Historie

Studenec a Zálesní Lhota jsou podhorské obce na svazích Stráže, melafyrového vrchu s nadmořskou výškou 630 m v podhůří Krkonoš. Tento vrch byl v raném středověku jedním ze strážných vrchů při zemské obchodní stezce a je připomínán v kronikách 11. století pod latinským názvem Custodius.

První písemná zmínka o Studenci pochází přibližně z roku 1395, kdy patřil nedalekému hradu Levín. V této době měla stát na Hradišku tvrz, po níž se však nedochovaly žádné stopy. Sama osada vznikla spojením tří dvorů: Studence, Lišného a Zámrského (později Zásmuckého). Tyto dvory bylo obnoveny, když počátkem 16. století přešly do majetku rytířů Trčků z Lípy.

Roku 1584 prodali Trčkové z Lípy svoji část Studence Janu Stráníkovi z Kopidlna, který o čtyři roky později odkoupil i zbývající část osady. V takto sceleném Studenci vystavěl nový majitel první doložené panské sídlo a v roce 1589 i kostel. Po Bílé hoře byl Jan Stráník zbaven všech svých statků. Studenec získal v roce 1628 Albrecht z Valdštejna, ten jej udělil spolu se Lhotou v léno Václavu Zárubovi z Hustířan. Od něho Studenec koupil Jindřich Grodecký z Grodce, který jej později dostal do dědičného vlastnictví. Poté Studenec vlastnili páni Kotulínští z Kotulína a Křížkovic, kteří jej připojili k panství ve Fořtu, po nich od roku 1710 hrabata Choriňští z Ledce.

Počátkem 19. století získal Fořt a s ním i Studenec nobilitovaný velkoobchodník s plátnem, rytíř Václav Berger z Bergenthalu, jehož syn rozšířil po kraji pěstování a zpracování lnu. Bergerové, kteří se stali posledními šlechtickými majiteli Studence, postavili v roce 1883 ve Studenci na místě staršího sídla nový zámek.

První škola ve Studenci byla zřízena v roce 1710 a jediným učitelem byl kovář Antonín Šorm, prvním řádným učitelem byl od roku 1720 Jiří Šorm, jehož rod působil na studenecké škole až do roku 1866. Od roku 1830 se vyučovalo v budově dnešního pečovatelského domu. S přibývajícími žáky a zřízením měšťanské školy se studenečtí školáci stěhovali po různých budovách po obci až do výstavby nové školy ve středu obce v roce 1960.

Obecní samospráva začala psát svou historii v roce 1781 zvolením prvního rychtáře Jana Háka a po dlouhá léta „úřadovala“ v sednicích rychtářů či později starostů, výčepech či kancelářích firmy (podle původu starosty). Do současné budovy obecního úřadu se přestěhovala až po druhé světové válce.

Vesnice tkalců

Továrna Fejfar & Mládek v roce 1930

K rozvoji obce došlo v 19. století v souvislosti s prudkým rozmachem domácí textilní výroby, Studenec dostává přídomek „vesnice tkalců“. Na počátku 20. století měla obec 2500 obyvatel a v malých roubených chalupách pracovalo více než 1200 tkalcovských stavů. S rozvojem průmyslové výroby však domácí tkalcovství postupně mizelo. Jeho tradice však vedla k založení tkalcovny v roce 1911, která se pod značkou Fejfar & Mládek rozrostla v jednu z nejvýznamnějších textilních firem v předválečném Československu. Firma v roce 1938 zaměstnávala 624 zaměstnanců a dvě třetiny zboží byly určeny na export. Po druhé světové válce byla firma znárodněna a přes Texlen Trutnov opět přešla po roce 1990 do soukromého vlastnictví, v současné době se jedná o firmu Tessitura Monti Cekia s italskou majetkovou účastí.

S textilní výrobou souviselo i studenecké zemědělství, které se po nedobrovolné kolektivizaci v padesátých letech specializovalo na produkci lnu. V 90. letech se zemědělské družstvo transformovalo na akciovou společnost Zetka Strážník, která vedle tradiční živočišné výroby pokračuje v těžbě melafyru.

Zálesní Lhota

Dobová pohlednice ze Zálesní Lhoty

Zálesní Lhota (Huttendorf) vznikla v 15. století v rámci německé kolonizace pohraničních oblastí, první zmínka pochází z roku 1403. První obyvatelé se zabývali chovem dobytka v klidném a bezpečném údolí Lhoteckého potoka a na svazích Strážníku hledali stříbro.

Lhota odedávna náležela k jilemnickému, později branskému panství pánů z Valdštejna. Ti drželi branské panství do začátku 17. století 1606, kdy jej koupil Václav Záruba z Hustířan. Tomuto šlechtici bylo panství po Bílé hoře zkonfiskováno a připadlo Albrechtovi z Valdštejna, ten však dal Brannou se Lhotou a také se Studencem předchozímu majiteli v léno. Po Zárubově smrti v roce 1638 prodal Valdštejn branské panství Harrachům, kteří ho drželi až do roku 1848.

Na počátku 20. století měla Zálesní Lhota 1300 obyvatel a patřila k největším Lhotám z více než 300 Lhot v České republice.

Mezi významné rodáky patří především dva ze Zálesní Lhoty: herec a hudební skladatel Jiří Šlitr a olympijská medailistka v běhu na lyžích Květa Jeriová-Pecková.