Zprávy obecního úřadu – jak to vypadá se zámkem a s novou školkou, Vesnice roku 2009, návštěva hejtmana, daňová diskriminace, Studenecké míle a další
Zprávy z knihovny – nová otevírací doba, minikurz používání internetu, dovolená
Ohlédnutí za Studeneckým putováním
Studenecké putování do zahrad a zahrádek
Základní škola a Mateřská škola Studenec – činnost ve školkách, Den učitelů, školská rada, mapa školy, dopravní a zdravotní soutěž, Lucčin výherní víkend, Novopacký slavíček, školní výlety, na stěně ve Vrchlabí, Den Země, projekt Nepál, divadlo, literární práce
Mladí hasiči ze Studence – soustředění, školení vedoucích, soutěž v Čisté a výlet do Nedaříže na soutěž
T. J. Sokol Studenec – 28. ročník Běhu vítězství, nabídka prázdninového tábora
Sportovní klub Studenec – fotbal, orientační běh, lehká atletika, pozvánka na pouťový program
Školní sportovní klub – lehká atletika, fotbal, orientační běh a další
Orel – volejbal – volejbal žen, kadetek a minižákyň
Fotohádanka – vyřešení z minulého čísla
Fotografie na titulní straně – Jezírko na naučné stezce ve Stráni
Ani mně, tak ani Vám není lhostejné, co bude dál se studeneckým zámkem. V měsíci dubnu jsem měl rozhovor s paní Zborníkovou, jednatelkou firmy Sellar s. r. o., které tento zámek patří. V současné době tato firma neuvažuje o nějakém razantním kroku, toto vše samozřejmě umocňuje i současná situace, která se dotýká celosvětových rozměrů.
Společnost Sellar s. r. o se proto ani nebrání prodeji zámku případnému novému zájemci. K tomu mohu říci, že ti dosavadní, kteří se ptali na OÚ, a jejich kontakt byl předán, podle slov paní Zborníkové, nenabídli ani takovou cenu, za kterou tato firma zámek koupila.
Nezbývá něž doufat v lepší časy, anebo věřit, že se najde silný investor, který změní současnou podobu studeneckého zámku i celého okolí.
Dne 20. 5. 2009 navštívila naši obec hodnotící komise soutěže Vesnice roku 2009.
Musím poděkovat zástupcům dobrovolných spolků, organizací, tak i podnikatelům, kteří se připravili na schůzku s členy komise a představili svoji činnost.
Po loňském roce, kdy jsme získali diplom za vzorné vedení obecní knihovny, věřím, že můžeme letos obstát lépe. Každá obec má podle pravidel 90 minut na podání a obhajobu svých záměrů, které musely být zhotoveny a dodány do konce měsíce dubna. Výsledky krajského kola budou známy, tak jako loni, do konce měsíce srpna.
Stejného dne jako komise soutěže Vesnice roku (20. května) přijal naše pozvání hejtman Libereckého kraje pan Stanislav Eichler. Více psát není třeba, protože v tomto případě vše zařídil tiskový mluvčí, jehož článek Vám předávám. Pro Studenec je toto setkání v každém případě pozitivní směrem do budoucnosti, kdy je dobré, aby se o nás vědělo.
Hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler navštívil ve středu 20. května obec Studenec. Zde se na jednání v penzionu Trautenberk setkal se starostou obce Jiřím Ulvrem, místostarostou Josefem Bourou a starosty okolních obcí – Jiřím Brádlem, starostou obce Horka u Staré Paky, Antonínem Lízrem, starostou obce Levínská Olešnice, Osvaldem Süssem, starostou obce Roztoky u Jilemnice, Leošem Mejvaldem, starostou obce Martinice v Krkonoších, a Miloslavem Martinem, starostou obce Horní Branná. Jednání se zúčastnila i Dana Synková, zástupkyně ředitele ZŠ a MŠ Studenec.
Hejtman v úvodu setkání zdůraznil, že jeho návštěva Studence a setkání se starosty okolních obcí je součástí jeho stylu práce, stejně jako ostatních členů Rady LK – tedy být každý týden nejméně jednou v terénu.
„Abychom se co nejlépe a konkrétně seznámili s problematikou mikroregionů a jednotlivých obcí a měst. Přece jen se některé, byť je Liberecký kraj druhý nejmenší co do počtu obyvatel v republice, v mnohém liší,“ řekl hejtman.
Dále seznámil starosty s ekonomickou situací kraje, která z důsledků světové ekonomické krize doléhá i na Liberecký kraj.
„Za první kvartál jsou příjmy cca o 40 miliónů nižší než v minulém roce,“ řekl.
Na dotazy starostů k financování projektů z evropských peněz vysvětloval hejtman způsoby soutěžení, financování, čerpání peněz. Zdůraznil nutnost využívat všechny možné výzvy, včetně Cíle 3 – přeshraniční spolupráce.
„Jsem řádným členem Výboru regionů v Bruselu a z této pozice se zasadím o plynulejší tok peněz nejen z výzev ROP, ale i přímých výzev Evropské komise,“ řekl.
Zmínil se i o způsobech financování projektů z peněz NUTS II Severovýchod, který tvoří Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj.
„Tady máme určité možnosti přesunovat peníze ve prospěch menších obcí a měst,“ řekl hejtman, který je prvním místopředsedou tohoto sdružení.
Hejtman také informoval o financování sociálních služeb státem, připomněl ponížení rozpočtu v Libereckém kraji na 38 % loňského rozpočtu!
„Je to výsměch důchodcům, zdravotně a sociálně potřebným občanům,“ řekl.
V závěru setkání informovali starostové hejtmana o rozpočtech svých obcí, počtu obyvatel i personálním obsazení obecních úřadů.
Hejtman a starostové pak navštívili obecní úřad a ZŠ a MŠ ve Studenci, kterou je provedla zástupkyně ředitele Dana Synková. Rekonstruovaná škola z peněz EU má 230 žáků a dalších 90 ve dvou mateřských školách.
„Bude se stavět nová budova mateřské školy, protože ty stávající dosluhují. Dotace 15 miliónů je už přislíbena,“ informovala zástupkyně ředitele s tím, že se stavbou by se mělo začít v červenci letošního roku.
Hejtman na závěr pozval starosty na 2. setkání členů Rady LK s 215 starosty obcí z celého Libereckého kraje, které se uskuteční 16. června v Centru Babylon v Liberci.
Společné foto – zleva Dana Synková, Antonín Lízr, Leoš Mejvald, Osvald Süss, Stanislav Eichler, Jiří Ulvr, Jiří Brádle, Josef Boura a Miloslav Martin
Jistě si většina z Vás všimla, že v úterý 26. května se pod značkou naší obce ve směru od Jilemnice a Vrchlabí objevily cedule s nápisem „DAŇOVĚ DISKRIMINOVANÁ OBEC“.
Naše obec se tak připojila k formě celostátního protestu, kde tato aktivita upozornila na existující problém ve financování obcí a měst.
V současné době se připravuje i z podnětu Sdružení místních samospráv ČR změna zákona o rozpočtovém určení daní, kde by mělo dojít k zrovnoprávnění samospráv tak, aby rozdíl mezi nejmenšími obcemi na jednoho obyvatele nebyl 4,5násobně menší oproti největším městům.
Současné dělení státního rozpočtu mezi obce a města potvrdila i analýza Vysoké školy ekonomické, odkryla nedostatečné financování výdajových nákladů obcí a měst pod 100 tisíc obyvatel a nesystémovost stávající právní úpravy financování samospráv.
Čtyři největší města jsou příjmově naddimenzována, neboť na svých 20 % obyvatel získávají téměř polovinu všech prostředků určených všem obcím a městům. Ostatních více než 6600 obcí a měst pod sto tisíc obyvatel jsou diskriminována, neboť v nich žije 80 % obyvatel, přesto získávají pouze menší polovinu prostředků.
Jsem moc rád, že v sobotu 30. května 2009 proběhl 2. ročník soutěže historických vozidel Studenecké míle, „O pohár starosty obce“. Tak jako loni, některé fotografie Vám nabízíme, jiné, ale i další informace včetně vítězů jednotlivých kategorií naleznete na: www.studeneckemile.estranky.cz.
Děkuji panu Jindřichu Synkovi a jeho kolektivu, všem pořadatelům a partnerům akce.
Děkuji i Vám všem, kteří jste přišli nebo se i přímo zúčastnili tohoto závodu. Počasí nám oproti loňsku sice moc nepřálo, ale v počtu příchozích i soutěžících to opravdu znát nebylo a svůj smysl to jistě splnilo.
Děkuji, tak jako loni, panu Jaroslavu (Pepikovi) Pičmanovi, který opět uklízel a třídil odpady.
Děkujeme všem žákům základní školy, kteří posbírali odpadky podél silnic.
Zároveň školkou i školou povinným žáčkům a žákům přejeme krásné letní prázdniny, rodičům a ostatním trpělivost i odpočinek při dovolené.
Od začátku roku se připravovaly všechny podklady, které byly potřeba přepracovat a upravit tak, aby vyhovovaly dané dotaci.
Začátkem května se podařilo na centralizovanou adresu pro veřejné zakázky podat žádost o zveřejnění informací na akci „Stavební úpravy a přístavba ZŠ (Přístavba MŠ)“. 14. květen byl nejzazším termínem pro doručení žádostí o zadávací dokumentace, podle kterých měly firmy do 26. května podat své nabídky. Téhož dne proběhlo otevírání obálek. Po uzávěrce tohoto čísla Zpravodaje začala zasedat komise a vyhodnocovat dané nabídky. V době vydání tohoto Zpravodaje budeme vědět zase víc a zároveň doufat, že vše půjde tak, jak si všichni přejeme.
Poplatek je splatný do 30. 6. 2009 do pokladny na OÚ Studenec, poštovní poukázkou nebo převodem z účtu, pokud si na obecním úřadu vyžádáte variabilní symbol. Poplatek za odpady činí 500 Kč na osobu.
Vzhledem ke zrušení spoje č. 8 na lince č. 670071 Zálesní Lhota-Jilemnice bude v průběhu letních prázdnin, 1. 7. 2009 – 31. 8. 2009, jezdit každou středu v 7.00 hodin mikrobus ze Zálesní Lhoty do Studence na Špici k autobusovému spoji do Jilemnice, který odjíždí v 7.25 hodin ze Špice.
Zastavovat bude po autobusových zastávkách v Zálesní Lhotě.
Oznamujeme všem našim čtenářům, že jsme musely (kvůli našim dalším pracovním aktivitám) trochu pozměnit otevírací dobu knihovny – úterý zůstává stejné, středa o půl hodiny později, pátek o hodinu dříve.
Od 1. června 2009 máme tedy otevřeno takto:
úterý | 8.00–10.00 |
středa | 15.00–17.30 |
pátek | 15.00–18.00 |
Děkujeme za pochopení a těšíme se na vaši návštěvu, otevřeno budeme mít stále i během letních prázdnin.
!Pozor změna!
Od června 2009 je změna výpůjční doby v knihovně ve Studenci
úterý: 8–10.00 hod.
středa: 15–17.30 hod.
pátek: 15–18.00 hod.
Mnoho nových knih různých žánrů.
Na stávající i nové čtenáře se těší Vaše knihovnice
Seniorům i ostatním zájemcům, kteří dosud neměli příležitost či odvahu seznámit se s internetem, nabízíme malý kurz základů práce s internetem. Naučíme se ovládat myš a klávesnici, vyhledávat informace, založit si e-mailovou adresu apod. Kurz je individuální, podle potřeb účastníka, doba podle dohody, nejlépe v úterý 10.00–11.00, nebo ve středu 14.00–15.00 hod. Přihlásit se můžete v knihovně.
Tahle písmenka, která se spojila ve slova, jsou vlastně vzpomínkou na vzácný den dovolené v Praze. Mám Prahu velmi ráda. Vždy je trochu jiná a něco mi tím říká, ale to nejde popsat. Mohu jen vnímat atmosféra té chvíle. Pamatuji si, jak jsem měla oči naplněné tím, co jsem ten den viděla a nohy unavené z dlažby velkoměsta.
Seděla jsem v soumraku a pila správně vychlazené pivo.
A pak jsem na kousek utrženého papíru z kabelky začala psát. Byl to pokus popsat nepopsatelné, zachytit atmosféru a poděkovat za ten den, který se už nikdy nebude opakovat stejně. Protože každý den je jedinečný a já vám všem přeji jedinečné dny dovolené a krásné léto s možností odpočinku. :-)
Chvilička s básněmi
ve středním věku,
chvilička s básněmi,
beze spěchu.
Okolo Praha
a voní dovolená,
okolo lidé
i slova zkomolená
Útržky životů
útržky vět,
útržky života,
uprostřed cest!
A v srdci mír
i stálé ptaní,
a spousty otázek
k povídání.
Přátelé otázky
točí dokola,
jen Ty mi odpovíš,
bezeslova
Pravdivý postoj
středního věku,
poznaný chviličkou,
beze spěchu!
Zatím…
cítím…!!!
Studenecké putování mělo 6. 6. 2009 již desáté pokračování s názvem „Do zahrad a zahrádek“. Začalo ve 14 hodin od sokolovny. Putování připravuje a organizuje Základní škola Studenec a Sokol Studenec.
Účastníci při začátku putování dostávají několikastránkovou brožurku s textem a fotografiemi.
Zaznamenáme si jména účastníků.
Pořadí | Téma putování | Datum | Počet osob |
---|---|---|---|
1. | Cesta Dolenskem | 28. 9. 2004 | 140 |
2. | Cesta za výhledy | 5. 3. 2005 | 68 |
3. | Cesta k Roubence | 28. 9. 2005 | 106 |
4. | Okolo Studence S Janem Fejfarem | 18. 2. 2006 | 30 |
5. | Studenecké putování na hrad Levín | 28. 9. 2006 | 68 |
6. | Studenecké putování do Zálesní Lhoty | 1. 5. 2007 | 35 |
7. | Za historií školství a sportu | 22. 9. 2007 | 46 |
8. | Za památnými stromy | 1. 5. 2008 | 47 |
9. | Za významnými stavbami | 28. 10. 2008 | 62 |
10. | Do zahrad a zahrádek | 6. 6. 2009 |
První dvě putování účastníky obeznámila se Studencem a se vzdálenými výhledy směrem ke Krkonoším a opačně směrem do kraje.
Při třetím putování k Roubence nás posílili turisté z Jilemnice. Prohlédli jsme si opravenou a kamenicky a sochařsky vylepšenou poutní studánku mezi obcemi Studencem a Roztokami.
Čtvrté putování za Janem Fejfarem (1879–1964) přiblížilo jednoho z majitelů textilní továrny Fejfar a Mládek ve Studenci. Továrna poskytla lidem práci a nabídla i stavební místo, levné cihly na domek a případně i levný úvěr. Vznikl Nový Studenec. Továrna měla podíl i na kulturním a sportovním dění v obci.
Páté putování na hrad Levín nás zavedlo na zříceninu hradu, který byl založen r. 1230 a v minulosti byl i řídícím pro Studenec.
Šesté putování směřovalo do obce, se kterou máme společný obecní úřad. Obec v roce 1930 při sčítání obyvatelstva měla 1030 obyvatel a z nich bylo 87 % Němců a 13 % Čechů. Nově instalovaná deska se jmény padlých ve II. světové válce má dlouhý seznam osob. Podobný dlouhý seznam padlých, ale z I. světové války, je ve Studenci.
Sedmé putování za historií školství a sportu ukázalo složitost výstavby budov škol a sokolovny. Škola zažívá modernizaci se zateplením a rozšíření o připravovanou přístavbu MŠ, sokolovna svými dvěma cvičebními sály a šikovně vyřešeným technickým zázemím je postupně, ale prozatím nedostatečně opravována a modernizována.
Osmé putování za památnými stromy bylo jedinečné tím, že poznatky účastníků říkali žáci ZŠ, členové přírodovědného kroužku, který vedl Ing. Luboš Jiřiště, pracovník KRNAP Vrchlabí.
Deváté putování za významnými stavbami připomnělo nejstarší roubené stavby staré přes 220 let a jejich důležitost jako stavitelského dědictví po našich předcích. Jedinečný novorenesanční studenecký zámek z r. 1883 má pěknou štukovou výzdobu. Její motiv využil Jindřich Synek na plakátech, kterými nás zve na závod historických vozidel Studenecká míle. Bylo to 30. 5. 2009.
Občané si putování docela oblíbili. Oceňují velkou práci s jeho přípravou. Putovníci z jiných míst říkají, že u nich doma nic takového nemají.
Děkujeme všem, kteří se na přípravě Putování aktivně podílejí.
Již jubilejní desáté Studenecké putování do zahrad a zahrádek proběhlo v sobotu 6. června 2009
Zahrada je pro členy rodiny zdrojem radosti a užitku. Radost skýtá především její okrasná část, užitek část věnovaná pěstování ovoce a zeleniny. Pobyt na zahradě má také význam rekreační a zdravotní, neboť přináší odreagování od běžných starostí a umožňuje načerpání psychické pohody a optimismu. Zahrada stojí ale i hodně práce a úvah o jejím vylepšování, neboť nákup třeba urostlejších dřevin je finančně náročný. Ve Studenci je krásných zahrad velmi mnoho, ale všechny je navštívit skutečně nelze. Přijměte proto námi navržený výběr.
Při počátku putování po chodníku na Pateru si uvědomíme souvislosti živých plotů při okraji zahrad. Pokud se rozhodneme pro dřeviny stromového vzrůstu, musíme počítat se stále silnějším kmenem a narůstající velikostí. Jedná se o smrk ztepilý až 50 m nebo smrk pichlavý, spíš známý jako stříbrný, až 30 m, tedy dřeviny s jehlicemi. Zerav západní (Thuja occidentalis) až 20 m a zerav východní až 10 m nebo cypřišek až 40 m uváděné výšky. Tyto dřeviny mají šupinovité listy. Dřeviny keřovitého vzrůstu jako pámelník bílý je hustě větvený s tenkými větvemi výšky do 2 m s bílými bobulemi nebo ptačí zob vysoký až 4 m s plody černě lesklými. Jak se rozhodnout? Živý plot ze stromů nebo z keřů?
Zahrada Josefa Vancla ml. na Pateru blízko fotbalového hřiště. Dům byl dokončen v r.2001 a je v sousedství domu jeho rodičů, a tak i zahrady obou domů na sebe navazují. Je zde zahradní altán s možností posezení pod střechou, skleník, ale i záhonky na zeleninu a jahody a také nově založená skalka i s mělkou miskou s vodou pro ptáky. Živý plot z ptačího zobu je asi metr od drátěného plotu a je pečlivě stříhán. U plotu jsou položeny betonové tvarovky, a tak tráva neroste do plotu. Betonové tvarovky dláždí i cestičky. Pro děti je zahradní domek s malou místností a verandou. Na udržovaném trávníku je velice oblíbená a využívaná skluzavka a nezbytné dvě houpačky. Místem tvůrčího hraní je ohraničené pískoviště vybavené i víkem na uzavření. Jsou zde také i šňůry na prádlo a do tvaru kupy srovnaný ježek z velkých polínek omotaný pentlí, aby se náhodou nerozpadl. Zahrada žije tím, jak ji využívají děti, ale i dalším novým vylepšováním. Radost pohledět!
Zahrada Vladimíra Junka reaguje na servisní a prodejní činnost s automobily. Ještě že bývalé hospodářství má dostatek místa. Potřebné změny jsou řešeny vysázením již vzrostlejších dřevin a tím je pěkný vzhled zahrady stále udržován. Ale i tak některé okrasné dřeviny vzrostly do mnohametrové výšky a nastává složité uvažování, zda strom silně ořezat nebo jej porazit. Při cestičce k domu je jezírko s lekníny a rybami. Okrasná část zahrady blízko silnice je vystřídána užitkovou částí se skleníkem, záhony a nižšími ovocnými stromky. Tato oplocená část navazuje na louku s rozsáhlým sadem ovocných stromů – spíš s jeho nepatrným zbytkem. Jsou zachovány 3 velké ovocné stromy, dopočítávali jsme původní počet a to bylo 20 stromů. Junkovi úspěšně dokázali využít okrasnou zahradu k pěknému doplnění vzhledu podnikatelské části a současně k vytvoření hezkého doplnění rodinného domu.
Zahrada Pavla Zajíce je u domu z r. 1906. Zahrada zažila vývoj. Nyní jsou při okraji směrem k silnici uplatněny betonové tvarovky, které její část zvyšují asi o 60 cm. Tím tolik nestraší betonová zeď směrem k chodníku. Na zdi byl pro bezpečnost postaven plot. Je ze zděných sloupků vodorovně propojených prkny, střídavě přišroubovaných s mezerami. Zdivo z vápnocementových cihel je pro ozdobnost s mezerami. Okrasná část zahrady má část s dlaždicemi různého povrchu a nepravidelného rozmístění. Vysázené okrasné rostliny a okrasné dřeviny plochu kryly velmi málo, nyní se rozrostly a musí být razantně ostříhávány. Zajímavou částí zahrady je jezírko nepravidelného tvaru a velikosti asi 4×6 m s hloubkou do 1 m a s objemem vody asi 8 m3. Jeho břehy jsou někde strmé z velkých valounů a jinde ploché z drobných oblázků. Žijí zde tři velcí kijokapři a 2 malí jeseni. Přilétnou i vážky a šídla a sídlí vodoměrky. Mělká voda slouží ke krásnému koupání vrabcům, ale vyskytují se u vody nažloutlí strnadi, šedorezaví rehci a bíločerní konipasi a také překrásně vybarvení stehlíci. Přišli se napít i ježci. Jezírko jsme několikrát přetvarovali. Prakticky použitelný je trávník. Směrem k domu je dlažba z hořického pískovce a betonové dlaždice dělané na místě a ještě velký krb. Jeho šamotové cihly pocházejí z bývalé pekařské pece. Po rozehřátí krásně a dlouho drží teplo. Do této okrasné zahrady asi nepatří stará hruška a mladší jabloň. Já si je moc bráním.
Zahrada Jitky Šulcové. Začínáme její menší částí vedle silnice. V této okrasné zahrádce jsou pevné cestičky vydlážděné drobnými vápencovými kostkami dávanými do betonového podkladu. Je zde i betonový sloup na květinu vyzdobený zasazenými zdejšími modrými chalcedony, fialovými ametysty, proužkovanými acháty a jaspisy červenohnědé barvy. Místního původu jsou zkamenělá dřeva neboli araukarity, na kterých je zřetelná struktura dřeva a to letokruhy. Na plotě této zahrádky se táhnou dlouhé liánovité větve kiwi, které má sice malé plody, ale chuťově velmi dobré. U plotu již u Dědečkových roste pěkná magnolie, která záhy na jaře kvete velkými narůžovělými květy. V blízké zahradě u Grofů mají vysazený strom jinan dvoulaločný Gingo biloba, jehož listy mají vějířovitou žilnatinu a jsou využívány na léky zlepšující paměť. Na tuto okrasnou zahrádku navazuje pruh zahrady se skleníkem, trávníkem, pergolou a lavičkou. Následuje hospodářská část s prostorem pro králíky a slepice a největší část s ovocnými stromy, ale i místem pro uložení prken na truhlaření a palivového dřeva. Pod pergolou této zahrady pokryté loubincem neboli psím vínem, což je až 10 m dlouhá liána s úponky a pětičetnými listy na podzim červenajícími, je velmi milé a hezké posezení.
Zahrada Jaroslava Háka naproti zámku u domu z roku 1907 je z navštívených zahrad nejrozsáhlejší. Od silnice je oddělena širokým pruhem keřů pámelníku. Pámelník vytváří bílé bobule lupavky nebo také prcalky. Utržené bobule hozené na zem při sešlápnutí „lupnou“, tedy hlasitě prasknou. Tyto keře jsou velice praktické tím, že zadržují prach od silnice a trochu i tlumí hluk, a tak se podílejí na pěkném prostředí zahrady. Za hraničním pruhem keřů následuje okrasná část zahrady, kterou vytvářejí dřeviny, a to keřovité rododendrony, azalky, jalovce a další. Následují květiny, a to tulipány, pivoňky a listopadky. Důležitou částí zahrady je jezírko a v jeho okolí rozsáhlá skalka s velikými kameny, a to světlou rulou a slepenci, které obsahují dekorativní bílý křemen. Jezírko má lekníny několika barev a ryby. Tato okrasná část zahrady je zakončena dlouhým záhonem růží a cestičkou. Následuje prostorově větší část zahrady s udržovaným trávníkem, ve kterém jsou ovocné stromy, a to jabloně, švestky a třešeň. Při okraji zahrady je dřevěná stavba, která slouží jako dílna a skladiště. Před ní je lavička s možností odpočinku po nekonečném příběhu pletí a úprav, ale i potěšení z nesmírné krásy zahrady v proměnách roku. Duší zahrady je paní Jaruška Háková, která se zde ráda setkává s rodinami svých pěti dětí.
Závěrem patří vyslovit velký dík majitelům zmíněných zahrad za pochopení a vstřícnost při přípravě tohoto putování. Prohlédnutí zahrad a poznatky majitelů nás mohou třeba něčím podnítit a inspirovat. Na úpravách zahrádek hodně práce odvádějí starší členové domácností. Upravené zahrádky a zahrady v celé obci se podílejí na jejím celkově hezkém vzhledu.
Minulé Putování za významnými stavbami 28. října 2008 mělo rozšířený program o vysazení Lípy samostatnosti, kladení věnce k pomníku padlých a o odhalení pamětní desky na podstavci pomníku T. G. Masaryka.
Nestihli jsme navštívit jednu z těch krásných chaloupek historicky původních. Jde o stavitelsky jedinečnou stavbu při dolení cestě pod pekařstvím pana Háka. Stavení pravděpodobně bylo postaveno v r. 1787, a tím by mělo 222 let, věk dobře k zapamatování. Putovníci minule dostali podrobnou informaci o celé stavbě. Z ní jen menší část o štítu:
Dekorativní zpracování štítu má bohatou skladbu. Jsou odstupňována jednotlivá pole vodorovnými, postupně dopředu vystouplými štítovými římsami. Mezi nimi jsou svislé ozdobné prvky velmi jemně vyřezávané. Vzniklé menší plochy jsou vyplněny prkénky střídavě šikmo orientovanými. Vzniká krásně vyvážený harmonický celek. Takto bohatý štít mají chalupy krkonošského typu. Chalupy jizerského typu mají štít krytý svislými prkny. Postáli jste někdy před těmito lomenicemi v tichém obdivu nad krásou a jedinečností tohoto díla starého 222 let? Škoda, že nedokážeme při pohledu vzhůru přečíst sdělení na záklopovém prkně. Bývá tam napsán vlastník stavby, jméno řemeslníka, který stavbu budoval, a letopočet vyzdvižení neboli postavení stavby. Dlouho jsem prohlížel toto záklopové prkno. Z nápisu jsou patrná jen nezřetelná dvě slova. Chalupu vlastní Kočárkovi a opravují ji. Je to moc a moc dobře!
Děti v naší školce ve Studenci mají rády pohádky, proto paní učitelky uvítaly nabídku na výlet do Starých Hradů „Časem zpátky do pohádky“.
V úterý 26. května 2009 ráno nás autobus naložil a odvezl do Starých Hradů, kde nás skutečně přivítal starobylý hrad. Po svačince od paní kuchařky se mladší děti vydaly do tajemného zámeckého sklepení za skřítky a strašidýlky kouzelného dědečka Fábulína. Navštívili jsme svět Vodníků, skřítků z lesa s Kouzlobabkou Bylinkou, studenou jeskyni čaroděje Ledoleda a zakončili jsme návštěvu v opravdickém pekle. Čertíci tam vyráběli zlato pod dohledem samotného pána pekel, a protože se děti chovaly slušně, dostaly sladkou odměnu.
Starší děti vystoupaly do hradní pohádkové půdy. Tiše jsme prošli kolem neochočených strašidel. Na voňavé půdě nás vítala Kouzlobabka Petronela Háta, která svým bylinkářským uměním dokáže pomoci od mnoha neduhů, ale na nepoctivce, nedobroty a všelijaké šizuňky je pěkně hubatá babucha a své koště nepoužívá jen na zametání. Představili se nám i další obyvatelé půdy, kouzelník Dobrodát, čarodějnice Bedrnice, Poutníček s jednou botou, stačí zavázat tkaničku a co krok, to sedm mil, nebo Kutílek Šikula, pomocník všech domácích kutilů, také se nám líbil malý hudebně nadaný permoník Šudlaj Hudlaj a mnoho dalších pohádkových bytostí. Z pavučinové půdy jsme sešli po 76 schodech a po sladkém mlsání se zase všechny děti z naší školky sešly na nádvoří zámku.
Potom jsme si prohlédli, jak se dříve žilo, kuchyň se starým nádobím, obchody, čepování piva, mletí a vaření černé kávy atd.
Po skončení prohlídky jsme dojedli, co zbylo od maminek v batůžku, a vydali se zpět krásnou jarní a prosluněnou přírodou do školky na dobré řízky. Výlet se nám vydařil, všem se líbil a chceme poděkovat OÚ ve Studenci za sponzorování dopravy autobusem. Snad se jim dobří skřítkové za to odmění.
Ve středu 6. května jsme ve školce netrpělivě očekávali „přílet čmeláka“. A přiletěl. Pan Luboš Jiřiště, lektor z SPP – Čmelák, přijel s environmentálním výukovým programem „Lesní království“. Přivezl si s sebou i kamaráda „ kosa“ a s ním se nejdříve přišli podívat k mladším dětem. Tam si vyprávěli o lese, děti poznávaly rostliny i živočichy žijící v lese. Poznaly, ve kterých patrech lesa rostou mechy, kde keře, stromy a kde bydlí zvířátka. Samy si svůj les nakreslily a oživily vůněmi, to vše za doprovodu zvuků lesa. Také děti zjistily, jak mohou lesu škodit či pomáhat. S „kosem“ si zatančily na novou básničku. Potom „kos“ zaletěl i ke starším dětem, které se o lese dozvěděly ještě o něco více. Prozkoumaly kůry a jejich škůdce, houby, počítaly letokruhy. Seznámily se s různými druhy pobytových znamení zvířat (např. veverky, sovy, datel, myšice…). Také se v našem namalovaném lese, za zvuků ťukání dřívek, na chvíli „rozpršelo“. Kos stále děti chválil, jak jsou šikovné a byl udiven, co toho vědí o přírodě. Bylo to příjemně strávené dopoledne. Čmelák i s kosem museli zase odletět jinam, třeba k nám zase někdy zaletí. A děti se už teď těší, až vyběhnou do lesa, kde jim je dobře a les jim zase něco nového ukáže, něco nového naučí.
„Pověz mi a zapomenu, ukaž mi a já si vzpomenu, ale nech mne se zúčastnit a já pochopím.“ (Konfucius)
Další foto na www.picasaweb.google.cz/msstudenec.
Měsíce duben a květen byly obzvlášť plné zajímavých akcí.
Zhlédli jsme:
Den Země již několikátý rok slavíme v ZŠ v Martinicích. Paní učitelky ze školy vždy připraví se svými dětmi velice pěkné a zajímavé pásmo, ze kterého si děti odnášejí celou řadu nových poznatků. Nejde jen o nečinné přihlížení, ale děti jsou vtahovány do hry plněním nejrůznějších úkolů. Často se zde setkáváme s dětmi i z jiných mateřských škol. Tentokrát to byly děti z jilemnického stacionáře, které s námi pásmo sledovaly. Rozšířili jsme si znalosti o stromech a zároveň zjistili, jak je prima, že jsme zdraví a můžeme si hrát bez omezení. Děti ze školy nás doprovodily až k rybníku, protože jsme se domů vraceli pěšky, a současně sbíraly pohozené odpadky podél silnice.
11. května jsme se vypravili na výlet do Starých Hradů. Tentokrát jsme se na něj důkladně připravovali. Věděli jsme proto, že nás čeká na 150 pohádkových bytostí, skřítků a strašidýlek z pohádek kouzelného dědečka Fábulína, které jsme si před výletem pozorně přečetli. Přestože jsme znali hodně bytostí z obrázků, stejně nás překvapilo, když nás průvodkyně nechala projít skříní a na druhé straně se před námi otevřel svět čarodějnic. Těch bylo! Ve sklepení s čerty se nám už trochu tajil dech. Oddechli jsme si snad až u dveří, když si každý z pytle vytáhl bonbón a ne kus uhlí. To bylo dobré znamení, že to zase tak hrozné s námi ještě není. Děkujeme vedení obce, že nám uhradilo dopravu, a tím nám umožnilo prožít pohádkový den.
Hned po výletě jsme se začali připravovat na sportovní hry, které uspořádala ZŠ Martinice. Měli jsme si poměřit síly s dětmi z martinické školky. A tak jsme běhali, skákali, házeli, podlézali, jen abychom byli na závodech co nejšikovnější. Naše úsilí nebylo marné a několik dětí se opravdu mohlo pyšnit diplomem: Natálka Kadavá a Davídek Polák za první místo, Honzíček Gulík a Vojtíšek Mečíř za třetí místo. Jiní naopak zjistili, že mají co dohánět. Čokoládovou medaili si však odnášeli všichni, proto úsměv na tváři nechyběl nikomu.
Ještě jsme si pořádně nevydechli, už nás čekalo v místní hospůdce vystoupení pro seniory a rodiče. Celé pásmo bylo zaměřeno na naši vesničku. Vytipovali jsme si 5 hlavních bodů – kostel, školku, bývalou továrnu, kravín a hřiště. Naučit děti odříkat jen pár básniček by nemělo smysl, to by jim moc nepřineslo. S každou částí obce jsme se proto seznamovali dost důkladně. Školka a hřiště, to byly oblasti dětem důvěrně známé, ale co kostel? Tak často chodíme kolem, ale co je uvnitř? Jeden chlapeček dost nešťastným hláskem oznamoval: „Já jsem tam ještě nebyl, mně ještě nikdo neumřel.“ Využila jsem náhodného setkání s paní Adolfovou a požádala ji, zda by dětem neodhalila tajemství kostela. To bylo divení, to bylo dotazů. A paní Adolfová trpělivě vysvětlovala, odpovídala, odpovídala a odpovídala.
Návštěvu v kravíně jsme měli domluvenou předem. Po příchodu se nás ujala paní Mečířová, která nás postupně se vším seznamovala. Nejvíc se nám samozřejmě líbilo u telátek.
Továrnu jsme z časových důvodů zatím nenavštívili, ale v té naší z programu stroje pracovaly bezchybně. Uspořádání celého pásma nebylo zase tak jednoduché, jak se na první pohled zdálo, ale s šikovnými dětmi a paní učitelkou Felcmanovou se dá udělat snad i nemožné. 20. května odpoledně děti vystoupily před veřejností. Doufáme, že na konci pásma jsme byli všichni za jedno se slovy básníka J. Čarka:
Kdyby bylo kolkolem
jen to pole za polem
a jen slunce svítilo,
mně by se tu líbilo.
Na schůzi, která následovala, se sice zjistilo, že obec Zálesní Lhota by potřebovala celou řadu úprav, ale to se jistě časem podaří vyřešit.
V těchto měsících probíhal ještě kurz plavání. Polovina dětí odjížděla každou středu ráno do jilemnického bazénu.
Všechny akce pořádané mimo Zálesní Lhotu si můžeme dovolit jen díky Autoservisu Junek ze Studence, který nám zajišťuje přepravu dětí. A nemá to s námi jednoduché, občas se mu totiž do auta všichni najednou nevejdeme.
Další, jistě zajímavou akcí, bude „Vím, co smím, a tak se nebojím“. Ta je však teprve před námi, ostatně jako mnoho dalších.
Děkujeme touto cestou všem, kteří nám vycházejí vstříc a mají pro nás pochopení.
Velké díky posílají „Ploutvičky“ předškoláci do ZŠ.
V předešlých měsících pro nás ve škole připravili bezvadný program, kde se děti seznámily se školou, provozem, třídami a v neposlední řadě si odnesly spoustu zážitků. O velikonočním tvoření si děti zhotovily opravdu originální slepičky či kohouty, které obdivovaly i paní učitelky. Divadlo, které nám připravili deváťáci, bylo „super“, říkají děti, které se již moc moc těší, až budou prvňáčky. A to si ještě společně s ostatními dětmi z celé školy přijdeme poměřit síly na sportovním dnu, který opět připravují velcí deváťáci.
Ještě jednou „díky“.
Již druhým rokem se naše mateřská škola zapojila do projektu Sportovní hry mateřských škol, jehož cílem je seznámit děti se sportem, pravidly fair-play, ale především přivést děti k tomu, aby se pohyb stal jejich každodenním koníčkem.
V loňském roce se naše děti zúčastnily i krajského kola těchto her, které se pro nedostatek finančních prostředků letos v Libereckém kraji nekoná (další důsledek Mistrovství světa v klasickém lyžování), tudíž jsme měli dostatek času na výběr vhodného termínu, kdy si naše hry uspořádáme. Vybrali jsme 1. červen nejen proto, že nám přálo počasí, ale především proto, že je to svátek všech dětí.
Nebylo jednoduché na naší malé školní zahradě připravit 5 sportovních stanovišť, ale s využitím zahradního vybavení pro překážkovou dráhu se vše podařilo a 60 dětí tak mohlo závodit ve všech daných disciplínách (běh na 50 m, hod na dálku, pětiskok, skok do dálky a překážková chůze). Po absolvování všech úkolů čekala na všechny děti sladká odměna a pro nejlepší dívku a nejlepšího chlapce z každé třídy i originální diplom a medaile Sportovních her MŠ.
Vítězové z jednotlivých tříd | |
---|---|
Nejmladší děti | Zuzka Bourová a Ondra Vaníček |
Mladší děti | Káťa Tušiaková a Pepa Janhuba |
Předškolní děti | Bára Pušová a Matyáš Hrubý |
Jako každoročně, tak i v letošním roce se v poslední březnový den konalo slavnostní setkání pedagogů a provozních zaměstnanců ve školství se zástupci samosprávy ke Dni učitelů. V rámci tohoto setkání byli oceněni Pamětními listy i pedagogové studenecké školy.
V kategorii za celoživotní přínos byly oceněny Mgr. Hana Lánská a Marie Felcmanová.
Mgr. Hana Lánská nastoupila po absolvování Pedagogické fakulty v základní škole ve Studenci, kde působí dodnes, a v letošním školním roce dosáhla 30 let pedagogického působení ve studenecké škole. Jako učitelka prvního stupně se podílela na mimoškolních aktivitách školy, připravovala společenská vystoupení žáků na veřejnosti a vedla žáky k pravidelnému sportování. V roce 1995 byla pověřena výukou ve speciální třídě při ZŠ Studenec, kde vyučuje i v současné době. Ke zkvalitnění výuky v této třídě absolvovala řadu speciálních kursů a o smyslu její práce svědčí to, že řada žáků z této třídy později úspěšně absolvovala i studium na střední škole.
Marie Felcmanová absolvovala Střední pedagogickou školu v Praze a během své praxe působila jako učitelka mateřských škol v Čisté u Horek, Studenci, Jilemnici, Nové Pace a jako učitelka zvláštní školy v Jilemnici. Od roku 1989 působí jako učitelka Mateřské školy ve Studenci. Řadu let vyučuje hru na flétnu, vede děti k technickým dovednostem a od letošního školního roku vyučuje hravou formou základy anglického jazyka. Ocenění je navrženo za celoživotní přínos k jejímu významnému životnímu jubileu.
V kategorii vynikající pedagogická činnost – pedagogická osobnost roku 2008 byla oceněna Ing. Petra Šedivá.
Ing. Petra Šedivá po absolvování vysokoškolského studia nastoupila jako učitelka anglického jazyka na základní škole ve Studenci a rovněž se zapojila jako vedoucí kroužku orientačního běhu. Během svého působení dosahuje výborných výsledků ve výuce žáků a v práci třídní učitelky (vynikající výsledky ve srovnávacích testech, studijní zájezdy do Anglie), ale i v přípravě žáků na soutěže a olympiády. V průběhu roku 2008 jí připravovaní žáci dosáhli mimořádných výsledků, dvě vítězství v okresních kolech, jedno vítězství v krajském kole a postup do celostátního kola olympiády v anglickém jazyce a titul Mistra republiky družstev základních škol v orientačním běhu. Tyto úspěchy patří k největším úspěchům studenecké školy v její historii.
V průběhu letošního školního roku byla zvolena na další období nová školská rada. V souladu s rozhodnutím odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Libereckého kraje byl sjednocen počet členů školské rady v Libereckém kraji na šest (předchozí školská rada při ZŠ Studenec měla 9 členů). Do nové školské rady byli za zřizovatele Obec Studenec jmenování Markéta Kadavá a Pavel Horáček, za rodičovskou veřejnost byli zvolení Zina Šmídová a Václav Vancl, za ZŠ Studenec byli pedagogickou radou zvoleni PaedDr. Dana Synková a Mgr. Ivana Kučerová.
Na svém jednání v dubnu 2009 projednala školská rada legislativní změny v oblasti školství, schválila Zprávu o hospodaření školy za rok 2008 a rozpočet na rok 2009, byla seznámena s výsledky srovnávacích testů pro vybrané ročníky a evaluací školy, byla seznámena s průběhem příprav přístavby mateřské školy a dalšími záměry budování komunitního centra v okolí školy. Dále ředitel školy předložil školské radě k posouzení návrh na zřízení Fondu pro podporu dětí ze sociálně slabých rodin. Školská rada dále byla seznámena s připravovanými dodatky školního řádu pro školní rok 2009/2010 a doporučila vedení školy vhodným způsobem vybírat nabídku školních potřeb a pomůcek a neposílat nabízené pomůcky prostřednictvím žáků prvního stupně do rodin.
V souladu se školským zákonem je škola povinna provádět tzv. evaluaci (sebehodnocení). K tomuto účelu byl využit projekt společnosti Scio a byly předány dotazníky všem rodičům, žákům i pedagogům.
Kompletní analytická zpráva je k nahlédnutí rodičům i veřejnosti v kanceláří školy. Pro školu je potěšitelné, že jak rodiči, tak i žáky byla hodnocena v horních hranicích hodnotících škál (v intervalu od 1 do 7 dosáhla v průměru hodnocení 6). Rodiče uvedli, že si nejvíce váží kvalitního vybavení a školního prostředí a vedení školy, a shodli se v tomto směru i s žáky a v oblasti vybavení školy i s pedagogy. Naopak určitou změnu požadují rodiče v oblasti vztahů mezi žáky, žákům chybí pestřejší nabídka volitelných předmětů a pedagogům vadil přístup některých žáků k výuce (některým pedagogům však chybí zkušenost s prací ve velkých školách). Pochopitelně zcela odlišné byly výsledky v hodnocení cílů školy, rodiče a pedagogové se shodli v tom, že škola by měla naučit se učit, vyhledávat a zpracovávat informace (73 %). Naopak žáci jako hlavní cíl uvedli naučit se spolupracovat, vycházet a jednat s lidmi (61 %). Potěšující pro školu je i to, že 90 % žáků uvedlo, že se ve škole cítí dobře. Velká většina výsledných ukazatelů je zcela pozitivní, ale škola se musí při této sebereflexi poučit i z určitých negativních signálů, těmi jsou především menší počet hodin týmové práce, menší prostor k diskusi o problémech včetně respektování názorů žáků a přístup pedagogů druhého stupně k žákům s výukovými problémy.
Jelikož jsme prokazovali možná až přehnané známky hyperaktivity, přihlásila nás paní učitelka na dopravní soutěž. Předem jsme několikrát společně trénovali i během volných dnů.
Nadšeni jsme přišli všichni včas na předem domluvené místo, odkud nás autobus zavezl na soutěžní místo. Daleká cesta nás zmohla natolik, že někteří z nás hned po příjezdu snědli vše, co měli, a na potom jim nezbylo nic. Možná proto nám paní učitelka Brožová „vyhádala“ bezplatné lístečky na odebrání párku a limonády. Mezitím se soutěž neodvolatelně blížila…
Nejprve nás vypustili do místnosti, kde jsme každý za sebe vyplnili dopravní testy. Následně nás odvedli dolů, odkud jsme pochváleni za své znalosti odcházeli na hodinovou přestávku. Ta ovšem utekla jako pauza ve škole, takže znovu vystaveni nátlaku nervů jsme pokračovali v jízdě zručnosti. My starší, jakožto nefalšovaní borci ze Studence, jsme to zvládli levou zadní. Ovšem poslední disciplína mě i ostatní zákeřně zaskočila. Jelikož jsem nevěděla, kudy k poslednímu stanovišti, zkrouhla jsem to na pomyslné hlavní silnici a hned jsem schytala pár nepěkných hodnocení. Ještě že už byl konec.
Vyhlášení mnoho z nás radši nechtělo slyšet. Avšak výsledek byl překvapivě dobrý, a to doslova. S třetí pozicí nikdo z nás nepočítal. O to více jsme projevovali naši radost i s paní učitelkou, která se nám ve volném čase věnovala. Mladší družstvo ze 6. a starší ze 7. třídy se umístilo na pěkném 6. místě.
Družstvo 6. třídy: Eliška Zvelebilová, Veronika Mašková, Martin Kuřík, Michal Fejfar
Družstvo 7. třídy: Jana Šimáčková, Lenka Vydrová, Jan Kuřík, Mojmír Křížek
Náhradníci: Sebastián Hájek a Nikola Maternová
Jednoho krásného středečního rána se 15 žáků ze 7., 8. a 9. třídy vydalo na zdravotní soutěž, která se konala v Jablonci nad Jizerou. Odjížděli jsme v půl osmé ráno a celou cestu jsme si vše pilně opakovali, abychom naší škole neudělali ostudu, neboť v kategorii starších žáků bylo zapsáno třináct škol. Konkurence byla velká, přesto jsme nechtěli boj vzdát předem.
Po odjezdu jsme dostali jednotlivá čísla „hlídek“ a už jsme jen čekali na zvolání toho našeho, snad šťastného, dvojčíslí. Na každou třídu čekalo 8 disciplín, jež se netýkaly jen zdravovědy. Některé nám šly lépe a jiné hůře. Semilští policisté zkoušeli i naše znalosti z dopravy, což jsme zvládli dokonale. Nejvíce jsme pohořeli na druhém stanovišti, které se týkalo otevřené zlomeniny na bérci a popáleniny ruky, neboť jsme moc málo vše okomentovali. Po dokončení všech disciplín jsme do sebe soukali z domova připravené svačiny a hledali si zábavu, než všichni zúčastnění dokončili svůj okruh. Po nějaké chvíli následovalo vyhlašování pořadí a rozdávání cen.
I když jsme nedopadli zrovna excelentně, nebyli jsme smutní. Jen nás mrzelo, že jsme trochu zradili paní učitelku Brožovou, která se nám snažila vše vysvětlit, prakticky ukázat a vše dostatečně okomentovat. Pro nás ponaučení, že musíme dostatečně mluvit tam, kde je to potřeba. Není přeci důležité vyhrát, ale zúčastnit se a tato soutěž se nám do života určitě hodit bude, protože nikdo nikdy neví, co se kde může stát.
Naši školu reprezentovali ze 7. třídy Jana Šimáčková, Lenka Vydrová, Nikola Maternová, Simona Hamáčková, Markéta Jiřičková; z 8. třídy Kristýna Ulvrová, Jan Šulc, Veronika Zvěřinová, Monika Lulková, Štěpán Kučera; z 9. třídy Veronika Truxová, Zdena Šimková, Markéta Malinová, Martin Šimáček, Lukáš Palivoda.
V časopise Žena a kuchyně jsme si mohli přečíst titulek :
„Kdo na Velikonoce dobře uvařil a napekl, ten si mohl užít přímo pohádkový kulinární víkend.“
A další řádky nás již informovaly, že soutěž o nejvtipnější velikonoční recept, kterou časopis pořádal s firmou VITALCO, skončila a úspěšné soutěžící čekala výhra v podobě senzačního víkendu pro dvě osoby. Jak si svou výhru užily…
To by nebylo nic neobvyklého, kdyby se výherkyní soutěže nestala žákyně 9. ročníku ZŠ Studenec Lucka Exnerová, která byla, jak uvádí časopis, „na kurzu nejmladší a nejšikovnější“.
A tak se Lucka s námi o své zážitky podělila:
V časopisu Žena a kuchyně, který mi mamka předplatila k Vánocům, byla soutěž o báječný kulinární víkend pro dvě osoby. Podmínkou bylo zaslat vtipný velikonoční recept. Mně se tato soutěž zalíbila, proto jsem neváhala a poslala recept na „veselý velikonoční zákusek“. Tento zákusek děláme s babičkou při různých slavnostních příležitostech. Jedná se o piškot upečený na plechu, který se rozřízne a naplní krémem. Povrch se ozdobí také krémem, ovocem, marcipánovými růžičkami a čokoládou.
V pátek 27. 3. mi přišel e-mail, že soutěž vyhrávám. Obratem jsem napsala e-mail zpět, protože jsem nevěřila, že je to pravda. Potvrzení přišlo v pondělí a nic nebránilo tomu, že jsem zaslala svoji a mamčinu adresu k rezervaci noclehu ve čtyřhvězdičkovém hotelu Clarion Congress Hotel Prague.
Kurz velikonočního pečení se konal 4. 4. ve zkušební pekárně firmy OMEGA v Praze 9. Na kurzu jsme si pod odborným dohledem profesionálního pekaře vyzkoušeli přípravu a správné pečení mazance a beránka, pletení velikonočních jidášů, briošků, věnců a jiných pletánků. Poznali jsme různé způsoby polévání a zdobení perníčků. Z kurzu jsme si odnesli vlastnoručně upečený mazanec, beránka, nazdobené perníčky a vše, co se nám povedlo. Také jsme dostali balení margarínu Senna Delikatess a pekařskou zástěru.
V 15 hodin kurz skončil. Sbalili jsme si všechny naše výtvory a pořadatelka soutěže nás odvezla do hotelu, kde to bylo velmi moderní a hezké. Po ubytování v našem pokoji, který byl až v sedmém patře, jsme se ještě vydali na Staroměstské náměstí, kde probíhaly velikonoční trhy.
V neděli ráno nás čekala snídaně, která probíhala formou švédských stolů. Po snídani jsme šli do Welness Fitness klubu, kde jsme si zacvičili na strojích, navštívili jsme hodinu spinningu a poté si odpočinuli ve whirlpoolu a v bazénu.
Závěrem bych chtěla říci, že mě tato výhra ujistila ve správném výběru střední školy a dala mi mnoho rad do života.
I my Ti, Lucko, přejeme, hodně štěstí ve studiu i ve Tvých dalších aktivitách a děkujeme za vzornou reprezentaci v této „neškolní“ soutěži.
Dne 15. dubna 2009 se již počtrnácté konala na Gymnáziu v Nové Pace v toto jarní období pěvecká soutěž „Novopacký slavíček“. V letošním roce s celkovou rekordní účastí 215 zpěváků.
Studeneckou školu reprezentovali Petr Horáček, Terezie Tauchmanová, Patrik, Dominik, Aneta a Lucie Pekárkovi. Někteří z nich obhajovali loňská prvenství, anebo již i sami hudebně doprovázeli vystoupení svých spolužáků.
Tentokrát se na koncert vítězů, který se koná každoročně na hradě Pecka o týden později, ze studeneckých žáků probojovali ve svých kategoriích jednotlivců Patrik Pekárek ze 2. třídy a Lucinka Pekárková, která byla současně i nejmladší účastnicí celé soutěže. V kategorii DUET první místo obsadili Aneta Pekárková s Petrem Horáčkem.
Kromě pozvánky všech příznivců zpěvu a hudby k účasti v soutěži i příští rok upozorňujeme i na zvláštní kategorii: C – VOLNÁ SESKUPENÍ, kde si mohou poměřit své pěvecké dovednosti např. celé zpívající rodiny s dětmi či hudební skupiny.
Za vzornou reprezentaci školy všem zúčastněným žákům děkujeme.
V dnešní době je vzácné, když se lidé domluví (i stejným jazykem), proto si ceníme toho, že jsme se obě třídy shodly na společném výletu.
Naším hlavním cílem byla historická vesnička v Ostré u Lysé nad Labem, která je plná řemesel. Od května do září se zde konají různé slavnosti, jako je například den středověké kuchyně, den čaje a květin, sokolníci a psi a mnoho jiných.
Pro naše děti se naskytla možnost vyzkoušet si rýžování zlata, výrobu svíček, svícnů z hlíny, výrobu ručního papíru a mýdla, provazů a jiných zajímavých věcí.
V takzvané „hodovně“ si za groše vyměněné u pokladny mohly děti dopřát i oběd (palačinky, bramboráky, kuře).
Vesničku doplňuje nádherná bylinná zahrada, založená podle vzoru klášterních zahrad, tedy ryze prakticky. Je to zároveň místo odpočinku.
Máte rádi levandule? Nemusíte až do Provence, tady v zahradě Botanicus se jich najde dost, kvetou v červnu a v červenci a mají aromatickou vůni.
Bludiště – tedy spleť cestiček, je řešitelný rébus a v zahradách jsou hned tři typy (kruhové, keltské drnové a z vysokého živého plotu). Jsou zde k vidění i hospodářská zvířata. Když je vedro na padnutí, dá se tu najít i příjemný chládek. Neváhejte se vydat na výlet právě sem…
Cestou do Ostré jsme učinili zastávku v ZOO Chleby, což je taková domácká ZOO s vzácnými exempláři. Průvodce nás seznámil se zajímavostmi ze života orla, supa, bažanta, papouška, lemura, prasete domácího, želvy a jiných zvířat. Dikobraz přivítal ve svém výběhu odvážnou Denču Kadavou a Pavla Roháče, kteří ho krmili piškoty. Krásný mluvící papoušek poseděl na hlavě Anetě Pekárkové a poležel v dlaních Báry Šimůnkové. Na rozloučenou řekl papoušek Vlaďce Holečkové AHOJ – byl prostě slušně vychovaný.
Velké akvárium nám poskytlo pohled pod vodu, ale tentokrát pod sladkovodní hladinu. Plavali zde obří kapři, sumci, jeseter a mnoho dalších.
Cesta autobusem byla sice delší (samá objížďka), ale klimatizace ve vedru fungovala skvěle. Okružní jízda Horka – Čistá – Kalná – Bukovina – Studenec umožnila dětem vystoupit blízko svého bydliště.
A jak to vidí děti?
„To mě zaujalo, jak říkal ten pán v ZOO, že taktika je, když se něco na zítra naučím, abych dostal jedničku, a strategie je, že se učím pořád pro sebe, abych to v životě někam dotáhl… Do teď jsem to neslyšel…
Jo líbilo, vesnička super, v Zoo mě už štval ten průvodce, pořád mluvil o smrti…
Nemuselo být takové vedro, jinak super.
Cesta autobusem, to byla legrace…“
Paní učitelka Macháčová s paní učitelkou Faistaverovou se shodují v tom, že výlet to byl opravdu pěkný a to také díky tomu, že se děti chovaly celkem slušně, žádné přestupky ani úrazy, byly aktivní a ve vesničce samostatné, na sraz vždy přišli všichni a včas… a tak to má být.
Děkujeme.
Bylo slunečné středeční ráno a okolo půl deváté se ke škole začali sjíždět žáci z osmé třídy, samozřejmě všichni na kole. Jakmile dorazili poslední, nezbývalo už nic jiného než naložit naše „malá“ příruční zavazadla do doprovodného vozila řízené ochotnou paní Hanušovou.
Vše připraveno, nohy namasírované, tak už jenom nasednout na kola a hurá na výlet. Naše cesta vede přes Levínskou Olešnici na Horka, kde přibíráme další spolužáky. Dále pokračujeme na Borovnici a dlouhým kopcem sjíždíme do autokempu. Zde nás vítají hezké chatičky. Jakmile jsme se zabydleli, neváháme vyplnit čas do oběda fotbálkem.
Po řízku následuje kratičký polední klid a už vyrážíme na hrad. Zde probíhá zajímavá prohlídka interiéru, zejména mučírny, ale pokocháme se i výhledem z hradebních zdí po okolí a nesmí chybět ani nezbytné fotografování. Po návratu do kempu jsme opět vytáhli postupně míč na fotbal, plážový volejbal či přehazovanou.
V noci se tradičně nechce nikomu spát, ale únava a důrazná domluva nás nakonec zahnala pod peřiny.
Ráno jsme se probudili okolo půl osmé a spěchali na snídani, neboť chatky musely být uklizeny a „čisté“!!! do deseti hodin. Zbytek času, než nám připraví „smažák“, opět vyplníme hrami nebo sluněním.
Nedá se nic dělat, sedáme na kola a pomalu začínáme zdolávat kopec a ukrajujeme kilometry zpět.
Výlet se moc povedl. Děkujeme paním učitelkám i panu Chládkovi za doprovod.
Začátkem úterý si každý připravuje na dobrodružný výlet. Nejvíce si dělala starosti naše paní učitelka, která neustále myslela na to, zdali to všichni, zejména Pavel, na kole zvládneme.
Ve středu kolem deváté hodiny se sjíždíme ke škole, abychom mohli společně vyrazit.
Cesta trvala chvilku. Na místě už na nás čekala naše zavazadla. Po obědě jsme si vyšlápli na hrad. Když jsme se vrátili do kempu, čekalo nás sportovní volno. Já osobně jsem si chvíli zahrála fotbal, ale našla jsem si čas i na čtení a na slunění. Druhý den jsme uklízeli chatky a masírovali lýtka, abychom vyjeli dlouhý kopec. Po obědě jsme naložili zavazadla do auta a na kolech vyrazili směr škola. Cesta zpět byla díky dlouhému stoupání pro některé z nás velmi namáhavá.
U školy měl každý z nás už jen sílu, aby došel domů, jenom já jsem si ještě dojela do Dolní Branné na zmrzlinu, samozřejmě na kole.
Již dva pátky jsme jeli se sportovkami 7.A a 7.B na horolezeckou stěnu do Vrchlabí. Cesta byla dlouhá a v autobuse jsme se mačkali jako sardinky. Konečně jsme dorazili na autobusové nádraží. Pospíchali jsme ulicemi až k hnědému domu, v němž se skrývala naše vysněná horolezecká stěna.
Pan instruktor nás přivítal a udělal nám krátkou přednášku o bezpečnosti při lezení a zručnosti přípravy horolezeckého náčiní. Přinesl také krabici s lezačkami a sedáky, které jsme si rozebrali a vyzkoušeli. Nejprve jsme se museli rozcvičit, potom si každý zvolil svého jističe a mohlo se lézt. Pouť po stěně se začíná slovy lezce „LEZU“ a slovem jističe „JISTÍM“. Po chvíli klukům pomalé lezení šlo na nervy a začali spolu navzájem závodit. Nastával zmatek, každý se dral o místo na stěně, a tím se tvořily dlouhé fronty. Pan instruktor se na to nemohl dívat a názorně nám předvedl šplhání po stropě a stěnách. Pozorně jsme ho sledovali a báli se, aby nám nespadl na hlavu. Po tomto jeho výkonu se klukům odvaha a sebevědomí zvedlo na maximum a odvážili se vylézt skoro na vrchol. Nejvýše vylezl Honza Kuřík a z dívek Nikča Maternová. Pochválena byla i Jitka Bajerová.
Moc se nám to líbilo a pochvala pana instruktora nás ujistila, že stěnu navštívíme do třetice ještě jednou. Na jeho pochvalu jsme byli pyšní a potěšilo nás to. Nakonec jsme museli smotat lana na dva způsoby – do panenky a na alpský způsob, uklidit všechny potřebné věci.
Poděkovali jsme a dobře unaveni jsme opustili budovu a vraceli se opět autobusem domů. Hlavní dík patří paní učitelce Alexandře Brožové, která nám vše vyjednala a zpestřila nám tím tak naše oblíbené sportovky.
24. dubna 2009 se žáci 5. a 6. ročníku ZŠ Studenec zúčastnili se svými třídními učitelkami Dne Země v Jilemnici. Letošními pořadateli této akce byli MAS „Přijďte pobejt“, I. a II. ZŠ Jilemnice a Město Jilemnice.
Pro účastníky byla připravena poznávací trasa po městě Jilemnici se šesti tématickými zastávkami s lektory. Postupovali jsme podle plánku, na stanovištích jsme se seznámili s tématem a zadanými úkoly. Start byl situován do zámeckého parku v Jilemnici. Zde byla také vyvěšena orientační mapa se zastávkami, určená veřejnosti. Naším cílem bylo seznámení s místem, s jeho zajímavými osobnostmi, tradicemi a přírodními poměry.
Fair Trade (česky Spravedlivý obchod) je způsob obchodu s drobnými pěstiteli z rozvojových zemí. Fair Trade podporuje férovější přístup k mezinárodnímu obchodu a klade důraz na jeho sociální a ekologické rozměry. V současnosti je do něj zapojeno téměř 1,5 milionu pěstitelů, zemědělských pracovníků a řemeslníků v 58 zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky.
Přišli jsme k druhému stanovišti a tam nám vyprávěli o vodě.
Čech spotřebuje za den 120 litrů vody, to je 60 dvoulitrových pet lahví.
Afričan spotřebuje za den 8 litrů, to jsou 4 dvoulitrové pet lahve.
A Američan denně spotřebuje 300 litrů vody, to je 150 dvou litrových pet lahví.
Nejlépe se vyrábí píšťalky z břízy
Pořadatel: Luboš Jiřiště, v Jilemnici Na Kozinci
Zde nás seznámili s druhy kamenů. Pan Běhounek nám ukázal, jak se brousí a řežou kameny. A ty, které se mu nepovedly, nám dal. Potom jsme šli na autobus a jeli domů.
8. dubna 2009 jsme přivítali v naší škole ředitele Gymnázia Nová Paka Mgr. Pavla Matějovského, který společně se svým kolegou a studenty gymnázia na přelomu září a října 2008 v rámci výměnného programu navštívili nepálskou školu v Kavre nedaleko hlavního města Káthmandú. Přivezli si s sebou mnoho krásných zážitků a fotografií a také velké odhodlání té „jejich“ chudé nepálské škole pomoci. Proto organizují besedy spojené s promítáním o jejich cestě do Nepálu a veškeré „symbolické vstupné“ shromažďují a použijí k nákupu školních potřeb (sešitů a tužek) pro děti ze školy v Kavre.
Možnosti přiblížit i našim dětem tematiku školství a života nepálských dětí jsme využili i na naší škole a uspořádali besedy pro žáky 1. a 2. stupně.
Aby se nejednalo jen o „pouhou přednášku“, zapojili jsme žáky 2. stupně do školního projektu Nepál, kdy každá třída si před besedou připravila společně s třídním učitelem některé z témat, jako např. struktura školství, volný čas nepálských dětí, zvyky a lidová kultura, fauna a flora, jazyk a státní zřízení atd.
Během vlastního vyprávění spojeného s promítáním zajímavých fotografií se žáci dozvěděli řadu nových informací. Pokud jim některé chyběly, pak se mohli ještě zeptat na konci besedy. Povídání přizpůsobené věku dětí bylo tak zajímavé, že po 2 vyučovacích hodinách se žákům ani nechtělo pana ředitele propustit.
V závěru obou besed byli všichni seznámeni s tím, že za 4000 Kč od žáků a vyučujících naší školy budou v létě nakoupeny sešity a psací potřeby a osobně opět předány žákům v Kavre.
Dalším projektovým krokem bylo společné skupinové zpracování třídního tématu. A jak si s ním poradila např. 6.B společně s paní učitelkou Faistaverovou?
Jako celý druhý stupeň ZŠ Studenec i my jsme se zapojili do projektu O dětech z Nepálu. Před přednáškou pana ředitele Mgr. Pavla Matějovského jsme se pokusili získat nějaké informace o Nepálu. Zaměřili jsme se na prostředí, v jakém se děti pohybují. Pojali jsme to ze zeměpisného pohledu. Naší jedinou pomůckou byl školní atlas světa. Tady jsme se z map pokoušeli získat co nejvíce informací. Sama jsem byla překvapena, co vše žáci 6. ročníku již dokáží z atlasu vyčíst. Kromě základních informací, kde Nepál leží, jaký je zde povrch, podnebí a příroda, dokázali žáci vyčíst i např. roční úhrn srážek, či nejvyšší a nejnižší roční teplotu. Musím je pochválit za velmi dobrou práci s atlasem. A protože po společné prezentaci získaných údajů nám zbyl ještě čas, pustili jsme se do prohlížení knih, v nichž byl zachycen život v Nepálu, významné budovy, chrámy a s nimi spojené také náboženství. Zde nás nejvíce zaujala asi bohyně Kálí a volba „živoucí bohyně“ Kumari.
Tento projekt pokračoval, jak už bylo řečeno, velmi zajímavou přednáškou a závěrečným zpracováním všech získaných informací. Já bych se však s žáky k tomuto tématu chtěla ještě během výuky vracet. Ať už v hodinách matematiky (např. kolik by musel přispět žák naší školy na adopci 1 dítěte v Nepálu), zeměpisu (hospodářství, náboženství, struktura obyvatelstva…). Byla bych velmi ráda, kdyby se nám jednoho dne podařilo celý projekt pomyslně uzavřít adopcí jednoho dítka, případně pomoci nějaké tamní škole. Pro žáky by to byl určitě impuls k dalšímu vzdělávání (dopisy v anglickém jazyce, poznání důležitosti vzdělání, solidarita).
Velmi zajímavé informace se můžeme dozvědět např. na stránkách: http://www.namastenepal.cz/cz/menu/
Také letos ve 2009 naše školní robátka, potěšila „jarní pohádka“.
Deváťáci nezklamali a do příprav se přímo hnali.
Kulisy a dialogy ukázaly jejich vlohy.
Role pěkně pasovaly a co že jsme to vlastně hráli?
Princezna se zlatou hvězdou na čele
a Káťa Hylmarová není děvče nesmělé,
svou hvězdu si krásně užila
a v samém závěru princi polibek „vlepila“.
Legrace musí být… a jak jinak pohádku zakončit…
Ale zpět zas na začátek,
7. 4. byl totiž vzdělanosti svátek
a lépe jsme ho nemohli oslavit,
než se svým hereckým uměním rodičům pochlubit.
O princezně už řeč byla, ale také tu hrál,
Tomáš Stránský, pan král.
Tatínek princezny Lady jediné vady měl,
že Péťu Plecháče… Kazisvěta do rodiny kvůli majetku chtěl.
V životě i v pohádce to každý ví, že dá-li přednost bohatství, o lásku se připraví…
A jaký byl náš princ? Inu náš… my ho máme rádi, je čestný a spravedlivý
a v bílých punčocháčích zahrál divy.
Náš Martin Šimáček zvaný Šíma,
vypadal jak zamlada Pepíček Zíma.
A co chůva naše prostořeká jinak milá,
Grofová Aneta se obrovskou kopií klobouku z pohádky pochlubila,
šaty měla až na paty
a roztomilá byla,
když říkala,
že Kazisvět je osel ušatý.
Služebné, tanečnice, baletky, kuchtičky a armáda…
to vám byla paráda…
naše dívky všestranný
to úžasně zatančily, zahrály.
Nikča, Danča, Šárky dvě a Lucka E.,
Vendula, Zdena, Markéta,
Verča s knírem vedla vojsko s přehledem a s „mírem“.
Možná, že princezna Florindela
Lucka Němečková si opravdu prince vzít chtěla,
ale Káťa Ulmanová Florindela taktéž,
měla jistě radši koně a princ by byl pro ní jen zátěž.
Přesvědčivě nám to sdělila a já jí to věřila…
Vendy Kuříková princezna Glorie, jejíž otec obrovské jmění má a v jeho zemi říkají mu démantový vévoda…
byla jako dítě rozmarné
a opravdu to jen úžasně hrála… ne že né!
Jmenuje se Michal Kulhánek alias Janek, prince má rád…
jak by ne, vždyť v civilu je to kamarád.
Je dobré, že musí přemýšlet jen trošičku a zvykl si na jídla vybraná
a hraje fér, to mu samozřejmé připadá…
Vrchní kuchtík, obří vařečka a čepice
slušela Lukáši Vanclovi nejvíce,
když dostal řád a v roli se našel sám a nebylo to od něj vůbec troufalé,
protože s tímto hereckým výkonem by mohl opravdu vařit pro krále…
Taky za to umění
dostal řád – ba řád – jedničky z češtiny…
A nebyl jediný, ještě se rozdávaly řády
veselé krávy…
a tak dál… ještě Pepa Tomášů, Lukáš Palivoda a Mára Čivrný poradce hrál
a slušely jim kostýmy a měli se k světu
a vůbec nevadí, že řekli třeba jen jednu větu.
Každá role byla potřebná, to je na divadle pěkné, že i to „křoví“ je jeho součástí a patří sem,
jako to sluníčko co svítí na naší zem.
Tohle se všichni naučili chápat, a proto nemohli na jevišti tápat.
Byla to práce, na kterou se bude pěkně vzpomínat,
až budete si DVD zapínat
a foto ukazovat vašim dětem,
to je prostě koloběh a tak to je s tím naším světem.
Na závěr milí deváťáci
děkuji Vám za příjemnou práci,
kterou jste mně i sobě dopřáli
a ve všedních školních dnech jsme si trochu „pohráli“.
Teď nás zas čeká sešit a knížka,
aby měl radost taky ministr Liška.
V rámci předmětu literárně dramatická výchova se žáci 8. ročníku zúčastnili projektového vyučování, jehož ústředním tématem se stal písňový text Jiřího Suchého.
Včera neděle byla
Včera byl hezký čas
Včera neděle byla
Za týden bude zas
Nikdy bych nevěřila
Že se to může stát
Včera neděle byla
Vyšla jsem si ven hrát
Před domem jsem si hrála
A pak přišel ten kluk
Já jsem se pousmála
On neřek ani muk
Jen tak vedle mne postál
Tak jako ňáká věž
A pak nejednou roztál
Usmál se a já též
Včera neděle byla
Včera byl hezký čas
Včera neděle byla
Za týden bude zas
Nejprve žáci podstoupili jazykové a literárně teoretické testy vycházející z rozboru písně i znalostí o autorovi a jeho divadelní činnosti. Poté se věnovali samostatné tvůrčí práci inspirované známým textem.
Největšího zájmu se dočkala vlastní básnická tvorba či přepis příběhu do současné mluvy náctiletých. Samostatným úkolem se pro všechny žáky stalo i slohové zpracování setkání mladé dvojice, často doplněné i ilustrací. Výsledek projektu, zejména samostatné tvůrčí práce, mile překvapil. Ale to už z následujících ukázek můžete posoudit sami.
Včera byla neděle, bylo fakt hustý počasí. Slunce se opíralo do oken, tak jsem vypad ven.
Obešel jsem pár kámošů, všichni byly vtahu, asi na koupáku. Kolem baráku nebylo do čeho rejpnout, tak jsem zaleh na schody, vytáh mobil a začal pařit hry.
Najednou zakvílely brzdy. Zvednul jsem hlavu a přede mnou holka. Stojí jako solnej sloup a vejrá na cedule jako puk. „Co je? Ňákej problém?“ zabručím na ni. Chtěla vědět kudy se má vláčet do Tample. Tak jsem si z ní vystřelil a poslal ji jinam.
Ten den jsem ji už nezahlíd, třeba za týden přijede zas!
Včerejší neděle byla fakt hustá. Venku bylo počasí v poho, tak jsem se vyfikla, že pudu nakupovat.
Sotva vyjdu ze dveří, stojí přede mnou ten nejluxusnější týpek, jakýho jsem kdy v životě potkala. Hned po něm házím svůj úsměv. Nevím, nepochopil to? Nevšimnul si, nebo co?! Nijak ale nereagoval. Prostě tam jen tak stál a nic!
Potom ho asi něco koplo a úplně božsky se na mě usmál. Byla jsem radostí bez sebe a usmála se na něj znova.
V neděli bylo skvěle. Mrťácky se těším na nextovní.
Když bylo takový bestovní počasí, řekla jsem si, že bych mohla jít ven, třeba vytáhnou partu – jít si zakopat. Barák máme hned vedle fotbaláku, takže OK.
Na hřišti jsme byli jen čtyři (jako vždy). Vedle je busák a tam jsem uviděla mrtě fešného borečka, byl fakt k sežrání. Když jsem na nej hodila jeden z mejch úsměvů, tak na mě ani nejuk, ignoroval mě. To mě fakt nakoplo, ale první to nakoplo zřejmě jeho. Juknul na mě a maxiluxusně rozhodil koutky. Přišla jsem k němu, pokecala a dala mu líbko a ať vyprintuje, že si dáme spicha.
Ta neděle byla jako opravdu boží. Ještě že se za týden zas uvidíme!!!
Včera neděle byla a dnes již skončila škola. Loudám se na bus. Budu čekat asi hodně dlouho, protože mi ujela „dvojka“.
Sedám si na lavičku. Najednou se z povzdálí blíží kluk, který se mi docela zamlouvá. Projde kolem mě a sedne si na druhou lavičku. Já jako hraji hry na mobilu, ale při tom ho očkem neustále pozoruji – nic. Zažeru se tedy do hry, když najednou slyším. „Haló, můžu si tady sednout?“ Odtrhnu se od klávesnice a zírám, kdo to na mě mluví. To je ON, ten kluk, co se mi tak líbil. „Můžu si teda sednout? Ony se tam ke mně přimotaly děsně ukecaný holky. Tak můžu?!“ Celá rudá přitakávám. Probíráme vše možné i nemožné, znáte to. Přijíždí linkáč. Sedáme si vedle sebe. Sotva si stačíme vyměnit telefonní čísla a ICQ, když řidič zajíždí k zastávce, kde vystupuji. Tom pokračuje dál. Očima se loučíme a při tom padne JEHO věta: „Už se těším, až se zítra uvidíme!“ Pousměji se, ale to už se zavírají dveře. Ještě si stačíme zamávat.
Cestou domů si celé dnešní setkání s Tomem znovu a znovu přehrávám. Těším se na zítřek!!!
Psal se 21. červenec 2006 a to byl šťastný den pro jednoho kluka, neboť toho dne ho přijela navštívit jeho nejlepší kamarádka z letního tábora.
Měla přijet prvním autobusem. Z těchto důvodů již v 8:30 čekal na zastávce. V 8:40 se konečně dočká. Na uvítání prohodí pár obvyklostí a zamíří na zmrzku do nedaleké cukrárny, kde probírají nejlepší zážitky z tábora. Asi v 10:30 se přesunují na jedno malé pivo vedle do hospody, kde pokecali, jak se zatím mají.
Nastal čas oběda, tak proč si ho nedat?! Po řízku zašli na skok k němu domů na počítač. Něco si zahráli, byla i sranda. Za hodinku ale již seděli oba na motorce a dívka okružní jízdou poznává jeho rodnou ves.
Ručička hodin ukazuje 16:00 a to je důvod vrátit se, poněvadž už jen dvě hodiny zbývají do jejího odjezdu. V 17:00 nastává čas odchodu na zastávku. Cesta trvá 30 minut, jsou tu. Mají ještě půl hoďky. Vzájemně si promítají dnešní den. Už jen 5 minut, loučí se… Nakonec si dávají ještě jednu dlouhou pusu.
Přijíždí autobus. ONA mu ještě letmo šeptne: „Už se těším, příště.“ Než (celý opařený) stačí zareagovat, dveře se zavírají a autobus mizí v zatáčce…
V neděli jsem procházela temnou uličkou,
bylo to jak ve snu, jen s malou světluškou.
Svítila mi v kruté tmě jako poslední cíl.
Viděla jsem život i smrt těch půvabných vil.
Procházím stinným zákoutím jak zabitým snem.
Víly tu leží bez hnutí, chtěly projít ven
z drsného snu plného tmy, jenž tu zabíjí
víly, co chtěly projít jen krásnou alejí.
Včera neděle byla,
ta se nám zalíbila.
V pondělí jdem do klubu,
bereme s sebou i Kubu.
V úterý jdem na hřiště,
míče bere Jiřiště.
Na středu spíme v Praze,
tam nám snad bude blaze.
Ve čtvrtek v Boleslavi
z obchodů bolej hlavy.
Další den přišel pátek,
světový bláznů svátek.
V sobotu jdem do kina
chce s námi i Pavlína.
A je tu zase neděle,
s partou žijem vesele.
Včera neděle byla
a já se narodila.
Bylo to už před léty,
teď už dělám přemety.
Řádně chodím do školy,
plním všechny úkoly.
Dokonce i kluka mám,
s radostí mu pusu dám.
Včera byla neděle,
opět se nic neděje.
Pondělí je nudný den,
nikdo se mnou nejde ven.
Všichni drtí matiku,
já umím jen fyziku.
Matiku tak nesnáším,
přesto třídní donáším.
Dne 9. dubna 2009 se konalo naše první hasičské soustředění od 14.00 do 18.00 hodin za hasičskou zbrojnicí. V první části jsme nacvičovali štafetu dvojic, která nás čeká na soutěži Plamen v Jilemnici koncem května. Po svačině řádně posilněni a natěšeni následovala druhá část našeho setkání – požární útok s vodou. Celé odpoledne nám svítilo sluníčko, a tak není divu, že byli naši mladí hasiči celí mokří. Po převlečení do suchého jsme všichni společně našli poklad, rozdali vyrobené medaile a diplomy za úspěšné plnění hasičských disciplín.
Moc se těšíme na další setkání, kde budeme požární útok stále zdokonalovat, aby náš čas na hasičských soutěžích byl co nejrychlejší.
V sobotu 18.dubna 2009 se konalo školení vedoucích kolektivů mládeže SDH v hasičské zbrojnici v Jilemnici. V programu školení byly praktické otázky k disciplínám hry Plamen a instruktážní DVD. Školení se zúčastnili Pavel Hylmar, Miroslava Vanclová a Veronika Vanclová.
Dne 1. 5. 2009 se konala v Čisté u Horek soutěž v požárním útoku „O pohár velitele SDH Čistá“. Do soutěže se přihlásilo 34 družstev (20 mladších, 14 starších) a mezi nimi i družstvo mladých hasičů ze Studence. Za náš sbor soutěžili: koš – Matýsek Kolář a Lukášek Link, hadice C spojoval – Ondra Tušiak, rozdělovač – Valinka Jiroutová a Renatka Trejbalová, levý proud – Barunka Vanclová a pravý proud Petruška Bachtíková, palce jim drželi a fandili – Eliška Hamáčková, Radimek Link, Kačenka Tušiaková, Lukášek Vondra a Josífek Vancl. Požární útok se dětem velice podařil a obsadili krásné 13. místo. Ráda bych jim ještě jednou za jejich výkon pogratulovala, protože jejich čas byl lepší než čas některých družstev ze starší kategorie.
Ve volném čase děti malovaly obrázky ve vozíku za autem a vystřihovaly obrázky. Po našem útoku jsme šli na procházku k místnímu rybníčku a cestou děti hrály různé hry. Když jsme se vrátili, soutěž se už chýlila ke konci. Jen jsme si odpočinuli na lavičkách a sledovali ostatní družstva při jejich výkonech, přičemž kluci stříhali trávu a vařili lektvary. Pak už byl nástup a rozdávání cen. Vyhráli jsme tašku sladkostí a diplom.
K svačince dostali tatranku a kolu (kterou si trochu vydupali) a k večeru párek. Počasí se nám vydařilo. Celé odpoledne krásně svítilo sluníčko, takže to bylo opravdu vydařené odpoledne. Cestou domů se děti vyřádily v autě (myslím tím to jejich neustálé štěbetání). Ve studenecké hasičárně jsme se převlékli do svého strojení a Pepa Hamáček nás rozvezl domů, přičemž se děti u každého domu hlasitě loučily. Co se týče úrazů, tak se nikomu nic nestalo, jen Petruška těsně před odjezdem domů spadla u hasičárny ze schodů a měla poškrábanou ruku, ale to už jí ošetřili rodiče.
V sobotu 16. 5. 2009 jsme se s mladými hasiči chtěli podívat do Nedaříže na hasičskou soutěž. Jak už to tak na hasičských soutěžích bývá, ráno pršelo jako z konve. Proto děti strávily chvíli v hasičské klubovně, kde starší trénovaly balení hadic a mladší hrály mlsnou kozu. Dále měly děti za úkol napsat pár řádků o tom, jak se každé pondělí scházíme, nebo jak jsme byli na soutěži (viz příloha). Děti, které neuměly psát, své zážitky malovaly. Stále venku pršelo, a tak jsme v klubovně provizorně trénovali štafetu 4×60. Dětskou kladinu nám nahradily papíry, místo RHP jsme přenášeli odpadkový koš, přeskakovali jsme papírovou krabici a pouze hadice, rozdělovač a štafetový kolík (proudnice) byly v souladu s pravidly soutěže.
Na výlet jsme i přes nepříznivé počasí vyrazili. Poprvé jsme jeli VW Transportérem, kde děti sedí v dětských autosedačkách a jsou připoutány bezpečnostním pásem. Tentokrát řídil Josef Vancl, který nás dovezl do Nedaříže na dvakrát. Jelo nás totiž 11 a do auta se vejde pouze 7 dětí + 1 dospělý a řidič. Nejprve jely starší děti a pak mladší. Na soutěži jsme zhlédli štafetu dvojic, štafetu 4×60 a útok CTIF. Protože i přes pláštěnku se do dětí dala zima, brzy jsme jeli zase domů, kde už na nás čekali rodiče.
Naštěstí děti po tomto výletě neonemocněly a v pondělí jsme mohli jet do Martinic, kde jsme si vyzkoušeli pravé překážky na štafetu 4×60, štafetu CTIF a štafetu dvojic.
Matěj Kolář dělá sací koš. Dělat sací koš je dřina. Proto mám pomocníka Lukáše L. a strojníka nám dělá Jirka Vancl. Naše první soutěž byla v Čisté u Horek. Vyhráli jsme 13. místo z 20 v naší kategorii. Účastnilo se 36 družstev.
Ráno jsme seděli na schodech a pak jsme šli se převlíknout a pak jsme jeli na soutěž a byli jsme 13.
Přišli jsme k hasičárně a pak jsme chvíli seděli na schodech. Pak jsme nastoupili do hasičského auta. Pak jsme jeli na soutěž . Na soutěži jsme se šli napít. Potom jsme šli na procházku k rybníku. Cestou jsme hráli hry. Pak jsme šli soutěžit. Po soutěži jsme šli na párek.
Měli jsme soustředění a když teta řekla hoří, tak jsme museli si stoupnout ke klubovně. A taky jsme museli být tiše. A zkoušeli jsme taky štafetu dvojic. A já jsem brala proudnici. A útok byl kolem 40 s a 30 s. Když už byla tma, tak jsme šli hledat poklad. A v tom pokladu bylo plno penízků a bonbónů. A chcete vědět, kdy se to konalo. Konalo se to 9. dubna.
Nejdřív jsme přišli k hasičárně a teta nás fotila. Potom jsme nastoupili do hasickýho auta a odjeli na soutěž. Viděl jsem tam kamarády a hodně dlouho jsme čekali než jsme přišli na řadu. Byli jsme až 15. Pak jsme přišli na řadu my. Byli jsme celkově 13. Pak jsme dostali cenu a jeli domů.
O soustředění jsme stříkali s vodou, hráli štafetu dvojic.
Je pěkně a balím si na závody. Sbalit jsme si měli náhradní věci, pití a svačinu. Jeli jsme hasičským autem. Tam jsme stříkali. Pak jsme šli my a byli jsme 13. Konec.
V pátek 8. 5. 2009 uspořádala T. J. SOKOL Studenec ve spolupráci se Školním sportovním klubem při Základní a Mateřské škole ve Studenci 28. ročník Běhu vítězství. Tato již tradiční sportovní studenecká akce je pořádána na nenáročném 400 m dlouhém okruhu pod Strážníkem u Smrku. V příjemném jarním počasí se na start postavilo v 16 kategoriích od předškolních dětí v běhu na 50 m až po mladší dorostence v běhu na 2 km celkem 89 závodníků, z nich 40 bylo ze Studence. Ze studeneckých závodníků zvítězili: Pekárková Lucie, Vondra Lukáš, Trejbalová Renata a Kučera Štěpán.
Tělocvičná jednota Sokol Studenec zve na letní tábor, který pořádá pro všechny studenecké děti. Program bude zaměřen na pohybové aktivity – hry, sportovní dovednosti, turistické výlety. Nebude zapomenuto ani na poznávání přírody – květiny, stromy, minerály.
Termín: | 17.–19. srpna 2009, program od 8.00 do 16.00 hod. |
Stravování: | zajistíme oběd, svačinu, pitný režim |
Cena: | 400 Kč, zahrnuje – uvedené stravování, dopravu, vstupné |
Přihlášky: | odevzdejte ve škole do 24. června 2009 |
Sezóna se blíží ke svému konci a dvě studenecká mužstva bojují o titul okresního přeborníka. Společným ukazatelem jarní části sezóny jsou však příliš úzké kádry jednotlivých mužstev, což je způsobeno zraněním či nemocemi některých hráčů, disciplinárními tresty a dalšími důvody. Mužstva často nastupují pouze s 11 hráči bez možnosti střídat. Pokud chceme v příští sezóně v tomto rozsahu přihlásit týmy do soutěží, je třeba kádry jednotlivých mužstev rozšířit.
Starší přípravka bojuje pod vedením Václava Vancla v horní části tabulky a především v zápasech s mužstvy z čela tabulky jim chybělo i trochu štěstí k vítězství. Příslibem je však mladší přípravka, která hraje zatím přátelské zápasy, a na jejím vedení se vedle Václava Vancla podílejí ještě Honza Pauček a Martin Hrubý. Naši nejmenší se také za odměnu byli podívat na korunovaci nového ligového mistra Slavie Praha v Edenu v rámci zápasu Slavia – Liberec.
Jiskra Libštát B | 3:1 | Jiskra Libštát A | 4:5 |
FK Sedmihorky | 1:2 | Sokol Rovensko | 1:0 |
SK Semily | 4:3 | Sokol Martinice | 9:1 |
SK Jilemnice B | 6:1 |
Žáci pod vedením Radka Mejvalda a Richarda Noska bojují o titul okresního přeborníka a mají ho v současné době na svých kopačkách. Na jaře sice dvakrát prohráli s Jabloncem a Mírovou, ale klopýtl i jejich největší soupeř z Poniklé, a tak dvě kola před koncem bojují o prvenství ještě 4 mužstva.
Sokol Jablonec | 1:4 | SK Mírová | 1:2 |
Sokol Roztoky | 3:1 | Horní Branná | 2:0 |
TJ Vysoké | 4:0 | Víchová | 12:0 |
S úzkým kádrem bojuje pod vedením Tondy Pacholíka a Vlada Letkovského i dorost, který měl před začátkem sezóny kádr 20 hráčů. Na začátku jara se však v zápase s Mírovou těžce zranil Lukáš Lejdar, do Zálesní Lhoty přestoupil Tomáš Palivoda a s kariérou skončil Jirka Kučera. Ostatní pronásledovala zranění a řada hráčů musela posílit áčko či béčko. To se odrazilo i v jarních výsledcích.
Sokol Bozkov | 2:0 | Sokol Horní Branná | 0:2 |
ŽBS Železný Brod | 0:3 | Sokol Nová Ves | 5:2 |
SK Mírová | 4:1 | Sokol Plavy | 1:0 |
TJ Lučany | 1:6 | HSK Benecko | 8:0 |
Sokol Zásada | 2:5 | ZEZ Rychnov | 1:2 |
Nejrozsáhlejší krize kádru postihla béčko, sestava se mnohdy lepila na poslední chvíli, neboť zápasy kolidovaly s áčkem a dorostem, k fotbalu se vraceli veteráni nebo nastupovali dorostenci.
HSK Benecko | 3:4 | FC Tatobity | 1:1 |
FK Víchová B | 0:0 | Sokol Horka | 5:0 |
Sokol Mříčná | 2:4 | TJ Vysoké B | 1:0 |
TJ Poniklá | 2:2 | SK Mírová B | 0:3 |
Áčko tři kola před koncem vede tabulku, ale má před sebou dva těžké zápasy na hřištích soupeře a navíc tyto zápasy se bude muset obejít bez Járy Kočárka, jedné z opor mužstva (trest za vyloučení). Hned v prvním zápase ve Stružinci se vážně zranil Martin Kuřík, zdravotní problémy neumožnily nastoupit ani Aleši Jodasovi a Martinu Urbanovi.
Sokol Stružinec | 0:0 | FK Košťálov B | 2:2 |
Jiskra Libštát | 1:1 | Sokol Nová Ves | 3:1 |
Sokol Kruh | 4:0 | Sokol Dolní Branná B | 4:2 |
Sokol Roztoky | 1:0 | FC Ingeo Lomnice B | 0:2 |
Jivan Bělá | 3:1 | Sokol Horní Branná B | 2:0 |
Další studenečtí fotbalisté hrají v dresech jiných klubů a zatím nejvýše to dotáhla Eva Bartoňová. V zimě přestoupila z Hradce Králové do Sparty Praha a vedle fotbalového přestupu ji čekal i obtížný přestup školní. Vedle klubových povinnosti v juniorkách a ženách (oba celky pražské Sparty bojují o mistrovský titul) je Eva i členka reprezentačního týmu žen U-17, ve kterém vzhledem k svému věku může hrát ještě další dva roky. S tímto reprezentačním výběrem se zúčastnila kvalifikace o postup na mistrovství Evropy. Naše sedmnáctka porazila nejprve Belgii 1:0, poté Anglii rovněž 1:0 (Eva si připsala rozhodující asistenci), ale v posledním zápase podlehli Španělsku 1:3 a právě vítěz tohoto zápasu postoupil do závěrečných bojů.
Na podzim (4. až 11. 10. 2009) čeká novou U-17 další kvalifikace v Litvě, kde jí los přisoudil kromě Litvy ještě celky Rakouska a Skotska.
Mistrovský celek žen Sparty se také stane hlavní ozdobou pouťového fotbalového programu v neděli 28. června 2009, kdy se střetne se studeneckými mladšími dorostenci, kteří budou posíleni o bývalé studenecké hráče (Jirka Povr, Milan Ježek, Marek Čivrný).
Oddíl orientačního běhu zaznamenal opět nárůst své činnosti, má 89 zaregistrovaných závodníků, z toho 8 nositelů mistrovské výkonnostní třídy. Rozšířil se tak jednak okruh závodů s právem startu i na žebříčky A a Mistrovství republiky, jednak i region shromaždišť závodů (od Mariánských Lázní až po Vrbno pod Pradědem).
Prvním mistrovským závodem bylo Mistrovství ČR na dlouhé trati v Chrasti u Chrudimi, kterého se zúčastnil pouze Tomáš Klouček a v kategorii H20 obsadil 18. místo.
Druhým mistrovským závodem bylo Mistrovství ČR v nočním orientačním běhu. Určité ambice a naděje však vzaly za své zásluhou soustředění české reprezentace v okolí Mariánských Lázní, která se v rámci příprav kompletně zúčastnila Mistrovského závodu v nočním orientačním běhu. VD16 obsadila Kateřina Ducháčková 21. místo a Vendula Kalenská 23. místo, v H16 skončil Adam Chloupek na 10. místě, Štěpán Kučera na 12. místě a Tomáš Kučera na 21. místě, v H18 vybojoval Michal Kučera 13. místo, Kuba Janata 15. místo, Jirka Charvát 19. místo, Martin Vik 22. místo a Fanda Hladík 28. místo, v H20 skončil Tomáš Klouček na 8. místě a v H35 Tomáš Chrást na 7. místě.
Dalšími mistrovskými závody jsou žebříčky A a B a Český pohár štafet. Po 4 kolech Českého poháru štafet jsou dorostenecké štafety na 14. a 19. místě a mají tak prakticky zajištěn postup na Mistrovství ČR štafet (postupuje prvních 30 štafet). Štafeta dospělých se zatím zúčastnila pouze jednoho závodu a body nezískala (startuje průměrně kolem 90 štafet).
V prozatímním pořadí A žebříčku je zatím po 3 závodech Andrea Freyová v D20 na 19. místě, v H16 Adam Chloupek na 5. místě a Štěpán Kučera na 26. místě, v H18 Marek Uvizl na 20. místě, Jakub Janata na 26. místě a Michal Kučera na 38. místě, Tomáš Klouček a Honza Exner zatím ještě v H20 nebodovali (nezúčastnili se vzhledem k studijním maturitním povinnostem).
V prozatímním pořadí B žebříčku je zatím Saša Čemeljuchová v D14 na 18. místě a Lucka Pacholíková na 23. místě, v D16 si nejlépe vede Káťa Ducháčková na 8. místě, Vendula Kalenská je zatím na 14. místě, v D20 je Vendula Viková na 6. místě, v H16 Tomáš Kučera na 21. místě, v H18 Jirka Charvát na 5. místě, Fanda Hladík na 9. místě a Martin Vik na 10. místě.
Družstvo žáků startuje v závodech Východočeského poháru, kde obhajuje loňské prvenství. Po odchodu bratrů Kučerových do šestnáctek však ubyla spousta jistých bodů, a tak je žákovský tým zatím na 4. místě. Naděje na bednu jsou však ještě reálné, je třeba zapracovat především na výkonnosti chlapců, kde důležité body přináší pouze Zdenda Klíma.
Studenecký oddíl orientačního běhu také pořádal třetí závod se shromaždištěm za studeneckým zámkem za účasti více než 700 závodníků. Závod proběhl na mapě Custodius východ a oddíl děkuje touto cestou všem pořadatelům, sponzorům, vlastníkům lesa, Sokolu Studenec, ZŠ Studenec a obci Studenec za pomoc při těchto závodech.
Umístění studeneckých závodníků | |
---|---|
1. kolo Voděrady u Rychnova nad Kněžnou, mapa Voděrady | |
D10C: | 1. Markéta Urbanová |
D16C: | 1. Kateřina Ducháčková |
D16C: | 3. Daniela Hájková |
H16C: | 2. Adam Chloupek |
2. kolo Vysoké Chvojno u Holic, mapa Hluboký | |
D12C: | 2. Kristýna Šemberová |
H16C: | 2. Adam Chloupek |
H18C: | 2. Jakub Janata |
H45C: | 1. Ivan Uvizl |
3. kolo Studenec, mapa Custodius východ | |
D10C: | 1. Markéta Urbanová |
HDR: | 2. Dominik Urban |
4. kolo Zdobnice, mapa Šajtava | |
D10C: | 2. Markéta Urbanová |
D14C: | 3. Lucie Pacholíková |
D16C: | 3. Kateřina Ducháčková |
H16C: | 1. Adam Chloupek |
H45C: | 2. Ivan Uvizl |
P: | 1. Tomáš Kučera |
3. Daniela Marková | |
5. kolo Mezilesí u Lanškrouna, oblastní mistrovství na klasické trati | |
D10C: | 1. Markéta Urbanová |
D10N: | 1. Eliška Ulvrová |
D12C: | 3. Kristýna Šemberová |
6. kolo Vyhlídka u Vamberka, oblastní mistrovství na krátké trati | |
D10C: | 3. Markéta Urbanová |
D12C. | 3. Kristýna Šemberová |
H50C: | 1. Ivan Uvizl |
7. kolo Vyhlídka u Vamberka, oblastní mistrovství ve sprintu | |
D10C: | 1. Markéta Urbanová |
D12C: | 3. Kristýna Šemberová |
D14C: | 3. Saša Čemeljuchová |
H50C: | 1. Ivan Uvizl |
V rámci SK Studenec startují i členové klubu pod vedením Ivana Uvizla na hostování v AC Syner Turnov na mistrovství ČR mladšího žactva. V jednotlivých závodech dosáhli na druhé místo Zdeněk Klíma v běhu na 800 m, Kristýna Šemberová na stejné trati skončila na 3. místě a stejné místo obsadila i Vlaďka Holečková ve skoku dalekém. Zdeněk Klíma si zároveň vybojoval nominaci za Liberecký kraj na letní olympiádu dětí a mládeže, která proběhne koncem června v Táboře. Nebude tady jistě sám, neboť za Hradecký kraj byla nominována Jana Šimáčková jako závodnice Sokola Nová Paka.
Sportovní klub Studenec připravuje sportovní a společenský program na studeneckou pouť. Hlavním bodem programu bude zápas mistrovského týmu žen pražské Sparty se studeneckými dorostenci v neděli 28. června 2009 od 13.00. V průběhu obou dní budou sehrány zápasy žáků a internacionálů, sobotní večer doplní diskotéka pro pokročilé a budou připraveny i další programy pro děti a dospělé. Veškeré podrobnosti o časovém pořadí se dozvíte na plakátech a pozvánkách.
Druhé pololetí školního roku je vždy obdobím největší aktivity Školního sportovního klubu při ZŠ Studenec. Vrcholí postupové soutěže od okrsku až po celostátní kola. Studenecký klub je v okrsku společně se sportovní školou z Jilemnice, a proto cesta do dalších kol bývá často náročná. O to více si vážíme každého sportovního úspěchu a opět ještě před skončením všech soutěží můžeme být s jednotlivými výsledky spokojeni. Je to pochopitelně i zásluhou ostatních sportovních subjektů, které členy Školního sportovního klubu připravují (především SK Studenec a atletický oddíl Sokol Nová Paka).
Jednou z nejprestižnějších školních lehkoatletických soutěží je Pohár Rozhlasu, který v letošním roce otevřel již svůj 41. ročník. V této soutěži se zvlášť hodnotí městské a vesnické školy, a protože studenecká škola patří společně s Libštátem k největším školám v rámci okresu, měla by v kategorii vesnických škol bojovat v rámci okresu o vítězství, každé ostatní umístění lze považovat za neúspěch či špatnou připravenost závodníků. To se v letošním ročníku „povedlo“ studeneckým starším žákům, kteří skončili až na 4. místě za Libštátem, Loukovem a Poniklou před Horní Brannou a Roztokami (v absolutním pořadí 15. místo z 18 škol). O něco lépe si vedly starší žákyně, které mezi vesnickými školami přeskočil pouze Loukov a v absolutním pořadí jim patřilo 10. místo. Velmi dobrých výsledků naopak dosáhli mladší žáci, kteří mezi vesnickými školami zvítězili a v absolutním pořadí skončili na 6. místě. Vynikajícího umístění dosáhly mladší žákyně, které suverénně vyhrály kategorii vesnických škol a v celkovém pořadí jim patřilo 4. místo za sportovně zaměřenými školami Turnov Skálova, Lomnice a Jilemnice.
Obě družstva mladších žáků se probojovala do krajského kola, které se konalo opět v Turnově, a pokoušela se probojovat v rámci vesnických škol do celostátního finále. Nad výkony ostatních čněly výkony Jany Šimáčkové, která zvítězila v dálce výkonem 471 cm a ve sprintu na 60 m časem 8,56. Do budoucna je třeba využít potenciálu tohoto družstva (Jana Šimáčková, Vlaďka Holečková, Lenka Vydrová, Kristýna Šemberová, Eliška Plecháčová) a odstranit hlavní nedostatky (výška, štafeta, kde je chyba při sprinterských schopnostech jejich členů asi někde jinde).
Další dlouholetou soutěží je Mezinárodní atletický čtyřboj, jehož okresní kolo se konalo opět v Turnově. Opět si nejlépe vedly mladší žákyně, které v silné konkurenci získaly vynikající 3. místo a Jana Šimáčkova dosáhla absolutně nejvyššího počtu bodů v této kategorii (1959 bodů – 60 m 8,4, dálka 428 cm, míček 38 m, 600 m 1:59). Mladší žáci v této soutěži skončili na 5. místě, starší žákyně na 10. místě a starší žáci na 11. místě.
Pro žáky prvního stupně je určen Lehkoatletický trojboj všestrannosti. Studenecká výprava se nejprve zúčastnila okrskového kola v Jilemnici, ze kterého si Veronika Šimůnková, Petr Jezdinský, František Kuřík, Renáta Trejbalová, Tereza Jandurová, Patrik Pekárek, Simona Bartoňová a Natálie Jezdinská vybojovali postup do okresního kola. Ani zde se naši malí závodníci neztratili. Přeborníky okresu se stali Petr Jezdinský (1. ročník) především vynikajícím výkonem v dálce 345 cm a Renáta Trejbalová (2. ročník), která byla nejlepší ve všech třech disciplínách (50 m, dálka, míček). Postup do krajského kola si zásluhou 3. místa vybojovala i Tereza Jandurová (2. ročník).
Další tradiční soutěží, které se Školní sportovní klub zúčastňuje, je Kinderiáda (v letošním roce se konal již 11. ročník). Letošní krajské kolo se konalo v Desné v Jizerských horách a právo účasti si zajistilo 26 škol. Těsně před soutěží bylo družstvo oslabeno o Anetu Grosmanovou, což mělo výrazný vliv na celkové pořadí (17. místo). Výborných výsledků však dosáhli někteří členové družstva mezi jednotlivci. Prvenství v obou disciplínách si připsala Renáta Trejbalová (60 m, skok z místa), Patrik Pekárek nenašel přemožitele v běhu na 60 m, místa v první desítce vybojovaly ještě Simona Bartoňová a Markéta Urbanová.
Pro školní sportovní kluby jsou organizovány dvě postupové soutěže, McDonald Cup pro první stupeň a Coca-Cola cup pro druhý stupeň.
Fotbalisté ze 2. a 3. třídy neměli příliš velké ambice, neboť mužstvo musel doplnit ještě předškolák Matyáš Hrubý jako nejmladší účastník turnaje. Výkonem však nezklamali a nestačili pouze na vítěznou Jilemnici Komenského a obsadili 2. místo. Jejich starší „kolegové“ ze 4. a 5. třídy nastoupili sice oslabeni o brankáře a „kaskadéra“ Adama Jezdinského, ale přesto se měli pokusit poprat se o postup. Jejich výkon a nasazeni v jednotlivých zápasech tomu však neodpovídalo, a tak výsledkem bylo až 3. místo za Jilemnicí Komenského a Roztokami.
Ani v Coca-Cole jsme po odchodu silné loňské generace neuvažovali o postupu do dalšího kola, navíc nám los v prvním kole přidělil ZŠ Novou Paku. Tým však podal kvalitní a takticky ukázněný výkon a první kolo ve Studenci vyhrál, když za sebou nechal Novou Paku, Jablonec nad Jizerou a Roztoky. Další kolo turnaje proběhlo na umělce v Železném Brodě, kde po solidních výkonech tým těsně podlehl všem svým soupeřům (ZŠ Libštát – vítěz, ZŠ Turnov, ZŠ Dvůr Králové).
Okresní přebor škol v orientačním běhu se konal opět v Turnově v lyžařském areálu Struhy na stejnojmenné mapě. Přeboru se zúčastnily školy z Turnova a okolí a jejich jediným soupeřem byli orientační běžci ze Studence.
Závod i celkové pořadí ovlivnila chyba při stavbě tratě kategorie H7, která byla sice vyhodnocena, ale nepočítala se do celkového pořadí. Tato chyba ovlivnila čas prvních osmi závodnic v kategorii, mezi kterými startovaly Lucka Pacholíková a Kristýna Šemberová.
Kategorie D5: | |
---|---|
1. Johana Stárková | ZŠ Mašov |
2. Markéta Urbanová | ZŠ Studenec |
3. Alena Linková | ZŠ Turnov Skálova |
7. Natálie Jezdinská | ZŠ Studenec |
9. Eliška Ulvrová | ZŠ Studenec |
10. Markéta Hamáčková | ZŠ Studenec |
11. Jana Jiroutová | ZŠ Studenec |
Kategorie H5: | |
1. Filip Wolf | ZŠ Turnov 28. října |
2. Josef Ježek | ZŠ Turnov Žižkova |
3. Jan Kadlec | ZŠ Studenec |
5. Aleš Kalenský | ZŠ Studenec |
8. Václav Korotvička | ZŠ Studenec |
11. Radek Litera | ZŠ Studenec |
Družstva HD5: | |
1. ZŠ Studenec | 64 bodů |
2. ZŠ Turnov 28.října | 62 bodů |
3. ZŠ Turnov Skálova | 44 bodů |
Kategorie D7: | |
1. Štěpánka Zakouřilová | ZŠ Turnov 28. října |
2. Adéla Vávrová | ZŠ Turnov Skálova |
3. Lucie Roškotová | Gymnázium Turnov |
4. Lucie Pacholíková | ZŠ Studenec |
5. Michaela Dubská | ZŠ Studenec |
9. Karolína Tauchmanová | ZŠ Studenec |
10. Bára Šimůnková | ZŠ Studenec |
11. Kristýna Šemberová | ZŠ Studenec |
15. Simona Hamáčková | ZŠ Studenec |
16. Petra Jezdinská | ZŠ Studenec |
Kategorie D9: | |
1. Aneta Brožová | Gymnázium Turnov |
2. Michaela Hanušová | ZŠ Turnov Skálova |
3. Kateřina Ducháčková | ZŠ Studenec |
5.Veronika Truxová | ZŠ Studenec |
10. Daniela Hájková | ZŠ Studenec |
Kategorie H7: | |
1. Zdeněk Klíma | ZŠ Studenec |
2. Jan Bárta | Gymnázium Turnov |
3. Daniel Urban | ZŠ Turnov Skálova |
6. Petr Jezdinský | ZŠ Studenec |
Kategorie H9: | |
1. Patrik Horák | Gymnázium Turnov |
2. Štěpán Kučera | ZŠ Studenec |
3. Ludvík Rubáš | Gymnázium Turnov |
5. Tomáš Kučera | ZŠ Studenec |
6. Michael Kulhánek | ZŠ Studenec |
Družstva HD79: | |
1. Gymnázium Turnov | 130 bodů |
2. ZŠ Studenec | 128 bodů |
3. ZŠ Turnov Skálova | 124 bodů |
Po okresním finále v Turnově odjela početná výprava na krajské finále do Liberce. Starší družstvo bylo oslabeno o Veroniku Truxovou a na poslední chvíli i o zraněnou Míšu Dubskou. Přesto jsme však měli ve všech kategoriích dostatek závodníků, abychom mohli nahradit případné výpadky.
Cestu na shromaždiště jsme si trochu prodloužili výletem po Liberci, neboť pořadatel krajského finále Střední škola nábytkářská vybrala jako centrum závodu prostor Králův háj na opačném konci Liberce. Vše jsme ale stihli a mohli jsme se postupně připravit k závodu.
Závod probíhal v prostoru nad libereckou přehradou v poměrně nepřehledném lesním prostoru, takže některé kontroly byly opravdu zapeklité.
Mezi mladšími se závod mimořádně povedl Natálii Jezdinské, která si vybojovala titul krajského přeborníka a bronzovou medaili si přivezla Markéta Urbanová, kterou „vypekla“ druhá kontrola.
D5: | |
---|---|
1. Natálie Jezdinská | ZŠ Studenec |
2. Eliška Janderová | ZŠ Jablonec |
3. Markéta Urbanová | ZŠ Studenec |
6. Eliška Ulvrová | ZŠ Studenec |
8. Jana Jiroutová | ZŠ Studenec |
9. Markéta Hamáčková | ZŠ Studenec |
Mladší žáci měli obtížný především postup na třetí kontrolu, ale vzhledem ke svým zkušenostem se vypořádali se svou tratí obstojně a přispěli k celkovému vítězství:
H5: | |
---|---|
1. Filip Wolf | ZŠ 28.října Turnov |
2. Matyáš Ludvík | ZŠ Míru Nový Bor |
3. Jan Kadlec | ZŠ Studenec |
4. Aleš Kalenský | ZŠ Studenec |
7. Václav Korotvička | ZŠ Studenec |
Celkové pořadí HD5: | |
1. ZŠ Studenec | 29 bodů |
2. ZŠ 28.října Turnov | 22 bodů |
3. ZŠ Míru Nový Bor | 17 bodů |
Družstvo starších mělo mnohem větší konkurenci mezi 11 zúčastněnými školami Libereckého kraje se základnou silných oddílů orientačního běhu (Turnov, Nový Bor, Jablonec nad Nisou, Liberec).
V dívkách D7 jsme měli nejpočetnější zastoupení. Se zraněním nastoupila Kristýna Šemberová, ale excelentní výkon podala Kája Tauchmanová, která suverénně zvítězila s náskokem 3 minut. Zbytečná chyba stála místo na stupních vítězů Lucku Pacholíkovou.
D7: | |
---|---|
1. Karolína Tauchmanová | ZŠ Studenec |
2. Martina Valešová | Gymnázium Liberec |
3. Kristýna Šemberová | ZŠ Studenec |
4. Lucie Pacholíková | ZŠ Studenec |
6. Simona Hamáčková | ZŠ Studenec |
12. Barbora Šimůnková | ZŠ Studenec |
Mezi chlapci H7 máme výborného běžce Zdendu Klímu a tentokrát si slušně potykal i s mapou a vybojoval cennou bronzovou medaili. Zbývající závodníci měli závod dokončit, aby přinesli nějaké body, což splnili.
H7: | |
---|---|
1 Jan Lepšík | ZŠ Míru Nový Bor |
2. Jan Kaisler | ZŠ Míru Nový Bor |
3. Zdeněk Klíma | ZŠ Studenec |
7. Petr Jezdinský | ZŠ Studenec |
12. David Postolka | ZŠ Studenec |
Starší chlapci H9 měli již náročnější trať, ale jistota bratrů Kučerových byla podpořena i velmi dobrým výkonem Michaela Kulhánka.
H9: | |
---|---|
1. Vojtěch Ludvík | ZŠ Míru Nový Bor |
2. Štěpán Kučera | ZŠ Studenec |
3. Jaroslav Kaňka | ZŠ Míru Nový Bor |
5. Tomáš Kučera | ZŠ Studenec |
6. Michael Kulhánek | ZŠ Studenec |
12. Lukáš Vancl | ZŠ Studenec |
Celkové pořadí HD79: | |
1. ZŠ Studenec | 71 bodů |
2. ZŠ Míru Nový Bor | 63 bodů |
3. Gymnázium F. X. Šaldy Liberec | 44 bodů |
Do celostátního kola do Olomouce jsme přijížděli jako obhájci loňského prvenství a chyběl jen maličký krůček k jeho obhajobě. Na první místo v konkurenci 20 škol chyběly pouhé 4 body, což je třeba jeden rychlejší postup na jednu kontrolu, případná účast „deváťáků“, kteří byli na školním výletě, nebo optimální zdravotní stav Kristýny Šemberové (achilovka) či Štěpána Kučery (nemoc). Zůstali jsme nakonec bramboroví, tedy bez medaile na 4. místě, ale všichni závodníci mohou startovat i v příštím roce. Absolutní uznání zaslouží především Lucie Pacholíková za zisk 6. místa v kategorii D7.
Celkové výsledky | |
---|---|
1. ZŠ Englišova Opava | 184 bodů |
2. ZŠ Zábřeh | 180 bodů |
3. ZŠ Šumperk | 180 bodů |
4. ZŠ Studenec | 179 bodů |
5. ZŠ Pardubice | 177 bodů |
6. Gymnázium Zlín | 176 bodů |
Studenečtí běžci zároveň vybojovali pro Liberecký kraj dvě postupová místa pro další ročník (školy umístěné do 6. místa).
Výsledky jednotlivců | |
---|---|
D7 (startovalo 62 závodnic): | |
1. Petra Hančová | ZŠ Vrchlabí |
2. Barbara Vavrysová | ZŠ Luhačovice |
3. Magda Hanáková | ZŠ Kralovice |
6. Lucie Pacholíková | ZŠ Studenec |
13. Karolína Tauchmanová | ZŠ Studenec |
22. Simona Hamáčková | ZŠ Studenec |
25. Kristýna Šemberová | ZŠ Studenec |
40. Barbora Šimůnková | ZŠ Studenec |
H7 (startovalo 61 závodníků): | |
1. Jonáš Hubáček | ZŠ Luhačovice |
2. David Burkart | Gymn. Zlín |
3. Pavel Záděra | Gymn. Ivančice |
13. Zdeněk Klíma | ZŠ Studenec |
21. Petr Jezdinský | ZŠ Studenec |
49. David Postolka | ZŠ Studenec |
H9 (startovalo 64 závodníků): | |
1. Filip Hadač | ZŠ Englišova Opava |
2. Marek Schuster | ZŠ Englišova Opava |
3. Johan Vavrys | ZŠ Luhačovice |
21. Štěpán Kučera | ZŠ Studenec |
24. Tomáš Kučera | ZŠ Studenec |
Řada žáků studenecké školy sportuje i v jiných sportovních disciplínách, ve kterých dosahuje mimořádných výsledků. Jedním z těchto sportů je i sport, který dříve patřil výhradně dospělým, a tím je motocross. Žáci z naší školy Kristýna Šabatová a Petr Grof závodí v barvách týmu Enduro Martinice na strojích Kawasaki a především Petr Grof (žák 3. ročníku) dosahuje výborných výsledků a v celkovém prozatímním pořadí Mistrovství ČR v této kategorii je zatím na 4. místě.
V barvách SMS Pardubice závodí v seriálu Mistrovství ČR na motocyklu Honda Dominik Grof (žák 7. ročníku).
Ženské áčko ukončilo sezónu na 9. příčce v 1. třídě krajského přeboru. Před novou sezónou probíhají jednání o udržení v soutěži.
Konečná tabulka krajského přeboru 1. třídy žen | |||||
---|---|---|---|---|---|
1. TJ Slavia Hradec Králové „B“ | 36 | 31 | 5 | 100:31 | 67 |
2. TJ Sokol Staré Město | 36 | 29 | 7 | 94:34 | 65 |
3. TJ Sokol Jilemnice | 36 | 29 | 7 | 95:49 | 65 |
4. SK Rubena Náchod | 36 | 23 | 13 | 76:54 | 59 |
5. VK Hronov „A“ | 36 | 20 | 16 | 68:64 | 56 |
6. Sokol Hradec Králové | 36 | 18 | 18 | 70:69 | 54 |
7. TJ Červený Kostelec „A“ | 36 | 14 | 22 | 60:74 | 50 |
8. Orel Hradec Králové | 36 | 11 | 25 | 49:86 | 47 |
9. Orel Studenec „A“ | 36 | 4 | 32 | 32:101 | 40 |
10. SK Nové Město | 36 | 1 | 35 | 25:107 | 37 |
Béčko hraje 2. třídu krajského přeboru. V týmu sbírají vedle žen zkušenosti také dorostenky. V konečném pořadí skončilo na 9. místě.
Konečná tabulka krajského přeboru 2. třídy žen | |||||
---|---|---|---|---|---|
1. TJ Lokomotiva Trutnov | 36 | 32 | 4 | 99:27 | 68 |
2. TJ Baník Žacléř | 36 | 31 | 5 | 101:27 | 67 |
3. TJ Sokol Bílá Třemešná | 36 | 31 | 5 | 97:27 | 67 |
4. TJ Červený Kostelec „B“ | 36 | 19 | 17 | 70:57 | 55 |
5. TJ Lánov | 36 | 18 | 18 | 63:64 | 54 |
6. TJ Jičín | 36 | 17 | 19 | 65:69 | 53 |
7. TJ Sokol Dřevěnice | 36 | 11 | 25 | 43:84 | 47 |
8. TJ Harant Pecka | 36 | 10 | 26 | 42:48 | 46 |
9. Orel Studenec „B“ | 36 | 9 | 27 | 37:90 | 45 |
10. TJ Jiskra Hořice v Podkrk. | 36 | 2 | 34 | 14:102 | 38 |
I kadetky už soutěž ukončily. Byla to pro ně první sezóna v soutěži, proto jsme úspěch ani nečekali. Důležité, že děvčata sbírají zkušenosti, a to i nyní – v soutěži žen.
Konečná tabulka krajského přeboru kadetek | |||||
---|---|---|---|---|---|
1. VKM Rychnov n. Kněžnou | 12 | 11 | 1 | 34:10 | 23 |
2. Lokomotiva Trutnov | 12 | 10 | 2 | 32:7 | 22 |
3. Sokol Třebechovice p. O. | 12 | 6 | 6 | 21:18 | 18 |
4. Jiskra Nový Bydžov | 12 | 3 | 9 | 10:27 | 15 |
5. Orel Studenec | 12 | 0 | 12 | 1:36 | 12 |
Svoji první mistrovskou sezónu mají za sebou také naše nejmladší hráčky. Po podzimní části byly zařazeny do skupiny o 13.–18. místo. Nervózně jsme očekávali, co nám jaro přinese, a dočkali jsme se. Děvčata si připsala první vítězství a v konečné tabulce skupiny obsadila krásné 4. místo. Vzhledem k věku našich hráček je to velký úspěch a pokud u volejbalu všechny vydrží (už tak je kádr poměrně úzký), máme se v budoucnu určitě na co těšit. Kádr bychom potřebovali ještě minimálně o 3 hráčky rozšířit.
Konečná tabulka – krajský přebor – minižákyně – skupina o 13.–18. místo | |||||
---|---|---|---|---|---|
1. Červený Kostelec | 15 | 15 | 0 | 30:2 | 30 |
2. Třebechovice „B“ | 15 | 10 | 5 | 20:11 | 25 |
3. Třebechovice „C“ | 15 | 8 | 7 | 17:14 | 23 |
4. Orel ŠSK Studenec | 15 | 7 | 8 | 15:17 | 22 |
5. Náchod „A“ | 15 | 4 | 11 | 8:22 | 19 |
6. Týniště nad Orlicí | 15 | 1 | 14 | 3:28 | 16 |
Sestava našeho týmu: Bartoňová Simona, Jezdinská Natálie, Jirásková Denisa, Jiroutová Jana, Kadlecová Ludmila, Kalenská Dominika, Nedomlelová Nikola, Nosková Lucie, Prokopová Tereza, Ulvrová Eliška, Urbanová Markéta.
Pro příští sezónu máme v plánu přihlásit do soutěže minivolejbalu 2 družstva dívek.
Na 1 kg jablek ¼ l vody, 4 tablety Dianeru 500, 1 hřebíček, kousek skořice, tenký plátek pomerančové kůry. Jablka oloupeme, nakrájíme na čtvrtky a vykrojíme jádřinec. Naskládáme do sklenic a zalijeme vodou, ve které jsme rozpustili rozdrcené tablety Dianeru. Doplníme kořením a pomerančovou kůrou a uzavřeme víčkem. Sterilujeme po dobu 20 minut při teplotě 85 ºC.
6–7 paprik, 1 kg kysaného zelí, 500 ml vody, 1 malá cibule, 3–5 zrnek celého pepře a nového koření, 3 bobkové listy, 2 rajčatové protlaky. Papriky omyjeme, odkrojíme vršky se stopkami, vybereme jádřince s vlákny. Propláchneme je pod tekoucí vodou a necháme okapat, poté je naplníme kysaným zelím a narovnáme do sklenic. Svaříme vodu s cibulí (nakrájenou na kolečka) a kořením. Přidáme rajčatový protlak, zamícháme, necháme přejít var a horký roztok nalijeme na plněné papriky. Sklenice uzavřeme víčky a sterilujeme po dobu 2 minut při teplotě 85 ºC.
Hudební festival, se šancí oslovit široké a různorodé publikum, se chystá na začátek září v podhorském Vrchlabí. Připravuje se zde již třetí ročník festivalu „Za zdí“ a podle všeho se zdá, že tento ročník bude opravdu povedený. První dva ročníky proběhly jako festival křesťanských kapel, se změnou v organizačním týmu a se zkušenostmi odjinud však došlo ke změně dramaturgie i povahy akce. Na přípravě se od ledna podílí vrchlabsko-studenecká kapela Status novus. „Nechceme ryze křesťanský festival ani festival křesťanských kapel,“ říkají organizátoři. „Naší snahou je uspořádat otevřenou hudební aktivitu s kvalitní muzikou, hlubšími a nepovrchními písňovými texty a přátelskou atmosférou. Proto se na třetím ročníku objeví kapely jako Pranic, Zlatý voči, !ON nebo legendární Oboroh. Stojíme pevně na vybudovaných základech a nemáme tak potřebu uzavírat se ani nikoho přesvědčovat. Každý je vítán a každý si může odnést v sobě trochu dobra a načerpat síly pro všední dny.“
Festival je určený převážně mladší a střední věkové kategorii a tomu odpovídá výběr žánrů (od folku přes folk-pop až k rocku) i doprovodný program. Ten bude letos, dle slov organizátorů, opravdu bohatý. Chystá se druhé minipódium s písničkářem L. Zítou a krátká dramatizace, aby se lépe využily pauzy na zvučení na hlavním pódiu, k dispozici bude fotbálek, ping-pongový stůl, lanová dráha, k odpočinku rodičů se chystá program pro malé děti, chybět nebudou ani různé soutěže, duchovní zamyšlení nebo prohlídka nově vymalovaného kostela a kostelní věže. Celou dobu bude v areálu festivalu stánek s dobrým jídlem a pitím.
A kdy že se vyplatí sbalit svých „pět švestek“ a zamířit do Vrchlabí? Festival se koná první zářijovou sobotu (5. 9.) odpoledne a navečer v areálu římskokatolické farní zahrady a nedalekého děkanského kostela. Bližší informace získáte např. na webu po zadání hesla „festival Za zdí“ do svého oblíbeného vyhledávače. Organizátoři již nyní zvou tradičním krkonošským „Přiďte pobejt!“
V minulém Zpravodaji byla jako hádanka otištěna fotografie pořízená v roce 1948. Jedná se o domek čp. 64, kde bydleli Horáčkovi. Dnes v něm bydlí Marie Horáčková a Chrtkovi.
Studenecký zpravodaj 3/2009
Vydává Obecní úřad Studenec
Uzávěrka dalšího čísla: 31. července 2009
Příspěvky lze zasílat na e-mail obec@studenec.cz.