby zapisovat (doklad bude vydán na požádání).

Příspěvky si můžete odečíst ze základu pro daně z příjmu.

Dvakrát byli hasiči ze Studence pomáhat v obci Hořín u Mělníka, která má čtyři části – Hořín, Vrbno, Zelčín a Brozánky. Hladina v těchto místech dosáhla výšky až 7 metrů, několik domů spadlo a několik jich muselo být odstraněno.

Zastupitelstvo obce rozhodlo použít finanční prostředky přednostně do obce Hořín, okres Mělník, buď přímo obci, nebo jednotlivým občanům na návrh starostky obce Hořín. O přidělení jednotlivých příspěvků rozhodne rada Obce Studenec. Převzetí a použití každého příspěvku bude prokázáno dokladem.

Prosíme spoluobčany, aby projevili svou ochotu a snahu pomoci těm, kdo pomoc potřebují.

OÚ Studenec

Z Á P I S

z veřejného ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Studenec ze dne 11. 11. 2002, které se konalo ve velké zasedací místnosti OÚ Studenec. Jednání začalo v 18^.00 a skončilo v 19^.15 hodin. Bylo přítomno 15 členů nově zvoleného ZO a 28 občanů.

PROGRAM:

1. Volba návrhové komise, volební komise, ověřovatelů zápisu a zapisovatelky.

2. Pořad jednání.

3. Volba starosty.

4. Volba místostarosty.

5. Volba členů rady obce.

6. Volba předsedy finančního výboru a jmenování jeho členů.

7. Volba předsedy kontrolního výboru a jmenování členů.

8. Začlenění MŠ Bukovina u Čisté k ZŠ Studenec.

9. Diskuse.

10. Usnesení.

K bodu 1.

– Jednání ustavujícího zastupitelstva zahájil Zdeněk Tauchman jako nejstarší zvolený člen zastupitelstva, seznámil všechny přítomné s výsledky voleb a potom nově zvolení členové ZO složili předepsaný slib.

Byla zvolena návrhová komise ve složení: ing. Pavel Jiran, Marie Nyklíčková, ing. Václav Urban, dále volební komise: předseda ing. Jiří Havel, MUDr.Marie Mühlová, Pavel Horáček a Jan Krůfa, jako ověřovatelé byli zvoleni: Irena Benešová, ing. Josef Boura a zapisovatelka: Ludmila Mečířová.

Schváleno jednohlasně.

K bodu 2.

– Pořad jednání byl schválen všemi 15 hlasy.

K bodu 3.

– Volba starosty – na tuto funkci byli navrženi: ing. Josef Boura a František Tauchman. Hla- sování proběhlo tajně, volební komise sečetla hlasy a ing.Jiří Havel vyhlásil výsledky:

10 hlasů pro Františka Tauchmana,

5 hlasů pro ing. Josefa Bouru.

K bodu 4.

– Volba místostarosty – opět byla schválena tajná volba – na funkci byl navržen Karel Vancl. Volební komise sečetla hlasy a předseda ing. Jiří Havel vyhlásil výsledky:

Karel Vancl obdržel 13 hlasů,

2 členové se zdrželi hlasování.

K bodu 5.

– volba 3 členů do rady obce – bylo schváleno veřejné hlasování o každém členu obecní rady zvlášť. Navrženi byli:

ing. Pavel Jiran – zvolen 15 hlasy

ing. Josef Boura – zvolen 15 hlasy

Otakar Materna – zvolen15 hlasy

K bodu 6.

- Volba předsedy finančního výboru: byl navržen ing.Ph.D. Petr Kuřík – schváleno 14 hlasy, 1 člen se zdržel hlasování. Zastupitelstvo bere na vědomí, že členy finančního výboru byli jmenováni:

Ing. Václav Urban, PaedDr. Petr Junek, Jan Krůfa a Irena Benešová.

K bodu 7.

– Jako předseda kontrolního výboru byl navržen pan Lukáš Kalenský – schváleno 14 hlasy, 1 člen se zdržel hlasování. ZO bere na vědomí, že členy tohoto výboru byli jmenováni:

Zdena Bartoňová, Marie Nyklíčková, Zdeněk Tauchman a Pavel Horáček.

K bodu 8.

– ZO schválilo 15 hlasy začlenění MŠ Bukovina u Čisté k ZŠ Studenec (jako odloučené pracoviště) – jedná se o období od 1.1.2003 do konce června 2003, protože potom několik dětí přechází do 1. třídy a MŠ v Bukovině končí. Ing. Havel jako nový člen zastupitelstva žádal podrobnější informace o této problematice – vysvětlení mu podal ředitel ZŠ Studenec Petr Junek.

K bodu 9.

– Diskuse: Jan Krůfa měl připomínku k autobusovým zastávkám, které by potřebovaly generální opravu. Ing. Jiří Havel navrhl, že by si každou z nich mohl vzít na starosti jeden podnikatel, opravit ji a využít např. pro reklamu, ale jak podotkla Irena Benešová, tyto zastávky by měly vypadat stejně nebo alespoň podobně.

- Marie Nyklíčková vznesla dotaz, jak se bude v zimě organizovat úklid sněhu na chodníku, aby jako loni na uklizený chodník silničáři při protahování nevyhazovali sníh. Odpověď: stejně jako každý rok upozorníme SÚS Hrabačov na tuto problematiku.

- Irena Benešová informovala ZO, že v Zálesní Lhotě není prodejna potravin - a zda by se tedy k těmto účelům nedala upravit hasičská zbrojnice. Je třeba, aby se zastupitelé nad tímto problémem zamysleli a hledali vhodné řešení. Pan starosta sdělil, že zatím by byla možnost nákupu potravin podle objednávek a dovoz by zajišťovala pečovatelka, která do Zálesní Lhoty denně dováží obědy.

K bodu 10.

– USNESENÍ – přiloženo na zvláštním listě – schváleno 15 hlasy.

Starosta obce: František Tauchman	Ověřovatelé zápisu: Irena Benešová Ing. Josef Boura
Místostarosta: Karel Vancl
Zapsala: Ludmila Mečířová
Studenec 13. 11. 2002

Usnesení č. 1/02 z ustavujícího zasedání ZO Studenec

konaného dne 11. listopadu 2002

Podle jednotlivých bodů Zápisu zastupitelstvo obce schvaluje:

3. Starosta obce: František Tauchman

4. Místostarosta obce: Karel Vancl

5. Členové rady obce: ing.Josef Boura, ing.Pavel Jiran a Otakar Materna

6. Předseda finančního výboru: ing. Petr Kuřík PhD.

7. Předseda kontrolního výboru: Lukáš Kalenský

8. Začlenění Mateřské školy v Bukovině u Čisté jako odloučeného pracoviště ZŠ Studenec.

Podle jednotlivých bodů Zápisu zastupitelstvo obce bere na vědomí:

6. Členy finančního výboru: Irena Benešová, PaedDr.Petr Junek, ing. Václav Urban, Jan Krůfa

7. Členy kontrolního výboru: Zdena Bartoňová, Marie Nyklíčková, Pavel Horáček, Zdeněk Tauchman

Skončeno: 19^.15 hodin

Zapsal: František Tauchman, starosta

Ověřovatelé zápisu: Irena Benešová ing. Josef Boura

Z Á P I S

z veřejného zasedání zastupitelstva obce Studenec, které se konalo dne 25. 11. 2002 ve velké zasedací místnosti OÚ Studenec. Jednání začalo v 18^.00 a skončilo ve 20^.15 hodin. Bylo přítomno 12 členů ZO a 10 občanů.

Omluveni: Irena Benešová, ing. Jiří Havel, ing. Petr Kuřík

PROGRAM:

1. Volba návrhové komise, ověřovatelů a zapisovatelky.

2. Jednací řád ZO.

3. Rozpočtové provizorium na 1. čtvrtletí 2003.

4. Prodeje pozemků.

5. Nákup malotraktoru.

6. Jmenování knihovnic.

7. Seznámení s výroční zprávou ZŠ Studenec.

8. Rozpočtové změny.

9. Sklony střech.

10. Poplatek za odpady v r. 2003.

11. Dodatek číslo 1 k Obecně závazné vyhlášce číslo 4/93 (neinvestiční náklady v MŠ).

12. Doplnění Zřizovací listiny ZŠ.

13. Diskuse.

14. Usnesení.

K bodu 1. – Jednání zastupitelstva zahájil starosta obce F. Tauchman, přivítal všechny přítomné. Byla zvolena návrhová komise ve složení: ing.Josef Boura, ing.Václav Urban a Lukáš Kalenský, dále ověřovatelé zápisu: Pavel Horáček , ing.Pavel Jiran a zapisovatelka: Ludmila Mečířová.

Schváleno všemi 12 hlasy, stejně jako pořad jednání.

K bodu 2. – Pan starosta Tauchman přečetl změněný Jednací řád obce, který obsahuje body 1 až 9 – viz příloha – schváleno jednohlasně.

K bodu 3. – Všemi 12 hlasy bylo schváleno rozpočtové provizorium na 1. čtvrtletí roku 2003 ve výši skutečných výdajů 1. čtvrtletí 2002 – (podle něho budou hrazeny běžné provozní výdaje v lednu až březnu 2003).

K bodu 4. – Zastupitelstvo schválilo prodeje těchto pozemků v k. ú. Zálesní Lhota:

- ppč. 369/1 výměra 126 m², ppč. 378 výměra 342 m², ppč. 379 výměra 277 m², ppč.380 výměra 281 m² a ppč. 381 výměra 217 m² – celkem 1.243 m² za cenu Kč 25,-/m² panu Josefu Vydrovi ze Zálesní Lhoty.

- Dále prodej ppč. 68 ve výměře 622 m² za Kč 25,-/m manželům Kolářovým – odsouhlaseno všemi 12 hlasy.

Nebyly schváleny prodeje těchto pozemků v k. ú. Zálesní Lhota:

- ppč. 2332/1 výměra asi 50 m² - požádali manželé Kolářovi a Václav Stránský

- ppč. 2332/2 výměra asi 36 m² – žádali o něj manželé Šediví

- ppč. 2332/3 výměra asi 130 m² – žádali manželé Kolářovi

- ppč. 71/2 výměra 31 m² – žádali manželé Kolářovi a Václav Stránský.

K bodu 5. – Nákup nového silnějšího a lépe vybaveného malotraktoru za cenu asi 370 tis.Kč (starý traktůrek nám prodejce vezme na protiúčet) – jednohlasně schváleno.

K bodu 6. – ZO jmenovalo knihovnice do obecních knihoven: Studenec – ing. Helena Soukupová a Ludmila Tauchmanová a Zálesní Lhota – Renata Procházková – schváleno všemi hlasy.

K bodu 7. – Ředitel školy PaedDr. Petr Junek seznámil členy ZO s výroční zprávou ZŠ Studenec, která se skládá ze tří částí: 1. činnost školy, 2. hospodaření školy – rozpočet a skutečné náklady a 3. neveřejná část (obsahuje hodnocení žáků). Jsou zde také informace o mimoškolních aktivitách. Tato zpráva je uložena na obecním úřadě i v ZŠ a každý, kdo má zájem, může do ní nahlédnout – ZO bere na vědomí.

K bodu 8. – Rozpočtové změny :

rozpočtová položka 6123 – Dopravní prostředky zvýšení o Kč 370 tis. – nákup nového malotraktoru

rozpočtová položka 6126 – Projektová dokumentace o Kč 130 tis. – dokumentace na chodníky a úpravu parkoviště u zdravotního střediska. Zároveň bude o součet těchto dvou položek tedy o Kč 500 tis., snížena rozpočtová položka 6121 – Budovy, haly, stavby - na ní jsou plánovány výdaje na inženýrské sítě na pozemcích určených pro bytovou výstavbu – jednohlasně schváleno.

K bodu 9. – Pan František Horáček a paní Ludmila Vanclová žádají o schválení sklonů střech u drobných staveb: p. Horáček – sklon střechy 15 stupňů skladu zahradního nářadí a paní Vanclová –sklon střechy 20 stupňů u skladu zahr. nářadí a 12 stupňů u přístřešku – schváleno 12 hlasy.

K bodu 10. – Poplatek za odvoz odpadu – Karel Vancl seznámil ZO s dosavadními výdaji za odvozy v r. 2002: nebezpečného odpadu, kontejnerů, komunálního odpadu, tříděného odpadu, s poplatkem za uložení na skládce a také s příjmy z tohoto poplatku vybranými od občanů obou obcí. Předpokládáme, že za rok 2002 budou výdaje asi o 200 tis. vyšší než příjmy (tento náklad ponese obec). Zastupitelstvo schválilo 10 hlasy( 2 členové ZO se zdrželi hlasování ), že poplatek za odpady v roce 2003 zůstane ve stejné výši jako v r. 2002.

K bodu 11. – ZO schválilo jednohlasně dodatek k Obecně závazné vyhlášce č. 4/93 – příspěvek rodičů dětí na neinvestiční náklady MŠ ve znění: Rodič, který pobírá rodičovský příspěvek a jehož dítě navštěvuje MŠ nejvýše 5 dnů v měsíci, zaplatí příspěvek Kč 25,- za každý měsíc.

K bodu 12. – Doplnění Zřizovací listiny ZŠ podle doporučení Krajského úřadu Libereckého kraje odboru školství: jakými paragrafy se řídí účel a předmět činnosti školy, dále jakým způsobem škola bude hospodařit s majetkem Obce Studenec a také, že může s určitým majetkem nakládat pouze se souhlasem zřizovatele. Dále musí být též přiložen soupis majetku, schváleno všemi 12 hlasy.

K bodu 13. – Diskuse: pan Pavel Zajíc – měl dotaz na budoucnost objektu domu čp. 100, který je již mnoho let neudržovaný, ale podle něho v ucházejícím stavu. Odpověď p. starosty: Tato budova má několik majitelů, a proto s ní obec sama nemůže nic dělat. Pan Tauchman požádal pana Zajíce o poskytnutí kontaktu na některého z dědiců. Pan Zajíc se dále ptal, zda by nestála za úvahu pomoc obce při využití zámku. Odpověď p.Vancla: zámek je prodaný novým majitelům, kteří chtějí provozovat ubytování a restauraci.

- Pan Pilař upozornil na možnost rozesílání informací obecního úřadu formou textových zpráv na mobilní telefony. Odpověď p.starosty: budeme o tomto návrhu uvažovat.

- P. Petr Vancl – dává k úvaze, zda by nebylo možno přenášet zasedání zastupitelstva prostřednictvím internetu. Odpověď: vzhledem k malému zájmu občanů o jednání ZO to nepovažujeme za nutné.

- Pan Z. Tauchman – dotazoval se, v jakém stadiu se nachází příprava výstavby chodníků. Odpověď p. Vancla: chybí nám zatím souhlas jednoho občana, ale počítáme s tím, že přesto požádáme o rozhodnutí o umístnění stavby.

- Paní G. Krůfová – dotaz, zda se počítá s veřejným osvětlením u hlavní silnice mezi řeznictvím Nosek a Pavlíčkovými. Odpověď: zatím se o tom neuvažuje.

- P. Pavel Horáček – jak daleko je jednání o zřízení inženýrských sítí na stavebních parcelách proti Plasteku. Odpověď: p. Kočárek nedal souhlas s vedením kanalizace po jeho pozemcích, ale zpracovává se jiné řešení po vedlejších parcelách, na které máme souhlas.

K bodu 14. – USNESENÍ - schváleno všemi 12 hlasy – přiloženo na zvláštním listě.

 

Starosta obce: František Tauchman	Ověřovatelé zápisu: Pavel Horáček Ing. Pavel Jiran
Místostarosta: Karel Vancl
Zapsala: Ludmila Mečířová
Studenec 29. 11. 2002

Usnesení č. 2/02 ze zasedání ZO Studenec ze dne 25. 11. 2002

Podle jednotlivých bodů Zápisu zastupitelstvo obce schvaluje:

1. Jednací řád ZO

2. Rozpočtové provizorium ve výši skutečných výdajů 1. čtvrtletí roku 2002, podle

kterého budou hrazeny běžné provozní výdaje obce v 1. čtvrtletí roku 2003.

3. Prodeje pozemků:

ppč. 369/1, ppč. 378, ppč. 379, ppč. 380, ppč. 381 a ppč. 68 v k. ú. Zálesní Lhota

4. Nákup nového traktoru YUKON 5033 v hodnotě 493.900,- Kč

za starý traktor 195.000,- Kč

cena nového traktoru 298.900,- Kč + DPH 65.758,- Kč

5. Jmenování knihovnic: Ve Studenci paní ing. Helena Soukupová a Ludmila Tauchmanová a v Zálesní Lhotě paní Renata Procházková.

7. Rozpočtovou změnu tak, jak byla předložena - viz Příloha č. 1

8. Sklon střechy 15° u skladu zahradního nářadí – žádá F. Horáček

sklon střechy 20° u skladu zahradního nářadí a 12° u přístřešku – žádá Ludmila Vanclová

9. Poplatek za odpady v roce 2003 ve stejné výši jako v roce 2002

10. Dodatek č. 1 k Obecně závazné vyhlášce č. 4/93. V odstavci V. doplnit: Rodič, který pobírá rodičovský příspěvek a jehož dítě navštěvuje MŠ nejvýše 5 dnů v měsíci, zaplatí příspěvek 25,- Kč za každý měsíc.

11. Doplnění Zřizovací listiny ZŠ podle doporučení Krajského úřadu Libereckého kraje odboru školství - viz Zřizovací listinaPodle jednotlivých bodů Zápisu zastupitelstvo obce neschvaluje:

Prodeje pozemků: 2332/1, 2332/2, 2332/3 a 71/2 v k. ú. Zálesní Lhota

Podle jednotlivých bodů Zápisu zastupitelstvo obce bere na vědomí:

6. Výroční zprávu ZŠ Studenec

Skončeno v 20^.15 hodin

Zapsal František Tauchman, starosta

Ověřovatelé zápisu: Pavel Horáček ing. Pavel Jiran

Změna hranic krajů

Obecní úřad obdržel následující materiál z Ministerstva vnitra, který předkládáme i občanům k posouzení a k případnému vyjádření svého názoru. Pro Studenec by dle našeho názoru připadalo přičlenění pod Hradecko pouze v případě, že by se pro tuto změnu rozhodlo Jilemnicko, případně jeho historický základ. Už teď třeba Jilemnicko některé plody svého přičlenění k Liberecku jako ocásku kraje sklízí, uvažované zrušení sportovního gymnázia v Jilemnici (stačí prý jedno v Jablonci nad Nisou), podpora rozvoje Jizerských hor oproti stejnému prostoru v západních Krkonoších a další praktické projevy připomínají přísloví Bližší košile než kabát.

Vážená paní starostko, vážený pane starosto,

Plán legislativních prací ukládá ministru vnitra předložit vládě v září 2003 věcný záměr návrhu zákona, kterým se mění vymezení hranic krajů. Otázka změny krajských hranic bude řešena ve spolupráci s kraji. Pokud má Vaše obec o změnu krajské hranice zájem, je možné o ni zažádat dle metodiky uvedené v příloze.

V souvislosti se změnou krajských hranic je nezbytné Vás seznámit s některými skutečnostmi. Změna krajské hranice představuje současně také změnu okresní příslušnosti. K 31. 12. 2002 bude sice ukončena činnost okresních úřadů, ale okres jako územní jednotka zůstává zachován. Územní jednotka okres je základem pro vymezení územní působnosti řady specializovaných územních orgánů státní správy. V praxi to znamená, že občané budou i nadále vyřizovat některé záležitosti v okresních městech. Při změně krajské příslušnosti tedy dojde současně ke změně okresní příslušnosti, tzn. že je nezbytné zvážit dostupnost Vaší obce do "nového" okresního města. Mezi specializované orgány státní správy s okresní působností patří např. okresní ředitelství Policie ČR, katastrální úřad, okresní veterinární správa, okresní správa sociálního zabezpečení, úřad práce, pozemkový úřad, okresní soud, zemědělská agentura MZe a další.

Změna krajských hranic bude mít dopad nejen na státní rozpočet, ale ponese s sebou také určité jednorázové finanční výdaje pro občany. Jedná se např. o oblast registru vozidel. U obcí, u kterých dojde ke změně hranic krajů, je nutné přeregistrovat všechna doposud zaregistrovaná vozidla, včetně vozidel dočasně vyřazených. Občané si budou muset obstarat nové registrační značky (současná cena za 1 ks SPZ je 200Kč), osvědčení o registraci motorového a přípojného vozidla (30 Kč) nebo o registraci zvláštního vozidla (40 Kč) a provést zápis do velkého technického průkazu.

Důležité je si také uvědomit možné důsledky spojené s přesměrování poskytovaných služeb některými organizacemi, např. plynárny, poskytování sociální a zdravotní péče atd.

Rád bych Vás požádal, abyste pečlivě zvážili všechna uvedená fakta. V případě Vašeho zájmu je nutné vznést žádost o změnu krajské hranice do 28. 2. 2003.

Sportovní zprávy

Sportovní klub Studenec

Chtěli jsme obdobně jako v loňském předvánočním zpravodaji seznámit čtenáře s oficiálnimi tabulkami fotbalových soutěží, ale Sportovně-technická komise je zatím nestihla vydat, tabulky minižáků dokonce nebyly vydány ještě ani jednou. Jak to kontrastuje s rychlou prací disciplinární komise, která své platební výměry vydává velice bystře, jak to kontrastuje s prací obdobné komise v ostatních okresech (viz již dávno publikované tabulky na Trutnovsku a Jičínsku, o perfektních informacích na Hradecku ani nemluvě).

O posledním listopadovém víkendu byla již zahájena halová sezóna a minižáci se zúčastnili silně obsazeného turnaje v Semilech, kam však odjížděli bez dvojice svých nejlepších hráčů Jirky Povra a Martina Havlíčka, kteří chyběli pro nemoc.

Minižáci obsadili 6.místo z 8 mužstev, vítězem se stalo mužstvo FC Real Praha.

Muži sehráli první turnaj v Rokytnici nad Jizerou za účasti 5 mužstev.

Mikulášský běh Na Bradě

Protože jsme byli zvědaví, jak vypadají čerti na zříceninách hradu Brada nedaleko Jičína, vyrazili jsme již na 57. ročník tohoto závodu, který vede právě pod bývalé hradby výše uvedeného hradu. Počasí nám příliš nepřálo, ale trať zahřála každého, neboť vedla řádně ke kopci.

Nejprve vyrazil Danda Mejvald a statečně bojoval o vítězství až do bahenní pasti na začátku cílové rovinky, ve které ztratil kopačku, což ho stálo místo na bedně. I ostatní bojovali, ale svou dobrou výkonnost prokázala především Eva Bartoňová, která systémem start cíl porazila všechny soupeřky a vrátila jim tak porážku z Posvícenského koláče. Na bronz dosáhl Kuba Šmíd zásluhou napínavého finiše čtveřice vedoucích závodníků, do které se dotáhl ve druhé části trati.

A čertů tam bylo habaděj a většina členů naší výpravy byla od nich řádně zmazaná až za ušima. Takže příště nás bude určitě ještě víc.

Jinak stojí za zmínku, že do historie tohoto běhu se navždy zapsali studenečtí závodníci. Tím prvním je především Honza Erben, který stál v 70.letech čtyřikrát na stupínku nejvyšším a dvakrát skončil druhý a jeho nejlepší výkon by stačil na vítězství i v letošním ročníku, kdy se běželo na velmi měkkém podkladě. V čestné listině vítězů jsou dále zapsání Vítek Kuřík ml. V roce 1986 jako vítěz kategorie ročníku narození 1979 a Libor Junek na 2.místě v kategorii ročníku 1982. Nyní jsou tedy doplněny historické anály o další dva studenecké zápisy – Eva Bartoňová a Kuba Šmíd.

Druhou výraznou osobností je Jirka Kuřík, který si tentokrát v dresu studeneckého Orla připsal již svůj 21.start v tomto závodě a svým nejlepším časem by se letos zařadil na 5.místo. Nyní však jako veterán obsadil 45.místo (v této kategorii startoval ještě Petr Junek, který skončil na 23.místě).

Dar AFK Hořín

Sportovní klub Studenec zaslal finanční částku vybranou při utkání SK Studenec B – Sokol Zálesní Lhota na konto AFK Hořín, odkud nám s poděkováním přišlo i několik fotografií:

Za poskytnutou pomoc všem členům Vašeho klubu velice děkujeme. Těší nás, že jsou takové sportovní kluby a lidé v nich, kteří dokáží partnerům v nouzi pomoci. Vámi poskytnuté finanční prostředky jsou využity na zajištění činnosti přípravky a žáků v zimním období (pronájem tělocvičny)

Ještě jednou Vám všem srdečně děkujeme a přejeme klubu mnoho sportovních úspěchů.

Jindřich Kuncl

Prezident AFK Hořín

Školní sportovní klub

Školní kolo v halové kopané

 

2.stupeň:
VI.	-	VIII.	0:3	Bartoň 2,Nýdrle
VII.	-	IX.	0:4	J.Tauchman 2,Kurpil,Buchar
VI.	-	IX.	0:11	J.Tauchman 5,Synek 3,Pešek 2,Buchar
VII.	-	VIII.	0:1	O.Tauchman
VI.	-	VII.	0:9	Kupec,Jezdinský a Novák 2,Kudr,Hanzlík,Pacholík
VIII.	-	IX.	0:2	Buchar a J.Tauchman

 

Tabulka:
1. IX.		3	0	0	16: 0	9
2. VIII.		2	0	1	4: 2	6
3. VII.		1	0	2	9: 5	3
4. VI.		0	0	3	0:23	0

Neúspěch v okrskovém kole v kopané

Již potřetí jsme byli pořadateli okrskového kola v Lázních Bělohrad. V letošním ročníku se zúčastnila všechna mužstva z jilemnického okrsku a studenecký celek v současné sestavě (Kuřík – Chrtek, Buchar – J.Tauchman,T.Povr – Dohnal, Klázar, J.Synek, Kupec, P.Bartoň, Pešek) měl rozhodně z tohoto okrsku postoupit, neboť fotbalově se jedná o jeden z nejlepších výběrů v poslední době. Ale opět platilo okřídlené Pospíchalovo tvrzení, že fotbal logiku postrádá a fotbalová kvalita sama vše nespasí. V prvním zápase čekal na rozehrání celek Čisté, který odešel s třígolovým přídělem po střelách Tauchmana, Synka a Buchara. Ve druhém zápase se začalo nahlodávat až přílišné sebevědomí po neskutečném promarnění čtyř tutovek v prvních dvou minutách (dvě tyče, dvě tutovky Povra), navíc Roztočtí se z první střely ujali vedení, které však postupně Synek, Tauchman a Buchar ještě otočili ve výhru 3:2. Rozhodující zápas se odehrál ve 3.kole, kdy se střetli naši žáci s výběrem Gymnázia Jilemnice, v němž hráli především bojovníci, nikoliv fotbalisté. Hned v úvodu pustil Kuřík neuvěřitelný gól (ten sice o vyřazení přímo nerozhodl), který by ho měl v jeho představách o brankářských schopnostech vrátit rychle na zem, a do konce zápasu se nedokázali hráči vrátit ke svému hernímu projevu a přizpůsobili se k holomajzně soupeře, kterému tento způsob hry vyhovoval. Herní vzepětí následovalo v dalším zápase s Horní Brannou, který byl ze všech zápasů nejvypjatější, neboť obě družstva bojovala ještě o postup. V zápase plném oboustranných faulů se prosadil svou houževnatostí a nebojácností Pešek, který připravil první gól Tauchmanovi a druhý sám vstřelil. Zápas o bytí a nebytí s Jilemnicí byl posledním zápasem turnaje. Veškerým snahám o postup přes jilemnickou sportovku (ta by v případě vítězství Studence byla vyřazena) učinila konec nádherná bomba z voleje jilemnického Halíře, která byla nejhezčím gólem celého turnaje.

A tak sen o postupu a úspěchu v okresním kole skončil již v okrsku. A opět se potvrdilo, že slovní průjem musí zákonitě skončit jen v kalhotách a samotné sebevědomí bez bojovnosti a psychické odolnosti nestačí. Na druhou stranu je třeba i pochválit, pochvala patří především Peškovi, Synkovi a Bucharovi, kteří zahráli nad své možnosti, ostatní se jim pouze přiblížili nebo zůstali různě daleko za nimi. Škoda, protože pro toto mužstvo v této soutěži žádné příště neplatí. Šanci na reparát mají na jaře v Cocacole cupu ve velké kopané a v malé kopaně na venkovním hřišti.

Další soutěže

Dalším okresním kolem, kterého jsme se zúčastnili, bylo okresní kolo v plavání v jilemnickém bazénu. Nejlepším studeneckým závodníkem byl tentokrát Michal Kučera, který získal tři tituly okresního přeborníka (prsa, znak, volný způsob), jeho bratr Štěpán Kučera stejně jako Veronika Pešková získali jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Na okresním kole v domácím tenise vybojoval 3.místo Zdeněk Hanzlík, ve 2.kole kole skončil ve vyřazovacím systému Filip Jezdinský. V současné době probíhá školní turnaj ve stolním tenise, proběhl turnaj ve florbale, jehož vítězem se stali žáci VIII.ročníku, kteří se zúčastní turnaje ve Vrchlabí.

Sokol Zálesní Lhota

Po vcelku úspěšném prvním ročníku fotbalové okresní soutěže, kde se ukázalo, že organizační kolotoč, ze kterého jsme měli na začátku velký strach, dokážeme zvládnout, proběhla letní příprava na nový ročník. Její součástí byla účast na fotbalovém turnaji v Kunčicích, ale hlavně již tradiční a v okolních vesnicích oblíbený fotbalový turnaj v Zálesní Lhotě. Výsledky turnaje nejsou důležité. Hlavní je, že se opět zúčastnilo osm fotbalových mužstev, počasí až na malé přeháňkové zazlobení vydrželo, kuchyně byla opět výborná a večerní zábava se všem líbila.

V létě byly také zavedeny pravidelné tréninky, a to dvakrát týdně. Trénovat také začala naše omladina, která velkou částí doplnila nový žákovský tým Studenec B. Občas se na tréninku scházelo i patnáct chlapců, z velké části ze Lhoty. Účelem založení tohoto týmu bylo splnit požadavek fotbalového svazu, aby náš seniorský tým měl i juniorský. Již od začátku bylo jasné, že vzhledem k nízkému počtu obyvatel v naší obci nebudeme schopni založit juniorský tým bez pomoci střediskové obce Studenec. Dohoda s SK Studenec znamenala založit ,,B" tým z důvodu možnosti vzájemného doplňování obou týmů. Zpočátku proti tomu svaz nic nenamítal, ale později, kdy soutěž již probíhala, změnil názor a nekompromisně udělil Sokolu Zálesní Lhota pokutu. Tato pokuta byla od svazu rána pod pás. Drtivou většinu nákladů spojenou s fotbalovou soutěží si hráči hradí sami, nyní přibyli náklady za juniory a navrch pokuta. Naštěstí se SK Studenec zachoval kolegiálně a tuto pokutu za nás uhradil.

Dále již od jara připravujeme kabiny ke kolaudaci. Tato kolaudace je nezbytně nutná pro následující žádost na pozemkový fond o přidělení pozemku hřiště pod Sokol Zálesní Lhota. Odstraňování závad zjištěných, kolaudačním technikem, ale hlavně hygieničkou nám zabralo každou volnou chvíli po celý rok. Náklady s tím spojené nemusím snad ani připomínat.

Celou zimu, samozřejmě dle sněhových podmínek, plánujeme provoz lyžařského vleku.

Na závěr přikládám tabulku výsledků včetně střelců branek podzimní části okresní soutěže mužů ročníku 2002-2003.

Petr Tauchman

Svaz diabetiků ČR ÚO Jilemnice

Se zdravýma nohama dojdete dál

Zdravotní stav lze ovlivnit také reflexní cestou z plosek nohou. Využíváme přitom znalostí z klasické medicíny ovlivňováním akupresurních zón a používáme běžně některé mobilizační techniky jednotlivých periferních kloubů nohy i masážní techniky reflexních zón i oblastí nohy. Chodidlo často potřebuje pedikúru, a proto jsem se zeptal MUDr. Míly Chlebníčkové, zda je medicinální pedikúra součástí základní péče o nohy, nebo je to luxus.

Nohy nás doslova nesou celým životem. Pokud dobře slouží, většina z nás jim příliš péče nevěnuje. Objeví-li se potíže, ať už příčně, či podélně plochá noha, deformity, zarůstající nehty či plísňové onemocnění kůže nebo nehtů, je na započetí pozdě. Systematické denní ošetřování nohou by mělo být naprostou samozřejmostí. Nejen denní koupel nohou, důkladné osušení i meziprstních prostor, vhodný výživný krém, speciální protipotivý či dezodorační prostředek a výměna ponožek, ale také pravidelná pedikérská péče patří k základnímu ošetření. Pokud se rozhodneme pro pedikúru, vždy platí, že pouze odborně zdatná pedikérka či pedikér ošetří nohy tak, aby dobře sloužily do vysokého věku. V poslední době se často hovoří o tzv. mediciální pedikúře. Co si můžeme pod tímto pojmem představit a jaké výhody má tento způsob ošetření proti tzv. klasické pedikúře? Klasická, mokrá pedikúra ošetřuje nohy po speciální lázni. Mozoly a tvrdou kůži odstraňuje pedikér skalpelem, často tzv. CREDEM, tj. nástrojem obsahujícím žiletku. Nehty zkracuje pilníkem a kleštěmi. Kuří oka odstraňuje pomocí tzv. štipek. Pokud neopatrná pedikérka zraní klienta, může, zejména u diabetiků, dojít ke značným zdravotním komplikacím, v mezním případě až ohrožujícím život.

Medicinální neboli suchá pedikúra pracuje velice šetrně, zároveŇ však velice důsledně. Pomocí diamantových či korundových brusek (velice podobných vrtáčkům zubních lékařů) dokáže bezbolestně, bez zraňování odstranit kuří oka, ztluštělou kůži a mozoly. Ani zarůstající nehty nejsou pro tuto metodu problémem. Perfektní ošetření nehtů a nehtové ploténky pomáhá jako součást léčby nehtů postižených plísňovým onemosněním. Ošetření kůže pomocí vysokoobrátkových fréz je způsob fyziologického odstranění mozolů a otlaků. Kůže sama se neustále obrušuje a olupuje (mikroskopicky). Proto i broušení kůže je šetrné, kůži netraumatizujeme, ta se nebrání ještě silnějšími vrstvami, mozoly a otlaky. Výsledkem je jemnější kůže, bez prasklin a otlaků: Nešetrně "ořezávaná" kůže na patách je často příčinou bolestivých pat a praskání kůže. Proto představuje medicinální pedikúra jasnou volbu způsobu ošetření nohou a značnou úlevu. Bohužel i mezi pedikérkami, které pracují touto metodou, se může najít výjimka, která potvrdí pravidlo, že proti sobě nestojí tzv. klasické a medicinální pedikérky, ale jen dobré a špatné profesionálky.

Veliký problém, který trápí pacientky bez rozdílu věku a pohlaví, jsou tzv. zarůstající nehty. Existuje mnoho způsobů, jak tento problém řešit. Od sejmutí nehtu, lidově "trhání nehtů", což trochu připomíná středověké mučení, přes výbrus nehtu, chirurgickou úpravu nehtu a nehtového valu až po tzv. špony neboli "rovnátka na nehty". Vhodnou terapii, který se bude hodit právě pro to vaše trápení, vám poradí příslušné odbornice.

Pro nohy, ostatně jako pro celé tělo, platí pravidlo: raději onemocnění předcházet než ho léčit. Někdy stačí drobná každodenní péče a upravené přísloví: "Každý je strůjcem svého zdraví" se začne prolínat s příslovím" Se zdravýma nohama a s úsměvem nejdál dojdeš".

Informace pro případné sponzory:
Svaz diabetiků ČR ÚO Jilemnice
Vojtěch Korotvička Předseda Svazu diabetiků ZO Jilemnice
512 33 Studenec u Horek 123
IČO 49295170, telefon: 481596112, GE CB a.s. 351107774/0600

Úryvky ze slohových prací žáků studenecké ZŠ

Podzimní nálada

Jan Skácel:

"Co je tu podzim Já také tiše chci Spouštět se po bílých nitích S malými pavoučky"

Je podzim. Stromy se krásně obnažily a ptáci odletěli do teplých krajin. Podzim je čas, který nepatří mezi mé oblíbené. Náladu mám špatnou z těch zašedlých barev, ale snad mě rozveselí procházka do krajiny. Půjdu ven. Jen co vyjdu, hned na mě padne čerstvý a hodně studený vzduch, který bývá v tomto škaredém čase. Vše mi připadá chudé a tiché. Listnáče jsou opadané, ptáci už vesele nezpívají, jenom jehličnany se pyšní svou krásou a tiše se posmívají chudým listnáčům. Cesta je mokrá, protože v tento čas často prší. Lesní zvířata se už pyšně nepromenádují po louce, která kvete, ale krčí se ve svých domovech v lese. A co nebe? Nebe je zamračené a tmavé s mírnými přísadami modré z předešlého léta. Jan Synek, 9.třída

Všechno se noří do mlhy, vlhka a tmy. Toto období se mně zdá smutné, ponuré, ale když se vyjasní, je krásně. Krásný výhled a docela i teplo. Kočky dostaly zimní kožich. Voda odplavuje listí jako čas a my vzpomínáme na zesnulé. Na Dušičky vycházíme na hřbitov a dáváme na hroby vzpomínkové věnce. Dávno je tomu, co odkvetly luční květy, záhony jsou již zryty. Všude okolo panuje pochmurná nálada. Od konce léta pozoruju ty proměny, babí léto už pominulo, listí už nežloutne, ale dávno spadlo. Dokonce na sv. Martina spadlo pár sněhových vloček, ale přišla obleva, jež zapříčinila konec zimních radovánek. Jdu ven na čerstvý vzduch, ale přišla inverze a je cítit všechen kouř z komínů, proto jdu zase rychle domů do tepla a příjemné nálady. Je listopad, více než kdy předtím si všímám přírody a její proměny. Na zimu se docela těším, už se nemůžu dočkat sněhu, Vánoc, dnů s celou rodinou, lyžování, bobování, no prostě zimní atmosféry. Jiří Kudr, 7.třída

Ahoj Michale!

Rozhodl jsem se, že ti napíšu dopis, zažil jsem totiž neobyčejné zážitky. Ve čtvrtek odpoledne jsem se rozhodl, že půjdu za čerty, abych opravdu věděl, kde mají sídlo. Netušil jsem, jak to dopadne. Vydal jsem se za nimi. Za vesnicí jsem se ztratil. Jak jsem se po nich rozhlížel, uviděl jsem světlo. Šel jsem tím směrem. Na mýtině jsem uviděl zříceninu hradu. Byl velmi opuštěný, naskakovala mi husí kůže! Ale byl jsem tak zvědavý, že jsem se tajně vydal k vratům. Tak velká vrata jsem ještě neviděl, byla dřevěná se železným kruhem na klepání. Potichu jsem naslouchal, co se tam děje. Slyšel jsem strašné zvuky, výkřiky známých hlasů, netušil jsem, že bydlí ve zříceninách hradů asi jenom na zimu,aby nemuseli chodit z pekla na zemi; chvíli jsem čekal, a pak jsem uslyšel, že ještě všude nebyli. Raději jsem se schoval, za okamžik vyšli z hradu; bylo jich dvanáct s jedním Mikulášem a Andělem. Když jsem je neviděl, vydal jsem se po hlasech. Narazil jsem na chodbu, vedla do sklepa, pak jsem spatřil vězení. Ve vězení jsem poznal kluky, třeba Filipa Součka, Rosťu Lukeše, Kryštofa Bekra, Radovana Čecha, Lucku Žďárskou a mnoho dalších. Začaly na mě křičet, ať je odtamtud dostanu, naštěstí nechali v zámku klíč. Nejdřív jsem se rozmýšlel, jestli vyhovím, ale pak jsem se nad nimi slitoval a otevřel jsem jim, protože by paní učitelky neměly koho učit, letos nějak moc dětí zlobilo.

Potom všichni utíkali domů. Ale nikomu to neříkej, nebo by to někdo mohl říct příští rok čertům, a to by to s náma moc dobře nedopadlo.

Čau David
(David Bartoň)